Média o nás rok 2015
Média o nás rok 2014 - 2013 - 2012 - 2011 - 2010 a starší.
Aktuálně.cz, 29.říjen 2015
Praha - Rozdíl mezi výkonem ekonomiky (HDP na obyvatele) a průměrnou mzdou je v Česku nejvyšší v Evropské unii. Odboráři tak mají pravdu, když volají po "konci levné práce" a zvýšení mezd. Jejich hlas je ale čím dál slabší. Právě malá síla odborů v porovnání se zahraničím je přitom podle ekonoma Davida Marka ze společnosti Deloitte jedním z hlavních důvodů, proč výdělky tuzemských zaměstnanců nerostou výrazněji.
Statistiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) potvrzují, že čeští zaměstnanci patří k nejméně angažovaným v Evropské unii, pokud jde o členství v odborech. Zatímco v severských státech jsou zapojeny dvě třetiny pracovníků, v Rakousku 27,4 procenta a v Německu 17,9 procenta, v Česku jen 13,4 procenta. Počet členů sice klesá ve většině států s výjimkou Španělska, Belgie a Itálie, nicméně v Česku jich za posledních deset let ubyla dokonce polovina.
Podíl odborářů na celkovém počtu zaměstnanců:
Země - rok 1995 - rok 2005 - roky 2011-13
Finsko - 80,4 % - 70,6 % - 68,6 %
Švédsko - 83,1 % - 76,5 % - 67,7 %
Dánsko - 75,9 % - 70,7 % - 66,8 %
Belgie - 52,8 % - 53,7 % - 55 %
Itálie - 38,1 % - 33,6 % - 36,9 %
Lucembursko - 43,5 % - 41,4 % - 32,8 %
Irsko - 45,1 % - 34 % - 29,6 %
Rakousko - 41,1 % - 33,3 % - 27,4 %
Velká Británie - 33,1 % - 28,4 % - 25,4 %
Slovinsko - 49,1 % - 43,7 % - 23,1 %
Řecko - 31,3 % - 24,6 % - 21,3 %
Portugalsko - 25,4 % - 21,2 % - 20,5 %
Německo - 29,2 % - 21,7 % - 17,7 %
Nizozemsko - 25,9 % - 20,6 % - 17,6 %
Španělsko - 16,8 % - 14,8 % - 17,5 %
Slovensko - 56,1 % - 22,8 % - 16,8 %
Česko - 43,2 % - 20,2 % - 13,4 %
Polsko - 20,2 % - 21,5 % - 12,5 %
Maďarsko - 49,1 % - 14,5 % - 10,6 %
Francie - 8,7 % - 7,7 % - 7,7 %
Estonsko - 32,4 % - 9,1 % - 6,4 %
Zdroj: OECD, nejnovější data jsou u jednotlivých zemí z let 2011, 2012 nebo 2013
Pokles na pětinu
Podíl zaměstnanců, kteří jsou členy odborů, klesl v Česku podle OECD ze 43,2 procenta v roce 1995 na 13,4 procenta v roce 2012.
Potvrzují to i jiné dostupné statistiky a průzkum online deníku Aktuálně.cz. Počet odborářů během posledních dvaceti let klesl z 2,6 milionu na přibližně 460 tisíc, tedy o 82 procent.
Jen největší odborová centrála, Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), zaznamenala za posledních dvacet let propad z 2,45 milionu na 660 tisíc členů v roce 2005 až na loňských 330 tisíc členů. Pro porovnání: V roce 1991, tedy krátce po konci socialismu, kdy centrála navazovala na někdejší Revoluční odborové hnutí (ROH), bylo v odborech téměř 4,4 milionu lidí.
Podle předsedy ČMKOS Josefa Středuly sice celkový počet odborářů klesá, nicméně roste počet nových organizací, tedy zjednodušeně řečeno podniků, v nichž odbory působí. Za posledních pět let jich vzniklo přes pět set. "Za rok 2015 se ještě čísla upřesňují, ale zatím máme potvrzeno vznik 106 nových organizací s počtem 11 068 členů," dodává.
Počet členů? Přesně to nevíme
Podobně výrazný pokles je vidět také u druhé největší organizace - Asociace samostatných odborů (ASO), k níž se od poloviny devadesátých let většinou přidávaly odborové svazy odštěpené od ČMKOS. Zatímco v roce 2001 sdružovala ASO okolo 200 tisíc členů, nyní jich má podle předsedy Bohumira Dufka zhruba 80 tisíc. Z toho jen Odborové sdružení železničářů, součást ASO, má podle svého šéfa Jaroslava Pejši přes 50 tisíc členů, dalším silným členem ASO je Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy.
Mimo ASO je pak zřejmě nejvýraznější Konfederace umění a kultury (KUK). Ta v roce 1995 měla 70 tisíc členů, letos je to už jenom 32 tisíc. A například loni na jaře se od ČMKOS odpojily odbory z mladoboleslavské Škody Auto - ty teď mají podle časopisu Škodovácký odborář v závodech po celé ČR zhruba dvacet tisíc členů.
Další menší odborové svazy takový problém s úbytkem členů zatím nemají. "Počet členů je od roku 2004 prakticky stabilní. Roční úbytek zhruba osmdesáti členů je kompenzován vstupem stejného počtu," říká Jan Fridrich, prezident Federace vlakových čet, která má zhruba 1500 členů. Podobně je na tom i Federace strojvůdců - v posledních patnácti letech se počet členů pořád pohybuje kolem pěti tisíc.
Nechuť k organizování se
Klesající počet odborářů v celé ČR má několik důvodů - jedním z nich je neochota jakkoliv se společensky angažovat.
"Obecně platí nechuť lidí být někde organizováni, ať už v politických stranách nebo v zájmových sdruženích," myslí si šéf Konfederace umění a kultury Silvester Húska. "Teprve v situaci, když se zaměstnanci dostanou do problémů, mají zájem vstoupit do odborů, protože potřebují právní pomoc," dodává. Častý je podle něj také pocit, že zaměstnanci sami stejně nic nezařídí.
Příčinou úbytku odborářů může být i stárnutí dosavadních členů, které nahrazuje stále méně lidí. S tím podle Húsky souvisí to, že část české společnosti bere členství v odborech jako přežitek "dob minulých".
"Pověsti odborů mezi lidmi všeobecně škodí jejich neskrývaná levicovost. Zvláště za sociální demokracii je nyní spousta bývalých odborářů v Poslanecké sněmovně i Senátu, bývalý odborářský boss Milan Štěch je dokonce předsedou Senátu," připomíná prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
Tento pohled ale současný šéf ČMKOS Josef Středula odmítá. "Moc nechápu, co je levicového na tom mít spravedlivou mzdu, slušné pracovní podmínky, řádnou dovolenou, benefity. Odbory se v tržní společnosti chovají tržně, zastupují své členy a snaží se co nejlépe prodat jejich práci," zdůrazňuje.
A pokud jde o asociace na "povinné" členství v Revolučním odborovém hnutí (ROH) za socialismu? "Federace strojvůdců je již 120 let nezávislou profesní odborovou organizací. Proto na sebe ani nevztahujeme nějaké reflexe na dřívější ROH," říká například Libor Poláček, který tento svaz zastupuje.
Jen vánoční kolekce?
Úbytek členů souvisí podle vedení ČMKOS také s rozpadem velkých továren - po listopadu 1989 naopak přibylo hodně menších firem, v nichž odbory neměly tradici.
Podle Burkoviče si však zástupci odborů za úbytek členů částečně mohou i sami. "Dlouhé roky přehlíželi třeba problémy agenturních zaměstnanců ve firmách. Nebo se jim snažili dokonce různě škodit poukazováním na jejich nepotřebnost,“ říká. Někteří zaměstnanci pak podle něj vnímají odbory jen jako "ty, co berou na odborářské příspěvky procenta z jejich platů a dávají jim za ně maximálně tak vánoční kolekce na Mikuláše."
"Lidí, kterým poskytujeme pracovně-právní poradenství, se často ptám, proč nějaký problém neřešili prvotně s odbory svého podniku. Odpovídají, že nejsou členy nebo v ně nemají důvěru," říká Burkovič.
Základním důvodem pro členství v odborech obecně bývá snaha prosadit si vyšší mzdu nebo si alespoň udržet tu současnou, případně samotné pracovní místo. Kromě toho mohou odbory ovlivňovat podmínky na pracovišti, jako je dodržování pracovní doby, bezpečnost a ochrana zdraví při práci nebo chování šéfů k podřízeným. Tím, že se zaměstnanci formálně spojí, se logicky zvyšuje jejich vyjednávací síla. Oprávnění těchto organizací vyplývají přímo ze zákoníku práce, který současně poskytuje odborářským šéfům silnější ochranu před výpovědí.
Členský příspěvek činí podle informací ČMKOS zpravidla jedno procento z čisté mzdy nebo platu zaměstnance. O zaplacené příspěvky si pak mohou zaměstnanci snížit daňový základ.
Slevomat a další výhody
Ve snaze zastavit odliv členů a přilákat nové zájemce začíná členství v některých odborech připomínat věrnostní klub. Nejznámějším pokusem je benefitní program Odbory plus, který ČMKOS spustila v polovině roku 2012. Nyní je v něm zaregistrováno téměř 22 tisíc členů. Nejvyužívanější výhodou je účet bez poplatků od Equa Bank (12 tisíc členů), další benefity už lákají méně.
Například u CCS loni nakupovalo pohonné hmoty se slevou 113 odborářů, letos jich bylo zatím jen 84. A například pojišťovna Kooperativa, která odborářům nabízela slevy na pojištění motorových vozidel, nezaznamenala podle svého mluvčího Milana Káni žádný zájem. Nikdo zatím letos nevyužil ani slevu v prodejně jízdních kol Capriolo.
Konfederace umění a kultury poskytuje členům například příspěvky na penzijní připojištění, na dovolenou, odměny k významným životním jubileím, dar ke svatbě, k narození dítěte nebo k odchodu do důchodu. Federace strojvůdců nabízí navíc pojištění odpovědnosti za škody způsobené zaměstnavateli nebo sociální program Stephenson. "Vánoční kolekci či kapra, stejně jako odborovou rekreaci typu Anděl na horách, nemáme v nabídce. Členové vědí, že to vše si mohou pořídit i bez nás, tedy pokud si vydělají slušné peníze," říká Poláček.
Slabé volání po zvýšení mezd. Odbory se během deseti let zmenšily o polovinu.
Hlas odborářů v Česku je čím dál tím slabší. To je podle ekonoma Davida Marka ze společnosti Deloitte jedním z hlavních důvodů, proč výdělky tuzemských zaměstnanců nerostou výrazněji. Statistiky potvrzují, že čeští zaměstnanci patří k nejméně angažovaným v EU. Jen za posledních deset let klesl počet členů zhruba o polovinu.Praha - Rozdíl mezi výkonem ekonomiky (HDP na obyvatele) a průměrnou mzdou je v Česku nejvyšší v Evropské unii. Odboráři tak mají pravdu, když volají po "konci levné práce" a zvýšení mezd. Jejich hlas je ale čím dál slabší. Právě malá síla odborů v porovnání se zahraničím je přitom podle ekonoma Davida Marka ze společnosti Deloitte jedním z hlavních důvodů, proč výdělky tuzemských zaměstnanců nerostou výrazněji.
Statistiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) potvrzují, že čeští zaměstnanci patří k nejméně angažovaným v Evropské unii, pokud jde o členství v odborech. Zatímco v severských státech jsou zapojeny dvě třetiny pracovníků, v Rakousku 27,4 procenta a v Německu 17,9 procenta, v Česku jen 13,4 procenta. Počet členů sice klesá ve většině států s výjimkou Španělska, Belgie a Itálie, nicméně v Česku jich za posledních deset let ubyla dokonce polovina.
Podíl odborářů na celkovém počtu zaměstnanců:
Země - rok 1995 - rok 2005 - roky 2011-13
Finsko - 80,4 % - 70,6 % - 68,6 %
Švédsko - 83,1 % - 76,5 % - 67,7 %
Dánsko - 75,9 % - 70,7 % - 66,8 %
Belgie - 52,8 % - 53,7 % - 55 %
Itálie - 38,1 % - 33,6 % - 36,9 %
Lucembursko - 43,5 % - 41,4 % - 32,8 %
Irsko - 45,1 % - 34 % - 29,6 %
Rakousko - 41,1 % - 33,3 % - 27,4 %
Velká Británie - 33,1 % - 28,4 % - 25,4 %
Slovinsko - 49,1 % - 43,7 % - 23,1 %
Řecko - 31,3 % - 24,6 % - 21,3 %
Portugalsko - 25,4 % - 21,2 % - 20,5 %
Německo - 29,2 % - 21,7 % - 17,7 %
Nizozemsko - 25,9 % - 20,6 % - 17,6 %
Španělsko - 16,8 % - 14,8 % - 17,5 %
Slovensko - 56,1 % - 22,8 % - 16,8 %
Česko - 43,2 % - 20,2 % - 13,4 %
Polsko - 20,2 % - 21,5 % - 12,5 %
Maďarsko - 49,1 % - 14,5 % - 10,6 %
Francie - 8,7 % - 7,7 % - 7,7 %
Estonsko - 32,4 % - 9,1 % - 6,4 %
Zdroj: OECD, nejnovější data jsou u jednotlivých zemí z let 2011, 2012 nebo 2013
Pokles na pětinu
Podíl zaměstnanců, kteří jsou členy odborů, klesl v Česku podle OECD ze 43,2 procenta v roce 1995 na 13,4 procenta v roce 2012.
Potvrzují to i jiné dostupné statistiky a průzkum online deníku Aktuálně.cz. Počet odborářů během posledních dvaceti let klesl z 2,6 milionu na přibližně 460 tisíc, tedy o 82 procent.
Jen největší odborová centrála, Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), zaznamenala za posledních dvacet let propad z 2,45 milionu na 660 tisíc členů v roce 2005 až na loňských 330 tisíc členů. Pro porovnání: V roce 1991, tedy krátce po konci socialismu, kdy centrála navazovala na někdejší Revoluční odborové hnutí (ROH), bylo v odborech téměř 4,4 milionu lidí.
Podle předsedy ČMKOS Josefa Středuly sice celkový počet odborářů klesá, nicméně roste počet nových organizací, tedy zjednodušeně řečeno podniků, v nichž odbory působí. Za posledních pět let jich vzniklo přes pět set. "Za rok 2015 se ještě čísla upřesňují, ale zatím máme potvrzeno vznik 106 nových organizací s počtem 11 068 členů," dodává.
Počet členů? Přesně to nevíme
Podobně výrazný pokles je vidět také u druhé největší organizace - Asociace samostatných odborů (ASO), k níž se od poloviny devadesátých let většinou přidávaly odborové svazy odštěpené od ČMKOS. Zatímco v roce 2001 sdružovala ASO okolo 200 tisíc členů, nyní jich má podle předsedy Bohumira Dufka zhruba 80 tisíc. Z toho jen Odborové sdružení železničářů, součást ASO, má podle svého šéfa Jaroslava Pejši přes 50 tisíc členů, dalším silným členem ASO je Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy.
Mimo ASO je pak zřejmě nejvýraznější Konfederace umění a kultury (KUK). Ta v roce 1995 měla 70 tisíc členů, letos je to už jenom 32 tisíc. A například loni na jaře se od ČMKOS odpojily odbory z mladoboleslavské Škody Auto - ty teď mají podle časopisu Škodovácký odborář v závodech po celé ČR zhruba dvacet tisíc členů.
Další menší odborové svazy takový problém s úbytkem členů zatím nemají. "Počet členů je od roku 2004 prakticky stabilní. Roční úbytek zhruba osmdesáti členů je kompenzován vstupem stejného počtu," říká Jan Fridrich, prezident Federace vlakových čet, která má zhruba 1500 členů. Podobně je na tom i Federace strojvůdců - v posledních patnácti letech se počet členů pořád pohybuje kolem pěti tisíc.
Nechuť k organizování se
Klesající počet odborářů v celé ČR má několik důvodů - jedním z nich je neochota jakkoliv se společensky angažovat.
"Obecně platí nechuť lidí být někde organizováni, ať už v politických stranách nebo v zájmových sdruženích," myslí si šéf Konfederace umění a kultury Silvester Húska. "Teprve v situaci, když se zaměstnanci dostanou do problémů, mají zájem vstoupit do odborů, protože potřebují právní pomoc," dodává. Častý je podle něj také pocit, že zaměstnanci sami stejně nic nezařídí.
Příčinou úbytku odborářů může být i stárnutí dosavadních členů, které nahrazuje stále méně lidí. S tím podle Húsky souvisí to, že část české společnosti bere členství v odborech jako přežitek "dob minulých".
"Pověsti odborů mezi lidmi všeobecně škodí jejich neskrývaná levicovost. Zvláště za sociální demokracii je nyní spousta bývalých odborářů v Poslanecké sněmovně i Senátu, bývalý odborářský boss Milan Štěch je dokonce předsedou Senátu," připomíná prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
Tento pohled ale současný šéf ČMKOS Josef Středula odmítá. "Moc nechápu, co je levicového na tom mít spravedlivou mzdu, slušné pracovní podmínky, řádnou dovolenou, benefity. Odbory se v tržní společnosti chovají tržně, zastupují své členy a snaží se co nejlépe prodat jejich práci," zdůrazňuje.
A pokud jde o asociace na "povinné" členství v Revolučním odborovém hnutí (ROH) za socialismu? "Federace strojvůdců je již 120 let nezávislou profesní odborovou organizací. Proto na sebe ani nevztahujeme nějaké reflexe na dřívější ROH," říká například Libor Poláček, který tento svaz zastupuje.
Jen vánoční kolekce?
Úbytek členů souvisí podle vedení ČMKOS také s rozpadem velkých továren - po listopadu 1989 naopak přibylo hodně menších firem, v nichž odbory neměly tradici.
Podle Burkoviče si však zástupci odborů za úbytek členů částečně mohou i sami. "Dlouhé roky přehlíželi třeba problémy agenturních zaměstnanců ve firmách. Nebo se jim snažili dokonce různě škodit poukazováním na jejich nepotřebnost,“ říká. Někteří zaměstnanci pak podle něj vnímají odbory jen jako "ty, co berou na odborářské příspěvky procenta z jejich platů a dávají jim za ně maximálně tak vánoční kolekce na Mikuláše."
"Lidí, kterým poskytujeme pracovně-právní poradenství, se často ptám, proč nějaký problém neřešili prvotně s odbory svého podniku. Odpovídají, že nejsou členy nebo v ně nemají důvěru," říká Burkovič.
Základním důvodem pro členství v odborech obecně bývá snaha prosadit si vyšší mzdu nebo si alespoň udržet tu současnou, případně samotné pracovní místo. Kromě toho mohou odbory ovlivňovat podmínky na pracovišti, jako je dodržování pracovní doby, bezpečnost a ochrana zdraví při práci nebo chování šéfů k podřízeným. Tím, že se zaměstnanci formálně spojí, se logicky zvyšuje jejich vyjednávací síla. Oprávnění těchto organizací vyplývají přímo ze zákoníku práce, který současně poskytuje odborářským šéfům silnější ochranu před výpovědí.
Členský příspěvek činí podle informací ČMKOS zpravidla jedno procento z čisté mzdy nebo platu zaměstnance. O zaplacené příspěvky si pak mohou zaměstnanci snížit daňový základ.
Slevomat a další výhody
Ve snaze zastavit odliv členů a přilákat nové zájemce začíná členství v některých odborech připomínat věrnostní klub. Nejznámějším pokusem je benefitní program Odbory plus, který ČMKOS spustila v polovině roku 2012. Nyní je v něm zaregistrováno téměř 22 tisíc členů. Nejvyužívanější výhodou je účet bez poplatků od Equa Bank (12 tisíc členů), další benefity už lákají méně.
Například u CCS loni nakupovalo pohonné hmoty se slevou 113 odborářů, letos jich bylo zatím jen 84. A například pojišťovna Kooperativa, která odborářům nabízela slevy na pojištění motorových vozidel, nezaznamenala podle svého mluvčího Milana Káni žádný zájem. Nikdo zatím letos nevyužil ani slevu v prodejně jízdních kol Capriolo.
Konfederace umění a kultury poskytuje členům například příspěvky na penzijní připojištění, na dovolenou, odměny k významným životním jubileím, dar ke svatbě, k narození dítěte nebo k odchodu do důchodu. Federace strojvůdců nabízí navíc pojištění odpovědnosti za škody způsobené zaměstnavateli nebo sociální program Stephenson. "Vánoční kolekci či kapra, stejně jako odborovou rekreaci typu Anděl na horách, nemáme v nabídce. Členové vědí, že to vše si mohou pořídit i bez nás, tedy pokud si vydělají slušné peníze," říká Poláček.
Tereza Holanová
Události v regionech - Ostravsko, pátek 14.srpna 2015 18:00
Reportáž
Studenty na brigádách nahrazují senioři
Reportáž
• Diskuze
Český rozhlas Radiožurnál, 13.srpna 2015 08:40 hod.
Podle ministerstva práce by v době rostoucí ekonomiky měla spíše vznikat stálá místa. A o to právě novela zákona usiluje. "Agenturní zaměstnávání je pouze dočasné. Proto je potřeba kvótami tento způsob zaměstnávání omezit. Některé firmy měly v minulosti až 80% agenturního personálu," říká Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.
Agenturní zaměstnávání, podle Radovana Burkoviče, prezidenta Asociace pracovních agentur, ale umožňuje větší flexibilitu firem. Pro mnoho zahraničních investorů je flexibilita velmi důležitá. Mluvčí továrny TPCA v Kolíně, Radek Kňava, se domnívá, že její omezování není dobrým signálem pro další investice v ČR a takové kvóty snižují konkurenceschopnost České republiky. Firma TPCA má 20% agenturních zaměstnanců.
V důsledku je agenturní zaměstnávání, podle Radovana Burkoviče, výhodné i pro zaměstnance. "Každý třetí agenturní zaměstnanec se v průběhu tří až pěti měsíců stává kmenovým zaměstnancem firmy," říká. A také mohou práci sehnat i lidé, kterým se delší dobu nedaří najít stálé místo.
Odbory u nás značně rozšířené užívání agenturních zaměstnanců dlouhodobě kritizují především z důvodu snadnějšího propouštění takových zaměstnanců. "Agenturní zaměstnávání je důležitým nástrojem flexibility firmy, který nám umožňuje pružně reagovat na výkyvy trhu a případné propady objednávek. Zavádění kvót by znamenalo komplikaci a výrazně snížilo flexibilitu firmy," sdělila mluvčí společnosti Bosch Barbora Schelová. Bosch zaměstnává dlouhodobě na pozicích montážních dělníků agenturní zaměstnance; jejich podíl se pohybuje kolem 20%.
Na nekalé praktiky v agenturním zaměstnávání upozorňovaly v minulosti odbory i neziskové organizace. Některé hovořily až o vykořisťování. Na agentury se zaměřila inspekce práce. Kvůli porušování pravidel o povolení loni přišlo 330 subjektů. "Existují zaměstnavatelé, kteří objektivně potřebují zajišťovat větší část svých personálních potřeb flexibilními nástroji. Zároveň nelze veškeré agentury práce paušálně považovat za subjekty, které porušují zákon či zneužívají své zaměstnance," říká mluvčí Hospodářské komory Lenka Vodná.
O úskalích i výhodách agenturního zaměstnávání debatovali v Ranním Plusu Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů a Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur. Moderuje Michael Rozsypal.
MPSV chce prosadit kvóty pro počet agenturních zaměstnanců ve firmách
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce regulovat počet agenturních zaměstnanců ve firmách. Ti by podle návrhu novely zákona o zaměstnanosti připravené úřadem mohli tvořit maximálně 15 % pracovníků. Kvóta, určující kolik může mít firma maximálně procent agenturních pracovníků, by mohla platit od pololetí příštího roku. Návrh by měla projednat vláda.Podle ministerstva práce by v době rostoucí ekonomiky měla spíše vznikat stálá místa. A o to právě novela zákona usiluje. "Agenturní zaměstnávání je pouze dočasné. Proto je potřeba kvótami tento způsob zaměstnávání omezit. Některé firmy měly v minulosti až 80% agenturního personálu," říká Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.
Agenturní zaměstnávání, podle Radovana Burkoviče, prezidenta Asociace pracovních agentur, ale umožňuje větší flexibilitu firem. Pro mnoho zahraničních investorů je flexibilita velmi důležitá. Mluvčí továrny TPCA v Kolíně, Radek Kňava, se domnívá, že její omezování není dobrým signálem pro další investice v ČR a takové kvóty snižují konkurenceschopnost České republiky. Firma TPCA má 20% agenturních zaměstnanců.
V důsledku je agenturní zaměstnávání, podle Radovana Burkoviče, výhodné i pro zaměstnance. "Každý třetí agenturní zaměstnanec se v průběhu tří až pěti měsíců stává kmenovým zaměstnancem firmy," říká. A také mohou práci sehnat i lidé, kterým se delší dobu nedaří najít stálé místo.
Odbory u nás značně rozšířené užívání agenturních zaměstnanců dlouhodobě kritizují především z důvodu snadnějšího propouštění takových zaměstnanců. "Agenturní zaměstnávání je důležitým nástrojem flexibility firmy, který nám umožňuje pružně reagovat na výkyvy trhu a případné propady objednávek. Zavádění kvót by znamenalo komplikaci a výrazně snížilo flexibilitu firmy," sdělila mluvčí společnosti Bosch Barbora Schelová. Bosch zaměstnává dlouhodobě na pozicích montážních dělníků agenturní zaměstnance; jejich podíl se pohybuje kolem 20%.
Na nekalé praktiky v agenturním zaměstnávání upozorňovaly v minulosti odbory i neziskové organizace. Některé hovořily až o vykořisťování. Na agentury se zaměřila inspekce práce. Kvůli porušování pravidel o povolení loni přišlo 330 subjektů. "Existují zaměstnavatelé, kteří objektivně potřebují zajišťovat větší část svých personálních potřeb flexibilními nástroji. Zároveň nelze veškeré agentury práce paušálně považovat za subjekty, které porušují zákon či zneužívají své zaměstnance," říká mluvčí Hospodářské komory Lenka Vodná.
Michael Rozsypal, Jana Tupá
O úskalích i výhodách agenturního zaměstnávání debatovali v Ranním Plusu Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů a Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur. Moderuje Michael Rozsypal.
IDnes.cz, Finance, pátek 31.červenec 2015
Novela si dala za cíl přísnější regulaci agenturního zaměstnávání s cílem omezit nekalé praktiky některých z nich. Členy pracovní skupiny, která novelu chystala, byli vedle zástupců vlády, odborů a zaměstnavatelů také členové Asociace poskytovatelů personálních služeb včetně prezidentky Asociace Jaroslavy Rezlerové. Společně se shodli na celé řadě bodů, například na zpřísnění kontrol zaměřených na „zastřené“ agenturní zaměstnávání, jehož prostřednictvím se obchází legislativa a placení daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění, či na skládání kauce ze strany agentury jako pojistky pro případ obcházení zákona.
Patnáctiprocentní kvóty jsou omezující
„Nad rámec původně dohodnutých opatření ale návrh MPSV obsahoval dva zcela nové body, které nebyly na pracovní skupině diskutovány a které radikálně omezují výkon samotného agenturního zaměstnávání, omezují flexibilitu firem a naopak je nutí k obcházení zákona,“ říká Jiří Halbrštát ze společnosti ManpowerGroup, která je v oblasti agenturního zaměstnávání jedním z nejsilnějších hráčů na trhu.
Podíl agenturních zaměstnanců v ekonomicky aktivní populaci
„Jde o zavedení patnáctiprocentní kvóty na podíl agenturních zaměstnanců na celkovém počtu zaměstnanců a o omezení řetězení smluv na dobu určitou, které umožňuje pouze tři smlouvy za čtyři roky,“ vypočítává sporné body Halbrštát. Právě zákaz řetězení pracovních smluv údajně zcela popírá smysl agenturního zaměstnávání. Podle odborníků by přitom bylo dostačující, kdyby ministerstvo a další státní orgány trvaly na plnění povinností, které pracovním agenturám předepisuje současná legislativa.
Problémem je zastřené agenturní zaměstnávání
Jak uvádí Radovan Burkovič, prezident Asociace personálních agentur, více než 1 300 z celkového počtu asi 2 500 agentur své povinnosti neplní, a tudíž by jim ministerstvo či Generální ředitelství Úřadu práce mohlo odebrat povolení k činnosti. „Problém není současné agenturní zaměstnávání, které je už nyní doslova přeregulováno. Problémem je zastřené agenturní zaměstnávání, takzvané pseudoagentury,“ tvrdí Burkovič. Podle něj novela dopadne na legální agentury práce s povolením ministerstva, ale vůbec se nedotkne pseudoagentur. „Ty mohou vesele obchodovat s lidmi dál, na ně jsou kontroly krátké,“ tvrdí Burkovič.
Opatření by nemělo postihnout poctivé agentury
Podobný názor zastává i společnost Škoda Auto, která patří mezi největší klienty pracovních agentur. „Vítáme záměr zpřehlednit činnost agentur práce. Opatření by však v žádném případě neměla postihnout poctivé agentury práce a jejich zaměstnance, způsobit zvýšení přesunu agenturních zaměstnanců mezi jednotlivými agenturami a jednotlivým subjektům navýšit administrativní zátěž. Preferujeme samoregulaci nebo dohodu sociálních partnerů, v tomto případě zaměstnavatele a jeho odborové organizace, nad zákonnou regulací,“ uvedla Jana Bahníková z tiskového oddělení společnosti Škoda Auto.
Proč je potřebujeme? Firmy potřebují reagovat na sezonní výkyvy a nečekané nárůsty a poklesy zakázek. „Naše společnost využívá agenturní zaměstnance k zajištění stability standardní produkce i k vytváření rovnováhy v době konjunkturálních výkyvů. Nebo případně ke zvládání výjimečných úkolů, kde bývá zapotřebí dočasného navýšení stávajícího personálu,“ vysvětluje Jana Bahníková: „Nicméně dlouhodobě si udržujeme podíl agenturního personálu na maximálně deseti procentech stavu zaměstnanců. Navíc jsme v roce 2013 uzavřeli se sociálním partnerem, odbory KOVO, Chartu agenturního zaměstnávání, která zaručuje srovnatelné podmínky i pro agenturní personál i jejich zastupování odborovou organizací.“
Co je agenturní zaměstnávání
Jako zaměstnanec agentury práce se musíte smířit s tím, že vaše práce je časově omezená a dost nejistá. Firmy si vás najímají především při náhlých výkyvech ve výrobě. Řeší novou zakázku, tak si vás na čas „půjčí“, abyste kmenovým zaměstnancům například na tři měsíce, půl roku nebo na rok pomáhali. Loni našlo zaměstnání přes agenturu zhruba sto tisíc lidí.
Polovina sezonních míst by nevznikla
Pokud by firmy neměly možnost získat sezonní pracovníky přes agenturu, musely by hledat jiné formy. „Proto je lepší mít transparentní trh agentur práce, které budou fungovat podle jasných pravidel a budou důsledně kontrolovány. Aby agenturní práce nebyla zneužívána, než aby se buď nutily firmy k nelegálním formám práce, případně aby jim byla znemožněna flexibilita,“ je přesvědčen Jiří Halbrštát. Zavedení nových regulí by podle něj znamenalo ztrátu konkurenceschopnosti a rušení pracovních míst. „Navíc podle průzkumů by více než polovina těchto sezonních pracovních míst nevznikla, pokud by nemohla být limitována na dobu zakázky. Podle našich zkušeností se ale každý třetí agenturní zaměstnanec stává do roka kmenovým zaměstnancem. Je vždy lepší mít v životopise několik navazujících brigád než dva roky na úřadu práce,“ míní Jiří Halbrštát.
Ke změnám by mohlo dojít již od ledna 2016
„Skončilo připomínkové řízení k novele zákona o zaměstnanosti a nyní čekáme na nový návrh sporných paragrafů. Očekáváme, že nesmyslné kvóty, které situaci nijak neřeší a nemají žádný dopad na černý trh, budou vypuštěny a že najdeme shodu ohledně řetězení pracovních smluv,“ říká Jaroslava Rezlerová, prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb a generální ředitelka ManpowerGroup.
Ministerstvo práce připouští určité shody. „Cílem je najít shodu nad připravovanými změnami v oblasti agenturního zaměstnávání. Naší snahou je, aby novela zákona o zaměstnanosti vešla v platnost od 1. ledna 2016. Co se týče možných změn, pak z předběžných výsledků vypořádání došlých připomínek je obtížné najít shodu v oblasti zavedení povinných kvót, kdy jako vhodné řešení se jeví toto opatření v současné době neuplatňovat a dále je zejména se sociálními partnery diskutovat. Pokud se týká omezení řetězení smluv na dobu určitou, pak věříme, že v této oblasti k určité dohodě s našimi partnery dospějeme,“ uzavírá Miluše Trefancová z tiskového oddělení MPSV.
Na nekalé personální agentury jsou kontroly krátké, chystají se změny.
V Česku existují některé personální agentury, které využívají legislativní mezery a okrádají zaměstnance i stát o stovky milionů korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto připravilo novelu zákona o zaměstnanosti, která působení pracovních agentur významně mění.Novela si dala za cíl přísnější regulaci agenturního zaměstnávání s cílem omezit nekalé praktiky některých z nich. Členy pracovní skupiny, která novelu chystala, byli vedle zástupců vlády, odborů a zaměstnavatelů také členové Asociace poskytovatelů personálních služeb včetně prezidentky Asociace Jaroslavy Rezlerové. Společně se shodli na celé řadě bodů, například na zpřísnění kontrol zaměřených na „zastřené“ agenturní zaměstnávání, jehož prostřednictvím se obchází legislativa a placení daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění, či na skládání kauce ze strany agentury jako pojistky pro případ obcházení zákona.
Patnáctiprocentní kvóty jsou omezující
„Nad rámec původně dohodnutých opatření ale návrh MPSV obsahoval dva zcela nové body, které nebyly na pracovní skupině diskutovány a které radikálně omezují výkon samotného agenturního zaměstnávání, omezují flexibilitu firem a naopak je nutí k obcházení zákona,“ říká Jiří Halbrštát ze společnosti ManpowerGroup, která je v oblasti agenturního zaměstnávání jedním z nejsilnějších hráčů na trhu.
Podíl agenturních zaměstnanců v ekonomicky aktivní populaci
„Jde o zavedení patnáctiprocentní kvóty na podíl agenturních zaměstnanců na celkovém počtu zaměstnanců a o omezení řetězení smluv na dobu určitou, které umožňuje pouze tři smlouvy za čtyři roky,“ vypočítává sporné body Halbrštát. Právě zákaz řetězení pracovních smluv údajně zcela popírá smysl agenturního zaměstnávání. Podle odborníků by přitom bylo dostačující, kdyby ministerstvo a další státní orgány trvaly na plnění povinností, které pracovním agenturám předepisuje současná legislativa.
Problémem je zastřené agenturní zaměstnávání
Jak uvádí Radovan Burkovič, prezident Asociace personálních agentur, více než 1 300 z celkového počtu asi 2 500 agentur své povinnosti neplní, a tudíž by jim ministerstvo či Generální ředitelství Úřadu práce mohlo odebrat povolení k činnosti. „Problém není současné agenturní zaměstnávání, které je už nyní doslova přeregulováno. Problémem je zastřené agenturní zaměstnávání, takzvané pseudoagentury,“ tvrdí Burkovič. Podle něj novela dopadne na legální agentury práce s povolením ministerstva, ale vůbec se nedotkne pseudoagentur. „Ty mohou vesele obchodovat s lidmi dál, na ně jsou kontroly krátké,“ tvrdí Burkovič.
Opatření by nemělo postihnout poctivé agentury
Podobný názor zastává i společnost Škoda Auto, která patří mezi největší klienty pracovních agentur. „Vítáme záměr zpřehlednit činnost agentur práce. Opatření by však v žádném případě neměla postihnout poctivé agentury práce a jejich zaměstnance, způsobit zvýšení přesunu agenturních zaměstnanců mezi jednotlivými agenturami a jednotlivým subjektům navýšit administrativní zátěž. Preferujeme samoregulaci nebo dohodu sociálních partnerů, v tomto případě zaměstnavatele a jeho odborové organizace, nad zákonnou regulací,“ uvedla Jana Bahníková z tiskového oddělení společnosti Škoda Auto.
Proč je potřebujeme? Firmy potřebují reagovat na sezonní výkyvy a nečekané nárůsty a poklesy zakázek. „Naše společnost využívá agenturní zaměstnance k zajištění stability standardní produkce i k vytváření rovnováhy v době konjunkturálních výkyvů. Nebo případně ke zvládání výjimečných úkolů, kde bývá zapotřebí dočasného navýšení stávajícího personálu,“ vysvětluje Jana Bahníková: „Nicméně dlouhodobě si udržujeme podíl agenturního personálu na maximálně deseti procentech stavu zaměstnanců. Navíc jsme v roce 2013 uzavřeli se sociálním partnerem, odbory KOVO, Chartu agenturního zaměstnávání, která zaručuje srovnatelné podmínky i pro agenturní personál i jejich zastupování odborovou organizací.“
Co je agenturní zaměstnávání
Jako zaměstnanec agentury práce se musíte smířit s tím, že vaše práce je časově omezená a dost nejistá. Firmy si vás najímají především při náhlých výkyvech ve výrobě. Řeší novou zakázku, tak si vás na čas „půjčí“, abyste kmenovým zaměstnancům například na tři měsíce, půl roku nebo na rok pomáhali. Loni našlo zaměstnání přes agenturu zhruba sto tisíc lidí.
Polovina sezonních míst by nevznikla
Pokud by firmy neměly možnost získat sezonní pracovníky přes agenturu, musely by hledat jiné formy. „Proto je lepší mít transparentní trh agentur práce, které budou fungovat podle jasných pravidel a budou důsledně kontrolovány. Aby agenturní práce nebyla zneužívána, než aby se buď nutily firmy k nelegálním formám práce, případně aby jim byla znemožněna flexibilita,“ je přesvědčen Jiří Halbrštát. Zavedení nových regulí by podle něj znamenalo ztrátu konkurenceschopnosti a rušení pracovních míst. „Navíc podle průzkumů by více než polovina těchto sezonních pracovních míst nevznikla, pokud by nemohla být limitována na dobu zakázky. Podle našich zkušeností se ale každý třetí agenturní zaměstnanec stává do roka kmenovým zaměstnancem. Je vždy lepší mít v životopise několik navazujících brigád než dva roky na úřadu práce,“ míní Jiří Halbrštát.
Ke změnám by mohlo dojít již od ledna 2016
„Skončilo připomínkové řízení k novele zákona o zaměstnanosti a nyní čekáme na nový návrh sporných paragrafů. Očekáváme, že nesmyslné kvóty, které situaci nijak neřeší a nemají žádný dopad na černý trh, budou vypuštěny a že najdeme shodu ohledně řetězení pracovních smluv,“ říká Jaroslava Rezlerová, prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb a generální ředitelka ManpowerGroup.
Ministerstvo práce připouští určité shody. „Cílem je najít shodu nad připravovanými změnami v oblasti agenturního zaměstnávání. Naší snahou je, aby novela zákona o zaměstnanosti vešla v platnost od 1. ledna 2016. Co se týče možných změn, pak z předběžných výsledků vypořádání došlých připomínek je obtížné najít shodu v oblasti zavedení povinných kvót, kdy jako vhodné řešení se jeví toto opatření v současné době neuplatňovat a dále je zejména se sociálními partnery diskutovat. Pokud se týká omezení řetězení smluv na dobu určitou, pak věříme, že v této oblasti k určité dohodě s našimi partnery dospějeme,“ uzavírá Miluše Trefancová z tiskového oddělení MPSV.
Eva Sovová, Lenka Brdková, spolupracovnice MF DNES
BusinessInfo.cz, úterý 28.červenec 2015
Zaměstnavatelé v dobách, kdy jedinou jistotou je nejistota, hledají cesty, jak zabezpečit, aby na rychlé změny na trhu mohli rychle reagovat. Jedním ze způsobů, jak tento problém řešit, je zaměstnávání agenturních pracovníků. Nejedná se o novinku. První agentura práce vznikla v roce 1948 v USA. Tehdy se dva právníci ocitli při přípravě soudního procesu pod tlakem neúprosných uzávěrek. Nutně potřebovali dodatečnou administrativní sílu pro dokončení případu, jenže neměli čas na to, aby se ještě navíc zabývali vyhledáváním nových pracovníků. „Zjistili, že na trhu vlastně neexistuje společnost, která by takovéto potřeby firem dokázala řešit. Výsledkem bylo založení Manpoweru,“ vysvětluje Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup.
Agenturní pracovníci nejsou jen montážní dělníci
V představách značné části lidí existuje rovnítko mezi pojmy agenturní zaměstnanec a pracovník na výrobním pásu. Důsledkem mediálního obrazu této sféry, ale i práce neseriózních agentur, je často spojování agenturní činnosti s nelegálním zaměstnáváním. Agenturní pracovníci však mají ve firmách mnohem širší uplatnění. „Když se podívám na jejich skladbu v našem případě, tak je to asi 40 procent v průmyslu, zbytek jsou segmenty služeb a pak specializované oblasti – například IT, technici, specialisté ve finančních oborech, pracovníci v call centrech, skladníci a podobně,“ dodává Jaroslava Rezlerová.
Velmi silné segmenty pro agenturní zaměstnávání ve světě jsou stavebnictví a hotelnictví, v ČR si velké firmy zajišťují flexibilitu lidských zdrojů pomocí sítě malých subdodavatelů. Typickým zákazníkem pracovní agentury je společnost, která má velké sezónní výkyvy v produkci. Z hlediska velikosti to jsou u nás nejčastěji velké zahraniční firmy. Důvodem ale není to, že by služba byla drahá a mohly si to dovolit pouze ony. Pro firmy má agenturní zaměstnávání výhodu nejenom ve flexibilitě náboru pracovníků, ale také v úsporách v personální oblasti. Personální agentury zajišťují hromadné nábory v mnoha regionech, svozové autobusy, pomoc při přestěhování i shánění ubytování. Mají na starost mzdovou a personální agendu, zavádějí elektronické docházkové systémy nebo mají ve firmě svoje koordinátory a personalisty. Strojírenství je jedním ze dvou největších segmentů, které agenturní zaměstnávání využívají. Tím druhým jsou služby, speciálně servisní centra, call centra, záruční servis apod., kde hovoříme o tisících lidí.
Dva tisíce dělníků nebo jeden brigádník
Agenturní pracovníci přitom nejsou jen doménou velkých firem, které potřebují pokrýt najednou stovky míst. „Pracujeme i pro malé firmy. Například pro jednu malou nástrojárnu v Kolíně, kterou provozuje majitel ve své garáži u rodinného domku. Když má více zakázek, tak potřebuje výpomoc. Neví ale, kde by našel čas obvolávat brigádníky a hlavně neví, jak se zpracovávají mzdy, jak má zaměstnance přihlásit na úřad,“ vysvětluje Jaroslava Rezlerová. Podobně využívají agenturní brigádníky také spolumajitelé malé tiskárny v Ústí nad Labem, kteří se po většinu roku vystačí sami. Když ale získali zakázku na tisk deseti tisíc katalogů, které museli mít zkompletované a vyexpedované během jednoho týdne, zajistili si tímto způsobem během několika hodin pět brigádníků na kompletování archů a skládání hotových brožur na paletu.
Agenturní pracovníci se přitom neuplatňují jen pro manuální práci. V posledních letech roste zájem o externí programátory, které si najme firma pouze na konkrétní projekt. Lidé z IT si na jednu stranu rádi přivydělají vedle současného zaměstnání a jsou vděční za to, že mohou získat novou zkušenost na zajímavém projektu. Na druhou stranu si však často práci aktivně nehledají. Pro firmy tak může být problém, jak je oslovit. Vybudovat si databázi lidí v různých oborech je totiž velmi náročná práce. Znamená to neustálé procházení databází, sbírání kontaktů na LinkedIn a Facebooku, oslovování známých, jestli nemají známé, kteří by se mohli hodit atd. Zejména malí podnikatelé na to nemají čas. Proto je agenturní zaměstnávání často přínosnější právě pro malé firmy, než pro ty velké. „Ve velké firmě je tým personalistů, kteří se na tuto oblast specializují, ale podnikatel musí řešit zakázky, prodávat, organizovat a ne trávit večery zadáváním inzerátů na internet,“ podotýká Jaroslava Rezlerová.
Omezení agenturních pracovníků firmy nechtějí
V souvislosti s chystanou novelou zákona o agenturním zaměstnávání, v jejímž rámci chce ministerstvo práce a sociálních věcí stanovit patnáctiprocentní kvótu pro podíl agenturních zaměstnanců v podniku a zakázat řetězení smluv, se brání nejenom personální agentury, ale také firmy z řady oborů. „Agenturní zaměstnávání je barometrem ekonomického růstu a zároveň nutným nástrojem k tomu, aby se firmy uměly s růsty a propady vyrovnávat. Pokud nemají možnost zaměstnávat určité profese dočasně a flexibilně, většinou jsou s vytvořením nových pracovních míst velmi opatrné,“ upozorňuje Hana Púllová, ředitelka personální společnosti Randstad. „V nezaměstnanosti, zejména dlouhodobé, lidé velmi rychle ztrácejí pracovní návyky. Je proto důležité, aby měli co nejširší spektrum možností, jak práci v co nejkratším čase najít. Agenturní práce je jednou z těchto možností – pokud ji omezíme, ztížíme tím řadě lidí rychlejší návrat do práce a zároveň zatížíme státní kasu vyplácením dávek v nezaměstnanosti,“ dodává Hana Púllová.
Proti zpřísňování se staví i Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP). „Začínáme podléhat lehké hysterii, v rámci které vidíme v agenturním zaměstnávání největšího nepřítele trhu práce. Přitom se jedná všude v Evropě o flexibilní nástroj pracovního trhu,“ říká Karel Havlíček, předseda AMSP. „Veškeré finanční zatížení pracovních agentur dalšími poplatky se negativně promítlo v ceně, za kterou agentury na trhu práce své služby nabízí. To v konečném důsledku může přinést pokles mezd agenturních zaměstnanců,“ upozorňuje Tomáš Lukeš, tajemník Asociace českých nábytkářů. Podle jeho slov některé nábytkářské firmy agenturní zaměstnance využívají. „Jedná se většinou o větší společnosti nebo společnosti středně velké,“ dodává Tomáš Lukeš.
Namísto zpřísňování podmínek pro seriózní agentury žádají firmy z oboru postihy neseriózních nebo pololegálních agentur. „Podle ministerstva práce a sociálních věcí navržené regulace a finanční kauce pro poctivé agentury práce totálně ignorují problém s nelegály a pseudoagenturami. Proti nim necílí žádné z nich. Natožpak proti firmám, které si pseudoagentury objednávají a tím podporují obchodníky s lidmi,“ zdůrazňuje Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur (APA).
Hledání nových pracovníků je nákladné
Výběr nových zaměstnanců navíc bývá pro firmu drahý. Náklady na přijetí nového pracovníka se totiž rovnají zhruba ročnímu platu předchůdce, po kterém se místo uvolnilo. Do těchto čísel je započítána nejen personální inzerce, ale například také zapracování, školení, čas pracovníků dané firmy vynaložený na celý proces, riziko, že zaměstnanec odejde ve zkušební době a podobně. Nový zaměstnanec většinou nezačne být efektivní v době kratší než tři měsíce. Do nákladů je nutné započítat také odstupné na základě propuštění z důvodů nadbytečnosti nebo organizačních změn, pokud se firma s pracovníkem v budoucnu musí rozloučit. Výhodou agenturních pracovníků je jejich flexibilita v této oblasti, zejména u krátkodobých zakázek nebo v oborech, kde jsou časté výkyvy. Agenturní pracovníci jsou totiž sjednáni na dobu určitou. To je jejich výhoda oproti klasickým zaměstnancům, kteří jsou zákonem lépe chráněni a zaměstnavatel jim musí platit i v době, kdy pro ně nemá práci.
„Agenturní zaměstnanci jsou vlastně rezervou, která firmu uchrání v době propadu výroby nebo jí pomůže, když nastane boom. Jsou výhodní i pro realizaci různých jednorázových projektů, kdy se zaměstnavateli nevyplatí držet ve stálém poměru člověka, kterého využije jednou za rok či ještě déle,“ charakterizuje Jaroslava Rezlerová. Rozhodně ale nejde o pracovníky na jedno použití. Řada firem považuje agenturní pracovníky za nejlepší zdroj budoucích stálých zaměstnanců. Má čas si je vyzkoušet. V Evropě dnes asi každý třetí agenturní zaměstnanec získá do dvou let stálou práci.
Agenturní pracovník není nadávka. Firmy takto získávají i kvalitní profesionály.
Agenturní pracovník není nadávka. Firmy takto získávají i kvalitní profesionály. V českých firmách získali agenturní pracovníci nálepku zahraničních gastarbeiterů z těch nejnižších sociálních skupin a se špatnou znalostí jazyka. Tento způsob zaměstnávání však může být přínosem také u kvalifikovaných oborů, včetně menších firem.Zaměstnavatelé v dobách, kdy jedinou jistotou je nejistota, hledají cesty, jak zabezpečit, aby na rychlé změny na trhu mohli rychle reagovat. Jedním ze způsobů, jak tento problém řešit, je zaměstnávání agenturních pracovníků. Nejedná se o novinku. První agentura práce vznikla v roce 1948 v USA. Tehdy se dva právníci ocitli při přípravě soudního procesu pod tlakem neúprosných uzávěrek. Nutně potřebovali dodatečnou administrativní sílu pro dokončení případu, jenže neměli čas na to, aby se ještě navíc zabývali vyhledáváním nových pracovníků. „Zjistili, že na trhu vlastně neexistuje společnost, která by takovéto potřeby firem dokázala řešit. Výsledkem bylo založení Manpoweru,“ vysvětluje Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup.
Agenturní pracovníci nejsou jen montážní dělníci
V představách značné části lidí existuje rovnítko mezi pojmy agenturní zaměstnanec a pracovník na výrobním pásu. Důsledkem mediálního obrazu této sféry, ale i práce neseriózních agentur, je často spojování agenturní činnosti s nelegálním zaměstnáváním. Agenturní pracovníci však mají ve firmách mnohem širší uplatnění. „Když se podívám na jejich skladbu v našem případě, tak je to asi 40 procent v průmyslu, zbytek jsou segmenty služeb a pak specializované oblasti – například IT, technici, specialisté ve finančních oborech, pracovníci v call centrech, skladníci a podobně,“ dodává Jaroslava Rezlerová.
Velmi silné segmenty pro agenturní zaměstnávání ve světě jsou stavebnictví a hotelnictví, v ČR si velké firmy zajišťují flexibilitu lidských zdrojů pomocí sítě malých subdodavatelů. Typickým zákazníkem pracovní agentury je společnost, která má velké sezónní výkyvy v produkci. Z hlediska velikosti to jsou u nás nejčastěji velké zahraniční firmy. Důvodem ale není to, že by služba byla drahá a mohly si to dovolit pouze ony. Pro firmy má agenturní zaměstnávání výhodu nejenom ve flexibilitě náboru pracovníků, ale také v úsporách v personální oblasti. Personální agentury zajišťují hromadné nábory v mnoha regionech, svozové autobusy, pomoc při přestěhování i shánění ubytování. Mají na starost mzdovou a personální agendu, zavádějí elektronické docházkové systémy nebo mají ve firmě svoje koordinátory a personalisty. Strojírenství je jedním ze dvou největších segmentů, které agenturní zaměstnávání využívají. Tím druhým jsou služby, speciálně servisní centra, call centra, záruční servis apod., kde hovoříme o tisících lidí.
Dva tisíce dělníků nebo jeden brigádník
Agenturní pracovníci přitom nejsou jen doménou velkých firem, které potřebují pokrýt najednou stovky míst. „Pracujeme i pro malé firmy. Například pro jednu malou nástrojárnu v Kolíně, kterou provozuje majitel ve své garáži u rodinného domku. Když má více zakázek, tak potřebuje výpomoc. Neví ale, kde by našel čas obvolávat brigádníky a hlavně neví, jak se zpracovávají mzdy, jak má zaměstnance přihlásit na úřad,“ vysvětluje Jaroslava Rezlerová. Podobně využívají agenturní brigádníky také spolumajitelé malé tiskárny v Ústí nad Labem, kteří se po většinu roku vystačí sami. Když ale získali zakázku na tisk deseti tisíc katalogů, které museli mít zkompletované a vyexpedované během jednoho týdne, zajistili si tímto způsobem během několika hodin pět brigádníků na kompletování archů a skládání hotových brožur na paletu.
Agenturní pracovníci se přitom neuplatňují jen pro manuální práci. V posledních letech roste zájem o externí programátory, které si najme firma pouze na konkrétní projekt. Lidé z IT si na jednu stranu rádi přivydělají vedle současného zaměstnání a jsou vděční za to, že mohou získat novou zkušenost na zajímavém projektu. Na druhou stranu si však často práci aktivně nehledají. Pro firmy tak může být problém, jak je oslovit. Vybudovat si databázi lidí v různých oborech je totiž velmi náročná práce. Znamená to neustálé procházení databází, sbírání kontaktů na LinkedIn a Facebooku, oslovování známých, jestli nemají známé, kteří by se mohli hodit atd. Zejména malí podnikatelé na to nemají čas. Proto je agenturní zaměstnávání často přínosnější právě pro malé firmy, než pro ty velké. „Ve velké firmě je tým personalistů, kteří se na tuto oblast specializují, ale podnikatel musí řešit zakázky, prodávat, organizovat a ne trávit večery zadáváním inzerátů na internet,“ podotýká Jaroslava Rezlerová.
Omezení agenturních pracovníků firmy nechtějí
V souvislosti s chystanou novelou zákona o agenturním zaměstnávání, v jejímž rámci chce ministerstvo práce a sociálních věcí stanovit patnáctiprocentní kvótu pro podíl agenturních zaměstnanců v podniku a zakázat řetězení smluv, se brání nejenom personální agentury, ale také firmy z řady oborů. „Agenturní zaměstnávání je barometrem ekonomického růstu a zároveň nutným nástrojem k tomu, aby se firmy uměly s růsty a propady vyrovnávat. Pokud nemají možnost zaměstnávat určité profese dočasně a flexibilně, většinou jsou s vytvořením nových pracovních míst velmi opatrné,“ upozorňuje Hana Púllová, ředitelka personální společnosti Randstad. „V nezaměstnanosti, zejména dlouhodobé, lidé velmi rychle ztrácejí pracovní návyky. Je proto důležité, aby měli co nejširší spektrum možností, jak práci v co nejkratším čase najít. Agenturní práce je jednou z těchto možností – pokud ji omezíme, ztížíme tím řadě lidí rychlejší návrat do práce a zároveň zatížíme státní kasu vyplácením dávek v nezaměstnanosti,“ dodává Hana Púllová.
Proti zpřísňování se staví i Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP). „Začínáme podléhat lehké hysterii, v rámci které vidíme v agenturním zaměstnávání největšího nepřítele trhu práce. Přitom se jedná všude v Evropě o flexibilní nástroj pracovního trhu,“ říká Karel Havlíček, předseda AMSP. „Veškeré finanční zatížení pracovních agentur dalšími poplatky se negativně promítlo v ceně, za kterou agentury na trhu práce své služby nabízí. To v konečném důsledku může přinést pokles mezd agenturních zaměstnanců,“ upozorňuje Tomáš Lukeš, tajemník Asociace českých nábytkářů. Podle jeho slov některé nábytkářské firmy agenturní zaměstnance využívají. „Jedná se většinou o větší společnosti nebo společnosti středně velké,“ dodává Tomáš Lukeš.
Namísto zpřísňování podmínek pro seriózní agentury žádají firmy z oboru postihy neseriózních nebo pololegálních agentur. „Podle ministerstva práce a sociálních věcí navržené regulace a finanční kauce pro poctivé agentury práce totálně ignorují problém s nelegály a pseudoagenturami. Proti nim necílí žádné z nich. Natožpak proti firmám, které si pseudoagentury objednávají a tím podporují obchodníky s lidmi,“ zdůrazňuje Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur (APA).
Hledání nových pracovníků je nákladné
Výběr nových zaměstnanců navíc bývá pro firmu drahý. Náklady na přijetí nového pracovníka se totiž rovnají zhruba ročnímu platu předchůdce, po kterém se místo uvolnilo. Do těchto čísel je započítána nejen personální inzerce, ale například také zapracování, školení, čas pracovníků dané firmy vynaložený na celý proces, riziko, že zaměstnanec odejde ve zkušební době a podobně. Nový zaměstnanec většinou nezačne být efektivní v době kratší než tři měsíce. Do nákladů je nutné započítat také odstupné na základě propuštění z důvodů nadbytečnosti nebo organizačních změn, pokud se firma s pracovníkem v budoucnu musí rozloučit. Výhodou agenturních pracovníků je jejich flexibilita v této oblasti, zejména u krátkodobých zakázek nebo v oborech, kde jsou časté výkyvy. Agenturní pracovníci jsou totiž sjednáni na dobu určitou. To je jejich výhoda oproti klasickým zaměstnancům, kteří jsou zákonem lépe chráněni a zaměstnavatel jim musí platit i v době, kdy pro ně nemá práci.
„Agenturní zaměstnanci jsou vlastně rezervou, která firmu uchrání v době propadu výroby nebo jí pomůže, když nastane boom. Jsou výhodní i pro realizaci různých jednorázových projektů, kdy se zaměstnavateli nevyplatí držet ve stálém poměru člověka, kterého využije jednou za rok či ještě déle,“ charakterizuje Jaroslava Rezlerová. Rozhodně ale nejde o pracovníky na jedno použití. Řada firem považuje agenturní pracovníky za nejlepší zdroj budoucích stálých zaměstnanců. Má čas si je vyzkoušet. V Evropě dnes asi každý třetí agenturní zaměstnanec získá do dvou let stálou práci.
Dalibor Dostál
Česká televize, pořad Dobré ráno, pondělí 20.červenec 2015
Rozhovor 1. část Rozhovor 2. část
Rady k letním brigádám - zdanění.
Rozhovor 1. část Rozhovor 2. část
• Diskuze
ČTK, pondělí 06.červenec 2015
Zájemci o letní brigádu mají poslední možnost nějakou získat. Většina míst je už k prvnímu červencovému víkendu rozebraná a v celé zemi je na tento měsíc volných pouze pět tisíc míst. Ve velkých městech se brigádníci nejčastěji uplatní ve službách a logistice, v regionech převažují manuální práce. "Brigádníci mohou pomáhat při montážích, mohou vykonávat manipulační práce v hypermarketu, mohou pracovat v potravinářských podnicích, zejména ve výrobě nápojů a zpracování ovoce a zeleniny, v různých skladech a na stavbách, mohou dělat zahradnické práce, roznos letáku, pasivní telemarketing či mýt okna. Nakonec si své pracovníky najde většina brigád," řekl prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. Další možností přivýdělku pro studenty jsou stáže, při kterých navíc mohou získat i praxi v oboru. Firmy jich letos vypsaly dvakrát více než minulý rok. Přesto není jednoduché takovou stáž sehnat, podle Fondu dalšího vzdělávání uspěje teď v létě každý druhý.
Člověka bez smlouvy odhalí inspektoři snadno
Přes léto také častěji chodí inspektoři práce. Minulý rok odhalili touto dobou přes dva tisíce lidí zaměstnaných bez smlouvy a rozdali pokuty za 312 milionů korun. Nejčastěji pracovali takzvaně na černo právě brigádníci. Podle ministerstva práce a sociálních věcí podnikatelé často zneužívají dohodu o provedení práce, kvůli čemu stát přichází nejenom o peníze na daních, ale i na zdravotním a sociálním pojištění. Přitom na tuto dohodu může zaměstnanec pracovat jen 300 hodin ročně a z příjmu maximálně deset tisíc korun měsíčně neodvádět žádné pojištění. Lidé však často pracují mnohem víc a také si víc vydělají. Ministerstvo to chce změnit a nechat tuto možnost jen studentům.
Inspirací Slovensko
"Inspirujeme se mimo jiné na Slovensku, kde šli velmi tvrdě proti těmto dohodám a to tak, že je v podstatě zrušili," řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Další možností, jak tento problém řešit, je zavedení registru všech uzavřených dohod nebo evidence odpracovaných hodin u každého brigádníka. To se však nelíbí podnikatelům. "Výhoda těchto smluv je v tom, že umožňuje firmám rychle reagovat na výkyvy v zakázkách, to znamená, že mohou rychle lidi nabrat a rychle je propustit," řekla Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků. Podle ní stačí už zavedené kontroly inspektorů práce, které prohřešky pravidelně odhalují.
Brigád je letos více, většina je ale rozebraná.
Praha - Brigád a stáží je letos více než loni. Před začátkem léta nabízely firmy více než 25 tisíc míst, v průměru se na jednu pozici hlásilo třicet zájemců. V posledních letech se na letní práce hlásí méně studentů, zájem mají spíše dlouhodobě nezaměstnaní a živnostníci.Zájemci o letní brigádu mají poslední možnost nějakou získat. Většina míst je už k prvnímu červencovému víkendu rozebraná a v celé zemi je na tento měsíc volných pouze pět tisíc míst. Ve velkých městech se brigádníci nejčastěji uplatní ve službách a logistice, v regionech převažují manuální práce. "Brigádníci mohou pomáhat při montážích, mohou vykonávat manipulační práce v hypermarketu, mohou pracovat v potravinářských podnicích, zejména ve výrobě nápojů a zpracování ovoce a zeleniny, v různých skladech a na stavbách, mohou dělat zahradnické práce, roznos letáku, pasivní telemarketing či mýt okna. Nakonec si své pracovníky najde většina brigád," řekl prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. Další možností přivýdělku pro studenty jsou stáže, při kterých navíc mohou získat i praxi v oboru. Firmy jich letos vypsaly dvakrát více než minulý rok. Přesto není jednoduché takovou stáž sehnat, podle Fondu dalšího vzdělávání uspěje teď v létě každý druhý.
Člověka bez smlouvy odhalí inspektoři snadno
Přes léto také častěji chodí inspektoři práce. Minulý rok odhalili touto dobou přes dva tisíce lidí zaměstnaných bez smlouvy a rozdali pokuty za 312 milionů korun. Nejčastěji pracovali takzvaně na černo právě brigádníci. Podle ministerstva práce a sociálních věcí podnikatelé často zneužívají dohodu o provedení práce, kvůli čemu stát přichází nejenom o peníze na daních, ale i na zdravotním a sociálním pojištění. Přitom na tuto dohodu může zaměstnanec pracovat jen 300 hodin ročně a z příjmu maximálně deset tisíc korun měsíčně neodvádět žádné pojištění. Lidé však často pracují mnohem víc a také si víc vydělají. Ministerstvo to chce změnit a nechat tuto možnost jen studentům.
Inspirací Slovensko
"Inspirujeme se mimo jiné na Slovensku, kde šli velmi tvrdě proti těmto dohodám a to tak, že je v podstatě zrušili," řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Další možností, jak tento problém řešit, je zavedení registru všech uzavřených dohod nebo evidence odpracovaných hodin u každého brigádníka. To se však nelíbí podnikatelům. "Výhoda těchto smluv je v tom, že umožňuje firmám rychle reagovat na výkyvy v zakázkách, to znamená, že mohou rychle lidi nabrat a rychle je propustit," řekla Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků. Podle ní stačí už zavedené kontroly inspektorů práce, které prohřešky pravidelně odhalují.
ČT24
BusinessInfo.cz, pondělí 08.červen 2015
1. Agenturní zaměstnávání je 25 let opravdu jediným reálně fungujícím flexibilním nástrojem pracovního trhu v ČR.
Využívají ho denně jak firmy, které potřebují rychle měnit počty zaměstnanců podle zakázek, tak zaměstnanci, kterým tento způsob výdělku vyhovuje. Prázdné řeči politiků a úředníků o podpoře flexibility a zkrácených úvazků jsou jen utrácením evropských či veřejných prostředků. Rozsah agenturního zaměstnávání v ČR je 0,7% z celkového počtu zaměstnanců. V Evropě je pětinásobný, 3,5%. V celé Evropě se volá po vyšší flexibilitě a podpoře krátkodobých úvazků, Evropská komise deklaruje, že agenturní zaměstnávání je přínosným a pevným prvkem trhu práce.
Je důvod agenturní zaměstnávání podporovat, ne regulovat, nahrává to černému trhu.
Důkaz: Zákon o zaměstnanosti §§58-66, Zákoník práce §§307a-309, Zákon o zaměstnanosti §§58-66, portál MPSV.cz část zprostředkovatelny práce, portál Justice.cz, statistiky MPSV a Generálního ředitelství Úřadu práce 2008-2014 o umísťování uchazečů o práci a zprostředkování plus dočasném přidělování agenturních zaměstnanců.
2. Agentury práce významně snižují nezaměstnanost v ČR, ročně zaměstnají čtvrt milionu lidí.
Úspěšně zvyšují zaměstnanost v regionech, jejich prostřednictvím nezaměstnaní nachází trvalé pracovní poměry u klientů agentur z řad firem. Velkou skupinou agenturních zaměstnanců jsou těžko umístitelní lidé, kteří jsou po výkonu trestu, problémech s návykovými látkami, mají exekuce na mzdy a u běžných zaměstnavatelů práci nenajdou. V agenturách práce cíleně pracují také studenti na brigádách, čerství absolventi SŠ a VŠ bez praxe, maminky na rodičovské dovolené, důchodci invalidní i starobní, lidé hledající přivýdělek v druhém zaměstnání.
Zvyšme regulaci agentur práce a rázem můžeme mít 750 tis. nezaměstnaných a černý pracovní trh. Stát přijde o daně a pojistné.
Důkaz: statistiky MPSV a GŘ ÚP 2008-2014 o umísťování uchazečů o práci a zprostředkování plus dočasném přidělování agenturních zaměstnanců.
3. Agentury práce jsou významným lokálním zaměstnavatelem, celkem se o jejich provoz stará 17.000 kmenových zaměstnanců.
V průměru se o provoz agentury práce stará mimo majitele dalších 9 osob na pozicích dispečerů, personalistů, mzdových účetních, ekonomů, psychologů a dalších specializovaných profesí. Jejich mzdy překračují celorepublikový průměr.
Zvyšme regulaci agentur práce a 17 tis. specializovaných osob může ztratit práci. Stát přijde o daně a pojistné.
Důkaz: statistiky MPSV a GŘ ÚP 2005-2015 o počtu agentur práce, portál MPSV.cz část zprostředkovatelny práce, portál Justice.cz, statistiky o členech APA a APPS.
4. Agentury práce jsou významným zaměstnavatelem žen, hodně žen je i vede nebo vlastní.
V průměru se o provoz agentury práce stará více žen než mužů, nacházejí zde uplatnění i na částečných pracovních úvazcích nebo v době rodičovské dovolené. Je to dáno charakterem profesí i převážně administrativními pracemi v kancelářích. Proto je často nacházíme ve vedení nebo jsou majitelkami či spolumajitelkami v případě rodinných firem.
Zvyšme jejich regulaci a rázem můžeme mít více nezaměstnaných žen i celé rodiny v problémech. Stát přijde o daně a pojistné, tratí na dávkách.
Důkaz: statistiky MPSV a GŘ ÚP 2005-2015 o počtu agentur práce, portál MPSV.cz část zprostředkovatelny práce, portál Justice.cz, statistiky o členech APA a APPS.
5. Agentury práce i jejich odpovědní zástupci podléhají každé 3 roky pravidelné kontrole GŘ ÚP při žádosti o obnovu povolení, není žádný důvod ke zpřísňování.
Neexistuje v ČR obor, kde musíte každé 3 roky znovu žádat o povolení, dokládat ho všemi ověřenými listinami a procházet kontrolou MV ČR a MPSV. Většina agentur práce už za 12 let, od doby platnosti novely Zákona o zaměstnanosti, prošla takovou kontrolou 4x. A pokaždé je přísnější podle nových regulí. Jen správní poplatek za vystavení povolení zdražil z 1 tisíce Kč až na 50 tisíc (dle rozsahu povolení).
Zaveďme nové regulace, zvyšme finanční náročnost kaucemi, povinným zaměstnáváním odpovědných zástupců a černý trh zajásá. Bude méně legálních agentur práce, stát přijde o daně a pojistné.
Důkaz: Zákon o zaměstnanosti §§58-66, portál MPSV.cz část zprostředkovatelny práce.
6. Agentury práce jsou od roku 2007 nejkontrolovanějšími firmami s výbornými výsledky, ročně jich SÚIP zkontroluje 1/3, tedy okolo 500, a najde jen pár pochybení.
Už 8 let je vždy hlavním úkolem SÚIP kontrola agentur práce. V roce 2013 SÚIP provedl 567 kontrol u 1.588 agentur práce, pochybení shledal jen u 15 z nich, tj. 1% celkového počtu. V roce 2014 SÚIP provedl 524 kontrol u 1.645 agentur práce, pochybení shledal jen u 70 z nich, tj. 4% celkového počtu. Na většině pochybení se ovšem zcela beztrestně podílela objednávající firma, když zatajila agentuře práce srovnatelné mzdové podmínky svých zaměstnanců.
Legální agentury práce nejsou problém, problém je černý trh práce a pseudoagentury. Jen o nich jsou kauzy v médiích, jen tyto páchají nelegálnosti prakticky ze 100%. A beztrestnost objednavatelů k tomu jen vybízí.
Důkaz: výroční zprávy SÚIP 2013+2014, opakovaná vystoupení zástupců MPSV na konferencích, statistiky MPSV a GŘ ÚP 2005-2015 o počtu agentur práce.
7. Pseudoagentury jsou díky Zákonu o zaměstnanosti o 50% levnější než legální agentury práce.
Ten zakazuje při dočasném přidělování agenturním zaměstnancům uzavírat Dohody o provedení práce, do 10 tis. Kč výdělku měsíčně bez pojistného. Pseudoagentury je uzavírají, pseudagenturní zaměstnanec má o 11% vyšší čistý výdělek. Agentura práce nesmí s firmou uzavřít Smlouvu o dílo, pseudoagentury je uzavírají. Díky kombinaci DPP a SoD ušetří firma objednáním pseudoagentury 34% na odvodech z mezd, o 11% sníží hrubé mzdy, neplatí dovolenou, nemocenskou. Tím v součtu ušetří 50% mzdových nákladů. Legální agentury práce a agenturní zaměstnanci jsou už 11 let zákonem diskriminovány a nedokáží pseudoagenturám konkurovat. Navíc Zákon o zaměstnanosti nepostihuje firmy, objednávající pseudoagentury.
Problém je systémová diskriminace legálních agentur práce zákonem. Umožňuje zastřené agenturní zaměstnávání, kdy vydělá firma, pseudoagenturní zaměstnanec i pseudoagentura. Legální agentury práce přicházejí o zakázky, stát o daně a pojistné.
Důkaz: Zákon o zaměstnanosti §66, Zákoník práce §§307a až 309, Zákon o dani z příjmu, Zákon o sociálním a zdravotním pojištění.
8. Počet agentur práce v ČR je vyhovující, je jich v poměru i celkově méně, než v sousedním Německu.
Počet agentur práce v ČR je v průměru 1.700. V roce 2013 jich bylo v ČR s 10 miliony obyvatel 1.588, v Německu s 80 miliony obyvatel 18.000. Tedy v ČR s 8x méně obyvateli bylo 11x méně agentur práce. Agentury práce jsou rozprostřeny ve 14 krajích ČR, většina působí jen lokálně nebo se úzce specializuje na část trhu práce (např. zdravotní sestry, brigády studentům, au pair).
Neregulujme počet agentur práce, trh už je reguluje sám a dobře. Nenahrávejme monopolům a černému trhu.
Důkaz: statistiky MPSV a GŘ ÚP 2005-2014 o vývoji počtu agentur práce, časopis Českomoravské konfederace odborových svazů Sondy Revue 2/2015, Spolkový úřad práce SRN (BundesagenturfurArbeit).
9. Počet agentur práce v ČR může MV ČR a MPSV ČR ihned snížit o 1/3, když nebude stále vydávat povolení agenturám práce, neplnícím povinnosti ve Sbírce listin Obchodního rejstříku.
Projekt Transparentní agentura práce, který dělala od září 2014 do dubna 2015 Asociace pracovních agentur podle veřejných rejstříků, vedených MPSV ČR a MSp ČR, odhalil 525 agentur práce, které povinnost dlouhodobě neplní. Hodně z nich 10 a více let. Přesto je každé tři roky při obnově povolení považuje MV ČR za spolehlivé a prověřené a MPSV jim vydává povolení k činnosti. A nechtějí to změnit.
Nevymýšlejme nová omezení, důsledně trvejme na plnění nynějších povinností, to stačí.
Důkaz: portál MPSV.cz část zprostředkovatelny práce, portál Justice.cz, Projekt Transparentní agentura práce a 525 datovou schránkou odeslaných udání současně místně příslušnému Obchodnímu rejstříku soudu, Finančnímu úřadu a Oblastnímu Inspektorátu Práce.
10. Počet agentur práce v ČR může MPSV ČR ihned snížit o 1/3, když bude odebírat povolení dle §59 ZoZ, což už 10 let nedělá.
Počet agentur práce, které jsou povinny každoročně podávat hlášení o své činnosti, je v průměru 2.299. Povinnost neplní v průměru 824 z nich. Při prvním prohřešku může GŘ ÚP (dříve MPSV), udělit pokutu až 50 tis. Kč, při opakování odebrat povolení k činnosti. MPSV to do roku 2012 nedělalo vůbec, GŘ ÚP s tím teprve začíná.
Nevymýšlejme nová omezení, důsledně trvejme na plnění nynějších povinností, to stačí.
Důkaz: statistiky MPSV 2008-2012 o plnění informační povinnosti agenturami práce.
Statistiky zaměstnanosti v agenturách práce 2008 – 2014
Rok - Celkem počet volných míst - Celkem počet umístěných osob - Celkem počet zaměstnanců přidělených k uživateli
(dle § 59 odst. 2 písm. a + b + c zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti)
2008 - 198 382 - 84 553 - 230 455
2009 - 94 592 - 44 722 - 164 507
2010 - 94 550 - 51 021 - 195 586
2011 - 69 195 - 69 311 - 172 069
2012 - 108 391 - 44 790 - 197 144
2013 - 115 189 - 50 228 - 223 912
2014 - 130 237 - 57 820 - 261 819
Průměr - 115 791 - 57 492 - 206 499.
Počet vydaných povolení agenturám práce v ČR 2005 – 2015 (povolení jsou jen 3letá)
Rok (k datu) - Počet agentur práce v ČR dle MPSV
31.12.2005 - 1 147
31.12.2006 - 1 510
31.12.2007 - 1 811
31.12.2008 - 2 228
31.12.2009 - 2 214
31.12.2010 - 1 714
31.12.2011 - 1 307
31.12.2012 - 1 483
31.12.2013 - 1 588
18.8.2014 - 1 645
23.2.2015 - 1 585
Průměr - 1 740.
Počet agentur práce, plnících a neplnících informační povinnost v letech 2008 - 2012
Rok - Počet AP, které měly v daném roce podat přehled o činnost - Počet AP, které ho podaly - Počet AP, které ho nepodaly
2008 - 2 587 - 1 780 - 807
2009 - 2 579 - 1 743 - 836
2010 - 2 474 - 1 488 - 986
2011 - 2 012 - 1 256 - 756
2012 - 1 844 - 1 108 - 736
Průměr - 2 299 - 1 475 - 824.
Axiomy:
1. Veřejnost se na základě mediálních kauz a prezentací politiků mylně domnívá, že agenturní zaměstnávání je problém.
Veškeré negativní jevy se přitom odehrávají v šedé zóně pseudoagentur, které legálními pracovními agenturami nejsou a pouze tak vystupují. Na jejich činnost je státní moc krátká a neumí je z trhu eliminovat. Místo toho se cílí na legální agentury práce, které prochází kontrolami státu bez problémů.
2. Rozsah agenturního zaměstnávání v ČR je 0,7% z celkového počtu zaměstnanců. Evropský průměr je přitom 1,7%, nicméně v některých zemích je ažpětinásobný.
V celé Evropě se volá po vyšší flexibilitě a podpoře krátkodobých úvazků, Evropská komise deklaruje, že agenturní zaměstnávání je přínosným a pevným prvkem trhu práce. Přesto naši úředníci a politici jedou proti proudu a agenturní zaměstnávání zašlapávají do země.
3. Zdaleka už neplatí, že agenturní zaměstnanec je pro firmu levnější než stálý zaměstnanec na pracovní poměr. Právě naopak, často bývá dražší.
Ale pro firmy je čím dál tím více rozhodující právě ona flexibilita agenturního zaměstnávání, které dávají předost před porovnáním výdajů. Agenturní zaměstnanci jsou velmi dobře stávajícími zákony chráněni a mají srovnatelné nebo často i vyšší mzdy, než stálí zaměstnanci.
4. Agenturní zaměstnávání významně přispívá ke snížení švarcsystému, který se stal nešvarem českého trhu práce.
Agenturním zaměstnáváním získá firma legální formu flexibilního zaměstnávání a nemá tak potřebu „zaměstnávat“ OSVČ na živnostenský list.
5. Agenturní zaměstnání je už v současné podobě velmi silně regulováno. Jeho další regulací dojde k významnému posílení šedé a černé ekonomické zóny.
Zvýší se podíl nelegálního trhu práce, kde více a více lidí bude pracovat na černo, bez smluv a pojištění.
Desatero agenturního zaměstnávání.
Desatero agenturního zaměstnávání - Asociace pracovních agentur (APA), člen Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR), zpracovala analýzu a axiomy agenturního zaměstnávání.1. Agenturní zaměstnávání je 25 let opravdu jediným reálně fungujícím flexibilním nástrojem pracovního trhu v ČR.
Využívají ho denně jak firmy, které potřebují rychle měnit počty zaměstnanců podle zakázek, tak zaměstnanci, kterým tento způsob výdělku vyhovuje. Prázdné řeči politiků a úředníků o podpoře flexibility a zkrácených úvazků jsou jen utrácením evropských či veřejných prostředků. Rozsah agenturního zaměstnávání v ČR je 0,7% z celkového počtu zaměstnanců. V Evropě je pětinásobný, 3,5%. V celé Evropě se volá po vyšší flexibilitě a podpoře krátkodobých úvazků, Evropská komise deklaruje, že agenturní zaměstnávání je přínosným a pevným prvkem trhu práce.
Je důvod agenturní zaměstnávání podporovat, ne regulovat, nahrává to černému trhu.
Důkaz: Zákon o zaměstnanosti §§58-66, Zákoník práce §§307a-309, Zákon o zaměstnanosti §§58-66, portál MPSV.cz část zprostředkovatelny práce, portál Justice.cz, statistiky MPSV a Generálního ředitelství Úřadu práce 2008-2014 o umísťování uchazečů o práci a zprostředkování plus dočasném přidělování agenturních zaměstnanců.
2. Agentury práce významně snižují nezaměstnanost v ČR, ročně zaměstnají čtvrt milionu lidí.
Úspěšně zvyšují zaměstnanost v regionech, jejich prostřednictvím nezaměstnaní nachází trvalé pracovní poměry u klientů agentur z řad firem. Velkou skupinou agenturních zaměstnanců jsou těžko umístitelní lidé, kteří jsou po výkonu trestu, problémech s návykovými látkami, mají exekuce na mzdy a u běžných zaměstnavatelů práci nenajdou. V agenturách práce cíleně pracují také studenti na brigádách, čerství absolventi SŠ a VŠ bez praxe, maminky na rodičovské dovolené, důchodci invalidní i starobní, lidé hledající přivýdělek v druhém zaměstnání.
Zvyšme regulaci agentur práce a rázem můžeme mít 750 tis. nezaměstnaných a černý pracovní trh. Stát přijde o daně a pojistné.
Důkaz: statistiky MPSV a GŘ ÚP 2008-2014 o umísťování uchazečů o práci a zprostředkování plus dočasném přidělování agenturních zaměstnanců.
3. Agentury práce jsou významným lokálním zaměstnavatelem, celkem se o jejich provoz stará 17.000 kmenových zaměstnanců.
V průměru se o provoz agentury práce stará mimo majitele dalších 9 osob na pozicích dispečerů, personalistů, mzdových účetních, ekonomů, psychologů a dalších specializovaných profesí. Jejich mzdy překračují celorepublikový průměr.
Zvyšme regulaci agentur práce a 17 tis. specializovaných osob může ztratit práci. Stát přijde o daně a pojistné.
Důkaz: statistiky MPSV a GŘ ÚP 2005-2015 o počtu agentur práce, portál MPSV.cz část zprostředkovatelny práce, portál Justice.cz, statistiky o členech APA a APPS.
4. Agentury práce jsou významným zaměstnavatelem žen, hodně žen je i vede nebo vlastní.
V průměru se o provoz agentury práce stará více žen než mužů, nacházejí zde uplatnění i na částečných pracovních úvazcích nebo v době rodičovské dovolené. Je to dáno charakterem profesí i převážně administrativními pracemi v kancelářích. Proto je často nacházíme ve vedení nebo jsou majitelkami či spolumajitelkami v případě rodinných firem.
Zvyšme jejich regulaci a rázem můžeme mít více nezaměstnaných žen i celé rodiny v problémech. Stát přijde o daně a pojistné, tratí na dávkách.
Důkaz: statistiky MPSV a GŘ ÚP 2005-2015 o počtu agentur práce, portál MPSV.cz část zprostředkovatelny práce, portál Justice.cz, statistiky o členech APA a APPS.
5. Agentury práce i jejich odpovědní zástupci podléhají každé 3 roky pravidelné kontrole GŘ ÚP při žádosti o obnovu povolení, není žádný důvod ke zpřísňování.
Neexistuje v ČR obor, kde musíte každé 3 roky znovu žádat o povolení, dokládat ho všemi ověřenými listinami a procházet kontrolou MV ČR a MPSV. Většina agentur práce už za 12 let, od doby platnosti novely Zákona o zaměstnanosti, prošla takovou kontrolou 4x. A pokaždé je přísnější podle nových regulí. Jen správní poplatek za vystavení povolení zdražil z 1 tisíce Kč až na 50 tisíc (dle rozsahu povolení).
Zaveďme nové regulace, zvyšme finanční náročnost kaucemi, povinným zaměstnáváním odpovědných zástupců a černý trh zajásá. Bude méně legálních agentur práce, stát přijde o daně a pojistné.
Důkaz: Zákon o zaměstnanosti §§58-66, portál MPSV.cz část zprostředkovatelny práce.
6. Agentury práce jsou od roku 2007 nejkontrolovanějšími firmami s výbornými výsledky, ročně jich SÚIP zkontroluje 1/3, tedy okolo 500, a najde jen pár pochybení.
Už 8 let je vždy hlavním úkolem SÚIP kontrola agentur práce. V roce 2013 SÚIP provedl 567 kontrol u 1.588 agentur práce, pochybení shledal jen u 15 z nich, tj. 1% celkového počtu. V roce 2014 SÚIP provedl 524 kontrol u 1.645 agentur práce, pochybení shledal jen u 70 z nich, tj. 4% celkového počtu. Na většině pochybení se ovšem zcela beztrestně podílela objednávající firma, když zatajila agentuře práce srovnatelné mzdové podmínky svých zaměstnanců.
Legální agentury práce nejsou problém, problém je černý trh práce a pseudoagentury. Jen o nich jsou kauzy v médiích, jen tyto páchají nelegálnosti prakticky ze 100%. A beztrestnost objednavatelů k tomu jen vybízí.
Důkaz: výroční zprávy SÚIP 2013+2014, opakovaná vystoupení zástupců MPSV na konferencích, statistiky MPSV a GŘ ÚP 2005-2015 o počtu agentur práce.
7. Pseudoagentury jsou díky Zákonu o zaměstnanosti o 50% levnější než legální agentury práce.
Ten zakazuje při dočasném přidělování agenturním zaměstnancům uzavírat Dohody o provedení práce, do 10 tis. Kč výdělku měsíčně bez pojistného. Pseudoagentury je uzavírají, pseudagenturní zaměstnanec má o 11% vyšší čistý výdělek. Agentura práce nesmí s firmou uzavřít Smlouvu o dílo, pseudoagentury je uzavírají. Díky kombinaci DPP a SoD ušetří firma objednáním pseudoagentury 34% na odvodech z mezd, o 11% sníží hrubé mzdy, neplatí dovolenou, nemocenskou. Tím v součtu ušetří 50% mzdových nákladů. Legální agentury práce a agenturní zaměstnanci jsou už 11 let zákonem diskriminovány a nedokáží pseudoagenturám konkurovat. Navíc Zákon o zaměstnanosti nepostihuje firmy, objednávající pseudoagentury.
Problém je systémová diskriminace legálních agentur práce zákonem. Umožňuje zastřené agenturní zaměstnávání, kdy vydělá firma, pseudoagenturní zaměstnanec i pseudoagentura. Legální agentury práce přicházejí o zakázky, stát o daně a pojistné.
Důkaz: Zákon o zaměstnanosti §66, Zákoník práce §§307a až 309, Zákon o dani z příjmu, Zákon o sociálním a zdravotním pojištění.
8. Počet agentur práce v ČR je vyhovující, je jich v poměru i celkově méně, než v sousedním Německu.
Počet agentur práce v ČR je v průměru 1.700. V roce 2013 jich bylo v ČR s 10 miliony obyvatel 1.588, v Německu s 80 miliony obyvatel 18.000. Tedy v ČR s 8x méně obyvateli bylo 11x méně agentur práce. Agentury práce jsou rozprostřeny ve 14 krajích ČR, většina působí jen lokálně nebo se úzce specializuje na část trhu práce (např. zdravotní sestry, brigády studentům, au pair).
Neregulujme počet agentur práce, trh už je reguluje sám a dobře. Nenahrávejme monopolům a černému trhu.
Důkaz: statistiky MPSV a GŘ ÚP 2005-2014 o vývoji počtu agentur práce, časopis Českomoravské konfederace odborových svazů Sondy Revue 2/2015, Spolkový úřad práce SRN (BundesagenturfurArbeit).
9. Počet agentur práce v ČR může MV ČR a MPSV ČR ihned snížit o 1/3, když nebude stále vydávat povolení agenturám práce, neplnícím povinnosti ve Sbírce listin Obchodního rejstříku.
Projekt Transparentní agentura práce, který dělala od září 2014 do dubna 2015 Asociace pracovních agentur podle veřejných rejstříků, vedených MPSV ČR a MSp ČR, odhalil 525 agentur práce, které povinnost dlouhodobě neplní. Hodně z nich 10 a více let. Přesto je každé tři roky při obnově povolení považuje MV ČR za spolehlivé a prověřené a MPSV jim vydává povolení k činnosti. A nechtějí to změnit.
Nevymýšlejme nová omezení, důsledně trvejme na plnění nynějších povinností, to stačí.
Důkaz: portál MPSV.cz část zprostředkovatelny práce, portál Justice.cz, Projekt Transparentní agentura práce a 525 datovou schránkou odeslaných udání současně místně příslušnému Obchodnímu rejstříku soudu, Finančnímu úřadu a Oblastnímu Inspektorátu Práce.
10. Počet agentur práce v ČR může MPSV ČR ihned snížit o 1/3, když bude odebírat povolení dle §59 ZoZ, což už 10 let nedělá.
Počet agentur práce, které jsou povinny každoročně podávat hlášení o své činnosti, je v průměru 2.299. Povinnost neplní v průměru 824 z nich. Při prvním prohřešku může GŘ ÚP (dříve MPSV), udělit pokutu až 50 tis. Kč, při opakování odebrat povolení k činnosti. MPSV to do roku 2012 nedělalo vůbec, GŘ ÚP s tím teprve začíná.
Nevymýšlejme nová omezení, důsledně trvejme na plnění nynějších povinností, to stačí.
Důkaz: statistiky MPSV 2008-2012 o plnění informační povinnosti agenturami práce.
Statistiky zaměstnanosti v agenturách práce 2008 – 2014
Rok - Celkem počet volných míst - Celkem počet umístěných osob - Celkem počet zaměstnanců přidělených k uživateli
(dle § 59 odst. 2 písm. a + b + c zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti)
2008 - 198 382 - 84 553 - 230 455
2009 - 94 592 - 44 722 - 164 507
2010 - 94 550 - 51 021 - 195 586
2011 - 69 195 - 69 311 - 172 069
2012 - 108 391 - 44 790 - 197 144
2013 - 115 189 - 50 228 - 223 912
2014 - 130 237 - 57 820 - 261 819
Průměr - 115 791 - 57 492 - 206 499.
Počet vydaných povolení agenturám práce v ČR 2005 – 2015 (povolení jsou jen 3letá)
Rok (k datu) - Počet agentur práce v ČR dle MPSV
31.12.2005 - 1 147
31.12.2006 - 1 510
31.12.2007 - 1 811
31.12.2008 - 2 228
31.12.2009 - 2 214
31.12.2010 - 1 714
31.12.2011 - 1 307
31.12.2012 - 1 483
31.12.2013 - 1 588
18.8.2014 - 1 645
23.2.2015 - 1 585
Průměr - 1 740.
Počet agentur práce, plnících a neplnících informační povinnost v letech 2008 - 2012
Rok - Počet AP, které měly v daném roce podat přehled o činnost - Počet AP, které ho podaly - Počet AP, které ho nepodaly
2008 - 2 587 - 1 780 - 807
2009 - 2 579 - 1 743 - 836
2010 - 2 474 - 1 488 - 986
2011 - 2 012 - 1 256 - 756
2012 - 1 844 - 1 108 - 736
Průměr - 2 299 - 1 475 - 824.
Axiomy:
1. Veřejnost se na základě mediálních kauz a prezentací politiků mylně domnívá, že agenturní zaměstnávání je problém.
Veškeré negativní jevy se přitom odehrávají v šedé zóně pseudoagentur, které legálními pracovními agenturami nejsou a pouze tak vystupují. Na jejich činnost je státní moc krátká a neumí je z trhu eliminovat. Místo toho se cílí na legální agentury práce, které prochází kontrolami státu bez problémů.
2. Rozsah agenturního zaměstnávání v ČR je 0,7% z celkového počtu zaměstnanců. Evropský průměr je přitom 1,7%, nicméně v některých zemích je ažpětinásobný.
V celé Evropě se volá po vyšší flexibilitě a podpoře krátkodobých úvazků, Evropská komise deklaruje, že agenturní zaměstnávání je přínosným a pevným prvkem trhu práce. Přesto naši úředníci a politici jedou proti proudu a agenturní zaměstnávání zašlapávají do země.
3. Zdaleka už neplatí, že agenturní zaměstnanec je pro firmu levnější než stálý zaměstnanec na pracovní poměr. Právě naopak, často bývá dražší.
Ale pro firmy je čím dál tím více rozhodující právě ona flexibilita agenturního zaměstnávání, které dávají předost před porovnáním výdajů. Agenturní zaměstnanci jsou velmi dobře stávajícími zákony chráněni a mají srovnatelné nebo často i vyšší mzdy, než stálí zaměstnanci.
4. Agenturní zaměstnávání významně přispívá ke snížení švarcsystému, který se stal nešvarem českého trhu práce.
Agenturním zaměstnáváním získá firma legální formu flexibilního zaměstnávání a nemá tak potřebu „zaměstnávat“ OSVČ na živnostenský list.
5. Agenturní zaměstnání je už v současné podobě velmi silně regulováno. Jeho další regulací dojde k významnému posílení šedé a černé ekonomické zóny.
Zvýší se podíl nelegálního trhu práce, kde více a více lidí bude pracovat na černo, bez smluv a pojištění.
Autoři článku: Ing. René Kuchár, člen Výboru Asociace pracovních agentur a Ing. Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur
BusinessInfo.cz, pondělí 08.červen 2015
AMSP ČR zásadně nesouhlasí s návrhem další regulace agentur práce. Považuje to za zcela chybný krok, který pouze nahrává černému trhu. Návrh nové regulace přináší 12 tezí legislativních změn, které regulují již tak přeregulované agenturní zaměstnávání. Nesouhlas vyjadřujeme k těmto změnám:
- Kauce 500 tis. Kč, kterou musí každá agentura složit, pokud chce podnikat
- Zvýšení poplatku za povolení k agenturnímu zaměstnávání
- Odpovědný zástupce musí být zaměstnancem agentury na pracovní smlouvu
- Zákaz řetězení pracovních smluv u agenturních zaměstnanců
- Kvóty pro odběratele agenturních zaměstnanců na jejich počet.
Rozsah agenturního zaměstnávání v ČR je 0,7% z celkového počtu zaměstnanců, což je výrazně menší podíl než v poměrně silně regulované EU, kde se pohybuje v průměru 1,7%. Sama Evropská komise deklaruje, že agenturní zaměstnávání je přínosným a pevným prvkem trhu práce. Agentury práce v ČR ročně zaměstnají čtvrt milionu lidí, přičemž velkou skupinou agenturních zaměstnanců jsou nejen studenti, maminky na rodičovské dovolené, osoby 50+, ale i těžko umístitelní lidé, kteří jsou po výkonu trestu, problémech s návykovými látkami, mají exekuce na mzdy a u běžných zaměstnavatelů práci nenajdou. Agentury práce přitom podléhají každé tři roky pravidelné kontrole GŘ ÚP při žádosti o obnovu povolení a jsou v každoročním pravidelném plánu kontrol inspektorátů práce v celé ČR. Za roky 2013 a 2014 jich inspekce práce zkontrolovala 1.091, tj. 2/3 celkového počtu, pochybení našla jen u 85 z nich.
Problém, který skutečně vzniká, jsou tzv. pseudoagentury, které jsou až o 50% levnější než legální agentury práce
Zákon o zaměstnanosti totiž zakazuje při dočasném přidělování agenturním zaměstnancům uzavírat Dohody o provedení práce. Pseudoagentury je přesto uzavírají, čímž má pseudagenturní zaměstnanec o 11% vyšší čistý výdělek. Agentura práce nesmí s firmou uzavřít Smlouvu o dílo, pseudoagentury je standardně uzavírají. Díky kombinaci DPP a Smlouvy o dílo ušetří firma objednáním pseudoagentury 34% na odvodech z mezd, o 11% sníží hrubé mzdy, neplatí dovolenou ani nemocenskou. Tím v součtu ušetří až 50% mzdových nákladů.
Tolik diskutovaný počet agentur práce v ČR může MV ČR a MPSV ČR ihned snížit až o 1/3, pokud nebude nadále vydávat povolení agenturám práce, neplnícím povinnosti ve Sbírce listin Obchodního rejstříku. Projekt Transparentní agentura práce, který dělala od září 2014 do dubna 2015 Asociace pracovních agentur podle veřejných rejstříků, vedených MPSV ČR a MSp ČR, odhalil 525 agentur práce, které své povinnosti dlouhodobě neplní. Přesto je každé tři roky při obnově povolení považuje MV ČR za spolehlivé a prověřené a MPSV jim vydává další povolení k činnosti. Počet agentur práce, které jsou povinny každoročně podávat hlášení o své činnosti, je v průměru 2.299. Povinnost neplní v průměru 824 z nich.
Karel Havlíček, předseda AMSP ČR k tomu dodává: Začínáme podléhat lehké hysterii, v rámci které vidíme v agenturním zaměstnávání největšího nepřítele trhu práce. Přitom se jedná všude v Evropě o flexibilní nástroj pracovního trhu. Využívají ho jak firmy, které potřebují rychle měnit počty zaměstnanců podle zakázek, tak zaměstnanci, kterým tento způsob výdělku vyhovuje. Redukce podpory agenturního zaměstnávání a zvýšení regulací pouze posílí nelegální zaměstnávání, včetně tolik diskutovaného švarcsystému. Místo toho, abychom posílili kontroly vůči pseudoagenturám, které celý systém zneužívají, tak zkomplikujeme situaci těm poctivým.“
Ing. Radovan Burkovič, člen Výboru a prezident Asociace pracovních agentur (APA), která je rovněž členem Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR uvádí: “Členové a zástupci Asociace pracovních agentur jsou hluboce frustrováni zbytečným, 2,5 roku trvajícím jednáním Pracovní skupiny k agenturnímu zaměstnávání RHSD na MPSV (tripartita). Jako by vůbec neexistovalo, jako bychom nejednali 2,5 roku se zástupci MPSV, Generálním ředitelstvím Úřadu práce, MV ČR, odboráři a Svazem průmyslu a dopravy ČR o omezení nelegálního trhu práce. MPSV navržené regulace a finanční kauce pro poctivé agentury práce totálně ignorují problém s nelegály a pseudoagenturami. Proti nim necílí žádné z nich. Natožpak proti firmám, které si pseudoagentury objednávají a tím podporují obchodníky s lidmi. Členové APA volají po demisi odpovědných osob MPSV. Není přece dále možné, aby MPSV 10 let pravidelně opakovaným omezováním legálních agentur práce otevřeně podporovalo kriminální živly. Ptáme se – jde o nekompetenci MPSV, záměr zlikvidovat legální trh práce nebo přímo korupci?"
AMSP ČR k regulaci pracovních agentur.
Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) považuje návrh na další regulaci pracovních agentur za špatný a současně vyzývá, aby stát začal neprodleně postihovat zastřené agenturní zaměstnávání přes tzv. pseudoagentury, které jsou největším problémem oboru. Tento stav poškozuje zejména malé a střední agentury práce vlastněné českými majiteli.AMSP ČR zásadně nesouhlasí s návrhem další regulace agentur práce. Považuje to za zcela chybný krok, který pouze nahrává černému trhu. Návrh nové regulace přináší 12 tezí legislativních změn, které regulují již tak přeregulované agenturní zaměstnávání. Nesouhlas vyjadřujeme k těmto změnám:
- Kauce 500 tis. Kč, kterou musí každá agentura složit, pokud chce podnikat
- Zvýšení poplatku za povolení k agenturnímu zaměstnávání
- Odpovědný zástupce musí být zaměstnancem agentury na pracovní smlouvu
- Zákaz řetězení pracovních smluv u agenturních zaměstnanců
- Kvóty pro odběratele agenturních zaměstnanců na jejich počet.
Rozsah agenturního zaměstnávání v ČR je 0,7% z celkového počtu zaměstnanců, což je výrazně menší podíl než v poměrně silně regulované EU, kde se pohybuje v průměru 1,7%. Sama Evropská komise deklaruje, že agenturní zaměstnávání je přínosným a pevným prvkem trhu práce. Agentury práce v ČR ročně zaměstnají čtvrt milionu lidí, přičemž velkou skupinou agenturních zaměstnanců jsou nejen studenti, maminky na rodičovské dovolené, osoby 50+, ale i těžko umístitelní lidé, kteří jsou po výkonu trestu, problémech s návykovými látkami, mají exekuce na mzdy a u běžných zaměstnavatelů práci nenajdou. Agentury práce přitom podléhají každé tři roky pravidelné kontrole GŘ ÚP při žádosti o obnovu povolení a jsou v každoročním pravidelném plánu kontrol inspektorátů práce v celé ČR. Za roky 2013 a 2014 jich inspekce práce zkontrolovala 1.091, tj. 2/3 celkového počtu, pochybení našla jen u 85 z nich.
Problém, který skutečně vzniká, jsou tzv. pseudoagentury, které jsou až o 50% levnější než legální agentury práce
Zákon o zaměstnanosti totiž zakazuje při dočasném přidělování agenturním zaměstnancům uzavírat Dohody o provedení práce. Pseudoagentury je přesto uzavírají, čímž má pseudagenturní zaměstnanec o 11% vyšší čistý výdělek. Agentura práce nesmí s firmou uzavřít Smlouvu o dílo, pseudoagentury je standardně uzavírají. Díky kombinaci DPP a Smlouvy o dílo ušetří firma objednáním pseudoagentury 34% na odvodech z mezd, o 11% sníží hrubé mzdy, neplatí dovolenou ani nemocenskou. Tím v součtu ušetří až 50% mzdových nákladů.
Tolik diskutovaný počet agentur práce v ČR může MV ČR a MPSV ČR ihned snížit až o 1/3, pokud nebude nadále vydávat povolení agenturám práce, neplnícím povinnosti ve Sbírce listin Obchodního rejstříku. Projekt Transparentní agentura práce, který dělala od září 2014 do dubna 2015 Asociace pracovních agentur podle veřejných rejstříků, vedených MPSV ČR a MSp ČR, odhalil 525 agentur práce, které své povinnosti dlouhodobě neplní. Přesto je každé tři roky při obnově povolení považuje MV ČR za spolehlivé a prověřené a MPSV jim vydává další povolení k činnosti. Počet agentur práce, které jsou povinny každoročně podávat hlášení o své činnosti, je v průměru 2.299. Povinnost neplní v průměru 824 z nich.
Karel Havlíček, předseda AMSP ČR k tomu dodává: Začínáme podléhat lehké hysterii, v rámci které vidíme v agenturním zaměstnávání největšího nepřítele trhu práce. Přitom se jedná všude v Evropě o flexibilní nástroj pracovního trhu. Využívají ho jak firmy, které potřebují rychle měnit počty zaměstnanců podle zakázek, tak zaměstnanci, kterým tento způsob výdělku vyhovuje. Redukce podpory agenturního zaměstnávání a zvýšení regulací pouze posílí nelegální zaměstnávání, včetně tolik diskutovaného švarcsystému. Místo toho, abychom posílili kontroly vůči pseudoagenturám, které celý systém zneužívají, tak zkomplikujeme situaci těm poctivým.“
Ing. Radovan Burkovič, člen Výboru a prezident Asociace pracovních agentur (APA), která je rovněž členem Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR uvádí: “Členové a zástupci Asociace pracovních agentur jsou hluboce frustrováni zbytečným, 2,5 roku trvajícím jednáním Pracovní skupiny k agenturnímu zaměstnávání RHSD na MPSV (tripartita). Jako by vůbec neexistovalo, jako bychom nejednali 2,5 roku se zástupci MPSV, Generálním ředitelstvím Úřadu práce, MV ČR, odboráři a Svazem průmyslu a dopravy ČR o omezení nelegálního trhu práce. MPSV navržené regulace a finanční kauce pro poctivé agentury práce totálně ignorují problém s nelegály a pseudoagenturami. Proti nim necílí žádné z nich. Natožpak proti firmám, které si pseudoagentury objednávají a tím podporují obchodníky s lidmi. Členové APA volají po demisi odpovědných osob MPSV. Není přece dále možné, aby MPSV 10 let pravidelně opakovaným omezováním legálních agentur práce otevřeně podporovalo kriminální živly. Ptáme se – jde o nekompetenci MPSV, záměr zlikvidovat legální trh práce nebo přímo korupci?"
ČTK, neděle 07.červen 2015
Oživení se na trhu projevilo už počátkem roku, zvýšila se poptávka po brigádnících a přibyla nabídka brigád. "Stoupají také mzdy brigádníků. Firmy, když vidí, že nedokážou toho člověka sehnat, tak, byť teda se skřípěním zubů, se snaží trošku přidat," řekl Burkovič. Za hodinu práce se podle něj brigádníkům v Česku platí průměrně 70 až 75 korun. V Moravskoslezském kraji je běžná brigádní mzda 65 korun. "Málokdy se najdou větší nabídky z jednoho prostého důvodu. Bývají to jenom krátkodobé věci, třeba vykládka kamionu na tři čtyři hodiny nebo něco, kde tu firmu vyšší mzda nebolí a kde potřebuje opravdu rychle a nutně lidi," řekl jednatel.
Uvedl, že brigádníky nabírají velké strojírenské či hutní podniky i montážní firmy z oblasti automobilového průmyslu. Poptávky jsou po dlouhodobých brigádnících na dva tři měsíce, i brigádnících na krátkou dobu, studentech na léto či víkendy. Větší šance sehnat brigádu podle Burkoviče bude v druhé polovině prázdnin. V té první polovině si chce vydělat více lidí, tak aby ještě měli o prázdninách čas si vydělaných peněz užít. "Očekáváme první velkou poptávku ze strany studentů už teď začátkem června, protože skončily maturity, takže předpokládáme, že čtvrťáci se vrhnou do práce, aby si ještě před prázdninami něco vydělali a pak si mohli užívat," řekl.
V polovině června přibudou studenti, jimž skončí zkoušková období, a od 1. července středoškoláci z prvních až třetích ročníků. "Tam bude největší poptávka, tam se všechny ty tři proudy střetnou a bude asi přechodně týden 14 dnů brigád nedostatek," řekl Burkovič s tím, že v srpnu už bude zase brigád dost. Na začátku září, až studenti nastoupí do škol a na některé chmelové brigády, pak nabídka brigád převýší poptávku.
Burkovič řekl, že studenti mohou najít brigády od rozdávání letáků přes počítání dopravy, práce pro zahradní a stavební firmy až po potravinářství či pivovary. Velkou konkurencí pro studenty jsou ale nezaměstnaní a důchodci.
Mluvčí hutního podniku ArcelorMittal Ostrava Barbora Černá Dvořáková řekla, že firma počítá na léto asi s 50 brigádníky. "Jde hlavně o výpomoc na provozech, kde budou provádět jednoduché činnosti ve výrobě, proto přijímáme pouze studenty VŠ a SŠ nad 18 let z technických oborů," uvedla.
Také Třinecké železárny přijímají na letní brigády zejména studenty středních a vysokých škol s technickým zaměřením. "Ročně v průměru absolvuje i v dceřiných společnostech v areálu v Třinci brigádu přibližně stovka studentů. Letos předpokládáme trochu vyšší počet," uvedla mluvčí železáren Petra Jurásková.
Ostravský pivovar Ostravar bude přijímat brigádníky do stáčírenských provozů a logistiky. "Každý týden budeme navíc potřebovat přibližně 12 lidí. Práce je vhodná pro studenty, musí být pochopitelně starší 18 let," uvedl vrchní sládek pivovaru Ostravar Roman Richter.
Brigádníky bude nabírat také Plzeňský Prazdroj. Pro letní brigádu do výroby i administrativy chce přijmout stovku lidí, z čehož kolem 30 do nošovického pivovaru Radegast, uvedla mluvčí Prazdroje Kateřina Krásová.
Poptávka po brigádnících v Moravskoslezském kraji vzrostla.
Možností sehnat na léto brigádu v Moravskoslezském kraji oproti loňsku výrazně přibylo. Více příležitosti mají i studenti, navíc stoupla mzda. Větší šance sehnat brigádu přitom bude v druhé polovině prázdnin. ČTK to řekl jednatel pracovní agentury JOB-centrum Ostrava a prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.Oživení se na trhu projevilo už počátkem roku, zvýšila se poptávka po brigádnících a přibyla nabídka brigád. "Stoupají také mzdy brigádníků. Firmy, když vidí, že nedokážou toho člověka sehnat, tak, byť teda se skřípěním zubů, se snaží trošku přidat," řekl Burkovič. Za hodinu práce se podle něj brigádníkům v Česku platí průměrně 70 až 75 korun. V Moravskoslezském kraji je běžná brigádní mzda 65 korun. "Málokdy se najdou větší nabídky z jednoho prostého důvodu. Bývají to jenom krátkodobé věci, třeba vykládka kamionu na tři čtyři hodiny nebo něco, kde tu firmu vyšší mzda nebolí a kde potřebuje opravdu rychle a nutně lidi," řekl jednatel.
Uvedl, že brigádníky nabírají velké strojírenské či hutní podniky i montážní firmy z oblasti automobilového průmyslu. Poptávky jsou po dlouhodobých brigádnících na dva tři měsíce, i brigádnících na krátkou dobu, studentech na léto či víkendy. Větší šance sehnat brigádu podle Burkoviče bude v druhé polovině prázdnin. V té první polovině si chce vydělat více lidí, tak aby ještě měli o prázdninách čas si vydělaných peněz užít. "Očekáváme první velkou poptávku ze strany studentů už teď začátkem června, protože skončily maturity, takže předpokládáme, že čtvrťáci se vrhnou do práce, aby si ještě před prázdninami něco vydělali a pak si mohli užívat," řekl.
V polovině června přibudou studenti, jimž skončí zkoušková období, a od 1. července středoškoláci z prvních až třetích ročníků. "Tam bude největší poptávka, tam se všechny ty tři proudy střetnou a bude asi přechodně týden 14 dnů brigád nedostatek," řekl Burkovič s tím, že v srpnu už bude zase brigád dost. Na začátku září, až studenti nastoupí do škol a na některé chmelové brigády, pak nabídka brigád převýší poptávku.
Burkovič řekl, že studenti mohou najít brigády od rozdávání letáků přes počítání dopravy, práce pro zahradní a stavební firmy až po potravinářství či pivovary. Velkou konkurencí pro studenty jsou ale nezaměstnaní a důchodci.
Mluvčí hutního podniku ArcelorMittal Ostrava Barbora Černá Dvořáková řekla, že firma počítá na léto asi s 50 brigádníky. "Jde hlavně o výpomoc na provozech, kde budou provádět jednoduché činnosti ve výrobě, proto přijímáme pouze studenty VŠ a SŠ nad 18 let z technických oborů," uvedla.
Také Třinecké železárny přijímají na letní brigády zejména studenty středních a vysokých škol s technickým zaměřením. "Ročně v průměru absolvuje i v dceřiných společnostech v areálu v Třinci brigádu přibližně stovka studentů. Letos předpokládáme trochu vyšší počet," uvedla mluvčí železáren Petra Jurásková.
Ostravský pivovar Ostravar bude přijímat brigádníky do stáčírenských provozů a logistiky. "Každý týden budeme navíc potřebovat přibližně 12 lidí. Práce je vhodná pro studenty, musí být pochopitelně starší 18 let," uvedl vrchní sládek pivovaru Ostravar Roman Richter.
Brigádníky bude nabírat také Plzeňský Prazdroj. Pro letní brigádu do výroby i administrativy chce přijmout stovku lidí, z čehož kolem 30 do nošovického pivovaru Radegast, uvedla mluvčí Prazdroje Kateřina Krásová.
Vlastimil Vyplel
• Diskuze
CFOWorld, středa 03.červen 2015
AMSP ČR zásadně nesouhlasí s návrhem další regulace agentur práce. Považuje to za zcela chybný krok, který pouze nahrává černému trhu. Návrh nové regulace zahrnuje totiž 12 oblastí legislativních změn, které regulují již tak přeregulované agenturní zaměstnávání.
Rozsah agenturního zaměstnávání v ČR přitom činí pouze 0,7% z celkového počtu zaměstnanců, což je výrazně menší podíl než v jinak poměrně silně regulované EU, kde se pohybuje v průměru 1,7%. Sama Evropská komise deklaruje, že agenturní zaměstnávání je přínosným a pevným prvkem trhu práce. Agentury práce v ČR ročně zaměstnají čtvrt milionu lidí, přičemž velkou skupinou agenturních zaměstnanců jsou nejen studenti, maminky na rodičovské dovolené, osoby 50+, ale i těžko umístitelní lidé, kteří jsou po výkonu trestu, problémech s návykovými látkami, mají exekuce na mzdy a u běžných zaměstnavatelů práci nenajdou. Agentury práce přitom podléhají každé tři roky pravidelné kontrole GŘ ÚP při žádosti o obnovu povolení a jsou v každoročním pravidelném plánu kontrol inspektorátů práce v celé ČR. Za roky 2013 a 2014 jich inspekce práce zkontrolovala 1.091, tj. 2/3 celkového počtu, pochybení našla jen u 85 z nich.
ASMP upozorňuje na tzv. pseudoagentury, které jsou až o 50% levnější než legální agentury práce. Zákon o zaměstnanosti totiž zakazuje při dočasném přidělování agenturním zaměstnancům uzavírat Dohody o provedení práce. Pseudoagentury je přesto uzavírají, čímž má pseudagenturní zaměstnanec o 11% vyšší čistý výdělek. Agentura práce nesmí s firmou uzavřít Smlouvu o dílo, pseudoagentury je standardně uzavírají. Díky kombinaci DPP a Smlouvy o dílo ušetří firma objednáním pseudoagentury 34% na odvodech z mezd, o 11% sníží hrubé mzdy, neplatí dovolenou ani nemocenskou. Tím v součtu ušetří až 50% mzdových nákladů.
Tolik diskutovaný počet agentur práce v ČR může MV ČR a MPSV ČR ihned snížit až o 1/3, pokud nebude nadále vydávat povolení agenturám práce, neplnícím povinnosti ve Sbírce listin Obchodního rejstříku. Projekt Transparentní agentura práce, který dělala od září 2014 do dubna 2015 Asociace pracovních agentur podle veřejných rejstříků, vedených MPSV ČR a MSp ČR, odhalil 525 agentur práce, které své povinnosti dlouhodobě neplní. Přesto je každé tři roky při obnově povolení považuje MV ČR za spolehlivé a prověřené a MPSV jim vydává další povolení k činnosti. Počet agentur práce, které jsou povinny každoročně podávat hlášení o své činnosti, je v průměru 2.299. Povinnost neplní v průměru 824 z nich.
Karel Havlíček, předseda AMSP ČR k tomu dodává: „Začínáme podléhat lehké hysterii, v rámci které vidíme v agenturním zaměstnávání největšího nepřítele trhu práce. Přitom se jedná všude v Evropě o flexibilní nástroj pracovního trhu. Využívají ho jak firmy, které potřebují rychle měnit počty zaměstnanců podle zakázek, tak zaměstnanci, kterým tento způsob výdělku vyhovuje. Redukce podpory agenturního zaměstnávání a zvýšení regulací pouze posílí nelegální zaměstnávání, včetně tolik diskutovaného švarcsystému. Místo toho, abychom posílili kontroly vůči pseudoagenturám, které celý systém zneužívají, tak zkomplikujeme situaci těm poctivým.“
Radovan Burkovič, člen Výboru a prezident Asociace pracovních agentur (APA), která je rovněž členem Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR uvádí: „Členové a zástupci Asociace pracovních agentur jsou hluboce frustrováni zbytečným, 2,5 roku trvajícím jednáním Pracovní skupiny k agenturnímu zaměstnávání RHSD na MPSV (tripartita). Jako by vůbec neexistovalo, jako bychom nejednali 2,5 roku se zástupci MPSV, Generálním ředitelstvím Úřadu práce, MV ČR, odboráři a Svazem průmyslu a dopravy ČR o omezení nelegálního trhu práce. MPSV navržené regulace a finanční kauce pro poctivé agentury práce totálně ignorují problém s nelegály a pseudoagenturami. Proti nim necílí žádné z nich.“
Michal Navrátil, obchodní ředitel pro dočasné zaměstnávání, Grafton Recruitment, má rovněž výhrady ke zvýšení regulace, i když jako zástupce silného subjektu kauce podporuje. „Agenturní zaměstnanci se využívají tam, kde je potřeba pokrýt např. sezónnost - to je třeba v oblasti logistiky při náporu před Vánocemi, nebo pro flexibilní vykrytí zakázek, které firma nemůže predikovat. Zavedením kvót by se současná flexibilita pracovního trhu výrazně narušila a dala by prostor šedé zóně zaměstnanosti. V ČR se už teď v široké míře provozuje tzv. zastřené zaměstnávání (tj. bez licence) např. pomocí družstev, smluv o dílo, švarc systému či jiným formám obcházení zákona. To by pochopitelně podpořil i zákaz řetězení pracovních poměrů na dobu určitou. Agentury práce nemohou agenturní zaměstnance umístit jinak, než právě na dobu určitou. Tento zákaz by tedy byl v podstatě likvidační. Kauce je naopak něco, za to dlouhodobě sami bojujeme, ačkoliv by částka 0,5 mil. mohla být pro menší agentury práce být částka. Obecně by zavedení kauce pomohlo ke kultivaci trhu agenturního zaměstnávání.“
Agenturní zaměstnanci jsou trnem v oku politiků, zaměstnavatelé i agentury jsou proti přehnané regulaci
Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) považuje návrh na další regulaci pracovních agentur za špatný a současně vyzývá, aby stát začal neprodleně postihovat zastřené agenturní zaměstnávání přes tzv. pseudoagentury, které jsou největším problémem oboru. Tento stav poškozuje zejména malé a střední agentury práce vlastněné českými majiteli.AMSP ČR zásadně nesouhlasí s návrhem další regulace agentur práce. Považuje to za zcela chybný krok, který pouze nahrává černému trhu. Návrh nové regulace zahrnuje totiž 12 oblastí legislativních změn, které regulují již tak přeregulované agenturní zaměstnávání.
Rozsah agenturního zaměstnávání v ČR přitom činí pouze 0,7% z celkového počtu zaměstnanců, což je výrazně menší podíl než v jinak poměrně silně regulované EU, kde se pohybuje v průměru 1,7%. Sama Evropská komise deklaruje, že agenturní zaměstnávání je přínosným a pevným prvkem trhu práce. Agentury práce v ČR ročně zaměstnají čtvrt milionu lidí, přičemž velkou skupinou agenturních zaměstnanců jsou nejen studenti, maminky na rodičovské dovolené, osoby 50+, ale i těžko umístitelní lidé, kteří jsou po výkonu trestu, problémech s návykovými látkami, mají exekuce na mzdy a u běžných zaměstnavatelů práci nenajdou. Agentury práce přitom podléhají každé tři roky pravidelné kontrole GŘ ÚP při žádosti o obnovu povolení a jsou v každoročním pravidelném plánu kontrol inspektorátů práce v celé ČR. Za roky 2013 a 2014 jich inspekce práce zkontrolovala 1.091, tj. 2/3 celkového počtu, pochybení našla jen u 85 z nich.
ASMP upozorňuje na tzv. pseudoagentury, které jsou až o 50% levnější než legální agentury práce. Zákon o zaměstnanosti totiž zakazuje při dočasném přidělování agenturním zaměstnancům uzavírat Dohody o provedení práce. Pseudoagentury je přesto uzavírají, čímž má pseudagenturní zaměstnanec o 11% vyšší čistý výdělek. Agentura práce nesmí s firmou uzavřít Smlouvu o dílo, pseudoagentury je standardně uzavírají. Díky kombinaci DPP a Smlouvy o dílo ušetří firma objednáním pseudoagentury 34% na odvodech z mezd, o 11% sníží hrubé mzdy, neplatí dovolenou ani nemocenskou. Tím v součtu ušetří až 50% mzdových nákladů.
Tolik diskutovaný počet agentur práce v ČR může MV ČR a MPSV ČR ihned snížit až o 1/3, pokud nebude nadále vydávat povolení agenturám práce, neplnícím povinnosti ve Sbírce listin Obchodního rejstříku. Projekt Transparentní agentura práce, který dělala od září 2014 do dubna 2015 Asociace pracovních agentur podle veřejných rejstříků, vedených MPSV ČR a MSp ČR, odhalil 525 agentur práce, které své povinnosti dlouhodobě neplní. Přesto je každé tři roky při obnově povolení považuje MV ČR za spolehlivé a prověřené a MPSV jim vydává další povolení k činnosti. Počet agentur práce, které jsou povinny každoročně podávat hlášení o své činnosti, je v průměru 2.299. Povinnost neplní v průměru 824 z nich.
Karel Havlíček, předseda AMSP ČR k tomu dodává: „Začínáme podléhat lehké hysterii, v rámci které vidíme v agenturním zaměstnávání největšího nepřítele trhu práce. Přitom se jedná všude v Evropě o flexibilní nástroj pracovního trhu. Využívají ho jak firmy, které potřebují rychle měnit počty zaměstnanců podle zakázek, tak zaměstnanci, kterým tento způsob výdělku vyhovuje. Redukce podpory agenturního zaměstnávání a zvýšení regulací pouze posílí nelegální zaměstnávání, včetně tolik diskutovaného švarcsystému. Místo toho, abychom posílili kontroly vůči pseudoagenturám, které celý systém zneužívají, tak zkomplikujeme situaci těm poctivým.“
Radovan Burkovič, člen Výboru a prezident Asociace pracovních agentur (APA), která je rovněž členem Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR uvádí: „Členové a zástupci Asociace pracovních agentur jsou hluboce frustrováni zbytečným, 2,5 roku trvajícím jednáním Pracovní skupiny k agenturnímu zaměstnávání RHSD na MPSV (tripartita). Jako by vůbec neexistovalo, jako bychom nejednali 2,5 roku se zástupci MPSV, Generálním ředitelstvím Úřadu práce, MV ČR, odboráři a Svazem průmyslu a dopravy ČR o omezení nelegálního trhu práce. MPSV navržené regulace a finanční kauce pro poctivé agentury práce totálně ignorují problém s nelegály a pseudoagenturami. Proti nim necílí žádné z nich.“
Michal Navrátil, obchodní ředitel pro dočasné zaměstnávání, Grafton Recruitment, má rovněž výhrady ke zvýšení regulace, i když jako zástupce silného subjektu kauce podporuje. „Agenturní zaměstnanci se využívají tam, kde je potřeba pokrýt např. sezónnost - to je třeba v oblasti logistiky při náporu před Vánocemi, nebo pro flexibilní vykrytí zakázek, které firma nemůže predikovat. Zavedením kvót by se současná flexibilita pracovního trhu výrazně narušila a dala by prostor šedé zóně zaměstnanosti. V ČR se už teď v široké míře provozuje tzv. zastřené zaměstnávání (tj. bez licence) např. pomocí družstev, smluv o dílo, švarc systému či jiným formám obcházení zákona. To by pochopitelně podpořil i zákaz řetězení pracovních poměrů na dobu určitou. Agentury práce nemohou agenturní zaměstnance umístit jinak, než právě na dobu určitou. Tento zákaz by tedy byl v podstatě likvidační. Kauce je naopak něco, za to dlouhodobě sami bojujeme, ačkoliv by částka 0,5 mil. mohla být pro menší agentury práce být částka. Obecně by zavedení kauce pomohlo ke kultivaci trhu agenturního zaměstnávání.“
ali
Lidové noviny, Ekonomika, 02.červen 2015
Stát přiškrcuje byznys agentur.
Návrh na zavedení kvót a kaucí pobouřil agentury práce. Tvrdí, že hrozí nárůst nelegálního zaměstnávání. (celý článek viz odkaz v pdf)Miroslav Petr
Dobré ráno, Česká televize, středa 27.květen 2015
Rozhovor 1. část Rozhovor 2. část Rozhovor 3. část
Chat pozvané osobnosti Dobrého rána s Českou televizí - Ing. Radovan Burkovič – prezident Asociace pracovních agentur a jednatel pracovní agentury, záznam chatu ze středy 27.5.2015:
SK: Jste prezidentem - je to dost vznešené slovo - neměl by být název prezident používán jen pro nejvyšší politickou fuknci - prezident ČR?
Ing. Radovan Burkovič: Máte pravdu že v našem evropském prostoru jsme na titulování a funkce dost zatíženi. Nicméně spolu s prezidentem Hospodářské komory nebo prezidentem Svazu průmyslu nebo prezidentem Karlovarského filmového festivalu používáme toto označení tradičně už desítky let. Zřejmě je to i historicky dáno, protože ještě před rokem 1989 jsme měli přepředsedováno, takže dnes máme možná přeprezidentováno.
SK: Existuje hodně odborových organizací v pracovních agenturách?
Ing. Radovan Burkovič: Odbory v agenturách práce neexistují. Proč? Protože agentury práce nejsou typickým zaměstnavatelem a sociálním partnerem. Vše, co se dotýká agenturního zaměstnance totiž určuje firma, která si služby agentury práce objednala. Kam agentura práce dočasně přiděluje agenturního zaměstnance, tzv. uživatel. Ta je povinna agentuře práce sdělit pracovní a mzdové podmínky svého srovnatelného zaměstnance a ty musí dostat i agenturní zaměstnanec. Pokud u firmy působí odbory, pak se jejich ochrana a domluvené lepší podmínky pro zaměstnance tímto způsobem vztahují i na agenturního zaměstnance. Ať chce nebo nechce :-).
SK: V čem by se v současné době měla zlepšit práce prac. agentur v ČR a v čem naopak práce prac. agentur funguje?
Ing. Radovan Burkovič: Budete se možná divit - vzhledem k špatnému mediálnímu obrazu agenturního zaměstnávání - ale jediné zlepšení by bylo snížení regulace agentur práce ze strany zákona a státu. Legální agentury práce fungují skoro bezvadně. V roce 2013 a 2014 zkontroloval Státní úřad inspekce práce každý rok přes 500 agentur práce. Jelikož licenci jich má jen zhruba 1.500 (licence je pouze tříletá, takže se počet průběžně mění), tak máme zkontrolováno 2/3 celkového počtu a nalezených pochybení bylo v daném třeba jen 14. Problémem totiž není agenturní zaměstnávání, ale pseudoagentury a zastřené agenturní zaměstnávání. To je práce na smlouvy o dílo, švarcsystém, různá družstva atp., prostě nelegálové. Až po kriminální jevy jako obchod s lidmi a otrocká práce, což je problém různých mafií, vozících sem lidi z nových členských zemí EU, Bulharska a Rumunska. Zde je v posledních letech nejvíce problémů. Kupodivu mají úřady stále tendenci pronásledovat jen legální agentury práce a zpřísňovat pro ně zákony. Že tím jen nahrávají mafiím a nelegálům, jim zjevně nevadí. Je otázkou, kdo je vlastně platí. Daňoví poplatníci nebo mafie?
Jan: DOBRÝ DEN, JAK JE NEJJEDNODUŠŠÍ FORMA BRIGÁDY, MYSLÍM NEJVÝHODNĚJŠÍ PRO OBĚ STRANY - NAPŘ. SMLOUVA O PROVEDENÍ PRÁCE APOD. MYSLÍM FINANČNĚ A ÚŘEDNĚ, ABY BYLO CO NEMÉNĚ PAPÍROVÁNÍ PRO BRIGÁDNÍKA A CO NEJMÉNĚ ODVODŮ PRO. DĚKUJEME JEŠTĚ JEDNOU ZA UVEDENÉ TÉMA.
Ing. Radovan Burkovič: Samozřejmě tradičně Dohoda o provedení práce, z níž se do výdělku 10 tis. Kč měsíčně hrubého neplatí pojistné, jen 15% daň z příjmu. Musí už být písemná, ale je to nejjednodušší pracovněprávní vztah. Pozor, je omezena 300 hodinami ročně a překročení je už od letoška pokutováno. Pokud potřebujete více informací, zkuste www.apa.cz informace pro zaměstnance nebo www.jobcentrum.cz a FAQ pro brigádníky.
Petr Ježek: Vazeny pane Burkovici. Je me 61 let, jsem 10 roku v plnem invalidnim duchodu. Vzdy jsem si praci dokazal sehnat. poslednich 12 mesicu me ale zdravotni stav nedovoluje dochazet do zamestnani. Vyzkousel jsem jedenact praci tzv. "z domova". Vsechny prace se nakonec ukazaly jako podvody a nikdy jsem nedostal slibenou odmenu. Je mozne sehnat seriozni praci, vykonavanou doma? Pres zadne "pracovni" portaly, resp. agentury, se me nedari takovou praci sehnat. Mam na mesic cca 1100 korun a praci bych nutne potreboval. Dekuji za odpoved. Petr Jezek, Praha 1 603207702 603207702@seznam.cz
Ing. Radovan Burkovič: Dobrý den pane Ježku, poradím Vám obrátit se v Praze na sdružení zdravotně postižených, které mají obvykle nejlepší přehled o pracovních příležitostech pro osoby s invalidním důchodem a spojení na místní firmy, které je opravdu zaměstnávají. Práce z domova jsou opravdu v 99% jen podvod na lidi, to Vám mohu z 25 let praxe na trhu práce bohužel jen a jen potvrdit. Vaši tíživou finanční situaci lze také řešit některou ze sociálních dávek, zde je dobré se poradit na místním úřadu práce, co by přicházelo v úvahu. Ale jsem rád, že prvotně se snažíte ji řešit prací. Kéž by takových jako Vy bylo více.
Jan Votruba: Dobrý den, v jakých zemích nejvíce firmy nabízejí práci?
Ing. Radovan Burkovič: Teď nevím, jestli nereagujete na kolegyni ze spolku Duha, ale pokud jde o brigády, pak situace není v zahraničí příliš růžová a zejména země západní Evropy mají velmi ochranářské sklony. Oficiálně jde všechno, ale ďábel je skrytý v detailech.
Jan Votruba: Jaké internetové stránky nabízejí tyto nabídky?
Ing. Radovan Burkovič: Zahraniční práci je dobré hledat na doporučení. Zejména na webu narazíte na spousty lákavých nabídek, které však většinou nejsou seriózní a mnohdy jsou lákadlem různých mafií. Prvotně zkuste portál Eures http://portal.mpsv.cz/eures/, což je evropský portál na který přispívají evropské úřady práce a nabídky na něm jsou garantovány vládou dané země.
Votruba Jan: Co vše je potřeba zařídit než odcestuji?
Ing. Radovan Burkovič: Pokud cestujete za prací do zahraničí, pak určitě vyřešit zdravotní a sociální pojištění. Zdravotní je povinné a musíte si je platit vždy. Takže odcestováním do zahraničí se stáváte samoplátcem a při práci v zahraničí by za Vás měl platit zaměstnavatel. Existuje k tomu speciální formulář, kterým si svoji povinnost přenesete do zahraničí a po návratu zpět prokážete své pojišťovně, že jste pojistné poctivě platil. Dále je dobré mít sebou hotovost do začátku a samozřejmě zajištěno ubytování. Není dobré vyjíždět bez dohodnutého místa, i když i dobrodruh může mít štěstí.
Anonym: kdyz chci brigadu kde mam jit
Ing. Radovan Burkovič: Nejlépe na web Asociace pracovních agentur www.apa.cz a mezi členy najít agenturu práce nejblíže Vašemu bydlišti. Jsou tam i kontakty na ně a jejich weby.
Alexandra Kubáková: Dobrý den, pane Burkoviči. Jsem na rodičovské dovolené a ráda bych si přividělala nějakou manuální činností z domova. Nevíte, kam bych se měla obrátit, abych neposlala peněžní zálohu někam, kde už neuvidím ani práci, ani peníze? Děkuji
Ing. Radovan Burkovič: POZOR - JE ZÁKONEM ZAKÁZÁNO PLATIT ZA ZPROSTŘEDKOVÁNÍ PRÁCE. Takové nabídky jsou nelegální a od podvodníků. Nikam žádné peníze neposílejte. I agentury práce platí firmy, ne agenturní zaměstnanci nebo uchazeči o práci. Nabídky prací na doma jsou bohužel z 99% podvodem. Spíše zvažte, zda dokážete najít nějaký čas, kdy by jste na brigádu docházela. Z domova se dá pracovat jen na počítači a to jsou velmi omezené věci.
Jitka : Pěkný den pane Burkovič, jestli dovolíte mám na Vás dotaz.Jsem na mateřské dovolené (nyní již rodičovská) hledám nějakou práci domů. Většina inzerátů na práci domů je však podvod a jediné k čemu jsem se dopracovala bylo to, že po mě chtěli jen peníze - za informace, pak za instrukce, potom za materiál... existuje vůbec v ČR nějaká práce domů???? Velice Vám děkuji za odpověď.
Ing. Radovan Burkovič: Bohužel Jitko, práce domů je z 99% opravdu podvod. Zkuste si najít čas, kdy by jste mohla na brigádu docházet. Bude to plus i pro Vás, když změníte zaběhaný stereotyp starosti o potomka a "dostanete se mezi lid". Nerad používám - jako zasloužilý otec dvou dcer - výrazy mateřská a rodičovská dovolená. Spíše bych tomu říkal mateřská a rodičovská péče. Je to o práci 24 hodin denně 7 dní v týdnu, ne dovolené. A POZOR - zákonem o zaměstnanosti je zakázáno platit za sehnání práce. Je to nelegální. I agenturám práce platí firmy, které si jejich služby objednávají. Ne agenturní zaměstnanci.
Jana: Radovane, jaké jsou možnosti a podmínky DPČ?
Ing. Radovan Burkovič: Dohoda o pracovní činnosti se uzavírá obvykle pokud v průměru nepřekročí doba práce polovinu týdenní pracovní doby, tj. 40 hodin týdně. V průměru to znamená, že pokud uzavřete DPČ na 2 měsíce, pak klidně můžete dělat první měsíc každý pracovní den a druhý vůbec. V průměru podmínky splníte. Překročení je nově státem pokutováno. Co se daní týče, je to stejné jako u všech pracovněprávních vztahů, tj. 15% daň z příjmu. Pojistné se platí v okamžiku, kdy si vyděláte více než 2.500,- Kč hrubého měsíčně. Což pro představu jsou zhruba 3-4 směny. Oproti Dohodě o provedení práce tedy častěji můžete mít u DPČ placenou nemocenskou a práce se Vám započítává do nároku na podporu v nezaměstnanosti nebo starobní důchod. Ovšem musíte za to obětovat 11,5% hrubého výdělku a pro zaměstnavatele jste dražší dokonce o 34%. Proto v případě brigádníků neradi DPČ nabízejí.
Dobré ráno s Českou televizí - letní brigády
Prezident APA byl hostem pořadu Dobré ráno s Českou televizí na téma agenturní zaměstnávání a letní brigády.Rozhovor 1. část Rozhovor 2. část Rozhovor 3. část
Chat pozvané osobnosti Dobrého rána s Českou televizí - Ing. Radovan Burkovič – prezident Asociace pracovních agentur a jednatel pracovní agentury, záznam chatu ze středy 27.5.2015:
SK: Jste prezidentem - je to dost vznešené slovo - neměl by být název prezident používán jen pro nejvyšší politickou fuknci - prezident ČR?
Ing. Radovan Burkovič: Máte pravdu že v našem evropském prostoru jsme na titulování a funkce dost zatíženi. Nicméně spolu s prezidentem Hospodářské komory nebo prezidentem Svazu průmyslu nebo prezidentem Karlovarského filmového festivalu používáme toto označení tradičně už desítky let. Zřejmě je to i historicky dáno, protože ještě před rokem 1989 jsme měli přepředsedováno, takže dnes máme možná přeprezidentováno.
SK: Existuje hodně odborových organizací v pracovních agenturách?
Ing. Radovan Burkovič: Odbory v agenturách práce neexistují. Proč? Protože agentury práce nejsou typickým zaměstnavatelem a sociálním partnerem. Vše, co se dotýká agenturního zaměstnance totiž určuje firma, která si služby agentury práce objednala. Kam agentura práce dočasně přiděluje agenturního zaměstnance, tzv. uživatel. Ta je povinna agentuře práce sdělit pracovní a mzdové podmínky svého srovnatelného zaměstnance a ty musí dostat i agenturní zaměstnanec. Pokud u firmy působí odbory, pak se jejich ochrana a domluvené lepší podmínky pro zaměstnance tímto způsobem vztahují i na agenturního zaměstnance. Ať chce nebo nechce :-).
SK: V čem by se v současné době měla zlepšit práce prac. agentur v ČR a v čem naopak práce prac. agentur funguje?
Ing. Radovan Burkovič: Budete se možná divit - vzhledem k špatnému mediálnímu obrazu agenturního zaměstnávání - ale jediné zlepšení by bylo snížení regulace agentur práce ze strany zákona a státu. Legální agentury práce fungují skoro bezvadně. V roce 2013 a 2014 zkontroloval Státní úřad inspekce práce každý rok přes 500 agentur práce. Jelikož licenci jich má jen zhruba 1.500 (licence je pouze tříletá, takže se počet průběžně mění), tak máme zkontrolováno 2/3 celkového počtu a nalezených pochybení bylo v daném třeba jen 14. Problémem totiž není agenturní zaměstnávání, ale pseudoagentury a zastřené agenturní zaměstnávání. To je práce na smlouvy o dílo, švarcsystém, různá družstva atp., prostě nelegálové. Až po kriminální jevy jako obchod s lidmi a otrocká práce, což je problém různých mafií, vozících sem lidi z nových členských zemí EU, Bulharska a Rumunska. Zde je v posledních letech nejvíce problémů. Kupodivu mají úřady stále tendenci pronásledovat jen legální agentury práce a zpřísňovat pro ně zákony. Že tím jen nahrávají mafiím a nelegálům, jim zjevně nevadí. Je otázkou, kdo je vlastně platí. Daňoví poplatníci nebo mafie?
Jan: DOBRÝ DEN, JAK JE NEJJEDNODUŠŠÍ FORMA BRIGÁDY, MYSLÍM NEJVÝHODNĚJŠÍ PRO OBĚ STRANY - NAPŘ. SMLOUVA O PROVEDENÍ PRÁCE APOD. MYSLÍM FINANČNĚ A ÚŘEDNĚ, ABY BYLO CO NEMÉNĚ PAPÍROVÁNÍ PRO BRIGÁDNÍKA A CO NEJMÉNĚ ODVODŮ PRO. DĚKUJEME JEŠTĚ JEDNOU ZA UVEDENÉ TÉMA.
Ing. Radovan Burkovič: Samozřejmě tradičně Dohoda o provedení práce, z níž se do výdělku 10 tis. Kč měsíčně hrubého neplatí pojistné, jen 15% daň z příjmu. Musí už být písemná, ale je to nejjednodušší pracovněprávní vztah. Pozor, je omezena 300 hodinami ročně a překročení je už od letoška pokutováno. Pokud potřebujete více informací, zkuste www.apa.cz informace pro zaměstnance nebo www.jobcentrum.cz a FAQ pro brigádníky.
Petr Ježek: Vazeny pane Burkovici. Je me 61 let, jsem 10 roku v plnem invalidnim duchodu. Vzdy jsem si praci dokazal sehnat. poslednich 12 mesicu me ale zdravotni stav nedovoluje dochazet do zamestnani. Vyzkousel jsem jedenact praci tzv. "z domova". Vsechny prace se nakonec ukazaly jako podvody a nikdy jsem nedostal slibenou odmenu. Je mozne sehnat seriozni praci, vykonavanou doma? Pres zadne "pracovni" portaly, resp. agentury, se me nedari takovou praci sehnat. Mam na mesic cca 1100 korun a praci bych nutne potreboval. Dekuji za odpoved. Petr Jezek, Praha 1 603207702 603207702@seznam.cz
Ing. Radovan Burkovič: Dobrý den pane Ježku, poradím Vám obrátit se v Praze na sdružení zdravotně postižených, které mají obvykle nejlepší přehled o pracovních příležitostech pro osoby s invalidním důchodem a spojení na místní firmy, které je opravdu zaměstnávají. Práce z domova jsou opravdu v 99% jen podvod na lidi, to Vám mohu z 25 let praxe na trhu práce bohužel jen a jen potvrdit. Vaši tíživou finanční situaci lze také řešit některou ze sociálních dávek, zde je dobré se poradit na místním úřadu práce, co by přicházelo v úvahu. Ale jsem rád, že prvotně se snažíte ji řešit prací. Kéž by takových jako Vy bylo více.
Jan Votruba: Dobrý den, v jakých zemích nejvíce firmy nabízejí práci?
Ing. Radovan Burkovič: Teď nevím, jestli nereagujete na kolegyni ze spolku Duha, ale pokud jde o brigády, pak situace není v zahraničí příliš růžová a zejména země západní Evropy mají velmi ochranářské sklony. Oficiálně jde všechno, ale ďábel je skrytý v detailech.
Jan Votruba: Jaké internetové stránky nabízejí tyto nabídky?
Ing. Radovan Burkovič: Zahraniční práci je dobré hledat na doporučení. Zejména na webu narazíte na spousty lákavých nabídek, které však většinou nejsou seriózní a mnohdy jsou lákadlem různých mafií. Prvotně zkuste portál Eures http://portal.mpsv.cz/eures/, což je evropský portál na který přispívají evropské úřady práce a nabídky na něm jsou garantovány vládou dané země.
Votruba Jan: Co vše je potřeba zařídit než odcestuji?
Ing. Radovan Burkovič: Pokud cestujete za prací do zahraničí, pak určitě vyřešit zdravotní a sociální pojištění. Zdravotní je povinné a musíte si je platit vždy. Takže odcestováním do zahraničí se stáváte samoplátcem a při práci v zahraničí by za Vás měl platit zaměstnavatel. Existuje k tomu speciální formulář, kterým si svoji povinnost přenesete do zahraničí a po návratu zpět prokážete své pojišťovně, že jste pojistné poctivě platil. Dále je dobré mít sebou hotovost do začátku a samozřejmě zajištěno ubytování. Není dobré vyjíždět bez dohodnutého místa, i když i dobrodruh může mít štěstí.
Anonym: kdyz chci brigadu kde mam jit
Ing. Radovan Burkovič: Nejlépe na web Asociace pracovních agentur www.apa.cz a mezi členy najít agenturu práce nejblíže Vašemu bydlišti. Jsou tam i kontakty na ně a jejich weby.
Alexandra Kubáková: Dobrý den, pane Burkoviči. Jsem na rodičovské dovolené a ráda bych si přividělala nějakou manuální činností z domova. Nevíte, kam bych se měla obrátit, abych neposlala peněžní zálohu někam, kde už neuvidím ani práci, ani peníze? Děkuji
Ing. Radovan Burkovič: POZOR - JE ZÁKONEM ZAKÁZÁNO PLATIT ZA ZPROSTŘEDKOVÁNÍ PRÁCE. Takové nabídky jsou nelegální a od podvodníků. Nikam žádné peníze neposílejte. I agentury práce platí firmy, ne agenturní zaměstnanci nebo uchazeči o práci. Nabídky prací na doma jsou bohužel z 99% podvodem. Spíše zvažte, zda dokážete najít nějaký čas, kdy by jste na brigádu docházela. Z domova se dá pracovat jen na počítači a to jsou velmi omezené věci.
Jitka : Pěkný den pane Burkovič, jestli dovolíte mám na Vás dotaz.Jsem na mateřské dovolené (nyní již rodičovská) hledám nějakou práci domů. Většina inzerátů na práci domů je však podvod a jediné k čemu jsem se dopracovala bylo to, že po mě chtěli jen peníze - za informace, pak za instrukce, potom za materiál... existuje vůbec v ČR nějaká práce domů???? Velice Vám děkuji za odpověď.
Ing. Radovan Burkovič: Bohužel Jitko, práce domů je z 99% opravdu podvod. Zkuste si najít čas, kdy by jste mohla na brigádu docházet. Bude to plus i pro Vás, když změníte zaběhaný stereotyp starosti o potomka a "dostanete se mezi lid". Nerad používám - jako zasloužilý otec dvou dcer - výrazy mateřská a rodičovská dovolená. Spíše bych tomu říkal mateřská a rodičovská péče. Je to o práci 24 hodin denně 7 dní v týdnu, ne dovolené. A POZOR - zákonem o zaměstnanosti je zakázáno platit za sehnání práce. Je to nelegální. I agenturám práce platí firmy, které si jejich služby objednávají. Ne agenturní zaměstnanci.
Jana: Radovane, jaké jsou možnosti a podmínky DPČ?
Ing. Radovan Burkovič: Dohoda o pracovní činnosti se uzavírá obvykle pokud v průměru nepřekročí doba práce polovinu týdenní pracovní doby, tj. 40 hodin týdně. V průměru to znamená, že pokud uzavřete DPČ na 2 měsíce, pak klidně můžete dělat první měsíc každý pracovní den a druhý vůbec. V průměru podmínky splníte. Překročení je nově státem pokutováno. Co se daní týče, je to stejné jako u všech pracovněprávních vztahů, tj. 15% daň z příjmu. Pojistné se platí v okamžiku, kdy si vyděláte více než 2.500,- Kč hrubého měsíčně. Což pro představu jsou zhruba 3-4 směny. Oproti Dohodě o provedení práce tedy častěji můžete mít u DPČ placenou nemocenskou a práce se Vám započítává do nároku na podporu v nezaměstnanosti nebo starobní důchod. Ovšem musíte za to obětovat 11,5% hrubého výdělku a pro zaměstnavatele jste dražší dokonce o 34%. Proto v případě brigádníků neradi DPČ nabízejí.
• Diskuze
Hospodářské noviny, Ihned.cz, 21.květen 2015
•Zástupci firem argumentují, že agenturní zaměstnance využívají k sezónním pracím nebo při krátkodobém zvýšení výroby jako flexibilní pracovní sílu.
•Z údajů společnosti Grafton Recruitment vyplývá, že poptávka po agenturních zaměstnancích za poslední rok vzrostla o 18 procent.
Poptávka po agenturních zaměstnancích za poslední rok vzrostla o 18 procent. U velkých tuzemských firem, především výrobních či logistických, tvoří nájemní pracovníci více jak pětinu. Vyplývá to ze statistiky personální agentury Grafton Recruitment. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce ale vládě do konce června předložit návrh, který podmínky agenturního zaměstnávání značně zpřísní. Mimo jiné stanoví patnáctiprocentní kvótu pro podíl agenturních zaměstnanců ve firmě.
Podmínky pro agenturní zaměstnávání se od ledna 2016 zpřísní. Navrhuje to ministerstvo práce a sociálních věcí v novele zákona o zaměstnanosti, kterou nyní posílá do připomínkového řízení. Úřad chce omezit čím dál častější využívání tohoto typu pracovníků, kteří v některých případech mají v praxi horší podmínky a méně jistoty než klasičtí "kmenoví" zaměstnanci.
Jednou z nejvýraznějších změn má být kvóta na využití "dočasně přidělených pracovníků" dodaných agenturou. Ve firmě by mohli tvořit maximálně 15 procent všech zaměstnanců, což se má posuzovat v průměru za kalendářní čtvrtletí.
Skončit má také výjimka v zákoníku práce, díky níž se u dočasně přidělených zaměstnanců od agentur mohou takzvaně řetězit (tedy opakovat) pracovní poměry na dobu určitou. Ministerstvo chce – stejně jako už dříve pro kmenové zaměstnance – tuto možnost omezit tak, aby pracovní poměr na dobu určitou netrval déle než tři roky a mohl být nejvýše dvakrát opakován. "Pojmovým znakem agenturního zaměstnávání je dočasnost, a proto není dán důvod pro zachování výjimky," uvádí ministerstvo v návrhu.
Agentury práce mají také nově skládat kauci, a to ve výši půl milionu korun. Bez ní nedostanou povolení ke zprostředkování, což je základní podmínka podnikání v oboru. Pokud pak agentura poruší zákon a stát jí povolení odejme, propadne i tato kauce.
Zpřísnit má také odpovědnost firmy, k níž byl agenturní zaměstnanec přidělen. Konkrétně když firma nedodrží (už nyní platnou) podmínku, podle níž nesmí být jeho pracovní a mzdové podmínky horší než podmínky srovnatelného kmenového zaměstnance. Samotná agentura totiž v praxi nemůže od firmy získat pravdivé informace.
Téměř 255 tisíc lidí za rok
Zatímco v roce 2005 působilo v Česku 1147 agentur práce, ke konci loňského roku už jich bylo 1585. Podle statistik úřadů práce získalo v loňském roce práci přes agentury téměř 255 tisíc lidí, přitom ještě v roce 2011 jich bylo 172 tisíc.
Z údajů společnosti Grafton Recruitment vyplývá, že poptávka po agenturních zaměstnancích za poslední rok vzrostla o 18 procent. Velcí čeští zaměstnavatelé, především z řad výrobních či logistických firem, mají v průměru pětinu zaměstnanců najatých přes agenturu. Zájem je hlavně o dělnické profese.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí nemá rostoucí podíl agenturního zaměstnávání za situace, kdy nezaměstnanost v Česku od roku 2011 klesá, žádný reálný důvod, a je tedy nadužívané. Přestože připouští, že tato forma práce má v některých případech své opodstatnění.
Po přísnějším postupu státu volají také legální agentury práce, které si stěžují na rostoucí konkurenci těch nelegálních. Asociace poskytovatelů personálních služeb i Asociace pracovních agentur ale zdůrazňují, že by pomohly hlavně účinnější kontroly ze strany státu, nikoliv úprava, která zkomplikuje podnikání i seriózním zprostředkovatelům.
Návrh odmítá i řada zaměstnavatelů, například kolínská automobilka TPCA. "Jsme jednoznačně proti zavádění regulačních opatření tohoto typu, protože znevýhodňují podnikání v ČR. Pro některá výrobní odvětví, která musí reagovat na velké výkyvy v poptávce, může být tato regulace velkou komplikací," říká mluvčí společnosti Marek Hovorka. "Pokud se hledá nástroj, jak vyřešit situaci na trhu pracovních agentur, měla by jím být důsledná kontrola agentur ze strany státu," dodává.
Firmy jsou proti kvótám
Zástupci firem argumentují, že agenturní zaměstnance využívají k sezónním pracím nebo při krátkodobém zvýšení výroby jako flexibilní pracovní sílu. V určitých oborech by patnáctiprocentní kvóta mohla podle Hospodářské komory způsobovat značné problémy. "Existují zaměstnavatelé, kteří objektivně potřebují zajišťovat větší část svých personálních potřeb flexibilními nástroji. Zároveň nelze veškeré agentury práce paušálně považovat za subjekty, které porušují zákon či zneužívají své zaměstnance," uvedla už v březnu tehdejší mluvčí komory Lenka Vodná.
Podle zástupce Svazu průmyslu ČR Pavla Juříčka, majitele skupiny Brano, v Česku skutečně působí příliš vysoký počet agentur. Zaměstnavatelský svaz ale přesto nesouhlasí ani s kvótami, ani se zákazem řetězení pracovních poměrů na dobu určitou pro agentury.
Ministryně Michaela Marksová Tominová (ČSSD) trvá na stanovení kvóty přesto, že na březnovém jednání tripartity dohodli odboráři se zástupci zaměstnavatelů kompromis: Pokud by mohly o umístění agenturních zaměstnanců spolurozhodovat odbory v konkrétní firmě, netrvají odboráři na omezení přímo v zákoně.
"Patnáctiprocentní kvóta může být rozumná, avšak procento nelze paušalizovat. Podmínky v regionech jsou odlišné, stejně jako charakter práce. Existují společnosti, ve kterých by procento mohlo být i vyšší, na druhé straně pro menší stavební firmy nebo zemědělce by mohla i tato kvóta představovat problém," říká tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Zikeš.
"Čím více budou firmám svazovány ruce, tím méně pracovních míst budou tvořit. Agenturní zaměstnávání je pro zaměstnavatele důležité, protože jim umožňuje flexibilně pokrývat výkyvy trhu. Jeho zpřísnění tak může paradoxně přinést zvýšení nezaměstnanosti, a ne zlepšení pracovních podmínek, jak ministerstvo doufá," přidává se i výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů Vít Jásek.
Například společnost Škoda Auto ale tvrdí, že by s regulací neměla problém. "Dlouhodobě udržujeme podíl agenturního personálu do zhruba deseti procent. Navíc jsme jako první společnost v České republice v roce 2013 uzavřeli s odboráři Chartu agenturního zaměstnávání, která zaručuje srovnatelné podmínky pro agenturní pracovníky i jejich zastupování odborovou organizací," říká Jana Bahníková z tiskového oddělení společnosti.
Hutě ArcelorMittal Ostrava mají podle své mluvčí Barbory Černé Dvořákové asi pět procent agenturních zaměstnanců. Také mluvčí těžební společnosti OKD Marek Síbrt uvedl, že v ní pracuje zhruba 300 agenturních zaměstnanců, zatímco kmenových zhruba 11 tisíc.
Do kvóty by se ale nevešla například společnost Robert Bosch z Českých Budějovic, u níž se podíl agenturních pracovníků na pozicích montážních dělníků pohybuje kolem dvaceti procent a například v době dovolených je ještě vyšší. "Agenturní zaměstnávání je důležitým nástrojem flexibility firmy, která nám umožňuje pružně reagovat na výkyvy trhu a případné propady objednávek," uvedla mluvčí společnosti Barbora Schelová už dříve pro ČTK.
Ondřej Wysoglad z Asociace poskytovatelů personálních služeb varuje, že kvóty pro podíl dočasně přidělovaných zaměstnanců by mohly ohrozit nové projekty a malé a střední podniky. Také podle šéfa Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče budou více postiženy menší firmy, protože při dočasném nárůstu práce se snadněji dostanou přes patnáctiprocentní kvótu.
Obě asociace jsou také proti zákazu řetězení pracovních poměrů na dobu určitou. "Popírá to základní principy agenturního zaměstnávání, hlavně pak u krátkodobých pracovních poměrů, sezónních a nárazových prací," vysvětluje Burkovič.
Práce přes agentury od ledna zpřísní, úřad trvá na kvótách.
•Ministerstvo chce omezit podíl agenturních pracovníků ve firmách, skončit má i výjimka pro opakování poměrů na dobu určitou.•Zástupci firem argumentují, že agenturní zaměstnance využívají k sezónním pracím nebo při krátkodobém zvýšení výroby jako flexibilní pracovní sílu.
•Z údajů společnosti Grafton Recruitment vyplývá, že poptávka po agenturních zaměstnancích za poslední rok vzrostla o 18 procent.
Poptávka po agenturních zaměstnancích za poslední rok vzrostla o 18 procent. U velkých tuzemských firem, především výrobních či logistických, tvoří nájemní pracovníci více jak pětinu. Vyplývá to ze statistiky personální agentury Grafton Recruitment. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce ale vládě do konce června předložit návrh, který podmínky agenturního zaměstnávání značně zpřísní. Mimo jiné stanoví patnáctiprocentní kvótu pro podíl agenturních zaměstnanců ve firmě.
Podmínky pro agenturní zaměstnávání se od ledna 2016 zpřísní. Navrhuje to ministerstvo práce a sociálních věcí v novele zákona o zaměstnanosti, kterou nyní posílá do připomínkového řízení. Úřad chce omezit čím dál častější využívání tohoto typu pracovníků, kteří v některých případech mají v praxi horší podmínky a méně jistoty než klasičtí "kmenoví" zaměstnanci.
Jednou z nejvýraznějších změn má být kvóta na využití "dočasně přidělených pracovníků" dodaných agenturou. Ve firmě by mohli tvořit maximálně 15 procent všech zaměstnanců, což se má posuzovat v průměru za kalendářní čtvrtletí.
Skončit má také výjimka v zákoníku práce, díky níž se u dočasně přidělených zaměstnanců od agentur mohou takzvaně řetězit (tedy opakovat) pracovní poměry na dobu určitou. Ministerstvo chce – stejně jako už dříve pro kmenové zaměstnance – tuto možnost omezit tak, aby pracovní poměr na dobu určitou netrval déle než tři roky a mohl být nejvýše dvakrát opakován. "Pojmovým znakem agenturního zaměstnávání je dočasnost, a proto není dán důvod pro zachování výjimky," uvádí ministerstvo v návrhu.
Agentury práce mají také nově skládat kauci, a to ve výši půl milionu korun. Bez ní nedostanou povolení ke zprostředkování, což je základní podmínka podnikání v oboru. Pokud pak agentura poruší zákon a stát jí povolení odejme, propadne i tato kauce.
Zpřísnit má také odpovědnost firmy, k níž byl agenturní zaměstnanec přidělen. Konkrétně když firma nedodrží (už nyní platnou) podmínku, podle níž nesmí být jeho pracovní a mzdové podmínky horší než podmínky srovnatelného kmenového zaměstnance. Samotná agentura totiž v praxi nemůže od firmy získat pravdivé informace.
Téměř 255 tisíc lidí za rok
Zatímco v roce 2005 působilo v Česku 1147 agentur práce, ke konci loňského roku už jich bylo 1585. Podle statistik úřadů práce získalo v loňském roce práci přes agentury téměř 255 tisíc lidí, přitom ještě v roce 2011 jich bylo 172 tisíc.
Z údajů společnosti Grafton Recruitment vyplývá, že poptávka po agenturních zaměstnancích za poslední rok vzrostla o 18 procent. Velcí čeští zaměstnavatelé, především z řad výrobních či logistických firem, mají v průměru pětinu zaměstnanců najatých přes agenturu. Zájem je hlavně o dělnické profese.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí nemá rostoucí podíl agenturního zaměstnávání za situace, kdy nezaměstnanost v Česku od roku 2011 klesá, žádný reálný důvod, a je tedy nadužívané. Přestože připouští, že tato forma práce má v některých případech své opodstatnění.
Po přísnějším postupu státu volají také legální agentury práce, které si stěžují na rostoucí konkurenci těch nelegálních. Asociace poskytovatelů personálních služeb i Asociace pracovních agentur ale zdůrazňují, že by pomohly hlavně účinnější kontroly ze strany státu, nikoliv úprava, která zkomplikuje podnikání i seriózním zprostředkovatelům.
Návrh odmítá i řada zaměstnavatelů, například kolínská automobilka TPCA. "Jsme jednoznačně proti zavádění regulačních opatření tohoto typu, protože znevýhodňují podnikání v ČR. Pro některá výrobní odvětví, která musí reagovat na velké výkyvy v poptávce, může být tato regulace velkou komplikací," říká mluvčí společnosti Marek Hovorka. "Pokud se hledá nástroj, jak vyřešit situaci na trhu pracovních agentur, měla by jím být důsledná kontrola agentur ze strany státu," dodává.
Firmy jsou proti kvótám
Zástupci firem argumentují, že agenturní zaměstnance využívají k sezónním pracím nebo při krátkodobém zvýšení výroby jako flexibilní pracovní sílu. V určitých oborech by patnáctiprocentní kvóta mohla podle Hospodářské komory způsobovat značné problémy. "Existují zaměstnavatelé, kteří objektivně potřebují zajišťovat větší část svých personálních potřeb flexibilními nástroji. Zároveň nelze veškeré agentury práce paušálně považovat za subjekty, které porušují zákon či zneužívají své zaměstnance," uvedla už v březnu tehdejší mluvčí komory Lenka Vodná.
Podle zástupce Svazu průmyslu ČR Pavla Juříčka, majitele skupiny Brano, v Česku skutečně působí příliš vysoký počet agentur. Zaměstnavatelský svaz ale přesto nesouhlasí ani s kvótami, ani se zákazem řetězení pracovních poměrů na dobu určitou pro agentury.
Ministryně Michaela Marksová Tominová (ČSSD) trvá na stanovení kvóty přesto, že na březnovém jednání tripartity dohodli odboráři se zástupci zaměstnavatelů kompromis: Pokud by mohly o umístění agenturních zaměstnanců spolurozhodovat odbory v konkrétní firmě, netrvají odboráři na omezení přímo v zákoně.
"Patnáctiprocentní kvóta může být rozumná, avšak procento nelze paušalizovat. Podmínky v regionech jsou odlišné, stejně jako charakter práce. Existují společnosti, ve kterých by procento mohlo být i vyšší, na druhé straně pro menší stavební firmy nebo zemědělce by mohla i tato kvóta představovat problém," říká tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Zikeš.
"Čím více budou firmám svazovány ruce, tím méně pracovních míst budou tvořit. Agenturní zaměstnávání je pro zaměstnavatele důležité, protože jim umožňuje flexibilně pokrývat výkyvy trhu. Jeho zpřísnění tak může paradoxně přinést zvýšení nezaměstnanosti, a ne zlepšení pracovních podmínek, jak ministerstvo doufá," přidává se i výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů Vít Jásek.
Například společnost Škoda Auto ale tvrdí, že by s regulací neměla problém. "Dlouhodobě udržujeme podíl agenturního personálu do zhruba deseti procent. Navíc jsme jako první společnost v České republice v roce 2013 uzavřeli s odboráři Chartu agenturního zaměstnávání, která zaručuje srovnatelné podmínky pro agenturní pracovníky i jejich zastupování odborovou organizací," říká Jana Bahníková z tiskového oddělení společnosti.
Hutě ArcelorMittal Ostrava mají podle své mluvčí Barbory Černé Dvořákové asi pět procent agenturních zaměstnanců. Také mluvčí těžební společnosti OKD Marek Síbrt uvedl, že v ní pracuje zhruba 300 agenturních zaměstnanců, zatímco kmenových zhruba 11 tisíc.
Do kvóty by se ale nevešla například společnost Robert Bosch z Českých Budějovic, u níž se podíl agenturních pracovníků na pozicích montážních dělníků pohybuje kolem dvaceti procent a například v době dovolených je ještě vyšší. "Agenturní zaměstnávání je důležitým nástrojem flexibility firmy, která nám umožňuje pružně reagovat na výkyvy trhu a případné propady objednávek," uvedla mluvčí společnosti Barbora Schelová už dříve pro ČTK.
Ondřej Wysoglad z Asociace poskytovatelů personálních služeb varuje, že kvóty pro podíl dočasně přidělovaných zaměstnanců by mohly ohrozit nové projekty a malé a střední podniky. Také podle šéfa Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče budou více postiženy menší firmy, protože při dočasném nárůstu práce se snadněji dostanou přes patnáctiprocentní kvótu.
Obě asociace jsou také proti zákazu řetězení pracovních poměrů na dobu určitou. "Popírá to základní principy agenturního zaměstnávání, hlavně pak u krátkodobých pracovních poměrů, sezónních a nárazových prací," vysvětluje Burkovič.
Petr Kučera
Aktuálně.cz, 13. května 2015
Praha – V České republice může legálně pracovat téměř 330 tisíc cizinců, z toho kolem 137 tisíc ze zemí mimo Evropskou unii. Vyplývá to z údajů, které online deník Aktuálně.cz získal od úřadů práce, ministerstva vnitra a Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Zatímco občané členských států Evropské unie (plus Švýcarska, Norska, Lichtenštejnska a Islandu) mohou v Česku pracovat prakticky za stejných podmínek jako tuzemští zájemci, pro uchazeče mimo EU v zásadě platí, že smějí obsadit jen takové místo, o které po 30 dnů nemá zájem občan Česka nebo EU. Přestože pro práci cizinců z takzvaných třetích zemí platí přísné podmínky, tuzemské úřady překvapivě nemají k dispozici jednoduchou statistiku.
Otázky Aktuálně.cz si navzájem „přehazovala“ ministerstva práce a vnitra, pod něž tato oblast spadá. Každý resort přitom eviduje jen „svá“ povolení, aniž by měl přehled o celkovém stavu. "Je to samozřejmě obrovský nedostatek, protože řídit se dá jen to, co mohu změřit. A nemám-li čísla, jak pak mohu regulovat zaměstnanost v Česku? Jak mohu povolovat práci cizincům, když vlastně nevím, která profese chybí a v jakém množství?" říká k tomu prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
Pracovní povolení i zaměstnanecké karty
V České republice na konci loňského roku pobývalo zhruba 225 tisíc cizinců, kteří podle Úřadu práce ČR splnili podmínky pro to, aby se tu nechali zaměstnat. Dalším 19 524 cizincům pak ministerstvo vnitra vydalo zaměstnanecké či modré karty. Kromě toho mělo 83 569 cizinců oprávnění k podnikání od živnostenského úřadu. Uvedená čísla ale nelze jen tak sčítat. Jak velká je však skupina lidí, kteří vlastní zároveň živnostenský list a současně se mohou nechat zaměstnat, úřady netuší – přestože obě povolení jsou vydávána vždy konkrétní osobě.
Zmíněných 225 tisíc cizinců evidovaných úřady práce tvoří ze tří čtvrtin (zhruba 164 tisíc) občané Evropské unie, Norska, Lichtenštejnska, Islandu a Švýcarska. Ti sice mohou pracovat v Česku bez omezení, ale zaměstnavatelé to musí nejpozději v den jejich nástupu písemně hlásit krajské pobočce úřadu práce.
Zbylých 60 tisíc cizinců registrovaných úřady práce pochází ze "třetích zemí", mezi něž patří typicky Ukrajina, ale také například USA. Přitom 22 tisíc z nich mělo pracovní povolení, které vydávají krajské pobočky Úřadu práce. O povolení musí žádat například sezónní pracovníci či cizinci, které sem jejich zahraniční zaměstnavatel vyslal plnit určitý pracovní úkol. Ostatních 38 tisíc cizinců pracovní povolení nepotřebovalo, protože měli v Česku například trvalý pobyt, dostali tu azyl nebo šlo o studenty, pedagogické či vědecké pracovníky.
Významná část lidí ze třetích zemí navíc v Česku pracuje na takzvanou zaměstnaneckou kartu. Ta byla zavedena loni v létě a postupně nahrazuje dřívější zelenou kartu i dlouhodobé pobyty za účelem zaměstnání. Zaměstnanecké karty spravuje ministerstvo vnitra. Spolu s modrými kartami, které jsou určeny pro vysoce kvalifikované uchazeče (tedy vysokoškoláky nebo osoby s vyšším vzděláním), jich ministerstvo ke konci roku evidovalo 19 524.
Cizinci, kteří mohli v ČR pracovat:
Databáze - Počet
Evidence úřadů práce - 224 000
Zaměstnanecké karty vydané ministerstvem vnitra - 19 524
Živnostníci (ČSÚ) - 83 569
Existují přitom dva typy zaměstnaneckých karet. Buď duální, kdy jde o „dva v jednom“ – tedy k povolení k pobytu i k práci. Nebo neduální karta, která umožňuje pouze pobyt, a dostávají ji tedy například lidé s volným přístupem na trh práce.
Místa, která 30 dní nikdo nechce
"V rámci projektu zaměstnaneckých karet, kam padají nabídky práce z Česka, pokud nejsou do měsíce obsazeny občanem ČR či jiného státu EU, je nyní pět tisíc volných míst, regionálně i oborově velmi pestrých. Od nekvalifikovaných skladníků a řidičů až po lékaře, zubaře nebo pedagogy. Část zaměstnavatelů rovnou nabízí s prací i ubytování," říká Burkovič. Když chce nyní firma zaměstnat cizince ze třetí země, musí na příslušné krajské pobočce úřadu práce prvně nahlásit volné pracovní místo. Pokud se jej během následujících třiceti dní nepodaří obsadit občanem EU, tak se nabídka dostane do centrální evidence míst určených pro držitele zaměstnaneckých či modrých karet. V tu chvíli se o práci může ucházet cizinec ze třetí země. O zaměstnaneckou či modrou kartu pak žádá až ve chvíli, kdy má se svým budoucím zaměstnavatelem uzavřený pracovní kontrakt. "Test třiceti dnů" probíhá většinou i tehdy, když cizinec musí mít pracovní povolení.
Nikdo to prostě neshromažďuje
"Není to o tom, kolik absolutně v ČR pracuje cizinců, ale o tom, kolik karet a povolení evidujeme my,“ říká ke statistice mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková. „A i naše čísla nemusí být úplně přesná. Je třeba opravdu zdůraznit, že prostě taková data v ČR nikdo neshromažďuje," dodává.
Komplexní statistiku o počtu cizinců, kteří v ČR pracují nebo k tomu minimálně mají oprávnění, nevede ani ministerstvo vnitra ČR. To má přehled jen o držitelích karet, které samo vydalo. "Na našem území však mohou být legálně zaměstnáni i cizinci ze třetích zemí s trvalým pobytem a rovněž cizinci s dlouhodobým pobytem za jiným účelem, například kvůli sloučení rodiny, studiu nebo vědeckému výzkumu. Ve chvíli kdy cizinec získá trvalý pobyt, není již v naší kompetenci zjišťovat kdy, kde a jak je zaměstnán," vysvětluje Hana Malá z oddělení komunikace ministerstva vnitra.
U největšího českého poskytovatele zdravotního pojištění – Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) - bylo na přelomu roku registrováno 189 481 cizinců. Ve více než polovině případů šlo o občany EU, kteří v tuzemsku neměli trvalý pobyt. Dalších šest menších zdravotních pojišťoven evidovalo 25 565 zaměstnanců z ciziny, dohromady tedy 215 046 lidí. Do statistiky ale nejsou zahrnuti cizinci pracující na takzvané dohody, pokud si měsíčně vydělají méně, než je limit pro povinný odvod na zdravotní pojištění (například 10 tisíc u dohody o provedení práce). Stejně tak VZP nemá jednoduchou statistiku cizinců, kteří pracují jako OSVČ a zároveň mají v Česku trvalý pobyt. "Bylo by náročné je dohledat, museli bychom k tomu využít jejich rodná čísla," říká mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Z šesti menších pojišťoven sledují data o samostatně výdělečných cizincích s trvalým pobytem jen některé, například Oborová zdravotní pojišťovna. "OSVČ ze zemí mimo EU se do českého systému zdravotního pojištění dostanou jen velice těžko," dodává její mluvčí Mario Böhme.
Česká správa sociálního zabezpečení, která vybírá sociální pojištění, podle své mluvčí Jany Buraňové vůbec nerozlišuje státní příslušnost plátců.
Dominují stavební dělníci
Nejvíce cizinců ze zemí mimo EU, kteří měli podle Úřadu práce ČR oprávnění v Česku pracovat, je hlášeno v Praze - více než 52 tisíc osob. Následují Středočeský a Jihomoravský kraj. Zastoupeni jsou hlavně Ukrajinci, Vietnamci a Rusové, řádově stovky lidí pak pocházejí z Moldavska, Mongolska, Uzbekistánu, USA a Indie. Nejčastěji pracují jako montážní nebo stavební dělníci, svářeči, zedníci, šičky či pracovníci ve stravování. Konkrétní počty zaměstnanců v jednotlivých profesích eviduje z krajů pouze Praha. V hlavním městě bylo zaměstnáno 3 146 zahraničních dělníků ve stavebnictví, 1 465 uklízečů a pomocníků a 360 kuchařů, číšníků či servírek.
Podobné profese dominují i v Brně. "Ve venkovských okresech Jihomoravského kraje se pak jedná většinou o sezónní práce v rostlinné výrobě. V okrese Blansko pak o dělníky ve zpracovatelském průmyslu, kteří se věnují obšívání volantů," říká mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.
Kromě manuálních a hůře placených prací si cizinci ze zemí mimo EU vydělávali například i jako řídící pracovníci (v hlavním městě jich bylo evidováno 259), učitelé a lektoři jazyků, tlumočníci, překladatelé nebo lékaři.
Přes 80 tisíc živnostníků
Stejně jako Češi ale mohou i cizinci pracovat nejen jako zaměstnanci, ale i jako podnikatelé, tedy osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Živnostenské oprávnění mělo podle Českého statistického úřadu ke konci loňského roku 83 569 cizinců, z toho třetina v Praze. Z členských států Evropské unie měli živnostenské oprávnění v Česku hlavně Slováci (13,5 tisíce), Němci (tři tisíce) a Poláci (dva tisíce). Z takzvaných třetích zemí pak hlavně Vietnamci (24 tisíc), Ukrajinci (23,6 tisíce) a Rusové (přes dva tisíce). Naprostá většina - kolem 79 tisíc všech oprávnění, které živnostenské úřady cizincům vydaly - se týká volných živností, v jejichž rámci lze působit v osmdesáti různých oborech.
Oprávnění k řemeslné živnosti mělo 16,6 tisíce cizinců (někteří tedy vlastní více oprávnění), dalších 7,7 tisíce pak ke koncesované živnosti, kam patří třeba výroba lihu, střeliva, výbušnin, provádění veřejných dražeb, provoz cestovních kanceláří či pohřebních služeb. Cizinci mohou provozovat živnosti za stejných podmínek jako Češi. Například u volné živnosti tak stačí, když je cizinec svéprávný a bezúhonný. "Pokud nemá cizinec ze třetí země povolen trvalý pobyt v ČR, musí pro prokázání bezúhonnosti doložit i výpis z rejstříku trestů nebo jiné obdobné evidence ze státu původu," upřesňuje mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba. Nutností je i povolení k dlouhodobému pobytu.
Kolik v ČR pracuje cizinců? Vlastně nevíme, přiznávají úřady
Z dostupných statistik vyplývá, že si v tuzemsku mohlo vydělávat více než 327 tisíc cizinců.Praha – V České republice může legálně pracovat téměř 330 tisíc cizinců, z toho kolem 137 tisíc ze zemí mimo Evropskou unii. Vyplývá to z údajů, které online deník Aktuálně.cz získal od úřadů práce, ministerstva vnitra a Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Zatímco občané členských států Evropské unie (plus Švýcarska, Norska, Lichtenštejnska a Islandu) mohou v Česku pracovat prakticky za stejných podmínek jako tuzemští zájemci, pro uchazeče mimo EU v zásadě platí, že smějí obsadit jen takové místo, o které po 30 dnů nemá zájem občan Česka nebo EU. Přestože pro práci cizinců z takzvaných třetích zemí platí přísné podmínky, tuzemské úřady překvapivě nemají k dispozici jednoduchou statistiku.
Otázky Aktuálně.cz si navzájem „přehazovala“ ministerstva práce a vnitra, pod něž tato oblast spadá. Každý resort přitom eviduje jen „svá“ povolení, aniž by měl přehled o celkovém stavu. "Je to samozřejmě obrovský nedostatek, protože řídit se dá jen to, co mohu změřit. A nemám-li čísla, jak pak mohu regulovat zaměstnanost v Česku? Jak mohu povolovat práci cizincům, když vlastně nevím, která profese chybí a v jakém množství?" říká k tomu prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
Pracovní povolení i zaměstnanecké karty
V České republice na konci loňského roku pobývalo zhruba 225 tisíc cizinců, kteří podle Úřadu práce ČR splnili podmínky pro to, aby se tu nechali zaměstnat. Dalším 19 524 cizincům pak ministerstvo vnitra vydalo zaměstnanecké či modré karty. Kromě toho mělo 83 569 cizinců oprávnění k podnikání od živnostenského úřadu. Uvedená čísla ale nelze jen tak sčítat. Jak velká je však skupina lidí, kteří vlastní zároveň živnostenský list a současně se mohou nechat zaměstnat, úřady netuší – přestože obě povolení jsou vydávána vždy konkrétní osobě.
Zmíněných 225 tisíc cizinců evidovaných úřady práce tvoří ze tří čtvrtin (zhruba 164 tisíc) občané Evropské unie, Norska, Lichtenštejnska, Islandu a Švýcarska. Ti sice mohou pracovat v Česku bez omezení, ale zaměstnavatelé to musí nejpozději v den jejich nástupu písemně hlásit krajské pobočce úřadu práce.
Zbylých 60 tisíc cizinců registrovaných úřady práce pochází ze "třetích zemí", mezi něž patří typicky Ukrajina, ale také například USA. Přitom 22 tisíc z nich mělo pracovní povolení, které vydávají krajské pobočky Úřadu práce. O povolení musí žádat například sezónní pracovníci či cizinci, které sem jejich zahraniční zaměstnavatel vyslal plnit určitý pracovní úkol. Ostatních 38 tisíc cizinců pracovní povolení nepotřebovalo, protože měli v Česku například trvalý pobyt, dostali tu azyl nebo šlo o studenty, pedagogické či vědecké pracovníky.
Významná část lidí ze třetích zemí navíc v Česku pracuje na takzvanou zaměstnaneckou kartu. Ta byla zavedena loni v létě a postupně nahrazuje dřívější zelenou kartu i dlouhodobé pobyty za účelem zaměstnání. Zaměstnanecké karty spravuje ministerstvo vnitra. Spolu s modrými kartami, které jsou určeny pro vysoce kvalifikované uchazeče (tedy vysokoškoláky nebo osoby s vyšším vzděláním), jich ministerstvo ke konci roku evidovalo 19 524.
Cizinci, kteří mohli v ČR pracovat:
Databáze - Počet
Evidence úřadů práce - 224 000
Zaměstnanecké karty vydané ministerstvem vnitra - 19 524
Živnostníci (ČSÚ) - 83 569
Existují přitom dva typy zaměstnaneckých karet. Buď duální, kdy jde o „dva v jednom“ – tedy k povolení k pobytu i k práci. Nebo neduální karta, která umožňuje pouze pobyt, a dostávají ji tedy například lidé s volným přístupem na trh práce.
Místa, která 30 dní nikdo nechce
"V rámci projektu zaměstnaneckých karet, kam padají nabídky práce z Česka, pokud nejsou do měsíce obsazeny občanem ČR či jiného státu EU, je nyní pět tisíc volných míst, regionálně i oborově velmi pestrých. Od nekvalifikovaných skladníků a řidičů až po lékaře, zubaře nebo pedagogy. Část zaměstnavatelů rovnou nabízí s prací i ubytování," říká Burkovič. Když chce nyní firma zaměstnat cizince ze třetí země, musí na příslušné krajské pobočce úřadu práce prvně nahlásit volné pracovní místo. Pokud se jej během následujících třiceti dní nepodaří obsadit občanem EU, tak se nabídka dostane do centrální evidence míst určených pro držitele zaměstnaneckých či modrých karet. V tu chvíli se o práci může ucházet cizinec ze třetí země. O zaměstnaneckou či modrou kartu pak žádá až ve chvíli, kdy má se svým budoucím zaměstnavatelem uzavřený pracovní kontrakt. "Test třiceti dnů" probíhá většinou i tehdy, když cizinec musí mít pracovní povolení.
Nikdo to prostě neshromažďuje
"Není to o tom, kolik absolutně v ČR pracuje cizinců, ale o tom, kolik karet a povolení evidujeme my,“ říká ke statistice mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková. „A i naše čísla nemusí být úplně přesná. Je třeba opravdu zdůraznit, že prostě taková data v ČR nikdo neshromažďuje," dodává.
Komplexní statistiku o počtu cizinců, kteří v ČR pracují nebo k tomu minimálně mají oprávnění, nevede ani ministerstvo vnitra ČR. To má přehled jen o držitelích karet, které samo vydalo. "Na našem území však mohou být legálně zaměstnáni i cizinci ze třetích zemí s trvalým pobytem a rovněž cizinci s dlouhodobým pobytem za jiným účelem, například kvůli sloučení rodiny, studiu nebo vědeckému výzkumu. Ve chvíli kdy cizinec získá trvalý pobyt, není již v naší kompetenci zjišťovat kdy, kde a jak je zaměstnán," vysvětluje Hana Malá z oddělení komunikace ministerstva vnitra.
U největšího českého poskytovatele zdravotního pojištění – Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) - bylo na přelomu roku registrováno 189 481 cizinců. Ve více než polovině případů šlo o občany EU, kteří v tuzemsku neměli trvalý pobyt. Dalších šest menších zdravotních pojišťoven evidovalo 25 565 zaměstnanců z ciziny, dohromady tedy 215 046 lidí. Do statistiky ale nejsou zahrnuti cizinci pracující na takzvané dohody, pokud si měsíčně vydělají méně, než je limit pro povinný odvod na zdravotní pojištění (například 10 tisíc u dohody o provedení práce). Stejně tak VZP nemá jednoduchou statistiku cizinců, kteří pracují jako OSVČ a zároveň mají v Česku trvalý pobyt. "Bylo by náročné je dohledat, museli bychom k tomu využít jejich rodná čísla," říká mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Z šesti menších pojišťoven sledují data o samostatně výdělečných cizincích s trvalým pobytem jen některé, například Oborová zdravotní pojišťovna. "OSVČ ze zemí mimo EU se do českého systému zdravotního pojištění dostanou jen velice těžko," dodává její mluvčí Mario Böhme.
Česká správa sociálního zabezpečení, která vybírá sociální pojištění, podle své mluvčí Jany Buraňové vůbec nerozlišuje státní příslušnost plátců.
Dominují stavební dělníci
Nejvíce cizinců ze zemí mimo EU, kteří měli podle Úřadu práce ČR oprávnění v Česku pracovat, je hlášeno v Praze - více než 52 tisíc osob. Následují Středočeský a Jihomoravský kraj. Zastoupeni jsou hlavně Ukrajinci, Vietnamci a Rusové, řádově stovky lidí pak pocházejí z Moldavska, Mongolska, Uzbekistánu, USA a Indie. Nejčastěji pracují jako montážní nebo stavební dělníci, svářeči, zedníci, šičky či pracovníci ve stravování. Konkrétní počty zaměstnanců v jednotlivých profesích eviduje z krajů pouze Praha. V hlavním městě bylo zaměstnáno 3 146 zahraničních dělníků ve stavebnictví, 1 465 uklízečů a pomocníků a 360 kuchařů, číšníků či servírek.
Podobné profese dominují i v Brně. "Ve venkovských okresech Jihomoravského kraje se pak jedná většinou o sezónní práce v rostlinné výrobě. V okrese Blansko pak o dělníky ve zpracovatelském průmyslu, kteří se věnují obšívání volantů," říká mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.
Kromě manuálních a hůře placených prací si cizinci ze zemí mimo EU vydělávali například i jako řídící pracovníci (v hlavním městě jich bylo evidováno 259), učitelé a lektoři jazyků, tlumočníci, překladatelé nebo lékaři.
Přes 80 tisíc živnostníků
Stejně jako Češi ale mohou i cizinci pracovat nejen jako zaměstnanci, ale i jako podnikatelé, tedy osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Živnostenské oprávnění mělo podle Českého statistického úřadu ke konci loňského roku 83 569 cizinců, z toho třetina v Praze. Z členských států Evropské unie měli živnostenské oprávnění v Česku hlavně Slováci (13,5 tisíce), Němci (tři tisíce) a Poláci (dva tisíce). Z takzvaných třetích zemí pak hlavně Vietnamci (24 tisíc), Ukrajinci (23,6 tisíce) a Rusové (přes dva tisíce). Naprostá většina - kolem 79 tisíc všech oprávnění, které živnostenské úřady cizincům vydaly - se týká volných živností, v jejichž rámci lze působit v osmdesáti různých oborech.
Oprávnění k řemeslné živnosti mělo 16,6 tisíce cizinců (někteří tedy vlastní více oprávnění), dalších 7,7 tisíce pak ke koncesované živnosti, kam patří třeba výroba lihu, střeliva, výbušnin, provádění veřejných dražeb, provoz cestovních kanceláří či pohřebních služeb. Cizinci mohou provozovat živnosti za stejných podmínek jako Češi. Například u volné živnosti tak stačí, když je cizinec svéprávný a bezúhonný. "Pokud nemá cizinec ze třetí země povolen trvalý pobyt v ČR, musí pro prokázání bezúhonnosti doložit i výpis z rejstříku trestů nebo jiné obdobné evidence ze státu původu," upřesňuje mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba. Nutností je i povolení k dlouhodobému pobytu.
Český rozhlas Radiožurnál, 7.května 2015 13:49 hod.
Reportáž v celostátním vysílání - Brigády, sezóna začíná
• Diskuze •
Český rozhlas Ostrava, Poradna, 5.května 2015 14:05 hod
Poradna Českého rozhlasu Ostrava - letní brigády, nezaměstnanost, hledání práce, trh práce
Budeme mluvit o letních brigádách, nezaměstnanosti, hledání práce. Pokusíme se vám poradit, jak najít práci, na co byste měli být připravení a jaké máte možnosti. Zaměříme se také na příležitostné zaměstnání, jako jsou například brigády. Moderuje Martin Knitl, host Ing. Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur ČR a dlouholetý spolumajitel agentury práce JOB-centrum Ostrava s.r.o..
Aktuálně.cz, 28. dubna 2015
Praha - Americký internetový obchod Amazon začal nabírat pracovníky do distribučního centra v Dobrovízi u Prahy, které by se mělo otevřít do konce třetího čtvrtletí letošního roku. Firma hledá prvních tisíc řadových zaměstnanců a sto vedoucích. Skladníkům a příbuzným profesím nabízí nástupní plat 110 korun za hodinu, vedoucím 150 korun. Celkem mají v Dobrovízi - poblíž ruzyňského letiště - pracovat dva tisíce lidí na plný úvazek a tři tisíce lidí sezónně. Nabídka sezónních míst se má odvíjet od poptávky na trhu – Amazon předpokládá, že tito zaměstnanci získají smlouvu vždy na šest až osm týdnů.
Praxe není nutná
Zaměstnanci v distribučním centru budou pracovat na jednom z několika míst - příjmu, uskladnění, balení či expedici zásilek. Zájemci o práci nemusí mít žádnou praxi ani zkušenosti, Amazon je zaškolí.
Vedoucí pracovníci budou kromě běžných úkolů v jednom z hlavních oddělení centra také pomáhat manažerovi oddělení logistiky včetně plánování kapacit a zaškolování nových zaměstnanců. Po svém nástupu tito týmoví vedoucí pojedou na osmitýdenní školení do jednoho z evropských distribučních center společnosti.
Zájemci o tuto pozici musí mít výuční list nebo maturitu a základní znalost angličtiny. „Protože na školení budeme naše zaměstnance posílat do zahraničí a bude probíhat v angličtině,“ upřesňuje HR manažerka českého Amazonu Šárka Semeráková. Výhodou je předchozí zkušenost z výroby či logistiky. U všech uchazečů se zároveň očekává, že budou ochotni pracovat na směny.
Vedle základních platů Amazon těmto 1100 zaměstnancům slibuje také až desetiprocentní měsíční prémie a balíček benefitů, k nimž řadí dotované teplé jídlo, pět týdnů dovolené a příspěvky na penzijní spoření a životní pojištění. Podmínky udělování prémií firma teprve dolaďuje.
Při náboru zaměstnanců Amazon spolupracuje s Úřadem práce ČR. Zájemci o práci ve skladu mohou nábor absolvovat online prostřednictvím webu www.pracevamazonu.cz.
Šance pro uchazeče z úřadů práce
"Prioritou je obsadit tyto pozice co největším počtem uchazečů v evidenci úřadu práce. Pracovní nabídka bude soustředěna do tří krajů - Středočeský, hlavní město Praha a Ústecký, přičemž právě Ústecko je krajem, který potřebuje nejvíce pomoci," říká Kateřina Sadílková, pověřená vedením Úřadu práce ČR. Podle ní evidují úřady práce v těchto krajích řádově tisíce vhodných kandidátů.
Jak ale zdůrazňuje Semeráková, hlásit se mohou zájemci z celé republiky, včetně cizinců.
Generální ředitelství úřadu práce nyní čeká na specifikaci přesných požadavků na zaměstnance ze strany Amazonu, poté je předá konkrétním krajským pracovištím. Sadílková naznačila, že chtějí uspořádat společné náborové dny.
"Jsme schopni také podpořit rekvalifikaci a proškolení budoucích zaměstnanců," dodala. Konkrétně by mohlo jít například o kurzy obsluhy vysokozdvižného vozíku, logistiky, administrativy s angličtinou nebo řidičské oprávnění.
Peníze by mohly zaujmout i Pražany
Podle Pavla Kaczora, který vyučuje na Vysoké škole ekonomické v Praze a vede Úřad práce v Táboře, by však s obsazením míst neměl být problém.
"Myslím si, že ve Středočeském kraji a v Praze je řada lidí, kteří pracují za horších platových podmínek. Pokud si hodinovou mzdu přepočítáme na měsíční, pak mi u dělnických profesí vychází zhruba 18 tisíc korun, což není úplně nezajímavé," říká.
Zájem ve zbytku republiky bude podle něj záviset velmi záviset na tom, zda Amazon zvládne nabídnout i cenově výhodné ubytování nebo třeba příspěvek na dopravu.
"Podmínky jsou to dobré, příležitostné nabídky se u těchto prací pohybují od 80 korun za hodinu u nejnižší pozice," souhlasí prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. Zároveň ale připouští, že najít si při podobné výplatě bydlení v Praze, nemusí být pro zájemce ze vzdálenějších krajů úplně snadné.
Spíše se podle Burkoviče může stát, že se na tato místa přihlásí lidé, kteří jsou nyní v Praze či středních Čechách placeni hůře. "Čímž ovšem způsobí problém jinde, jak jsme už viděli za uplynulá léta u nástupů nových investorů v několika krajích. Přetahování zaměstnanců se tomu říká," dodává.
Osobně ale příliš nevěří, že by se všechna místa podařilo zaplnit místními. Část míst tak podle něj pokryjí agenturní zaměstnanci a cizinci, například Poláci, Slováci nebo Bulhaři.
Distribuční centrum bude druhým objektem Amazonu v Dobrovízi u Prahy. Od roku 2013 zde provozuje centrum vráceného zboží. Další distribuční centrum Amazonu mělo vzniknout v Brně, po průtazích ohledně změny územního plánu ale developer od tohoto plánu ustoupil.
Amazon je největší internetový obchod na světě, po celém světě nyní zaměstnává 97 tisíc lidí. Jeff Bezos firmu založil v roce 1994 a stále ji vede.
Skladníci za 110 korun na hodinu. Amazon nabírá nové lidi.
Poptává celkem 1100 lidí. Skladníkům a příbuzným profesím nabízí nástupní plat 110 Kč a vedoucím 150 Kč za hodinu.Praha - Americký internetový obchod Amazon začal nabírat pracovníky do distribučního centra v Dobrovízi u Prahy, které by se mělo otevřít do konce třetího čtvrtletí letošního roku. Firma hledá prvních tisíc řadových zaměstnanců a sto vedoucích. Skladníkům a příbuzným profesím nabízí nástupní plat 110 korun za hodinu, vedoucím 150 korun. Celkem mají v Dobrovízi - poblíž ruzyňského letiště - pracovat dva tisíce lidí na plný úvazek a tři tisíce lidí sezónně. Nabídka sezónních míst se má odvíjet od poptávky na trhu – Amazon předpokládá, že tito zaměstnanci získají smlouvu vždy na šest až osm týdnů.
Praxe není nutná
Zaměstnanci v distribučním centru budou pracovat na jednom z několika míst - příjmu, uskladnění, balení či expedici zásilek. Zájemci o práci nemusí mít žádnou praxi ani zkušenosti, Amazon je zaškolí.
Vedoucí pracovníci budou kromě běžných úkolů v jednom z hlavních oddělení centra také pomáhat manažerovi oddělení logistiky včetně plánování kapacit a zaškolování nových zaměstnanců. Po svém nástupu tito týmoví vedoucí pojedou na osmitýdenní školení do jednoho z evropských distribučních center společnosti.
Zájemci o tuto pozici musí mít výuční list nebo maturitu a základní znalost angličtiny. „Protože na školení budeme naše zaměstnance posílat do zahraničí a bude probíhat v angličtině,“ upřesňuje HR manažerka českého Amazonu Šárka Semeráková. Výhodou je předchozí zkušenost z výroby či logistiky. U všech uchazečů se zároveň očekává, že budou ochotni pracovat na směny.
Vedle základních platů Amazon těmto 1100 zaměstnancům slibuje také až desetiprocentní měsíční prémie a balíček benefitů, k nimž řadí dotované teplé jídlo, pět týdnů dovolené a příspěvky na penzijní spoření a životní pojištění. Podmínky udělování prémií firma teprve dolaďuje.
Při náboru zaměstnanců Amazon spolupracuje s Úřadem práce ČR. Zájemci o práci ve skladu mohou nábor absolvovat online prostřednictvím webu www.pracevamazonu.cz.
Šance pro uchazeče z úřadů práce
"Prioritou je obsadit tyto pozice co největším počtem uchazečů v evidenci úřadu práce. Pracovní nabídka bude soustředěna do tří krajů - Středočeský, hlavní město Praha a Ústecký, přičemž právě Ústecko je krajem, který potřebuje nejvíce pomoci," říká Kateřina Sadílková, pověřená vedením Úřadu práce ČR. Podle ní evidují úřady práce v těchto krajích řádově tisíce vhodných kandidátů.
Jak ale zdůrazňuje Semeráková, hlásit se mohou zájemci z celé republiky, včetně cizinců.
Generální ředitelství úřadu práce nyní čeká na specifikaci přesných požadavků na zaměstnance ze strany Amazonu, poté je předá konkrétním krajským pracovištím. Sadílková naznačila, že chtějí uspořádat společné náborové dny.
"Jsme schopni také podpořit rekvalifikaci a proškolení budoucích zaměstnanců," dodala. Konkrétně by mohlo jít například o kurzy obsluhy vysokozdvižného vozíku, logistiky, administrativy s angličtinou nebo řidičské oprávnění.
Peníze by mohly zaujmout i Pražany
Podle Pavla Kaczora, který vyučuje na Vysoké škole ekonomické v Praze a vede Úřad práce v Táboře, by však s obsazením míst neměl být problém.
"Myslím si, že ve Středočeském kraji a v Praze je řada lidí, kteří pracují za horších platových podmínek. Pokud si hodinovou mzdu přepočítáme na měsíční, pak mi u dělnických profesí vychází zhruba 18 tisíc korun, což není úplně nezajímavé," říká.
Zájem ve zbytku republiky bude podle něj záviset velmi záviset na tom, zda Amazon zvládne nabídnout i cenově výhodné ubytování nebo třeba příspěvek na dopravu.
"Podmínky jsou to dobré, příležitostné nabídky se u těchto prací pohybují od 80 korun za hodinu u nejnižší pozice," souhlasí prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. Zároveň ale připouští, že najít si při podobné výplatě bydlení v Praze, nemusí být pro zájemce ze vzdálenějších krajů úplně snadné.
Spíše se podle Burkoviče může stát, že se na tato místa přihlásí lidé, kteří jsou nyní v Praze či středních Čechách placeni hůře. "Čímž ovšem způsobí problém jinde, jak jsme už viděli za uplynulá léta u nástupů nových investorů v několika krajích. Přetahování zaměstnanců se tomu říká," dodává.
Osobně ale příliš nevěří, že by se všechna místa podařilo zaplnit místními. Část míst tak podle něj pokryjí agenturní zaměstnanci a cizinci, například Poláci, Slováci nebo Bulhaři.
Distribuční centrum bude druhým objektem Amazonu v Dobrovízi u Prahy. Od roku 2013 zde provozuje centrum vráceného zboží. Další distribuční centrum Amazonu mělo vzniknout v Brně, po průtazích ohledně změny územního plánu ale developer od tohoto plánu ustoupil.
Amazon je největší internetový obchod na světě, po celém světě nyní zaměstnává 97 tisíc lidí. Jeff Bezos firmu založil v roce 1994 a stále ji vede.
HR Kavárna, 20.dubna 2015
foto: Flickr user Phil Roeder
René, podnikáš od roku 95. Jak vnímáš pracovní trh tehdy a nyní?
Z pohledu našeho podnikání byla určitě větší poptávka po brigádnících. Bylo to ale daleko divočejší v tom smyslu, že nikdo nic neřešil, prostě se řeklo: „Pošli mi lidi, o nic se nechci starat, nic nebudu vyplňovat a potvrzovat.“ Myslím, že byly daleko nižší požadavky na lidi, tzn. že bylo vcelku jedno, koho poslat, hlavně dodejte lidi, ať je práce rychle hotová. Kdežto dnes už si klienti vybírají, mají vyšší požadavky. Na flexibilním trhu práce, tedy v našem agenturním zaměstnávání, se však za ty roky značně snížila kvalita lidí. Tehdy jsme měli zaměstnance a posílali jsme na brigády lidi, kteří buď studovali, nebo měli dokončené studium a byli na trhu práce volní, byli pracovití, zodpovědní, vzdělaní atd. Což byla výhoda pro firmy. Jako Agentura STUDENT jsme zaměstnávali téměř výhradně studenty.
Takže ta kvalita souvisí s tím, že tenkrát byl mnohem větší podíl studentů a absolventů?
Určitě.
Jaké bylo minimum studentů, kteří v těch prvních letech využívali vaši agenturu?
Troufnu si říct, že v roce 94, kdy jsem začínal, byl počet studentů kolem 95 %. A když z toho udělám lineární křivku, bude během těch dvaceti let sestupná, zhruba o 5 % každý rok dolů.
Jaký je tedy současný podíl studentů, využívajících Agenturu STUDENT?
Dneska máme studentů do 20 %. A není to tak, že bychom je nechtěli, právě naopak. Ani to není tím, že bychom změnili portfolio brigád, jinak to nasměrovali nebo měli jiné požadavky na lidi. My o studenty nadále stojíme. Maximálně se změnilo to, že dříve bylo více práce ve výrobě, dnes je to spíš ve službách – supermarkety, sklady, e-shopy. Mění se samozřejmě portfolio našich klientů, ale typ práce jako takový, tzn. pomocné práce, manipulace, zadávání dat do počítače, skenování, to všechno zůstalo. Mzdy u brigád jsou oproti pracovním poměrům hodně stlačeny dolů, což je v naší dvacetileté historii víceméně neměnné, tak tomu u brigád bylo vždy. Dnes se studentům do brigád nechce proto, že jim nevyhovují parametry, tzn. nekvalifikovaná práce za nízkou odměnu. Dnes se někteří studenti snaží hledat práci sami a ten, kdo je dostatečně aktivní a dostatečně pružný a dokáže si přizpůsobit rozvrh nebo si umí školu trochu osekat a přizpůsobit se zaměstnavateli, ten práci většinou najde.
Ale výhodou práce přes agenturu byla dříve pro studenty právě ona flexibilita. Mohli si vybírat směny podle rozvrhu. Chodili třeba každý den na jinou brigádu a fungovalo to. Teď už je to jiné?
Tenhle parametr jim i nadále vyhovuje, ale jsou míň ochotní se přizpůsobit. Jestliže to dřív bylo tak, že jsme měli brigádu na pondělí, úterý a pátek a student měl volno v pondělí a v úterý, kdežto v pátek nemohl, tak klidně v pátek školu vypustil a opravdu šel na brigádu všechny tři dny. Kdežto dneska v pátek školu nevypustí a radši na brigádu nejde. Z pohledu vzdělání je to asi dobře. Z pohledu získání praxe a pracovních návyků to dobře není.
Když už dneska studenti tolik nepracují, koho potom zaměstnáváte?
Lidi, kteří jsou momentálně bez práce, lidi s exekucemi, které běžný zaměstnavatel nevezme, důchodce, pro které je přivýdělek často existenční záležitostí, maminky s dětmi, které si dovedou zařídit hlídání, tzn. že můžou chodit do práce. Občas zaměstnáváme lidi ze Slovenska, kterým vypadla nějaká práce, kterou tady měli domluvenou, jsou v časové tísni a potřebují rychle nějakou práci i peníze. Vzhledem k tomu, že mzdu vyplácíme denně, jsme pro ně zajímavý zaměstnavatel. Z pohledu diverzity zaměstnáváme opravdu hodně typů zaměstnanců.
Proč studenti nechtějí pracovat?
Jednak není tolik pro studenty atraktivních prací, jako je administrativa, recepce atd. Tedy u firem, kde by studenti mohli zažít nějakou odbornější praxi. To za prvé. Za druhé jsou to úplně jiní lidé než v dobách, kdy jsem agenturu zakládal. Což není špatně, prostě to tak je. Třetí a úplně nejhlavnější ze všeho je, že jsou dnešní studenti dobře zajištěni od svých rodin, které jim poskytují natolik dobrý finanční servis, že není potřeba, aby pracovali. Dříve byly pro studenta brigády materiální nutností, peníze jim chyběly. To, co dostávali od rodičů, stačilo tak tak na žití na koleji, ale nějaký společenský život, pivo s kamarády, na to už si potřebovali přivydělat. Jen u 20 % studentů, co k nám dále chodí, tenhle aspekt z dob minulých přetrval, to znamená, že jsou na tom skutečně finančně hůře než jejich spolužáci, a tudíž jsou nuceni si přivydělávat. Část jich chodí pracovat i proto, že čtou o nezaměstnanosti, o tom, že se studentům doporučuje, aby měli praxi během studia, aby se zorientovali na pracovním trhu. To je zodpovědný přístup a těmto lidem tleskám.
Připadalo mi, že dříve si studenti uvědomovali, že jednou budou na trhu práce, a tak kromě přivýdělku brali brigády jako takovou sondu, jak pracovní trh funguje. Zaměstnavatelé si dnes stěžují, že studenti nemají pracovní návyky, ale oni je v podstatě nemají kde získat.
My pro ně máme pracovní pozice de facto celoročně, možná v menší míře, ale máme. Ale protože je nic nenutí pracovat, nemají o ně zájem. Pokud jsou dobře materiálně zajištění, tak jediné, proč by měli chodit na brigády a získávat pracovní návyky, je odpovědnost, že si budují vlastní budoucnost a že se na ni musí připravit. Mohou tak třeba získat konkurenční výhodu nad ostatními spolužáky, kteří na brigády nechodí. Podle mě taková vize dnešním studentům úplně chybí. Omlouvá je, že jsou to mladí lidé a ti si vždycky nacházejí tu jednodušší cestu. Málokdo je natolik zodpovědný, aby šel složitější cestou.
Teď mě napadlo, že pak vlastně logicky nemůžeš očekávat od lidí, kteří jsou na manažerských pozicích, že sami budou mít nějakou vizi toho, kam chtějí vést své oddělení, protože vlastně vizi budoucnosti nemají už od mládí, nijak se to v nich nepěstuje. Když má mladý člověk všechno zajištěné a nemusí přemýšlet nad svou budoucností, tak je zvyklý, že dostane výhodné podmínky a v těch pracuje.
Pokud nějakou vizi má, tak je to taková ta umělá vize. Naučená z manažerských pouček, knih a z nějakých výukových programů, kde se manažerské rozhodování a swot analýzy učí. Ale to je teorie, nemá to odžité. Chci říct, že nebyl nucený, aby si na praxi sáhnul. Já vím, že není úplně příjemné, když přijdeš dělat manipulanta na prodejnu a vedoucí úseku, pod kterým děláš, má třeba nižší vzdělání a inteligenci. Ale právě i ta schopnost přizpůsobit se, vybalancovat to, abych to vše respektoval, je důležitá. Fajn, ten člověk je na mě tvrdý nebo po mně chce nesmyslné věci, např. abych tady balil tohle takhle, když to můžu zabalit úplně jinak a lépe, a nedovolí mi, abych to balil posvém. I takováto pokora jim potom chybí. Já si myslím, že určitá pokora je velmi důležitá. Když pak někam nastoupíš a tu pokoru si nezažiješ, tak nemůžeš očekávat pokoru od těch druhých.
Přelomový byl rok 2004, kdy se změnil zákon o zaměstnanosti, a agentury práce tím vlastně přišly o možnost zaměstnávat lidi na DPP. Jak vnímáš tak zásadní změnu teď, s odstupem času? Tenkrát se, pokud vím, říkalo, že to likviduje brigádnický trh.
Myslím, že to zásadní bylo. Velkou část brigádnických pozic tenhle zákon odevzdal černému trhu. Obrovský kus trhu politici předali do rukou nějakých pseudoagentur a pseudomafií, o tom jsem přesvědčený. A dá se říct, že u legálního systému používání pracovních agentur vlastně zůstaly jenom firmy nějak společensky zodpovědné, které si řekly: „Fajn, ten zákon změnili agenturám, a tím pádem to změnili i nám. Takže si musíme vybrat, jestli budeme brát brigádníky na černo od nějakých nelegálních agentur, anebo zůstaneme v legálním, ale dražším systému.“ A já jsem rád, že těch etických firem nám zůstalo tolik, že jsme to tehdy přežili.
Jak by v tomto ohledu měla vypadat role státu? Stát by měl pečovat o pracovní trh, aby byl zdravý. Ale mně nepřipadá, že jej to nějak extra zajímá. Jak by sis představoval, že by měl stát podporovat právě diverzitu pracovního trhu, aby na něm i studenti získávali praxi a mohli využívat více brigád ve firmách?
Já osobně si myslím, že alfou i omegou je totální přeregulovanost. Legální pracovní agentury už jsou v podstatě na konci, už pomalu není co regulovat, zbývá snad už jen zakázat je. Navíc je brigádnická činnost i díky státu a médiím společensky znemožněná. Když si přečteš články o agenturách, všechny vyznívají negativně a podle diskuze pod nimi jsme v podstatě otrokáři. Za těch dvacet let jsem všem zaplatil veškeré mzdy, státu platíme veškeré odvody a daně, tak jaký já jsem sakra otrokář? Celý trh kazí pár agentur, které ale pracovními agenturami vlastně vůbec nejsou a nedodržují žádná pravidla. Celý problém je pak v tom, že politici řeší otázku agentur po svém, je nezajímá, jak ten problém vznikl a jak ho opravdu vyřešit. Je zajímá, jakou změnu zákona nebo jaký úkon udělat, aby to dobře vypadalo a aby se to hezky mediálně nebo politicky prodalo. Je jim jedno, jaký to má reálný dopad. To, že agenturám zpřísní fungování, tak to politicky a mediálně hezky vypadá, ale reálně jen dál pomáhají černému trhu. Zákony a regulace se černého trhu netýkají.
Zákonodárci jsou opravdu skálopevně přesvědčeni, že když chceš mít agenturu, musíš mít povolení MPSV. A my se jim snažíme už jedenáct let vysvětlovat, že to tak není. Že mi stačí mít živnostenský list nebo s.r.o. nebo družstvo a vůbec žádné povolení od MPSV mít nemusím, a přesto si můžu založit agenturu. Že je taková agentura nelegální, nikdo neřeší. Nelegální agentury na povolení MPSV kašlou a hodně firem si je objednává, protože jsou prostě levné. A takových je polovina. Dá se říct, že trh je rozdělený z poloviny na černý a z poloviny na legální. A politici to stále nechápou. Celou tu dobu veškeré nové zákony, změny stávajících zákonů, regulace, omezení, pojištění, záruky a jiné nesmysly pořád cpou na agentury s povolením MPSV. Ale ty nejsou žádným problémem. Prasárny se dějí úplně jinde a stát to není schopen řešit. Takže se každý rok vymyslí nová regulace, zákaz a změna zákona pro legální agentury, aby se to jakože vyřešilo. Vyřeší se tím prd, jenom naženou lidi do chřtánu pseudoagentur.
U těch asi studenti moc nepracují?
Nepracují. Když budu student, který má nějakou inteligenci, tak pro Vasilijeva Iljinoviče načerno, bez smlouvy, s výplatou na ruku atd. asi pracovat nepůjdu, a tím pádem se připravím o polovinu brigád. A ten, kdo to zkusil, to zkusil jen jednou. Půlka trhu je zapovězená. Na té druhé půlce, na černém trhu, jsou hodně cizinci – přestože je dneska mimo EU téměř nemožné dostat sem cizince legálně – ale prostě tam jsou. Nějak to dělají, nikdo neví jak, ale daří se jim to. Takže buď jsou tam cizinci, nebo jsou tam lidi, kteří mají exekuce na mzdy, nemají trvalé bydliště, před úřady se schovávají atd., a pro ně je to vyplácení načerno, bez papírů vlastně bonus. Kdyby byli oficiálně zaměstnaní, tak budou mít obstavený plat. Takže jim vyhovuje, že dostávají peníze na ruku, a jdou do toho rizika pracovat načerno. Stát nedostane nic, věřitel nedostane nic, odběratel ušetří, pseudoagentura vydělá. Paráda.
Jak z toho ven? Jak by stát měl zareagovat, aby aktivoval to, že se jako student od 15 let začnu na pracovním trhu nějakým způsobem pohybovat a začnu na něm získávat praxi? Měla by být přece starost státu vytvořit takové podmínky, aby do firem vstupovali lidé, kteří nejsou zvyklí jenom na kapesné. Co bys udělal ty na místě ministra práce?
Studenti jsou ale pro firmy jako agenturní zaměstnanci strašně drazí, nemají praxi, a i když pracují jen dva dny v týdnu, tak se za ně stejně musí odvádět sociální a zdravotní pojištění. Takže kdybych byl ministr, zrušil bych všechny ty pitomé regulace a narovnal agenturám podmínky. Kdyby agenturám zase dovolili DPP a my bychom mohli zaměstnávat studenty za stejných podmínek jako všechny ostatní firmy, které DPP normálně mají, tak budou studenti pro firmu levnější a míst se pro ně objeví více. Navíc v tu chvíli stát ani nemusí honit nelegální agentury, trh by je z větší části zlikvidoval sám. Kdyby nás neperzekuovali, kdyby nám nechali stejné podmínky, jako má pseudoagentura, která není vůbec ničím omezovaná, tak je v podstatě tržně vytlačíme. Vypořádáme se s nimi tak, že odběrateli nabídneme daleko lepší služby, záruky, profesionální přístup, zázemí a kvalitnější lidi. Jsem přesvědčený, že by půlka pseudoagentur z černého trhu odpadla. To se ale nestane – jednak já nikdy nebudu ministr, a navíc z regulací se stala mantra sociálního státu.
V evropských zemích, které mají vyšší podíl částečných pracovních úvazků, jsou agentury poskytující krátkodobé brigády vnímány jako normální, plnohodnotná a legitimní součást pracovního trhu. Proč to tady není? Proč myslíš, že jsme téměř na konci toho žebříčku?
Politikům je to úplně jedno. Nikdo nic takového neřešil a neřeší. Hlavně je potřeba regulovat a vymýšlet nové zákony. Přitom by úplně stačilo, kdyby si stát pohlídal, aby se dodržovaly stávající zákony. V médiích se hodně mluví o podpoře flexibilních úvazků, ale v reálu vlastně nikdo nic nepodporuje, maximálně se utratí nějaký peníze z EU za jakési programy. To, že krátkodobé brigády existují a jsou potřebné lidem i firmám, nikdo neřeší a raději se vymyslí nový zákon, kterým se to dál zreguluje. Teď třeba vymysleli, že agentury nebudou moct řetězit za sebou smlouvy s brigádníky. Tak k čemu pak agentury budou? Tomu říkám podpora flexibilního zaměstnávání po česku.
A podle tebe je potřeba, aby to podporovali politici…
Jasně, že je to starost politika v rámci zachování zdravého trhu práce. Nevím, jestli jsi to zaregistroval, ale nedávno se konala odborná konference o agenturním zaměstnávání, kterou pořádal ČMKOS (Českomoravský odborový svaz). Byli tam i zástupci agentur pozvaní asociací pracovních agentur. Na konferenci bylo uvedeno, že v České republice je agenturní zaměstnávání využíváno z 0,9 %. Kdežto v evropských zemích, které mají zdravé pracovní trhy, je to minimálně 2,5 % až 5 %, a např. Nizozemsko má nejvíc ze všech. Z celé konference vyplynulo, že odboráři to vnímají tak, že byť nejsme ani na třetině hodnoty u vyspělých západních zemí, jejich cílem je 0. Odboráři prohlásili, že jsou pro zrušení dočasné pracovní výpomoci. Tak já nevím, asi se jim více líbí ten černý trh a chtějí tam všechny nahnat.
Zajímavé, ale chápeš tu logiku? Nepracují s diverzitou a vůbec se nedívají na trh práce plošně. Uvedli důvod, proč chtějí nulu?
Myslí si, že tím chrání lidi. Ale před čím je chrání? Před prací. Stát se o ně postará, když neseženou práci. Místo toho, aby si šli přivydělat, půjdou si pro dávky. A k tomu budou dělat na černo. Takže se vlastně budou mít dobře, to je paráda.
Stoupá procento dlouhodobě nezaměstnaných, tedy těch, kteří se nedokážou víc než rok dostat zpátky do pracovního procesu, a také dlouhodobě nezaměstnaných absolventů. Můžou u vás lidé pracovat i dlouhodobě, máte takové nabídky?
Můžou, to není problém. Jasně, že jim nenabídneme nějakou specializovanou práci na HPP, na dobu neurčitou, proto jsme taky agentura, která nabízí brigády. Ale mohou chodit na brigády tři čtyři dny v týdnu, střídat práce a firmy a v průběhu brigád si mohou HPP hledat. Hodně z nich si taky najde HPP právě u našich klientů během brigád – klient si všimne šikovného brigádníka, který se k němu vrací a nabídne mu práci na HPP. A to mi připadá jako skvělá synergie.
A jsme zase u té diverzity. Agenturní trh by měl umět vypomoci i v tom mezidobí, kdy třeba lidé přijdou o zaměstnání – místo aby šli rovnou pro dávky, udrží se na trhu.
Já to takhle vnímám. Nechci říct, že naším cílem je pomáhat nezištně lidem. Nejsme žádná dobročinná organizace nebo pojídači EU peněz. Jsme normální firma, která se snaží vytvořit zisk, ale naším prostřednictví studenti a nezaměstnaní opravdu pracovní návyky získávají nebo si je udržují. A navíc se reálně na trh práce dostávají a nacházejí práci na HPP. Čím dál tím víc brigádníků díky tomu, že jdou na brigádu třeba do Alberta, nakonec v tom Albertu práci na HPP najde. My lidem nijak nebráníme, aby nastoupili ke klientovi, a ani jim v tom nemůžeme bránit. Naopak z toho mám radost a beru to jako přidanou hodnotu pro lidi a od naší agentury pro klienta.
Jak vnímají firmy skutečnost, že je u nás velmi nízký podíl agenturního zaměstnávání?
Firmy berou brigádníky opravdu jen jako doplněk. Málokterá firma z těch, které odebírají brigádníky, má nějakou koncepci, dlouhodobý plán nebo nějaké know-how, jak pracovat s dočasnou pracovní výpomocí. Spíše tím řeší své provozní potřeby, což samozřejmě není špatně. O to více si vážím spolupráce s firmami, které tu dlouhodobou koncepci mají, s některými z nich spolupracuji více jak deset let, s některými i dvacet let od založení agentury.
Vraťme se zpět k edukační a rozvojové hodnotě brigád. Protože máme nízký podíl agenturního zaměstnávání, tak zde vlastně chybí prostor, kde by se lidé vychovávali do firemního prostředí. My, kteří jsme chodili na brigády, jsme s každou brigádou získávali nové zkušenosti. Dneska díky tomu třeba vím, jak funguje balicí linka v Pepsi Cole… Jenže takhle to teď vůbec není, tuhle část školy života jsme v podstatě vypustili.
Jednoznačně. Ta kultivovanost, chuť pracovat, výchova k práci atd. se vytrácí. Dá se říct, že náš sociální stát je nastavený takhle: „Vůbec nic neřeš, my se o tebe postaráme.“ K nám chodí lidé, kteří mají pocit, že jim musíme všechno dát, všechno připravit, vzít je za ruku, odvést je do té práce a tam je posadit na židli. Že máme být vlastně šťastní, že k nám přišli. Jsou absolutně nesamostatní. A stát je k tomu bohužel vychovává. Nebo k nám chodí lidi a říkají: „Kolik, že mám na hodinu? 75 Kč hrubého? Aha, tak to já zůstanu radši doma. Na sociálních dávkách mám stejně, ale čistého.
Takže stát de facto vytváří podmínky k tomu, aby lidé zůstávali spíš doma?
Zřejmě ano. Na mě to dělá dojem, že ten, kdo pracovat nechce, tak vlastně nemusí. Strašlivě se také zhoršil přístup lidí k práci, je čím dál více lidí, co u nás podepíší smlouvu, my je pošleme pracovat, ale oni do práce vůbec nedorazí. Pak neberou telefony nebo nám v klidu řeknou, že jim bylo špatně nebo se jim nechtělo ráno vstávat. Dát nám dopředu vědět, omluvit se apod. nepovažují za nutné. Tohle v takové míře nikdy nebylo, to je fenomén posledních pár let.
Teď mě k tomu napadla ještě jedna myšlenka. Pamatuju si, že nám vždycky před začátkem léta volaly stovky rodičů, že potřebují zajistit pro své děti brigády. Starali se o to, aby jejich děti, hlavně středoškoláci, šli na brigádu. Chtěli, aby si na něco přivydělali, aby zjistili, kolik úsilí stojí vydělat si 400 korun. Děje se to pořád?
Já bych řekl, že to skoro zmizelo. Maximálně tak z okruhu svých známých dostanu otázku: „René, prosím tě, já mám syna na střední. Nebyla by pro něj brigáda?“ Ale že by to dnes rodiče obecně poptávali a psali nám e-maily nebo volali, to už se děje minimálně. Deset let zpět chodily stovky mailů a telefonátů, že chtějí práci pro syna nebo dceru, od kdy může pracovat atd. Byli jsme z toho trochu zoufalí, protože jsme věděli, že to chce rodič, ale nevěděli jsme, jestli to taky chce ten student. Byli to často středoškoláci, a ti o prázdninách pracovat vždycky nechtěli, často to bylo jen přání rodičů. Ale když jsme si studenta pozvali k nám, tak se to dalo rychle zjistit.
Nicméně, nějaká starost ze strany rodičů tam byla. A teď mi vlastně dochází, že to taky může být jeden z důvodů, proč je mladá generace označovaná takhle negativně, co se týče chuti pracovat a vzdělávat se. Podílet se na nějaké budoucnosti.
Když to takhle říkáš, tak bych skoro souhlasil. Je to zajímavý pohled, tahle souvislost mě nenapadla. Jasně, výchova doma je nejdůležitější, ostatně jako ve všem.
Je nějaká cesta, jak tento stav narovnat? Takto mi to nepřipadá v pořádku…
Já si myslím, že to chce opravdu osvícené politiky, kteří budou naslouchat potřebám trhu. Bude je zajímat názor asociací, profesních sdružení a zaměstnavatelů. Budou se scházet s firmami a řešit jejich potřeby a budou opravdu pracovat, a ne, že si to jen napíšou na billboard. Místo toho se na agentury řítí další lavina regulací. Máme nově složit kauci půl milionu, jako bychom byli palírna kořalky, abychom mohli vůbec dál podnikat. Chtějí nám zakázat řetězení smluv, ale bez toho nebudeme flexibilní.
Zase proto, že to někdo zneužívá?
Všechno se dá zneužít. Ale tím, že to zakážu všem, tak vyliju s vaničkou i dítě. Dejme tomu, že z 500 agentur jich to 50 zneužívá, ale těch 450 to dělá dobře a stát se zachová stejně jako ve věci invalidů. Zákonodárcům vadilo, že nějaká agentura zaměstnávala invalidy a nějak toho zneužívala, tak zakázali agenturám zaměstnávat invalidy. Všem, generálně! Údajně chtěli chránit invalidy. A před čím je ochránili reálně? Před prací! A najednou to byl velký průšvih. Evropská unie, diskriminace atd. Takže to pod tlakem zase potichu vracejí zpět. Nebo pár let zpátky chtěli chránit mladistvé, tak zakázali, aby pracovali déle než šest hodin. A najednou jsme pro středoškoláky neměli ani jednu brigádu! Tak to po roce taky rychle vrátili zpátky. To je Kocourkov, a ne fungující země.
Vy se v asociaci scházíte se zákonodárci? Pomáháte jim v náhledu na situaci?
Na MPSV existuje pracovní skupina pro agenturní zaměstnávání, kde se scházíme se zástupci státních institucí, asociací, zaměstnavatelů a odborů. A je to super, řeší se tam poměrně smysluplné věci. Navrhli jsme třeba, aby za legalitu agentury jako dodavatele měli odpovědnost i samotné firmy jako odběratelé, takže pokud si někdo objedná falešnou pseudoagenturu, bude to taky jeho věc. Ale rozhodně jsme nenavrhovali nesmysly, které se teď prosazují, jako jsou kvóty pro agenturní zaměstnance nebo zákaz řetězení pracovních smluv. Dokonce zde padla i možnost zrušení dohody o pracovní činnosti pro agentury. Ale tím pádem by jakékoli brigády úplně skončily, tohle by dopadlo na obrovské množství lidí, studentů, nezaměstnaných. Vůbec nechápu, kde se to vzalo, taková zhovadilost! My se scházíme, diskutujeme, navrhujeme smysluplné věci, a pak najednou zjišťujeme, že realita je někde jinde.
A tak to je ve většině případů. Stát často mluví s firmami, ale to, co mu ty firmy řeknou, nemá vlastně vůbec žádnou váhu, protože on si to stejně udělá po svém. René, díky za rozhovor.
Alfou i omegou je totální přeregulovanost
René Kuchár (spoluzakladatel APA a nynější člen Výboru APA - pozn.) začal v roce 1994, ještě jako vysokoškolský student, organizovat spolužáky na brigády. Jenže firmy se na něj začaly obracet opakovaně, a tak vznikla Agentura STUDENT, s. r. o., která letos oslaví dvacet let. Jak název napovídá, většinu svého fungování se agentura specializovala hlavně na krátkodobé zaměstnávání studentů, takzvané brigády. Dnes je studentů, pracujících na krátkodobých brigádách, minimální podíl. V Tesku na pokladně najdete spíše ukrajinsky hovořící pokladní než studenta, který si přivydělává. Jestli je to v pořádku a jaké to má důvody, si přečtěte v následujícím rozhovoru.foto: Flickr user Phil Roeder
René, podnikáš od roku 95. Jak vnímáš pracovní trh tehdy a nyní?
Z pohledu našeho podnikání byla určitě větší poptávka po brigádnících. Bylo to ale daleko divočejší v tom smyslu, že nikdo nic neřešil, prostě se řeklo: „Pošli mi lidi, o nic se nechci starat, nic nebudu vyplňovat a potvrzovat.“ Myslím, že byly daleko nižší požadavky na lidi, tzn. že bylo vcelku jedno, koho poslat, hlavně dodejte lidi, ať je práce rychle hotová. Kdežto dnes už si klienti vybírají, mají vyšší požadavky. Na flexibilním trhu práce, tedy v našem agenturním zaměstnávání, se však za ty roky značně snížila kvalita lidí. Tehdy jsme měli zaměstnance a posílali jsme na brigády lidi, kteří buď studovali, nebo měli dokončené studium a byli na trhu práce volní, byli pracovití, zodpovědní, vzdělaní atd. Což byla výhoda pro firmy. Jako Agentura STUDENT jsme zaměstnávali téměř výhradně studenty.
Takže ta kvalita souvisí s tím, že tenkrát byl mnohem větší podíl studentů a absolventů?
Určitě.
Jaké bylo minimum studentů, kteří v těch prvních letech využívali vaši agenturu?
Troufnu si říct, že v roce 94, kdy jsem začínal, byl počet studentů kolem 95 %. A když z toho udělám lineární křivku, bude během těch dvaceti let sestupná, zhruba o 5 % každý rok dolů.
Jaký je tedy současný podíl studentů, využívajících Agenturu STUDENT?
Dneska máme studentů do 20 %. A není to tak, že bychom je nechtěli, právě naopak. Ani to není tím, že bychom změnili portfolio brigád, jinak to nasměrovali nebo měli jiné požadavky na lidi. My o studenty nadále stojíme. Maximálně se změnilo to, že dříve bylo více práce ve výrobě, dnes je to spíš ve službách – supermarkety, sklady, e-shopy. Mění se samozřejmě portfolio našich klientů, ale typ práce jako takový, tzn. pomocné práce, manipulace, zadávání dat do počítače, skenování, to všechno zůstalo. Mzdy u brigád jsou oproti pracovním poměrům hodně stlačeny dolů, což je v naší dvacetileté historii víceméně neměnné, tak tomu u brigád bylo vždy. Dnes se studentům do brigád nechce proto, že jim nevyhovují parametry, tzn. nekvalifikovaná práce za nízkou odměnu. Dnes se někteří studenti snaží hledat práci sami a ten, kdo je dostatečně aktivní a dostatečně pružný a dokáže si přizpůsobit rozvrh nebo si umí školu trochu osekat a přizpůsobit se zaměstnavateli, ten práci většinou najde.
Ale výhodou práce přes agenturu byla dříve pro studenty právě ona flexibilita. Mohli si vybírat směny podle rozvrhu. Chodili třeba každý den na jinou brigádu a fungovalo to. Teď už je to jiné?
Tenhle parametr jim i nadále vyhovuje, ale jsou míň ochotní se přizpůsobit. Jestliže to dřív bylo tak, že jsme měli brigádu na pondělí, úterý a pátek a student měl volno v pondělí a v úterý, kdežto v pátek nemohl, tak klidně v pátek školu vypustil a opravdu šel na brigádu všechny tři dny. Kdežto dneska v pátek školu nevypustí a radši na brigádu nejde. Z pohledu vzdělání je to asi dobře. Z pohledu získání praxe a pracovních návyků to dobře není.
Když už dneska studenti tolik nepracují, koho potom zaměstnáváte?
Lidi, kteří jsou momentálně bez práce, lidi s exekucemi, které běžný zaměstnavatel nevezme, důchodce, pro které je přivýdělek často existenční záležitostí, maminky s dětmi, které si dovedou zařídit hlídání, tzn. že můžou chodit do práce. Občas zaměstnáváme lidi ze Slovenska, kterým vypadla nějaká práce, kterou tady měli domluvenou, jsou v časové tísni a potřebují rychle nějakou práci i peníze. Vzhledem k tomu, že mzdu vyplácíme denně, jsme pro ně zajímavý zaměstnavatel. Z pohledu diverzity zaměstnáváme opravdu hodně typů zaměstnanců.
Proč studenti nechtějí pracovat?
Jednak není tolik pro studenty atraktivních prací, jako je administrativa, recepce atd. Tedy u firem, kde by studenti mohli zažít nějakou odbornější praxi. To za prvé. Za druhé jsou to úplně jiní lidé než v dobách, kdy jsem agenturu zakládal. Což není špatně, prostě to tak je. Třetí a úplně nejhlavnější ze všeho je, že jsou dnešní studenti dobře zajištěni od svých rodin, které jim poskytují natolik dobrý finanční servis, že není potřeba, aby pracovali. Dříve byly pro studenta brigády materiální nutností, peníze jim chyběly. To, co dostávali od rodičů, stačilo tak tak na žití na koleji, ale nějaký společenský život, pivo s kamarády, na to už si potřebovali přivydělat. Jen u 20 % studentů, co k nám dále chodí, tenhle aspekt z dob minulých přetrval, to znamená, že jsou na tom skutečně finančně hůře než jejich spolužáci, a tudíž jsou nuceni si přivydělávat. Část jich chodí pracovat i proto, že čtou o nezaměstnanosti, o tom, že se studentům doporučuje, aby měli praxi během studia, aby se zorientovali na pracovním trhu. To je zodpovědný přístup a těmto lidem tleskám.
Připadalo mi, že dříve si studenti uvědomovali, že jednou budou na trhu práce, a tak kromě přivýdělku brali brigády jako takovou sondu, jak pracovní trh funguje. Zaměstnavatelé si dnes stěžují, že studenti nemají pracovní návyky, ale oni je v podstatě nemají kde získat.
My pro ně máme pracovní pozice de facto celoročně, možná v menší míře, ale máme. Ale protože je nic nenutí pracovat, nemají o ně zájem. Pokud jsou dobře materiálně zajištění, tak jediné, proč by měli chodit na brigády a získávat pracovní návyky, je odpovědnost, že si budují vlastní budoucnost a že se na ni musí připravit. Mohou tak třeba získat konkurenční výhodu nad ostatními spolužáky, kteří na brigády nechodí. Podle mě taková vize dnešním studentům úplně chybí. Omlouvá je, že jsou to mladí lidé a ti si vždycky nacházejí tu jednodušší cestu. Málokdo je natolik zodpovědný, aby šel složitější cestou.
Teď mě napadlo, že pak vlastně logicky nemůžeš očekávat od lidí, kteří jsou na manažerských pozicích, že sami budou mít nějakou vizi toho, kam chtějí vést své oddělení, protože vlastně vizi budoucnosti nemají už od mládí, nijak se to v nich nepěstuje. Když má mladý člověk všechno zajištěné a nemusí přemýšlet nad svou budoucností, tak je zvyklý, že dostane výhodné podmínky a v těch pracuje.
Pokud nějakou vizi má, tak je to taková ta umělá vize. Naučená z manažerských pouček, knih a z nějakých výukových programů, kde se manažerské rozhodování a swot analýzy učí. Ale to je teorie, nemá to odžité. Chci říct, že nebyl nucený, aby si na praxi sáhnul. Já vím, že není úplně příjemné, když přijdeš dělat manipulanta na prodejnu a vedoucí úseku, pod kterým děláš, má třeba nižší vzdělání a inteligenci. Ale právě i ta schopnost přizpůsobit se, vybalancovat to, abych to vše respektoval, je důležitá. Fajn, ten člověk je na mě tvrdý nebo po mně chce nesmyslné věci, např. abych tady balil tohle takhle, když to můžu zabalit úplně jinak a lépe, a nedovolí mi, abych to balil posvém. I takováto pokora jim potom chybí. Já si myslím, že určitá pokora je velmi důležitá. Když pak někam nastoupíš a tu pokoru si nezažiješ, tak nemůžeš očekávat pokoru od těch druhých.
Přelomový byl rok 2004, kdy se změnil zákon o zaměstnanosti, a agentury práce tím vlastně přišly o možnost zaměstnávat lidi na DPP. Jak vnímáš tak zásadní změnu teď, s odstupem času? Tenkrát se, pokud vím, říkalo, že to likviduje brigádnický trh.
Myslím, že to zásadní bylo. Velkou část brigádnických pozic tenhle zákon odevzdal černému trhu. Obrovský kus trhu politici předali do rukou nějakých pseudoagentur a pseudomafií, o tom jsem přesvědčený. A dá se říct, že u legálního systému používání pracovních agentur vlastně zůstaly jenom firmy nějak společensky zodpovědné, které si řekly: „Fajn, ten zákon změnili agenturám, a tím pádem to změnili i nám. Takže si musíme vybrat, jestli budeme brát brigádníky na černo od nějakých nelegálních agentur, anebo zůstaneme v legálním, ale dražším systému.“ A já jsem rád, že těch etických firem nám zůstalo tolik, že jsme to tehdy přežili.
Jak by v tomto ohledu měla vypadat role státu? Stát by měl pečovat o pracovní trh, aby byl zdravý. Ale mně nepřipadá, že jej to nějak extra zajímá. Jak by sis představoval, že by měl stát podporovat právě diverzitu pracovního trhu, aby na něm i studenti získávali praxi a mohli využívat více brigád ve firmách?
Já osobně si myslím, že alfou i omegou je totální přeregulovanost. Legální pracovní agentury už jsou v podstatě na konci, už pomalu není co regulovat, zbývá snad už jen zakázat je. Navíc je brigádnická činnost i díky státu a médiím společensky znemožněná. Když si přečteš články o agenturách, všechny vyznívají negativně a podle diskuze pod nimi jsme v podstatě otrokáři. Za těch dvacet let jsem všem zaplatil veškeré mzdy, státu platíme veškeré odvody a daně, tak jaký já jsem sakra otrokář? Celý trh kazí pár agentur, které ale pracovními agenturami vlastně vůbec nejsou a nedodržují žádná pravidla. Celý problém je pak v tom, že politici řeší otázku agentur po svém, je nezajímá, jak ten problém vznikl a jak ho opravdu vyřešit. Je zajímá, jakou změnu zákona nebo jaký úkon udělat, aby to dobře vypadalo a aby se to hezky mediálně nebo politicky prodalo. Je jim jedno, jaký to má reálný dopad. To, že agenturám zpřísní fungování, tak to politicky a mediálně hezky vypadá, ale reálně jen dál pomáhají černému trhu. Zákony a regulace se černého trhu netýkají.
Zákonodárci jsou opravdu skálopevně přesvědčeni, že když chceš mít agenturu, musíš mít povolení MPSV. A my se jim snažíme už jedenáct let vysvětlovat, že to tak není. Že mi stačí mít živnostenský list nebo s.r.o. nebo družstvo a vůbec žádné povolení od MPSV mít nemusím, a přesto si můžu založit agenturu. Že je taková agentura nelegální, nikdo neřeší. Nelegální agentury na povolení MPSV kašlou a hodně firem si je objednává, protože jsou prostě levné. A takových je polovina. Dá se říct, že trh je rozdělený z poloviny na černý a z poloviny na legální. A politici to stále nechápou. Celou tu dobu veškeré nové zákony, změny stávajících zákonů, regulace, omezení, pojištění, záruky a jiné nesmysly pořád cpou na agentury s povolením MPSV. Ale ty nejsou žádným problémem. Prasárny se dějí úplně jinde a stát to není schopen řešit. Takže se každý rok vymyslí nová regulace, zákaz a změna zákona pro legální agentury, aby se to jakože vyřešilo. Vyřeší se tím prd, jenom naženou lidi do chřtánu pseudoagentur.
U těch asi studenti moc nepracují?
Nepracují. Když budu student, který má nějakou inteligenci, tak pro Vasilijeva Iljinoviče načerno, bez smlouvy, s výplatou na ruku atd. asi pracovat nepůjdu, a tím pádem se připravím o polovinu brigád. A ten, kdo to zkusil, to zkusil jen jednou. Půlka trhu je zapovězená. Na té druhé půlce, na černém trhu, jsou hodně cizinci – přestože je dneska mimo EU téměř nemožné dostat sem cizince legálně – ale prostě tam jsou. Nějak to dělají, nikdo neví jak, ale daří se jim to. Takže buď jsou tam cizinci, nebo jsou tam lidi, kteří mají exekuce na mzdy, nemají trvalé bydliště, před úřady se schovávají atd., a pro ně je to vyplácení načerno, bez papírů vlastně bonus. Kdyby byli oficiálně zaměstnaní, tak budou mít obstavený plat. Takže jim vyhovuje, že dostávají peníze na ruku, a jdou do toho rizika pracovat načerno. Stát nedostane nic, věřitel nedostane nic, odběratel ušetří, pseudoagentura vydělá. Paráda.
Jak z toho ven? Jak by stát měl zareagovat, aby aktivoval to, že se jako student od 15 let začnu na pracovním trhu nějakým způsobem pohybovat a začnu na něm získávat praxi? Měla by být přece starost státu vytvořit takové podmínky, aby do firem vstupovali lidé, kteří nejsou zvyklí jenom na kapesné. Co bys udělal ty na místě ministra práce?
Studenti jsou ale pro firmy jako agenturní zaměstnanci strašně drazí, nemají praxi, a i když pracují jen dva dny v týdnu, tak se za ně stejně musí odvádět sociální a zdravotní pojištění. Takže kdybych byl ministr, zrušil bych všechny ty pitomé regulace a narovnal agenturám podmínky. Kdyby agenturám zase dovolili DPP a my bychom mohli zaměstnávat studenty za stejných podmínek jako všechny ostatní firmy, které DPP normálně mají, tak budou studenti pro firmu levnější a míst se pro ně objeví více. Navíc v tu chvíli stát ani nemusí honit nelegální agentury, trh by je z větší části zlikvidoval sám. Kdyby nás neperzekuovali, kdyby nám nechali stejné podmínky, jako má pseudoagentura, která není vůbec ničím omezovaná, tak je v podstatě tržně vytlačíme. Vypořádáme se s nimi tak, že odběrateli nabídneme daleko lepší služby, záruky, profesionální přístup, zázemí a kvalitnější lidi. Jsem přesvědčený, že by půlka pseudoagentur z černého trhu odpadla. To se ale nestane – jednak já nikdy nebudu ministr, a navíc z regulací se stala mantra sociálního státu.
V evropských zemích, které mají vyšší podíl částečných pracovních úvazků, jsou agentury poskytující krátkodobé brigády vnímány jako normální, plnohodnotná a legitimní součást pracovního trhu. Proč to tady není? Proč myslíš, že jsme téměř na konci toho žebříčku?
Politikům je to úplně jedno. Nikdo nic takového neřešil a neřeší. Hlavně je potřeba regulovat a vymýšlet nové zákony. Přitom by úplně stačilo, kdyby si stát pohlídal, aby se dodržovaly stávající zákony. V médiích se hodně mluví o podpoře flexibilních úvazků, ale v reálu vlastně nikdo nic nepodporuje, maximálně se utratí nějaký peníze z EU za jakési programy. To, že krátkodobé brigády existují a jsou potřebné lidem i firmám, nikdo neřeší a raději se vymyslí nový zákon, kterým se to dál zreguluje. Teď třeba vymysleli, že agentury nebudou moct řetězit za sebou smlouvy s brigádníky. Tak k čemu pak agentury budou? Tomu říkám podpora flexibilního zaměstnávání po česku.
A podle tebe je potřeba, aby to podporovali politici…
Jasně, že je to starost politika v rámci zachování zdravého trhu práce. Nevím, jestli jsi to zaregistroval, ale nedávno se konala odborná konference o agenturním zaměstnávání, kterou pořádal ČMKOS (Českomoravský odborový svaz). Byli tam i zástupci agentur pozvaní asociací pracovních agentur. Na konferenci bylo uvedeno, že v České republice je agenturní zaměstnávání využíváno z 0,9 %. Kdežto v evropských zemích, které mají zdravé pracovní trhy, je to minimálně 2,5 % až 5 %, a např. Nizozemsko má nejvíc ze všech. Z celé konference vyplynulo, že odboráři to vnímají tak, že byť nejsme ani na třetině hodnoty u vyspělých západních zemí, jejich cílem je 0. Odboráři prohlásili, že jsou pro zrušení dočasné pracovní výpomoci. Tak já nevím, asi se jim více líbí ten černý trh a chtějí tam všechny nahnat.
Zajímavé, ale chápeš tu logiku? Nepracují s diverzitou a vůbec se nedívají na trh práce plošně. Uvedli důvod, proč chtějí nulu?
Myslí si, že tím chrání lidi. Ale před čím je chrání? Před prací. Stát se o ně postará, když neseženou práci. Místo toho, aby si šli přivydělat, půjdou si pro dávky. A k tomu budou dělat na černo. Takže se vlastně budou mít dobře, to je paráda.
Stoupá procento dlouhodobě nezaměstnaných, tedy těch, kteří se nedokážou víc než rok dostat zpátky do pracovního procesu, a také dlouhodobě nezaměstnaných absolventů. Můžou u vás lidé pracovat i dlouhodobě, máte takové nabídky?
Můžou, to není problém. Jasně, že jim nenabídneme nějakou specializovanou práci na HPP, na dobu neurčitou, proto jsme taky agentura, která nabízí brigády. Ale mohou chodit na brigády tři čtyři dny v týdnu, střídat práce a firmy a v průběhu brigád si mohou HPP hledat. Hodně z nich si taky najde HPP právě u našich klientů během brigád – klient si všimne šikovného brigádníka, který se k němu vrací a nabídne mu práci na HPP. A to mi připadá jako skvělá synergie.
A jsme zase u té diverzity. Agenturní trh by měl umět vypomoci i v tom mezidobí, kdy třeba lidé přijdou o zaměstnání – místo aby šli rovnou pro dávky, udrží se na trhu.
Já to takhle vnímám. Nechci říct, že naším cílem je pomáhat nezištně lidem. Nejsme žádná dobročinná organizace nebo pojídači EU peněz. Jsme normální firma, která se snaží vytvořit zisk, ale naším prostřednictví studenti a nezaměstnaní opravdu pracovní návyky získávají nebo si je udržují. A navíc se reálně na trh práce dostávají a nacházejí práci na HPP. Čím dál tím víc brigádníků díky tomu, že jdou na brigádu třeba do Alberta, nakonec v tom Albertu práci na HPP najde. My lidem nijak nebráníme, aby nastoupili ke klientovi, a ani jim v tom nemůžeme bránit. Naopak z toho mám radost a beru to jako přidanou hodnotu pro lidi a od naší agentury pro klienta.
Jak vnímají firmy skutečnost, že je u nás velmi nízký podíl agenturního zaměstnávání?
Firmy berou brigádníky opravdu jen jako doplněk. Málokterá firma z těch, které odebírají brigádníky, má nějakou koncepci, dlouhodobý plán nebo nějaké know-how, jak pracovat s dočasnou pracovní výpomocí. Spíše tím řeší své provozní potřeby, což samozřejmě není špatně. O to více si vážím spolupráce s firmami, které tu dlouhodobou koncepci mají, s některými z nich spolupracuji více jak deset let, s některými i dvacet let od založení agentury.
Vraťme se zpět k edukační a rozvojové hodnotě brigád. Protože máme nízký podíl agenturního zaměstnávání, tak zde vlastně chybí prostor, kde by se lidé vychovávali do firemního prostředí. My, kteří jsme chodili na brigády, jsme s každou brigádou získávali nové zkušenosti. Dneska díky tomu třeba vím, jak funguje balicí linka v Pepsi Cole… Jenže takhle to teď vůbec není, tuhle část školy života jsme v podstatě vypustili.
Jednoznačně. Ta kultivovanost, chuť pracovat, výchova k práci atd. se vytrácí. Dá se říct, že náš sociální stát je nastavený takhle: „Vůbec nic neřeš, my se o tebe postaráme.“ K nám chodí lidé, kteří mají pocit, že jim musíme všechno dát, všechno připravit, vzít je za ruku, odvést je do té práce a tam je posadit na židli. Že máme být vlastně šťastní, že k nám přišli. Jsou absolutně nesamostatní. A stát je k tomu bohužel vychovává. Nebo k nám chodí lidi a říkají: „Kolik, že mám na hodinu? 75 Kč hrubého? Aha, tak to já zůstanu radši doma. Na sociálních dávkách mám stejně, ale čistého.
Takže stát de facto vytváří podmínky k tomu, aby lidé zůstávali spíš doma?
Zřejmě ano. Na mě to dělá dojem, že ten, kdo pracovat nechce, tak vlastně nemusí. Strašlivě se také zhoršil přístup lidí k práci, je čím dál více lidí, co u nás podepíší smlouvu, my je pošleme pracovat, ale oni do práce vůbec nedorazí. Pak neberou telefony nebo nám v klidu řeknou, že jim bylo špatně nebo se jim nechtělo ráno vstávat. Dát nám dopředu vědět, omluvit se apod. nepovažují za nutné. Tohle v takové míře nikdy nebylo, to je fenomén posledních pár let.
Teď mě k tomu napadla ještě jedna myšlenka. Pamatuju si, že nám vždycky před začátkem léta volaly stovky rodičů, že potřebují zajistit pro své děti brigády. Starali se o to, aby jejich děti, hlavně středoškoláci, šli na brigádu. Chtěli, aby si na něco přivydělali, aby zjistili, kolik úsilí stojí vydělat si 400 korun. Děje se to pořád?
Já bych řekl, že to skoro zmizelo. Maximálně tak z okruhu svých známých dostanu otázku: „René, prosím tě, já mám syna na střední. Nebyla by pro něj brigáda?“ Ale že by to dnes rodiče obecně poptávali a psali nám e-maily nebo volali, to už se děje minimálně. Deset let zpět chodily stovky mailů a telefonátů, že chtějí práci pro syna nebo dceru, od kdy může pracovat atd. Byli jsme z toho trochu zoufalí, protože jsme věděli, že to chce rodič, ale nevěděli jsme, jestli to taky chce ten student. Byli to často středoškoláci, a ti o prázdninách pracovat vždycky nechtěli, často to bylo jen přání rodičů. Ale když jsme si studenta pozvali k nám, tak se to dalo rychle zjistit.
Nicméně, nějaká starost ze strany rodičů tam byla. A teď mi vlastně dochází, že to taky může být jeden z důvodů, proč je mladá generace označovaná takhle negativně, co se týče chuti pracovat a vzdělávat se. Podílet se na nějaké budoucnosti.
Když to takhle říkáš, tak bych skoro souhlasil. Je to zajímavý pohled, tahle souvislost mě nenapadla. Jasně, výchova doma je nejdůležitější, ostatně jako ve všem.
Je nějaká cesta, jak tento stav narovnat? Takto mi to nepřipadá v pořádku…
Já si myslím, že to chce opravdu osvícené politiky, kteří budou naslouchat potřebám trhu. Bude je zajímat názor asociací, profesních sdružení a zaměstnavatelů. Budou se scházet s firmami a řešit jejich potřeby a budou opravdu pracovat, a ne, že si to jen napíšou na billboard. Místo toho se na agentury řítí další lavina regulací. Máme nově složit kauci půl milionu, jako bychom byli palírna kořalky, abychom mohli vůbec dál podnikat. Chtějí nám zakázat řetězení smluv, ale bez toho nebudeme flexibilní.
Zase proto, že to někdo zneužívá?
Všechno se dá zneužít. Ale tím, že to zakážu všem, tak vyliju s vaničkou i dítě. Dejme tomu, že z 500 agentur jich to 50 zneužívá, ale těch 450 to dělá dobře a stát se zachová stejně jako ve věci invalidů. Zákonodárcům vadilo, že nějaká agentura zaměstnávala invalidy a nějak toho zneužívala, tak zakázali agenturám zaměstnávat invalidy. Všem, generálně! Údajně chtěli chránit invalidy. A před čím je ochránili reálně? Před prací! A najednou to byl velký průšvih. Evropská unie, diskriminace atd. Takže to pod tlakem zase potichu vracejí zpět. Nebo pár let zpátky chtěli chránit mladistvé, tak zakázali, aby pracovali déle než šest hodin. A najednou jsme pro středoškoláky neměli ani jednu brigádu! Tak to po roce taky rychle vrátili zpátky. To je Kocourkov, a ne fungující země.
Vy se v asociaci scházíte se zákonodárci? Pomáháte jim v náhledu na situaci?
Na MPSV existuje pracovní skupina pro agenturní zaměstnávání, kde se scházíme se zástupci státních institucí, asociací, zaměstnavatelů a odborů. A je to super, řeší se tam poměrně smysluplné věci. Navrhli jsme třeba, aby za legalitu agentury jako dodavatele měli odpovědnost i samotné firmy jako odběratelé, takže pokud si někdo objedná falešnou pseudoagenturu, bude to taky jeho věc. Ale rozhodně jsme nenavrhovali nesmysly, které se teď prosazují, jako jsou kvóty pro agenturní zaměstnance nebo zákaz řetězení pracovních smluv. Dokonce zde padla i možnost zrušení dohody o pracovní činnosti pro agentury. Ale tím pádem by jakékoli brigády úplně skončily, tohle by dopadlo na obrovské množství lidí, studentů, nezaměstnaných. Vůbec nechápu, kde se to vzalo, taková zhovadilost! My se scházíme, diskutujeme, navrhujeme smysluplné věci, a pak najednou zjišťujeme, že realita je někde jinde.
A tak to je ve většině případů. Stát často mluví s firmami, ale to, co mu ty firmy řeknou, nemá vlastně vůbec žádnou váhu, protože on si to stejně udělá po svém. René, díky za rozhovor.
Aktuálně.cz, 16.duben 2015
Praha - V Praze si průměrný zaměstnanec vydělá výrazně více než v ostatních krajích České republiky. Takzvaný medián hrubých mezd neboli střední hodnota všech výdělků tu loni činil 27 901 korun měsíčně, což je o 4116 korun více než ve druhém Středočeském kraji. Průměr v Praze pak dosahuje 35 835 korun, zatímco ve druhém Středočeském kraji 27 744 korun. Některé profese ale tak výrazný rozdíl nevykazují, mnoho z nich se dokonce vyplatí dělat v jiných regionech. A nemohou za to jen nižší životní náklady mimo Prahu, typicky za bydlení a služby obecně. Vyšší jsou tam i samotné mzdy. Vyplývá to z analýzy, kterou uskutečnil online deník Aktuálně.cz na základě dat sbíraných společností Trexima pro ministerstvo práce a sociálních věcí. Do porovnání byly zahrnuty téměř dvě stovky profesí.
Vysočina, ideální základna pro řidiče
Mimo hlavní město se vyplatí pracovat například řidičům nákladních automobilů či tahačů. Zatímco v Praze loni dosahoval medián jejich hrubé mzdy 17 600 korun měsíčně, na Vysočině to bylo 21 497 korun a v Ústeckém kraji 20 771 korun.
"Logistické firmy a dopravci se snaží být co nejblíže svým zákazníkům, tedy u průmyslových parků nebo na dopravních křižovatkách. U Vysočiny je to ideální poloha poblíž D1 s rychlými návaznostmi na všechny směry přes Prahu a Brno, u Ústeckého kraje je to blízkost Německa," vysvětluje prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. Dopravci navíc mohou mít sídlo prakticky kdekoliv – z Vysočiny zvládnou obstarávat zakázky pro jiné evropské země stejně jako z Prahy.
"Jistou roli v tom pravděpodobně hrají například i náklady spojené s nájmy budov, parkovacích ploch či za energie, které jsou nižší v regionech než v Praze," dodává Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC, pod níž spadá například portál Jobs.cz.
Kde si řidiči nákladních aut vydělají více než v Praze:
Kraj a Medián mezd (2014)
Vysočina 21 497 Kč
Ústecký 20 771 Kč
Zlínský 20 032 Kč
Plzeňský 19 409 Kč
Jihočeský 19 189 Kč
Jihomoravský 17 976 Kč
Hl. m. Praha 17 600 Kč
Ve statistice ale chybí například Karlovarský kraj, kde mzdy žene nahoru blízkost atraktivnějších nabídek německých zaměstnavatelů. Statistika Treximy totiž neobsahuje údaje z regionů, odkud je jen málo dat (případně jsou nekvalitní).
Pražská konkurence v úklidu
Méně než v jiných regionech si vydělají v Praze i uklízeči v hotelích, administrativních či průmyslových objektech. V hlavním městě byl medián jejich mzdy před srážkami 12 071 korun měsíčně, zatímco ve Středočeském, Jihočeském či Libereckém kraji přesahoval 13 tisíc korun.
Podle Pavla Kaczora, který vyučuje na Vysoké škole ekonomické a vede táborský úřad práce, tlačí v Praze ceny dolů například silná konkurence firem v tomto oboru. Díky vysoké nabídce jsou pak klienti na cenu mimořádně citliví.
"Podle mého názoru je to podpořeno také relativně velkou nabídkou práce studentů, kteří se mnohdy spokojí s relativně nízkou mzdou. V této branži se také pohybuje řada cizinců z méně vyspělých zemí EU i mimo EU, kteří rovněž často akceptují nižší mzdové ohodnocení," dodává Kaczor.
Záleží na délce zaučování
Ještě výraznější rozdíl je vidět třeba u montážních dělníků, kteří pracují i s jinými materiály než elektrickým či mechanickým zařízením.
Pokud se nechají zaměstnat v Praze, musí se zřejmě smířit se mzdou, která bude až o deset tisíc nižší než jinde v Česku. Střední hodnota hrubých mezd loni v metropoli činila 13 463 korun měsíčně. V Plzeňském kraji si přitom tentýž zaměstnanec mohl přijít na 25 189 korun a například v Libereckém na 23 055 korun.
"Tady je to vždy zejména o konkrétním zaměstnavateli. Pokud je firma ve svém byznysu úspěšná a chce minimalizovat fluktuaci zaměstnanců, a tím i náklady na jejich zaškolování, pak prostě musí zaměstnancům připlatit," myslí si Kaczor. Nízké mzdy se naopak drží v podnicích, kde stačí krátké zaučení a případné výpadky zaměstnanců lze vyřešit pomocí brigádníků například z řad studentů.
Kde dostanou dělníci zaplaceno více než v Praze:
Kraj a Medián mezd (2014)
Plzeňský 25 189 Kč
Středočeský 24 689 Kč
Liberecký 23 055 Kč
Královéhradecký 22 593 Kč
Jihočeský 20 661 Kč
Pardubický 18 770 Kč
Karlovarský 18 750 Kč
Ústecký 18 288 Kč
Hl. m. Praha 13 463 Kč
Pomáhají soukromé nemocnice a blízké pohraničí
K dalším profesím, které jsou v hlavním městě placené hůře, patří například stavební technici, elektrotechnici, ale také všeobecné sestry bez specializace – tuto práci se vyplatí dělat spíše například v Karlovarském či Středočeském kraji.
"Je možné, že zdrojem navýšení mezd zdravotních sester v soukromých zdravotnických zařízeních mohou být nadstandardní příjmy od movité klientely. Tomu bych speciálně v Karlovarském či Středočeském kraji docela věřil," říká Kaczor.
Zlatým dolem není Praha ani pro číšníky a servírky - alespoň podle oficiálně uváděných mezd. V hlavním městě si před srážkami vydělali 11 067 korun, zato v Karlovarském kraji to bylo 14 542 korun. Důvodem je hlavně blízká německá hranice – kdo umí jazyk a nemá problém s dojížděním, může hledat práci i u sousedů.
Které další práce se vyplatí dělat mimo Prahu:
Profese - Kde dostanete více - Medián mezd - Medián mezd v Praze
Číšníci a servírky - Karlovarský kraj - 14 542 Kč - 11 067 Kč
Elektromechanici - Středočeský kraj - 29 059 Kč - 27 701 Kč
Elektrotechnici a technici energetici - Ústecký kraj - 36 507 Kč - 31 681 Kč
Mechanici a opraváři motorových vozidel - Královéhradecký - 32 680 Kč - 21 616 Kč
Obsluha vysokozdvižných vozíků, skladníci - Středočeský - 23 906 Kč - 21 672 Kč
Obsluha zařízení na zpracování kovů - Ústecký kraj - 29 971 Kč - 23 495 Kč
Seřizovači a obsluha obráběcích strojů - Středočeský kraj - 29 116 Kč - 24 932 Kč
Strojní inženýři - Středočeský kraj - 49 019 Kč - 38 297 Kč
Technici a laboranti v biologických oborech - Ústecký 30 431 Kč - 23 160 Kč
Všeobecné sestry bez specializace - Karlovarský - 24 734 Kč - 18 912 Kč
Hlavní město bankéřů, úředníků a sekretářek
Pražské firmy naopak nabízejí více peněz lidem, kteří chtějí pracovat v oblasti financí či bankovnictví. Odborní pracovníci v oblasti peněžnictví si tu například vydělají 35 348 korun. Přitom třeba v Libereckém kraji je medián jejich hrubých mezd 28 295 korun, a na Vysočině dokonce jen 22 793 korun.
Podobně dobře jsou na tom i obchodní zástupci – zatímco v Praze mají měsíčně 32 498 korun, v Královéhradeckém kraji 19 637 korun.
Hlavním důvodem je fakt, že v Praze sídlí většina firem i "dcer" velkých zahraničních společností. "V Praze se koncentrují obchodní zástupci i pracovníci bank pro nejlepší a největší klienty firem a peněžních ústavů. S tím souvisí jak jejich odbornost, tak dosahování na větší obchodní a bankovní transakce s většími absolutními odměnami," říká Burkovič.
Hlavní město je také rájem i pro sekretářky, administrativní pracovníky a další úředníky. Například medián hrubé mzdy sekretářky tu činí 26 461 korun, zato v Moravskoslezském kraji jen 20 118 korun, a v Ústeckém kraji dokonce 20 004 korun.
Kde si vyděláte víc než v Praze? Našli jsme ráje v regionech.
Obecně platí, že mzdy v Praze jsou výrazně vyšší než v ostatních krajích České republiky. Některé profese jsou ale výjimkou.Praha - V Praze si průměrný zaměstnanec vydělá výrazně více než v ostatních krajích České republiky. Takzvaný medián hrubých mezd neboli střední hodnota všech výdělků tu loni činil 27 901 korun měsíčně, což je o 4116 korun více než ve druhém Středočeském kraji. Průměr v Praze pak dosahuje 35 835 korun, zatímco ve druhém Středočeském kraji 27 744 korun. Některé profese ale tak výrazný rozdíl nevykazují, mnoho z nich se dokonce vyplatí dělat v jiných regionech. A nemohou za to jen nižší životní náklady mimo Prahu, typicky za bydlení a služby obecně. Vyšší jsou tam i samotné mzdy. Vyplývá to z analýzy, kterou uskutečnil online deník Aktuálně.cz na základě dat sbíraných společností Trexima pro ministerstvo práce a sociálních věcí. Do porovnání byly zahrnuty téměř dvě stovky profesí.
Mimo hlavní město se vyplatí pracovat například řidičům nákladních automobilů či tahačů. Zatímco v Praze loni dosahoval medián jejich hrubé mzdy 17 600 korun měsíčně, na Vysočině to bylo 21 497 korun a v Ústeckém kraji 20 771 korun.
"Logistické firmy a dopravci se snaží být co nejblíže svým zákazníkům, tedy u průmyslových parků nebo na dopravních křižovatkách. U Vysočiny je to ideální poloha poblíž D1 s rychlými návaznostmi na všechny směry přes Prahu a Brno, u Ústeckého kraje je to blízkost Německa," vysvětluje prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. Dopravci navíc mohou mít sídlo prakticky kdekoliv – z Vysočiny zvládnou obstarávat zakázky pro jiné evropské země stejně jako z Prahy.
"Jistou roli v tom pravděpodobně hrají například i náklady spojené s nájmy budov, parkovacích ploch či za energie, které jsou nižší v regionech než v Praze," dodává Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC, pod níž spadá například portál Jobs.cz.
Kde si řidiči nákladních aut vydělají více než v Praze:
Kraj a Medián mezd (2014)
Vysočina 21 497 Kč
Ústecký 20 771 Kč
Zlínský 20 032 Kč
Plzeňský 19 409 Kč
Jihočeský 19 189 Kč
Jihomoravský 17 976 Kč
Hl. m. Praha 17 600 Kč
Ve statistice ale chybí například Karlovarský kraj, kde mzdy žene nahoru blízkost atraktivnějších nabídek německých zaměstnavatelů. Statistika Treximy totiž neobsahuje údaje z regionů, odkud je jen málo dat (případně jsou nekvalitní).
Pražská konkurence v úklidu
Méně než v jiných regionech si vydělají v Praze i uklízeči v hotelích, administrativních či průmyslových objektech. V hlavním městě byl medián jejich mzdy před srážkami 12 071 korun měsíčně, zatímco ve Středočeském, Jihočeském či Libereckém kraji přesahoval 13 tisíc korun.
Podle Pavla Kaczora, který vyučuje na Vysoké škole ekonomické a vede táborský úřad práce, tlačí v Praze ceny dolů například silná konkurence firem v tomto oboru. Díky vysoké nabídce jsou pak klienti na cenu mimořádně citliví.
"Podle mého názoru je to podpořeno také relativně velkou nabídkou práce studentů, kteří se mnohdy spokojí s relativně nízkou mzdou. V této branži se také pohybuje řada cizinců z méně vyspělých zemí EU i mimo EU, kteří rovněž často akceptují nižší mzdové ohodnocení," dodává Kaczor.
Záleží na délce zaučování
Ještě výraznější rozdíl je vidět třeba u montážních dělníků, kteří pracují i s jinými materiály než elektrickým či mechanickým zařízením.
Pokud se nechají zaměstnat v Praze, musí se zřejmě smířit se mzdou, která bude až o deset tisíc nižší než jinde v Česku. Střední hodnota hrubých mezd loni v metropoli činila 13 463 korun měsíčně. V Plzeňském kraji si přitom tentýž zaměstnanec mohl přijít na 25 189 korun a například v Libereckém na 23 055 korun.
"Tady je to vždy zejména o konkrétním zaměstnavateli. Pokud je firma ve svém byznysu úspěšná a chce minimalizovat fluktuaci zaměstnanců, a tím i náklady na jejich zaškolování, pak prostě musí zaměstnancům připlatit," myslí si Kaczor. Nízké mzdy se naopak drží v podnicích, kde stačí krátké zaučení a případné výpadky zaměstnanců lze vyřešit pomocí brigádníků například z řad studentů.
Kde dostanou dělníci zaplaceno více než v Praze:
Kraj a Medián mezd (2014)
Plzeňský 25 189 Kč
Středočeský 24 689 Kč
Liberecký 23 055 Kč
Královéhradecký 22 593 Kč
Jihočeský 20 661 Kč
Pardubický 18 770 Kč
Karlovarský 18 750 Kč
Ústecký 18 288 Kč
Hl. m. Praha 13 463 Kč
Pomáhají soukromé nemocnice a blízké pohraničí
K dalším profesím, které jsou v hlavním městě placené hůře, patří například stavební technici, elektrotechnici, ale také všeobecné sestry bez specializace – tuto práci se vyplatí dělat spíše například v Karlovarském či Středočeském kraji.
"Je možné, že zdrojem navýšení mezd zdravotních sester v soukromých zdravotnických zařízeních mohou být nadstandardní příjmy od movité klientely. Tomu bych speciálně v Karlovarském či Středočeském kraji docela věřil," říká Kaczor.
Zlatým dolem není Praha ani pro číšníky a servírky - alespoň podle oficiálně uváděných mezd. V hlavním městě si před srážkami vydělali 11 067 korun, zato v Karlovarském kraji to bylo 14 542 korun. Důvodem je hlavně blízká německá hranice – kdo umí jazyk a nemá problém s dojížděním, může hledat práci i u sousedů.
Které další práce se vyplatí dělat mimo Prahu:
Profese - Kde dostanete více - Medián mezd - Medián mezd v Praze
Číšníci a servírky - Karlovarský kraj - 14 542 Kč - 11 067 Kč
Elektromechanici - Středočeský kraj - 29 059 Kč - 27 701 Kč
Elektrotechnici a technici energetici - Ústecký kraj - 36 507 Kč - 31 681 Kč
Mechanici a opraváři motorových vozidel - Královéhradecký - 32 680 Kč - 21 616 Kč
Obsluha vysokozdvižných vozíků, skladníci - Středočeský - 23 906 Kč - 21 672 Kč
Obsluha zařízení na zpracování kovů - Ústecký kraj - 29 971 Kč - 23 495 Kč
Seřizovači a obsluha obráběcích strojů - Středočeský kraj - 29 116 Kč - 24 932 Kč
Strojní inženýři - Středočeský kraj - 49 019 Kč - 38 297 Kč
Technici a laboranti v biologických oborech - Ústecký 30 431 Kč - 23 160 Kč
Všeobecné sestry bez specializace - Karlovarský - 24 734 Kč - 18 912 Kč
Hlavní město bankéřů, úředníků a sekretářek
Pražské firmy naopak nabízejí více peněz lidem, kteří chtějí pracovat v oblasti financí či bankovnictví. Odborní pracovníci v oblasti peněžnictví si tu například vydělají 35 348 korun. Přitom třeba v Libereckém kraji je medián jejich hrubých mezd 28 295 korun, a na Vysočině dokonce jen 22 793 korun.
Podobně dobře jsou na tom i obchodní zástupci – zatímco v Praze mají měsíčně 32 498 korun, v Královéhradeckém kraji 19 637 korun.
Hlavním důvodem je fakt, že v Praze sídlí většina firem i "dcer" velkých zahraničních společností. "V Praze se koncentrují obchodní zástupci i pracovníci bank pro nejlepší a největší klienty firem a peněžních ústavů. S tím souvisí jak jejich odbornost, tak dosahování na větší obchodní a bankovní transakce s většími absolutními odměnami," říká Burkovič.
Hlavní město je také rájem i pro sekretářky, administrativní pracovníky a další úředníky. Například medián hrubé mzdy sekretářky tu činí 26 461 korun, zato v Moravskoslezském kraji jen 20 118 korun, a v Ústeckém kraji dokonce 20 004 korun.
Veronika Šmídová
Aktuálně.cz, 30.března 2014
Praha - Nejhůře placenou prací v Česku zůstává uklízení. Naopak nejlépe jsou placeni zaměstnanci v řízení letového provozu. Vyplývá to z čerstvých údajů o mzdách v podnikatelské sféře za loňský rok, zveřejněných v Informačním systému o průměrném výdělku. Systém spravuje ministerstvo práce a sociálních věcí, zpracovává jej je společnost Trexima.
Medián mezd v celém Česku za všechny profese činil v loňském roce 22 399 korun. Průměrná mzda přitom dosahovala 27 046 korun. Český statistický úřad zdůrazňuje, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší, než je celostátní průměr. Průměrnou mzdu táhnou nahoru odměny nejlépe placených zaměstnanců. Medián je proto přesnější a má vyšší vypovídací hodnotu, protože ukazuje výdělek zaměstnance, který se nachází právě uprostřed - mezi nejlépe a nejhůře odměňovaným člověkem.
Nejméně berou uklízečky
Vůbec nejméně si vydělají uklízeči a uklízečky pracující "v provozovnách osobních služeb". To je většinou eufemismus pro úklid toalet, případně kadeřnictví nebo masážních salónů. V této profesi bylo loni v podnikatelské sféře zaměstnáno zhruba 1200 lidí. Jejich medián hrubé mzdy (tedy "prostřední výdělek") loni činil 10 106 korun měsíčně. Do této částky se přitom započítávají i skutečně vyplacené příplatky, odměny či náhrada mzdy v pracovní neschopnosti. Desetina nejhůře placených lidí v tomto oboru dostávala dokonce jen kolem 8847 korun měsíčně. Naopak deset procent nejlépe placených zaměstnanců v této kategorii si měsíčně přišlo na zhruba 15 555 korun.
Také druhé místo v žebříčku patří uklízečkám a uklízečům, konkrétně ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Ti si vydělali měsíčně 10 869 korun - opět jde o medián.
Nejnižší hrubá měsíční mzda:
Profese a Medián mezd
Uklízeči v provozovnách osobních služeb 10 106 Kč
Uklízeči a pomocníci ve zdravotnických a sociálních zařízeních 10 869 Kč
Barmani 10 948 Kč
Vrátní 11 023 Kč
Pracovníci ostrahy, strážní 11 122 Kč
Pomocní kuchaři 11 307 Kč
Uklízeči a pomocníci v administrativních subjektech 11 452 Kč
Číšníci a servírky 11 550 Kč
Pomocníci v kuchyni 11 618 Kč
Uklízeči a pomocníci v ubytovacích a vzdělávacích zařízeních 11 890 Kč
Zdroj: Trexima, MPSV
Ze statistiky vyplývá, že celkově je v "uklízečských profesích" v podnikatelském sektoru zaměstnáno 43,6 tisíce osob.
Lehké povolání? Zkuste si to
"Všeobecně vzato se jedná o fyzicky namáhavou práci ve špíně s velkým nárokem na pečlivost. To, co můžete vidět v pohádce Princezna se zlatou hvězdou na čele, kdy šéfkuchař hodnotí výsledek úklidu hlazením míst bílou rukavicí, zda se ušpiní, dělají často klienti úklidovek i dnes," říká k tomu prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
Úklid navzdory nízké mzdě rozhodně nepatří mezi jednoduché práce, zdůrazňuje i šéfka České asociace úklidu a čištění Irena Bartoňová Pálková. "On je velký rozdíl mezi domácím šudláním povrchů po dvou až třech lidech a profesionálním úklidem," říká.
"Běžnou normou na hodinu práce je dvě stě metrů čtverečních. Takže si představte, že máte dvacetimetrovou kancelář a úklidový pracovník na ni má včetně odemknutí a zamknutí dveří šest minut," popisuje Bartoňová Pálková. Základní úklid zahrnuje například setření prachu parapetů a nábytku do výšky 1,7 metru, vysypání koše, výměnu odpadkových pytlů nebo vyčištění podlahy. "Těch samých šest minut máte na toalety a umývárny nebo na kuchyňky. Schválně si to někdy zkuste," doplňuje.
Nízké mzdy mají uklízeči podle ní jen proto, že veřejnost tuto práci podceňuje a firmy či úřady tlačí na nízké ceny služeb. "Obecně je to bohužel stále bráno tak, ač to Asociace úklidu nerada slyší, že uklízečku může dělat každý, protože si doma uklízel," připouští také Burkovič.
"Při vyšších cenách si raději provozovnu uklidí sami, než by za to externě platili," dodává Pavel Kaczor, který vyučuje na Vysoké škole ekonomické v Praze a vede Úřad práce v Táboře. Z nízké mzdy pak podle něj vyplývá obecná neochota Čechů pracovat na této pozici.
Barmani si "vydělají" na spropitném
Třetí nejhůře placenou činností je práce barmanů. Medián jejich hrubé mzdy činí 10 948 korun měsíčně. Podle Kaczora je oficiální výdělek menší než skutečný, protože další peníze získají tito lidé ze spropitného a někdy mohou dostávat část výplaty i neoficiálně "na ruku".
Zaměstnanci, kteří na podobný systém přistoupí, ale podle Kaczora okrádají především sami sebe. Mnohdy to poznají až ve chvíli, kdy jsou nemocní, nezaměstnaní nebo začínají od státu pobírat důchod.
"Nároky na obsluhu kladené neprofesionály, kteří si otevírají restaurace a vedou je, můžeme vidět denně v televizních pořadech. Nejenže branži nerozumí a lidi platí mizerně, ale ještě jsou přesvědčeni, že obsluha si královsky vydělává na dýškách a okrádá hospodu, kde může. Tak proč jí dávat peníze," dodává Burkovič.
Na čtvrtém místě nejhůře placených prací jsou vrátní - měsíčně si vydělají kolem 11 023 korun hrubého.
"Obecně nižší mzda v tomto segmentu může být někdy dána i tím, že tyto posty často vykonávají pracovníci v částečném invalidním nebo ve starobním důchodu, u kterých mzda není jediným příjmem," myslí si Kaczor s tím, že mnohdy jde o post s minimálními požadavky na znalosti nebo fyzickou kondici.
Online deník Aktuálně.cz prošel namátkou nabídky na několika pracovních portálech. Firmy v inzerátech nejčastěji po uchazečích o tuto práci požadovaly čistý trestní rejstřík, spolehlivost, samostatnost a příjemné vystupování. Poznámka "vhodné pro důchodce i pro ZTP" nebyla výjimkou. Zaměstnavatelé obvykle požadovali jakýkoliv výuční list, výjimečně stačilo i základní vzdělání.
V desítce nejhůře placených prací nechybí ani další profese, která se dlouhodobě vyznačuje nedostatkem zaměstnanců - práce v ostraze. Přestože je fyzicky i psychicky náročná a hrozí při ní zranění, nebo dokonce doživotní zmrzačení, lidé si zde před srážkami vydělají jen 11 122 korun měsíčně.
Méně než 13 tisíc korun hrubého měsíčně berou také pomocníci v kuchyni, prodavači drobného zboží, klenotů, nábytku a bytových doplňků, švadleny, šičky nebo vyšívačky a kuchaři (s výjimkou šéfkuchařů).
Kdo si vydělá nejvíc?
Nejlépe placené zaměstnání - pokud zůstaneme u takzvaného mediánu mezd - mají v Česku řídící letového provozu, tedy odborníci, kteří komunikují s piloty letadel a dávají jim pokyny. Měsíčně si vydělají 175 469 korun. Mezi zaměstnanci v tomto oboru ale panují značné rozdíly - zatímco desetina nejlépe placených má medián 273 838 korun, desetina nejhůře placených 32 265 korun.
Druhé nejlépe placené zaměstnání mají nejvyšší představitelé velkých společností a institucí. Medián mezd zde činí 105 268 korun, rozdíly jsou ale ještě výraznější než u řídících letového provozu (od 33 357 do 357 951 korun).
Nejvyšší hrubá měsíční mzda:
Profese a Medián mezd
Řídící letového provozu 175 469 Kč
Nejvyšší představitelé velkých společností a institucí 105 268 Kč
Řídící pracovníci v oblasti finančních služeb 83 840 Kč
Řídící pracovníci v oblasti informačních a komunikačních technologií 68 508 Kč
Řídící pracovníci v energetice 67 544 Kč
Řídící pracovníci v oblasti pojišťovacích služeb 63 869 Kč
Nejvyšší představitelé středních společností a institucí 63 400 Kč
Obchodní náměstci (ředitelé) 63 128 Kč
Výrobní a techničtí náměstci (ředitelé) v průmyslové výrobě 61 800 Kč
Řídící pracovníci v oblasti technického rozvoje 60 247 Kč
Zdroj: MPSV, Trexima
Další vybraná zaměstnání:
Profese a Medián mezd
Prodavači potravinářského zboží 13 197 Kč
Kosmetičky 13 901 Kč
Pekaři 15 381 Kč
Recepční v hotelích a dalších ubytovacích zařízeních 16 697 Kč
Doručovatelé listovních poštovních zásilek 16 708 Kč
Obsluha čerpacích stanic a mycích linek 16 851 Kč
Prodavači elektrotechniky, elektroniky a domácích potřeb 17 308 Kč
Zedníci 17 736 Kč
Tesaři 18 805 Kč
Mechanici a opraváři osobních automobilů 19 600 Kč
Všeobecní administrativní pracovníci 19 900 Kč
Řidiči nákladních automobilů 20 159 Kč
Obsluha strojů a zařízení, montéři 21 176 Kč
Sekretáři a sekretářky 22 564 Kč
Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci a klempíři 23 181 Kč
Odborní účetní všeobecní 24 260 Kč
Fotografové 24 969 Kč
Řidiči autobusů v MHD 25 768 Kč
Kováři 26 638 Kč
Horníci v uhelných dolech 34 967 Kč
Zdroj: MPSV, Trexima
Nejhůře placené práce v Česku. Projděte si nový žebříček.
Které profese si vydělají nejvíce a které nejméně? Máme čerstvé statistiky za celý loňský rok.Praha - Nejhůře placenou prací v Česku zůstává uklízení. Naopak nejlépe jsou placeni zaměstnanci v řízení letového provozu. Vyplývá to z čerstvých údajů o mzdách v podnikatelské sféře za loňský rok, zveřejněných v Informačním systému o průměrném výdělku. Systém spravuje ministerstvo práce a sociálních věcí, zpracovává jej je společnost Trexima.
Medián mezd v celém Česku za všechny profese činil v loňském roce 22 399 korun. Průměrná mzda přitom dosahovala 27 046 korun. Český statistický úřad zdůrazňuje, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší, než je celostátní průměr. Průměrnou mzdu táhnou nahoru odměny nejlépe placených zaměstnanců. Medián je proto přesnější a má vyšší vypovídací hodnotu, protože ukazuje výdělek zaměstnance, který se nachází právě uprostřed - mezi nejlépe a nejhůře odměňovaným člověkem.
Nejméně berou uklízečky
Vůbec nejméně si vydělají uklízeči a uklízečky pracující "v provozovnách osobních služeb". To je většinou eufemismus pro úklid toalet, případně kadeřnictví nebo masážních salónů. V této profesi bylo loni v podnikatelské sféře zaměstnáno zhruba 1200 lidí. Jejich medián hrubé mzdy (tedy "prostřední výdělek") loni činil 10 106 korun měsíčně. Do této částky se přitom započítávají i skutečně vyplacené příplatky, odměny či náhrada mzdy v pracovní neschopnosti. Desetina nejhůře placených lidí v tomto oboru dostávala dokonce jen kolem 8847 korun měsíčně. Naopak deset procent nejlépe placených zaměstnanců v této kategorii si měsíčně přišlo na zhruba 15 555 korun.
Také druhé místo v žebříčku patří uklízečkám a uklízečům, konkrétně ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Ti si vydělali měsíčně 10 869 korun - opět jde o medián.
Nejnižší hrubá měsíční mzda:
Profese a Medián mezd
Uklízeči v provozovnách osobních služeb 10 106 Kč
Uklízeči a pomocníci ve zdravotnických a sociálních zařízeních 10 869 Kč
Barmani 10 948 Kč
Vrátní 11 023 Kč
Pracovníci ostrahy, strážní 11 122 Kč
Pomocní kuchaři 11 307 Kč
Uklízeči a pomocníci v administrativních subjektech 11 452 Kč
Číšníci a servírky 11 550 Kč
Pomocníci v kuchyni 11 618 Kč
Uklízeči a pomocníci v ubytovacích a vzdělávacích zařízeních 11 890 Kč
Zdroj: Trexima, MPSV
Ze statistiky vyplývá, že celkově je v "uklízečských profesích" v podnikatelském sektoru zaměstnáno 43,6 tisíce osob.
Lehké povolání? Zkuste si to
"Všeobecně vzato se jedná o fyzicky namáhavou práci ve špíně s velkým nárokem na pečlivost. To, co můžete vidět v pohádce Princezna se zlatou hvězdou na čele, kdy šéfkuchař hodnotí výsledek úklidu hlazením míst bílou rukavicí, zda se ušpiní, dělají často klienti úklidovek i dnes," říká k tomu prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
Úklid navzdory nízké mzdě rozhodně nepatří mezi jednoduché práce, zdůrazňuje i šéfka České asociace úklidu a čištění Irena Bartoňová Pálková. "On je velký rozdíl mezi domácím šudláním povrchů po dvou až třech lidech a profesionálním úklidem," říká.
"Běžnou normou na hodinu práce je dvě stě metrů čtverečních. Takže si představte, že máte dvacetimetrovou kancelář a úklidový pracovník na ni má včetně odemknutí a zamknutí dveří šest minut," popisuje Bartoňová Pálková. Základní úklid zahrnuje například setření prachu parapetů a nábytku do výšky 1,7 metru, vysypání koše, výměnu odpadkových pytlů nebo vyčištění podlahy. "Těch samých šest minut máte na toalety a umývárny nebo na kuchyňky. Schválně si to někdy zkuste," doplňuje.
Nízké mzdy mají uklízeči podle ní jen proto, že veřejnost tuto práci podceňuje a firmy či úřady tlačí na nízké ceny služeb. "Obecně je to bohužel stále bráno tak, ač to Asociace úklidu nerada slyší, že uklízečku může dělat každý, protože si doma uklízel," připouští také Burkovič.
"Při vyšších cenách si raději provozovnu uklidí sami, než by za to externě platili," dodává Pavel Kaczor, který vyučuje na Vysoké škole ekonomické v Praze a vede Úřad práce v Táboře. Z nízké mzdy pak podle něj vyplývá obecná neochota Čechů pracovat na této pozici.
Barmani si "vydělají" na spropitném
Třetí nejhůře placenou činností je práce barmanů. Medián jejich hrubé mzdy činí 10 948 korun měsíčně. Podle Kaczora je oficiální výdělek menší než skutečný, protože další peníze získají tito lidé ze spropitného a někdy mohou dostávat část výplaty i neoficiálně "na ruku".
Zaměstnanci, kteří na podobný systém přistoupí, ale podle Kaczora okrádají především sami sebe. Mnohdy to poznají až ve chvíli, kdy jsou nemocní, nezaměstnaní nebo začínají od státu pobírat důchod.
"Nároky na obsluhu kladené neprofesionály, kteří si otevírají restaurace a vedou je, můžeme vidět denně v televizních pořadech. Nejenže branži nerozumí a lidi platí mizerně, ale ještě jsou přesvědčeni, že obsluha si královsky vydělává na dýškách a okrádá hospodu, kde může. Tak proč jí dávat peníze," dodává Burkovič.
Na čtvrtém místě nejhůře placených prací jsou vrátní - měsíčně si vydělají kolem 11 023 korun hrubého.
"Obecně nižší mzda v tomto segmentu může být někdy dána i tím, že tyto posty často vykonávají pracovníci v částečném invalidním nebo ve starobním důchodu, u kterých mzda není jediným příjmem," myslí si Kaczor s tím, že mnohdy jde o post s minimálními požadavky na znalosti nebo fyzickou kondici.
Online deník Aktuálně.cz prošel namátkou nabídky na několika pracovních portálech. Firmy v inzerátech nejčastěji po uchazečích o tuto práci požadovaly čistý trestní rejstřík, spolehlivost, samostatnost a příjemné vystupování. Poznámka "vhodné pro důchodce i pro ZTP" nebyla výjimkou. Zaměstnavatelé obvykle požadovali jakýkoliv výuční list, výjimečně stačilo i základní vzdělání.
V desítce nejhůře placených prací nechybí ani další profese, která se dlouhodobě vyznačuje nedostatkem zaměstnanců - práce v ostraze. Přestože je fyzicky i psychicky náročná a hrozí při ní zranění, nebo dokonce doživotní zmrzačení, lidé si zde před srážkami vydělají jen 11 122 korun měsíčně.
Méně než 13 tisíc korun hrubého měsíčně berou také pomocníci v kuchyni, prodavači drobného zboží, klenotů, nábytku a bytových doplňků, švadleny, šičky nebo vyšívačky a kuchaři (s výjimkou šéfkuchařů).
Kdo si vydělá nejvíc?
Nejlépe placené zaměstnání - pokud zůstaneme u takzvaného mediánu mezd - mají v Česku řídící letového provozu, tedy odborníci, kteří komunikují s piloty letadel a dávají jim pokyny. Měsíčně si vydělají 175 469 korun. Mezi zaměstnanci v tomto oboru ale panují značné rozdíly - zatímco desetina nejlépe placených má medián 273 838 korun, desetina nejhůře placených 32 265 korun.
Druhé nejlépe placené zaměstnání mají nejvyšší představitelé velkých společností a institucí. Medián mezd zde činí 105 268 korun, rozdíly jsou ale ještě výraznější než u řídících letového provozu (od 33 357 do 357 951 korun).
Nejvyšší hrubá měsíční mzda:
Profese a Medián mezd
Řídící letového provozu 175 469 Kč
Nejvyšší představitelé velkých společností a institucí 105 268 Kč
Řídící pracovníci v oblasti finančních služeb 83 840 Kč
Řídící pracovníci v oblasti informačních a komunikačních technologií 68 508 Kč
Řídící pracovníci v energetice 67 544 Kč
Řídící pracovníci v oblasti pojišťovacích služeb 63 869 Kč
Nejvyšší představitelé středních společností a institucí 63 400 Kč
Obchodní náměstci (ředitelé) 63 128 Kč
Výrobní a techničtí náměstci (ředitelé) v průmyslové výrobě 61 800 Kč
Řídící pracovníci v oblasti technického rozvoje 60 247 Kč
Zdroj: MPSV, Trexima
Další vybraná zaměstnání:
Profese a Medián mezd
Prodavači potravinářského zboží 13 197 Kč
Kosmetičky 13 901 Kč
Pekaři 15 381 Kč
Recepční v hotelích a dalších ubytovacích zařízeních 16 697 Kč
Doručovatelé listovních poštovních zásilek 16 708 Kč
Obsluha čerpacích stanic a mycích linek 16 851 Kč
Prodavači elektrotechniky, elektroniky a domácích potřeb 17 308 Kč
Zedníci 17 736 Kč
Tesaři 18 805 Kč
Mechanici a opraváři osobních automobilů 19 600 Kč
Všeobecní administrativní pracovníci 19 900 Kč
Řidiči nákladních automobilů 20 159 Kč
Obsluha strojů a zařízení, montéři 21 176 Kč
Sekretáři a sekretářky 22 564 Kč
Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci a klempíři 23 181 Kč
Odborní účetní všeobecní 24 260 Kč
Fotografové 24 969 Kč
Řidiči autobusů v MHD 25 768 Kč
Kováři 26 638 Kč
Horníci v uhelných dolech 34 967 Kč
Zdroj: MPSV, Trexima
ProByznys.info, Ihned.cz, 24.březen 2015
Poptávka po agenturních zaměstnancích za poslední rok vzrostla o 18 procent. U velkých tuzemských firem, především výrobních či logistických, tvoří nájemní pracovníci více jak pětinu. Vyplývá to ze statistiky personální agentury Grafton Recruitment. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce ale vládě do konce června předložit návrh, který podmínky agenturního zaměstnávání značně zpřísní. Mimo jiné stanoví patnáctiprocentní kvótu pro podíl agenturních zaměstnanců ve firmě.
"Zatímco v dřívějších letech využívaly české firmy agenturní zaměstnance především z důvodu větší flexibility, dnes jsou agentury využívané i jako zdroj kvalitních zaměstnanců, kterých je aktuálně nedostatek, a to především v technických oborech a ve výrobě," vysvětluje zájem firem Michal Navrátil z agentury Grafton Recruitment.
Otázkou samozřejmě je, proč ony kvalitní zaměstnance nemá daný podnik zájem přijmout na klasickou pracovní smlouvu. Nad tím se zamýšlí i ministerstvo. "Zjistili jsme, že celkový počet osob zaměstnaných agenturami práce neustále narůstá. Zatímco v roce 2011 je jednalo o 171 787 zaměstnaných, v roce 2014 už tento počet dosáhl 254 947. A to navzdory zlepšující se hospodářské situaci. Dle MPSV není důvod k tak markantnímu nárůstu sektoru agenturního zaměstnávání. Jsou vidět evidentní snahy trvale nahradit pracovněprávní vztahy kmenových zaměstnanců, kteří u zaměstnavatele působí, pracovněprávními či jinými dodavatelskými vztahy agenturních zaměstnanců," popisuje Jiří Vaňásek, ředitel odboru služeb trhu práce MPSV.
To je jedním z důvodů, proč ministerstvo přichází s návrhem, který má celou situaci změnit. Největší rozruch mezi agenturami vzbudilo stanovení kvót, zákazu zřetězování pracovních poměrů na dobu určitou v agenturním zaměstnávání a povinnosti agentur prokazovat finanční způsobilost. Vaňásek vysvětluje: "Hlavním záměrem návrhu je především regulace trhu agenturního zaměstnávání s cílem minimalizace jeho negativních jevů a posílení postavení seriózních agentur práce, tedy těch agentur, které neporušují právní předpisy. Cílem opatření je i zajistit, aby dočasně přidělovaní zaměstnanci u uživatele trvale nenahradili kmenové zaměstnance."
Ministerstvo versus agentury
Podívejme se na navrhované změny podrobněji:
•Kvóty
V současné době zákoník práce nejvyšší možný přípustný podíl dočasně přidělovaných zaměstnanců ve firmách k jeho "kmenovým" zaměstnancům neupravuje. Nově stanovuje maximální 15procentní kvótu."Při stanovení kvóty se MPSV inspirovalo například rakouskou právní úpravou, kdy některé obory mají kvótu mezi 10 až 15 procenty," popisuje Vaňásek.
S tímto návrhem ale některé společnosti nesouhlasí. Například personálně-poradenská firma McROY Czech považuje zavedení kvót pro agenturní zaměstnance za nepřijatelnou regulaci trhu. "Toto nařízení by zásadně ovlivnilo zaměstnanost a atraktivitu Česka pro investory a zaměstnavatele. Navíc pro zavedení kvót není žádný důvod," uvádí Tomáš Surka, Country manager McROY Czech.
Podle něj domácí firmy zpravidla nemají více než 15 procent agenturních zaměstnanců. Jejich podíl se obvykle pohybuje mezi 10-15 procenty, avšak často limit překročí kvůli aktuální situaci na trhu. Kvóty jsou prý nevýhodné hlavně pro ty firmy, jejichž činnost má sezonní či nárazový charakter. "Takové firmy využívají až 80 procent agenturních zaměstnanců a je pro ně nemožné mít je jako kmenové," dodává Surka.
Podle Vaňáska ale zákoník práce k zajištění flexibility pracovního trhu nabízí i jiné nástroje než přidělování zaměstnanců prostřednictvím agentur práce. "Předně lze zmínit institut dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti, prostřednictvím kterých lze nárazové a krátkodobé práce vykonávat. Dále lze využít institutu takzvaného dočasného přidělení."
•Prokázání finanční způsobilosti
Daná problematika není v současnosti žádným způsobem právně řešena. Nově by měl žadatel o povolení k agenturnímu zaměstnávání ve správním řízení u Úřadu práce ČR svoji finanční způsobilost prokázat tím, že složí kauci ve výši 500 000 korun. Ta bude deponována po celou dobu platnosti povolení na příslušném účtu. Pokud se jedná o fyzickou osobu, pak prokazuje svou finanční způsobilost složením kauce ve výši 50 000 korun.
"Prokázání finanční způsobilosti se ukazuje jako důležitý předpoklad reálného výkonu zprostředkovatelské činnosti a zajištění základních požadavků na kvalitu zprostředkování zaměstnání. V praxi se velmi často vyskytují případy, kdy vznikají subjekty, které účelově splní formální podmínky pro zprostředkování zaměstnání, avšak ve skutečnosti pouze různými způsoby participují na výkonu této činnosti. Například dělají nábor pracovníků ze zahraničí a podobně," vysvětluje Vaňásek.
S tím ale zásadně nesouhlasí Radovan Burkovič, člen výboru a prezident Asociace pracovních agentur. "Opatření postihují jenom legální agentury práce, legální agenturní zaměstnance a legální uživatele, tedy firmy. A to je špatně, s tím zásadně nesouhlasíme. Protože je to přímé poškození těch, co se chovají dle práva. Ti, co jej nedodržují již nyní, ho nebudou dodržovat i nadále. A firmy, které si pseudoagentury objednávají, budou mít zase o důvod více, nebrat legální agenturní zaměstnance."
Podle Burkoviče je navíc výše záloh problematická pro malé agentury. "Psycholožka, která si v rámci poradenství zřídí agenturu práce, zaplatí padesát tisíc, pokud si založí společnost s ručením omezeným, pak 500 tisíc. Tato malá agentura práce uhradí stejnou částku jako velký nadnárodní kolos s dvaceti pobočkami v Česku. Jak to má ozřejmit finanční způsobilost? Jak to má ochránit agenturního zaměstnance? Nijak," zdůrazňuje.
Podobně návrh vidí i Radka Čechová, manažerka pražské pobočky Grafton Recruitment. "Oceňujeme, že tripartita vnímá potřebu řešit regulaci trhu agenturního zaměstnávání. Cílem by mělo být posílení postavení seriózních agentur práce, které dodržují zákoník práce. Bohužel aktuálně navrhované řešení je koncipované spíše tak, že právě seriózní agentury omezí a naopak nahraje agenturám, které právní předpisy nedodržují a případně obcházejí dočasné přidělení různými formami outsourcingu."
•Zákaz řetězení pracovních poměrů na dobu určitou
V současné době zákoník práce stanovuje výjimku z obecného zákazu zřetězování pracovních poměrů na dobu určitou pro agentury práce. To by se mělo změnit.
I zde by tudíž mělo platit, že doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami (agenturou práce a jejím zaměstnancem) nesmí přesáhnout tři roky ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou, přičemž může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení.
Ani tato úprava se agenturám nelíbí. "Takové nařízení by přineslo další dramatické snížení flexibility pracovního trhu, což by v konečném důsledku způsobilo pokles ekonomiky a ztrátu zaměstnání mnoha lidí. Flexibilita pracovního trhu je v dnešní době jedním z hlavních ukazatelů pro zahraniční investory," uzavírá Surka.
Ministerstvo chce tvrdě omezit agenturní zaměstnávaní. Firmy ho zneužívají.
Poptávka firem po agenturních zaměstnancích stále roste. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí se za tím vesměs skrývá snaha podnikatelů nahradit kmenové pracovníky a ušetřit, nikoliv reálná potřeba. Od příštího roku chce proto stanovit patnáctiprocentní kvótu pro podíl agenturních zaměstnanců.Poptávka po agenturních zaměstnancích za poslední rok vzrostla o 18 procent. U velkých tuzemských firem, především výrobních či logistických, tvoří nájemní pracovníci více jak pětinu. Vyplývá to ze statistiky personální agentury Grafton Recruitment. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce ale vládě do konce června předložit návrh, který podmínky agenturního zaměstnávání značně zpřísní. Mimo jiné stanoví patnáctiprocentní kvótu pro podíl agenturních zaměstnanců ve firmě.
"Zatímco v dřívějších letech využívaly české firmy agenturní zaměstnance především z důvodu větší flexibility, dnes jsou agentury využívané i jako zdroj kvalitních zaměstnanců, kterých je aktuálně nedostatek, a to především v technických oborech a ve výrobě," vysvětluje zájem firem Michal Navrátil z agentury Grafton Recruitment.
Otázkou samozřejmě je, proč ony kvalitní zaměstnance nemá daný podnik zájem přijmout na klasickou pracovní smlouvu. Nad tím se zamýšlí i ministerstvo. "Zjistili jsme, že celkový počet osob zaměstnaných agenturami práce neustále narůstá. Zatímco v roce 2011 je jednalo o 171 787 zaměstnaných, v roce 2014 už tento počet dosáhl 254 947. A to navzdory zlepšující se hospodářské situaci. Dle MPSV není důvod k tak markantnímu nárůstu sektoru agenturního zaměstnávání. Jsou vidět evidentní snahy trvale nahradit pracovněprávní vztahy kmenových zaměstnanců, kteří u zaměstnavatele působí, pracovněprávními či jinými dodavatelskými vztahy agenturních zaměstnanců," popisuje Jiří Vaňásek, ředitel odboru služeb trhu práce MPSV.
To je jedním z důvodů, proč ministerstvo přichází s návrhem, který má celou situaci změnit. Největší rozruch mezi agenturami vzbudilo stanovení kvót, zákazu zřetězování pracovních poměrů na dobu určitou v agenturním zaměstnávání a povinnosti agentur prokazovat finanční způsobilost. Vaňásek vysvětluje: "Hlavním záměrem návrhu je především regulace trhu agenturního zaměstnávání s cílem minimalizace jeho negativních jevů a posílení postavení seriózních agentur práce, tedy těch agentur, které neporušují právní předpisy. Cílem opatření je i zajistit, aby dočasně přidělovaní zaměstnanci u uživatele trvale nenahradili kmenové zaměstnance."
Ministerstvo versus agentury
Podívejme se na navrhované změny podrobněji:
•Kvóty
V současné době zákoník práce nejvyšší možný přípustný podíl dočasně přidělovaných zaměstnanců ve firmách k jeho "kmenovým" zaměstnancům neupravuje. Nově stanovuje maximální 15procentní kvótu."Při stanovení kvóty se MPSV inspirovalo například rakouskou právní úpravou, kdy některé obory mají kvótu mezi 10 až 15 procenty," popisuje Vaňásek.
S tímto návrhem ale některé společnosti nesouhlasí. Například personálně-poradenská firma McROY Czech považuje zavedení kvót pro agenturní zaměstnance za nepřijatelnou regulaci trhu. "Toto nařízení by zásadně ovlivnilo zaměstnanost a atraktivitu Česka pro investory a zaměstnavatele. Navíc pro zavedení kvót není žádný důvod," uvádí Tomáš Surka, Country manager McROY Czech.
Podle něj domácí firmy zpravidla nemají více než 15 procent agenturních zaměstnanců. Jejich podíl se obvykle pohybuje mezi 10-15 procenty, avšak často limit překročí kvůli aktuální situaci na trhu. Kvóty jsou prý nevýhodné hlavně pro ty firmy, jejichž činnost má sezonní či nárazový charakter. "Takové firmy využívají až 80 procent agenturních zaměstnanců a je pro ně nemožné mít je jako kmenové," dodává Surka.
Podle Vaňáska ale zákoník práce k zajištění flexibility pracovního trhu nabízí i jiné nástroje než přidělování zaměstnanců prostřednictvím agentur práce. "Předně lze zmínit institut dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti, prostřednictvím kterých lze nárazové a krátkodobé práce vykonávat. Dále lze využít institutu takzvaného dočasného přidělení."
•Prokázání finanční způsobilosti
Daná problematika není v současnosti žádným způsobem právně řešena. Nově by měl žadatel o povolení k agenturnímu zaměstnávání ve správním řízení u Úřadu práce ČR svoji finanční způsobilost prokázat tím, že složí kauci ve výši 500 000 korun. Ta bude deponována po celou dobu platnosti povolení na příslušném účtu. Pokud se jedná o fyzickou osobu, pak prokazuje svou finanční způsobilost složením kauce ve výši 50 000 korun.
"Prokázání finanční způsobilosti se ukazuje jako důležitý předpoklad reálného výkonu zprostředkovatelské činnosti a zajištění základních požadavků na kvalitu zprostředkování zaměstnání. V praxi se velmi často vyskytují případy, kdy vznikají subjekty, které účelově splní formální podmínky pro zprostředkování zaměstnání, avšak ve skutečnosti pouze různými způsoby participují na výkonu této činnosti. Například dělají nábor pracovníků ze zahraničí a podobně," vysvětluje Vaňásek.
S tím ale zásadně nesouhlasí Radovan Burkovič, člen výboru a prezident Asociace pracovních agentur. "Opatření postihují jenom legální agentury práce, legální agenturní zaměstnance a legální uživatele, tedy firmy. A to je špatně, s tím zásadně nesouhlasíme. Protože je to přímé poškození těch, co se chovají dle práva. Ti, co jej nedodržují již nyní, ho nebudou dodržovat i nadále. A firmy, které si pseudoagentury objednávají, budou mít zase o důvod více, nebrat legální agenturní zaměstnance."
Podle Burkoviče je navíc výše záloh problematická pro malé agentury. "Psycholožka, která si v rámci poradenství zřídí agenturu práce, zaplatí padesát tisíc, pokud si založí společnost s ručením omezeným, pak 500 tisíc. Tato malá agentura práce uhradí stejnou částku jako velký nadnárodní kolos s dvaceti pobočkami v Česku. Jak to má ozřejmit finanční způsobilost? Jak to má ochránit agenturního zaměstnance? Nijak," zdůrazňuje.
Podobně návrh vidí i Radka Čechová, manažerka pražské pobočky Grafton Recruitment. "Oceňujeme, že tripartita vnímá potřebu řešit regulaci trhu agenturního zaměstnávání. Cílem by mělo být posílení postavení seriózních agentur práce, které dodržují zákoník práce. Bohužel aktuálně navrhované řešení je koncipované spíše tak, že právě seriózní agentury omezí a naopak nahraje agenturám, které právní předpisy nedodržují a případně obcházejí dočasné přidělení různými formami outsourcingu."
•Zákaz řetězení pracovních poměrů na dobu určitou
V současné době zákoník práce stanovuje výjimku z obecného zákazu zřetězování pracovních poměrů na dobu určitou pro agentury práce. To by se mělo změnit.
I zde by tudíž mělo platit, že doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami (agenturou práce a jejím zaměstnancem) nesmí přesáhnout tři roky ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou, přičemž může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení.
Ani tato úprava se agenturám nelíbí. "Takové nařízení by přineslo další dramatické snížení flexibility pracovního trhu, což by v konečném důsledku způsobilo pokles ekonomiky a ztrátu zaměstnání mnoha lidí. Flexibilita pracovního trhu je v dnešní době jedním z hlavních ukazatelů pro zahraniční investory," uzavírá Surka.
Veronika Šmídová
Haló noviny, 13.březen 2015
Odbory si již řadu let stěžují, že zaměstnavatelé najímají agenturní pracovníky, jejichž pracovní a mzdové podmínky jsou ve srovnání s kmenovými zaměstnanci mnohdy horší. Že jde o složitý problém, potvrzuje mezinárodní konference o agenturním zaměstnávání, kterou nedávno v Praze uspořádala Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) s německou nadací Friedrich Ebert Stiftung.
Stanovisko ČMKOS
Předseda ČMKOS Josef Středula uvedl, že »původní smysl využívat práce prostřednictvím personálních agentur především na krátkodobé sezonní práce začal být postupně zneužíván. Agenturní zaměstnanec ve srovnání s klasickým pracovním poměrem pracuje za krajně nevýhodných podmínek. Není ojedinělé, že agenturní pracovník pracuje za minimální mzdu včetně přesčasů, o svátcích a v noci, že mu není vyplacena mzda za poslední měsíc po ukončení práce«. Podle něho jde až o mafiánské praktiky některých agentur, které doslova »pasou« zaměstnance a kazí renomé slušným agenturám, které samy volají po regulaci, v čele s Asociací poskytovatelů personálních služeb. Zlepšení by podle Středuly mohlo přinést právo odborů na spolurozhodování při agenturním zaměstnávání ve firmách.
Zaměstnavatelé agenturní zaměstnance chtějí
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček tvrdí, že zaměstnavatelé agenturní zaměstnance potřebují. Zdůvodnil to výkyvy v počtu zakázek, které najednou přijdou do podniku, do firmy a musí se najednou, v krátkém čase, někdy prakticky ihned, vyrobit a expedovat odběratelům z jiných firem. Zároveň však konstatoval, že současných 1585 agentur práce na českém trhu je nesmysl.
Podle Radovana Burkoviče, prezidenta Asociace pracovních agentu (APA), rok od roku sílí nelegální agentury, zatímco zaměstnanci z legálních agentur ztrácejí další pracovní místa. Burkovič se vyslovil proti omezení legislativních pravidel pro pracovní agentury, neboť by to nahrávalo většímu uplatnění švarcsystému u nás, tj. převodu řádných zaměstnanců na OSVČ, což je negativní trend, který se v poslední době projevuje.
»Problém je, že transparentní zóna se rozvíjí mnohem pomaleji než šedá nebo černá zóna. Jestli je potřeba udělat jednu věc, tak je to rozhodně kultivovat trh agenturního zaměstnávání,« doplnila myšlenku nutnosti redukce trhu pracovních agentur Jaroslava Rezlerová, prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb. Uvedla, že na Západě jsou tyto agentury určeny především mladým lidem, aby přes ně dokázali sehnat své první zaměstnání. A tuto myšlenku je nutné uplatnit i v ČR.
Ministerstvo chce zpřísnit pravidla
Podle ředitele odboru trhu práce na ministerstvu práce a sociálních věcí Jiřího Vaňáska má resort v plánu stanovit 15procentní kvótu pro podíl agenturních zaměstnanců v podniku. Kmenoví a agenturní zaměstnanci by také měli mít podle návrhu srovnatelné mzdové a pracovní podmínky. Ministerstvo plánuje i zákaz zřetězování pracovních poměrů na dobu určitou v agenturním zaměstnávání. Ustanovena má být také komise pro udělování povolení ke zprostředkování práce. Podle Vaňáska se dalších úprav má dočkat i zákon o zaměstnanosti a zákoník práce.
Jednání konference shrnul místopředseda ČMKOS Vít Samek. Mimo jiné zdůraznil, že hlavním problémem agenturního zaměstnávání je sociální dumping, kdy nižší odvody daní a pojistného zaměstnavatelů za agenturní zaměstnance vedou k tomu, že řada zaměstnavatelů se jimi snaží nahradit ty kmenové, a to je pro odbory nepřípustné.
Jak dál s agenturním zaměstnáváním
Na programu pondělního zasedání Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartity) bude problematika personálních agentur.Odbory si již řadu let stěžují, že zaměstnavatelé najímají agenturní pracovníky, jejichž pracovní a mzdové podmínky jsou ve srovnání s kmenovými zaměstnanci mnohdy horší. Že jde o složitý problém, potvrzuje mezinárodní konference o agenturním zaměstnávání, kterou nedávno v Praze uspořádala Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) s německou nadací Friedrich Ebert Stiftung.
Stanovisko ČMKOS
Předseda ČMKOS Josef Středula uvedl, že »původní smysl využívat práce prostřednictvím personálních agentur především na krátkodobé sezonní práce začal být postupně zneužíván. Agenturní zaměstnanec ve srovnání s klasickým pracovním poměrem pracuje za krajně nevýhodných podmínek. Není ojedinělé, že agenturní pracovník pracuje za minimální mzdu včetně přesčasů, o svátcích a v noci, že mu není vyplacena mzda za poslední měsíc po ukončení práce«. Podle něho jde až o mafiánské praktiky některých agentur, které doslova »pasou« zaměstnance a kazí renomé slušným agenturám, které samy volají po regulaci, v čele s Asociací poskytovatelů personálních služeb. Zlepšení by podle Středuly mohlo přinést právo odborů na spolurozhodování při agenturním zaměstnávání ve firmách.
Zaměstnavatelé agenturní zaměstnance chtějí
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček tvrdí, že zaměstnavatelé agenturní zaměstnance potřebují. Zdůvodnil to výkyvy v počtu zakázek, které najednou přijdou do podniku, do firmy a musí se najednou, v krátkém čase, někdy prakticky ihned, vyrobit a expedovat odběratelům z jiných firem. Zároveň však konstatoval, že současných 1585 agentur práce na českém trhu je nesmysl.
Podle Radovana Burkoviče, prezidenta Asociace pracovních agentu (APA), rok od roku sílí nelegální agentury, zatímco zaměstnanci z legálních agentur ztrácejí další pracovní místa. Burkovič se vyslovil proti omezení legislativních pravidel pro pracovní agentury, neboť by to nahrávalo většímu uplatnění švarcsystému u nás, tj. převodu řádných zaměstnanců na OSVČ, což je negativní trend, který se v poslední době projevuje.
»Problém je, že transparentní zóna se rozvíjí mnohem pomaleji než šedá nebo černá zóna. Jestli je potřeba udělat jednu věc, tak je to rozhodně kultivovat trh agenturního zaměstnávání,« doplnila myšlenku nutnosti redukce trhu pracovních agentur Jaroslava Rezlerová, prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb. Uvedla, že na Západě jsou tyto agentury určeny především mladým lidem, aby přes ně dokázali sehnat své první zaměstnání. A tuto myšlenku je nutné uplatnit i v ČR.
Ministerstvo chce zpřísnit pravidla
Podle ředitele odboru trhu práce na ministerstvu práce a sociálních věcí Jiřího Vaňáska má resort v plánu stanovit 15procentní kvótu pro podíl agenturních zaměstnanců v podniku. Kmenoví a agenturní zaměstnanci by také měli mít podle návrhu srovnatelné mzdové a pracovní podmínky. Ministerstvo plánuje i zákaz zřetězování pracovních poměrů na dobu určitou v agenturním zaměstnávání. Ustanovena má být také komise pro udělování povolení ke zprostředkování práce. Podle Vaňáska se dalších úprav má dočkat i zákon o zaměstnanosti a zákoník práce.
Jednání konference shrnul místopředseda ČMKOS Vít Samek. Mimo jiné zdůraznil, že hlavním problémem agenturního zaměstnávání je sociální dumping, kdy nižší odvody daní a pojistného zaměstnavatelů za agenturní zaměstnance vedou k tomu, že řada zaměstnavatelů se jimi snaží nahradit ty kmenové, a to je pro odbory nepřípustné.
Miroslav SVOBODA
ČT24, Ekonomika, 4. března 2015
"Chtěli bychom zavést kvóty, zatím je navrhováno plošně, pro maximální počet dočasně přidělených zaměstnanců uživatele. Zatím je navrhována kvóta v rozsahu 15 procent," vysvětlil Vaňásek. Například Českomoravská konfederace odborových svazů si podle svého předsedy Josefa Středuly umí představit, že by kvóty byly ještě přísnější. A to v jednotkách procent, maximálně pak ve výši 10 procent.
Konec řetězení smluv na dobu určitou?
Kromě srovnatelných mzdových a pracovních podmínek ministerstvo plánuje i zákaz zřetězování pracovních poměrů na dobu určitou v agenturním zaměstnávání. A ustanovena má být také komise pro udělování povolení ke zprostředkování zaměstnání. Navíc agentury budou muset prokazovat finanční způsobilost. V případě nesplnění podmínek budou zavedeny kauce pro fyzické osoby ve výši 50 000 korun a pro právnické osoby pak desetkrát vyšší.
"Dnes běžně žádají subjekty, které jsou různě i majetkově provázány, o povolení ke zprostředkování zaměstnání. A v rámci těchto agentur potom dochází k přesunu agenturních zaměstnanců. V případě, kdy jeden subjekt má nějaké problémy, tzn. porušuje zákonné předpisy, tak v podstatě běžně se stává, že agenturní zaměstnanci jsou převedeni na jiný subjekt a de facto pokračují ve své činnosti dál," dodal Vaňásek.
Asociace pracovních agentur také varuje před každoročním posilováním vlivu nelegálních pracovních agentur: "Legální agenturní zaměstnanec a legální agentury ztrácejí další pracovní místa. Není se čemu divit. Nabídce 'šmejdů', minimálně o 11 procent vyšší čistý výdělek pro lidi a současně minimálně o 34 procent nižší fakturační ceny pro firmy, se těžko odolává.", říká její prezident Radovan Burkovič.
Zatímco v roce 2005 působilo v tuzemsku 1 147 agentur práce, loni jich bylo 1 585. Nejvyšší hodnoty dosáhl počet agentur v roce 2008 - tehdy jich bylo v Česku 2 228. Podle údajů Odborového svaz KOVO pracuje v Evropě pod agenturami 1,6 procenta lidí, v Česku asi 0,7 procenta. Podle Jaroslavy Rezlerové, prezidentky Asociace poskytovatelů personálních služeb, se agenturní zaměstnávání v Česku v posledních letech úspěšně rozvíjí. "Problém je, že transparentní zóna se rozvíjí mnohem pomaleji než šedá nebo černá zóna. Jestli je potřeba udělat jednu věc, tak je to rozhodně kultivovat trh agenturního zaměstnávání," říká k již zmíněnému problému Rezlerová.
V určitých oborech by kvóta ve výši 15 procent mohla podle Hospodářské komory způsobovat značné problémy. "Existují zaměstnavatelé, kteří objektivně potřebují zajišťovat větší část svých personálních potřeb flexibilními nástroji. Zároveň nelze veškeré agentury práce paušálně považovat za subjekty, které porušují zákon či zneužívají své zaměstnance," domnívá se mluvčí komory Lenka Vodná. Návrh projedná na dalším setkání tripartita. Úprav se má podle Vaňáska dočkat jak zákon o zaměstnanosti, tak zákoník práce. Agentury v Česku podnikají podle odborů často na hraně zákona. Vládě chce MPSV předložit návrh změn agenturního zaměstnávání do konce června, v účinnost by měly vstoupit v lednu 2016.
Agenturní zaměstnávání v ČR
Tato forma je oblíbená v automobilkách. Například ve Škoda Auto je podíl agenturního personálu dlouhodobě pod deseti procenty. "Škoda Auto navíc jako první společnost nejenom v rámci ČR, ale i celého středoevropského regionu uzavřela v roce 2013 se sociálním partnerem, odbory KOVO, tzv. Chartu agenturního zaměstnávání, která zaručuje srovnatelné podmínky i pro agenturní personál a mimo jiné i jejich zastupování přes odborovou organizaci," doplnil pro ČT mluvčí Škodovky Jozef Baláž.
Kolínská TPCA pak v těchto dnech kvůli menším objednávkám propustila asi 400 agenturních pracovníků, což bylo zhruba 20 procent z celkového počtu zaměstnanců. "Pro zahraniční investory je flexibilita velmi důležitá. Jakékoli její omezování není dobrým signálem pro další investice v tuzemsku. Podobné kvóty snižují konkurenceschopnost České republiky," prohlásil mluvčí továrny Radek Kňava.
"Agenturní zaměstnávání je důležitým nástrojem flexibility firmy, který nám umožňuje pružně reagovat na výkyvy trhu a případné propady objednávek. Zavádění kvót by znamenalo komplikaci a výrazně snížilo flexibilitu firmy," sdělila mluvčí společnosti Bosch Barbora Schelová. Bosch zaměstnává dlouhodobě na pozicích montážních dělníků agenturní zaměstnance; jejich podíl se pohybuje kolem 20 procent.
PLÁN MPSV - Kvóty pro agenturní zaměstnance, ale taky lepší podmínky a platy
Praha - Ministerstvo práce a sociálních věcí hodlá zpřísnit pravidla agenturního zaměstnávání, a to už od příštího roku. Resort plánuje zavedení 15procentní kvóty pro podíl agenturních pracovníků v podniku. Navíc kmenoví a agenturní zaměstnanci by měli mít podle návrhu srovnatelné mzdové a pracovní podmínky, zdůraznil ředitel odboru trhu práce na ministerstvu Jiří Vaňásek."Chtěli bychom zavést kvóty, zatím je navrhováno plošně, pro maximální počet dočasně přidělených zaměstnanců uživatele. Zatím je navrhována kvóta v rozsahu 15 procent," vysvětlil Vaňásek. Například Českomoravská konfederace odborových svazů si podle svého předsedy Josefa Středuly umí představit, že by kvóty byly ještě přísnější. A to v jednotkách procent, maximálně pak ve výši 10 procent.
Konec řetězení smluv na dobu určitou?
Kromě srovnatelných mzdových a pracovních podmínek ministerstvo plánuje i zákaz zřetězování pracovních poměrů na dobu určitou v agenturním zaměstnávání. A ustanovena má být také komise pro udělování povolení ke zprostředkování zaměstnání. Navíc agentury budou muset prokazovat finanční způsobilost. V případě nesplnění podmínek budou zavedeny kauce pro fyzické osoby ve výši 50 000 korun a pro právnické osoby pak desetkrát vyšší.
"Dnes běžně žádají subjekty, které jsou různě i majetkově provázány, o povolení ke zprostředkování zaměstnání. A v rámci těchto agentur potom dochází k přesunu agenturních zaměstnanců. V případě, kdy jeden subjekt má nějaké problémy, tzn. porušuje zákonné předpisy, tak v podstatě běžně se stává, že agenturní zaměstnanci jsou převedeni na jiný subjekt a de facto pokračují ve své činnosti dál," dodal Vaňásek.
Asociace pracovních agentur také varuje před každoročním posilováním vlivu nelegálních pracovních agentur: "Legální agenturní zaměstnanec a legální agentury ztrácejí další pracovní místa. Není se čemu divit. Nabídce 'šmejdů', minimálně o 11 procent vyšší čistý výdělek pro lidi a současně minimálně o 34 procent nižší fakturační ceny pro firmy, se těžko odolává.", říká její prezident Radovan Burkovič.
Zatímco v roce 2005 působilo v tuzemsku 1 147 agentur práce, loni jich bylo 1 585. Nejvyšší hodnoty dosáhl počet agentur v roce 2008 - tehdy jich bylo v Česku 2 228. Podle údajů Odborového svaz KOVO pracuje v Evropě pod agenturami 1,6 procenta lidí, v Česku asi 0,7 procenta. Podle Jaroslavy Rezlerové, prezidentky Asociace poskytovatelů personálních služeb, se agenturní zaměstnávání v Česku v posledních letech úspěšně rozvíjí. "Problém je, že transparentní zóna se rozvíjí mnohem pomaleji než šedá nebo černá zóna. Jestli je potřeba udělat jednu věc, tak je to rozhodně kultivovat trh agenturního zaměstnávání," říká k již zmíněnému problému Rezlerová.
V určitých oborech by kvóta ve výši 15 procent mohla podle Hospodářské komory způsobovat značné problémy. "Existují zaměstnavatelé, kteří objektivně potřebují zajišťovat větší část svých personálních potřeb flexibilními nástroji. Zároveň nelze veškeré agentury práce paušálně považovat za subjekty, které porušují zákon či zneužívají své zaměstnance," domnívá se mluvčí komory Lenka Vodná. Návrh projedná na dalším setkání tripartita. Úprav se má podle Vaňáska dočkat jak zákon o zaměstnanosti, tak zákoník práce. Agentury v Česku podnikají podle odborů často na hraně zákona. Vládě chce MPSV předložit návrh změn agenturního zaměstnávání do konce června, v účinnost by měly vstoupit v lednu 2016.
Agenturní zaměstnávání v ČR
Tato forma je oblíbená v automobilkách. Například ve Škoda Auto je podíl agenturního personálu dlouhodobě pod deseti procenty. "Škoda Auto navíc jako první společnost nejenom v rámci ČR, ale i celého středoevropského regionu uzavřela v roce 2013 se sociálním partnerem, odbory KOVO, tzv. Chartu agenturního zaměstnávání, která zaručuje srovnatelné podmínky i pro agenturní personál a mimo jiné i jejich zastupování přes odborovou organizaci," doplnil pro ČT mluvčí Škodovky Jozef Baláž.
Kolínská TPCA pak v těchto dnech kvůli menším objednávkám propustila asi 400 agenturních pracovníků, což bylo zhruba 20 procent z celkového počtu zaměstnanců. "Pro zahraniční investory je flexibilita velmi důležitá. Jakékoli její omezování není dobrým signálem pro další investice v tuzemsku. Podobné kvóty snižují konkurenceschopnost České republiky," prohlásil mluvčí továrny Radek Kňava.
"Agenturní zaměstnávání je důležitým nástrojem flexibility firmy, který nám umožňuje pružně reagovat na výkyvy trhu a případné propady objednávek. Zavádění kvót by znamenalo komplikaci a výrazně snížilo flexibilitu firmy," sdělila mluvčí společnosti Bosch Barbora Schelová. Bosch zaměstnává dlouhodobě na pozicích montážních dělníků agenturní zaměstnance; jejich podíl se pohybuje kolem 20 procent.
Aktuálně.cz, Ekonomika, 26. února 2015
Praha - Studovat vysokou školu se stále vyplatí. Ačkoliv experti varují, že pro některé absolventy je stále složitější najít uplatnění, nezaměstnanost je v této skupině obyvatel nejnižší v Česku. V posledním čtvrtletí 2014 činila podle Českého statistického úřadu 2,6 procenta, zatímco u lidí, kteří skončili po maturitě, to bylo 4,5 procenta, u vyučených 6,8 procenta a osob s pouze základním vzděláním 21,7 procenta.
Že s vysokou školou nezůstanete dlouho bez práce, potvrzuje i internetový průzkum Aktuálně.cz. Toho se zúčastnila tisícovka mladých lidí, kteří v uplynulých třech letech dostudovali. V rámci šetření byli za pomoci provozovatele serveru Vyplnto.cz osloveni absolventi z celé ČR a ukázalo se, že nejpozději čtvrt roku po promoci mají práci tři absolventi vysokých škol ze čtyř. Velká část jich navíc pokračuje ve firmě, do které původně chodili jen na brigádu nebo externě.
Ještě před ukončením školy si zvládlo najít práci 449 absolventů, tedy 44,9 procenta všech účastníků šetření. Dalších 13,7 procenta ji získalo do měsíce a 16,8 procenta do tří měsíců od splnění poslední studijní povinnosti. Déle než rok naopak muselo hledat místo jen třicet dva vysokoškoláků z tisíce, tedy 3,2 procenta. Z toho deset respondentů uvedlo, že práci stále ještě hledají.
Za jak dlouho našli absolventi vysokých škol práci:
Doba Počet respondentů
Ještě před ukončením školy 449
Do tří měsíců po skončení školy 168
Do jednoho měsíce 137
Do šesti měsíců 122
Do jednoho roku 91
Pozn.: Do přehledu jsme zahrnuli 5 nejčetnějších hodnot
Proč lidé pracují už při škole
Podle Pavla Kaczora, který působí na Vysoké škole ekonomické v Praze a řídí Úřad práce v Táboře, může za vysoký počet vysokoškoláků, kteří si během studia přivydělávají, případně už dokonce mají "skutečnou" práci, hlavně strach o budoucí uplatnění. "Velmi dobře totiž vědí, že díky zkušenostem budou mít po dokončení školy na trhu práce mnohem lepší pozici než absolventi bez praxe," říká pro Aktuálně.cz.
Pracovní zkušenost totiž patří mezi nejdůležitější kritéria, podle kterých firmy mladé lidi hodnotí. "83 procent zaměstnavatelů jednoznačně upřednostňuje absolventy, kteří již mají relevantní oborovou praxi dostatečné délky," potvrzuje analytik společnosti Jobs.cz Tomáš Ervín Dombrovský, podle kterého se přístup mladých lidí v posledních letech viditelně změnil.
Studenti si to podle něj již uvědomují a stále častěji se hlásí na pozice, které budou moci později vykázat jako relevantní praxi. "Krátkodobé brigády a přivýdělky jsou tak spíše z nouze ctností," říká. "Po roce 2008, kdy lidé poprvé viděli krizi a propouštění, roste zájem pracovat i brigádně více v oboru, v němž se mohou po škole uchytit,“ souhlasí prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič, podle kterého vysokoškoláci jen reagují na aktuální vývoj.
Nikdo nechce zajíce v pytli
Z dotazníku rovněž vyplynulo, že více než pětina absolventů (konkrétně 22,3 procenta) našla práci na "full-time" ve firmě, ve které si již dříve přivydělávala. Zaměstnat lidi, se kterými mají nějakou zkušenost, je pro většinu podniků logické. Ušetří tak čas, který by strávily vybíráním vhodného uchazeče, náklady na zaškolení i riziko, že se podobná investice nemusí vyplatit. "Pokud se student v průběžné praxi osvědčí, je pak logicky pro zaměstnavatele přednostní volbou. Vždycky raději sáhnete po někom, s kým máte dobrou zkušenost, než abyste riskovali nábor neznámé tváře," souhlasí Kaczor.
Pokud čerstvý absolvent podobné štěstí neměl a hledal práci ve firmě, kde ho doposud neznají, tak musel nejčastěji absolvovat pohovor. 28 procent těchto uchazečů pak mělo štěstí hned napoprvé, devatenáct procent osob absolvovalo dva a patnáct procent lidí tři pohovory. 14,8 procenta mladých zájemců o práci muselo projít šest až deset pohovorů, 4,5 procenta jich sdělilo, že museli na jedenáct až patnáct pohovorů. Více než dvacet pohovorů má za sebou jen 1,2 procenta respondentů.
Kolik pohovorů museli mladí uchazeči o práci absolvovat:
Pohovory Počet absolventů
Jeden 156
Dva 107
Tři 83
Šest až deset 82
Pět 58
Čtyři 35
Jedenáct až patnáct 26
Více než patnáct 9
Pozn:: Ostatní absolventi buď pokračovali v práci, kde měli dříve brigádu, nebo ji získali na základě známosti nebo ještě stále hledají.
Obcházení pohovorů je typické hlavně pro profese, kde si konkuruje mnoho uchazečů. "Typicky jde o obory, profese a pozice, v nichž jsou nižší vstupní kritéria, a tím pádem i větší konkurence," upřesňuje Dombrovský. Jde tedy třeba o administrativní pozice, místa v zákaznickém servisu nebo juniorní pozice v obchodu a bankovnictví. "Takže zatímco třeba kvalifikovaného technika vezme dnes většina firem hned všemi deseti a ještě mu nabídne různé náborové příspěvky, v administrativních oborech si zaměstnavatelé vybírají i v několika kolech," dodává Kaczor.
Pětina našla práci ze známosti
Pouze elektronická komunikace stačila k najití místa třiceti lidem z tisíce (neboli 3 procentům), na základě známosti pak našlo práci 191 respondentů, tedy 19,1 procenta. "Získat místo na základě známosti, to v řadě lidí dost možná evokuje nějakou neoprávněnou protekci, ale realita tak nespravedlivá nebývá," uvádí Kaczor. Obvykle to podle něj přitom znamená je to, že se uchazeč dozví o práci od někoho ze svého okolí.
Proč láká administrativa
Nejčastější oblastí, kde mladí absolventi hledají práci, je administrativa. Získat zaměstnání se zde snažilo 14,3 procenta respondentů. Podle Burkoviče je to proto, že podobné činnosti zkrátka ovládá největší část absolventů. "Zatímco technik může zvládnout něco z administrativy, absolvent marketingu bude těžko legovat ocel. A při psaní ve Wordu určitě naděláte bez praxe menší škodu, než když začnete bez ní ovládat robotizované pracoviště v tovární hale," uvádí. Část absolventů přitom věří, že práci, se kterou nesouvisí vysoké nároky, získají snáze. "Opak je leckdy pravdou. Například u pozic recepčních, na něž se hlásí v průměru přes 130 zájemců, bývá zdaleka největší konkurence, tudíž i menší šance na přijetí," zdůrazňuje Dombrovský.
Deset oborů, o které je největší zájem:
Odvětví Počet uchazečů
1) Administrativa 143
2) Vzdělávání, výuka, školství 137
3) Média, marketing, reklama, grafika 112
4) Státní, veřejná správa 96
5) Ekonomika, finance 88
6) IT 78
7) Farmacie, zdravotnictví 69
8) Gastronomie, cestovní ruch 45
9) Právo, justice, legislativa 43
10) Audit, daně, účetnictví 43
Na druhém místě je oblast vzdělávání a výuky, kde se o práci ucházelo 13,7 procenta absolventů. Podle expertů přitom nejde zdaleka jen o klasickou práci ve školství. Jak říká Burkovič, za podobný zájem může rozmach různých vzdělávacích agentur, které prodávají - v zaměstnání často vyžadované - rekvalifikace či školení. Po roce 2008 podle něj začaly vznikat jako houby po dešti a nabíraly lidi po desítkách. "Osobně jsem byl svědkem toho, když základy ovládání PC vyučoval čerstvý bakalář, současně student magisterského studia," uvádí s tím, že mladí lidé tedy míří sem, zatímco klasickým školám stále chybí kvalifikovaní kantoři.
Jen méně než deset respondentů naopak chtělo pracovat v oblasti průmyslu, výroby, provozu a řemesel či telekomunikací – do každého z těchto odvětví se hlásili pouze tři lidé z tisíce. Výzkum také ukázal, že ačkoliv část mladých lidí měla s hledáním práce problém, tak nabídka jinak poměrně odpovídá poptávce. Nejvíce absolventů totiž zamířilo právě do jimi zmíněných preferovaných oborů, tedy do administrativy (121 osob), vzdělání, výuky, školství (113 osob) nebo do oblasti médií, marketingu, reklamy či grafiky (102 osob).
Pět nejčastějších oborů, kde dotázaní absolventi nakonec pracují:
Obor Počet absolventů
1) Administrativa 121
2) Vzdělání, výuka, školství 113
3) Média, marketing, reklama, grafika 102
4) IT 79
5) Státní, veřejná správa 77
S jakým vzděláním přišli na trh práce
Více než třetina (36,6 procenta) respondentů vystudovala na vysoké škole ekonomický obor, 17,8 procenta společenskovědní, 15,8 procenta pak technický, například informatiku, stavebnictví, strojírenství, dopravu nebo architekturu. Podle Burkoviče má tato neobliba technických oborů kořeny již při volbě střední školy, která logicky ovlivňuje i případné další studium. "Dnes se na učiliště i technické střední školy hlásí děti jen z nouze a ředitelé si nemohou vybírat," kritizuje s tím, že technické školy navíc často musí – aby dostaly dost peněz na provoz – nabírat stovky studentů, kteří chtějí obor jen "prolézt".
Nejvíce oslovených absolventů hledalo práci v Hlavním městě Praha (48 procent), dále v Jihomoravském a Středočeském kraji (13,6, respektive 11,4 procenta). Nejmenší zájem byl o Karlovarský kraj (2,1 procenta) a Liberecký, kde se snažilo najít uplatnění 2,9 procenta vystudovaných vysokoškoláků.
Vysoká škola nestačí. Firmy chtějí absolventy s praxí
Průzkum Aktuálně.cz ukázal, za jak dlouho najdou absolventi českých vysokých škol práci, kolik musí projít pohovorů a do jakých oborů nejčastěji míří.Praha - Studovat vysokou školu se stále vyplatí. Ačkoliv experti varují, že pro některé absolventy je stále složitější najít uplatnění, nezaměstnanost je v této skupině obyvatel nejnižší v Česku. V posledním čtvrtletí 2014 činila podle Českého statistického úřadu 2,6 procenta, zatímco u lidí, kteří skončili po maturitě, to bylo 4,5 procenta, u vyučených 6,8 procenta a osob s pouze základním vzděláním 21,7 procenta.
Že s vysokou školou nezůstanete dlouho bez práce, potvrzuje i internetový průzkum Aktuálně.cz. Toho se zúčastnila tisícovka mladých lidí, kteří v uplynulých třech letech dostudovali. V rámci šetření byli za pomoci provozovatele serveru Vyplnto.cz osloveni absolventi z celé ČR a ukázalo se, že nejpozději čtvrt roku po promoci mají práci tři absolventi vysokých škol ze čtyř. Velká část jich navíc pokračuje ve firmě, do které původně chodili jen na brigádu nebo externě.
Ještě před ukončením školy si zvládlo najít práci 449 absolventů, tedy 44,9 procenta všech účastníků šetření. Dalších 13,7 procenta ji získalo do měsíce a 16,8 procenta do tří měsíců od splnění poslední studijní povinnosti. Déle než rok naopak muselo hledat místo jen třicet dva vysokoškoláků z tisíce, tedy 3,2 procenta. Z toho deset respondentů uvedlo, že práci stále ještě hledají.
Za jak dlouho našli absolventi vysokých škol práci:
Doba Počet respondentů
Ještě před ukončením školy 449
Do tří měsíců po skončení školy 168
Do jednoho měsíce 137
Do šesti měsíců 122
Do jednoho roku 91
Pozn.: Do přehledu jsme zahrnuli 5 nejčetnějších hodnot
Proč lidé pracují už při škole
Podle Pavla Kaczora, který působí na Vysoké škole ekonomické v Praze a řídí Úřad práce v Táboře, může za vysoký počet vysokoškoláků, kteří si během studia přivydělávají, případně už dokonce mají "skutečnou" práci, hlavně strach o budoucí uplatnění. "Velmi dobře totiž vědí, že díky zkušenostem budou mít po dokončení školy na trhu práce mnohem lepší pozici než absolventi bez praxe," říká pro Aktuálně.cz.
Pracovní zkušenost totiž patří mezi nejdůležitější kritéria, podle kterých firmy mladé lidi hodnotí. "83 procent zaměstnavatelů jednoznačně upřednostňuje absolventy, kteří již mají relevantní oborovou praxi dostatečné délky," potvrzuje analytik společnosti Jobs.cz Tomáš Ervín Dombrovský, podle kterého se přístup mladých lidí v posledních letech viditelně změnil.
Studenti si to podle něj již uvědomují a stále častěji se hlásí na pozice, které budou moci později vykázat jako relevantní praxi. "Krátkodobé brigády a přivýdělky jsou tak spíše z nouze ctností," říká. "Po roce 2008, kdy lidé poprvé viděli krizi a propouštění, roste zájem pracovat i brigádně více v oboru, v němž se mohou po škole uchytit,“ souhlasí prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič, podle kterého vysokoškoláci jen reagují na aktuální vývoj.
Nikdo nechce zajíce v pytli
Z dotazníku rovněž vyplynulo, že více než pětina absolventů (konkrétně 22,3 procenta) našla práci na "full-time" ve firmě, ve které si již dříve přivydělávala. Zaměstnat lidi, se kterými mají nějakou zkušenost, je pro většinu podniků logické. Ušetří tak čas, který by strávily vybíráním vhodného uchazeče, náklady na zaškolení i riziko, že se podobná investice nemusí vyplatit. "Pokud se student v průběžné praxi osvědčí, je pak logicky pro zaměstnavatele přednostní volbou. Vždycky raději sáhnete po někom, s kým máte dobrou zkušenost, než abyste riskovali nábor neznámé tváře," souhlasí Kaczor.
Pokud čerstvý absolvent podobné štěstí neměl a hledal práci ve firmě, kde ho doposud neznají, tak musel nejčastěji absolvovat pohovor. 28 procent těchto uchazečů pak mělo štěstí hned napoprvé, devatenáct procent osob absolvovalo dva a patnáct procent lidí tři pohovory. 14,8 procenta mladých zájemců o práci muselo projít šest až deset pohovorů, 4,5 procenta jich sdělilo, že museli na jedenáct až patnáct pohovorů. Více než dvacet pohovorů má za sebou jen 1,2 procenta respondentů.
Kolik pohovorů museli mladí uchazeči o práci absolvovat:
Pohovory Počet absolventů
Jeden 156
Dva 107
Tři 83
Šest až deset 82
Pět 58
Čtyři 35
Jedenáct až patnáct 26
Více než patnáct 9
Pozn:: Ostatní absolventi buď pokračovali v práci, kde měli dříve brigádu, nebo ji získali na základě známosti nebo ještě stále hledají.
Obcházení pohovorů je typické hlavně pro profese, kde si konkuruje mnoho uchazečů. "Typicky jde o obory, profese a pozice, v nichž jsou nižší vstupní kritéria, a tím pádem i větší konkurence," upřesňuje Dombrovský. Jde tedy třeba o administrativní pozice, místa v zákaznickém servisu nebo juniorní pozice v obchodu a bankovnictví. "Takže zatímco třeba kvalifikovaného technika vezme dnes většina firem hned všemi deseti a ještě mu nabídne různé náborové příspěvky, v administrativních oborech si zaměstnavatelé vybírají i v několika kolech," dodává Kaczor.
Pětina našla práci ze známosti
Pouze elektronická komunikace stačila k najití místa třiceti lidem z tisíce (neboli 3 procentům), na základě známosti pak našlo práci 191 respondentů, tedy 19,1 procenta. "Získat místo na základě známosti, to v řadě lidí dost možná evokuje nějakou neoprávněnou protekci, ale realita tak nespravedlivá nebývá," uvádí Kaczor. Obvykle to podle něj přitom znamená je to, že se uchazeč dozví o práci od někoho ze svého okolí.
Proč láká administrativa
Nejčastější oblastí, kde mladí absolventi hledají práci, je administrativa. Získat zaměstnání se zde snažilo 14,3 procenta respondentů. Podle Burkoviče je to proto, že podobné činnosti zkrátka ovládá největší část absolventů. "Zatímco technik může zvládnout něco z administrativy, absolvent marketingu bude těžko legovat ocel. A při psaní ve Wordu určitě naděláte bez praxe menší škodu, než když začnete bez ní ovládat robotizované pracoviště v tovární hale," uvádí. Část absolventů přitom věří, že práci, se kterou nesouvisí vysoké nároky, získají snáze. "Opak je leckdy pravdou. Například u pozic recepčních, na něž se hlásí v průměru přes 130 zájemců, bývá zdaleka největší konkurence, tudíž i menší šance na přijetí," zdůrazňuje Dombrovský.
Deset oborů, o které je největší zájem:
Odvětví Počet uchazečů
1) Administrativa 143
2) Vzdělávání, výuka, školství 137
3) Média, marketing, reklama, grafika 112
4) Státní, veřejná správa 96
5) Ekonomika, finance 88
6) IT 78
7) Farmacie, zdravotnictví 69
8) Gastronomie, cestovní ruch 45
9) Právo, justice, legislativa 43
10) Audit, daně, účetnictví 43
Na druhém místě je oblast vzdělávání a výuky, kde se o práci ucházelo 13,7 procenta absolventů. Podle expertů přitom nejde zdaleka jen o klasickou práci ve školství. Jak říká Burkovič, za podobný zájem může rozmach různých vzdělávacích agentur, které prodávají - v zaměstnání často vyžadované - rekvalifikace či školení. Po roce 2008 podle něj začaly vznikat jako houby po dešti a nabíraly lidi po desítkách. "Osobně jsem byl svědkem toho, když základy ovládání PC vyučoval čerstvý bakalář, současně student magisterského studia," uvádí s tím, že mladí lidé tedy míří sem, zatímco klasickým školám stále chybí kvalifikovaní kantoři.
Jen méně než deset respondentů naopak chtělo pracovat v oblasti průmyslu, výroby, provozu a řemesel či telekomunikací – do každého z těchto odvětví se hlásili pouze tři lidé z tisíce. Výzkum také ukázal, že ačkoliv část mladých lidí měla s hledáním práce problém, tak nabídka jinak poměrně odpovídá poptávce. Nejvíce absolventů totiž zamířilo právě do jimi zmíněných preferovaných oborů, tedy do administrativy (121 osob), vzdělání, výuky, školství (113 osob) nebo do oblasti médií, marketingu, reklamy či grafiky (102 osob).
Pět nejčastějších oborů, kde dotázaní absolventi nakonec pracují:
Obor Počet absolventů
1) Administrativa 121
2) Vzdělání, výuka, školství 113
3) Média, marketing, reklama, grafika 102
4) IT 79
5) Státní, veřejná správa 77
S jakým vzděláním přišli na trh práce
Více než třetina (36,6 procenta) respondentů vystudovala na vysoké škole ekonomický obor, 17,8 procenta společenskovědní, 15,8 procenta pak technický, například informatiku, stavebnictví, strojírenství, dopravu nebo architekturu. Podle Burkoviče má tato neobliba technických oborů kořeny již při volbě střední školy, která logicky ovlivňuje i případné další studium. "Dnes se na učiliště i technické střední školy hlásí děti jen z nouze a ředitelé si nemohou vybírat," kritizuje s tím, že technické školy navíc často musí – aby dostaly dost peněz na provoz – nabírat stovky studentů, kteří chtějí obor jen "prolézt".
Nejvíce oslovených absolventů hledalo práci v Hlavním městě Praha (48 procent), dále v Jihomoravském a Středočeském kraji (13,6, respektive 11,4 procenta). Nejmenší zájem byl o Karlovarský kraj (2,1 procenta) a Liberecký, kde se snažilo najít uplatnění 2,9 procenta vystudovaných vysokoškoláků.
Český rozhlas, Zprávy, 24.leden 2015
V současné době má místo pro deset lidí, letos bude ale své služby rozšiřovat. Pomoc totiž každým rokem potřebuje čím dál více vykořisťovaných. „Za loňský rok jsme měli asi 56 klientů,“ říká vedoucí azylového domu Lucie Vojtková.
S vykořisťováním se nejčastěji setkávají lidé pracující ve skladech, zemědělství a lesnictví, kteří jsou najatí agenturami. Prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič o takových případech ví. S takovými zprostředkovateli práce prý ale často nic nesvede. „Většinu těchto věci dělají nelegální agentury práce – různé pseudoagentury, které se za ně vydávají,“ vysvětluje. Agentury, které nutí lidi k otrocké práci, jim často buď nedávají žádné smlouvy, nebo jen psané jen v češtině, takže jim zahraniční pracovníci nerozumí.
Desetitisíce lidí vykonávají v České republice otrockou práci
Zhruba 38 tisíc pracujících zažívá v Česku vykořisťování. Odhaduje to organizace na ochranu lidských práv Walk Free Foundation. Otrockou práci často vykonávají lidé z Rumunska nebo Bulharska. Nezisková církevní organizace Diakonie pro ně dokonce otevřela utajený azylový dům.V současné době má místo pro deset lidí, letos bude ale své služby rozšiřovat. Pomoc totiž každým rokem potřebuje čím dál více vykořisťovaných. „Za loňský rok jsme měli asi 56 klientů,“ říká vedoucí azylového domu Lucie Vojtková.
S vykořisťováním se nejčastěji setkávají lidé pracující ve skladech, zemědělství a lesnictví, kteří jsou najatí agenturami. Prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič o takových případech ví. S takovými zprostředkovateli práce prý ale často nic nesvede. „Většinu těchto věci dělají nelegální agentury práce – různé pseudoagentury, které se za ně vydávají,“ vysvětluje. Agentury, které nutí lidi k otrocké práci, jim často buď nedávají žádné smlouvy, nebo jen psané jen v češtině, takže jim zahraniční pracovníci nerozumí.
