Média o nás

Média o nás rok 2013 - 2012 - 2011 - 2010 a starší.

Aktuálně.cz, Zprávy, Osobní finance 21.říjen 2014

Osmdesát lidí na jedno místo. Kde se nejhůř hledá práce.

Porovnali jsme 80 největších měst v České republice. Kolik uchazečů o zaměstnání připadá na jedno volné místo?

Praha - Práci lze nejsnadněji najít v Domažlicích. Na jedno volné místo tam v průměru vycházejí necelí tři uchazeči registrovaní na úřadech práce. Podobně na tom jsou i Klatovy nebo Benešov. Naopak nejhorší je situace v Havířově, kde na jedno volné místo připadá osmdesát nezaměstnaných. Špatně na tom jsou i nedaleká Orlová nebo Karviná. Neplatí přitom, že všechna krajská města jsou na tom lépe. Horší umístění Ostravy asi nepřekvapí, ale jen nepatrně lepší čísla hlásí Brno. Vyplývá to z analýzy online deníku Aktuálně.cz, porovnávající údaje získané z osmdesáti největších měst České republiky za letošní březen až srpen. Oproti statistikám, které běžně zveřejňují úřady práce, jde skutečně jen o města, nikoliv okresy.

Pomáhají Německo i Praha
V nejlepší desítce se umístila tři města z Jihočeského kraje, po dvou z Vysočiny, Královéhradeckého a Plzeňského kraje a jedno ze Středočeského. "V případě Domažlic a Klatov může sehrávat pozitivní roli blízkost německého příhraničí," myslí si Pavel Kaczor, který přednáší na Vysoké škole ekonomické v Praze a vede Úřad práce v Táboře. Vedle toho, že do Německa Češi migrují za prací, mohou tuzemské firmy také spolupracovat s tamními odběrateli. "Velmi mnoho lidí dojíždí za prací do Německa a z jejich peněz pak žijí i služby a infrastruktura ve městě," souhlasí prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Benešovu pak pomáhá blízkost Prahy, ale ta samotná nestačí - pak by totiž bylo obtížné vysvětlit, proč například Beroun skončil až na 43., a Kladno dokonce až na 69. místě v žebříčku. Důležitou roli hraje i možnost zaměstnání přímo v regionu, tedy požadavky tamních firem. "Některé firmy v současné době hledají větší množství nových zaměstnanců. Jedná se především o Kavalierglass v nedaleké Sázavě nebo TRW Autoelektronika v Benešově. Nové zaměstnance poptává i množství menších firem,“ říká Kateřina Novotná z benešovského úřadu práce.

Nejméně nezaměstnaných na jedno volné místo:
Město Průměrný počet uchazečů
1. Domažlice 2,9
2. Benešov 3,2
3. Klatovy 3,5
4. Prachatice 3,8
5. Písek 4,3
6. Tachov 4,3
7. Havlíčkův Brod 4,8
8. Rychnov nad Kněžnou 5,1
9. Pelhřimov 5,3
10. Jičín 5,6

Firmy hledají lidi. Ale ne vás
Na nejhorších místech (mezi osmdesáti největšími městy) skončil Havířov, kde na jednu pracovní pozici připadá 79 osob, dále Orlová (75 osob) a Karviná (48). Podle Burkoviče je největším problémem regionu strukturální nezaměstnanost. To zjednodušeně znamená, že se "nabídka míjí s poptávkou". Podniků, které shánějí zaměstnance, je zde totiž sice dost, často ale požadují jinou kvalifikaci, než má zástup nezaměstnaných uchazečů.

Firmám v říjnu výrazně chybějí například řidiči (3337 volných míst hlášených na úřadech práce v celé republice), kováři a nástrojáři (3129 neobsazených míst, z toho jen v Ostravě 278), slévači a svářeči (1754 míst, z toho 155 v Ostravě) nebo technici (1236 nabídek). České školy podle Burkoviče "chrlí na trh práce naprosto nepotřebné profese", které pak mají problém najít uplatnění.

Část nezaměstnaných pracovat nechce
Statistika je ovlivněna i tím, že ne všichni lidé zaregistrovaní na úřadech práce skutečně mají zájem o pracovní místo. A zjednodušeně lze říci, že jejich podíl je vyšší v regionech s horší sociální situací, k nimž patří právě sever Moravskoslezského nebo Ústeckého kraje.

"Jde o vedení zahálčivého života na sociálních dávkách v kombinaci s alkoholismem, drogami a naprostou nespolehlivostí. Dojít na schůzku, či dokonce do práce je nepředstavitelný problém," říká Radovan Burkovič, jehož firma pochází z Ostravy. Motivaci pracovat podle něj nemají například osoby s exekucí. "Když vám z výdělku stejně zůstane jen životní minimum, nemáte důvod chodit do práce. Ono minimum dostanete na dávkách i bez toho," vysvětluje prezident Asociace pracovních agentur. Jde také o dlouhodobý trend, kdy některé dnešní děti neviděly své rodiče nikdy chodit do práce. A podle toho se také ony, po dosažení zletilosti, chovají.

Nejvíce nezaměstnaných na jedno místo:
Město Počet uchazečů
1. Havířov 79,4
2. Orlová 75,9
3. Karviná 48,2
4. Ústí nad Labem 43,7
5. Přerov 36,2
6. Bruntál 34,4
7. Český Těšín 32,3
8. Děčín 29
9. Krnov 29
10. Chomutov 26,6

"V každé společnosti jsou zhruba dvě až čtyři procenta osob, které prostě pracovat nechtějí. Jejich pobyt v evidenci úřadů práce je většinou ekonomicky motivovaný," vysvětluje Burkovič a připomíná, že těmto lidem stát platí povinné zdravotní pojištění. To nyní činí 1148 korun měsíčně. "Šetří tím skoro 14 tisíc ročně a mají zajištěnou bezplatnou lékařskou péči. U nás je ekonomický motiv navíc podpořen hojně rozšířenou prací načerno," doplňuje.

Volných míst je více, než firmy hlásí
Hlavní město Praha skončilo v žebříčku na 27. místě. Na jedno volné místo tu mezi březnem a srpnem vycházelo více než osm lidí registrovaných na úřadu práce. Přesto mají pražské firmy problém se sháněním brigádníků. "Z mnoha výkladů restaurací křičí inzeráty nabízející práce v kuchyni i obsluze. Zvláště v pomocných a hůře placených profesích je v Praze stále jednoduché práci sehnat," tvrdí Burkovič.

Zejména v Praze navíc platí, že volných míst je k dispozici více, než uvádí statistiky ministerstva práce a sociálních věcí. Tehdejší ministr Jaromír Drábek totiž od roku 2012 zrušil povinnost firem hlásit volná místa na úřadech práce. Některé podniky tak shánějí zaměstnance bez pomoci úřadu, tedy hlavně přes agentury, pomocí inzerátů nebo na základě osobního doporučení. "Trh práce obecně generuje daleko více míst, která se nedostanou na úřad práce proto, že je firma obsadí svépomocně," uvádí Pavel Kaczor. Firmy v Praze navíc podle něj mívají i řadu životopisů v záloze.

"Od počátku března do konce září bylo skrze naše portály Jobs.cz a Prace.cz obsazováno 57 693 pozic s místem výkonu práce v Praze. Převážnou většinu z nich zaměstnavatelé sami do databáze úřadu práce nehlásili," souhlasí Tomáš Dombrovský ze společnosti LMC, která portály provozuje.

Doplácejí na špatné dopravní spojení
Poměrně špatně dopadla vedle Ostravy i některá další krajská města. Olomouc je na 56. místě, o volnou pozici se tam teoreticky uchází více než 16 lidí. V Brně připadá na jedno inzerované místo 22 uchazečů, což moravskou metropoli řadí až na 67. místo.

Podle Burkoviče trpí obě města tragickou dopravní dostupností, což může odradit potenciální investory, a tedy zaměstnavatele. Poukazuje na špatný stav dálnice D1 mezi Prahou a Brnem, nevyhovující je i spojení směrem na Rakousko nebo naopak na Olomouc. Ani Olomouc nemá kvalitní silniční spojení na Slovensko ani na Prahu, lepší už je to směrem na Ostravu k polským hranicím. Olomouc podle Burkoviče také doplácí na to, že zde zaniklo mnoho tradičních výrob, například společnosti Milo nebo Zora, za které nevznikla adekvátní náhrada.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Aktuálně.cz, 13.říjen 2014

Pracovní agentury musí kontrolovat docházku, potvrdil soud

Agentura neuspěla s tvrzením, že evidenci musí vést jen společnosti, u kterých její zaměstnanci pracují.

Praha – Agentury práce musí přesně vést a kontrolovat pracovní dobu, přesčasy i čerpání dovolené u lidí, které pronajímají firmám. A to bez ohledu na to, jestli si takovou evidenci vedou samotné podniky. V opačném případě hrozí agenturám pokuta až do výše 400 tisíc korun. Rozhodnutí liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem, které povinnost dvojího vedení detailních přehledů potvrzuje, se dotkne 1600 oficiálně registrovaných pracovních agentur. Především pak desítek tisíc jejich zaměstnanců, kteří by díky tomu měli být lépe chráněni a měli by dostávat správně vypočítanou mzdu. Pro samotné firmy jako zaměstnavatele se stávající povinnosti nijak nemění.

Základ pro výpočet mzdy
Soud v Liberci rozhodoval o pokutě 170 tisíc korun pro společnost MA Traiding, která nabízí pracovníky pro lodní dopravu. Jedním z jejích prohřešků bylo podle úřadu práce právě to, že nevedla evidenci pracovní doby. Agentura tvrdila, že ze zákoníku práce vyplývá taková povinnost jen pro společnosti, u kterých agenturní zaměstnanci pracují. Soudci to ale odmítli a pokutu potvrdili. Vedení přehledů pracovní doby včetně přesčasů a dovolených u agentur není podle rozhodnutí soudu jen zbytečným byrokratickým opatřením, ale podstatným údajem pro výpočet mzdy. Tedy základem pro to, kolik si agenturní zaměstnanci vydělají. „Je to agentura práce, která je při agenturním zaměstnávání ve vztahu k fyzické osobě zaměstnavatelem. Je proto povinna plnit veškeré povinnosti zaměstnavatele, tedy i vyplácení mzdy, pro které je evidence pracovní doby nezbytná,“ rozhodl senát krajského soudu vedený soudkyní Lucií Trejbalovou. Společnost MA Traiding, která není v současné době na seznamu státem povolených agentur, nechce případ dále komentovat. S rozhodnutím ale podle vyjádření svých zástupců nesouhlasí a podala proti rozsudku kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. (POZNÁMKA APA - společnost, pokud není agenturou práce, má povinnost vést docházku naprosto jednoznačně).

Problém nejlevnějších agentur
Porušování zákona při evidenci pracovní doby je přitom u agentur poměrně častý problém. Týkají se ho dokonce tři z pětice nejvyšších pokut, které loni udělil Státní úřad inspekce práce. Je mezi nimi také sankce 355 tisíc korun za několik provinění pro agenturu Edymax Holding. Ta se bránila, že chyby způsobila změna organizace a firma je už napravila. „Doporučení inspektorátu práce respektujeme,“ uvedla manažerka společnosti pro styk s veřejností Slávka Vančáková.

Podle prezidenta Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče ty poctivé pravidla evidence docházky už dnes zcela běžně dodržují. Problémy jsou naopak s agenturami, které se snaží nabízet zaměstnance co nejlevněji. Upozorňuje také, že agentury sice v praxi potřebné údaje mají, při vedení evidence jsou nicméně zcela závislé na firmách. „Bez odevzdaného pokynu s potvrzenou docházkou nemohu vyplatit agenturnímu zaměstnanci mzdu,“ vysvětluje s tím, že nakonec jsou to vždy firmy, které odpovídají za to, zda vpustí člověka na pracoviště a přidělí mu práci. „To by agentury musely mít na každém pracovišti svého vedoucího, což je nesmysl,“ dodává Burkovič.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Aktuálně.cz, 29.září 2014

Kam po vysoké škole? Tvrdá čísla o srážce s realitou

Sní o práci v Googlu, bankách nebo ČEZu. Nejčastěji ale začínají na recepci nebo jako asistenti.

Praha - Vysokoškoláci mají ohledně své vysněné práce jasno. Nejvíce se jich po skončení školy vidí v České spořitelně, ČEZu, Deloitte, Student Agency nebo rovnou u Googlu - alespoň podle průzkumu Asociace studentů a absolventů. Po promoci se ale mnohdy tvrdě vracejí na zem a bojují o mnohem méně atraktivní pozice. Podle dat společnosti LMC, provozující pracovní portál Jobs.cz, je pak největší přetahovaná o místo recepční či asistenta. Orientačně: pokud se v sekci určené absolventům vysokých škol objeví nabídka místa na recepci, zareaguje na jeden inzerát v průměru 160 osob. Jelikož na Jobs.cz vyšlo v prvním pololetí tohoto roku 153 podobných nabídek, lze tedy říci, že vysokoškoláci poslali celkem 26 080 odpovědí na tuto práci.

Přestože se průměrný počet odpovědí na jednu pozici meziročně snížil (loni jich bylo 187), práce recepční je pro absolventy atraktivní dlouhodobě. Ve stejném období loni odešlo 28 424 odpovědí, v první půlce roku 2011 jich bylo 26 055. "Je to obecně práce, kterou lze získat nejsnadněji," myslí si analytik LMC Tomáš Dombrovský. Kvalifikace tu podle něj nehraje roli, důležitá je většinou angličtina, schopnost psát na počítači a reprezentativní vystupování. "Současně je to z pohledu zvenčí i práce nenáročná, v teple a v pěkném prostředí, proto se na ni hlásí takřka všichni absolventi," vysvětluje prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Administrativa jako záchranný kruh
Druhou nejdelší frontu stojí vysokoškoláci na pozici asistenta. V tomto případě se o jedno místo "pere" 111 zájemců. Trojici nejžádanějších zaměstnání pak uzavírá fakturant. Zde na každou nabídku odpoví průměrně 95 osob. Práci administrativního zaměstnance inzerovaly firmy v letošním prvním pololetí vůbec nejčastěji. Podle LMC se objevilo 1423 volných míst a na každou nabídku odešlo v průměru 76 odpovědí. Celkem jich tedy uchazeči poslali 108 148. V administrativě přitom meziročně přibylo 263 volných míst. Za to můžeme podle Dombrovského vděčit hlavně oživení na trhu, díky kterému firmy přestaly škrtit náklady. "Pozice v administrativě jsou záchranným kruhem pro mnoho z těch, kteří nedokáží ihned po škole sehnat odpovídající místo ve svém zaměření," říká analytik LMC.Podle Burkoviče se pod názvem "administrativní pozice" mohou také schovávat různá místa obchodních zástupců ve finančních službách, podomních obchodníků nebo zaměstnanců call center.

O které práce mají absolventi VŠ největší zájem?
Profese Počet odpovědí na 1 inzerát (průměr):
1) Recepční 160
2) Asistent 111
3) Fakturant 95
4) Pracovník back office 78
5) Administrativní pracovník 76
6) Účetní 73
7) Obchodní asistentka 63
8) Marketingová komunikace 58
9) Bankovní poradce 57
10) Operátor výroby 55
11) Finanční analytik 54
12) Manažer prodejního týmu 51
13) Přímý marketing 50
14) Pracovník call centra 47
15) Prodej po telefonu 46
16) Asistent v médiích, reklamě, PR 46
17) Obchodní zástupce 42
18) Account Manager 40
19) Pracovník help desku 39
20) Finanční poradce 37
Zdroj: LMC.

Podobně je tomu u práce obchodního zástupce. Na každý z 1093 inzerátů, které se na pracovním portálu objevily, zareagovalo v průměru 48 lidí. V tomto oboru ale firmy nabírají "novou krev" prakticky neustále, řada zaměstnanců totiž vydrží dělat podobnou práci jen krátce. Někteří neuspějí v dravé konkurenci, další v sobě nenajdou dostatečně velkého obchodního ducha nebo se nezvládnou naučit všechny zákony a novinky, které se zvláště na finančním trhu objevují. Že dnes může jít o velmi náročnou pozici, potvrzuje i Pavel Kaczor, který přednáší na pražské Vysoké škole ekonomické. "Takový obchodní zástupce může sedět půl dne za volantem, mezitím vyřídit telefonáty ve třech světových jazycích, na odpočívadle zaslat z notebooku technicky obchodní nabídku, kromě toho by to měl být tak trochu psycholog, mít bravurní stylistiku i vyjadřování," říká.

Boj o techniky
Vysokoškoláci, kteří chtějí nastoupit na technickou pozici, mají s hledáním práce výrazně menší problém. Alespoň podle počtu uchazečů na jedno místo. Například na pozici vývojového inženýra bylo na webech LMC zveřejněno za první pololetí 248 nabídek, na každou v průměru reagovalo jen osm uchazečů. Pokud se objevila nabídka práce technologa ve strojírenství nebo programátora, odpovídalo na ni v průměru deset zájemců. Současně ale často platí, že jakmile na jeden inzerát zareaguje méně než deset lidí, může zaměstnavatel pozici hůře obsadit. Podle Dombrovského totiž určitá část zájemců vždy nevyhoví požadavkům. Absolventi technických či přírodovědných oborů jsou na tom tedy ve většině případů lépe. "I když mají vzhledem ke své užší specializaci o něco omezenější výběr, nečelí tak silné konkurenci dalších uchazečů," vysvětluje Dombrovský.

Odrazový můstek
Nepoměr odpovědí na humanitně a technicky zaměřené pozice potvrzuje, že absolventi sociálních věd, filozofie či ekonomie končí po škole mnohem častěji v jiném oboru, než studovali. "Berou za vděk jakoukoliv prací," říká Dombrovský. Začít kdekoliv, třeba na recepci, je podle něj u humanitního zaměření nutné. Bez potřebné praxe totiž není šance posunout se dál, na pozici, která více odpovídá kvalifikaci absolventa. Podobná práce tedy může sloužit jako odrazový můstek. "V takovém případě fandím snahám získat dočasně třeba i práci mimo obor nebo méně kvalifikovanou, protože čekání na ideál mnohdy znamená ztrátu pracovních návyků i motivace," doplňuje Kaczor. Podle něj se může každému v životě stát, že bude muset dočasně přijmout horší místo. "Obvyklé je to třeba u maminek po rodičovské dovolené," uvádí.

Zabírají místa pro středoškoláky
Ve většině inzerátů na místo recepční či asistenta firmy požadují střední školu s maturitou. "Nyní je poměrně často obsazují absolventi vysokých škol a univerzit a tím poněkud komplikují situaci lidem s nižším vzděláním," říká Dombrovský. Vysokoškolák má podle něj tu výhodu, že vypadá v očích zaměstnavatele schopněji. "Někdy je to však svým způsobem past: pokud se absolventi zaměří pouze na pozice s co nejnižšími kvalifikačními nároky, mohou tvrdě narazit kvůli obrovské konkurenci ostatních uchazečů," varuje analytik LMC.

Vysokou školu zapírají
Pro některé uchazeče může být vysokoškolský diplom naopak nevýhodou. "Zaměstnavatelé si často kladou otázku, zda jim překvalifikovaný kandidát brzy z takového místa neuteče nebo zda nebude mít neúměrné mzdové požadavky," vysvětluje Kaczor. Někteří absolventi proto své vysokoškolské vzdělání zatajují. "S tímto fenoménem se setkáváme v posledních dvou letech. U nás v databázích je člověk veden s celým vzděláním, ale na konkrétní pozici se hlásí jako středoškolák," potvrzuje Burkovič.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Deník, 7. srpna 2014

Osmdesát procent dotazovaných uvedlo, že by vzali práci načerno

V červnu a červenci 2014 uspořádal jeden ze zakládajících členů Asociace pracovních agentur (APA), pražská Agentura Student, zajímavý průzkum. Celkem 2.242 zájemců o práci v rámci ankety odpovídalo na dotaz, zda jsou ochotni pracovat načerno.

A jaké jsou výsledky? Na otázku „Vzali byste práci načerno, kdyby byla vyšší odměna, to znamená bez placení pojistného a dani?“ odpověděly ano čtyři pětiny respondentů. Necelá pětina pak uvedla, že jistější než vyšší mzda je pro ně záruka a jistota práce u solidního zaměstnavatele.

„Pro náš stát a politické představitele je výsledek takového průzkumu doslova žalostný. Zvláště pak s ohledem, že se průzkum uskutečnil v Praze. Co teprve, kdyby proběhl v regionech postižených největší nezaměstnaností,“ komentoval výsledky průzkumu Radovan Burkovič, jednatel ostravské agentury práce JOB-centrum a zároveň člen Výboru a prezident APA.

Dodal, že zástupci podnikatelů opakovaně dokládají, že politiky proklamované takzvané jistoty, ochrana zaměstnanců, nároky a další, kterými je obhajováno extrémní zdanění práce v ČR, vedou k jedinému – k práci načerno, nelegálnímu zaměstnávání, zastřenému agenturnímu zaměstnávání. „Ukazuje se, že vysoké zdanění práce vadí nejen zaměstnavatelům, ale v důsledku také zaměstnancům,“ řekl.

Asociace pracovních agentur a její členové podle Radovana Burkoviče nabízejí práci a brigády zcela a výhradně legálně, s odvody a daněmi, které k zaměstnávání patří. „Hlásíme se ke společenské odpovědnosti a etice podnikání a dodržujeme zákony. A to i přesto, že agenturní zaměstnanci jsou od roku 2004 neustále diskriminováni zákazem uzavírat dohody o provedení práce, které jako jediné (za dodržení několika podmínek) dovolují platit minimální daně a odvody. To je ve srovnání s ostatními zaměstnanci velmi poškozuje a firmy tak dávají přednost různým pseudoagenturám a novodobým otrokářům,“ dodal prezident APA.

Břetislav Lapisz
•   Diskuze   •

Aktuálně.cz, 24.července 2014

Kdo si vydělá nejméně? Nejhůře placené práce v Česku

Projděte si nový žebříček deseti profesí s nejnižší měsíční mzdou. Nejhůře jsou na tom uklízeči "v provozovnách osobních služeb".

Praha - Tuzemským zaměstnavatelům nyní chybí zhruba čtyři tisíce lidí, kteří by byli ochotni uklízet, obsluhovat hosty v restauracích nebo hlídat objekty. Jedním z hlavních důvodů, proč nabídka volných míst výrazně převyšuje zájem uchazečů, je fakt, že právě tyto práce jsou tři nejhůře placené v Česku.

Žebříček profesí s nejnižší mzdou sestavil online deník Aktuálně.cz na základě statistik, které pro ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovává společnost Trexima.

Nejhůře placení jsou uklízeči a uklízečky, konkrétně "uklízeči v provozovnách osobních služeb", což je ve většině případů eufemismus pro úklid toalet. Tuto profesi podle statistik vykonává 1400 lidí.

Jejich medián hrubé mzdy (tedy "prostřední výdělek" v daném oboru) loni činil 10 125 korun měsíčně. Do této částky se přitom započítávají i skutečně vyplacené příplatky, odměny či náhrada mzdy v pracovní neschopnosti. Desetina nejhůře placených uklízečů dostala před srážkami dokonce jen 8 836 korun měsíčně.

Také druhé místo v žebříčku patří uklízečům, konkrétně ve zdravotnických a sociálních zařízeních, ve výrobních prostorách, v hotelích, administrativních objektech a na veřejných prostranstvích.

Kdo má nejnižší hrubou měsíční mzdu - Profese - Medián (rok 2013):
1. Uklízeči v provozovnách osobních služeb 10.125,- Kč
2. Uklízeči a pomocníci ve zdravotnických a sociálních zařízeních 10.601,- Kč
3. Číšníci a servírky 10.956,- Kč
4. Pracovníci ostrahy, strážní 10.957,- Kč
5. Pomocníci v kuchyni 11.009,- Kč
6. Uklízeči výrobních prostor (kromě potravinářské a farmaceutické výroby) a skladů 11.121,- Kč
7. Pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur 11.127,- Kč
8. Vrátní 11.203,- Kč
9. Uklízeči a pomocníci v hotelích, průmyslových a jiných objektech 11.310,- Kč
10. Uklízeči a pomocníci v administrativních objektech 11.403,- Kč
Zdroj: MPSV, Trexima

Celkově je v uklízečských profesích v Česku zaměstnáno 84,2 tisíce osob, vyplývá ze statistiky. "Všeobecně vzato se jedná o fyzicky namáhavou práci ve špíně s velkým nárokem na pečlivost. Ostatně to, co můžete vidět v pohádce Princezna se zlatou hvězdou na čele, kdy šéfkuchař hodnotí výsledek úklidu hlazením míst bílou rukavicí, zda se ušpiní, dělají často klienti úklidovek i dnes," říká prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Neatraktivní činnost? Najdou se i horší

I přes nízký výdělek a náročnost práce ale nejde o zaměstnání, které by patřilo i na přední místa, pokud jde o převis volných míst nad zájmem uchazečů. V prvním červencovém týdnu nabízely úřady práce 436 neobsazených míst v tomto oboru, což znamená až 16. místo. Nejvíce volných pozic - téměř 2800 - nabízely pro řidiče nákladních automobilů, autobusů a tramvají.

Jeden z důvodů, proč Čechům tato práce ve srovnání s řízením nákladních aut tolik nevadí, jsou výrazně nižší požadavky na zaměstnance. Ti na rozdíl od šoférů nemusí skládat žádné speciální zkoušky.

V inzerátech na pozici uklízeče chtějí firmy jen základní vzdělání nebo výuční list, na dalších schopnostech trvají jen výjimečně. Pokud ano, tak jde například o manuální zručnost, tříletou zkušenost v oboru, znalost ruštiny nebo "vášeň pro čistotu a pořádek".

"Obecně je to bráno tak, že uklízečku může dělat každý, protože si doma uklízel. Proto je není třeba extra přeplácet," dodává Burkovič.

Lehké povolání? Zkuste si to

Podle předsedkyně představenstva České asociace úklidu a čištění Ireny Bartoňové Pálkové však tato práce rozhodně není jednoduchá. "On je velký rozdíl mezi domácím šudláním povrchů po dvou až třech lidech a profesionálním úklidem," zdůrazňuje.

"Běžnou normou na hodinu práce je dvě stě metrů čtverečných. Takže si představte, že máte dvacetimetrovou kancelář a úklidový pracovník na ni má včetně odemknutí a zamknutí dveří šest minut," popisuje Bartoňová Pálková.

Základní úklid zahrnuje například setření prachu parapetů a nábytku do výšky 1,7 metru, vysypání koše, výměnu odpadkových pytlů nebo vyčištění podlahy. "Těch samých šest minut máte na toalety a umývárny nebo na kuchyňky. Schválně si to někdy zkuste," doplňuje.

Odborný úklid podle ní navíc neznamená jen odstraňovat nečistoty, ale také dlouhodobou údržbu majetku. Pracovníci musí mimo jiné znát povrchy a jejich reakce s chemickými prostředky nebo umět správně používat a dávkovat dezinfekce.

Nízké mzdy mají uklízeči podle Bartoňové Pálkové proto, že veřejnost tuto práci podceňuje a jak firmy, tak úřady tlačí na nízké ceny služeb.

Číšníci si "vydělají" na spropitném

Druhou nejhůře placenou v Česku je práce číšníka nebo servírky. Ačkoliv obnáší fyzickou námahu, komunikaci se zákazníky, směnný provoz a práci do pozdních hodin, hrubá mzda tu oficiálně činí 10 956 korun.

I v tomto oboru je rozšířené přesvědčení, že jde o jednoduchou práci a může ji dělat každý. "A bohužel i dělá. Naprosto se ignoruje fakt, že k vyučení v oboru jsou potřeba jen ve škole tři roky, o praxi nemluvě," zdůrazňuje Burkovič.

"Tady bohužel smrdí ryba od hlavy, tedy od majitelů. Nejenže branži nerozumí a lidi platí mizerně, ale ještě jsou přesvědčeni, že si zaměstnanci královsky vydělávají na dýškách a okrádají hospodu, kde mohou. Tak proč jim dávat peníze," říká Burkovič.

Nejistá práce s hrozbou zranění

Totéž platí pro třetí nejhůře placené povolání - práci v ostraze. Přestože je fyzicky i psychicky náročná a hrozí při ní zranění, nebo dokonce doživotní zmrzačení, lidé si zde před srážkami vydělají jen 10 957 korun měsíčně.

"Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy patří k pozicím s nejnižší hodinovou mzdou. Ta je často navíc nabízena jako takzvané agenturní zaměstnávání, tedy zaměstnání velmi nejisté," říká Magdaléna Kotýnková, která vyučuje na Vysoké škole ekonomické.

Méně než 13 tisíc korun hrubého měsíčně berou také pomocníci v kuchyni, švadleny a šičky, řidiči tahačů, prodavači potravin, klenotů, nábytku či bytových doplňků.

Od sto tisíc víc

Nejlépe placenou práci - pokud zůstaneme u takzvaného mediánu mezd - mají v Česku řídící letového provozu, kteří si vydělali 114 917 korun. Mezi nejlépe a nejhůře placenými zaměstnanci ale panuje poměrně velký rozdíl, měsíční hrubé mzdy se totiž pohybují v rozmezí 24 093 a 250 017 korun.

Druhým nejvíce placeným zaměstnáním jsou nejvyšší představitelé velkých společností a institucí. Medián mezd zde činí 102 617 korun, odměny za práci se však liší od 31 479 po 337 545 korun. Následují primáři a řídící pracovníci v oblasti služeb.

Kdo má nejvyšší hrubou měsíční mzdu - Profese - Medián (rok 2013):
1. Řídící letového provozu 114.977,- Kč
2. Nejvyšší představitelé velkých společností a institucí 102.617,- Kč
3. Primáři v oblasti zdravotnictví 89.594,- Kč
4. Řídící pracovníci v oblasti finančních služeb 87.146,- Kč
5. Řídící pracovníci v oblasti styku s veřejností 83.300,- Kč
Zdroj: MPSV, Trexima

Průměrná mzda je vyšší

Medián mezd v celém Česku činil v prvním čtvrtletí 20 764 korun. Pokud bychom pracovali s průměrnou mzdou, tak to bylo 24 806 korun. Průměrná mzda je vyšší než medián právě proto, že ji táhnou nahoru odměny nejlépe placených zaměstnanců.

"Zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než je celostátní průměr," zdůrazňuje například Český statistický úřad. Medián je proto podle statistiků přesnější, protože ukazuje výdělek zaměstnance, který se nachází právě uprostřed - mezi nejlépe a nejhůře odměňovaným člověkem.

•   Diskuze   •   odkaz   •

ČT24, Ekonomika, 15.července 2014

Marksová plánuje vykolíkovat prostor pracovním agenturám

Praha – Konkrétnější obrysy získává vládní záměr stanovit pravidla hry pro pracovní agentury. Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaly Marksové by do budoucna měly založit společnou komoru a při vstupu na pracovní trh skládat kauce. Vyšší zodpovědnost bude ministryně žádat i po zaměstnavatelích.

"Existuje pět velkých solidních agentur, které jsou platnými institucemi na trhu práce, ale je zde stálá řada dalších, které se podílejí na nelegálním zaměstnávání," prohlásila ministryně na dnešní tiskové konferenci s tím, že v Česku jich v současnosti dohromady působí zhruba šestnáct set.

Určit operační prostor pracovních agentur by měla příslušná norma, o níž v současnosti jedná pracovní komise ministerstva i zástupců agenturního zaměstnávání. Podle Marksové je cílem takový stav, kdy by agentury vytvořily vlastní komoru. Již v současnosti existuje Asociace poskytovatelů personálních služeb, která sdružuje agentury, jež se od nešvarů spojených s agenturním zaměstnáváním distancují.

MPSV: Ať za nešvary pyká i zaměstnavatel
Společnosti, které pracující zneužívají, obcházejí zákony například tím, že pracují s větším množstvím typů pracovních smluv, nebo uzavírají vztah dodavatel-odběratel. Zaměstnance tak firmě nepřidělují na základě zákoníku práce, ale obchodní smlouvy (např. o dílo). "Pokud se jedná formálně o obchodní vztah, nemusí agentura ani její klient ze zákona dodržovat srovnatelné pracovní a mzdové podmínky agenturních a kmenových zaměstnanců," vysvětluje výhodu takového postupu Jana Bělíková, inspektorka Státního úřadu inspekce práce.

To ovšem podle ministryně v současnosti vyvazuje odpovědnost samotného podnikatele: "Kdyby dnes agentura porušovala zákoník práce, lidi zaměstnávala nelegálně a v otrockých podmínkách, mohl by zaměstnavatel říct: 'Za to může agentura.' Chceme, aby také nesl zodpovědnost." Pojistku proti nekalým praktikám si potom chce stát zajistit už před zahájením jejich činnosti. "Jestliže se agentura práce registruje, měla by jako na Slovensku složit relativně kauci, která by se v případě, že poruší pravidla, zabavila," prohlásila ministryně.

Cizinec? Místo dvou povolení jedna zaměstnanecká karta
Ministerstvo práce také uzavírá přípravy na vydávání zaměstnanecké karty. Od 24. července ji začne Česko vydávat cizincům ze zemí mimo EU, přičemž jediný dokument nahradí dvě povolení - k práci a k pobytu. Kartu bude vydávat ministerstvo vnitra na dobu, po kterou má trvat práce s maximálně dvouletou platností. Může se opakovaně prodlužovat.

Plastikovou kartičku s biometrickými prvky mohou získat cizinci ze zemí mimo EU i jejich rodinní příslušníci. Požádat o ni mohou na české ambasádě ve své vlasti i v Česku, pokud tu už legálně pobývají. K žádosti musí doložit mimo jiné pracovní smlouvu či dohodu. Práci mohou pak také změnit či mohou mít i víc zaměstnání, musí ale ministerstvo vnitra požádat o souhlas.


Aktuálně.cz, 15.července 2014

Nejhorší práce v Česku? Volná místa, o která není zájem

Prošli jsme volná místa na úřadech práce. Překvapivě mezi nimi nevede horník, metař nebo kopáč, ale řidič. O jaké profese nemají lidé zájem a proč?

Možná byste čekali horníka, metaře nebo kopáče, ale skutečnost je jiná. Mezi nabídkami volných míst na úřadech práce jsou nejvíce zastoupeni řidiči nákladních automobilů a autobusů. Výrazně vyšší nabídka než poptávka je také u profesí jako hlídač, kovář nebo obchodní zástupce. Místa přitom zůstávají volná nejen kvůli nezájmu uchazečů, ale i z objektivnějších důvodů. Lidé často nesplňují profesní nároky. To platí zvláště pro techniky, kováře či nástrojáře.

Noční práce a velká zodpovědnost

Nejvíce volných míst - 2793 - nabízeli v prvním červencovém týdnu zaměstnavatelé v oboru řidičů nákladních automobilů a autobusů. S jejich nedostatkem se podniky potýkají dlouhodobě - například loni v létě jich chybělo 1288. "S oživením průmyslu roste zájem o přepravu vyrobeného zboží, a tudíž roste poptávka po pracovních silách v oblasti dopravy," vysvětluje Marek Mojžíšek z Úřadu práce České republiky. Ačkoliv je v Česku přes půl milionu nezaměstnaných, lidé tuto práci nechtějí dělat hned z několika důvodů. Často by museli pracovat v noci nebo by je čekaly trhané směny, při nichž stráví v zaměstnání s přestávkami prakticky celý den.

"Dalšími problémy jsou třeba špatně udržované cesty, zácpy, kalamity, fronty na celnicích, různorodá legislativa, celní, policejní a finanční kontroly, chybějící odstavná parkoviště a jejich nízká vybavenost. A dále například technický stav vozidel, za něž odpovídá firma, ale prvotně si to odskáče řidič, nebo vykrádání nákladu, či dokonce krádeže celých vozidel," vyjmenovává prezident Asociace pracovních agentur a jednatel agentury práce JOB-centrum Ostrava Ing. Radovan Burkovič. Podobně jsou na tom podle něj řidiči městské hromadné dopravy. "O psychické zátěži spojené s vozením desítek osob ani nemluvě, denním chlebem jsou i spory s cestujícími," říká Burkovič. Zástupci dopravních podniků připouštějí, že zájemce o tuto práci může odradit rovněž velký počet vstupních podmínek. Vedle lékařské prohlídky musí zvládnout i dopravně psychologické testy, případně i státní zkoušky před Drážním správním úřadem.

Hlídač riskuje zranění

Druhé místo v žebříčku volných míst zaujímají práce v oblasti ochrany a ostrahy - v prvním červencovém týdnu evidovaly úřady práce 2520 nabídek. Do této skupiny patří kromě strážníků také pracovníci ochranky, strážci přírody či pláže nebo tělesní a osobní strážci. Případné zájemce odrazuje především nízký výdělek v kombinaci s tím, že jde o odpovědnou práci, která je fyzicky i psychicky náročná, prakticky na úrovni policisty. "Za takových podmínek se málokomu vyplatí pracovat a riskovat zranění, doživotní zmrzačení nebo život," myslí si Burkovič.

Hledají se i obchodní zástupci

Loňská jednička žebříčku - "odborníci v oblasti pojištění, obchodní zástupci a makléři" - je letos šestou nejčastěji nabízenou prací. Zatímco loni firmám v tomto oboru chybělo 2230 lidí, letos se jich nedostává "pouze" 1383. Uchazeče o tuto pozici odrazuje - kromě etického aspektu - hlavně její náročnost. Kromě toho, že musejí oslovit klienty, prodat jim produkt a zvládnout to rychleji než konkurence, se lidé neobejdou bez odborných znalostí související legislativy, pojistného trhu a podobně.

Pod úrovní minimální mzdy

K dalším profesím s přebytkem nabídky patří například svářeči, slévači nebo montážní dělníci. Podle Burkoviče lidi odrazuje hlavně nízká mzda, která v řadě míst republiky nepokryje ani běžné životní náklady. "Pak opravdu nemá cenu pracovat, vyplatí se být na dávkách," říká. Tahákem podle něj není ani jednotvárná práce či nepřetržitý směnný provoz. Nově se v "top 10" objevili také pomocní pracovníci ve výrobě. "Je to pouze jiný, eufemistický název pro montážní dělníky. Pomocník má většinou jen manuální činnost bez nároků na znalosti práce se stroji a přístroji. S tím rovněž souvisí jeho ohodnocení," uvádí prezident Asociace pracovních agentur. Do první desítky se dostali i číšníci, servírky a barmani. Firmy jich podle Burkoviče mají málo, protože se postupně zvyšují nároky na personál. "Hospoda plná brigádníků, kteří se vzájemně pletou, polévají hosty, nepamatují si objednávky, je sice i dnes poměrně častým jevem, ale také většinou rychle z trhu zmizí," vysvětluje. Tato profese zároveň obnáší fyzickou dřinu, komunikaci s lidmi, směnný provoz, práci do pozdních nočních hodin a často odměnu pod úrovní minimální mzdy.

Chybí kvalifikace

O některá volná místa by lidé možná i měli zájem, ale jednoduše pro ně nejsou vybaveni. To platí zvláště pro techniky, kováře a nástrojáře. "Všichni studují, ale začínají chybět řemeslníci, technici, obráběči, frézaři. Takže pozor na závěry typu: Češi nechtějí pracovat jako obráběči. Dost možná by chtěli, ale nemají na to kvalifikaci," říká Pavel Kaczor z Vysoké škole ekonomické.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Dobré ráno, Česká televize, 23.června 2014

Práce pro každého?




Rozhovor 1. část     Rozhovor 2. část     Rozhovor 3. část

Chat pozvané osobnosti Dobrého rána s Českou televizí- Radovan Burkovič – jednatel pracovní agentury, záznam chatu z pondělí 23. června 2014:
Dana Kosařová: Je přeplněný trh prac. agentu ČR a proč jste si zvolil toto zaměstnání?
Radovan Burkovič: Politici budou tvrdit že ano, protože je něco přes 1.300 agentur práce s povolením působit na trhu. Ovšem každá z nich se zabývá něčím jiným a hodně je opravdu specifických. Třeba prostějovská agentura práce zprostředkovává místa personálu na zaoceánských lodích. Přeplněný je spíše díky regulacím, protože na trhu působí spousta podvodných subjektů bez povolení, tvářících se jako agentury práce a dokonce je v posledních 2 letech fenomén - zastřené agenturní zaměstnávání. Všichni pracují jako agenturní zaměstnanci, ale oficiálně se tváří jako dodavatelé služeb. Takový švarcsystém ve velkém.
Dana Kosařová: Je Vašše práce v prac. agentuře náročná?
Radovan Burkovič: Jste v podstatě mezi 2 mlýnskými koly. Musíte najít práci uchazeči a současně firmě nového zaměstnance. A Vy jste ti, kteří sklidí kritiku, pokud se to nepovede. Od jedné i druhé strany. A samozřejmě je to práce s lidmi, citlivá a odpovědná. Svým rozhodnutím můžete někomu dát, ale i vzít výdělek a práci a dostat ho do problémů. V tomto ohledu je hodně náročná.
Dana Kosařová: Co má vše na starosti jednatel prac. agemtury?
Radovan Burkovič: Počínaje legislativní stránkou věci, sledováním zákonů, vyhlášek a nařízení, přes obchodní vztahy s firmami, hledajícími zaměstnance až po vedení týmu vlastních zaměstnanců v agentuře práce. A také reprezentaci agentury navenek, což právě v těchto brzkých ranních hodinách dělám :-).
Janka: Dobré ráno. Myslíte, že je moderátorka Verunka v těch lodičkách naboso?:) Děkuji:)
Radovan Burkovič: Koukám neslušně pod stůl, není...
Dana: Dobrý den, mám prosím dotaz , nepostřehla jsem jaký je přesně web druhého hosta spoluprace... Děkuji.
Tesaříková: Dobrý den, více o projektu se dozvíte na www.bfz.cz. děkuji Tesaříková
Honza: Kde najdu nabídku prací?
Radovan Burkovič: Doporučujeme internet, je nejrychlejší a komplexní. Třeba nabídku brigád na Ostravsku najdete na www.jobcentrum.cz. Ovšem nejpohodlnější je nechat si zasílat nabídku na míru zdarma až do kapsy na mobil. A pak hned reagovat a brigádu si rezervovat.
lucie : Dobrý den, účastnila jsem se několika pohovorů v agenturách. Když mi přijde standardní email o tom, že byla dána přednost jiným uchazečům, vždy mě zajímá, co měli konkrétně navíc. Nikdy však nedostanu žádnou odpověď. Neměly by agentury působit i tímhle způsobem a poskytovat jakousi zpětnou vazbu? Dekuju.
Radovan Burkovič: Slušná agentura práce, které jsou např. sdruženy v Asociaci pracovních agentur na www.apa.cz to udělá. Poskytnutí zpětné vazby by mělo být součástí personální práce. Bohužel jako všude i mezi námi působí lidé, kteří jsou spíše obchodníky s lidmi než personalisty.
lucie : Myslíte si, že má smysl zasílat Cv firmám, i když aktuálně nemají vypsáno žádnou pozici? Dekuju.
Radovan Burkovič: Samozřejmě je lepší, když poptáváte konkrétní místo, protože víte, na co reagovat a "jak se prodat". Zda vůbec je to pro Vás vhodná pozice a bude vám "sedět". Ovšem pokud se pouze chcete registrovat u daného zaměstnavatele, zasláním svého životopisu nic nezkazíte. Nečekejte ale reakci, ozvou se Vám až budou potřebovat.
františek: Dobré ráno máte pobočku na okrese Kroměříž a je možný kontakt ?děkuji
Radovan Burkovič: Lituji, na Kroměřížsku se obraťte na některé naše kolegy, třeba z řad agentur práce na www.apa.cz. Jinak na adrese http://portal.mpsv.cz najdete seznam agentur práce s platným povolením a také z Kroměříže.
Stanislava Votavová: Dobrý den.Scháním práci.Jsem ze Středočeského kraje ,Úřad práce nijak nepomůže ani nenabídne druhy prací.Prosím porad te na koho se obrátit.Je nějaké sdružení i tady ve středočeském kraji jako u Vás.Děkuji Votavová
Tesaříková: Dobrý den, kromě naší vzdělávací akademie působí v krajích celá řada realizátorů podobných projektů. Přímo v Praze máme pobočku, která monitoruje i Středočeský kraj. konkrétně je možně na odkaz www.esfcr.cz, zadat přímo krajsky zaměřené aktivity a z těch vybrat. Pro naši pobočku v Praze je funkční odkaz na www.bfz.cz. děkuji.
Pavla Piskáčková: Dobrý den, ráda bych pracovala na zkrácený prac.úvazek v oblasti administrativy. Jsem samoživitelka s malým dítětem a přes rok se mi nedaří sehnat zaměstnání. Mám 20let praxi v bankovnictví a bydlím v Praze. Poradíte mi, prosím, kde se přihlásit do zmiňovaného projektu? Děkuji a přeji hezký den. Piskáčková
Tesaříková: Dobrý den, před chvilenkou jsme posílali na podobný dotaz kontakt na pobočku v Praze, kde pod vedením pana Černého určitě nabízíme pomoc. oblast bankovnictví využívá flexibilní formy práce méně, ale není neřešitelné. děkuji Tesaříková
Aneta: Máte nějakou pobočku i v Olomouci? Známá hledá práci v Olomouci (nebo i v Olomouckém kraji). Děkuji
Radovan Burkovič: Pobočku sice ne, ale doporučím olomoucké kolegy viz www.apa.cz, kde si určitě vyberete. Jinak Olomouc jako velké město je protkáno sítí poboček nadnárodních agentur práce i místních. Je z čeho vybírat.

•   Diskuze   •

Deník.cz, Ekonomika, 20. května 2014 08:20

Honička za brigádou začíná. Šance ještě je

Praha /INFOGRAFIKA/ – Kdo dřív přijde, ten dřív mele. Tak by se dalo zjednodušeně popsat, jak vypadá rozdělování volných míst na letních brigádách. Zájem je ?o ně každoročně velký, počet volných pozic je ale omezený. Přesto pracovní agentury mají letos dobrou zprávu – firmy poptávají větší počet brigádníků. Na druhou stranu jsou novou výraznou konkurencí studentů lidé, kteří dlouhodobě nemohou najít stálé zaměstnání.

Jen na dvou hlavních pracovních portálech, kterými jsou Jobs.cz a Práce.cz, má být v červnu šest tisíc volných brigádních míst. V červenci si zájemci budou podle odhadů moct vybírat z pěti tisíc pozic. „I přes letošní nárůst počtu brigád se nejspíš nedostane na všechny, kteří by si v létě tímto způsobem chtěli přivydělat," upozorňuje analytik společnosti LMC, která spravuje oba zmiňované weby, Tomáš Ervín Dombrovský. „Firmy volí mezi prvními vhodnými zájemci, kteří splňují jejich očekávání a přistoupí na nabízené podmínky," vysvětluje Dombrovský, proč brigády rychle mizí.

Nejčastěji studenti hledají přivýdělek přes internetové vyhledavače. Pátrat ale lze i jinak, doporučuje se sledovat internetové stránky firem nebo se jich osobně zeptat. Krátkodobé práce nabízejí také radnice měst a obcí nebo technické služby. Někdy se vyplatí nabídnout svou pomoc na srpen, většina studentů totiž chce pracovat jen v červenci.

Odměna se nejčastěji pohybuje od 75 do 100 korun na hodinu, ve výjimečných případech i mezi 150 až 200 korunami. Pořád je ale hodně pozic, kde si brigádník vydělá maximálně 65 korun za hodinu. Někde mají problém opačný. Třeba prostějovské personální agentury nabízené brigády nemají kým obsadit.

Jak vybrat brigádu? Radovan Burkovič z Asociace pracovních agentur doporučuje především opatrnost. Základem by měla být smlouva s přesně danou odměnou.

Převažuje poptávka nad nabídkou letošních letních brigád, nebo je to vyrovnané?
Posledních šest let si firmy dávají na čas, čekají na termíny dovolených, navíc prvotně nabízejí práci dětem svých zaměstnanců. Teprve poté něco nabízejí veřejnosti. O souhrnnější nabídce se proto pracovní agentury dozvídají až v polovině nebo na konci června. Je však pravda, že na shánění brigády mezi příbuznými a známými je už teď pozdě. Obecně se ale dá říct, že situace se na trhu brigád zlepšuje. Od začátku roku je nabídka o 30 až 50 procent větší, než byla loni a předloni.

Změnily se za poslední roky požadavky firem na brigádníky?
Požadavky se liší podle typu práce. Zájem o brigádníky pořád je, protože brigádníkem nahradí člověka, který je na dovolené. Rozvolnilo se však období, dřív se dělalo jen v červenci a srpnu, teď zaměstnanci chodí na dovolené už kolem června a končí se až v polovině října. Období letních brigád se prodlužuje, tím pádem ale také klesá počet míst, která jsou k dispozici přes letní prázdniny.

Jsou zájemci o brigádu vybíraví, nebo vezmou zavděk jakýmkoli volným místem?
Hodně záleží na tom, jaká je situace v daném regionu. Jsou místa, kde si studenti opravdu nemohou moc vybírat, jsou ale zase regiony, kde je volných míst dostatek. Dlouhodobě je pak největší zájem o místa v administrativě, kde se, zjednodušeně řečeno, překládají papíry zleva doprava. Daleko horší je to ?v případě prací, které jsou venku nebo na stavbách.

Brigádu lze sehnat svépomocí nebo přes agenturu. V čem je podle vás agentura lepší?
Práci přes agenturu chápeme jako samoobsluhu. Když si člověk shání brigádu sám, musí se ohlížet po inzerátech a obcházet příbuzné ?a podniky v okolí. Pokud ale nahlédne do agentury, má nabídku brigád na jednom místě, a to i z dalekého okolí a z míst, kde by práci ani nehledal. Šetří to práci a vyvaruje se řečem typu „uvidíme, ozveme se vám". Spousta agentur navíc dnes komunikuje elektronicky, takže člověk se může jen registrovat, zadá dobu, kdy chce pracovat, a agentura mu nabídku pošle přes SMS nebo email. Když se navíc registruje u více agentur, má větší šanci, že získá brigádu přesně podle představ. Velkým problémem shánění brigády svépomocí je také to, že málokdy vás pustí do areálu firmy, tudíž se nedostanete ani na personální oddělení.

Lidé si často myslí, že když pracují přes agenturu, dostanou méně peněz. Jak to je? Pokud agentura nepodvádí, což by si neměla dovolit, protože nad ní stojí generální ředitelství Úřadu práce a ministerstvo práce a sociálních věcí, tak musí dodržovat zákon o zaměstnanosti a zákoník práce. Ty jasně říkají, že pokud je agenturní zaměstnanec na stejném místě jako kmenový zaměstnanec, musí mu zaměstnavatel dát stejné peníze. Pokud to tak není, zaplatí zaměstnavatel pokutu ?a doplatí rozdíl ve mzdách.

Jaká práva mají brigádníci?
Zaprvé by každý měl požadovat písemnou smlouvu, to je první záruka toho, že podmínky, které byly dány slovně, skutečně platí. Koneckonců zákoník práce od minulého roku neumožňuje uzavřít cokoli ústně. Takové to „my si vás tady čtrnáct dní vyzkoušíme a pak vám dáme smlouvu" zákon klasifikuje jako nelegální zaměstnávání. Zadruhé by si každý měl pohlídat, aby ve smlouvě bylo jasně řečeno, kolik si vydělá. Spousta firem říká, že o platu rozhodne, až se člověk zapracuje. To nelze, ať je klidně ve smlouvě uvedena prémie za výkon, ale minimum tam vždy být musí. Navíc musí odpovídat minimální mzdě. Když člověk dělá na pokladně s hotovostí, má hmotnou odpovědnost a má za to padesát korun za hodinu, tak je to špatně. To už je práce, která patří do druhé skupiny prací a je minimálně za 54 korun. Hmotná odpovědnost je navíc platná až od 18 let.

Kolik hodin může brigádník odpracovat?
Do osmnácti let maximálně osm hodin denně a 40 hodin ?v týdnu. Starší osmnácti let může pracovat maximálně dvanáctihodinové směny. ?Ve skutečnosti je v práci třináct hodin, protože má nárok na dvě půlhodinové neplacené přestávky. Výjimkou je zemědělství a odstraňování živelních škod, kde může člověk pracovat až šestnáct hodin.

Ptala se KATEŘINA CIBOROVÁ



•   Diskuze   •

Český rozhlas Ostrava, Poradna, 6.května 2014

Poradna Českého rozhlasu Ostrava - nezaměstnanost, jak si najít práci

Budeme mluvit o nezaměstnanosti. Pokusíme se vám poradit, jak najít práci, na co byste měli být připravení a jaké máte možnosti. Zaměříme se také na příležitostné zaměstnání, jako jsou například brigády. Moderuje Martin Knitl, host Ing. Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur ČR a dlouholetý spolumajitel agentury práce JOB-centrum Ostrava s.r.o..

•   Diskuze   •   odkaz   •

Moravskoslezský Deník.cz, 27. února 2014 13:58

Prezidentem APA byl opět zvolen Radovan Burkovič

Jednatel agentury práce JOB-centrum Ostrava Radovan Burkovič byl opět zvolen prezidentem Asociace pracovních agentur (APA). V čele tak bude stát i v období let 2014 až 2017. Asociace Pracovních Agentur je neziskovou nepolitickou profesní organizací sdružující agentury práce. Byla založena v roce 2001. Členové APA jsou geograficky rozprostřeni po celém území ČR. Jen v roce 2012 obsloužili 40 tisíc uchazečů o práci, zaměstnali 20 tisíc osob jako dočasně přidělené agenturní zaměstnance a zprostředkovali 2,5 tisícovce osob zaměstnání přímo u firmy. Čísla za rok 2013 byla obdobná.

•   Diskuze   •   odkaz   •