Média o nás

Média o nás rok 2015 - 2014 - 2013 - 2012 - 2011 - 2010 a starší.

Právní rádce, Ihned.cz, 22.12.2016 16:43 h

Za vyplacení mzdy dělníkům dovezených do Česka mají nově ručit tuzemské firmy

Platy pracovníkům ze zahraničí, kterým agentura nezaplatí, mají nově platit tuzemské firmy. Novinka v zákoně cílí hlavně na polské společnosti, které k nám nelegálně dovážejí Ukrajince. Podle Asociace pracovních agentur ČR je ale třeba firmy zneužívající levnou pracovní sílu z ciziny hlídat ještě víc.

Do Česka míří za prací každý rok tisíce cizinců hlavně z východu. Spoléhají při tom na zahraniční pracovní agentury, které jim angažmá zajišťují. Ne vždy ale za odvedenou práci dostanou zaplaceno. Cizince totiž nevyplácejí přímo české firmy, ale agentury. Pomoci jim má novinka v zákoně, kterou budou v lednu schvalovat poslanci. Za výplaty těchto lidí budou nově ručit tuzemské firmy, i když s dodanými zaměstnanci nemají uzavřenou smlouvu. Tu podepisují právě s agenturou, která má "své" pracovníky vyplácet. Nejčastěji se to týká manuálních profesí.

Nová pravidla vznikají na podnět Bruselu. Evropská unie hodlá sjednotit podmínky pro zaměstnávání lidí přes agentury napříč celým kontinentem. Například Slováci a Němci už se podle těchto regulí řídí. Popudem pro změnu zákonů bylo, že v posledních letech začalo přibývat podvodů při zaměstnávání cizinců pomocí agentur. "Zejména se to týká případů polských agentur," připouští jasnou inspiraci bruselských tvůrců předpisu náměstek ministryně práce Jiří Vaňásek.

Na začátku byla polská vstřícnost vůči Ukrajincům, v jejichž zemi po ruské okupaci Krymu v únoru 2014 zavládlo napětí a pak i ozbrojené boje s ruskými separatisty. Poláci proto lidem z Ukrajiny začali vydávat pracovní povolení, aby mohli odejít do bezpečí a měli možnost si v zahraničí vydělat. To ale platí jen pro Polsko. Tamní agentury se však přílivu Ukrajinců chopily a začaly je za prací načerno "vyvážet" i do okolních zemí. Ukrajinci jsou v tuzemských firmách vítanou silou a jsou ochotni pracovat ještě za méně než Poláci. "Pokud ale nemají štěstí a nezískají unijní pracovní vízum, dostávají se do Česka výhradně prostřednictvím podvodných pracovních agentur a mafií," tvrdí prezident české Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. "Oficiální agentury nesmí na trh dovážet zaměstnance ze zemí mimo unii," říká.

Byznys s nelegálním nabízením Ukrajinců dokládá Burkovič statistikou. "Polsko zatím Ukrajincům vydalo zhruba 900 tisíc pracovních povolení. Na území Polska jich ale pracuje jen asi 140 tisíc." Novinka podle asociace pomůže, je ale jen prvním krokem. "Zákon by měl dát i praktický návod, jak český zaměstnavatel může skutečně zjistit, že agentura lidem nezaplatila. Dnes to může poznat jedině tehdy, když je smluvní cena pro firmu nižší, než je minimální mzda českého zaměstnance," vysvětluje Burkovič. Cizinci pracující v Česku mají totiž ze zákona nárok alespoň na tuzemskou minimální mzdu. V praxi je podle šéfa Asociace pracovních agentur Burkoviče nejčastější model, že zaměstnanci nedostanou poslední výplatu. S blížícím se koncem víza pak lidé nemají čas problém řešit.

Povinnost firem ručit za mzdu se ale nelíbí některým politikům. Místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová tvrdí, že novinka je zbytečná. Prý stačí už existující zákony na ochranu zahraničních pracovníků: společnost, která své lidi neplatí, může dostat vysoké pokuty. Adamová prosazuje návrh, aby se předpis vztahoval jen na stavebnictví, kde je podle ní podvodů nejvíc. Ministerstvo práce přitom počítá se všemi oblastmi bez výjimky. Poslankyně se obává i možného zneužití zákona. "Co když se člověk s agenturou domluví, že mu sežene práci třeba v Německu a záměrně mu nezaplatí? Potom takový pracovník může nárokovat německou minimální mzdu, která by několikrát převýšila případný plat od agentury," vysvětluje Adamová. Ministerstvo prý také dostatečně nezdůvodnilo, jak často cizinci za práci v Česku nedostávají zaplaceno. "Žádná čísla nepředložili. Není tak jasné, jestli neděláme změnu zákona jen kvůli jednotkám případů," dodává Adamová.

Veronika Neprašová, redaktorka
•   Odkaz na článek •     Diskuze   •  

Novinky.cz, 04.12.2016 20:46 h

Ministerstvo chce zatnout tipec podvodným agenturám práce

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce zpřísnit podmínky pracovním agenturám, které v Česku vyrostly jako houby po dešti. Návrh novely zákona o zaměst¬nanosti, který by měl zatnout tipec agenturám, které zneužívají své pracovníky, už v létě schválila vláda. Nyní je v prvním čtení Sněmovny.

„Respektujeme, že pracovní agentury mají své místo na trhu, a návrh jsme připravili ve spolupráci s těmi největšími z nich. Jde nám jen o to, odstranit podvodníky. Děláme to pro maximální ochranu pracujících,“ ¬řekla Právu ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Nově by měla každá zaměstnanecká agentura složit půlmiliónovou kauci jako podmínku, aby vůbec mohla začít fungovat. Ministerstvo také chce omezit tzv. řetězení smluv.

„Reagujeme na případy, kdy několik majetkově provázaných agentur točí zaměstnance mezi sebou. Zaměstnanec pracuje pro čtyři až pět agentur, ale pro každou jen za malý výdělek, ze kterého neplatí odvody. Vydělá si tak zajímavé peníze, ale nevznikne mu nárok na podporu v nezaměstnanosti či na důchod,“ řekl Právu. „Dále chceme zamezit tomu, aby jeden člověk odváděl v jedné firmě určitou práci jako kmenový zaměstnanec a jinou práci jako agenturní zaměstnanec. Toto všechno jsou poznatky z kontrolní činnosti, jsou to určité nekalé jevy, na které chceme reagovat,“ dodal Vaňásek. Řetězení smluv zakazuje sice zákoník práce, ale pracovní agentury mají výjimku.

Návrh také počítá s finanční spoluodpovědností firem, které agenturní pracovníky zaměstnávají. „Dohoda o provedení práce by měla specifikovat pracovní a mzdové podmínky. Pokud je firma porušuje, může dostat sankci až jeden milión korun,“ vysvětlil Vaňásek. Taková odpovědnost šla doposud pouze za agenturou.

„Kauce je zbytečná“
„Obecně vzato vítám snahy MPSV o zpřesnění právní úpravy agenturního zaměstnávání. Navrhovaná spoluzodpovědnost uživatele, tedy firmy, do které je agenturní zaměstnanec přidělen, může významně přispět k narovnání podmínek mezi kmenovými a agenturními zaměstnanci a tím i zvýšit zájem uchazečů o tento flexibilní způsob zaměstnání,“ řekl Právu Michal Kořínek, ředitel společnosti GIT, která se právě vyhledáváním zaměstnanců zabývá. S půlmiliónovou kaucí však nesouhlasí. „Důvod k jejímu zavedení mi není jasný, a to především s ohledem na to, že již nyní mají agentury povinnost pojištění proti úpadku, které slouží pro narovnání jejich závazků vůči zaměstnancům v případě krachu,“ uvedl Kořínek.

„Neuvědomuji si, že by bylo potřeba skládat podobnou kauci u kterékoliv jiné formy podnikání. Půlmiliónová kauce nepředstavuje významnou finanční položku pro velké agentury práce, ale pro menší agentury se může jednat o vysokou částku a toto opatření bude spíše nahrávat velkým agenturám práce,“ poznamenal. S podvodníky podle Kořínka toto opatření neskoncuje, protože ti často o licenci vůbec nežádají a zaměstnance nabízejí načerno.

„Všechny tyto nesmysly akorát postihnou legální pracovní agentury, a neudělají nic proti těm ¬ilegálním,“ zkritizoval návrh MPSV prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Jan Martínek
•   Odkaz na článek •     Diskuze   •  

Právní rádce iHned.cz, 30.11.2016

Pracovní právo v příštím roce: snadnější výpovědi a přísnější home office

Příští rok bude ve znamení velkých pracovněprávních změn. V červenci by měla začít platit novela zákoníku práce, která přinese zaměstnavatelům například povinnost proplácet náklady na home office. Díky novele bude také snazší doručit výpověď zaměstnanci, který se tomu vyhýbal. Nově by se mohl začít posuzovat i souběh funkcí, jehož zákaz Ústavní soud vážně zpochybnil.
Rok 2017 bude ve znamení revoluce v pracovním právu. Na červenec se chystá novela zákoníku práce, která přinese firmám nové povinnosti, na druhou stranu jim ale umožní snáze se zbavit některých zaměstnanců. Soudy také letos vyřkly důležité rozsudky týkající se například souběhu funkcí nebo lásky na pracovišti a do Poslanecké sněmovny jde návrh výrazně zpřísňující agenturní zaměstnávání.


Zákoník práce v novém
Novela zákoníku práce, jejíž účinnost je stanovena na 1. července 2017, vyvolala u zaměstnavatelů negativní reakce zejména novou úpravou práce z domova neboli home officu. Na tu dosud zákon pamatoval v jediném paragrafu. Nově by zaměstnavatelé museli lidem proplácet náklady na home office, které jim doma s prací vzniknou, nebo by měli zabránit jejich sociální izolaci. "Práce z domova je oblíbený benefit, který nevyžaduje další regulaci. Již dnes platí, že podmínky home officu se sjednávají individuálně nebo jsou nastaveny vnitřními předpisy," říká Markéta Schormová z Hospodářské komory ČR. Zaměstnavatelé se novince brání hlavně proto, že úprava navržená ministerstvem podle nich svazuje a omezuje vztahy, které už se zaměstnanci mají domluvené ke spokojenosti obou stran, a neodráží to, jak práce z domova ve skutečnosti funguje.
Naopak jako ulehčení vnímají zaměstnavatelé nové paragrafy o doručování. Díky nim budou moci jednodušeji ukončit pracovní poměr se zaměstnancem, který se tomu vyhýbá. Takovému zaměstnanci musel šéf nejdřív zkusit předat výpověď v práci, pokud tam ale dotyčný nebyl, musel ho zaměstnavatel hledat v místě jeho bydliště, případně na místech, kde se obvykle zdržuje. Až když selhaly i tyto pokusy, mohl jako čtvrtou možnost zvolit doručení poštou. To teď odpadne - firma bude moci výpověď rovnou poslat poštou, pokud se nepovede předat ji zaměstnanci v práci. Zaměstnavatel by měl nově výpověď odeslat na poslední známou adresu, kterou mu zaměstnanec sdělil písemně. Co když ale takovou adresu nikde neuvede? "Tak ji bude mít v pracovní smlouvě. A když nesdělí nějakou novou, tak to zaměstnavatel může doručit na tuto poslední známou adresu," vysvětluje advokátka Nataša Randlová z Randl Partners.
Zlepšení mohou očekávat i zaměstnanci. Pokud se nyní zaměstnavatel rozhodl, že bude doručení jakékoliv písemnosti mařit, tedy že bude například používat adresy falešných sídel, neměl zaměstnanec šanci mu nějakým náhradním způsobem cokoliv doručit. To novela ruší a písemnost se nově bude považovat za doručenou dnem, kdy pokus doručit ji v místě sídla firmy bude neúspěšný.

Láska na pracovišti a souběh funkcí
Do pracovního práva letos zasáhly i soudy. Navázání milostného vztahu s důležitým obchodním partnerem není důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru, řekl na začátku roku Nejvyšší soud. V případě, o kterém rozhodoval, dotčená zaměstnankyně kvůli tomuto vztahu sice zneužívala třeba fingované služební cesty, samotný vztah ale podle soudu nemůže být důvodem vyhazovu. Takovým důvodem může být až to, kdyby zaměstnankyně vyzradila důležité skutečnosti týkající se provozu zaměstnavatele nebo obchodního tajemství. "Zákazy milostných vztahů na pracovišti či s obchodními partnery zaměstnavatele mají často firmy obsažené v pracovním řádu. Tento rozsudek nám jednoznačně naznačil, že bez dalšího tyto zákazy vymahatelné nejsou," říká Nataša Randlová.
Jako přelomový byl často označován nález Ústavního soudu, který se zaměřil na souběh funkcí. Situaci, kdy má člen statutárního orgánu uzavřen souběžný pracovní poměr také na vedoucí manažerskou pozici, například funkci generálního nebo jiného ředitele, Nejvyšší soud dlouhodobě posuzoval jako zakázanou. Podle Ústavního soudu se ale Nejvyššímu soudu zatím nepodařilo uspokojivě obhájit a vysvětlit, proč by souběh funkcí měl být zakázán. "Optimisté věří, že důsledkem může být změna ustáleného rozhodování soudů, což by bylo v praxi zcela jistě přivítáno. Nelze však očekávat, že by se Nejvyšší soud vzdal bez boje," uvádí advokátka Veronika Kinclová z kanceláře Clifford Chance.

Přísněji na agentury
Ve sněmovně půjde do prvního čtení novela zákona o zaměstnanosti, která výrazně zpřísňuje agenturní zaměstnávání. "Na zaměstnavatele by nejvíc dopadla nová povinnost, že by musel ohlídat to, kdo k němu nastupuje jako agenturní zaměstnanec, plošně po celé republice," komentuje změny prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. Novela zakazuje, aby u jednoho zaměstnavatele pracoval člověk přidělený agenturou, který by měl zároveň u tohoto zaměstnavatele smlouvu na "normální" pracovní poměr. Za porušování tohoto pravidla zákon stanovuje pokutu pro agenturu i zaměstnavatele až ve výši jednoho milionu korun.
Hlavně zaměstnanci pak mohou doplatit na novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která bude účinná od letošního prosince a přináší nové povinnosti, které musí splňovat všichni, kdo úvěr poskytují. Finanční poradci a prodejci úvěrů budou muset nejen vykonat odbornou zkoušku, ale také mít čistý trestní rejstřík v oblasti majetkových a hospodářských trestných činů. Ohledně jejich majetku by také nemělo být v posledních pěti letech vydáno rozhodnutí o úpadku. Podle advokátky Randlové zákon povede k velkému propouštění v bankách a finančních institucích, protože zaměstnanci často nebudou schopni nové podmínky splnit.

Kateřina Kratochvílová
•   Odkaz na článek •     Diskuze   •  

Česká televize, Události v regionech, Ostrava, pondělí 19.09.2016

Firmám schází brigádníci.




Reportáž a rozhovor    

•   Diskuze   

Česká televize, pondělí 19.09.2016

Šokované firmy: Z trhu zmizely desetitisíce brigádníků, o kvalifikované lidi je nouze

Se začátkem školního a akademického roku zmizely z pracovního trhu desetitisíce brigádníků. Firmy tak musí narychlo řešit, jak pracovní síly nahradit. Někde dokonce odmítají zakázky, protože kvalitní brigádníci chybí dlouhodobě.

„V současné době nejsme schopni zaplnit pracovní místa a rozšiřovat se,“ uvedl k nedostatku brigádníků Lukáš Neuwirth, zástupce ředitele ve společnosti IPO, která se zabývá poskytováním bezpečnostních služeb. A podobné zkušenosti s nedostatkem pracovníků mají také v pivovaru Ostravar. „V létě přijímáme i studenty vysokých škol a právě v období, kdy začal semestr, se jejich počet rapidně snížil,“ uvedl zdejší sládek Roman Richter. Patnáct procent lidí v tomto pivovaru jsou přitom brigádníci.

Najít kvalifikovaný personál je ale stále větší problém. Například v ostravském pivovaru je potřeba mít aspoň základní technické znalosti. I ty ale často uchazečům o práci chybí. Podle prezidenta Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče šly průměrné výdělky „hodně nahoru“. „Zatímco brigádníci si v minulých letech vydělali okolo 60, 65 korun, tak teď začínáme někde na 80 a končíme zhruba na 110 korunách,“ upřesnil.

Podíl nezaměstnaných v Moravskoslezském kraji minulý měsíc klesl o 0,1 procentního bodu na 7,7 procenta. Z evidence úřadu práce ubylo 459 uchazečů, práci na konci měsíce nemělo 65 156 lidí. Vyplývá to z údajů Úřadu práce ČR. Oproti srpnu roku 2015 bylo nezaměstnaných v Moravskoslezském kraji o 7236 méně a jejich podíl byl meziročně nižší o 0,8 procenta. Podniky v regionu v letošním prvním čtvrtletí zaměstnávaly přes 423 tisíc lidí, o 20 tisíc více než před třemi lety.

Vyšší nezaměstnanost než na severní Moravě a ve Slezsku je v Česku jen v Ústeckém kraji, kde činil v srpnu podíl nezaměstnaných 8,2 procenta. Nezaměstnanost by však mohla v Moravskoslezském kraji opět růst, a to v souvislosti s krizí v černouhelné společnosti OKD, která je největším soukromým zaměstnavatelem v regionu.

V dolech pracuje zhruba 12 tisíc lidí, kteří podle předběžných plánů zavírání šachet přijdou o práci postupně, nejpozději ale do roku 2024. Zaměstnání navíc ztratí další tisíce lidí v navazujících profesích. OKD je od června v úpadku, minulý týden věřitelé rozhodli o tom, že firma dostane šanci na reorganizaci, to ale útlum a propouštění jen oddálí a rozprostře do delšího časového období. Konkurz a okamžité zavření dolů by však pro kraj, který má stále druhou nejvyšší nezaměstnanost v zemi, znamenalo sociální katastrofu.

adr
•   Diskuze   •  

Aktuálně.cz, pondělí 18.07.2016

Nejhorší práce v Česku není metař ani popelář. Našli jsme volná místa, která nikdo nechce vzít

Nejvíce volných pracovních míst nabízejí úřady práce na pozici pomocných pracovníků ve výrobě. Dalším nejhledanějším zaměstnáním jsou "skuteční" montážní dělníci. Třetí místo obsadili řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají.

Ekonomice se daří a firmy mají stále větší problémy najít zaměstnance na pozice, o které už před krizí nebyl velký zájem. Dělníci, řidiči, prodavači nebo řemeslníci tak mají v Česku jistotu, že když budou chtít, mohou pracovat. Platí to i přes to, že v současné době je podle Úřadu práce ČR bez práce přes 384 tisíc lidí (což je nicméně nejmenší číslo od konce roku 2008). Databáze úřadů práce samozřejmě není vyčerpávající. Od roku 2012 jim totiž společnosti nemusí volná místa hlásit. Zvláště u profesí, které vyžadují vysokou kvalifikaci, firmy mnohdy hledají zaměstnance přes pracovní portály. Přesto je poptávka prostřednictvím úřadů práce stále nejrozšířenějším způsobem, jak volné místo "inzerovat".

Nejvíce volných míst - 9432 - nabízely úřady práce v posledním červnovém týdnu v oboru pomocní pracovníci ve výrobě. "Je to pouze jiný, eufemistický název pro montážní dělníky," říká prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. Na ty mají firmy nižší požadavky, například pokud jde o znalost práce se stroji a přístroji. Počet těchto volných míst se oproti minulému roku zvýšil o 3006. Podle Burkoviče za to mohou nízké mzdy. Lidé tak raději zůstanou doma a nechají se živit státem.

Podle statistiky, kterou pro ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovává společnost Trexima, činil medián (tedy "prostřední" hodnota, pokud bychom všechny seřadili vedle sebe) jejich měsíční mzdy 17 529 korun. Deset procent "pomocníků" s nejnižším výdělkem si přitom vydělalo jen 9520 korun hrubého. "Lehce si spočítají, že čistá mzda a nutnost vstávat denně do práce nevyváží rozdíl pár stokorun či jednoho až dvou tisíc korun mezi sociálními dávkami celé rodiny a zaměstnáním," vysvětluje Burkovič.

Dalším nejhledanějším zaměstnáním jsou "skuteční" montážní dělníci. To je podle Burkoviče vyvoláno nárůstem výroby a zakázek, nedostatkem brigádníků a sezónností. Před rokem byli montážní dělníci až čtvrtí v pořadí. "Spousta lidí na trhu práce dává před pomocnými a dělnickými profesemi přednost sice krátkodobému, ale vyššímu výdělku spojenému se sezónními pracemi," říká Burkovič. Podle údajů společnosti Trexima činí mediánová měsíční mzda montážního dělníka 22 595 korun hrubého. Třetí místo obsadili řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají. "Zde je malý zájem způsoben velikou zodpovědnosti, ale i například špatně udržovanými cestami, zácpami, kalamitami, frontami na celnicích, různorodou legislativou a v poslední době i nelegálními imigranty," vyjmenovává Burkovič.

U řidičů tramvají a autobusů podle něj hraje roli kombinace nízkých výdělků a psychické zátěže. "Spolu s nepřetržitým provozem totiž často mívají trhané směny, kdy tráví v práci s přestávkami skoro celý den," říká. S tím souhlasí i předseda Sdružení řidičů Lukáš Pavel. "Dalším faktorem je i nedostatek parkovacích míst pro jejich odpočinek. Když jsou nějaká, tak nejsou řádně vybavena sociálním zařízením," uvádí k řidičům nákladních vozů.

Pětici "nejhorších" zaměstnání - alespoň podle počtu volných míst na úřadech práce - uzavírají pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy. Pro tuto profesi je typický tlak na co nejnižší cenu služeb a obrovská konkurence na trhu. "I ve státních zakázkách pak vítězí firmy s fakturačními cenami, které jsou hluboko pod prostým součtem minimální hodinové mzdy a povinných odvodů zaměstnanců, o nákladech na uniformy, výstroj, výzbroj a výcvik ani nemluvě," vysvětluje Burkovič. Medián jejich hrubé mzdy se pohybuje kolem 12 tisíc korun. I zde hraje roli psychická a fyzická zátěž. "Za takových podmínek se málokomu vyplatí pracovat a riskovat zranění, doživotní zmrzačení nebo život," říká.

I u kuchařů převažuje nabídka nad poptávkou. Podle dotázaných šéfkuchařů to způsobuje také skutečnost, že absolventi učňovských škol se chtějí hlavně zachránit před "pracákem". "Přijde mi deset nových kluků, prakticky ani jeden z nich neumí pořádně základy. Dneska se jde vyučit téměř každý, kdo se nedostane na "lepší“ střední. Jenže jejich nezájem se potom projevuje i v práci," popisuje situaci šéfkuchař restaurace z centra Prahy, který se své profesi věnuje přes dvacet let. Zajímavá je momentálně situace u prodavačů. I u nich je jednou z příčin, proč firmy nemohou najít dostatečný počet zaměstnanců, nízká mzda, která nestačí k uživení. Ovšem podle Burkoviče se možná blíží lepší časy. "Momentálně běží kampaň jednoho obchodního řetězce, který nabízí přes 15 000 korun čistého, po zaškolení 17 000. Snaží se tím odlákat kvalifikované lidi ostatním řetězcům, které se spoléhají na pár kvalifikovaných osob a spousty brigádníků," poznamenává.

Jiří Halbrštát z ManpowerGroup upozorňuje, že obtížně se shánějí i konstruktéři a řemeslníci. To zdůvodňuje boomem automobilového průmyslu nebo nízkým počtem absolventů, který zdaleka nekompenzuje počty lidí odcházejících do důchodu. Podle něho chybí především řemeslníci. "Je to asi 150 000 míst za celou ČR. Prestiž řemeslných profesí klesá a platy jsou v této sféře stále velmi nízké," doplňuje. Dodejme, že ne všechna místa jsou však volná proto, že by o ně lidé neměli zájem. Důvodem může být také chybějící kvalifikace nebo skutečnost, že zájem firem roste rychleji, než na trhu přibývají noví kandidáti.

Jiné pořadí "nejhorších profesí" v Česku pak získáme, pokud je seřadíme podle nejnižšího výdělku. Vedou uklízeči v provozovnách osobních služeb, což je většinou eufemismus pro úklid toalet, případně kadeřnictví nebo masážních salónů. Odlišnou zkušenost, než ukazují statistiky Úřadu práce ČR, mají personální agentury, přes které firmy vyhledávají pracovníky na pozice vyžadující vysokou kvalifikaci. Ty se shodují na tom, že firmy mají problém sehnat především programátory a IT pracovníky obecně. Například podle odhadů pracovní agentury Grafton Recruitment chybí v Česku 20 000 IT specialistů. "Nesoupeří tedy kandidáti o pracovní pozici, ale pracovní pozice o kandidáty. V průměru si může zájemce vybrat ze čtyř nabídek," komentuje Jitka Součková z personální agentury Grafton Recruitment. "Studenti o IT obory mají v principu zájem, ale poptávka po absolventech těchto oborů v posledních letech roste rychleji než nabídka," dodává Pavel Sobíšek, ekonom UniCredit Bank.

Mezi nejhledanější IT pracovníky patří programátoři, vývojáři, network inženýři a aplikační specialisté. V Praze si programátor s pětiletou praxí může přijít na 100 000 korun měsíčně, navíc si může mezi nabídkami vybírat. Výše hrubých mezd u IT specialistů jsou rozdílné podle regionů. Například aplikační specialista si v Plzni přijde na pouhých 25 000 korun, v Praze mu nabídnou až 65 000 korun. "V Praze si odborníci na těchto pozicích vydělají často i o 150 procent více než v některých regionech," uvádí Karel Pittner z agentury PRCOM.

Alice Stejskalová
•   Diskuze   •  

Český rozhlas, Na rovinu, Region Vysočina, neděle 17.07.2016

Policie na Vysočině v krátké době řeší už čtvrtý útok, který má na svědomí agenturní zaměstnanec z východní Evropy.




•   Diskuze   

Český rozhlas, Zprávy 13:00, středa 13.07.2016

Letos firmy marně hledají brigádníky - studentům se prý nechce pracovat rukama ani za lepší peníze.




•   Diskuze   

Aktuálně.cz, středa 13.07.2016

Firmy marně hledají brigádníky. Studentům se nechce pracovat rukama ani za lepší peníze

Brigádníci, kteří začali s hledáním práce až nyní, mají stále šanci. Práce je totiž dostatek. Problém je v tom, že převažuje nabídka méně kvalifikovaných prací. A o ně vysoký zájem, například ve srovnání s administrativou, není. Odměny přitom vzrostly ve srovnání s minulým rokem v některých případech až o polovinu.

Kdo hledá brigádu, má i v půlce prvního prázdninového měsíce stále šanci. Množství nabízených pracovních míst je vysoké, navíc mzdy i u méně kvalifikovaných prací oproti loňskému roku vzrostly. Přesto firmy brigádníky marně hledají, lidé totiž nemají zájem o manuální a fyzicky náročnou práci a firmám nepomáhá ani rekordně nízká nezaměstnanost.

Přestože odměny vzrostly ve srovnání s minulým rokem v některých případech až o polovinu, brigádnická místa zůstávají neobsazená. Podle prezidenta Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče je růst mezd celorepublikovou záležitostí. "Obyčejné zapisování dopravy znamenalo loni 60 korun na hodinu. Letos v lednu už 75 koruna za hodinu a od června 90 korun za hodinu," uvádí příklad z Ostravska.

Výjimkou jsou pouze regiony s městy, kde působí jedna či dvě továrny. "Ty se snaží držet mzdy dole. Ale už i ony přidávají, protože jim lidé odjíždějí do okolních měst a vyplatí se jim dojíždět," vysvětluje Burkovič. Růst hrubých mezd potvrzuje i František Jareš z personální agentury Student, která se zaměřuje především na Prahu. Podle něho rostou odměny především u méně kvalifikovaných brigád, o které není tak velký zájem a kde mzdy dlouhodobě stagnovaly. V průměru odměny podle něj vzrostly meziročně zhruba o 15 procent. "V tuto chvíli jsou pro Prahu sazby u skladů, řetězců a výroby 90 až 120 korun za hodinu, zatímco loni to bylo 80 až 100 korun za hodinu," uvádí Jareš příklad s tím, že jde o průměrné odměny.

Studenti o tyto brigády i přes růst odměn ale zájem nemají. "Netáhnou nejen stavební práce, ale ani zemědělství a zahradní práce. Absolutní propadák jsou pak výkopové práce nebo přesuny materiálu. Tady nepomáhají ani mzdy hodně přes 100 korun hrubého na hodinu," říká Burkovič. Místo toho raději hledají práci v administrativě nebo vyjedou do zahraničí, kde si procvičí cizí jazyk a dosáhnou na lepší platy.

Opozdilci, kteří hledají brigádu až nyní, se nemusí bát. Počet nabídek vzrostl meziročně zhruba o třetinu a podle Burkoviče lze brigádu sehnat kdykoliv a kdekoliv. "Tak jak chybí studenti a střední i vysoké školy o ně bojují, tak samozřejmě chybí i brigádníci a firmy o ně bojují. Prakticky na jakýkoliv obor si vzpomenete, tak tam najdete práci," říká prezident Asociace pracovních agentur. Nedostatek studentů vede firmy k tomu, že pozice nakonec musí obsadit důchodci, rodiči na rodičovské dovolené nebo nezaměstnanými.

I když firmy pociťují nedostatek pracovníků, určité nároky na uchazeče stále mají. Požadavky na administrativní pracovníky se týkají především jazykové vybavenosti. "Zvyšuje se zájem o pracovníky s němčinou a francouzštinou, kterých je větší nedostatek než brigádníků mluvících anglicky," dodává Jareš. U administrativních pozic firmy chtějí také lidi, kteří umějí pracovat s počítačem a popřípadě mají i znalosti účetnictví. U manuálních brigád mají firmy jiné požadavky. "Bývá často vyžadována časová flexibilita, fyzická zdatnost, případně manuální zručnost a zdravotní průkaz," vysvětluje Marek Strieborný, obchodní ředitel personální agentury Axial.

Specifická je situace v Praze. "U pražských zájemců vidíme větší finanční nároky a vybíravost. Vše samozřejmě souvisí se zaměstnaností a nabídkou v daném regionu," říká Lenka Pešková z personální agentury Hays. Podle Burkoviče pražští zájemci o brigádu prakticky neexistují. "Prahu, ale i široké okolí zachraňují brigádníci z okolních krajů. Dále pak cizinci z nových zemí Evropské unie, nejčastěji z Rumunska a Bulharska. Ze zemí mimo Unii to jsou nejčastěji Ukrajinci," zdůrazňuje.

Alice Stejskalová
•   Odkaz na článek •     Diskuze

Časopis Ekonom, čtvrtek 23.06.2016

Agenturní zaměstnávání v krizi: Vláda chce zamezit obcházení zákoníku práce

Ministerstvo práce posílá vládě novelu, která má zatočit s nelegálními praktikami pracovních agentur. Firmy ale mluví o zbytečné byrokracii, která problémy nevyřeší.

Vyšší flexibilita v porovnání s kmenovými zaměstnanci by měla být hlavním důvodem, proč firmy sahají po agenturních pracovnících. Ve skutečnosti se ale agenturní zaměstnávání stalo lákavým způsobem, jak obejít některé povinnosti plynoucí ze zákoníku práce.

Tak například podle dikce zákona by pracovníci zprostředkovaní agenturou měli ve firmě pracovat za srovnatelných mzdových podmínek jako kmenoví zaměstnanci daného podniku. Jenže jak ukazují zkušenosti inspekce práce, právě toto pravidlo patří k těm, která agentury práce a uživatelé jejich služeb nejčastěji porušují. "Řešili jsme třeba případ legální agentury s povolením ke zprostředkování, kde zaměstnanci uživatele měli hodinovou sazbu 147 korun, kdežto zaměstnanci agentury práce 51 korun," říká náměstek generálního inspektora práce Jiří Macíček. V tomto případě dostala agentura za porušení zákona pokutu bezmála 900 tisíc korun. Mnohé praktiky ale zůstávají neodhaleny.

Dalším oblíbeným nešvarem je obcházení 150hodinového limitu na přesčasy skrze najímání pracovníků přes agentury. Jak to v praxi funguje? "Zaměstnanec si u firmy odpracuje osmihodinovou nebo dvanáctihodinovou pracovní směnu. A protože je to kvalitní zaměstnanec, firma jako jeho zaměstnavatel chce, aby u ní pracoval ještě déle. Zaměstnavatel se domluví s agenturou, že mu toho samého člověka přivede ještě odpoledne a on bude nyní jako agenturní zaměstnanec pokračovat v práci, kterou běžně dělá jako kmenový zaměstnanec firmy," popisuje další oblíbenou praxi ředitel odboru pracovněprávní legislativy ministerstva práce a sociálních věcí Petr Hůrka. Ačkoliv je tento způsob na hraně etiky, žádný zákon tím ani firma, ani agentura neporušuje. Velkým problémem je v Česku také takzvané zastřené agenturní zaměstnávání. Jde o to, že podnikatelský subjekt bez licence agentury práce dodává firmám pracovníky na základě obchodních nebo mandátních smluv. A to už porušení zákona je a kontroloři se s ním běžně setkávají.

Jenže ne vždy je práce inspektorů korunována úspěchem. Novinkou, s níž si zatím nevědí rady ani inspektoři, ani cizinecká policie, je podle Macíčka najímání ukra-jinských pracovníků českými podniky skrze polské firmy. Dostat se na polský pracovní trh a z něj do Česka je totiž pro Ukrajince snazší než žádat o pracovní povolení v Česku. "Ukrajinským občanům, pokud délka jejich zaměstnání nepřekročí šest měsíců, v Polsku stačí pouhá registrace na vojvodském úřadu práce," uvádí Macíček.

Na český trh práce se tak z Polska nekontrolovaně přelévá masa ukrajinských dělníků. Jak tuto situaci řešit, zatím české úřady nevědí. "Cizinecká policie, pokud takovéto občany zjistí, je v některých krajích z České republiky vyhostí, v některých případech policisté konstatují, že je všechno v pořádku," dodává Macíček.

Na nešvary odpoví novela

V případě zaměstnávání Ukrajinců přes polské firmy má vnést světlo do situace speciální komise složená z pracovníků ministerstva práce a ministerstva vnitra. V ostatních případech by to měla podle ministerstva práce a sociálních věcí udělat dlouho očekávaná novela zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce. Původní návrh ministerstvo kvůli odporu odborů přepracovalo, ze zatím poslední verze materiálu tak vypadla například 15procentní kvóta na podíl agenturních zaměstnanců na celkovém počtu zaměstnanců v podniku. Upravená verze už prošla připomínkovým řízením a nyní míří do vlády.

Novela počítá s tím, že by agentura nesměla firmě přidělit stejného zaměstnance, který je současně zaměstnán i přímo v podniku nebo kterého už v témže měsíci firmě poslala jiná agentura. To by mělo podle Hůrky zabránit tomu, aby se skrze agentury práce obcházel limit na práci přesčas.

Další novinkou má být povinná půlmilionová kauce pro subjekty žádající o licenci agentury práce. Tím způsobem chce ministerstvo práce zvýšit jistotu zaměstnanců, že spolupracují se seriózní firmou, která jim bude mít z čeho vyplácet mzdy. Stát se z kauce bude moci "zahojit" v případě, že by agentura za své zaměstnance neodváděla do státní pokladny povinné odvody.

Prostřednictvím změn v zákoně o inspekci práce novela zvyšuje odpovědnost uživatele za to, že na jeho pracovišti mají agenturní zaměstnanci stejné mzdové a pracovní podmínky jako ti kmenoví. Agentury by tak snáze měly získávat informace o tom, jaké podmínky u uživatele vlastně panují, a překlápět je do smluv se svými lidmi.

Nejistá odezva

Jenže na tom, zda budou tyto novinky pro branži přínosné, či nikoliv, se nedokážou shodnout ani samy agentury. Zatímco Asociace poskytovatelů personálních služeb oceňuje zejména zavedení povinných kaucí a věří, že zvýšení odpovědnosti uživatele povede k eliminaci zastřených agentur, jiná, konkurenční stavovská organizace to vidí zcela opačně. Prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič novelu na konferenci v Poslanecké sněmovně označil za "nesmyslný" útok na podnikání legálních zprostředkovatelů práce. Naopak problém nelegálních agentur zákon podle něj neřeší.

"Není potřeba vymýšlet další pravidla. Stačilo by kontrolovat ta stávající. Velmi rychle bychom oddělili zrno od plev," říká Burkovič. Jeden příklad za všechny: zákon sice už dnes stanovuje, že agentury nesmí zaměstnávat cizince se zelenou či modrou kartou nebo s povolením k zaměstnání, pseudoagentury však prostřednictvím obchodních nebo mandátních smluv zaměstnávání ci¬zinců zprostředkovávají. Šedých zprostředkovatelů přitom podle odhadů asociace působí na českém trhu zhruba podobné množství, jako je legálních pracovních agentur, tedy zhruba 1800. A právě na ty by si měl stát lépe posvítit.

Usnadnit práci inspektorů by mohlo například zavedení on-line hlášení nástupu agenturních zaměstnanců do práce na Českou správu sociálního zabezpečení, radí Asociace pracovních agentur. Platilo by přitom jednoduché pravidlo - kdo není před nástupem do práce nahlášen, pracuje nelegálně. "Tento systém už úspěšně funguje na Slovensku," připomíná Burkovič.

Ministerstvo práce a sociálních věcí sice tuto možnost zvažovalo a analyzovalo i zkušenosti ze zahraničí, nakonec ale od plánů na zavedení on-line hlášení upustilo. "Současná úprava je v kontextu všech okolností považována za vyváženou," říká Petr Sulek z tiskového odboru ministerstva. Slovenskou cestou se tak tuzemská právní úprava nejspíš jen tak nevydá.

Podnikatele zajímá cena

Že novela cílí špatným směrem, naznačují i zástupci byznysu. "Podniky mají už dnes největší problém s byrokracií kolem agenturního zaměstnávání v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví, srovnatelných mzdových podmínek a se zákazem dohod o provedení práce na krátké zakázky," upozorňuje manažer pro legislativu Asociace malých a středních podniků Věroslav Sobotka. Agentury práce jsou kvůli tomu pro malé a střední podniky příliš drahé. "V praxi tak raději využijí službu na smlouvu o dílo, kdy za vše ručí pseudoagentura. Ta nabere lidi na DPP, a služba je tak pro zaměstnance i podnik levnější až o 50 procent, bez papírování a rizik," říká Sobotka.

Ačkoliv malé a střední podniky plánovanou novelu zákona o zaměstnanosti kritizují, oceňují alespoň to, že oproti loňskému návrhu v tom aktuálním ministerstvo práce upustilo od zavedení zmíněné 15procentní kvóty na agenturní zaměstnance v podniku. "Návrh kvót byl zcela proti logice agenturního zaměstnávání a byla by tím zcela potlačena flexibilita zaměstnávání. Pro malé a střední podniky by nastaly absurdní situace, kdy by si mohly objednat třeba jen půlku zaměstnance ročně," konstatuje Sobotka.

Zda bude aktuální návrh skutečně poslední verzí novely, se teprve ukáže. Nehraje se ale přitom o málo. Jen legální agentury práce v Česku zaměstnávají čtvrt milionu lidí. Jejich prostřednictvím přitom často nalézají práci lidé se ztíženým uplatněním, například matky na mateřské dovolené nebo bývalí vězni.

Alžběta Vejvodová
•   Diskuze   •  

Polsko dnes a Hospodářské noviny 11.06.2016

Poláci nabízejí českým firmám dělníky z Ukrajiny. Varšava jim vydala pracovní povolení pro celý Schengen

Polské úřady vydaly tisícům Ukrajinců pracovní povolení platné v celém schengenském prostoru. Tamní pracovní agentury je nyní nabízejí českým firmám, některé to zvažují. Vláda sem chtěla nalákat na 500 ukrajinských expertů na IT, zájem ale projevil jen zlomek lidí.

Když se potkají šéfové českých továren, stočí se jejich řeč vždycky k tomu, že nemají dost lidí. Jinak tomu není ani v Moravskoslezském kraji, který trápí ve srovnání s ostatními regiony vyšší, téměř osmiprocentní nezaměstnanost. Rádi by si dovezli dělníky z Ukrajiny, to je ale velmi komplikované. Teď se před nimi objevila nová cesta, jak uniknout z nedostatku kovářů, zámečníků či soustružníků. Pomoc nabízejí polské agentury, jež mají v katalogu stovky Ukrajinců s povolením pracovat v zemích Schengenu, které jim v minulých letech vydala varšavská vláda.

"O možnosti polských agentur vím. Je to varianta, která se zdá být jednodušší a schůdnější z pohledu procedury náboru ukrajinských dělníků," říká personální ředitel Vojenského opravárenského podniku v Šenově u Nového Jičína Slavomír Bretz. A Ivo Lazecký, šéf výrobce součástí vagonů MSV Metal Studénka, dodává: "Bavíme se o tom s kolegy z okolních firem, situace není jednoduchá."

Že se polské agentury snaží nabízet ukrajinské dělníky, a využít tak zesílené poptávky českých firem, ví i majitel ostravské personální kanceláře Job-centrum Radovan Burkovič. „Zrovna mi do e-mailu přišla nabídka ke spolupráci, firma nabízí služby lidí z Ukrajiny s legálním povolením pracovat v zemích schengenského prostoru,“ tvrdí Burkovič, který působí i jako prezident Asociace pracovních agentur.

V oblasti agenturního zaměstnávání má on i jeho kolegové proti polské konkurenci nevýhodu - ze zákona totiž nemohou zaměstnávat lidi ze zemí mimo Evropskou unii. Polsko takové omezení nemá, navíc je Varšava v udílení pracovních povolení Ukrajincům pružnější než Praha. Pro tamní agentury jde o dobrý byznys, v Česku jsou vyšší platy než v Polsku, takže za umístění lidí na jih od hranice dostanou vyšší provizi.

Luboš Kreč - šéf domácího oddělení
•   Diskuze •  •   •odkaz Polsko dnes •   odkaz Hospodářské noviny   

iHned.cz Hospodářské noviny Byznys 23.05.2016 07:34

Roboti nahradí hlavně úředníky, pokladní a řidiče. Nezaměstnanost se ale prudce nezvýší, říká expertka

•S nástupem čtvrté průmyslové revoluce přijdou o práci především lidé, kteří se věnují automatizované činnosti.
•Přesto však podle prezidentky Mezinárodní asociace agentur práce nehrozí, že by kvůli "nové průmyslové revoluci" stoupla nezaměstnanost.
•Nejvíce ohrožení jsou úředníci, řidiči a pokladní.


Nástup čtvrté průmyslové revoluce postihne vedle dělníků u pásové výroby třeba i pojišťovací agenty nebo úředníky v bankách. Varuje před tím Annemarie Muntzová, prezidentka Mezinárodní asociace agentur práce Ciett, která zastupuje pracovní agentury z více než čtyřiceti zemí světa. Počítače nebo roboti podle ní v celé Evropě včetně Česka nahradí většinu zaměstnanců, kteří dělají rutinní práci. "Nejlépe placené profese zůstanou, stejně jako špatně placené práce, které nejsou rutinní. Středně placená místa, pro která je často typická automatizovaná činnost, však zmizí," říká. Průmysl 4.0, označovaný také Práce 4.0, přináší digitální revoluci a další rozvoj automatizace. "Je to postupný proces, který potrvá roky, nebo dokonce dekády. Nedávná ekonomická recese jej ale urychlila, protože řada firem se musela rychle modernizovat," dodává Muntzová.

Vedle práce v továrnách zvládnou stroje i řadu administrativních činností, takže by mohly nahradit třeba zaměstnance v cestovních kancelářích, dispečery, pojišťovací agenty nebo bankéře. "Když si kupujete dům a chcete hypotéku, musíte splnit několik kritérií, například mít určitou úroveň příjmů. Toto vše může schvalovat stroj," tvrdí Muntzová. "Zaměstnanci pošty, řidiči metra, prodavači, knihovníci," přidává další rutinní pozice, které jsou ohrožené, vedoucí tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jan Zikeš. Podle prezidenta Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče mohou stroje nahradit i mzdové účetní či referenty. Některé jednotvárné činnosti sice budou lidé dělat dál, kvůli modernizaci na ně ale bude třeba méně zaměstnanců než dosud. "Místo pěti kopáčů s krumpáčem to zvládne jeden bagrista a ne za dva dny, ale za hodinu. Takže je hravě nahradí, a ještě předčí ve výkonu," očekává Burkovič. Seznam profesí, v nichž by v příštích patnácti až dvaceti letech mohli na místa lidí nastoupit roboti, zpracoval nedávno také ekonom Aleš Chmelař z Úřadu vlády ČR. Žebříček je součástí dvousetstránkové studie nazvané Národní iniciativa Průmysl 4.0, která analyzuje připravenost České republiky na masivní automatizaci a digitalizaci. Nejvíce jsou podle Chmelaře ohroženi úředníci, řidiči a pokladní.

Pozice - Index ohrožení digitalizací
Úředníci pro zpracování číselných údajů 0,98
Všeobecní administrativní pracovníci 0,98
Řidiči motocyklů a automobilů (kromě nákladních) 0,98
Pokladníci a prodavači vstupenek a jízdenek 0,97
Kvalifikovaní pracovníci v lesnictví a příbuzných oblastech 0,97
Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci 0,97
Ostatní úředníci 0,96
Sekretáři (všeobecní) 0,96
Obsluha pojízdných zařízení 0,96
Chovatelé zvířat pro trh 0,95
Pomocní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 0,95
Obsluha zařízení na těžbu a zpracování nerostných surovin 0,94
Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže, plastu a papíru 0,94
Úředníci v logistice 0,94
Montážní dělníci výrobků a zařízení 0,93
Obsluha strojů na výrobu potravin a příbuzných výrobků 0,93
Pracovníci s odpady 0,93
Pokladníci ve finančních institucích, bookmakeři, půjčovatelé peněz, inkasisté pohledávek a pracovníci v příbuzných oborech 0,93
Strojvedoucí a pracovníci zabezpečující sestavování a jízdu vlaků 0,92
Ostatní obsluha stacionárních strojů a zařízení 0,92

Prudký růst nezaměstnanosti nehrozí
Obavy, že kvůli robotizaci skokově stoupne nezaměstnanost, ale Muntzová označuje za nesmysl. Před růstem nezaměstnanosti varují v Česku hlavně odboráři, podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je ohroženo až 40 procent pracovních míst. Spolu s každou novou odbornou pozicí podle Muntzové vzniknou i tři až čtyři místa ve službách. "Mohou to být prodavači, kadeřníci, doručovatelé nákupů, cokoliv," předpokládá. Každý, kdo přijde kvůli průmyslové revoluci o práci, bude podle ní mít dost příležitostí najít si uplatnění jinde. "Tito lidé se rekvalifikují a rozhodně to nebude na hůře placenou pozici," věří prezidentka Mezinárodní asociace agentur práce. V některých případech se také může změnit náplň práce. "K rutinním činnostem přibude spousta nerutinních úkolů - například ze sekretářky se může stát osobní asistentka," dodává.

Potřeba budou technici, ale i kadeřníci
Největší zájem bude podle Muntzové naopak o techniky či počítačové experty. "Rozhodně potřebujeme lidi ve STEM oborech, to znamená vědu, technologie, strojírenství a matematiku," vyjmenovává. Přesvědčit Evropany, že jsou populární zrovna technické profese, bude ale běh na dlouhou trať. "Je to o tom, že budete vyprávět správné příběhy, podávat příklady a informace," věří. Žádný zákon ani nařízení vlády podle ní nepomohou, rozhodující roli bude hrát marketing. "Je to podobné, jako proč máme iPhone. Protože je to uznávaná značka, něco, co si lidé přejí mít," říká. Podle Burkoviče je důležité, aby technici začali být na tuto práci hrdí a vedli k tomu svoje děti. "Žádné: Běda, jak se nebudeš učit, skončíš jako táta ve špinavé fabrice," zdůrazňuje. Zároveň by podle něj pomohlo, kdyby se změnil způsob financování škol. Ty by měly dostávat od státu jen menší část peněz, zatímco většina by pocházela od místních firem, které by si pak samy rozhodly, co zaplatí. "A budou podporovat řemesla a techniky, ne výtvarníky a sociální teoretiky. Potřební jsou samozřejmě všichni, jen těch prvních řádově více," doplňuje Burkovič. Štěstí ale budou mít v době digitalizace i hůře placení zaměstnanci, kteří musí při práci prokázat nějakou zručnost. "Nechci, aby mým kadeřníkem byl robot," vysvětluje Muntzová. Ta si myslí, že přežijí všechny profese, které "nejsou jen o rutině". Podle Zikeše navíc lidem, kteří se věnují řemeslné či zakázkové výrobě, případně poskytují zákazníkovi služby "na míru", postupně porostou mzdy.

Česko je solidně připraveno
Na čtvrtou průmyslovou revoluci jsou v Evropě nejlépe připraveny Švýcarsko, Německo a země Skandinávie, domnívá se Muntzová. "Pokud se podívám na úroveň průmyslu nebo míru nezaměstnanosti v Česku, řekla bych, že jste na tom spíše dobře. K tomu, abychom zhodnotili, jak je Česko připravené, nám může pomoct index konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické fórum," říká. V něm se Česko nachází na 31. místě ze 140 zemí světa, respektive na 13. místě z osmadvaceti zemí EU. Kromě zmíněného Německa a Skandinávie dopadly lépe země Beneluxu, Velká Británie, Irsko, ale také Estonsko. "Myslím si, že jsme na tom dobře," souhlasí Burkovič. Česku podle něj mimo jiné pomáhá i to, že obyvatelé obecně vnímají technologie jako pozitivní věc. "Divili byste se, jak negativně třeba Britové přistupovali k mobilním telefonům, které jim nahrazovaly oblíbené červené telefonní budky na každém rohu," říká. "Bojovat proti budoucnosti a modernizaci, to nikdy nefungovalo," zdůrazňuje Muntzová. Jako příklad zmiňuje luddity, kteří v Anglii na přelomu 18. a 19. století manifestačně ničili stroje kvůli tomu, že je "připravují o práci".

Tereza Holanová - redaktorka
•   Diskuze   •   •odkaz Hospodářské noviny

Česká televize, Studio 6, pondělí 23.05.2016

Nedostatek brigádníků v létě




Reportáž a rozhovor    

•   Diskuze   

Blesk 12.05.2016 05:01

V Česku roste počet mladých fluktuantů. Práci zbrkle mění hlavně absolventi

Stačí jen nepatrně lepší nabídka, aby dali výpověď a šli jinam. Mladí lidé a čerství absolventi těží z rekordně nízké nezaměstnanosti, kdy jim firmy v Česku nadbíhají. Málokdo z nich si ale uvědomuje, že stávající idyla může při nejbližší krizi rychle skončit.

Tuzemští zaměstnanci nikdy nepatřili k přeborníkům v častém střídání zaměstnání, v posledních letech se ale situace začíná měnit. Ekonomická situace se po krizovém období stabilizovala a počet pracovních míst roste, takže lidé začínají být náročnější, co se týče požadavků na svou práci. Tvrdí to alespoň agentury zprostředkovávající práci.
Například podle personální agentury Advantage Consulting nejsou výjimkou ani zaměstnanci, kteří na jedné pozici vydrží méně než rok. Nejčastěji je ke „zběhnutí“ zláká výhodnější nabídka jiné firmy, případně rychle zjistí, že je daná práce neoslovuje. Typické je to hlavně pro mladé lidi a absolventy, kteří často touží po velmi rychlém kariérním růstu.

Do půl roku pryč? Nic výjimečného
„Klidně odejdou třeba po půlroce. Je jim jedno, že se zavázali vytvořit tým a také naslibovali svým podřízeným, že je něco naučí, někam je profesně posunou,“ popisuje Olga Hyklová, majitelka zmíněné agentury. Podle ní mladí lidé často při prvním náznaku zklamání z práce jednají „netrpělivě a zbrkle“.
Potvrzuje to i prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. „Jde hodně o generační záležitost. Lidé, kteří jsou stále online a s telefonem v ruce, plánují kariéru na maximálně dva tři roky. A spíše zkoušejí, jestli je něco bude bavit. Hlavní věcí je pro ně výzva a změna,“ vysvětluje Burkovič.
Zároveň ale upozorňuje, že při sebemenším záchvěvu ekonomiky a úbytku pracovních míst se jim to může snadno vymstít. „Personalisté pak velmi důkladně zvažují, jestli investovat do někoho, u koho hrozí, že bude třeba během dvou let pryč,“ míní Burkovič.

Nečekané výdaje pro firmy
Dobře fungující ekonomika je druhým důvodem rostoucí fluktuace pracovníků. „V okamžiku, kdy máte zakázky a lidi potřebujete, je o ně boj poměrně velký,“ říká Burkovič. Firmy situaci řeší hlavně lepšími benefity a vyššími platy. „Jenže když se firmy začnou přebíjet penězi, rychle narazí na strop. Poměrně vysoké platy musí nabídnout i méně kvalifikovaným pracovníkům, což se zase nelíbí těm zkušenějším. Ti pak mají tendenci odcházet,“ dodává.
S velkou fluktuací svých lidí se potýká například Česká spořitelna. Až třetina zaměstnanců odchází z banky během dvou až pěti let. U pracovníků klientských poboček je to ještě výraznější – každý třetí odchází už během prvního roku. „Odchod kteréhokoliv zaměstnance, ať už nováčka, nebo zkušeného experta či manažera, je vždy spojen s finančními i kapacitními náklady,“ řekl Blesk.cz Martin Grau, manažer náboru České spořitelny. Jde hlavně o výdaje spojené s obsazováním pozice novým kandidátem a předáváním znalostí a agendy.

Nadstandardní benefity lákají
Přesně opačnou zkušenost má mladoboleslavská Škoda Auto, která patří k největším zaměstnavatelům v zemi. „V průměru zde zaměstnanci pracují 13 let, máme však zaměstnance, kteří pracují ve firmě nepřetržitě i 25 a více let,“ uvedla mluvčí Jana Bahníková. Firma nabízí nadstandardní benefity, hlavně ze sociální oblasti, i štědré bonusy. Ty u zaměstnanců běžně dosahují až 70 tisíc korun za rok.
Právě nabízení benefitů a schopnost vycházet svým zaměstnancům vstříc je nejlepším způsobem, jak si zaměstnance udržet. Tvrdí to i Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti LMC, která provozuje pracovní portály Jobs.cz a Práce.cz. Samotnou fluktuaci jako problém nevnímá.
„Já bych s pojmem fluktuanti úplně neoperoval. Dnes je tady velký tlak na zlepšování podmínek zaměstnanců a je na rozhodnutí každého jedince, kde chce pracovat. Je nesmyslné vázat je přísnými právními vztahy,“ říká Dombrovský, který hlavní problém vidí v malé pružnosti a nízkých mzdách u většiny pozic podstatné části českých firem a institucí.

David Budai
•   Diskuze   •   •odkaz deník Blesk

Český rozhlas Plus, Radiofórum, pondělí 29.února 2016 12:33-13:00

Průmysl 4.0 a zaměstnanost


Co myslíte, nahradí nejpozději do dvaceti let velkou část úředníků roboti, jak předpokládají odborníci? Bojíte se, že kvůli automatizaci a digitalizaci přijdete o práci? Našimi hosty budou ekonom z Úřadu vlády Aleš Chmelař a prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. Moderuje Petr Dudek. Od 34.minuty.



•   Diskuze