Státní příspěvek dostanou jen firmy, kde postižení pracují. Agentury prý propustí několik tisíc zdravotně postižených a invalidů.
Od ledna nesmějí agentury zaměstnávat zdravotně postižené lidi a vysílat je na práci do jiných firem. Zakazuje jim to novela zákoníku práce. Opatření má podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) ulehčit situaci invalidům a lidem s nejrůznějším postižením. Ti mají ze zákona nárok na úpravu pracovního prostředí, což ale zaměstnavatel – agentura – není schopen zajistit, když tyto lidi vysílá na práci do jiných firem.
Opatření se údajně dotkne několika tisíc postižených lidí, které budou muset agentury vyřadit ze svého stavu. Tedy propustit. Většina ze zhruba 42 tisíc zaměstnaných zdravotně postižených a jinak handicapovaných lidí v Česku pracuje ve službách a podnicích. Menší část v chráněných dílnách.
"Vyloučení lidí se zdravotním postižením z možnosti jejich dočasného přidělování agenturou do podniků je potřebné k zabezpečení vhodných pracovních podmínek pro tyto osoby," říká mluvčí MPSV Viktorie Plívová. Postižení budou mít podle ní lepší podmínky jako zaměstnanci přímo ve firmách, kde pracují.
S tím souhlasí i zástupci Charty sociálního podnikání, která sdružuje několik organizací zdravotně postižených. "Jde o to, aby státní příspěvek na podporu práce těchto lidí získávala přímo firma, u které pracují. Ta nejlépe pozná, co potřebují, a dokáže to zajistit," reaguje manažerka Charty Hana Potměšilová. Lidé z agentur jsou ale přesvědčeni, že stát likviduje něco, co funguje. "Je to Absurdistán. Řádově tisíce postižených lidí získaly práci třeba v trafikách, při demontování starých počítačů a podobně. Teď je reálné, že je agentury propustí. A pak je otázka, kolik z nich získá zaměstnanecký poměr přímo v podnicích, kde dnes pracují. Pro řadu firem je totiž výhodnější si tyto lidi najímat než je přímo zaměstnávat," reaguje Radovan Burkovič, majitel ostravské agentury JOB centrum a prezident Asociace pracovních agentur, sdružující spíše menší agentury na trhu.
Potměšilová z Charty sociálního podnikání však soudí, že zájem firem přímo zaměstnat zdravotně postižené lidi nebude malý. "Už se nám ozývají první zájemci – firmy – s žádostí o radu, jak mají postupovat," uvedla Potměšilová.
Podle ředitelky lídra trhu agenturního zaměstnávání společnosti Manpower Jaroslavy Rezlerové jde v tomto případě o bizardní paradox. Agentury platí státu – stejně jako jiní zaměstnavatelé – za to, že zaměstnávají menší než státem daný minimální čtyřprocentní podíl zdravotně postižených. A přitom teď zároveň stát agenturám tyto lidi zakazuje vůbec zaměstnávat. Samotný Manpower takto zaměstnává z celkových sedmi tisíc jen malý počet handicapovaných a platí za to tedy státu vysoké sumy – podle informací HN ročně deset milionů. Celkem agentury platí státu za nedostatečný počet zaměstnaných postižených lidí řádově desítky milionů korun.
"Stát nám zakazuje zaměstnávat postižené a zároveň vybírá od nás obrovské peníze kvůli tomu, že je nezaměstnáváme. To už rozum nebere. Připravujeme ústavní stížnost," reaguje Rezlerová, která je zároveň prezidentkou Asociace poskytovatelů personálních služeb, sdružující největší agentury u nás. "K takové ústavní stížnosti se rádi přidáme," vyjádřil se za Asociaci pracovních agentur Burkovič.
Konec agenturního zaměstnávání handicapovaných lidí je jen jednou ze změn, které pro agentury stát od ledna připravil. Se stejnou nevolí reagovaly agentury na to, že nebudou od příštího roku moci zaměstnávat a pronajímat do továren cizince ze třetích zemí – tedy ze zemí mimo Evropskou unii. Tisíce Vietnamců, Ukrajinců a dalších národností dnes už ale stejně pracují v českých firmách ne jako zaměstnanci agentur, ale spíš jako OSVČ na základě živnostenského oprávnění, jako členové různých pololegálních družstev, přímo zaměstnanci továren anebo vyloženě načerno.
Agentury a rok 2012 - Jaké změny čekají agenturní zaměstnávání v příštím roce:
Zákaz pro cizince Agentury nebudou smět zaměstnávat Vietnamce, Ukrajince, Američany a další lidi ze zemí mimo EU a vysílat je na práci do továren. Tito cizinci budou moci pracovat jen jako přímí zaměstnanci firem. Už dnes jich ale agentury vysílají do firem jen cca 1500.
Odměny za lidi z úřadu práce Stát vyplatí agenturám 5 tisíc Kč za každého nezaměstnaného z registru ÚP, kterému agentury zprostředkují práci.
Stop příspěvku na postižené Agentury nesmí od ledna zaměstnávat lidi se změněnou pracovní schopností a přidělovat je jinam na práci. Příspěvek či daňové úlevy státu na handicapované získá jen zaměstnavatel – podnik, kde postižení přímo pracují.
Poradna (praktické rady pro všechny) - Přišli jste o práci nebo vás to v nejbližší době čeká? Víte, co udělat či neudělat? - Radí prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič
APA poslala do Bruselu stížnost na Českou republiku, vládě vytýká diskriminaci pracovních agentur
Asociace pracovních agentur odeslala do Bruselu stížnost na Českou republiku, nelíbí se jí, že poslanci i přes výhrady agentur a Ústavního soudu poslali dál zákony, které prodlužují platnost povinného pojištění agentur práce proti úpadku i v roce 2012. Povinné pojištění je dle APA například v rozporu se Zelenou knihou Evropských společenství a se směrnicemi Evropského parlamentu a rady. Dalším důvodem pro stížnost má být podle člena výboru a prezidenta APA Radovana Burkoviče legislativní zmatek, který schvalování provází.
„Nikdo není schopen říci, co bude vlastně od 1. ledna 2012 platit. Zda vše, nebo část – a hlavně, jaké to bude mít pro agenturní zaměstnance i agentury práce důsledky,“ upozornil. Vláda podle Burkoviče výrazně diskriminuje české agentury práce ve vztahu k zahraničním agenturám.
„Nejen členové APA podali v létě na Českou republiku desítky stížností k Evropské komisi, která je v současnosti projednává. Přesto vláda ve svém konání pokračuje, a dokonce hodlá agenturní zaměstnance diskriminovat vyloučením z pojistné ochrany při insolvenci, kdy jsou v současnosti chráněni všichni zaměstnanci,“ konstatoval Burkovič.
PRAHA (ČIA) – Prezident Asociace pracovních agentur (APA) Radovan Burkovič považuje některá ustanovení navrhovaného zákona Ministerstva práce a sociálních věcí o přebírání zaměstnanců za nevyžádané a diskriminační. Jak pro ČIA uvedl, agentury se obávají zvýšené administrativní zátěže plynoucí z evidence neaktivních nezaměstnaných či ustanovení navrhovaného §119a odst. 4, dle kterého nebude považováno za zprostředkování práce, pokud agentura uchazeče sama přijme do pracovněprávního vztahu.
Podle návrhu by měly agentury práce přebírat zaměstnance od Úřadů práce (ÚP) za finanční úplatu 5 tisíc Kč měsíčně po dobu půl roku a následně 1250 Kč za umístění zaměstnance. Burkovič tyto sumy označil za nepříliš vysoké. Co se týče dohod o spolupráci agentur s jednotlivými ÚP, ta by měla být podle návrhu jen pro agentury, které vyjádří svůj zájem. Bližší informace o způsobu předávání informací o zaměstnancích, termíny úhrad příspěvků či způsob výběru agentury práce pak podle Burkoviče jsou neznámé, poněvadž budou stanoveny až prováděcím právním předpisem MPSV.
Situace na trhu brigád před letními prázdninami a potíže agentur práce s diskriminačním povinným pojištěním agentur práce
Rozhovor s prezidentem Asociace personálních agentur a jednatelem společnosti JOB-centrum Ostrava Ing. Radovanem Burkovičem v poledním vysílání České televize pořadu Události v regionech+.
PRAHA - Za dva měsíce se počet pracovních agentur fakticky smrskl na méně než polovinu. Zatímco registrovaných agentur práce je téměř 1300, počet agentur, které mají pojištění proti úpadku, tedy od dubna nutnou podmínku k tomu, aby mohly zapůjčovat svoje zaměstnance, je pouze něco přes 500. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale zároveň registruje 1290 subjektů, které vlastní licenci pro tuto formu zprostředkování zaměstnání.
"V případě, že je činnost vykonávána v rozporu s podmínkami pro zprostředkování zaměstnání, například pokud má agentura práce povinnost mít uzavřené pojištění proti úpadku a toto pojištění neuzavřela, pak ji za takovéto jednání může být v rámci správního řízení uložena pokuta až do výše dvou milionů korun," říká Táňa Švrčková, tisková mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.
"Agentura práce nemusí mít uzavřené pojištění, a to až do okamžiku, kdy by začala své zaměstnance dočasně přidělovat k výkonu práce u uživatele. Poté již podmínka pojištění splněna být musí," vysvětluje Švrčková.
Podle ní právě probíhají kontroly mezi agenturami práce mimo jiné i s ohledem na dodržení nové zákonné povinnosti pojistit se proti úpadku. Pro některé malé pracovní agentury je ovšem samotná výše sumy, o kterou si řekly pojišťovny za sjednání pojistky, smrtelná.
LN jsou obeznámeny s případem malé agentury práce zprostředkovávající zaměstnání několika lidem. Pojistka jí byla vyčíslena na dvacet tisíc korun měsíčně, což pro agenturu znamená částku, kterou si údajně nemůže dovolit. Momentálně je tato agentura vyšetřována úřadem práce v Příbrami za to, že nelegálně zprostředkovala zaměstnance právě tomuto úřadu a stejně tak soudu v Příbrami.
Agentury se brání ústavní žalobou
Agentury práce novou povinnost pojistit se kritizují. Například i kvůli tomu, že ještě začátkem letošního března pojistku nenabízela ani jedna z českých pojišťoven a přitom měly agentury práce nejpozdější termín pojištění právě do konce března.
Nakonec pojištění začaly nabízet pojišťovny Slavia a Uniqa, které také pokryly největší počet agentur. Ostatní instituce zvolily strategii individuálního pojištění svým klientům z řad agentur práce.
"Česká pojišťovna tento pojistný produkt ve své standardní nabídce v současnosti nemá. Je však připravena vyjít vstříc svým stávajícím obchodním partnerům a v případě jejich zájmu tento typ pojištění individuálně nabídnout," říká Tomáš Zavoral, mluvčí České pojišťovny.
Mnohé pojišťovny se totiž obávají takzvaného dvojího plnění pojistné události. Podle Radovana Burkoviče, prezidenta Asociace pracovních agentur, totiž agentury i jejich zaměstnanci platí ze svých výdělků sociální pojištění. Tím se pojišťují pro případ úpadku zaměstnavatele, který by jim nebyl schopen vyplatit dlužné mzdy.
V takovém případě by jim měl mzdy vyplatit příslušný úřad práce. Burkovič proto s právníky připravil ústavní žalobu, pomocí které chce dosáhnout zrušení nařízení o pojištění pracovních agentur. Momentálně pro ni hledá podporu v parlamentu.
Kolik agentur je pojištěno?
Řádné pojištění má v současnosti pouze 40 %pracovních agentur:
*pojištěno 521
*nepojištěno 769
*celkem 1290.
Nejvíce agentur se pojistilo u pojišťoven Slavia a Uniqa. Povinnost pojištění platí pro pracovní agentury od 1. dubna 2011.
Zákon podmiňuje licenci agentur pojištěním proti krachu. Ministerstvu práce doložilo pojištění jen 520 agentur z 1290.
Pouhých 521 agentur práce vyhovělo zákonu a doložilo počátkem dubna ministerstvu práce, že je pojištěno proti úpadku. Licenci na zprostředkování zaměstnání má však 1290 agentur. Skoro 770 jich tedy nevyhovělo zákonu a k 1. dubnu automaticky o licenci přišlo. Od té doby podnikají neoprávněně nebo samy tuto činnost ukončily. Některé se však kvůli údajně nesplnitelným požadavkům zákona hodlají bránit u Ústavního soudu.
"Končíme se zprostředkováváním a zaměstnáváním lidí. Ten zákon je paskvil, kterému nebyla šance vyhovět," vyjádřil se jeden z pražských agenturních zaměstnavatelů Tomáš Macháček. Zákon říká jasně: Kdo nedodal nejpozději do 1. dubna na ministerstvo doklad o tom, že si sjednal pojištění proti úpadku, automaticky přichází o licenci a nesmí pod hrozbou dvoumilionové pokuty zprostředkovávat zaměstnání.
Na sjednání pojištění měly agentury sotva pár dní. Novela zákona o zaměstnanosti sice platí již od letoška, ale požadované pojištění proti úpadku agentur a firem, do nichž vysílají své zaměstnance (takzvaných uživatelů), u nás nenabízel nikdo. Až krátce před prvním dubnem přišly s nabídkou pojištění pojišťovny Slavia, Uniqa, ČPP.
Pojišťují proti úpadku, ale jen samotné agentury. Zákon však požaduje i pojištění uživatelů. Ministerstvo přispěchalo s výkladem, podle kterého stačí pojistit pouze agenturu. Spustil se poprask, agentury váhaly, zda na diktované podmínky pojišťoven v časové tísni vůbec přistoupit.
"Agentury práce budou v následném období kontrolovány mimo jiné i s ohledem na dodržení této zákonné povinnosti," uvedla včera mluvčí ministerstva Viktorie Plívová. Řada z celkového počtu oněch necelých 1300 agentur, které mají licence na zprostředkování zaměstnání, nemá momentálně žádné zaměstnance, anebo tuto činnost v současné době aktivně nevykonává. Ministerstvo tvrdí, že tyto agentury pojištění dokládat nemusely.
"To je samozřejmě nesmysl. Ministerstvo si vykládá zákon po svém, aby na poslední chvíli zamaskovalo, že jde o nesplnitelný požadavek a zásadní chybu v zákoně, která znemožňuje podnikání mnoha agenturám. Do konce dubna budeme podávat ústavní stížnost," reaguje Radovan Burkovič z ostravské agentury JOB centrum a prezident Asociace pracovních agentur, jež sdružuje menší zprostředkovatele v Česku.
Řada agentur, které nedodaly ministerstvu doklad o sjednaném pojištění, činnost nemusí ukončit úplně. Na základě jiné licence může vykonávat například poradenskou činnost nebo nábor zaměstnanců do jiných firem. "Tenhle nešťastný zákon ale nevyčistí trh od různých pochybných agentur, jak si ministerstvo představovalo. Podvodníci, kteří šidí své zaměstnance a stát na daních, mají dost prostředků, aby si pojištění zaplatili," přidává se Jaroslava Rezlerová, ředitelka Manpower, největší agentury u nás, a šéfka Asociace poskytovatelů personálních služeb.
Agentury a pojištění:
521 agentur práce z celkového počtu 1290 doložilo, že mají pojištění proti úpadku. Ostatní agentury už nesmí zaměstnávat žádné zaměstnance.
100.000 lidí zaměstnávají agentury práce v Česku a vysílají je pracovat do stovek továren, jako jsou Škoda Auto, Panasonic a další.
8.000 lidí zaměstnává největší agentura v Česku - Manpower (zajišťuje například dělníky pro Škodu Auto). Roční pojistka proti úpadku činí u největších agentur stovky tisíc korun.
Povinné pojištění mnoho společností nestihlo. Od pátku nemají licenci. Nejvíce pojistek získala od pracovních agentur pojišťovna Slavia
Stovky agentur práce již doložily státu, že jsou pojištěny proti úpadku. Zákon požaduje od prvního dubna pojištění od více než 1300 firem, které se musejí pojistit na sumu, která odhadem převyšuje tři miliardy korun. Největší díl si z toho ukrojila pojišťovna Slavia. Řada firem však pojištění sjednat nestihla a podniká tak „na černo“.
Pojištění, kterým zákon podmiňuje zachování licence u všech zprostředkovatelů práce, nyní nabízí jen Slavia, Uniqa, Atradius Credit Insurance a částečně i ČPP. Žádná z nich však nepojišťuje zároveň firmy, do kterých agentura své zaměstnance vysílá, jak zákon požaduje.
Zprostředkovatelé zaměstnání už hrozili žalobami na stát kvůli nesplnitelným požadavkům, ale pouhé tři dny před konečným termínem přistoupili na výklad ministerstva práce (MPSV), podle něhož stačí pojistit jen samotnou agenturu.
Pojišťovna Slavia přesvědčila nabídkou slev největší hráče na trhu, jako jsou Manpower, Adecco, Grafton, Trenkwalder a další, zaměstnávající skoro dvě třetiny ze 100 tisíc agenturních zaměstnanců v Česku a sdružených v Asociaci poskytovatelů personálních služeb. „Dvacet největších firem, členů asociace, uzavřelo pojistku se Slavií,“ uvedl zdroj z asociace, který není oprávněný poskytovat informace a chce zůstat v anonymitě. „Jsme sdružením renomovaných a důvěryhodných společností. To zřejmě sehrálo při vyjednávání podstatnou roli,“ říká k uzavření pojistek ředitelka jedničky trhu Manpower a zároveň prezidentka asociace Jaroslava Rezlerová.
Smlouvy se Slavií uzavřely i menší agentury, které nejsou členy asociace a musely chtě nechtě akceptovat pojistné ceny. Například pro agenturu se 40 zaměstnanci a pojišťovanou sumou dvou milionů vychází roční pojištění na více než 100 tisíc korun. Ale například Manpower má zaměstnanců osm tisíc.
Celkem se tak u Slavie pojistily agentury na částku přes dvě miliardy korun – zákon nařizuje pojistit všechny zaměstnance na výši trojnásobku jejich hrubé mzdy.
Slavia, která patří do skupiny SPGroup podnikatele Pavla Sehnala, uzavřela dosud kolem 350 smluv, další zájemce je připravena přijmout ještě v tomto týdnu. Ředitelka divize pojištění průmyslu ve Slavii Martina Traganová ale nechtěla hodnotu uzavřených pojistek komentovat. „Jde o zlomky našich celkových tržeb,“ řekla jen.
Ostatní pojišťovny mluví o desítkách uzavřených smluv. MPSV ale ještě neví, jaký počet agentur doručil potvrzení o pojištění v termínu. „Jde o stovky agentur práce, ale přesný počet budeme znát v nejbližších dnech,“ říká mluvčí resortu Viktorie Plívová.
Z vyjádření zástupců několika agentur, které mají HN k dispozici, vyplývá, že řada z nich na pojištění (a tedy i licenci a další podnikání) rezignovala. „Většina se ale pojistila. Přitom je jasné, že povinnost pojištění nevede k větší ochraně zaměstnanců nebo pročištění trhu od pochybných firem, jak si představovalo ministerstvo. Různé pochybné společnosti, které šidí a podvádějí, umí tohle opatření snadno obejít,“ říká Radovan Burkovič, šéf Asociace pracovních agentur, která sdružuje menší zprostředkovatelské firmy v Česku.
Den velkých změn: Začíná revoluce v DPH, končí papírové padesátikoruny.
První aprílový den přináší řadu změn, které se dotknou života běžných lidí. Zmapovali jsme ty nejdůležitější.
........... Pojištění pracovních agentur
Společnosti zabývající se dočasným přidělováním svých zaměstnanců k "uživateli" (tedy jiné společnosti) mají od dubna povinnost prokázat, že mají nově povinné pojištění proti úpadku sebe i svých klientů. Takové pojištění ale nabízí jen několik pojišťoven a ještě jen krátce.
Zákon o zaměstnanosti totiž nově po pracovních agenturách a velkých firmách požaduje, aby se od dubna byly pojištěny nejen proti svému vlastnímu úpadku, ale i proti případnému úpadku zmíněných uživatelů. To se týká více než tisíce agentur ale i firem, jako je třeba Škoda Auto nebo Panasonic, které se bez agenturních zaměstnanců neobejdou.
Jenže pojištění v takovém rozsahu v Česku nikdo neposkytuje a poskytovat nehodlá. Pojistku - ale jen proti úpadku samotné agentury - nabídly pojišťovny Slavia, Uniqa, ČPP a Atradius. To podle zástupců agentur i některých právníků na splnění požadavku zákona nestačí. Některé firmy už zvažovaly žalobu na stát kvůli tomu, že jim nesplnitelnými požadavky znemožňuje podnikání.
MPSV však tvrdí, že stačí jen pojištění samotné agentury, navíc vyšlo kvůli legislativním zmatkům firmám vstříc. Ministerstvo práce agenturám slíbilo, že první dva dubnové týdny bude benevolentní. ................
Do včerejška si měly agentury práce zajistit pojištění proti úpadku. Pokud se tak nestalo, zanikla jim licence a nemohou nadále poskytovat zaměstnance. Takovéto pojištění však není v Česku k sehnání a agentury se proti němu bouří. Měly by být agentury takto pojištěny? A mají šanci uspět u Ústavního soudu?
Michal David, AK Mgr. Michal David: "Obecně by se zákonodárce, než uloží jakoukoliv povinnost, měl nejprve zamyslet, zda jde o povinnost smysluplnou či přínosnou, případně nakolik bude povinné subjekty zatěžovat. V rámci tohoto zjištění by měl samozřejmě zvažovat, zda jde vůbec o povinnost reálně splnitelnou. V daném případě tomu tak není a to nikoliv vinou agentur. Zákonodárce mohl rovněž připravit delší přechodné období na splnění této povinnosti. Skutečnost, že pojištění agentur proti úpadku má svůj smysl, na výše uvedeném nic nemění.
Jan Vaníček, Becker & Poliakoff: "Opatření zvýší ceny poskytované služby, protože zvýšené náklady za pojištění si agentury budou muset rozpustit do cen. A pak je otázkou, jestli budou mít jejich odběratelé zájem dražší služby odebírat. Ústavní stížnost podat lze, ale musí směřovat proti rozhodnutí orgánu veřejné moci, kterým bylo do ústavních práv stěžovatele zasaženo.
Jan Procházka, Ambruz & Dark: "Zavedení povinného pojištění bylo reakcí na značně medializované případy agentur práce, které nechaly své zaměstnance doslova ze dne na den bez prostředků na ulici. Nepoctivé agentury práce by podle mě měly být trestány především důslednou kontrolou ze stran úřadů práce, protože další a další regulace tohoto podnikání dopadají zejména na agentury poctivé. Nepoctivé agentury práce si s dodržováním těchto regulací hlavu nelámou. Ústavní stížnost je věc relativně zdlouhavá a s nejistým výsledkem, byť v tomto případě není beznadějná."
Pracovní agentury nemají pojistky, dostaly čas navíc
Čtrnáct dní navíc dostaly agentury práce na to, aby se pojistily pro případ, že jejich klient zkrachuje. Pojistku nově vyžaduje zákon, povinnost platí od dnešního dne. Řada pracovních agentur však toto pojištění stále nemá.
Podle informací LN ale ministerstvo práce agenturám slíbilo, že první dva dubnové týdny bude benevolentní. Státní úředníci věří, že se všechny agentury nakonec pojistí. „Věříme, že agentury se stihnou pojistit,“ řekla LN Viktorie Plívová, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.
Včera byla podle informací LN stále řada agentur, které pojištění sháněly. Převážně proto, že pojišťovny ještě před pár dny neměly vhodný produkt, který zákon vyžadoval. „Neustále jednáme s makléři. V současnosti máme na stole jednu konkrétní nabídku. Plně neodpovídá dikci zákona, jednáme dál,“ řekl jednatel jedné z významných agentur práce, který si nepřál být jmenován. „Agentury jsou nesmyslně tlačeny uzavírat nevýhodné a nákladné pojistky. Pojišťovny požadují kauce, které jsou vysoké a o kterých se agentury dozvídají na poslední chvíli,“ popisuje situaci zdroj LN.
V případě, že se agenturám nepodaří ani v nejbližších dnech pojistit, budou podle informací LN vyčkávat na postup ministerstva.
Pojišťovny hlásí několik set pojištěných agentur. Menší a nové agentury ale nikdo nepojistí. Dnes ze zákona zanikly licence všem agenturám práce, které během včerejška nedodaly na ministerstvo práce pojištění proti vlastnímu úpadku. Nařizuje to legislativa platná od letošního ledna.
Podle informací LN ještě během včerejška pojistku řešilo několik velkých agentur práce, které zaměstnávají tisíce agenturních zaměstnanců. Zatím největší počet pojistek se podařilo uzavřít pojišťovně Slavia, ta hlásí 350 uzavřených smluv a dalších 300 v rozpracovaní.
Uniqa zatím pojistila řádově desítky agentur a má rozjednaných dalších 300 pojistek. Celý proces sjednaní pojistky trvá podle Evy Svobodové, mluvčí pojišťovny Uniqa, tři až čtyři dny. „Sjednali jsme řádově několik těchto smluv, a to jenom u vybraných partnerů, kterým jsme takto vyšli vstříc,“ řekla LN Renata Svobodová, mluvčí České podnikatelské pojišťovny. Ministerstvo práce a sociálních věcí LN řeklo, že už registruje stovky pojištěných agentur a věří, že to všechny včas stihnou.
Problém kolem pojištění agentur spočívá v tom, že produkt odpovídající přesně znění zákona na trhu není. Ministerstvo práce proto oznámilo, že bude akceptovat i pojištění, které nesplňuje zákon ve všech ohledech. Ale i to je pro mnohé agentury práce těžké sehnat. Pojišťovny ho reálně začaly nabízet až před několika dny.
„Agentury nás bombardují dotazy, protože u pojišťoven narazily,“ říká Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur, a dodává: „Máme skupinu agentur práce, které mají krátkou historii své činnosti, a pojišťovny je proto odmítly pojistit, a pak máme jiné, které mají málo agenturních pracovníků, a pojišťovny je proto také nechtěly pojistit.“
Agentury, které nejsou pojištěné, tak ode dneška nemohou provozovat svůj hlavní zdroj obživy. „Musíme propustit zaměstnance, omluvit se klientům a opravdu jít do soudního sporu,“ říká Burkovič.
Některé agentury LN potvrdily, že od ministerstva údajně dostaly ústní příslib, že první dva týdny bude „tolerantní“.
Podle Jaroslavy Rezlerové, prezidentky Asociace poskytovatelů personálních služeb, která sdružuje největší agentury práce, došlo k dohodě s MPSV a nyní se dokončují jednání s pojišťovnami. „Členové APPS, jako seriózní a průhledné agentury, dostali od některých pojišťoven výrazně zvýhodněnou nabídku a budou řádně pojištěny dle požadavků MPSV,“ řekla Jaroslava Rezlerová.
Mezi pojištěné agentury patří i Esta Xawax, která v uplynulých dnech rozesílala e-mail konkurenci a nabízela, že od nich převezme agenturní zaměstnance. Zcela nezávisle a bez jakýchkoliv vztahů na Xawax podobné e-maily rozesílala i rakouská agentura práce Trendwalder.
Pojištění personálních agentur má zlepšit ochranu zaměstnance a je v souladu s programovým prohlášením vlády, říká Táňa Švrčková z tiskového oddělení ministerstva práce.
* LN Agentury práce tvrdí, že pojištění ve výši tří platů všech agenturních pracovníků nemá žádné opodstatnění a neodpovídá žádné skutečnosti. Z čeho jste při stanovení vycházeli?
Samotný návrh na zavedení pojištění agentur práce vzešel z iniciativy zástupců agentur práce a byl opakovaně diskutován v rámci pracovní skupiny pro agenturní zaměstnávání při jednání tripartity. Návrh je zpracován i v souladu s programovým prohlášením vlády, která se zavázala zpřísnit podmínky v oblasti agenturního zaměstnávání. Přínosem má být lepší ochrana zaměstnanců, které agentury nabízí na trhu práce.
* LN Je podle vás pojištění proti úpadku agentury dublované, jak agentury tvrdí? Případně jak tento problém řešíte?
Nelze směšovat nároky zaměstnanců na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti, tak jak jsou upraveny zákonem, s právem na pojistné plnění, které nastane při vzniku pojistné události na základě uzavřené pojistné smlouvy agentuře práce vůči pojišťovně.
* LN Agentury se stejně tak bojí, že je ministerstvo náladové. Dnes pojištění, která nejsou zcela podle znění zákona, přijme, ovšem není záruky, že se to časem nezmění. Jaké jsou tedy záruky?
Co se týká možnosti pojištění, pak dle našich informací pojišťovna Slavia i UNIQA nabízejí pojištění, které je v souladu s výkladovým stanoviskem MPSV k § 58a zákona o zaměstnanosti.
Personálním a pracovním agenturám zbývá už jen několik hodin, aby se pojistily proti úpadku. Vyžaduje to zákon o zaměstnanosti. Firmám, které nebudou mít potřebné dokumenty během dneška, hrozí správní řízení vedené ministerstvem práce, které může skončit až odebráním licence. Nastavená pravidla ale budou platit jen do konce roku. Novelu zákona o zaměstnanosti totiž agentury napadly u Ústavního soudu a uspěly. Ministerstvo tak musí celý zákon přepracovat.
Do posledních dnů bojovaly agentury s ministerstvem a snažily se ještě povinnost pojistit se proti úpadku zvrátit. Vadí jim jak výše pojistného, tak nedostatečný výběr těchto produktů na trhu. "Z 30 pojišťoven, které jsou na trhu v České republice, takové pojištění nabízí dvě," tvrdí Radovan Burkovič z Asociace pracovních agentur.
Zákon se přitom týká více než 1300 personálních agentur a asi 100 tisíc zaměstnanců. Pojištění se navíc bude uzavírat jen do konce tohoto roku, pak musí – dle rozhodnutí Ústavního soudu – začít zákon platit v jiném znění. Agenturám kromě výše pojistného vadí taky to, že se musí pojistit i proti úpadku svých klientů.
"Budeme se snažit velmi intenzivně a ve velmi krátkém časovém horizontu zpřesnit tu právní úpravu pojištění," je přesvědčen ředitel odboru realizace služeb zaměstnanosti Jiří Vaňásek. Tvrdší podmínky pro pracovní agentury prosadily odbory a to kvůli špatným pracovním podmínkám, ale taky třeba podezření na krácení daní.
Asociace agentur vzdala odpor proti požadavku na povinné pojištění. Zprostředkovatelé práce mají na pojištění dva dny. Jinak ztratí licenci.
Jen pár dnů před pátečním termínem pro uzavření pojištění proti úpadku začaly stovky agentur práce horečně vyjednávat s několika málo pojišťovnami, které jim jsou schopny tento produkt nabídnout. Včera se na uzavření pojistek dohodli i členové Asociace poskytovatelů personálních služeb, zaměstnávající tisíce lidí a sdružující u nás největší zprostředkovatelské firmy, včetně těch nadnárodních, jako je třeba Manpower nebo Grafton.
"Nemůžeme riskovat, že prvního dubna přijdeme o licence. Nemáme jinou možnost než se pojistit," reaguje prezidentka asociace Jaroslava Rezlerová. Agentury se rozhodly, že si pojištění sjednají až po týdnech spekulací a jednání s ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) ohledně zákonem požadovaného pojištění zprostředkovatelských agentur a firem, do kterých dodávají pracovníky (takzvaných uživatelů). Zákon o zaměstnanosti totiž požaduje, aby se nejpozději do konce března agentury pojistily nejen proti svému vlastnímu úpadku, ale i proti případnému úpadku zmíněných uživatelů. Tedy firem, jako je třeba Škoda Auto nebo Panasonic, které se bez agenturních zaměstnanců neobejdou.
Jenže pojištění v takovém rozsahu nikdo u nás neposkytuje a poskytovat nehodlá. Pojistku - ale jen proti úpadku samotné agentury - nabídly pojišťovny Slavia, Uniqa, ČPP a Atradius. To podle zástupců agentur i některých právníků na splnění požadavku zákona nestačí. Některé firmy už zvažovaly žalobu na stát kvůli tomu, že jim nesplnitelnými požadavky znemožňuje podnikání. MPSV však tvrdí, že stačí jen pojištění samotné agentury. "V případě, kdy agentura práce sjedná pojištění záruky proti svému úpadku, splňuje tím současně podmínku pojištění proti úpadku uživatele," opakuje stanovisko mluvčí resortu Viktorie Plívová.
Kdo se nepojistí, přijde o byznys
Někteří zprostředkovatelé práce už o pojištění začali vyjednávat před několika týdny. A těm, kteří dosud důsledně trvali na právním výkladu zákona, hrozilo, že bez pojistky přijdou v pátek nejen o licenci, ale i zaměstnance, které by jim pojištěná konkurence začala přetahovat. "Nezbývá než vyjednat solidní podmínky těch pojistek," říká Luboš Rejchrt z agentury Grafton.
Třeba Rudolf Pavlík, majitel agentury Interservice se zhruba 40 zaměstnanci, má ročně zaplatit přes 130 tisíc. Statisíce až přes milion korun zaplatí agentury, které zaměstnávají tisíce lidí. Částka, kterou mají pojistit, se totiž počítá z trojnásobku hrubé mzdy všech zaměstnanců. "Co jiného je to než vydírání v časové tísni. Pojišťoven, které tohle pojištění nabízejí, je hrstka. Není z čeho vybírat," říká Pavlík.
"Ministerstvo svým výkladem jednoznačně porušuje zákon. Připravujeme žalobu k Ústavnímu soudu a stížnost k Evropské komisi," vyjádřil se Radovan Burkovič z ostravské agentury JOB centrum a šéf Asociace pracovních agentur, sdružující menší firmy na trhu.
Jen na rok
Ale i Burkovič si už sjednal pojištění své agentury. "Nešlo to jinak. Pikantní přitom je, že ministerstvo nás k tomu přinutilo v souvislosti se zákonem, který byl loni schválen ve stavu legislativní nouze a jehož platnost Ústavní soud omezil jen pro letošní rok," dodává.
Požadavek, aby si agentury sjednávaly pojištění nejen pro případ vlastního úpadku, ale i úpadku uživatele, je nepřijatelný i podle právních expertů. "To je nesmyslné. Věřím, že se to v novele, která se nyní chystá, už neobjeví. A je otázka, jak řešit pojištění samotných agentur," říká expertka na pracovní právo Nataša Randlová z právní kanceláře Randl Partners.
Ustanovení o pojištění agentur má podle MPSV chránit zaměstnance agentur a také regulovat činnost těch agentur práce, které poskytují nekvalitní služby. Novela zákona je nyní v připomínkovém řízení.
Pojištění agentur
100 tis. korun a více zaplatí ročně za pojištění proti úpadku menší agentura práce. Větší zprostředkovatelé kolem milionu.
1 323 agentur práce se v ČR týká povinnost pojištění proti úpadku. Celkem zaměstnávají a propůjčují do podniků zhruba 100 tisíc lidí.
Jen čtyři pojišťovny
Nový produkt - pojištění proti úpadku agentury práce nabízí podle dostupných informací zatím jen pojišťovny Slavia, ČPP, Uniqa a Atradius. Jiné, jako třeba Česká pojišťovna, ČSOB pojišťovna nebo Kooperativa, možnosti zvažují. Agentury však musejí uzavřít pojistku nejpozději do konce března.
POJISTÍ SE
Šéfka Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslava Rezlerová soudí, že stát nutí agentury k uzavření pojistek proti úpadku neoprávněně. Agentury se přesto dohodly, že pojištění uzavřou.
Personální agentury se dostaly do kleští. Musí se pojistit proti úpadku, ale nemají kde. Pojišťovny, až na dvě výjimky, takové pojistky zatím nenabízejí.
Personální a pracovní agentury musí být podle zákona od 1. dubna pojištěny proti úpadku svému i firem, kam umisťují pracovníky. Pokud se do konce března proti úpadku nepojistí, zahájí s nimi ministerstvo práce a sociálních věcí správní řízení. To může vést k odebrání povolení ke zprostředkování zaměstnání. Naposledy včera to znovu zopakovalo tiskové oddělení MPSV.
Jenže většina pojišťoven takový produkt vůbec nemá v nabídce a řada z nich se ho ani nechystá připravit. Personálním agenturám tak hrozí, že nikoliv vlastní vinou dostanou pokutu, či přijdou o licenci.
Ministerstvo sice už dříve zveřejnilo seznam pojišťoven, které pracovním agenturám mohou poskytnout pojištění proti úpadku, avšak podle Asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS) tento seznam neodpovídá skutečnosti, což následně potvrdily i některé pojišťovny. Podle APPS v ČR toto pojištění nabízejí jedna či dvě pojišťovny. Agentury tak podle asociace nemají možnost vybrat si z více cenových nabídek a hrozí zneužití dominantního postavení. „Navíc cena pojištění bude zřejmě vysoká a pro některé agentury může být likvidační,“ argumentuje asociace. V současné době podniká na českém trhu až 1380 zprostředkovatelů práce, na něž se příslušná zákonná úprava vztahuje.
Skromná nabídka
„To jsou věci, které neustále kritizujeme, ale situace je taková, že nám nezbývá nic jiného než se pojistit a doufat, že toho pojišťovny nezneužijí,“ řekl včera ČTK viceprezident APPS Luboš Rejchrt. Její členové podle něj v současnosti o pojištění vyjednávají tak, aby měli pojistku včas uzavřenu.
„Od samého počátku jsme upozorňovali MPSV na úskalí a nadměrná rizika, která zavedení povinného pojištění agentur práce přinese, a na to, že nebude technicky možné požadovaný produkt postavit,“ sdělila Právu Jolana Ackermannová z České asociace pojišťoven. Podle ní je totiž problematické vůbec spočítat míru a rozsah rizika v této oblasti. Teprve nedávno začala nabízet pojištění personálních agentur jako první pojišťovna Slavia a k ní se pak přidala Uniqa.
„Několik dalších pojišťoven má tento produkt připraven a jedná o jeho zajištění. Zda se jim podaří zajištění sjednat v termínu do 1. dubna, ale nelze odhadnout. Pojistný produkt, který jsou pojišťovny schopné nabídnout, však stejně nesplňuje přesně požadavky zákona v plném rozsahu, protože v něm není zahrnuto pojištění třetích stran, resp. pojištění úpadku koncových uživatelů,“ uzavřela Ackermannová.
ČP: Spočítat riziko u partnerů nelze
Česká pojišťovna (ČP) tento pojistný produkt ve své nabídce v současnosti nemá, protože nemůže sjednat pojištění plně v souladu se zákonem. „U pojištění finančních rizik, kam toto pojištění svým charakterem spadá, provádíme vždy hodnocení bonity klienta – to lze u samotných agentur práce. Zákon však ukládá pojistit nejen úpadek agentury práce, ale také úpadek jejích uživatelů. Možný úpadek všech uživatelů agentur práce není pojišťovna schopna adekvátně zanalyzovat,“ potvrdil Tomáš Zavoral z ČP.
„Kooperativa pojištění pro případ úpadku agentur práce nenabízí,“ uvedl její mluvčí Milan Káňa. „Situaci analyzujeme, ale aktuálně tento produkt nenabízíme,“ oznámila na dotaz lakonicky Allianz. Ani Česká podnikatelská pojišťovna pojištění personálních agentur nenabízí.
„V současné době vedeme jednání o zajištění produktu se zahraničními partnery,“ upřesnila Renata Svobodová z ČPP.
Rovněž Direct Pojišťovna tento produkt v nabídce nemá, nepojišťuje ani cestovní kanceláře.
Rozpor s pojistnými podmínkami
Pojištění má podle požadavku zákona chránit agenturní pracovníky před úpadkem firmy, která si je najímá (uživatelé práce), dále má fungovat jako záruka za samotnou personální agenturu, na což se vztahuje pojištění pohledávek. U druhého zákonného požadavku na záruku dochází k rozporu mezi zákonem a pojistnými podmínkami případného pojistitele. Ze zákona totiž propuštěným pracovníkům náleží tříměsíční plat a zároveň pojišťovny mají v podmínkách, že k plnění nemůže dojít, pokud pojištěný dostal peníze již z jiného zdroje.
„Řada výrobních firem má však vytvořen systém, kdy holding umisťuje pracovníky do jednotlivých společností. Takové firmy nikdy nemohou sjednat pojištění, protože vztahy ve skupině společností nikdy pojistit nelze,“ vysvětlila Markéta Stržínková z pojišťovny Atradius.
Podle ní by měla být celá pasáž vypuštěna ze zákona, protože staví agentury do nevýhodné pozice vůči ostatním zaměstnavatelům. „Nevím o žádné evropské zemi, kde by byly zákonem dané podmínky, aby agentury měly povinnost si takové pojištění sjednat. Například ve Velké Británii existuje alternativa pojištění pohledávek pro zprostředkovatele práce, která reaguje na specifické obchodní podmínky v oboru,“ dodala Stržínková.
Pokud se pracovní a personální agentury nepojistí do konce března proti úpadku, jak to vyžaduje zákon, zahájí s nimi ministerstvo práce a sociálních věcí správní řízení. To může vést k odebrání povolení ke zprostředkování zaměstnání. Povinnost mít pojištění personální agentury v minulých dnech kritizovaly, nyní si již nicméně pojistky sjednávají. Podle ministerstva je nyní možné toto pojištění sjednat minimálně u dvou pojišťoven, a to u pojišťovny Slavia a u pojišťovny UNIQA.
česká televize, Události v regionech – Ostrava 29.3.2011
Asociace pracovních agentur připravuje stížnost k Evropské komisi a Ústavnímu soudu
Martin MUSIAL, moderátor: "Asociace pracovních agentur připravuje stížnost k Evropské komisi a Ústavnímu soudu. Důvodem je novela zákona, která nařizuje agenturám práce do konce března pojistit proti úpadku sebe i firmy, ke kterým své zaměstnance posílají na brigády. Takové pojištění přitom podle agentur práce nabízí jen velmi málo pojišťoven. Je drahé a žádné z nich údajně nesplňuje podmínky zákona.
Jiří VAŇÁSEK, ředitel, odbor realizace služeb zaměstnanosti, MPSV ČR: "Není pravdou, že by pojištění nebylo nabízeno v souladu, není pravdou, že pojištění nabízí příliš málo pojišťoven, v dnešní době už jsou tři, v tuhle chvíli nelze říct, že by to bylo, to pojištění, likvidační nebo velmi drahé.
Radovan BURKOVIČ, prezident Asociace pracovních agentur: "Právníci nám dodali kompletní rozbor těch změn a zjistilo se, že pokud se nepojistíme jako agentury práce a budeme ten nesmyslný legislativní zmetek ignorovat, pak se můžeme dostat i do vězení, a to ne do malého.
Pracovní agentury se musí pojistit, uspějí ale jen u dvou pojišťoven
Personální agentury se do konce března musí pojistit proti úpadku, jinak přijdou o licenci. Ministerstvo práce a sociálních věcí tak chce zajistit, aby se agentury mohly postarat o své lidi i potom, co ztratí práci nebo celá firma zbankrotuje. Jenže agentury si opakovaně stěžují na to, že pojistit se není jednoduché. Jednak to vyjde draze, navíc zhruba ze tří desítek pojišťoven, které podnikají na českém trhu, nabízí pracovním agenturám pojištění zatím jen dvě.
"Nabídka není kompletní. První s ní přišla Česká podnikatelská pojišťovna – ta ale nyní toto pojištění nenabízí. Potom přišly další dvě nabídky od Uniqy a od pojišťovny Slavia – ovšem bohužel přišly velmi pozdě. Když se chceme pojistit, potřebujeme nabídky zvážit a potřebujeme na to čas, což se bohužel neděje," upozornil v rozhovoru pro ČT24 prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
Pracovním agenturám zbývají poslední čtyři dny na to, aby se pojistily proti úpadku a nepřišly o licence. Novela zákona se týká víc než 1 300 firem, které českým podnikům zajišťují přibližně 100 tisíc zaměstnanců. Povinné pojištění ale zatím řada z nich neuzavřela. Zájem ale podle pojišťoven v posledních dnech roste. "Už dnes máme uzavřeno přibližně 400 smluv, což je přibližně třetina trhu," uvedla Martina Traganová z pojišťovny Slavia.
Ministerstvo práce: Nepochybili jsme
Výhradám agentur, které považují nový zákon za zmatečný, už dal za pravdu i Ústavní soud, a tak novela nebude mít v současné podobě dlouhého trvání. Bude platit jen do konce letošního roku a ministerstvo už pracuje na nové verzi. V ní by měly být zapracovány změny, o kterých budou představitelé resortu jednat se zástupci agentur. Povinné pojistné ale zůstane.
Samo ministerstvo se ale diví, proč pracovní agentury se svými výhradami přišly tak pozdě. "My jsme návrh diskutovali na pracovní skupině pro agenturní zaměstnávání, návrh prošel dvakrát připomínkovým řízením. V rámci připomínkového řízení k němu nebyly vzneseny žádné připomínky," připomněl v Ekonomice ČT24 ředitel odboru realizace služeb zaměstnanosti ministerstva Jiří Vaňásek.
Debata se ještě povede i kolem výše povinného pojistného. To je totiž v původním návrhu podle agentur zbytečně vysoké. Zaplatit by na něm měly stovky tisíc korun. U těch největších by se pak pojistné mohlo vyšplhat na několik milionů.
Velké podniky by se měly dvakrát pojistit na svůj krach, aby mohly přemisťovat své zaměstnance v rámci holdingu
Chtěli chránit zaměstnance, a je z toho paskvil. Alespoň tak se dívají představitelé agentur práce a pojišťoven na novou podmínku, již zavedla novela zákona o zaměstnanosti. Agentury práce si totiž do konce března musejí sjednat pojistku proti svému úpadku a proti bankrotu firmy, k níž přidělují své zaměstnance, do výše trojnásobku jejich průměrného měsíčního výdělku. Pokud tak neudělají, přijdou o licenci. A s nimi o práci desetitisíce lidí. „Je to původně dobrý úmysl, ale špatně zpracovaný paragraf. Navíc přijatý v legislativní nouzi,“ kritizuje novelu prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb a zároveň ředitelka největší domácí agentury Manpower Jaroslava Rezlerová. Koalice totiž nový paragraf do zákona o zaměstnanosti protlačila v šiku změn, jimiž prosadila škrty v sociálních dávkách.
Ministerstvo práce a sociálních věcí však s kritikou zásadně nesouhlasí. „Samotný návrh na zavedení pojištění agentur práce vzešel z iniciativy zástupců agentur práce a bylo o něm několikrát diskutováno na tripartitě. V rámci legislativního procesu nebyly k tomuto návrhu zaslány žádné připomínky. Přínosem má být lepší ochrana zaměstnanců, které agentury nabízejí na trhu práce,“ vysvětluje mluvčí resortu Viktorie Plívová. Upozornila rovněž, že již existující agentury, které se k 1. dubnu neprokážou dokladem o sjednané pojistce, přijdou o povolení na zprostředkování zaměstnání. V současnosti se jedná o 1330 agentur práce.
Pojistky neexistují
„Jak si můžeme takovou pojistku sjednat, když není na trhu nikdo, kdo by nám ji nabídl?“ ptá se ale ředitel společnosti Trenkwalder Jan Kozina. Domácí pojišťovny opravdu nejsou v tuto chvíli schopny takový produkt agenturám práce předložit. „Povinnost krýt pojistkou i třetí osoby, tedy klienty agentur, nemá řešení. V tomto případě nelze kalkulovat riziko,“ zdůrazňuje výkonný ředitel České asociace pojišťoven Tomáš Síkora. A souhlasí s ním i zástupci samotných pojišťoven. „Česká pojišťovna tento pojistný produkt ve své nabídce v současnosti nemá, protože nemůže sjednat pojištění plně v souladu s požadavkem zákona o zaměstnanosti. Součástí tohoto typu pojistky je totiž hodnocení bonity klienta, což lze jen u samotných agentur práce. Zákon však ukládá pojistit nejen úpadek agentury práce, ale také úpadek jejích uživatelů. Možný úpadek všech klientů agentur práce není pojišťovna schopna adekvátně zanalyzovat, respektive plnohodnotně ověřit finanční situaci všech těchto podnikatelských subjektů, a splnit tak rozsah striktně požadovaný zákonem,“ vysvětluje mluvčí České pojišťovny Tomáš Zavoral.
Například Kooperativa či ČSOB Pojišťovna rovnou vyloučily, že by vůbec o nabídce takového produktu uvažovaly. A to přestože je ministerstvo práce a sociálních věcí označilo právě za ty pojistitele, kteří jsou schopni uvedenou pojistku agenturám práce nabízet.
Hloupé je, že pojišťovny se ani nemohou inspirovat v zahraničí. „Při jednání se zahraničními zajistiteli v rámci celého evropského prostoru se doposud nepodařilo vzhledem k unikátnosti produktu i segmentu nalézt odpovídající pojistný produkt na zahraničním pojistném trhu,“ potvrzuje Zavoral. Zatím jediná pojišťovna, která se k produktu přihlásila, je dle posledních informací Slavia.
Pojistka přitom nebude levnou záležitostí, větší agentury ročně vyjde na několik milionů korun. Rezlerová se obává, že takto konstruované pojištění bude nakonec tak drahé, že bude pro některé agentury likvidační. „Mohla by nás vyjít na pět až šest milionů korun ročně. Což je vražedné zvláště v takto nízkomaržovém byznyse,“ vypočítává.
Plný pytel chyb
Krytí rizika úpadku třetí strany ale není jediným úskalím dikce čerstvého paragrafu o povinnosti pojistit se. Jak upozorňuje pojišťovna Generali, platná podoba právní úpravy obsahuje řadu nepřesností, a to jak terminologických, tak i v podmínkách pojištění. Například svým charakterem srovnatelné povinné pojištění cestovních kanceláří je definováno daleko detailněji. „Jako jeden ze sporných bodů se jeví stanovení pojistné částky. Je otázkou, zda budou agentury vůbec schopny určit, na jakou částku mají být pojištěny, aby se vyhnuly podpojištění, a jakým způsobem by probíhala aktualizace častých změn v průběhu trvání pojištění,“ vysvětluje mluvčí Generali Jiří Cívka.
Nepřesně je definován termín úpadek, nejasné je rovněž, co se stane, když se po krachu agentury zaregistruje její zaměstnanec u úřadu práce a začne pobírat dávky v nezaměstnanosti. Nový paragraf rovněž koliduje se zákonem o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. „Ze zákona totiž náleží pracovníkům tříměsíční plat a zároveň pojišťovny mají v podmínkách, že nemohou vyplatit pojistku, pokud pojištěný již dostal peníze z jiného zdroje, tedy například od úřadu práce,“ vysvětluje ředitelka pojišťovny Atradius Markéta Stržínková.
Nahrané podniky
Licenci resortu práce na zprostředkovávání zaměstnání přitom drží i řada velkých firem. Jde například o ocelárny ArcelorMittal, strojírny Vítkovice, Škoda či Siemens, provozovatele hotelů CPI Hotels nebo třeba ostravský Dopravní podnik. Ti všichni si museli o licenci požádat, aby mohli své zaměstnance přemísťovat mezi sesterskými i mateřskými podniky v rámci jednoho koncernu. „Prozatím není s kým uzavřít pojistku, ale snažíme se najít řešení. Pojišťovny nemají žádnou nabídku, jsou zaskočeny,“ říká mluvčí Škody Transportation Jolana Číhová.
Pikantní ovšem je, že tyto podniky by se vlastně musely dvakrát pojistit proti svému bankrotu. Podle názoru odborníků navíc není v možnostech pojišťoven už vůbec holdingům takový produkt nabídnout. „Řada výrobních firem má vytvořen systém, kdy holding umísťuje pracovníky do jednotlivých společností. Takové firmy nikdy nemohou sjednat pojištění, protože vztahy ve skupině společností pojistit nikdy nelze,“ vysvětluje Stržínková.
Přes nesmlouvavý postoj ministerstva práce a sociálních věcí ale podniky doufají, že se jim podaří patovou situaci zdárně vyřešit. „Doufáme, že v budoucnu bude zákon upraven tak, aby v případě společností, u kterých nejde o podnikání za účelem zisku, ale o flexibilní využívání zaměstnaneckého potenciálu uvnitř firmy, nebylo toto pojištění potřeba. Svědčí tomu i aktuální návrh novely zákoníku práce k obnovení principu dočasného přidělení zaměstnanců mimo rámec agenturního zaměstnávání,“ zdůrazňuje mluvčí Siemensu Pavel Kaidl.
Stimulace černých jezdců
Rovněž agentury práce i pojišťovny doufají, že se jim podaří dojednat s resortem práce a sociálních věcí nové znění paragrafu tak, aby pojistku bylo možné standardně sjednat. „Návrh na vytvoření pojistky opravdu původně vzešel z asociace personálních agentur. Konstruovali jsme ji ale jinak. Cílem bylo, aby se pročistil trh agentur práce, aby z něj vymizely nesolidní firmy,“ vysvětluje ředitel Trenkwalderu Kozina.
Skutečnost je však jiná. „Rozmnoží se pojistné podvody. Tedy případy, kdy si podnik před krachem cíleně objedná agenturní zaměstnance, a pak za ně nezaplatí. Protože je ale agentura pojištěna proti úpadku klienta, nezaplacené faktury jí uhradí pojišťovna. Agentury vlastně vůbec nebudou muset rozvíjet svou dosavadní obezřetnost, pojišťovna jim zaplatí každou nedobytnou fakturu. A druhý moment je ten, že již dnes řada „agentur“ podniká na černo, jako družstvo, nebo na smlouvu o dílo, čímž obchází zejména platby zdravotního a sociálního pojištění. Bojíme se, že nutnost pořídit si pojistku pod hrozbou odebrání licence jen zvýší počet těchto černých agentur.“
Vzhledem k výroku Ústavního soudu, který zrušil platnost zákona, jenž mimo jiné zavedl i povinnost této pojistky, resort práce jej bude muset nechat projít novým, teď už standardním legislativním procesem. Dotčení doufají, že se podmínky pojistky podaří přeformulovat. „Chtěli jsme přenést zodpovědnost na klienty, kteří si agenturní zaměstnance najímají, a to se vůbec nepovedlo,“ upřesňuje Rezlerová. Vypráví, jak Manpower přišel o devět milionů korun poté, co zkrachoval hranický výrobce televizních obrazovek Philips a rázem byli všichni zaměstnanci bez práce. Philips Manpoweru pochopitelně nezaplatil. Agentura zaměstnance nakonec vyplatila ze svého, pohledávku za hranickým výrobcem ale musela odepsat.
Atradius například navrhuje, aby na ochranu agenturních zaměstnanců před úpadkem firmy stačilo pojištění pohledávek, což je standardní produkt. Riziko úpadku agentury by ze zákona tato pojišťovna vypustila úplně.
S tím se však ministerstvo určitě nespokojí. I když připravuje změnu, trvá na tom, aby se agentury pojišťovaly proti svému krachu. „Změna je navržena v rámci takzvané sociální reformy I, kdy bude jasněji definováno, že agentura práce má povinnost pojistit se proti svému úpadku,“ zdůrazňuje Plívová.
Poslední dny se musí personální agentury cítit jako chaloupka na kuří nožce z pohádky Mrazík. Z ministerstva práce a sociálních věcí vychází tvrdošíjně: „Personálky, k nám čelem a k asociacím zády!“ Zatímco z druhé strany na ně křičí dvě asociace, které agentury práce sdružují, zcela jednohlasně: „K ministerstvu zády a ke mně čelem!“ V pohádce je to vtipné, ale asi nikdo by se nechtěl na tuto scénku dívat několik dní po sobě a snad ani masochisté by nechtěli být tak dlouho v kůži na kuří nožce se otáčející chaloupky.
Důvodem této prekérní situace je zákon platný od Nového roku, který nařizuje agenturám práce pojistit se proti úpadku, a fakt, že za více jak dva měsíce se pojišťovny této příležitosti nechytily. To o něčem svědčí. Přitom byznys by to měl být právě pro pojišťovny lákavý – pojistky u velkých personálních agentur by dosahovaly určitě desítek milionů. Samotné ministerstvo připustilo, že nedokáže odhadnout, proč pojišťovny toto lákavé rozšíření svého portfolia nenabízejí. Všem ale musí být jasné, že to není kvůli tomu, že by si nechtěly sáhnout na další miliony navíc. Kdyby pojištění šlo sjednat ve znění odpovídajícím zákonu, tak už ho všichni nabízejí. Proto bude v zákonu chyba a je třeba si to přiznat a nebýt za babu jagu.
Agentury mají mít do sedmi dní pojištění, které na trhu neexistuje. Kvůli přísné novele zákona některé zvažují žalobu na stát.
Více než třinácti stům agentur práce v Česku hrozí existenční potíže. Nejpozději od prvního dubna musejí mít sjednané pojištění pro případ svého úpadku i úpadku firmy, do které své zaměstnance posílají pracovat. Jinak automaticky přicházejí o licenci. Včera, tedy sedm dnů před inkriminovaným termínem, nenabízela pojištění v takto požadovaném rozsahu žádná z pojišťoven.
Loni v režimu legislativní nouze schválená novela zákona o zaměstnanosti má podle ministerstva práce a sociálních věcí omezit činnost různých pochybných agentur a ochránit jejich zaměstnance v případě insolvence zaměstnavatele. Agentury ale pojištění zatím shánějí marně. "Od února obcházím všechny možné pojišťovny. Žádná nemá k dispozici produkt, který by pojišťoval nás a současně i firmy, kterým své zaměstnance dodáváme. Ten zákon je paskvil, nedivil bych se, kdyby někdo zažaloval stát za to, že znemožňuje podnikání," říká například majitel agentury Interservis Rudolf Pavlík.
Podle právníků by taková žaloba mohla být na místě a agentury, jako jsou Manpower nebo Grafton už takovou možnost připravují. "Agentury, které patří zahraničním investorům, by se mohly bránit žalobou kvůli možnému porušení dohody o ochraně investic," soudí například expertka na pracovní právo JUDr. Nataša Randlová z právní kanceláře Randl Partners. Šlo by u nás v takovém případě zřejmě o jedny z prvních žalob na stát ohledně pracovního práva.
Agentura, která k prvnímu dubnu nevyhoví požadavku na vlastní pojištění a zároveň pojištění takzvaného uživatele (firmy, kde agenturní zaměstnanci pracují), podniká neoprávněně. Platnost pracovních smluv zaměstnanců tím ale předčasně nekončí. Továrny, které u nás využívají práce agenturních dělníků, tak o dělníky nemusejí přijít. Alespoň ne hned. Jde o menší podniky i velké typu Panasonicu, Škody Auto nebo Siemensu. I tak ale situaci s obavami sledují. "Věříme, že se celou záležitost podaří zdárně vyřešit," reagoval mluvčí Siemensu Pavel Kaidl.
Pojištění agentur proti úpadku od včera začala nabízet pojišťovna Uniqa, o něco dříve i Slavia a ČPP. Ministerstvo práce na základě toho tvrdí, že agentury zákonu vyhovět do konce března mohou. "Máme zprávy, že tento produkt už na trhu je," uvedla včera mluvčí ministerstva Viktorie Plívová.
Neodpověděla už ale na otázku, zda budou moci agentury od dubna podnikat v případě, že pojištění nebude plně odpovídat zákonu. Zástupci zmíněných pojišťoven totiž přiznali, že jejich produkt se týká jen pojištění agentur, ale už ne podniků. "Od počátku jsme upozorňovali ministerstvo, že nebude technicky možné produkt, tak jak požaduje zákon, postavit," říká mluvčí České asociace pojišťoven Jolana Ackermannová. Za pojistné by měly agentury zaplatit řádově statisíce ročně, přitom ale Ústavní soud platnost novely, která pojištění nařizuje, na základě podnětu opozičních poslanců od příštího roku zrušil.
O PRÁCI NEPŘIJDOU. SNAD. Dělníci, které agentury vysílají na práci do továren, například do Škody Auto (na snímku), se podle názoru právníků zatím o práci bát nemusejí. Přijde-li agentura kvůli chybějícímu pojištění proti úpadku o licenci, pracovní smlouvy trvají nadále. Je ale otázka, jak dlouho.
Agentury a pojistné
1 až 5 milionů korun by měly ty největší agentury práce platit ročně pojistné proti svému úpadku a úpadku takzvaných uživatelů. U menších agentur jde o částku řádově několika set tisíc.
1 323 agentur práce v Česku se týká novela zákona, která zavádí od dubna povinné pojištění proti úpadku. To v rozsahu požadovaném zákonem v současné chvíli pojišťovny v nabídce nemají.
100 000 svých zaměstnanců celkem vysílají nyní agentury práce do stovek podniků v Česku. Před třemi lety byl tento počet o 70 tisíc vyšší.
UNIQA pojišťovna zařadila do nabídky povinné pojištění agentur práce - APA nesouhlasí
Počínaje dnešním dnem nabízí UNIQA ve výhradní spolupráci se společností Fiducia nový produkt – pojištění záruky v důsledku úpadku agentury práce. Firmy provozující tzv. agenturní zaměstnávání mohou uzavřít s UNIQA pojištění pro případ jejich úpadku vyhlášeného insolvenčním soudem, čímž splní podmínku, kterou jim ukládá v současnosti platná legislativa. Tento druh pojištění je pro agentury práce povinný nejpozději od 1. 4. 2011.
UNIQA pojišťovna a Fiducia analyzovaly situaci na trhu, konzultovaly podmínky pojištění na ministerstvu práce a sociálních věcí a během posledních týdnů připravily odpovídající pojistný produkt. Produkt je koncipován především pro střední a velké agentury práce, nicméně lze očekávat, že kritéria pro příjem do krytí splní i řada menších, na trhu zavedených agentur. Úpis bude prováděn individuálně na základě standardně požadovaných podkladů. V současné době podniká na českém trhu přibližně 1380 agentur práce, na něž se příslušná zákonná úprava vztahuje. Pojištění záruky obecně posiluje postavení agenturního zaměstnance, přičemž pojištění nabízené UNIQA mu nyní bude v definovaných případech úpadku agentury práce zaručovat odškodnění až do výše tří průměrných měsíčních výdělků.
Stanovisko APA:
APA konstatuje, že toto prohlášení je stejná účelová lež, jakou stále používá Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pojišťovna Uniqa, jakožto velká nadnárodní společnost, by měla dobře vědět, že všichni agenturní zaměstnanci platící sociální pojištění jsou automaticky v případě úpadku agentury pojištěni do výše 3 měsíčních mezd. Ty jim na základě insolvence agentury práce vyplatí úřad práce dle Zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Proto si ze svých mezd povinné sociální pojištění platili oni sami, proto z objemu vyplacených hrubých mezd platila sociální pojištění jejich agentura práce. Jde tedy o dvojí pojištění, které zákony přímo zakazují.
Pojišťovna Uniqa, jakožto velká nadnárodní společnost, by měla dobře vědět, že agenturním zaměstnancům vyplatí dlužné mzdy v první řadě stát prostřednictvím ÚP. Pojišťovna pak s odvoláním na tuto výplatu nebude agenturním zaměstnancům vyplácet nic. Pojištění je náhrada, slouží tedy k vyplacení dlužné mzdy za dané období, ne dvojnásobku mezd. Tím by došlo k bezdůvodnému obohacení, což náš právní řád zakazuje. Proto stále trvá rozpor §58a Zákona o zaměstnanosti s legislativou ČR v tom, který po agenturách práce požaduje dvojí pojištění téhož. Navozuje to podezření, že chce zneužít tísně agentur práce vyvolané kroky MPSV ČR a otálením s nabídkou, když do minulého týdne nikdo pojistný produkt nenabízel. A produkt plně v souladu s §58a ZoZ nikdo nenabízí doposud.
Je naprosto ostudné, že MPSV, jako státní orgán, aktivně v této frašce přilévá oleje do ohně, který samo založilo. V neprospěch poctivých podnikatelů a agenturních zaměstnanců. Místo veřejného přiznání MPSV, že takový produkt na trhu není, §58a je tím neúčinný a Ministerstvo práce nebude pojištění po agenturách práce vyžadovat. To by uklidnilo trh práce a poskytlo čas na koncepční řešení. Navíc zmíněné pojištění požaduje zákon, jemuž ústavní soud tento měsíc poskytl platnost podmíněně pouze do konce roku 2011.
Situace kolem pojištění pracovních agentur je stále nepřehledná a zbývají pouze dny na její řešení. Toho využívají různí pojišťovací agenti i konkurence.
Mezi pracovními agenturami vládne panika, znechucení a chaos. Jejich byznys se poslední dny stal doslova kořistí pro pojišťovací agenty, a to kvůli povinnosti pojistit se do konce března proti vlastnímu úpadku. Pokud to neudělají, licence jim automaticky zanikne.
Diskuse mezi ministerstvem práce a sociálních věcí a asociacemi sdružujícími pracovní agentury přitom uvízla na mrtvém bodě. Ministerstvo práce trvá na svém postoji a upozorňuje na povinnost zákonného pojištění agentur práce. Navíc tvrdí, že pojištění nabízí hned několik pojišťoven. Jako příklad uvádí pojišťovnu Slavia. Dále tvrdí, že už obdrželo pojistku uzavřenou s ČSOB Pojišťovnou.
Asociace ovšem nadále trvají na tom, že pojištění od Slavia pojišťovny neodpovídá zcela znění zákona, a v případě, že by se u ní pojistily, jsou odkázané na libovůli úředníků na ministerstvu. „Jejich názor se může kdykoliv změnit a pojistku nám nemusí uznat,“ řekl LN Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur.
Asociace poskytovatelů personálních služeb, která sdružuje větší část pracovních agentur, včera reagovala prohlášením, že informace o pojišťovnách od MPSV samostatně prověřovala, a jednotlivé pojišťovny jí oznámily, že nemají produkt k dispozici. „Asociace poskytovatelů personálních služeb podnikla veškeré kroky(...), v tuto chvíli však stále nedostala k dispozici řešení od pojišťoven, které by korespondovalo se zněním zákona. APPS je proto velmi překvapena obsahem tiskového prohlášení ministerstva,“ uvedla asociace.
Současné situace využívají různí pojišťovací agenti, kteří agentury doslova bombardují dotazníky, na základě kterých chtějí nabídnout a vyčíslit pojištění.
Podle informací LN se tak zatím ale nestalo. Přitom pojišťovací agenti berou agentury útokem a často do jedné z nich volají hned několikrát, aniž by si uvědomovali, že už s ní jednali. Dotazníky, které následně agenturám zasílají, jsou velmi konkrétní. Ptají se na klienty agentur, počty zaměstnanců, které jim pronajímají, obraty i zisky. Mezi jednotlivými agenturami panuje pocit naprostého zmaru a znechucení. „Mám chuť všechny lidi propustit a zavřít firmu,“ řekl LN majitel jedné agentury, který si nepřál být jmenován.
Objevila se také jedna personální agentura, která o sobě tvrdí, že je pojištěná. Je to Trenkwalder, která je původně z Rakouska. Kde se pojistila, ovšem nechce uvést. Konkurentům posílá e-mail s nabídkou, že od nich převezme jejich dosazené personální pracovníky s tím, že by v případě zániku licencí nic nepoznali. Ti jsou ale pro většinu agentur jediným zdrojem obživy.
Stát odebere licence personálním agenturám, které se nepojistí proti úpadku
Podle personálních agentur hrozí České republice vyšší nezaměstnanost. Stát bude moci od 1. dubna odebírat licence těm agenturám, které spolu s jejich klienty nebudou pojištěné proti úpadku. Agentury zaměstnávají tisíce lidí a dalším desetitisícům práci zprostředkovávají.
Povinnost platí od nového roku, ale příslušný produkt začaly nabízet pojišťovny Uniqa a Slavia teprve před několika dny. Pojištění ale agentury považují za právně nedostačující, protože proti úpadku pojišťuje pouze agentury, nikoli jejich obchodní partnery. Podle ředitelky pojištění průmyslu pojišťovny Slavia Martiny Traganové ale státu takové pojištění postačí: „Toto pojištění, které kryje úpadek agentury samotné, je pro ministerstvo práce a sociálních věcí dostatečnou zárukou a uznává toto pojištění jako naplnění jejich nové povinnosti, která jim vznikla od ledna letošního roku.“
V Česku se povinné pojištění týká zhruba 1300 personálních agentur. „Dneska máme více než 100 tisíc lidí, kteří jsou zaměstnáni prostřednictvím agentur. V průběhu dubnových dnů hrozí, že lidé přijdou o práci a půjdou na úřady práce. I firmám, kde ti lidé pracují, hrozí zastavení výroby, protože nebudou moci pracovat v režimu, který dnes mají nastavený,“ říká viceprezident Asociace poskytovatelů personálních služeb Luboš Reichert. O změnách v pojištění personální agentury s ministerstvem práce a sociálních věcí už jednají, platnost novely chtějí zavést od roku 2012.
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka: "Teď máme dobrou zprávu pro stovky tisíc lidí, kterým práci dávají personální agentury. Hrozil jim zánik, o tom jsme vám říkali včera, a to kvůli povinnému pojištění, které nařizoval zákon, ale nikdo ho v naší zemi v podstatě neprodával."
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor: "Dnes se zdá, že to skutečně všechno dobře dopadlo. Ministerstvo totiž oznámilo, že bude uznávat i takové pojištění, které zákonu vyhovuje jen částečně. Jestli to ale bude stačit soudům a právníkům, to tak úplně jasné není."
Markéta SCHENKOVÁ, redaktorka, Lenka PASTORČÁKOVÁ, redaktorka:"Konec personálních agentur v Čechách. Zákon z dílny ministerstva práce jim přikazuje mít pojištění, které není na trhu. Kdo se nepojistí, přijde o licenci. To bylo včera. Ministerstvo teď říká - problémy dělat nebudeme, zákon je sice jedna věc, jeho výklad ale věc druhá. Jak tomu rozumět? Hlavní je prý výkladový dodatek ministerstva a ten leccos odpustí a tak už prý stačí pojistit jen agenturu a ne i klienty, jak káže sám zákon."
Jiří VAŇÁSEK, odbor realizace služeb zaměstnanosti, MPSV: "V současné době několik pojišťoven aktivně oslovuje agentury práce s nabídkou, s nabídkou pojištění proti úpadku. Pojistné podmínky, které nám byly prezentovány a předloženy, tak splňují ty parametry, které jsou stanoveny."
Markéta SCHENKOVÁ, redaktorka, Lenka PASTORČÁKOVÁ, redaktorka: "Podmínky tak splňuje hned několik pojišťoven, jedna už produkt nabízí."
Martina TRAGANOVÁ, divize pojištění průmyslu, pojišťovna Slavia: "Aby agentury byly schopny dostát své povinnost a k 1. dubnu předkládat ministerstvu doklad o tom, že jsou pojištěny."
Eva SVOBODOVÁ, mluvčí, Uniqa pojišťovna, a.s.: "Předpokládáme, že v případě potvrzení kladného stanoviska zajistitele bude produkt připraven do konce tohoto týdne."
Milan KÁŇA, mluvčí, Kooperativa pojišťovna, a.s.: "Rozhodli jsme se, že tímto směrem portfolio našich produktů rozšiřovat nebudeme."
Markéta SCHENKOVÁ, redaktorka, Lenka PASTORČÁKOVÁ, redaktorka: "Ministerstvo si mne ruce, ale agentury mu ani teď netleskají."
Radovan BURKOVIČ, prezident Asociace pracovních agentur: "To znamená, že bychom si měli něco koupit, co nevyhovuje, ale co ministerstvo blahoskloně schválí, jakože ano, budeme se tvářit, že brambory jsou rajčata."
Vladimír PLETICHA, ředitel personální agentury: "Může přijít nová vláda, nový investor, který řekne, že tohle to pojištění tento pojistný produkt nesplňuje všechny podmínky zákona a řekne, že nám ruší licenci."
Markéta SCHENKOVÁ, redaktorka, Lenka PASTORČÁKOVÁ, redaktorka: "A obávají se i toho, že je podmínky pojištění stejně přivedou na mizinu."
Radovan BURKOVIČ, prezident Asociace pracovních agentur: "A z předběžných podmínek, které jsme se dozvěděli, ty podmínky pro mnohé agentury práce budou likvidační."
klient personální agentury: "Rozhodně si myslím, že by nebylo fakt dobrý, kdyby to nějakou legislativní chybou tady mělo zaniknout."
klientka personální agentury: "Hodně studentů nemá takový zámožný rodiče na to, aby je vlastně dotovali."
Markéta SCHENKOVÁ, redaktorka, Lenka PASTORČÁKOVÁ, redaktorka: "Agenturám tedy nezbývá, než se urychleně pojistit, aby stihly lhůtu 1. dubna. A pak už jen čekat a doufat. Markéta Schenková a Lenka Pastorčáková, televize Prima."
Jsme připravení platně pojistit agentury práce, tvrdí Martina Traganová, ředitelka divize pojištění průmyslu Slavia pojišťovny.
* LN Včera jste se zúčastnila porady na ministerstvu práce a sociálních věcí ohledně pojištění pracovních agentur. Padlo nějaké konkrétní řešení současné situace?
Ano. Ministerstvo práce a sociálních věcí jasně deklaruje svůj postoj k pojištění pracovních agentur. Nejdéle k 1. 4 . 2011 musejí agentury dostát své nové povinnosti a doložit potvrzení o svém pojištění.
* LN Pojišťovna Slavia minulý týden jako první přišla s tím, že dokáže pojistit agentury proti úpadku. Bylo toto pojištění přijato ministerstvem?
Ano. Pojištění, které si agentura uzavře u Slavie pojišťovny, je ve svém rozsahu uznáno a považováno za dodržení dané povinnosti.
* LN Agentury mají jen několik málo dní na to, přihlásit se. Jak se řeší pojištění 1700 personálních agentur? Půjde to nějak zvládnout?
Ano. Během včerejšího jednání jsme se se zástupci ministerstva dohodli na metodice uzavírání pojistných smluv a vydávání potvrzení o pojištění tak, aby měly agentury možnost doložit potvrzení včas. Doporučuji agenturám neotálet, zaslat mailem vyplněný dotazník co nejdříve a s pojišťovnou komunikovat. Agentury mohou požádat o pojistnou smlouvu přímo nebo prostřednictvím některého z 256 pojišťovacích makléřů, se kterými Slavia pojišťovna spolupracuje. Jsme připraveni agenturám vyjít maximálně vstříc.
* LN Jak se pojistka vypořádala s argumentem agentur, že se bude pojištění dublovat?
V tuto chvíli vám mohu říci, že je tato skutečnost jasně a transparentně ošetřena. Slavia pojišťovna s ní přišla jako první, v celé řadě jednání, která byla dosud s pojistiteli vedena.
* LN Lze říct, kolik budou agentury u vás platit?
Výši pojistného předpisu určuje mnoho faktorů. Jedním z nejvýznamnějších parametrů je také velikost dané agentury a pojistná částka, kterou si agentura určí. Stejně jako u jiných pojištění, která kryjí nejrůznější rizika, téměř nenajdete firmu, která by měla parametry rizika a předepsané pojistné shodné s jinou.
Pracovní agentury musí mít pojištění proti úpadku, nemají si je ale kde sjednat
Personální agentury musí být nově podle zákona pojištěny proti úpadku svému i svých klientů-zaměstnavatelů, k nimž umisťují pracovníky, jenže většina pojišťoven takový produkt vůbec nemá a řada z nich se ho ani nechystá připravit. Personálním agenturám tak hrozí, že nikoliv vlastní vinou přijdou o licenci. Za lapsus může zjevně nekoordinovaný legislativní postup ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).
„Od samého počátku jsme upozorňovali MPSV na úskalí a nadměrná rizika, která zavedení povinného pojištění agentur práce přinese, a na to, že nebude technicky možné požadovaný produkt technicky postavit,“ sdělila Právu Jolana Ackermannová z České asociace pojišťoven.
Nelze spočítat míru rizika
Podle ní je totiž problematické vůbec spočítat míru a rozsah rizika v této oblasti. Koncem minulého týdne uvedla na trh pojištění personálních agentur Slavia. „Několik dalších pojišťoven má tento produkt připravený a v současné době jedná o jeho zajištění. Jestli se jim podaří zajištění sjednat a jestli to bude v termínu do 1. dubna, nelze odhadnout. Pojistný produkt, který jsou pojišťovny schopné nabídnout, však stejně nesplňuje přesně požadavky zákona v plném rozsahu, protože v něm není zahrnuto pojištění třetích stran, respektive pojištění úpadku koncových uživatelů,“ uzavřela Ackermannová.
ČP: pojištění nelze sjednat plně v souladu se zákonem
Česká pojišťovna tento pojistný produkt ve své nabídce v současnosti nemá, protože nemůže sjednat pojištění plně v souladu se zákonem.
„U pojištění finančních rizik, kam toto pojištění svým charakterem spadá, provádíme vždy hodnocení bonity klienta – to lze u samotných agentur práce. Zákon však ukládá pojistit nejen úpadek agentury práce, ale také úpadek jejích uživatelů. Možný úpadek všech uživatelů agentur práce není pojišťovna schopna adekvátně zanalyzovat,“ potvrdil Tomáš Zavoral z ČP.
Další pojišťovny se tím ani nehodlají příliš zabývat v tom smyslu, že co si MPSV v zákoně nadrobilo, ať si také vyřeší. „Situaci analyzujeme, ale aktuálně tento produkt nenabízíme,“ oznámila lakonicky Allianz.
Rovněž DIRECT Pojišťovna tento produkt v nabídce nemá, nepojišťuje ani cestovní kanceláře.
Ani Česká podnikatelská pojišťovna pojištění personálních agentur nenabízí.
„V současné sobě vedeme jednání o zajištění produktu se zahraničními partnery,“ upřesnila Renata Svobodová z ČPP.
Rozpory
Pojištění podle požadavku zákona má chránit agenturní pracovníky před úpadkem firmy, která si je najímá (uživatelé práce), nebo záruka za samotnou personální agenturu. Na to se vztahuje například pojištění pohledávek. U druhého zákonného požadavku na záruku dochází k rozporu mezi zákonem a pojistnými podmínkami případného pojistitele. Ze zákona totiž náleží propuštěným pracovníkům tříměsíční plat a zároveň pojišťovny mají v podmínkách, že k plnění nemůže dojít, pokud pojištěný dostal peníze již z jiného zdroje.
„Řada výrobních firem má však vytvořen systém, kdy holding umisťuje pracovníky do jednotlivých společností. Takové firmy nikdy nemohou sjednat pojištění, protože vztahy ve skupině společností pojistit nikdy nelze,“ vysvětlila Markéta Stržínková z pojišťovny Atradius. Podle ní by měla být celá pasáž ze zákona vypuštěna, protože staví agentury do nevýhodné pozice vůči ostatním zaměstnavatelům. „Nevím o žádné evropské zemi, kde by byly zákonem dané podmínky, aby agentury měly povinnost si takové pojištění sjednat. Například ve Velké Británii existuje alternativa pojištění pohledávek pro zprostředkovatele práce, která reaguje na specifické obchodní podmínky v oboru,“ dodala Stržínková.
Boj o 100 tisíc pracovních míst – Personálním agenturám hrozí, že příští týden zaniknou. Personálním agenturám svitla naděje. První pojišťovna se dohodla s ministerstvem a může nabízet povinné pojištění.
Už jen devět pracovních dní mají personální agentury na to, aby se pojistily. Pokud se tak nestane, jejich licence zanikne. Slavia pojišťovna jako první informovala o tom, že má takové pojištění připravené. Včera navíc dostala potvrzení od ministerstva práce, že její produkt přijme.
„Ano informaci Slavia pojišťovny mohu potvrdit,“ řekla LN Viktorie Plívová, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí, a dodala, že návrh pojištění obdrželo také od ČSOB pojišťovny a konzultovalo ho i s Kooperativou a Českou podnikatelskou pojišťovnou.
„Pokud tento produkt nenabízejí, pak je to otázka pro ně. Nelze odhadnout, co by je mělo vést k tomu, aby produkt, který pro ně bezpochyby znamená rozšíření portfolia, a tedy i obchodních příležitostí, nenabízely,“ dodala Plívová.
Podle Radovana Burkoviče, prezidenta Asociace pracovních agentur, jsou ale všechny nabízené pojistky polovičaté a neodpovídají znění zákona.
Martina Traganová, ředitelka divize pojištění průmyslu Slavia pojišťovny, LN potvrdila, že se s ministerstvem dohodla i na tom, jakým způsobem se podaří do konce měsíce pojistit velké množství pracovních agentur. Těch je zhruba 1700 a zaměstnávají odhadem kolem sto tisíc zaměstnanců, které pronajímají zejména velkým společnostem v České republice.
Podle informací LN je zhruba 12 procent pracovníků ve Škodě Auto ve skutečnosti zaměstnáno agenturou, která je automobilce jen pronajímá.
Zhruba šest procent agenturních zaměstnanců pracuje pro nošovickou továrnu Hyundai. „Náš aktuální systém spočívá v tom, že noví pracovníci na pozice dělníků ve výrobě nastupují zásadně přes agentury. Po třech měsících, tedy po skončení zkušební doby, je jejich výkon ohodnocen a v případě pozitivního hodnocení je jim nabídnut trvalý pracovní poměr a stávají se kmenovými zaměstnanci,“ říká Petr Vaněk, manažer vztahů s veřejností v Hyundai Motor Manufacturing Czech.
Hyundai předpokládá, že agentury práce, se kterými spolupracuje, pojištění získají. Obě dvě agentury, které automobilce pronajímají pracovníky, daly slovo, že si pojištění zřídí, hned jak to bude možné. Kolínská automobilka TPCA momentálně zaměstnává jen zhruba dvě desítky agenturních zaměstnanců. Kdyby o ně přišla, zkomplikovalo by to automobilce výrobu.
Bez agenturních pracovníků by se neobešel ani koncern Siemens. Využívá je zejména v mohelnickém závodě na výrobu elektromotorů, kde aktuálně tvoří zhruba deset procent z více než dvou tisíc zaměstnanců. V případě nutnosti jsou připraveni agenturní pracovníky zaměstnat sami.
I maloobchodní řetězec Tesco by měl v případě výpadku agentur potíže, a to zejména v obdobích, jako jsou měsíce dovolených nebo Vánoce. „Museli bychom situaci řešit jiným způsobem, například zvýšením počtu zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,“ říká Lenka Fornůsková, manažerka zaměstnaneckých vztahů Teska.
Mimo nebezpečí je energetická skupina ČEZ. Od externích agentur nemají pronajatého jediného člověka, a proto je případný zánik agentur nemůže ohrozit. Skupině by to ale způsobilo nepříjemnosti, protože je sama vlastníkem licence na provozování pracovní agentury. a to proto, aby mohla půjčovat své pracovníky sesterským podnikům. Krize agentur se vůbec nedotkne Budějovického Budvaru, který nemá ani jednoho agenturního pracovníka.
***Jak by se vaší firmy dotkl zánik personálních agentur?
Siemens (mohelnický závod) 200 agenturních zaměstnanců, 2 000 celkem. V případě zániku agentur bychom převedli zmíněné zaměstnance do kmenového stavu s pracovním poměrem na dobu určitou.
T-Mobile 220 agenturních zaměstnanců, 3 000 celkem. Přineslo by nám to jisté komplikace.
TPCA (Toyota, Peugeot, Citroën) 17 agenturních zaměstnanců, 3000 celkem. Pokud by agentury zanikly, znamenalo by to pro nás výraznou komplikaci.
HMMC (Hyundai) 150 agenturních zaměstnanců, 2 600 celkem. HMMC spolupracuje se dvěma pracovními agenturami, které jsou obě připraveny požadované pojistné uzavřít, a to v momentě, kdy bude známa pojišťovna.
ČEZ 5 agenturních zaměstnanců, 32 600 celkem. Případný zánik agentur by ČEZ v žádném případě nehrozil, agenturní zaměstnanci jsou zaměstnanci ČEZ pracující pro sesterské firmy.
APA: Ministerstvo práce se rozhodlo zlikvidovat agenturní zaměstnávání
V říjnu 2010 prošla parlamentem v legislativní nouzi novela Zákona o zaměstnanosti. Ta, zcela v rozporu se svým názvem „Úsporná opatření na úseku MPSV“, obsahuje mnoho nových povinností pro agentury práce, ministerstvo práce a ministerstvo vnitra. Také nesmyslný §58a zák. č.435/2004 Sb., týkající se nově zavedeného povinného pojištění agentur práce.
Jeho znění, proti němuž protestovaly v době jeho přípravy o prázdninách 2010 jak agentury práce, tak pojišťovny sdružené v České asociaci pojišťoven, vrší omyly a nesmysly. Agentury se musí pojistit proti úpadku svému i proti úpadku klienta, kam posílají agenturní pracovníky. Výška pojištění se bez jakékoli logiky má rovnat tříměsíčním hrubý mzdám všech agenturních zaměstnanců. Pojistit se musí všechny agentury práce s příslušným povolením, bez ohledu na to zda mají či nemají agenturní pracovníky.
Zcela nám uniká smysl tohoto pojištění. MPSV to zdůvodňuje ochranou zaměstnanců před úpadkem agentury práce, protože takové případy údajně už nastaly. Bez bližšího vysvětlení a konkrétních příkladů, u kterých agentur se tak stalo. Nikdo z členů naší asociace však o zmiňovaných úpadcích neví. Je otázkou, zda se takové případy skutečně staly a především nás zajímá, zda údajné zkrachovalé agentury vůbec vlastnily povolení MPSV a byly legálními agenturami práce. Požadované pojištění nyní na trhu neposkytuje žádná z pojišťoven, což deklarovala opakovaně Česká asociace pojišťoven. Pojišťovny kvůli uvedeným rizikům a svým připomínkám z loňského roku nestihnou pojištění vytvořit a získat od zajišťoven patřičné krytí rizik. Přitom agentuře práce, která nepředloží ministerstvu do 1.4.2011 doklad o sjednání pojištění, povolení zaniká. Tím je ohroženo celé agenturní zaměstnávání v ČR, zhruba 100.000 pracovních míst. Rovněž tak majetek a zaměstnání majitelů agentur práce a personálu agentur práce.
K dnešnímu dni je 54 agentur práce s povolením vydaným po 1.1.2011, které tuto povinnost nesplnily. Zákon ji požaduje do 2 měsíců od vydání povolení. MPSV s nimi musí zahájit řízení o odebrání povolení. To jsou první oběti nesmyslného zákona, žádné pojištění na trhu totiž neexistuje. K 31.3.2011 musí povinnost pojištění splnit dalších 1.238 agentur práce, které mají starší povolení z let 2008-2010. Ty budou následovat své kolegy. Jen s tím rozdílem, že jim povolení zanikne automaticky. Aplikace nařízení bude mít fatální dopad na celý trh práce. Znamená likvidaci pracovních agentur, znehodnocení investic jejich majitelů a nezaměstnanost personálu. Znamená vážné provozní problémy tisíců firem, využívajících denně jejich služeb. Znemožní velkým holdingům, aby si zapůjčovaly zaměstnance mezi jednotlivými dceřinými společnostmi, protože dnes i k tomu musí mít povolení MPSV a pojištění zároveň.
Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur
V říjnu 2010 prošla parlamentem ve zkráceném řízení novela zákona o zaměstnanosti, která obsahuje sporný paragraf týkající se pojištění agentur proti úpadku klienta a proti jejich vlastnímu úpadku. Konečné znění je plné omylů, ale nejzásadnější je to, že pojištění je od 1. 4. 2011 pro agentury povinné, nicméně toto pojištění na trhu neposkytuje žádná z pojišťoven a podle posledních jednání s pojišťovnami ještě stále není jisté, zda budou schopny do té doby produkt vytvořit. Ihned po přijetí zákona jsme zahájili intenzivní jednání jak s ministerstvem práce a sociálních věcí o změně sporného paragrafu, tak i s pojišťovnami o poskytnutí příslušného produktu. Změna zákona není v takto krátkém časovém úseku možná a zároveň pojišťovny nestihnou požadovaný produkt vytvořit a získat od zajišťoven patřičné krytí rizik. Například na přípravu pojištění cestovních agentur měly jeden rok. Agentuře, která nepředloží 1. 4. 2011 doklad o sjednání pojištění, povolení zanikne a je tak ohroženo celé odvětví, které zaměstnává až 100 000 lidí. Stejně tak i ve chvíli, kdy by eventuálně produkt byl na trh uveden a bude jej nabízet jen jedna či dvě pojišťovny, neměly by agentury možnost vybrat si z více cenových nabídek a hrozilo by zneužití dominantního postavení. Navíc cena pojištění bude vysoká a pro některé agentury může být likvidační. Tvůrci zákona jeho finální znění se zástupci agentur nediskutovali. Absence tohoto dialogu vedla k současné podobě úpravy, která bohužel přivede poctivé agentury do zásadních problémů a opět umožní další růst agenturám, které nedodržují a obcházejí legislativu.
Jaroslava Rezlerová, Asociace poskytovatelů personálních služeb
Stát neúspěšně zápasí s agenturami, jež zaměstnávají zahraniční dělníky pobývající v Česku načerno. Ty jsou často spíš než podnikáním kriminální činností. Ovšem vedle agentur provozujících nezákonně otrockou práci jsou i agentury pracující pro velké a významné zaměstnavatele a ty rozhodně nic nekalého nečiní a zákon neporušují.
Proto je nanejvýš divné zákonem všechny agentury nutit k tomu, aby se komerčně připojistily, a to způsobem, kterému žádná pojišťovna není schopna vyhovět. Je to, jako by stát nutil vybrané firmy zajistit zaměstnancům letenky na Měsíc a přitom ignoroval skutečnost, že tam nikdo nelétá. Jestli měli zákonodárci v úmyslu tento způsob podnikání zlikvidovat, měli to udělat přímo, nikoli takto bokem. Má-li to být obmyslná forma boje s kriminálním jednáním, je to trapné a pro stát ponižující. Kde neuspěla policie, má pomoci legislativní klička. A co ti poctiví, kteří zákon dodržovali? To budeme napříště likvidovat třeba ilegální přistěhovalectví tím, že hermeticky zavřeme hranice?
Pokud agentury upozorňují na rozpor s legislativou nejen naší, ale i EU a vyhrožují stížností k Ústavnímu soudu, pochopitelně hájí svůj výdělek a zisk. Avšak dokud stížnost nepodají a nezískají nález, nemusí se najít žádná pojišťovna ochotná vyhovět zákonu. A tak je otázkou, co těch zhruba sto tisíc lidí, kteří se ocitnou bez práce a jejichž výkon budou firmy postrádat, bude dělat. Zajímá to někoho? Nebo jsou zákony jen výsledkem rozmaru zákonodárců a nemají se zájmy celku nic společného?
Personálním agenturám hrozí, že prvního dubna zaniknou. Firmy chystají podání ústavní stížnosti
Zhruba sto tisícům lidí, kteří pracují převážně na dělnických pozicích, hrozí, že přijdou už příští týden o místo. Pracují ve velkých průmyslových firmách, jako je Škoda Auto, ale zaměstnávají a vyplácejí je personální agentury. Právě tyto firmy se v současnosti potýkají se změnou zákona, která je přímo ohrožuje. Situaci se snaží zvrátit a chystají ústavní stížnost.
Podle nového zákona totiž personální agentury musí do konce března předložit Ministerstvu práce a sociálních věci doklad o tom, že se pojistily proti vlastnímu úpadku a úpadku klientů. Problém je, že žádná pojišťovna stále nenabízí produkt, který by splňoval všechny podmínky zákona. V případě, že se totiž agentury nepojistí, jak zákon nařizuje, automaticky přicházejí o licenci. Je to diskriminace „Zvažujeme podání ústavní stížnosti se všemi dostupnými argumenty,“ řekl LN Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur. Stížnost už připravují. Podepírají ji hned čtyřmi body.
Zaprvé zdůrazňují, že zákon nutící agentury pojistit se proti úpadku je diskriminuje oproti jiným zaměstnavatelům. Opírat se chtějí také o argument, že zákon je v rozporu s jiným zákonem. Pokud by se totiž agentury pojistily podle nově platného zákona, došlo by k takzvanému dvojímu plnění. Agentury i jejich zaměstnanci totiž platí ze svých výdělků sociální pojištění. Tím se pojišťují pro případ úpadku zaměstnavatele, který jim nebude schopen vyplatit dlužné mzdy. Ty by jim v případě úpadku agentury vyplatil úřad práce. Pokud by platily i pojišťovny, lidé od nich peníze nesmí převzít. Nové nařízení údajně také porušuje směrnice EU. Česká asociace pojišťoven podle své mluvčí Jolany Ackermannové nezná konkrétní pojišťovny, které by pojištění pro agentury vyvíjely. Má jenom informace, že několik pojišťoven na tom pracuje.
Pojistit se zatím nelze Lidovým novinám se podařilo zjistit, že o vytvoření nového pojištění se pokusila Česká podnikatelská pojišťovna. Ta sama i zprostředkovaně posílala dotazníky agenturám práce. „Sbíráme informace a vedeme jednání se zástupci Asociace poskytovatelů personálních služeb a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR,“ tvrdí Renata Svobodová, mluvčí Česká podnikatelské pojišťovny. Pojištění proti úpadku pracovních agentur sice už připravila pojišťovna Slavia, to ale dosud zcela neodpovídá znění zákona, což přiznává i sama pojišťovna. „Pojištění však nabízí možnost zmírnění následků případného úpadku. Dále budeme jednat se zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Věřím, že součinnost všech dotčených stran v této věci přinese toužebně očekávané zklidnění situace a řešení, které bude v souladu se zákony ČR a směrnicemi EU,“ řekla Lidovým novinám Martina Traganová, ředitelka divize průmyslu z pojišťovny Slavie.
Personálním agenturám hrozí zánik, dělníci jsou v ohrožení
Zhruba sto tisícům lidí, které zaměstnávají a vyplácejí personální agentury, hrozí, že už příští týden přijdou o práci. Tyto firmy se totiž v současnosti potýkají se změnou zákona, která je přímo ohrožuje, píší dnešní Lidové noviny (LN). Agentury se situaci snaží zvrátit a chystají ústavní stížnost.
Podle nového zákona musí personální agentury do konce března předložit Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) doklad o tom, že se pojistily proti vlastnímu úpadku a proti úpadku klientů. Když tak neučiní, přijdou o licenci. Problém je v tom, že žádná pojišťovna nenabízí produkt, který by splňoval všechny podmínky zákona, píší LN. "Zvažujeme podání ústavní stížnosti se všemi dostupnými argumenty," řekl deníku Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur.
Podle LN agentury zdůrazňují především fakt, že je nový zákon diskriminuje oproti jiným zaměstnavatelům. Opírat se chtějí také o to, že zákon je v rozporu s jiným zákonem. Pokud by se agentury pojistily, došlo by k tzv. dvojímu plnění. Agentury i jejich zaměstnanci totiž platí sociální pojištění a tím se pojišťují pro případ úpadku zaměstnavatele, který nebude schopen vyplácet mzdy. Ty by zaměstnancům v případě úpadku agentury vyplatil úřad práce. Pokud by platily i pojišťovny, lidé od nich peníze nesmí převzít. Nové nařízení navíc podle LN také porušuje směrnice EU.
Radovan Burkovič, prezident asociace personálních agentur, se už několik měsíců snaží vyřešit dopady zákona, podle kterého se musí agentury pojistit.
* LN Je podle vás možné do čtrnácti dnů uzavřít pojištění?
Ne. Protože na trhu je přes 1600 agentur práce a většina má povinnost pojištění předložit. Těm, kterým bylo uděleno povolení po 1. 1. 2011, už lhůta dokonce vypršela. S nimi by mělo MPSV již nyní vést řízení o odnětí povolení. Ostatní, s dříve vydanými povoleními, mají lhůtu do 31. 3. Tedy deset pracovních dní. Každý den by musely pojišťovny uzavřít 130 pojistek po celé republice. Tedy analyzovat dotazníky, zpracovat je, informovat klienta dle zákona o podmínkách, vystavit smlouvy, nechat je podepsat, převzít platbu a vydat potvrzení tak, aby ho klient doručil na MPSV do 31. 3. Je to nesmysl jako celé povinné pojištění.
* LN Bavil jsem se s jednou z pojišťoven, která předběžně posílala formuláře a dotazníky. Říkali, že poptávka byla nulová. Proč na to agentury nereagovaly?
Agentury práce se bojí poskytovat informace, které pojišťovny v dotaznících požadují. Bez jakékoliv záruky o utajení je chtějí jak přímo ony, tak jejich zprostředkovatelé a makléři. A agentury práce by jim kromě veřejných informací, dohledatelných v obchodním rejstříku, měly sdělovat i jména svých největších klientů, kolik peněz jim nafakturovaly, zda jim dlužili, a další citlivé informace podléhající obchodnímu tajemství. V zemi, kde se neutají ani tajné státní dokumenty, nikdo nevěří, že u jeho klienta druhý den nezazvoní konkurence s přesnými informacemi z první ruky.
* LN Pojišťovny chtějí nabízet pojistku proti úpadku klientů agentur. Vycházejí přitom z pojištění pohledávek. Pojištění proti úpadku samotné agentury se bojí. Proč?
Pojišťovny si s tím nevědí rady, to ostatně samy přiznávají. Vědí, že by pojistkou vlastně podváděly. Protože by získaly pojistné, a nikdy nemusely platit. Proto nabízejí jiné produkty, jako pojištění pohledávek, které je legální, ale v rozporu s požadavkem zákona o zaměstnanosti. Ten hovoří o pojištění ve výši tří mezd všech agenturních zaměstnanců. Vůbec nevíme, pokud bychom na takové jiné pojištění přistoupili, zda by nám ho ministerstvo uznalo, či ne. A zda by nám vzali povolení, nebo ne. Protože pojistka požadovaná zákonem na trhu prostě není a jiná mu nevyhovuje.
Od příštího měsíce může být 25 tisíc zaměstnanců personálních agentur bez práce. Nový zákon totiž nejspíš způsobí, že agentury ztratí licence.
Personálním agenturám v České republice hrozí koncem března zánik. Podle nového zákona přijatého v rámci úsporného balíčku se musejí pojistit do konce měsíce proti vlastnímu úpadku, jinak jim stát odebere licenci. Jenomže tento typ pojištění nabízí jen jedna pojišťovna, ostatní váhají. „V celé Evropské unii nic podobného neexistuje a bylo by velice problematické takový produkt vytvořit. Není to v silách seriózní pojišťovny,“ řekla LN Markéta Stžíková z pojišťovací společnosti Atradius. Právě tato společnost společně s Českou podnikatelskou pojišťovnou zkoušela personálním agenturám posílat dotazníky, na jejichž základě chtěly produkt vytvořit.
„Na přípravě odpovídajícího produktu pro naše stávající i potenciální klienty pracujeme. Času je bohužel velmi málo, sbíráme informace a vedeme jednání se zástupci Asociace poskytovatelů personálních služeb,“ tvrdí Renata Svobodová, mluvčí České podnikatelské pojišťovny. Problémem, na který personální agentury upozorňují skrze své asociace, je, že pokud by se agentura pojistila proti úpadku, byla by vlastně pojištěna hned dvakrát.
„Agentury práce jako zaměstnavatelé i agenturní pracovníci jako zaměstnanci platí ze svých výdělků sociální pojištění. Tím se pojišťují i pro případ úpadku zaměstnavatele, který jim nebude schopen vyplatit dlužné mzdy. Pak jim je vyplatí úřad práce, stejně jako dále podporu v nezaměstnanosti. Zákon chce po agenturách práce, aby si pojistily totéž podruhé. Dvojí pojistné plnění zákon ovšem zakazuje,“ vysvětluje Radovan Burkovič, prezident asociace personálních agentur.
Jediná pojišťovna, která tak v současnosti produkt nabízí, je Slavie. Ta se dvojího pojištění neobává, snaží se jen vyhovět novému zákonu. „Je to dotaz na ministerstvo práce a sociálních věcí, proč schvaluje zákony, které jsou v rozporu s dalšími,“ reaguje Martina Traganová z pojišťovny Slavie. Pokud by ale Slavie skutečně uzavřela pojištění s nějakou personální agenturou, může být agenturou zažalovaná za nezákonné obohacování. „Pojistná událost nemůže totiž nikdy nastat,“ tvrdí Burkovič.
Personální agentury tak mají několik posledních dní, než jim ze zákona zanikne licence k provozování činnosti. Pokud se do konce měsíce problém nevyřeší, zanikne celé odvětí, a o práci tak přijde 25 tisíc lidí. Do problémů by se dostala i většina firem, které služby personálních agentur využívají. Podle zdroje LN má například Škoda Auto zhruba 12 procent veškeré pracovní síly v Česku pronajatých od personálních agentur. „Změna zákona není v takto krátkém časovém úseku možná, ale iniciujeme legislativní kroky pro co nejrychlejší změnu v nejbližším možném termínu,“ říká Jaroslava Rezlerová, ředitelka personální agentury Manpower ČR a SR a prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb. Další pojišťovny podle ní s nejvyšší pravděpodobností nestihnou požadovaný produkt vytvořit.
Pojištění pracovních agentur? Nesmysl, tvrdí agentury i pojišťovny
Už jen 15 dnů mají pracovní agentury na to, aby se pojistily proti úpadku. Jinak podle nového zákona přijdou o možnost nabízet své pracovníky firmám. Agentury ale s uzavíráním pojistek nespěchají. Místo toho kritizují ministerstvo práce, že zákon ušilo horkou jehlou. Stejně to vidí i pojišťovny a odmítají s agenturami uzavírat smlouvy. Ministerstvo práce pojištění požaduje proto, aby se agentury o své lidi dokázaly postarat, když ztratí práci. O pracovníky má být postaráno také v případě, že agentura zbankrotuje.
Agentury práce se budou muset pojistit proti úpadku. O zaměstnance pracovních agentur musí být v případě jejich úpadku postaráno, zdůrazňuje ministerstvo práce. Stát se o ně starat nemůže. "My právě nechceme, aby stát hradil tuhletu rizikovou událost," upozornil náměstek ministra práce Karel Machotka. Pokud budou pracovní agentury podnikat bez pojištění, hrozí jim od dubna správní řízení a až dvoumilionová pokuta.
Agenturám se nové opatření nelíbí, protože je bude stát peníze. Na zadní se navíc staví i pojišťovny, agentury pojišťovat nechtějí. "Tam je problém v tom, že je to odpovědnost vůči třetím osobám, pokud agentura udělá úpadek, což je věc, na kterou my nemáme absolutně žádný vliv," vysvětlila prezidentka APPS Jaroslava Redlerová. Pojišťovny navíc mají problém obstarat na podobné pojistky zajištění. "Pokud mám informace, tak žádná z pojišťoven zatím nemá na tento produkt koupené zajištění," podotkl výkonný ředitel České asociace pojišťoven Tomáš Síkora. Nicméně podle ministerstva už některé pojišťovny připravily návrhy smluv, které by mohly s agenturami uzavírat.
Agentury budou zákon obcházet, obávají se odborníci. Martina Hánová, Kontaktní centrum pro cizince: "V Panasonicu působila půl roku agentura, která neměla vůbec licenci. Třikrát se přejmenovala." V úspěch nového zákona moc nevěří ani odborníci. "Už teď se hovoří mezi agenturami o nějakém obcházení, o nějakém zneužívání pojistné události," varovala Martina Hánová z občanského sdružení Kontaktní centrum pro cizince. Její slova potvrzují i zkušenosti z minulosti. Čím víc má stát pák na pracovní agentury, tím víc je agentury obcházejí.
O tom svědčí také případ paní Emilie ze Slovenska. V Česku pracovala přes agenturu, a když měla jít na operaci, zjistila, že za ni agentura neplatila pojištění. "Ani prášky si nemůžu nechat předepsat, nic, co potřebuji," stěžuje si Emilie. Pracovní smlouvu má podepsanou do konce května. Podle vedení agentury je neplatná. Teď je paní Emilie zaevidovaná na úřadu práce. Nárok na podporu ale nemá. "Prostě nebyla přihlášená na okresní správě sociálního zabezpečení," řekla k tomu Alena Jančová z Úřadu práce v Tachově. Úřady pro paní Emilii, která se ocitla bez peněz, nic udělat nemohou, i když je zřejmé, kdo ji do svízelné situace dostal. "Na inspektorátu práce mi řekli, že oni nemají páky na tyto agentury, aby jim mohli zamezit v tom, co se děje," popsala své zkušenosti Emilie.
Paní Emilie zůstala kvůli porušování zákona ze strany agentury bez peněz i nároku na zdravotní péči. Cizinci, kteří v Česku pracují legálně, se kvůli nezodpovědnému chování agentur do problémů dostávají mnohdy stejně snadno jako ti, kteří pracují načerno. Ti jsou v Česku také bez pojištění a pochopitelně nemají nárok na podporu. Jeden z mála rozdílů je tak v tom, že se o práci mnohdy ucházejí na nelegálních burzách. O výši mzdy se zde smlouvá.
Za zprostředkování práce v zahraničí může firma zaplatit navíc až dva miliony
NEHROZÍ VÁM POKUTA? Licence na zprostředkování práce v zahraničí Čechům nebo naopak cizincům do Česka je povinná už nejen pro personální agentury. Povinnost zařídit si ji mají nově také firmy, pokud dočasně přidělují své zaměstnance do zahraničí.
Nejen personální agentury, ale i firmy musí do 31. března získat licenci od ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), pokud přidělují své zaměstnance dočasně na práci do zahraničí. K tomu potřebují i speciální pojištění. Problém ale je, že to zatím u pojišťoven v Česku není možné získat.
"V oblasti pronájmu pracovní síly vnímám dvě velká legislativní pochybení, která v současnosti trápí podnikatele. K prvnímu došlo v roce 2004, kdy novela zákoníku práce zakázala podnikatelům dočasně přidělovat vlastní zaměstnance bez zvláštního povolení, které dosud bylo povinné jen pro agentury práce," říká Tomáš Procházka, advokát Dvořák & Spol. "Za druhé touto legislativní změnou došlo k setření rozdílů mezi provozováním 'komerční' agentury práce a 'nekomerčním' vysíláním zaměstnanců při běžné činnosti podniku," říká.
Právní úprava se tak zcela rozešla s podnikatelskou realitou. Dočasné přidělování zaměstnanců je u podniků zcela běžné třeba při půjčování zaměstnanců mezi společnostmi v rámci skupiny nebo při operativním řešení výpadků v odbytu.
Co říkají ministerští úředníci, je lež
Tomu, kdo nemá platnou licenci, hrozí nyní až dvoumilionová pokuta. Potíž ani tak není v tom, že je třeba zaplatit deset tisíc za licenci, jako v tom, že je nutné získat právě povinné pojištění. "Ministerstvo práce a sociálních věcí mělo o povinném pojištění podnikatele lépe informovat a jednoznačné stanovit, jaké pojištění má být sjednáno," říká Procházka.
"Před hloupostí ustanovení o povinném pojištění agentur bylo opakovaně ministerstvo varováno ještě před přijetím zákonné úpravy. Nicméně, jak je v naší zemi zvykem, to řešit nechtěli. Pojišťovny toto odmítají pojistit, protože stávající právní úprava je nevyhovující. A nebudou přece poskytovat produkt, který je předem prodělečný. Výplata plnění nejde pracovníkům, co zůstali bez výplaty, ale agentuře, která jim výplatu nevyplatila. Tvrzení ministerských úředníků, že vše se v dobré obrátí, je lživé," říká Iva Ježková, nezávislá daňová poradkyně z Prahy.
Z pojišťoven reaguje málokterá. "Na přípravě odpovídajícího produktu pracujeme," říká Renata Svobodová, mluvčí České podnikatelské pojišťovny. "Ze zákona nevyplývá jednoznačně, proti čemu se mají agentury práce pojistit ani v jaké výši mají sjednat pojistnou částku. Až tragikomicky působí to, že požadované pojištění žádná česká pojišťovna oficiálně nenabízí a že dosavadním agenturám práce, které předepsané pojištění ministerstvu práce do začátku dubna nedoloží, povolení automaticky zanikne," konstatuje Tomáš Procházka.
Tuto absurditu popisuje i Radovan Burkovič, člen výboru a prezident Asociace pracovních agentur. "Povinné pojištění agentur práce zakládá povinnost, kterou nemůže povinný subjekt (agentura práce) bez součinnosti třetí strany (pojišťovny) splnit. Přičemž pojišťovně není zákonem uloženo součinnost poskytnout. Pak podle Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod nelze plnění podle takového ustanovení zákona po povinném subjektu vyžadovat," říká Burkovič s tím, že poslední týden v březnu plánuje odeslat stanovisko právníků místo kopie pojistky na MPSV ČR.
Jak upozorňuje Procházka, pro získání agenturního povolení musí také všechny firmy splnit velmi přísné povinnosti šité namíru komerčním agenturám práce. "Absurditu současného stavu dokresluje to, že počet povolení vydaných těmto 'agenturám z donucení' mnohonásobně přesahuje počet skutečných komerčních agentur práce," dodává. Agentur práce je nyní na trhu 1659 a jak MPSV sdělilo, udělenou licenci nemá jediná.
Jak vysílají firmy pracovníky do ciziny
Česká licence je však jen základní předpoklad pro zprostředkování práce. Je třeba znát i legislativu přijímající země. Lokálně je třeba získat povolení v místě vyslání, dodržet lokální pracovněprávní předpisy, splnit ohlašovací povinnosti. Mimo země EU je vyžadováno pracovní povolení. Ani v zemích EU se však agentura nevyhne zkoumání podmínek v místě. Lišit se může maximální délka pracovní doby, doba pro odpočinek, délka dovolené, zákonné příplatky a další parametry.
Firem se nejčastěji týká dočasné přidělování lidí do zahraničí. Své zaměstnance vysílají do zahraničí nejčastěji dvěma způsoby. "Buď jde o pracovní cestu, nebo právě o dočasné přidělení do zahraničí," říká Milan Polák, advokát z Weinhold Legal. "Dalšími méně obvyklými způsoby jsou souběžné pracovní poměry - tedy jeden 'spící' v Česku a lokální smlouva v místě vyslání nebo přeložení podle paragrafu 43 zákoníku práce v rámci jednoho zaměstnavatele. Nejméně frekventovanou formou je změna výkonu práce," říká.
Hranice mezi tím, kdy volit pracovní cestu, či dočasné přidělení, je i personalistům firem často nejasná. "Základní parametry jsou dány českými právními předpisy," vysvětluje Daniel Krempa, manažer z Ernst & Young, který podnikatelům radí s daňovou problematikou při vysílání lidí do zahraničí. Při pracovní cestě má odpovědnost za pracovníka vysílající firma stejně jako v Česku. Třeba i za případnou škodu pracovníka v zahraničí je odpovědný stále český zaměstnavatel. EU navíc stanoví pro tyto případy práce podmínky na hranici minima, které pracovník obvykle požívá v domovské zemi. U dočasného přidělení je tomu jinak. Tehdy musí mít pracovníci v zahraničí zaručeny pracovní podmínky srovnatelně s praxí běžnou v dané zemi, což je pro Čechy pracující třeba v západní Evropě často výhodnější.
Povinnosti při najímání zaměstnanců do Česka
"Mezi základní povinnosti zaměstnavatele patří povinnost oznámit a projednat záměr zaměstnávat cizince," říká Ondřej Brychta z MPSV. "Musí uvést jejich počet, druh práce a předpokládanou dobu výkonu práce. Povolení vydává úřad práce a v tomto ohledu existují výjimky. Cizinci nepotřebují povolení k zaměstnání, například pokud má vysílající subjekt sídlo v EU nebo pokud jde o držitele zelené či modré karty. Modré karty dostávají cizinci, kteří jsou v Česku skutečně žádáni na trhu práce. Disponují vždy vysokou kvalifikací, vzděláním nebo mají vyšší odborné vzdělání a studium trvalo aspoň tři roky.
Karta se vydává nejdéle na dva roky a platí o tři měsíce déle, než je doba, na kterou je uzavřena pracovní smlouva. Pracovní místo je vedeno v centrální evidenci modrých karet. V tomto režimu nelze pracovat na zkrácený úvazek. Vstupovat do centrální evidence smí ministerstvo práce, ministerstvo vnitra a zastupitelský úřad ČR v zahraničí. Co to znamená pro cizince? Pokud chce změnit zaměstnavatele, potřebuje souhlas ministerstva vnitra.
1 659 agentur práce má licenci od MPSV. Žádná z nich však nemá platné pojištění, které podmiňuje platnost licence. Splnit tuto povinnost je třeba do 31. března 2011.
Vysílání zaměstnanců do zahraničí
Pracovní cesta
- Dohoda o poskytování služeb se řídí Obchodním zákoníkem.
- Zaměstnanec pracuje stále pro svou vysílající firmu/zaměstnavatele.
- Zaměstnanci mají odpovědnost vůči svému domovskému zaměstnavateli.
- Vysílaní zaměstnanci nejsou integrováni do organizační struktury přijímající entity.
- Firma platí cestovní náklady v plné výši. Pracovní podmínky jsou na hranici minima vysílajícího státu.
- Místo výkonu práce zůstává nezměněno. Za pracovní škodu zodpovídá vždy zaměstnavatel.
- Základní parametry jsou dány českými právními parametry.
Dočasné přidělení v cizině
- Dohoda o dočasném přidělení se řídí Zákoníkem práce a Obchodním zákoníkem.
- Práce je vykonávána pro přijímajícího uživatele, firmu nebo jinou entitu.
- Odpovědnost je možné dohodnout v dodatečné smlouvě. Nynější právní úprava je nejasná.
- Cestovní náhrady hrazeny v omezené výši. Pracovní podmínky dány normami dané země.
- Pracovní místo je v cizí zemi. Délka dočasného přidělení nesmí přesáhnout 12 měsíců.
- Práce dočasně přiděleného zaměstnance je organizována, řízena a kontrolována uživatelem.
Stát nasadil v minulém roce svým zaměstnancům redukční dietu. V nepodnikatelském sektoru klesla ve čtvrtém čtvrtletí 2010 průměrná měsíční mzda meziročně o 1074 korun, což představuje nominální meziroční pokles o 3,9 procenta.
ZDROJ: WEINHOLD LEGAL
Stát posiluje svůj vliv vůči personálním agenturám
Personálním agenturám se nelíbí vliv bezpečnostních složek na jejich podnikání. O tom, kdo si otevře agenturu nebo bude v oboru dál podnikat, totiž překvapivě rozhodují ministerstvo vnitra, policie a zpravodajské služby.
Stát chtěl původně znemožnit činnost nelegálním agenturám, které lidi zaměstnávají načerno a vyplácejí jim minimum peněz. Vymyslel proto zákon, podle kterého musejí majitelé agentur žádat každé tři roky o licenci, o jejímž vystavení rozhodnou bezpečnostní složky. Bohužel ale státu uniklo, že nelegální pracovní agentura o licenci žádat nebude.
„Kdyby to kladivo na čarodějnice dopadalo alespoň na ty otrokářské i na ty čisté agentury. Ale ono dopadá jen na ty čisté. Ty otrokářské agentury se jen smějí, protože se žádnou licencí od ministerstva práce a sociálních věcí se vůbec nezabývají,“ uvádí jednatel agentury Student René Kuchár.
Situace se nelíbí ani viceprezidentovi Asociace poskytovatelů personálních služeb Luboši Rejchrtovi, který říká, že automatické sledování majitelů personálních agentur je špatné rozhodnutí: „Systémově to určitě není v pořádku, když každý, kdo má agenturu práce je prověřován ministerstvem vnitra.“
V prvním roce platnosti zákona stát neudělil licenci deseti žadatelům z několika set. Kdo ji nedostal a proč ale není jasné. O tématu se odmítl bavit i ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, jehož úřad se při udělování licencí agenturám rozhodnutím ministerstva vnitra řídí: „Bez komentáře. To není veřejná informace.“
Personální agentury bojují s ministerstvem práce a sociálních věcí poslední tři roky, k napětí mezi oběma stranami přispěla podle prezidenta Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče také ekonomická krize: „Nejenže se zpřísňují zákony, za poslední tři roky byly přijaty čtyři novely, ale stále je nám podsouváno, že nejsme dostatečně zregulováni. Výsledkem je, že stále více agentur práce přestává být agenturami práce, posunují se do šedé a černé ekonomiky, stát přichází nejen o sociální a zdravotní pojištění, o daně, ale žene do záhuby obrovské množství zaměstnanců.“
Personální agentury se nestihnou pojistit. Mohou přijít o licenci
Desetitisíce lidí, zaměstnané personálními agenturami, mohou přijít s koncem března o práci. Ministerstvo práce a sociálních věcí je totiž připravené odebrat licenci těm agenturám, které se do té doby nepojistí proti úpadku. Pojistit sebe a své klienty je ale nemožné, protože pojišťovny žádný takový produkt stále ještě nenabízejí.
O nabídce pojištění proti úpadku personálním agenturám uvažuje jedna jediná pojišťovna – Česká podnikatelská. Ostatní, sdružené v České asociaci pojišťoven, považují produkt za nesmyslný, říká Marcela Kotyrová. „Jednak tam není přesně vymezena kvalifikace nebo jak má bát pojištění vlastně provozováno, a nejsou tam specifikované podmínky pojištění,“ řekla Marcela Korytová.
Přesto se musejí majitelé personálních agentur proti úpadku pojistit. Tedy i v případě, že jim pojištění nabídne jedna jediná pojišťovna v zemi, která si tak bude moci stanovit veškeré podmínky smlouvy včetně výše pojistného. A majitelé agentur na ně budou muset přistoupit, protože jinak přijdou o licenci. „V případě, že by agentury práce pojištění do 31. března neuzavřely a nedoložily doklad o sjednaném pojištění ministerstvu práce a sociálních věcí, povolení ke zprostředkování práce pro ně zaniká,“ uvedl náměstek ministra práce a sociálních věcí Karel Machotka.
Pro zavedenou ostravskou firmu Radovana Burkoviče, která zprostředkovává práci studentům, to znamená jediné - propustit ze dne na den tři sta lidí. Je totiž jasné, že všechny agentury se proti úpadku pojistit do stanoveného data nestihnou. V Česku jich je skoro 1700 a kdyby je chtěla jedna pojišťovna pojistit do konce března, pak by musela uzavřít smlouvu se sto šesti agenturami denně.
„To je zase důsledek rychlosti, nepřipravenosti, toho, jak se to celé upeklo, protože kdybychom vyjednávali rok, tak Česká asociace pojišťoven by byla připravená, věděla by, jak to komunikovat svým členům. Pojišťovny by se na to mohly připravit se svými zajistiteli a byly by tady produkty, které by fungovaly v konkurenceschopném prostředí,“ okomentoval přístup státu k personálním agenturám viceprezident Asociace poskytovatelů personálních služeb Luboš Rejchrt.
Zachránit personální agentury může ještě verdikt Ústavního soudu, který zkoumá, zda byl balíček sociálních škrtů, do kterého se povinnost pojistit dostala, přijatý v souladu s Ústavou. Dalším řešením může být i novelizace zmíněného nařízení, na kterém budou pracovat agentury se svými klienty i pojišťovnami. Pokud neuspějí, obrátí se se stížností na přístup Česka k soukromému podnikání na Evropskou komisi.
Ministr Drábek trvá na pojištění personálních agentur proti úpadku
Personální agentury musejí pojistit sebe a firmy, kterým dodávají brigádníky, proti úpadku. Žádná z pojišťoven ale takový produkt nenabízí, protože není jasné, jaké pojištění by mělo být použito a jak by měly pojišťovat firmy, se kterými by nebyly ve smluvním vztahu.
Podle jednatele společnosti JOB-centrum, Radovana Burkoviče, by navíc agentury byly pojištěny proti úpadku dvakrát: „My se tam dostáváme do konfliktu, protože v okamžiku, kdy pojišťujeme lidi ze zákona sociálním a zdravotním pojištěním a zkrachujeme, tak náš zaměstnanec nebo brigádník přijde na úřad práce a úřad práce mu z toho povinného pojištění vyplatí tři mzdy. Zároveň nám zákon od 1. 1. 2011 ukládá pojistit si totéž podruhé.“
Pokud by v takovém případě agentura zkrachovala, brigádník by dostal vyplacené plnění od státu i pojišťovny a to je nezákonné. Ministerstvo práce a sociálních věcí přesto na dodržení zákona trvá.
Podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka totiž některé pojišťovny produkt nabízejí, a tak na pojištění personálních agentur trvá: „Již několik komerčních pojišťoven nabízí pojištění agentur práce. Já nevidím žádný problém, který by měl mít vliv na splnění podmínky, kterou ukládá zákon.“
Česká asociace pojišťoven ale odmítá, že by její členové pojišťovali personální agentury proti úpadu, jak tvrdí ministr Drábek. „Považujeme tuto právní úpravu za velmi nepřesnou, protože tam není přesně vymezena kvalifikace nebo jaké pojištění má být provozováno a nejsou tam specifikované podmínky toho pojištění,“ uvedla Marcela Kotyrová z České asociace pojišťoven.
Personální agentury mají čas do konce března, pokud se do té doby nepojistí, může jim stát odebrat licenci.
Mzdy má chránit nové pojištění, peníze za svou práci dostanete vždy
Agentury práce se od ledna pojistí proti úpadku podobně jako cestovky. Pojišťovny i agentury ale váhají.
Bezmála půl milionu lidí, převážně Čechů, kteří v tuzemsku každoročně pracují pro některou z agentur práce, má mít od Nového roku jistotu, že peníze za svou práci vždy dostanou. Zprostředkovatelské firmy by se podle nového zákona měly pojišťovat proti svému krachu i krachu svého klienta.
Novela zákona o zaměstnanosti v současné podobě počítá s tím, že by se agentury povinně pojišťovaly až do výše trojnásobku měsíční mzdy všech svých přidělených zaměstnanců. S platností normy se počítá od začátku příštího roku, agentury však její podobu chtějí změnit a zatím tápou také pojišťovny. Parlament začne o novele jednat příští týden a coby součást protikrizových opatření ji zřejmě čeká zrychlené řízení.
Personální agentury proti tomu protestují i přesto, že opatření původně samy navrhovaly. „My jsme chtěli, aby agentury byly pojištěny proti úpadku klienta. Když totiž firma skončí v konkurzu a agentura nedostane zaplaceno, může to znamenat, že nedostane zaplaceno ani zaměstnanec. Na ministerstvu k tomu ovšem přidali i pojištění agentury proti vlastnímu úpadku,“ popsal Luboš Rejchrt, prezident Asociace poskytovatelů personálních služeb.
V Česku agentury práce ročně zaměstnají téměř 500 tisíc lidí, jen malou část z nich tvoří cizinci, Čechů je přibližně 80 procent. Většina úvazků je krátkodobá, při přepočtu na pevné úvazky se však stále jedná asi o 100 tisíc lidí. Pojištění proti vlastnímu úpadku by však podle Rejchrta služby agentur znatelně prodražilo.
„Museli bychom platit hromady peněz za pojištění, což povede ke zdražení služby. Když se budeme pojišťovat proti vlastnímu úpadku, tak se musíme pojistit z obratu celé firmy. Kdežto kdyby šlo jen o pojištění proti úpadku klienta, bude to cenově jinde. Přece jen se nepředpokládá, že zkrachují všichni najednou,“ uvedl Rejchrt.
Zákon ostře sledují také tuzemské pojišťovny, které by musely nabídnout odpovídající produkty. Podle nich je problém především v tom, že kvůli neustále se měnícímu počtu zaměstnanců agentur bude těžké stanovit pojistnou částku.
„Téma pojištění pracovních agentur proti úpadku pečlivě sledujeme a nad dostupnými verzemi připravovaných legislativních změn byla našimi odborníky vedena celá řada diskusí. Z našeho pohledu obsahuje navrhovaná úprava ve stávající podobě řadu nepřesností, například povinné pojištění pro případ úpadku cestovní kanceláře je definováno daleko detailněji,“ popsal mluvčí Generali Jiří Cívka.
Právě kvůli tomu jednají s ministerstvem od minulého týdne kromě personalistů také pojišťovny. „Je otázka, zda za navrhovaných podmínek budou agentury vůbec schopny určit, na jakou pojistnou částku mají být pojištěny, aby se vyhnuly podpojištění, a jakým způsobem by probíhala aktualizace častých změn. Dále je třeba vzít v úvahu, že pro sjednání pojištění je nutné předložit celou řadu finančních a účetních dokumentů. Na to, jakým způsobem bude zajištěna spolupráce daného uživatele, nedávají navrhované právní úpravy zcela jasnou odpověď,“ dodal Cívka.
Změna by se dotkla nejen skutečných personálních agentur, ale všech společností, které mají licenci ke zprostředkování zaměstnání i z jiných důvodů. Velké společnosti si ji pořizují zejména proto, že jim současná úprava jinak neumožňuje převádět zaměstnance z jedné části firmy do jiné. Mezi přibližně 1700 českých agentur práce proto teoreticky patří i Česká národní banka, ČEZ, AAA Auto, IBM, ČSOB, Česká spořitelna a desítky dalších předních společností napříč všemi obory. Podle ministerstva práce stále existuje prostor pro změny, za návrhem v současné podobě si nicméně stojí. „Cílem opatření je zvýšit právní jistotu zaměstnanců agentur práce v případě, že by došlo k jejímu úpadku. Tato úprava by měla platit od 1. ledna 2011.
S Asociací poskytovatelů personálních služeb vedeme průběžná jednání, v rámci připomínkového řízení ale nezazněly ze strany ministerstva financí, ministerstva průmyslu a obchodu nebo asociace personálních služeb žádné připomínky k tomuto návrhu,“ řekla Viktorie Plívová, mluvčí ministerstva práce.
KOHO SE MÁ POJIŠTĚNÍ TÝKAT
Zprostředkovatelské firmy by se podle nového zákona měly pojišťovat proti svému krachu i krachu svého klienta.
500 000 zaměstnanců
100 000 dlouhodobých úvazků
400 000 krátkodobých úvazků
80 % Češi
20 % cizinci
10-15 tisíc nejběžnější plat
Novela zákona o zaměstnanosti počítá s tím, že by se agentury povinně pojišťovaly až do výše trojnásobku měsíční mzdy všech svých umístěných zaměstnanců.