Média o nás

Média o nás rok 2012 - 2011 - 2010 a starší.

Aktualne.cz, Ekonomika, Práce, 16. prosince 2013 7:05 hodin

Za stovku na hodinu. Dala jsem se najmout v call centru

Praha - Strach o práci je v Česku patrný. Ale přesto je zaměstnání, kde dají místo během pouhé hodiny skoro každému. Jen vám nesmí vadit, že má hroznou pověst.

Call centra nabízí profesi, kterou Češi chtějí dělat vůbec nejméně. Také v prvním prosincovém týdnu patřila na tuzemských úřadech práce k nejčastěji inzerovaným pozicím (i když byly i horší).
Prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič vidí hlavní problém call center ve vysoké fluktuaci zaměstnanců. Hodně lidí po krátké době call centrum opustí. To jim na dobrém renomé nepřidává.
Ale proč to tak vlastně je? Co se v nich děje a jaké to je, být operátorkou? Reportérka Aktuálně.cz se o to ve dvou call centrech pokusila.

Přísný zákaz mluvit
Jako byste vstoupili do jaderné elektrárny nebo tajného vojenského skladu. O ničem, co vidíte, slyšíte či se jinak dozvíte, nesmíte s nikým mluvit. Jinak zaplatíte pokutu až pět milionů korun, i když váš plat bude dělat stovku na hodinu.
Už při podpisu smlouvy s call centrem vidíte, že tady povládne německá přísnost, japonská pracovní morálka a ruské utajení. K samotnému volání se proto nedostávám, protože bych předtím musela podepsat dohodu, že o call centru nenapíšu ani řádek. Říká se tomu Smlouva o ochraně obchodního tajemství.
Přesto vidím i z přijímacího řízení a z rozhovorů s lidmi, kteří už v call centru pracovali, jak samotná práce vypadá - a také že má někdy svou hroznou pověst nezaslouženě.
"Pověst telefonního operátora poškodili ti aktivní, nejvlezlejší prodejci, kteří se vám snaží prodat vše, auto, kreditní kartu, byt. Název jejich pozice je stejný, ale náplň práce jiná než u nás," tvrdí David Nevečeřal, ředitel AdFinance, jednoho z call center, která zkouším.
V AdFinance nabízejí po telefonu jen domlouvání schůzek. Žádný aktivní prodej neprobíhá.

Jak uspět v konkurzu
Výběrové řízení pro práci operátorky podstupuji i v další firmě, nejen v AdFinance. První zkouším firmu Eficia, která hledá operátory na ověřování smluv energetických společností.
V malé místnosti se při konkurzu tísní devět zájemců. Mladá žena dosud pracovala jako servírka a na konkurz s sebou přivedla i maminku. Postarší muž je bývalý pracovník rozhlasu. Další člověk byl profesorem angličtiny a němčiny.
Výběr trvá hodinu. Personalistka stihne vysvětlit, jak firma funguje, co se po nových operátorech chce - patnáct až dvacet hodin týdně a nástup ideálně hned - nebo jak správně volat.
Zda mají uchazeči předpoklady pro telefonování, ověřila během krátkého testu. "Zkuste tak minutu něco povídat. Co děláte, jak jste sem přijeli, cokoliv." Že nevíte, co říct, a po dvaceti sekundách máte hotovo? Nevadí. "Nevypadá to, že by někdo z vás měl výraznou vadu řeči," zhodnotila projevy a přinesla rozpis, aby s účastníky domluvila, kdy přijdou na dvouhodinové školení, než začnou naostro.

Telefonát nanečisto
V AdFinance je méně lidí a menší spěch. "Vy jdete na pohovor? Sedněte si tady," uvítal mne kdosi. Zůstávám jen s dalšími dvěma dívkami na židli v úzké chodbě, kde si nás následujících patnáct minut nikdo nevšímá.
Přichází na řadu psychotest, po něm pohovor. Prozrazuji o sobě, že na kritiku reaguji s úsměvem. Přibližně padesát vět a v call centru vědí, jaká jsem. Nebo si to alespoň myslí.
Dostáváme za úkol vyzkoušet si telefonát, ve kterém představíme klientovi novou službu a pokusíme se mu sjednat schůzku s odborníkem. Už mám za sebou jeden konkurz, nejspíš proto působím na porotu zkušeněji než konkurentky. Personalistka se pak ptá všech, kolik času v týdnu máme a zda můžeme nastoupit hned po neděli.
Je vidět, že tady musí jít nabírání nových lidí rychle, protože stejně rychlý je odchod těch, kteří přišli dříve.

Jak vypadá práce operátora?
Necelá stovka na hodinu, tři druhy bonusů, počítadlo pauz a telefonáty, které nikdo nebere. To vše obnáší práce v call centru AdFinance.
Hlavním úkolem je vytáčet čísla, která nabíhají na monitoru, odříkat naučené fráze a přesvědčit zákazníka ke schůzce s odborníkem. Každý má před sebou papír se vzorovým textem. Nic obtížného na zapamatování. Hned během úvodního školení projde supervizorka s budoucím operátorem všechny možné scénáře a dá mu návod, jak reagovat.
Navíc není jisté, kolikrát za směnu se operátor vlastně dostane ke slovu. I když poctivě volá na jedno číslo za druhým, velkou část hovorů nikdo nebere. Další lidé položí telefon, jakmile zjistí, kdo jim volá.
Na to, jak se volání daří, dohlíží v souladu s heslem "všechny hovory jsou monitorované" supervizor. "U každého operátora si náhodně vytipuje několik hovorů. Pokud z toho vyplyne nějaká chyba, tak si toho poslechne ještě více," popisuje David Nevečeřal. Tuto kontrolu provádějí zkušenější pracovníci jednou týdně, dodává HR manažerka AdFinance Markéta Hrubá.
"U nových operátorů se snažíme, aby zkušenější člověk u nováčka seděl a hned hodnotil, jak mu to jde," doplňuje. Nejčastější chyba, které se operátoři zvláště ze začátku dopouštějí, je to, že znějí nejistě a mají v hovorech hluchá místa.
Ne všude to ale funguje jako v AdFinance. Zkušenost, kterou nezažila redaktorka Aktuálně.cz osobně, ale zná ji od pracovnice konkurenční firmy: stačí, aby váš hlas při telefonování nepůsobil dost nadšeně, a jdete „na křeslo". Tak se říká místu, kde vám nadřízený manažer vytkne chyby a srazí čtvrtinu platu.

Proměnlivý rozvrh i plat
Call centra se snaží lákat uchazeče na několik výhod - tou hlavní je flexibilní pracovní doba. Lidé si mohou vybírat, kdy přijdou do práce a jak dlouho tam budou. Podmínkou bývá v součtu patnáct až dvacet hodin týdně.
Stejně tak na nich částečně záleží, kolik si za hodinu vydělají. Kromě základní sazby, která se obecně v call centrech pohybuje mezi sedmdesáti až sto korunami za hodinu, si totiž úspěšností (nadšení v hlase nebo používání správných frází) mohou přijít i na další peníze - podle zástupců AdFinance lze navíc získat i dvojnásobek základního platu.
AdFinance nabízí tři typy bonusů: za dodržování povinných bodů, jako je oslovení klienta či ověření jeho identity, dále pak za počet prodejů a kvalitu hovoru - tedy jestli je operátor na zákazníky příjemný. "Vše to spolu souvisí," říká Nevečeřal. "Pokud nebude hovor kvalitní, tak pravděpodobně nebudou vysoké ani ty prodeje - zákazník vycítí, že něco nehraje," vysvětluje.
Zároveň vyvrací mýtus, že by se firma s operátory, kteří jsou na klienty milí, ale příliš se nevyžívají v přemlouvání lidí, hned loučila. "Pokud člověka nebaví být vyloženě aktivní, tak se jej snažíme přesunout například na telefonní kampaň, kde vyřizuje příchozí hovory, poskytuje informace a sám nemusí nikoho oslovovat," tvrdí.
Manažerka HR Markéta Hrubá ale dodává, že většina lidí "přičichne k penězům", ačkoliv ze začátku tvrdí, že základní plat bohatě stačí. "Když už si jednou operátor vydělá něco navíc, tak chce i příště," komentuje.

Lajdák jen pro orientaci
Na druhou stranu počítač "hlídá" každý krok pracovníků. Operátora, který po ukončení hovoru nezačne znovu telefonovat, přehodí brzy do režimu "lajdák".
Jak říkají zástupci AdFinance, "lajdák" má sloužit nadřízeným k tomu, aby věděli, zda operátoři zvládají své úkoly. Součástí každého hovoru je totiž obecně nějaký povolený čas, který zahrnuje přípravu na telefonování a potom na zaznamenání výsledku.
"Pokud naskakuje lajdák, je to pro nás pomocný ukazatel. Ten často vypovídá o tom, že operátor úplně nerozumí systému, nepochopil zaškolení a například zbytečně vypisuje nějaké údaje navíc," říká Nevečeřal. A zdůrazňuje, že "lajdáckou" dobu operátor tedy zaplacenou dostane.
Jinak ale platí, že se zaměstnanec musí při každém odchodu od počítače "odhlásit" - a zároveň zaškrtnout, kam jde. Pokud pouze na toaletu, je toto volno součástí odpracované doby. Jestliže je to oběd, cigareta nebo třeba nákup svačiny, tak za tento čas zaplaceno nedostane.
Neplacenou obědovou pauzu si navíc může vybrat nejméně po třech hodinách telefonování. Vedení AdFinance ovšem zdůrazňuje, že všechna tato pravidla vyplývají ze zákoníku práce.

Útočiště pro vysokoškoláky
Jak ukazují statistiky, call centrum je jedním z míst, kde končí část českých vysokoškoláků - především těch, kteří absolvovali filozofii, sociální vědy či ekonomii. Na jeden inzerát určený především pro vysokoškolské absolventy reaguje v průměru 49 osob."Chodí sem hlavně z humanitních oborů, zejména z filozofických fakult, nebo naopak se tu objevují i lidé, kteří nemají příliš uplatnění v praxi. Například zoologie, chov tropických plazů," souhlasí Hrubá.
Důvod je jednoduchý. Mladí lidé sice mají diplom, ale chybí jim praxe. A bez té je řada firem odmítá vzít. Potřebnou položku do životopisu tedy absolventi mnohdy získávají na recepci nebo v call centru. To potvrdily i zkušenosti uchazeček o práci, s nimiž se redaktorka Aktuálně.cz při výběru brigádníků do call centra setkala.
"Berou zavděk jakoukoliv prací, často pak vytlačují středoškoláky," komentuje Tomáš Dombrovský ze společnosti LMC, která provozuje například pracovní portál Jobs.cz. "Když získají rok praxe v call centru, pořád se to počítá jako zkušenost," vysvětluje.
AdFinance se ale snaží, aby jim tito lidé u telefonů zůstali. "Občas pozveme operátory na večeři, teď plánujeme vánoční večírek, snažíme se, aby se operátoři poznali i s vedením společnosti," vyjmenovává Hrubá.

•   Diskuze   •   odkaz   •

ilist.cz, Informační a zpravodajský server studentů Vysoké školy ekonomické Praha, ekonomika a politika, 2. prosince 2013

Praxe pro mladé: Záchrana před nezaměstnaností, nebo vyhazování peněz?

Studenti, kteří nezvládli při škole získat pracovní zkušenost, se nemusí bát. Do konce srpna 2015 se mohou na úřadech práce hlásit do programu „Odborná praxe pro mladé do 30 let“. V rámci projektu se dostanou do některé z firem, kterým stát a Evropská unie za zaměstnání absolventa zaplatí.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) se má takto řešit problém nezaměstnanosti mladých. „Podstatou této aktivity je umožnit mladým lidem, aby získali tolik potřebnou praxi, a tím pádem se zvýšila jejich šance při hledání zaměstnání,“ komentuje pro iList mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. Odborníci mají ovšem k nápadu řadu připomínek – vysokou byrokracii nebo „vyhazování peněz“ na úkor jiných skupin.

Šanci mají i vysokoškoláci

Daňoví poplatníci v Česku už přispěli na praxi 239 absolventům. O zaměstnávání mladých lidí v rámci projektů „Odborná praxe pro mladé do 30 let“ projevilo zatím zájem 2308 tuzemských firem, které nabízejí dohromady 3580 volných míst. Ukazují to poslední data Úřadu práce ČR. Jak přitom informuje MPSV, dalších 2600 uchazečů se ještě může hlásit. Firmy nabízejí místa hlavně v oblasti administrativy, obchodu, IT, hotelových služeb, pohostinství či účetnictví.

Jak napovídá název, projekty jsou určené pro absolventy škol, kterým ještě nebylo třicet a kteří jsou déle než čtyři měsíce zapsaní na úřadu práce nebo jim jednoduše chybí pracovní zkušenost. Nejvyšší dosažené vzdělání nehraje roli. Jak zdůrazňuje Beránková, mezi úspěšnými uchazeči se už objevili i vysokoškoláci.

Nejde o nic nového

„Absolventské praxe byly v průběhu devadesátých let, a pokud se nemýlím, až do roku 2004 jedním z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti,“ připomíná Magdalena Kotýnková z Národohospodářské fakulty na VŠE. V roce 2004 ovšem začal platit nový zákon o zaměstnanosti, ze kterého tyto praxe „vypadly“.

Několik let to vzhledem k hospodářskému růstu příliš nevadilo, absolventi při vstupu na pracovní trh neměli potíže. To se ovšem v posledních pěti letech změnilo, dodává Kotýnková. „Za této situace považuji za přiměřené podpořit získání praxe těch absolventů, kteří mají zájem pracovat, tedy jsou v evidenci úřadu práce,“ uvádí. „Pohled na trh práce v Evropě jednoznačně ukazuje, že nezaměstnanost mladých je významným celospolečenským problémem, což znamená hrozbu pro budoucí potenciál dané ekonomiky,“ souhlasí hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Každý pokus řešit tuto otázku je proto podle něj chvályhodný. „Vzhledem k demografickému vývoji a očekávanému úbytku pracovní síly je i v zájmu zaměstnavatelů získat co nejkvalitnější absolventy a vůbec se o nich dozvědět,“ pokračuje. Pro mladé je podle něj klíčové, že tak vůbec dostanou příležitost někde předvést, co zvládají. „Bez té první pracovní zkušenosti se to ukazuje dost obtížně,“ myslí si.

Jádro problému leží jinde

Zároveň však Vejmělek upozorňuje i na negativa, zejména živení úřednického aparátu a s tím spojenou byrokracii. „Například Komerční banka se právě z důvodu nákladné administrativy tohoto projektu nezúčastňuje,“ říká. Banka tedy podle něj raději nabízí brigády, stáže nebo spolupráci při psaní závěrečných prací.

Kritikou nešetří ani ředitel Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. „Je zásadně špatně, když firmy dostávají příspěvky a dotace na tvorbu pracovních míst. A je úplně jedno, pro jakou skupinu nezaměstnaných na trhu práce. Uvědomme si, že tím vyhazujeme peníze, které pak chybí třeba ve zdravotnictví, školství nebo hasičům,“ vyjmenovává.

„Politici to obhajují tím, že místo podpory v nezaměstnanosti dají raději lidem tytéž peníze za účast na odborné praxi. Místo abych peníze pálil, tak je roztrhám. To je naprosto mimo realitu,“ doplňuje. Daleko přínosnější by podle jeho názoru byla změna školského systému v Česku, který za peníze poplatníků produkuje v praxi nepotřebné nezaměstnané. „Přitom firmám současně chybí armáda kvalifikovaných zaměstnanců jiných oborů,“ zdůrazňuje.

Jak to funguje

Projektů „Odborná praxe pro mladé do 30 let“ po Česku funguje celkem čtrnáct. Nejvíce dohod s firmami o zaměstnání absolventů zatím uzavřela Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně, a to 65. Zde se také zatím nahlásilo nejvíce uchazečů (400).

Celkový rozpočet činí 1,034 miliardy korun, 85 procent z toho se má zaplatit v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, zbytek pak z českého státního rozpočtu. Firma, která absolventa zaměstná, získá na takového pracovníka až 24 tisíc měsíčně, a to na půl roku až na rok. Maximum uchazečů, které lze takto v Česku zaměstnat, jsou tři tisíce.

Programy běží od letošního července, trvat mají do 31. srpna 2015. „V případě, že se ukáže – a zatím tomu vše nasvědčuje – že jsou skutečně přínosem a že je o ně zájem, je pravděpodobné, že bude snaha v této praxi nadále pokračovat,“ říká ovšem už teď Beránková.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Podnikatel.cz, 13. listopadu 2013

Eva Svobodová z AMSP o profesních asociacích

Pod níže zveřejněná slova generální ředitelky Asociace malého a středního podnikání ČR, již je Asociace pracovních agentur členem, se můžeme plně podepsat.
Ing. Radovan Burkovič, člen Výboru a Prezident APA.


Profesní asociace zaštiťují obor jako celek. Je na jednotlivých firmách, jak dokážou s členstvím v nich pracovat. Může pomoci rozvoji sektoru i jich samotných.

Být či nebýt členem profesního sdružení? Alespoň jednou si tuto otázku položil každý majitel firmy nebo živnostník. Odpověď na ni se často hledá poměrně dlouho. A to zvlášť v českých poměrech, kde pod vlivem zkušeností z minulého režimu panuje odpor k jakémukoli sdružování. Spousta podnikatelů navíc věří, že si se vším musí poradit sama. Ne vždy to ale platí a členství v profesní nebo oborové organizaci pro ně nakonec může být i konkurenční výhodou.

Profesní sdružení je nezávislé, zpravidla neziskové, sdružení fyzických nebo právnických osob má za cíl sledovat a zastupovat společné profesní, ekonomické a kulturní zájmy dané profese. Je jedno, zda má v názvu slovo komora, asociace, sdružení nebo organizace. U některých profesí je členství dokonce povinné ze zákona, například lékaři nebo advokáti bez něho nemohou svou činnost vykonávat. Pro živnostníky a podnikatele z běžných profesí ale nic takového neplatí. Členství je zcela dobrovolné a je na každém, zda se rozhodne do profesního sdružení vstoupit nebo ne. Profesní sdružení má prakticky každý z oborů lidské činnosti. Stačí si toto heslo zadat do internetového vyhledávače a ten jich okamžitě nabídne desítky.

Když se despekt mění v respekt
Jak už bylo předesláno, zájem o sdružování je silně ovlivněn zkušenostmi lidí z minulého režimu. Během něj bylo sdružování povinné a nikam nevedlo. Proto je o profesní sdružení v České republice všeobecně nižší zájem než v západních zemích. Tamní asociace mají za sebou více než sto let činnosti, vybudovanou velkou prestiž a podnikatelé je berou jako samozřejmou pojistku svého podnikání. „Pevně věříme, že se situace bude postupně zlepšovat, že i Češi budou ochotni a schopni vstoupit do social dialogu, ve kterém se na jedné platformě budou domlouvat zaměstnavatelé, vzdělavatelé i individuální profesionálové z oboru. Máme společné cíle, ale pokud jich chceme dosáhnout, musíme se snažit společně a koncepčně,“ říká Jana Havrdová z České komory fitness.

Některá česká profesní sdružení už jsou na velmi vysoké úrovni a mají statisíce členů. Třeba lidé z oboru stavebnictví si uvědomují silné postavení Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Svaz je v současné době platformou pro zhruba 1200 členů, kterými jsou dodavatelé staveb, výrobci stavebních hmot a výrobků pro stavby, projekční, inženýrské a poradenské organizace a řada dalších výrobních a obchodních firem podílejících na investiční výstavbě. Zájem o sdružování sílí v případě, kdy asociace nabízí hmatatelné výsledky. „Ke členům je třeba chovat se jako k zákazníkům. Vnímat jejich podněty a potřeby, zajímat se o ně. Pokud někdo zaplatí členský příspěvek, očekává za to také adekvátní servis a ten musí být velmi dobrý. V dnešní době si podnikatelé hodně všímají toho, zda nejste spřízněni s nějakou politickou stranou,“ upozorňujeEva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Některé asociace mají stovky tisíc členů a jejich činnost, například v podobě ovlivňování konečných podob zákonů, dopadá i na ty, kteří nejsou jejich členy. Menší a nové komory berou státní úřady s rezervou. Některé z nich dokonce budí úsměv. Rozhodujícím faktorem pro získání respektu jsou pak ekonomická síla a potenciál oboru nebo velikost členské základny. „Máme v ruce jeden důležitý nástroj, tím je dlouhodobá spolupráce s médii. To je pro státní úřady asi největší důvod, proč s námi menšími asociacemi spolupracují. Přeci jenom jsme připraveni zveřejnit některé nešvary spíše než jednotlivá firma s vlastními obchodními zájmy,“ říká Tomáš Lukešz Asociace českých nábytkářů. Velká sdružení s tradicí pak už jsou zcela zásadními a neopomenutelnými partnery při jednáních v nejvyšších patrech politiky. „Jsme stálým partnerem státní správy na úrovni ministerstva až po obce s rozšířenou působností. Příkladem je smlouva podepsaná s ministrem dopravy v roce 2010 o úpravě mýtných tarifů, platná až do roku 2014,“ uvádí Martin Felix, mluvčí Sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA.

Pět důvodů pro vstup do profesního sdružení
Každý podnikatel může mít jiné důvody pro vstup do profesní organizace. Někdo má zájem o služby, jinému se hodí společný marketing, dalšímu vyhovují společné nákupy a podobně.
1. Ochrana před neúměrnou regulací oboru
Většinu subjektů trápí velmi podobné starosti, které ovšem nejsou schopny sami koncepčně řešit. Pro každého člena je tedy výhodné, pokud může jeho zájmy hájit silná organizace a nemusí se o ně bít sám. Profesní komory jsou užitečné především při připomínkování novel zákonů a podávání návrhů, v tomto ohledu je jejich role nezastupitelná nejen v prostředí České republiky, ale i v celé Evropské unii. „Význam našeho svazu je o to větší, že v České republice není v současné době žádný státní centrální orgán pro resort stavebnictví. Části oboru spadají pod správu pěti ministerstev, a to průmyslu a obchodu, dopravy, pro místní rozvoj, zemědělství a ministerstvo životního prostředí,“ vysvětluje Alena Čechová, mluvčí Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR.
2. Kultivace prostředí
Asociace obecně mají pozitivní vliv na formování vztahů mezi podnikateli. Mohou proto zamezit nekalé konkurenci na vnitřním trhu, například pomluvám mezi jednotlivými firmami u společných odběratelů nebo dodavatelů. Členové se zavazují k dodržování morálních kodexů, které takové jednání vylučují. Sdružení navíc brání zájmy národních producentů před zahraniční konkurencí.„Trvale monitorujeme zadávání veřejných zakázek a nabízíme spolupráci pro vytváření maximálního počtu otevřených soutěžních příležitostí pro všechny podnikatelské subjekty. Zejména jde o ochranu před monopolizací lesnicko-dřevařského sektoru a snahu o rozvoj regionů,“ komentuje Milan Nejedlý, tajemník České asociace podnikatelů v lesním hospodářství. Ten se v současnosti orientuje zejména na prosazování zájmů středních a menších firem lesnicko-dřevařského sektoru a zdůrazňuje úlohu lesního hospodářství v oblasti podpory venkova a regionální zaměstnanosti.
3. Přehled o aktuálním dění
Nejeden podnikatel si stěžuje na to, že nestíhá sledovat všechny legislativní změny, které se týkají odvodu daní a podobně. Je proto vhodné, aby se informování o nich věnoval specializovaný tým. Například Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR nabízí zdarma půlroční status pozorovatele. Za tu dobu si může firma nebo podnikatel udělat představu, jaké informace od ní může dostávat a jaké je faktické využití členství v jeho byznysu.„Zcela otevřeně říkáme: neděláme všechno, neumíme všechno, ale to, co děláme, děláme s maximálním nasazením a transparentně,“ říká Eva Svobodová, generální ředitelka asociace.
4. Specializovaný servis
Mnoho profesních sdružení nabízí nejen právní a informační, ale i další služby. Jedná se například o možnosti společných nákupů. „Lze se domoci lepších podmínek a cen u pojišťoven, dodavatelů materiálu a podobně. Naše asociace například zájemcům nabízí nákup výhodné elektrické energie na komoditní burze,“ líčí Tomáš Lukeš z Asociace českých nábytkářů. Asociace mohou v dobrém slova smyslu lobovat v mnoha směrech. Jde třeba o ovlivňování odborného školství, které by mělo být podřízeno zájmům firem v oboru a ne naopak.
5. Vytváření mediálního obrazu sektoru
Jde o jeden z nejtěžších úkolů každé profesní organizace. Nejde o lacinou reklamu a PR, ale o všeobecné povědomí o důležitosti oboru. Vhodným příkladem je fitness. Tento sektor zatím v České republice není, na rozdíl od řady dalších zemí Evropy a USA, uznávaným odvětvím národního hospodářství. Přitom roční obrat fitness průmyslu v Evropě představuje 22 miliard euro, což je o 12 miliard více než ve fotbalu, a ani v českých podmínkách není obrat zanedbatelný. „Fitness sektor je plně připraven naučit populaci znovu se hýbat a zvýšit její pohybovou gramotnost. Důsledkem by pak mělo být výrazné snížení nákladů na zdravotní péči. Naším cílem je prokázat kvalitu našich služeb tak, abychom v budoucnu nastavili koncepční spolupráci s lékaři a zdravotními pojišťovnami,“ doplňuje Jana Havrdová, zástupkyně České komory fitness.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Mladá Fronta E15 speciál HR inzerce, 24. září 2013

Vše, co jste chtěli vědět o agenturách práce, ale báli jste se zeptat.


•   Diskuze   •

Parlamentnilisty.cz, 8. září 2013 18:49 hodin

Volná místa v Česku jsou. Lidé ale některá povolání vykonávat nechtějí

Nezaměstnanost v České republice dosáhla v červenci podle Českého statistického úřadu 6,9 procenta osob ve věku 15 až 64 let. Volná místa v tuzemsku ale jsou, statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí to dokazují. Řadu z volných pracovních míst ale lidé nechtějí vzít nebo danou činnost nemohou vykonávat.

Důvody jsou prý různé. U některých zaměstnání nezvládnou uchazeči požadovaný objem znalostí, jinde jim chybí praxe v oboru. Často se také stává, že finanční ohodnocení neodpovídá požadovanému pracovnímu výkonu a zodpovědnosti.

Sever Aktuálně.cz sestavil žebříček profesí, ve kterých firmy hlásily nejvíce volných míst. Úplně nejvíce volných míst (2 230) se najde v oblast pojištění, obchodních zástupců a makléřů. Uchazeče o tyto pozice může odradit hned několik věcí, třeba to, že se vyžaduje práce na živnostenský list. Často se také ukáže, že práce je příliš náročná.

"Založ si živnost, plať ihned státu přes tři tisíce měsíčně povinného zdravotního a sociálního pojištění, vyřiď si mobil, kup auto, pořiď odpovídající oblečení, zaplať si u nás vstupní školení a materiály a můžeš pro nás začít pracovat. To lidé nechtějí," vysvětlil serveru prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Práce za minimální mzdu
Pracovníci chybí také v oblasti ochrany a ostrahy. Počet volných míst podle firem je kolem jednoho a půl tisíce. Jde ale o jednu z nejhůře placených profesí, obvyklé hodnocení odpovídá minimální mzdě, přičemž se jedná o práci zodpovědnou a fyzicky i psychicky náročnou. Vedle strážníků se nedostává také pracovníků ochranky, strážců přírody nebo tělesných a osobních strážců.

Lepší podmínky v zahraničí
Nedostatek pracovních sil hlásí také obory jako je kovářství, slévačství, svářečství a příbuzné. "O kvalifikované lidi byla vždy nouze," říká o nedostatku kovářů sekretář Kovářského společenstva Tomáš Blažíček. Navíc v těchto oborech hrozí odliv pracovní síly do zahraničí.

"Svářeči, zvláště speciální se znalostmi jako sváření nebarevných kovů nebo v ochranné atmosféře, jsou na trhu doslova vyvažováni zlatem. V posledních několika letech je na práci za daleko lukrativnějších podmínek lákají nejen německy mluvící země, ale i Skandinávie," dodává Radovan Burkovič.

Sháňka je kromě výše uvedených také po řidičích automobilů, autobusů a tramvají. Nedostatek pracovníků hlásí také informační služby, zejména jde o zaměstnance call center, kde je obrovská fluktuace, výdělky jsou vázány na pracovní výsledky, tedy nejisté.

Zájem není ani o povolání montážních dělníků. Ačkoli není potřeba příliš vysoká kvalifikace, mzda není nikterak závratná. Když se k tomu přidá nepřetržitý směnný provoz a jednotvárná práce, uchazeče o práci to může odradit.

Špatná pověst
Další profesí, o kterou není příliš zájem, je specialista v oblasti financí. "Odrazujícím faktorem je velmi špatná pověst povolání jako osob, které o dané problematice nemají ani páru a přesto lidem radí, jak mají - pokud možno na dlouhá léta dopředu - naložit se svými penězi," řekl pro Aktuálně.cz Burkovič z Asociace pracovních agentur.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Aktualne.cz, 2. září 2013 12:00 hodin

Deset profesí, které Češi opravdu nechtějí dělat

V červenci bylo v tuzemsku bez práce podle Českého statistického úřadu 6,9 procenta osob ve věku 15 až 64 let, u žen míra nezaměstnanosti činila dokonce 8,1 procenta. Jak ale ukazují statistiky ministerstva práce a sociálních věcí, volná místa v ČR jsou. Řadu z nich ovšem lidé nechtějí či nemohou dělat.
Důvody jsou různé. U některých prací uchazeči nezvládnou požadovaný objem znalostí, jinde jim chybí "obchodní duch" nebo praxe v oboru. Peněžní ohodnocení navíc v mnoha případech příliš neodpovídá fyzické zátěži a míře zodpovědnosti, kterou dané zaměstnání vyžaduje.

Projděte si přehled profesí, ve kterých hlásily firmy nejvíce volných míst (k 26. srpnu 2013).

1. Odborní pracovníci v oblasti pojištění, obchodní zástupci a obchodní makléři
Počet volných míst: 2.230


Uchazeče o tuto pozici může odradit několik věcí. Obvykle s ním firma neuzavře klasický zaměstnanecký poměr, ale vyžaduje po něm práci na živnostenský list. "Založ si živnost, plať ihned státu přes tři tisíce měsíčně povinného zdravotního a sociálního pojištění, vyřiď si mobil, kup auto, pořiď odpovídající oblečení, zaplať si u nás vstupní školení a materiály a můžeš pro nás začít pracovat. To lidé nechtějí," vysvětluje prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Práce se navíc často ukáže jako příliš náročná. Kromě toho, že je nutné oslovit klienty, prodat jim produkt a zvládnout to rychleji než konkurence, se lidé neobejdou bez odborných znalostí. Legislativa či podmínky na pojistném trhu se navíc neustále mění. "Mnoho lidí nezvládne náročnost a posléze odchází jinam. Proto je neustálá poptávka po zaměstnancích," říká Ivan Špirakus z prezidia Asociace českých pojišťovacích makléřů. Celé odvětví podle něj navíc trápí špatná pověst.

2. Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy
Počet volných míst: 1.605


"Je to jedna z profesí, kde jsou zaměstnanci nejhůře odměňováni," říká Magdaléna Kotýnková, která vyučuje na pražské Vysoké škole ekonomické. S tím souhlasí i Radovan Burkovič, podle kterého obvykle hodnocení odpovídá minimální mzdě. "Tedy čistého něco přes sedm tisíc měsíčně," upřesňuje. Zároveň se jedná o práci zodpovědnou a fyzicky i psychicky náročnou, která je de facto na úrovni policisty. "Za takových podmínek se málokomu vyplatí pracovat a riskovat zranění, doživotní zmrzačení nebo život," myslí si Burkovič.

Vedle strážníků patří do této skupiny povolání také pracovníci ochranky, strážci přírody či pláže nebo tělesní a osobní strážci. Podle mluvčího Městské policie hl. m. Prahy Jan Čiháka je ale problémem i nedostatek schopností. "Protože strážníci slouží v ulicích města se zbraní, je výběrové řízení zaměřené na ověření psychické stability, odolnosti, přiměřeného sebevědomí, zodpovědnosti a řady dalších vlastností," říká. Kritéria výběru jsou tudíž podle něj značně přísná. Kromě toho může být převis volných míst daný i tím, že například městská policie inzeruje volná místa průběžně, úspěšné uchazeče následně zařazuje do databáze, kterou využívá, když potřebuje obsadit nějaké místo.

3. Kováři a nástrojáři
Počet volných míst: 1.482


"O kvalifikované lidi byla vždy nouze," říká o nedostatku kovářů sekretář Kovářského společenstva Tomáš Blažíček. Jde přitom podle něj o situaci, kterou několikaměsíční rekvalifikační kurzy nevyřeší. Spíše by pomohlo, kdyby ze škol vycházeli absolventi, kteří už zvládnou "samostatně pracovat podle výkresu a dokážou si stanovit potřebný technologický postup". Jinak řečeno: budou mít praxi. Zkušení zaměstnanci podle Blažíčka naopak místa nabízená na úřadech práce neberou, protože chtějí vyšší mzdu, než firmy v inzerátech nabízejí. Profese má přitom i další úskalí. "Když se odborník po potřebných letech praxe postaví na vlastní nohy, tak teprve zjišťuje, co obnáší shánění zakázek nebo problémy s neplatiči," dodává zástupce Kovářského společenství.

4. Slévači, svářeči a příbuzní pracovníci
Počet volných míst: 1.295


Jak připomíná Magdaléna Kotýnková z Vysoké školy ekonomické, ve zpracovatelském průmyslu pracuje největší podíl českých zaměstnanců. V prvním čtvrtletí tohoto roku to podle Českého statistického úřadu bylo 26 procent osob. "V oborech, kde se vytváří nejvíce míst, je také průběžně největší četnost těch neobsazených," říká Kotýnková. V této profesi ale nemůže pracovat každý - kromě odborného vzdělání, které nabízejí v Česku jen tři střední školy, je třeba i výborný zdravotní stav a fyzická zdatnost.

"Svářeči, zvláště speciální se znalostmi jako sváření nebarevných kovů nebo v ochranné atmosféře, jsou na trhu doslova vyvažováni zlatem. V posledních několika letech je na práci za daleko lukrativnějších podmínek lákají nejen německy mluvící země, ale i Skandinávie," dodává Radovan Burkovič z Asociace pracovních agentur.

5. Řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají
Počet volných míst: 1.288


"Řidič, to je stálice na trhu. Profese je náročná na vykonávání - odloučení od rodiny, práce v noci. Lidé nemají takový zájem tuto práci vykonávat, a když už se rozhodnou, po určité době odcházejí," říká Dagmar Brožová, která přednáší na pražské Vysoké škole ekonomické. Kromě obrovské zodpovědnosti řidič nákladního automobilu trpí vším, co mu chystají státy v celé Evropě i mimo ni, podle toho, kam jezdí - upozorňuje Burkovič. "Tedy namátkou špatně udržované cesty, zácpy, kalamity, fronty na celnicích, různorodá legislativa, celní, policejní a finanční kontroly, chybějící odstavná parkoviště, jejich nízká vybavenost, technický stav vozidel, za něž odpovídá firma, ale prvotně si to odskáče řidič, vykrádání nákladu, krádeže celých vozidel" vyjmenovává Burkovič.

Lépe na tom podle něj nejsou ani řidiči MHD. "Spolu s nepřetržitým provozem často mívají takzvaně trhané směny, kdy tráví v práci s přestávkami skoro celý den," říká. "V kombinaci s rodinným životem nejde o žádnou výhru. O psychické zátěži spojené s vozením desítek osob ani nemluvě, spory s cestujícími jsou také jejich denním chlebem," dodává.

6. Pracovníci informačních služeb
Počet volných míst: 1.070


"Tak se nazývají hlavně zaměstnanci call center," upřesňuje Burkovič. "Bohužel současně má tato profese pověst podobnou jako zprostředkovatelé služeb, protože v konečném důsledku nedělají nic jiného než prodej po telefonu," komentuje. Fluktuace zde je podle něj obrovská, často ji vykonávají jen krátce zaškolení brigádníci nebo dlouhodobě nezaměstnaní. Výdělky jsou navíc obvykle vázané na pracovní výsledky, tedy značně nejisté.

7. Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby
Počet volných míst: 1.066


"V České republice a zároveň celosvětově jsou na prvních příčkách nedostatkových profesí," říká o řemeslnících Jiří Halbrštát z pracovní agentury Manpower. "Pro mladé lidi a jejich rodiče není učňovské školství dostatečně prestižní. Navíc poválečná generace fachmanů nyní odchází do důchodu a jejich nedostatek bude během několika let ještě palčivější," komentuje.

"Přestože se každý modlí, aby práci pro něj odvedl zkušený a profesně zdatný řemeslník, společnost si jich váží daleko méně než státních úředníků nebo kohokoliv s titulem z vysoké školy," myslí si Burkovič.

8. Montážní dělníci výrobků a zařízení
Počet volných míst: 814


Pro tuto profesi je potřeba relativně nízká kvalifikace. "Nízké platové ohodnocení a podmínky práce nemusí každý při dané mzdě akceptovat," uvádí Dagmar Brožová z Vysoké školy ekonomické. Podle prezidenta Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče hraje roli i poměrně nízká výška mezd, nepřetržitý směnný provoz či jednotvárná práce.

9. Specialisté v oblasti financí
Počet volných míst: 740


"Odrazujícím faktorem je velmi špatná pověst povolání jako osob, které o dané problematice nemají ani páru a přesto lidem radí, jak mají - pokud možno na dlouhá léta dopředu - naložit se svými penězi," říká Burkovič z Asociace pracovních agentur. "Navíc jsou neodbytní a otravní. Zařadit se mezi ně nikdo nechce, protože jim jde jen o jedno - prodat další produkt. Z ničeho jiného totiž nemají provizi. Osob se silným žaludkem, které toto mohou dělat, je ve společnosti málo," dodává.

10. Zprostředkovatelé služeb
Počet volných míst: 735


"Je to pouze jiný, eufemistický název pro Specialisty v oblasti financí nebo Odborné pracovníky v oblasti pojišťovnictví a obchodní makléře," komentuje Burkovič. Problémem jsou tedy opět vysoké požadavky na uchazeče, které řada z nich nezvládne, a odměna vázaná na pracovní výsledky.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Česká televize Události v regionech, Ostrava, 23.července 2013

Prezident APA a jednatel JOB-centrum Ostrava s.r.o. hovořil o letních brigádách živě v České televizi v pořadu Události v regionech Ostrava.



Reportáž z pořadu Události v regionech na stránkách archívu České televize.

Přepis reportáže "Nabídka brigád letos bohatší"

Martin MUSIAL, moderátor: Hlásí se vám Události v regionech. Dobrý večer. Už nejenom studenti, ale i dlouhodobě nezaměstnaní, brigády jsou pro ně často jedinou šancí, jak si vydělat peníze. Zatímco kdysi lidé v létě pracovali hlavně v zemědělství a stavebnictví, teď se sezónní práce týkají hlavně potravinářského průmyslu. A oproti loňskému roku je brigád podle pracovních agentur o něco více.
Tereza KRUMPHOLZOVÁ, redaktorka: Studenti Magdalena a Vašek si právě prohlížejí nabídku brigád na Internetu. Sehnat práci na léto, se jim nedaří.
Magdalena CHLEBOUNOVÁ: Sehnat brigádu je pro mě dost těžké, protože najít dobře placenou brigádu a nějakou, kterou bych chtěla dělat, to už většinou lidi po známostech.
Václav CHOCHOLA: Případně když, jako že už něco se mi tam třeba povede najít, tak potom se na to hlásí víc lidí a to zase potom šance klesá, že.
Andrea Karpytová, dispečerka JOB-centrum Ostrava: Ano, jenom čištění lakovací linky, anebo úklid na pílnici.
Tereza KRUMPHOLZOVÁ, redaktorka: V ostravské pracovní agentuře nepřestane zvonit telefon. O brigády je velký zájem. V databázi tady mají přes deset tisíc lidí.
Ing. Radovan BURKOVIČ, jednatel pracovní agentury JOB-centrum Ostrava: Letos to vypadá zajímavě, protože oproti loňsku máme brigád mírně více a 60 procent brigádníků tady jsou v terénu, tak jsou převážně lidé nezaměstnaní, teprve zbytek jsou třeba studenti, důchodci a podobně.
Andrea Karpytová, dispečerka JOB-centrum Ostrava: Momentálně bohužel máme nabídky pouze pro muže.
Ing. Radovan BURKOVIČ, jednatel pracovní agentury JOB-centrum Ostrava: Bohužel charakter průmyslu je převážně strojírenství, jsou to těžké provozy, ženy jsou tam hodně omezeny zákoníkem práce.
Tereza KRUMPHOLZOVÁ, redaktorka: Brigádníky zaměstnávají jako pomocnou sílu třeba v tomto ostravském pivovaru. Aktuálně se jich tady střídá asi padesát.
Ondřej SLIVOŇ, brigádník JOB-centrum Ostrava: Vybírám střepy, narovnám spadlé lahve, jsem tady teprve tři týdny, a do konce vlastně léta tady budu pracovat. Každý den jsem tady 12 hodin, povětšinou 5 nebo 6 dní v týdnu.
Tereza KRUMPHOLZOVÁ, redaktorka: Nejvíce si vydělají brigádnici na stavbách - v průměru až osmdesát korun. Průměrný výdělek na pile se pohybuje okolo sedmdesáti korun. Nejméně pak vydělají ti, kteří pracují v potravinářském průmyslu. Tady se výdělek často nepřehoupne přes pětapadesát korun za hodinu. Tereza Krumpholzová, Česká televize.

Martin MUSIAL, moderátor: A Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur, hostem Událostí v regionech. Dobrý večer.
Ing. Radovan BURKOVIČ, prezident Asociace pracovních agentur: Dobrý večer.
Martin MUSIAL, moderátor: Už to zaznělo, nabídka firem na práci je letos bohatší. Čím to je podle vás?
Ing. Radovan BURKOVIČ, prezident Asociace pracovních agentur: Může se zdát, že trošku se nám hospodářství vzpamatovalo, byť ty zprávy ze světa nejsou až tak povzbudivé, nicméně spousta firem propouštělo, spousta firem se zbavovalo lidí a dnes, když má jakoukoliv větší poptávku, spíš se jí snaží řešit brigádníky, než nabírat lidi zpátky.
Martin MUSIAL, moderátor: Jak to vypadá s právním postavením brigádníků, dostávají vždy peníze, na kterých se dohodli nebo jsou častější spory se zaměstnavateli?
Ing. Radovan BURKOVIČ, prezident Asociace pracovních agentur: Bylo by zajímavé zjistit, že je častější ten spor, nebývá tomu tak, dá se říct, že firmy si dobrých lidí váží a pokud toho brigádníka zaměstnají, pak ho většinou i bohatě zaplatí tak, aby se opravdu ta jeho práce vyplatila.
Martin MUSIAL, moderátor: Brigády, to byla vždycky obvykle šance pro studenty, trvá to?
Ing. Radovan BURKOVIČ, prezident Asociace pracovních agentur: Bohužel velikým konkurentem studentů jsou dneska nezaměstnaní, jednak z hlediska času, jednak z hlediska pracovních návyků a hlavně mají o tu práci trvalejší zájem, to znamená, nehledají brigádu na týden, 14 dní, maximálně 3 týdny, ale snaží se opravdu být v té práci co nejdéle, snaží se zalíbit v té dané firmě a získat i trvalí pracovní místo, to je velmi vyvyšuje nad běžného studenta brigádníka.
Martin MUSIAL, moderátor: To znamená, že job agentury nemají tendenci zaměstnávat spíše, spíše studenty?
Ing. Radovan BURKOVIČ, prezident Asociace pracovních agentur: My se snažíme samozřejmě sledovat především toho, kdo má zájem o práci, a je úplně jedno, jestli je to student, matka na rodičovské dovolené, důchodce nebo právě nezaměstnaný. Opravdu je to o osobním přístupu a dá se říci, že přistupujeme individuálně ke každému člověku zvlášť.
Martin MUSIAL, moderátor: A mají stejnou šanci získat brigády muži i ženy?
Ing. Radovan BURKOVIČ, prezident Asociace pracovních agentur: Tady bohužel v České republice skladba průmyslu je taková, že převažují věci, které se týkají opravdu mužské práce, hodně nám tady dává zabrat legislativa, která třeba omezuje mladistvé, omezuje ženy z hlediska zvedání břemen, z hlediska rizikových prací, prací přesčas a podobně. Takže se dostáváme do situace, kdy opravdu jsme nuceni brát muže a leckdy ta legislativa nedovolí nikoho jiného zaměstnat.
Martin MUSIAL, moderátor: Lze se podle vás brigádami uživit, kolik je obvykle plat, řekněme, měsíční plat?
Ing. Radovan BURKOVIČ, prezident Asociace pracovních agentur: Dá se jimi uživit, pokud brigádník poctivě chodí do práce, snaží se ve svém volném čase okamžitě reagovat, nastupovat flexibilně, pak si může vydělávat kolem těch 80 korun na hodin hrubého, takže když to spočítáte, krát 8 hodin krát 21 pracovních dnů průměrného měsíce, tak se dostáváte na výdělky přes 12, 15 tisíc korun hrubého měsíčně, za to už se opravdu dá vyžít i jako brigádní člověk, ale opravdu musíte se snažit.
Martin MUSIAL, moderátor: Jak to vypadá s výhledem brigád, teď je zřejmě zlatý čas brigád, ale co podzim, existuje nějaká kalkulace, váš výhled, bude jich více, méně?
Ing. Radovan BURKOVIČ, prezident Asociace pracovních agentur: Je to zajímavé, firmy si většinou zvyknou na brigádníky v průběhu léta a není ten předěl potom takový ostrý, co se týká přechodu na září a říjen, většinou tam odejdou z trhu práce právě studenti a zbývá spoust míst právě pro nezaměstnané, důchodce, matky na mateřské a podobně, případně jiné volné pracovní síly, takže tam paradoxně potom míváme spíš přetlak ze strany zaměstnavatelů a chybí tam pracovní síla.
Martin MUSIAL, moderátor: To byl Radovan Burkovič. Já vám děkuji za váš čas.
Ing. Radovan BURKOVIČ, prezident Asociace pracovních agentur: Hezký večer. Na shledanou.

•   Diskuze   •

iDnes.cz, 20. července 2013 12:00 hodin

Těžaři propouštějí. Vylidňují se hospody i Ostrava

Ostrava - Propouštění zaměstnanců v těžkém průmyslu na Ostravsku nebere konce. Úřad práce se snaží přispět zvýšeným přílivem dotací, firmám v kraji však chybí především zakázky, a tedy i práce pro lidi. Některým nezbude nic jiného, než se za prací přestěhovat jinam. Těžební průmysl je v krizi. Nezaměstnaných přibývá, Ostravsko hledá, jak z krize ven.

Uhlí na světových trzích zlevnilo a důlní společnost OKD, největší zaměstnavatel v regionu, tlumí těžbu. Vlastník OKD, společnost NWR, k prodeji nabízí Důl Paskov či OKK Koksovny. Pokud by se naplnil kritický scénář, mohlo by se ocitnout bez práce až 12 756 lidí. Tato krajní varianta počítá i s propouštěním v ocelárnách Evraz Vítkovice Steel, které jsou na tom s poptávkou po oceli podobně špatně, a v navazujících dodavatelských firmách.

Generální ředitelství Úřadu práce ČR v pátek přislíbilo přidělit více peněz na aktivní opatření - veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, na rekvalifikace a poradenství. "Nejžádanější jsou na Ostravsku rekvalifikační kurzy zaměřené na získání řidičských oprávnění skupiny C, E, svařování, obsluhu PC a programy pro pracovníky v oblasti sociální péče," uvedla Kateřina Beránková, mluvčí úřadu.

Do zaměstnávání lidí se mají zapojit také soukromé pracovní agentury v rámci projektu Nový začátek, podpořeného penězi z evropských fondů. Agentura by přidělovala lidi na práci do firem a dostávala by na ně dotaci ve výši celé jejich mzdy. Zároveň by s nimi poradensky pracovala, aby si práci udrželi trvale.

To však podle Radovana Burkoviče, majitele Job-centra Ostrava a předsedy Asociace pracovních agentur, není řešení. "Projekt se připravuje už druhý rok. Narážíme na problém - i když jsou lidé zadarmo, nemáme je komu půjčovat," říká. Podmínkou totiž je, aby po nějakou dobu, kdy dotace vyschnou, lidi zaměstnávala a platila firma ze svého. Jenže pro ně nemá práci.

Na konci června Moravskoslezský kraj registroval 82 556 žadatelů o práci z celkem 540 tisíc v republice. Dalších 9 417 lidí tráví část pracovního týdne doma jen za část mzdy, protože pro ně zaměstnavatel nemá dost práce.

Nezaměstnanost v regionu, který žije především z ohroženého těžkého průmyslu, ovlivňuje i další služby. "Lidé se snaží šetřit a vyhýbají se zábavě, včetně návštěv hospod. Čím dál víc pijí pivo z plastu na zahrádkách a hospodám klesá návštěvnost," popisuje sociolog Jiří Siostrzonek ze Slezské univerzity v Opavě. "Před pár lety to bývalo lepší, dnes pracuji sám, dřív jsem měl pomocníka. Chodí sem hlavně důchodci a štamgasti," říká Zdeněk Černý, majitel hostince U Lípy v Ostravě-Hrabové, kde nabízí pivo, limo a utopence.

Ostravsko se kvůli krizi těžkého průmyslu začíná vylidňovat, za dvacet let klesl počet obyvatel Ostravy o 24 tisíc. "Stále více rodin bude zvažovat odchod za prací. I kdyby se region z těžkého průmyslu postupně přeorientoval na služby, tolik nezaměstnaných nevstřebá," předpovídá Siostrzonek.

Podle hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka (ČSSD) by mohla vláda pomoci tím, že prosadí snížení příspěvku na obnovitelné zdroje energie a průmyslovým firmám prodlouží lhůtu na zavedení ekologičtější a modernější výroby. "Co může stát také udělat, je podpořit zaměstnavatele zakázkami," navrhuje Burkovič.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Česká televize Studio 6, 28.června 2013

Člen Výboru APA a jednatel Agentury STUDENT s.r.o. hovořil o letních brigádách v přímém přenosu v České televizi na programu ČT 24 v pořadu Studio 6.


Kromě webu Youtube je celý pořad Studio 6 na stránkách archívu České televize, rozhovor o brigádách začíná v čase 101:50, stačí kurzorem na časové liště přehrávání najet na tento čas a kliknout.

•   Diskuze   •

IHNED.cz, 10.dubna 2013 10:15

Konec malých personálních agentur? Roztříštěný trh chtějí ovládnout velcí hráči

Personálních agentur je v Česku několik set. Trh je velice roztříštěný a současná hospodářská situace nabízí příležitosti k zajímavým akvizicím. Grafton i další velké agentury se poohlížejí po možných obchodech. Do Česka se ale chystají i další velké zahraniční společnosti.

Český trh personálních agentur se začíná hýbat. Čeká se vlna akvizic a spojování sil. Posílit by měly hlavně velké nadnárodní agentury. K akvizicím se chystá i Grafton, jedna z největších agentur na českém trhu. "Nyní jsme v počáteční fázi, kdy spřádáme plány na to, jaké akviziční cíle budeme identifikovat. Pro firmu je to nový model, který nám může prospět," potvrdil plány ředitel Grafton Europe Milan Novák. Firma chce v Česku, kde zatím rostla jen posilováním vlastních poboček, pomocí akvizic rozšířit svůj obchodní model. "Nebráníme se ničemu. Díváme se ale spíš i na diverzifikaci našeho portfolia. Takže jsou pro nás zajímavé společnosti, které jsou něčím unikátní a na něco se specializují. Možná to bude třeba i nějaký start-up," dodal Novák.

Společnost, která rozjíždí i širší expanzi v Evropě, tak chce posílit na českém trhu. A není přitom sama. Že se trh bude brzy konsolidovat, potvrzují i další odborníci z oboru. "Trh se bude konsolidovat, protože je velice roztříštěný. Není to ovšem tak, že by tu někdo monopolizoval trh, ale jde o upravení poměrně neprůhledné situace," uvedla Jaroslava Rezlerová, ředitelka Manpoweru.

Po roce až dvou, kdy se český trh pracovních agentur moc nehýbal, se tak letos objeví nejspíš změny. "Sledujeme to. Letos už jsme dostali další nabídku na převzetí. Naší předností je, že jsme česká firma. A zatím nám spojení se zahraniční velkou firmou nechybělo, takže nyní to nezvažujeme," říká Renata Šťastná z Axial Personnel Agency, která je jednou z největších českých firem na trhu.

Do Česka míří další zahraniční hráči

Nepůjde ale jen o "přeparcelování" mezi současnými hráči na trhu. Do Česka chtějí ještě vstoupit další zahraniční velké společnosti. "Zájem o nás projevila evropská firma, která tu zatím nepůsobí," potvrzuje Šťastná. Nyní je to totiž nejjednodušší cesta, jak vstoupit na tuzemský trh. Začít na zelené louce je při současné nezaměstnanosti a stavu ekonomiky příliš náročné a nespolehlivé. "Odhaduji, že změny na trhu se budou dít velmi intenzivně. Bude tu nejspíš víc akvizic, různých spojení a partnerských aliancí, protože trh musí projít vývojem, aby náš byznys přežil ve velmi dynamickém vývoji," dodává Novák. Společností, které zprostředkovávají v Česku práci, je zhruba 1400. "Trh je hodně rozdrobený, ale zároveň je hodně saturovaný, takže si umím určitou konsolidaci a přeskupování dobře představit," řekl Vladimír Kočí z personálně poradenské společnosti Recruiters For You.

Personální agentury na hranici ziskovosti

Pracovní agentury v Česku ale nehledají jen příležitosti pro růst a spojování sil. Na druhé straně jsou i takové, které končí. "Některé firmy fungují na hranici ziskovosti, i tady se projevuje ekonomika. Ze strany velkých nadnárodních agentur tu může docházet k zakoupení některých dalších hráčů na trhu," uvedl Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur.

Kromě řady malých agentur, které postupně končí, má podle spekulací potíže také agentura Robert Half International. "Nejspíš tady svou činnost stahují, mluví se o tom pár posledních měsíců, že odejdou" sdělilo IHNED.cz několik na sobě nezávislých zdrojů. Společnost ovšem odmítá spekulace komentovat. "V Česku máme fungující byznys a nekomentujeme fámy na trhu," uvedl Sven Hennige, ředitel společnosti Robert Half International pro střední Evropu a Německo.

Posílit v Česku letos chce i zatím nenápadná GI Group. Ta patří ve světě mezi zavedené a známé lídry pracovních agentur, v tuzemsku ale spustila své působení před dvěma lety na zelené louce. "Začínat od nuly jde skutečně těžko a rozjezd byl pomalý," potvrdila Miroslava Chvojková, která GI Group v Česku zastupuje. Letos ale firma otevře pobočky v dalších městech a plánuje strmější nárůst. "Nevylučujeme také akvizice nebo nějakou podobnou spolupráci, ale zatím není nic rozhodnuté pro ani proti," dodala Chvojková.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Aktuálně.cz, 12.března 2013

Boj se švarcsystémem: Drábkovy kontroly řeší ombudsman

Brno - Povinnost, podle níž musí podnikatelé a zaměstnanci při kontrole okamžitě předložit originál či kopii pracovní smlouvy, je od počátku nelegální. Upozorňuje na to analýza advokátky Evy Valvodové či stanovisko Asociace pracovních agentur, mířící k veřejnému ochránci práv.

Boj se švarcsystémem a nelegální prací, který zpřísnil exministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, má podle těchto stěžovatelů vážnou trhlinu. Zmíněná povinnost totiž měla původně platit pouze pro cizince ze zemí mimo Evropskou unii. Vyplývá to mimo jiné z průběhu legislativního procesu.

Autoři podání k ombudsmanovi upozorňují, že s tresty pro české podnikatele a zaměstnance za okamžité nepředložení smluv zákon vůbec nepočítal. Přesto úřady spadající pod ministerstvo tuto povinnost u tuzemských firem a jejich zaměstnanců kontrolovaly a postihovaly. Kolik kontrol a sankcí se týkalo právě této povinnosti, však úřad nedokáže upřesnit.

Čechů se to týkat nemělo
Povinnost mít u sebe pracovní smlouvu nařídila Česku evropská směrnice. Ta se však ale týká boje s nelegálním přistěhovalectvím, a tedy pouze cizinců z takzvaných třetích zemí - tedy pracovníků nepocházejících z členských států Evropské unie.

Ministerstvo pod vedením exministra Jaromíra Drábka přesto zavedení směrnice do novely českého zákona o zaměstnanosti využilo k několikaměsíčnímu tvrdému postupu vůči všem firmám i zaměstnancům. A to přes to, že ze zákona nevyplývá žádná možnost udělovat za takové počínání pokuty. Ministerstvo přitom svůj výklad zákona oznámilo pouze dodatečně v tiskové zprávě, nikoliv předtím při schvalování ve sněmovně.

Na začátku byla unijní směrnice z roku 2009 nazvaná "O minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí". A protože se jednalo o pouhé přenesení evropských pravidel do českého právního řádu, navrhovalo ministerstvo jednoduchou proceduru se zkráceným projednáním ve sněmovně s tím, že nejde o závažnou věc.

Při projednávání směrnice, respektive jejího zanesení do tuzemského zákona, skutečně tehdejší ministr Drábek uvedl, že půjde o opatření namířené proti nelegálnímu zaměstnávání lidí mimo Evropskou unii, za které hrozí až pokuta do výše pěti milionů korun.

„Při vyhledávání a odhalování nelegální práce se budeme chovat rozdílným způsobem k občanům třetích zemí od toho způsobu vyhledávání a postihování nelegální práce, který je uplatňován vůči tuzemcům a občanům členských států Evropské unie. To je prostě fakt, který z té směrnice vyplývá," uvedl Drábek.

Když ale Parlament změnu zákona schválil, rozhodl Státní úřad inspekce práce (spadající pod ministerstvo) formou metodického pokynu, že povinnost okamžitého předložení smluv se týká všech subjektů. Ministerstvo to potvrdilo v tiskové zprávě.

Po ostré kritice sice ministerstvo svůj postup brzy v tichosti zmírnilo (s tím, že v dalším řízení se musí práce načerno skutečně dokázat a že se kontroly zaměřují především na cizince). Pokyn však zatím oficiálně zrušen nebyl, takže pokuty firmám a lidem hrozí stále.

„Z historie přijetí zákona nelze v žádném případě vysledovat, že by touto novelou ministerstvo sledovalo přijetí restriktivního opatření namířeného a tvrdě sankcionovaného proti občanům Česka či EU, kdy nepředložení dokladů znamená automaticky nelegální práci sankcionovanou pokutou v minimální výši 250 000 korun," uvádí advokátka Eva Valvodová, která se kvůli případu svého klienta obrátila na veřejného ochránce práv.

Kdo četl, nevěděl
Podle Valvodové nelze z novely zákona vyčíst povinnost firem a zaměstnanců mít ve chvíli kontroly u sebe doklady (smlouvy) a okamžitě je předložit inspektorům, jinak jim hrozí pokuta.

„Na základě porušení povinnosti, která se původně měla týkat občanů třetích zemí, nelze označit zaměstnavatele za osobu porušující zákon v případech, kdy jak zaměstnavatel, tak zaměstnanci shodně potvrdí, že jsou v pracovněprávním vztahu, nicméně k předložení pracovních smluv ihned nedojde," podotýká Valvodová.

Stížnost k ombudsmanovi podpořila také Asociace pracovních agentur. „Můžete si názorně povšimnout, jak a k čemu se u nás tvoří zákony a jak jejich jasného znění vláda nelegálně zneužívá," uvedl místopředseda Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Mluvčí veřejného ochránce práv Iva Hrazdílková potvrdila, že kancelář podnět prošetřuje. Doplnila, že stížností na prošetření této problematiky je už pět a veřejný ochránce práv prověří, jak se postupuje v praxi.

Online deník Aktuálně.cz už vloni v květnu, krátce po zveřejnění sporného výkladu, informoval o stanovisku renomované advokátní kanceláře PRK Partners. Ta zmíněnou povinnost označila za právně neplatnou, některé její body dokonce za protiústavní. Podnikatelům doporučila, aby se proti případnému postihu aktivně bránili.

Pro zrušení povinnosti mít u sebe neustále pracovní smlouvu pro případ, že by přišla kontrola, se už vyslovil také premiér Petr Nečas. "Je to bizarní opatření a udělám vše pro to, aby bylo zrušeno," řekl Nečas.

Ministerstvo nyní pracuje na dalších změnách zákona o zaměstnanosti. Úprava povinnosti týkající se okamžité dostupnosti pracovních smluv při kontrole má být jedním z bodů.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Český rozhlas Ostrava, 12.února 2013

Poradna (praktické rady pro všechny) - Téměř 90 tisíc lidí nemá v Moravskoslezském kraji práci. Jak si ji najít? A jaké tipy a triky lidem, kteří už zaměstnání shánějí dlouho, doporučují odborníci? - Radí prezident Asociace pracovních agentur Ing.Radovan Burkovič

Archiv Českého rozhlasu, přehrání Poradny (26 minut)
Andrea Čánová


•   Diskuze   •   odkaz  •