Média o nás rok 2018
Média o nás rok 2017 - 2016 - 2015 - 2014 - 2013 - 2012 - 2011 - 2010 a starší.
iDnes.cz > Zpravodajství> Plzeň, 19. prosince 2018
Agenturní pracovníci už nežijí jen v ubytovnách, ale nocleh jim nabízejí i majitelé bytů a rodinných domů. Často načerno bez zdanění příjmů. V bytech pro tříčlennou rodinu se tísní i dvanáct lidí. Množí se stížnosti na hluk a nepořádek. V Plzeňském kraji jsou problémy zejména v oblastech s průmyslovými zónami.
Například v Tachově existují už desítky bytů, ve kterých žijí agenturní pracovníci. Ubytování zájemcům nabízejí i vlastníci rodinných domů. „Jestliže se tady nějaký barák opravuje nebo prodává, bohužel je skoro jasné, co z něj bude. Vždycky se najde někdo, kdo chce vydělávat, takže přeplatí ostatní solidní zájemce,“ řekl tachovský starosta Ladislav Macák. Počet cizinců ve městě podle něj stále narůstá, tudíž sílí i potřeba vytvořit pro ně zázemí. „Protože nejsou nikde hlášeni, nevíme, kolik jich u nás ve skutečnosti je. Neplatí za odpad ani další služby. Kromě toho se zhoršuje bezpečnost ve městě. Jedná se o potyčky nebo drobné krádeže v obchodech,“ doplnil. Velké komplikace nastávají rovněž v momentě, kdy cizinci ztratí zaměstnání. Z ubytovny, bytu či rodinného domu je vyhodí a stávají se z nich bezdomovci. „Pokud je sem agentura přivezla, měla by za ně nést zodpovědnost. Nenechávat je na ulici, ale odvézt je zpátky,“ zdůraznil Macák.
Byznys s ubytováním kvete rovněž ve Stříbře s přibližně 7 800 obyvateli. „Odhadujeme, že další zhruba dva tisíce lidí sem přijíždí za prací. Jednak na ně nedostáváme žádné peníze, jednak se část z nich vlastně nelegálně zdržuje v soukromých bytech. To ale nemůžete jen tak zkontrolovat. A pokud zazvoníte a vidíte uvnitř deset lidí, majitel vám řekne, že jsou u něj jenom na návštěvě,“ vylíčil starosta Stříbra Václav Votava. Podle něj se situace v posledních letech zhoršuje. Na Tachovsku chybí zaměstnanci, a tak firmy stále častěji sahají po výpomoci z ciziny. Kvůli lepší bezpečnosti plánuje město posílit počet strážníků. „Chceme, aby sloužili nonstop a dohlíželi na veřejný pořádek. Je to ale i záležitostí státních policistů, kterých je nedostatek. Nicméně je nutné říct, že některé potíže způsobují také naši lidé,“ uvedl.
V Nýřanech se podobně jako v Tachově pronajímají cizincům rodinné domy. „Není dobré, když se z místa stane jenom noclehárna, kde se často mění obyvatelé. Popelnice jsou přeplněné, takže se kolem hromadí odpadky. Stížnosti na určité lokality přibývají, a tak je předáváme policii,“ řekla místostarostka Pavlína Caisová. Činžovní dům fungující neoficiálně jako ubytovna se nachází i přímo v centru Plzně. „Víme, že prostory využívají zahraniční pracovníci. Podobné je to třeba v sídlištích na Doubravce, Lochotíně nebo v Lobzích. V každém paneláku bychom našli alespoň jednu takovou bytovou jednotku,“ konstatoval radní pro bezpečnost Martin Zrzavecký. Zmínil, že kriminalita v Plzni, na které měli podíl cizinci, se oproti loňskému roku mírně snížila. Oslovení radní se shodují, že popsanou situaci nemohou téměř vůbec ovlivnit. Podobně je tomu v případě ubytoven. Zástupci krajské metropole jednají na celostátní úrovni a snaží se zajistit pro města a obce větší pravomoci. „Kontroly můžou provádět cizinecká police, hygiena, hasiči nebo živnostenský úřad. Ale naše prostředky jsou velmi malé. Chceme mít například možnost zařízení, ve kterých se opakovaně budou porušovat pravidla, zakázat,“ nastínil Zrzavecký.
V kraji může být až 51 tisíc zahraničních dělníků
Prezident Asociace pracovních agentur (APA) Radovan Burkovič sdělil, že v Plzeňském kraji se může pohybovat v průměru 51 tisíc zahraničních pracovníků. Přesná čísla však krajská pobočka úřadu práce nemá, potvrdil mluvčí Tomáš Moravec. Burkovič zdůraznil, že číslo je v reálu ještě vyšší, protože do tuzemska přijíždějí lidé kvůli zaměstnání i načerno.
Pronajímání bytů či rodinných domů se podle prezidenta APA děje zpravidla ilegálně. „Češi zjistili, že se jedná o výhodný byznys. Ze svých nemovitostí v zapadlých nebo hůře dostupných oblastech mají najednou zisk. Dříve takovou možnost neměli. Většinou ale nepřiznávají daň z příjmů. Dají k dispozici svou nemovitost, přestěhují se jinam, třeba na chatu, a měsíčně jim pak v kapse přistanou pěkné peníze navíc,“ vylíčil.
Na jedné posteli se střídají i dva lidé
Úroveň nabízeného ubytování se značně liší. „Existují případy, kdy se na jedné posteli střídají dva lidé, každý má přitom jinou směnu, aniž by se měnily lůžkoviny,“ dodal Burkovič. Vyjma jednotlivců se v pronajímání prostor angažují přímo agentury.
Na krajský finanční úřad se s podněty obracejí desítky obyvatel ročně. Kromě nich o pomoc žádají též instituce. V září to byl například druhý plzeňský městský obvod. „Občané si stěžují na hluk a nepořádek v okolí dvou rodinných domů, ve kterých majitelé ubytovávají cizince. Podnět prověřujeme z hlediska zdanění příjmů vlastníka nemovitosti,“ sdělila mluvčí finančního úřadu Michaela Hošťálková. Ze zkušenosti odborníků vyplývá, že podobná podezření se obvykle potvrdí. „Zatímco pokud jde o nespokojené sousedy, vždy záleží na okolnostech případu,“ uzavřela Hošťálková.
Hluk a nepořádek. Byznys s ubytováním dělníků rozjeli i majitelé domků
Agenturní pracovníci už nežijí jen v ubytovnách, ale nocleh jim nabízejí i majitelé bytů a rodinných domů. Často načerno bez zdanění příjmů. V bytech pro tříčlennou rodinu se tísní i dvanáct lidí. Množí se stížnosti na hluk a nepořádek. V Plzeňském kraji jsou problémy zejména v oblastech s průmyslovými zónami.
Například v Tachově existují už desítky bytů, ve kterých žijí agenturní pracovníci. Ubytování zájemcům nabízejí i vlastníci rodinných domů. „Jestliže se tady nějaký barák opravuje nebo prodává, bohužel je skoro jasné, co z něj bude. Vždycky se najde někdo, kdo chce vydělávat, takže přeplatí ostatní solidní zájemce,“ řekl tachovský starosta Ladislav Macák. Počet cizinců ve městě podle něj stále narůstá, tudíž sílí i potřeba vytvořit pro ně zázemí. „Protože nejsou nikde hlášeni, nevíme, kolik jich u nás ve skutečnosti je. Neplatí za odpad ani další služby. Kromě toho se zhoršuje bezpečnost ve městě. Jedná se o potyčky nebo drobné krádeže v obchodech,“ doplnil. Velké komplikace nastávají rovněž v momentě, kdy cizinci ztratí zaměstnání. Z ubytovny, bytu či rodinného domu je vyhodí a stávají se z nich bezdomovci. „Pokud je sem agentura přivezla, měla by za ně nést zodpovědnost. Nenechávat je na ulici, ale odvézt je zpátky,“ zdůraznil Macák.
Byznys s ubytováním kvete rovněž ve Stříbře s přibližně 7 800 obyvateli. „Odhadujeme, že další zhruba dva tisíce lidí sem přijíždí za prací. Jednak na ně nedostáváme žádné peníze, jednak se část z nich vlastně nelegálně zdržuje v soukromých bytech. To ale nemůžete jen tak zkontrolovat. A pokud zazvoníte a vidíte uvnitř deset lidí, majitel vám řekne, že jsou u něj jenom na návštěvě,“ vylíčil starosta Stříbra Václav Votava. Podle něj se situace v posledních letech zhoršuje. Na Tachovsku chybí zaměstnanci, a tak firmy stále častěji sahají po výpomoci z ciziny. Kvůli lepší bezpečnosti plánuje město posílit počet strážníků. „Chceme, aby sloužili nonstop a dohlíželi na veřejný pořádek. Je to ale i záležitostí státních policistů, kterých je nedostatek. Nicméně je nutné říct, že některé potíže způsobují také naši lidé,“ uvedl.
V Nýřanech se podobně jako v Tachově pronajímají cizincům rodinné domy. „Není dobré, když se z místa stane jenom noclehárna, kde se často mění obyvatelé. Popelnice jsou přeplněné, takže se kolem hromadí odpadky. Stížnosti na určité lokality přibývají, a tak je předáváme policii,“ řekla místostarostka Pavlína Caisová. Činžovní dům fungující neoficiálně jako ubytovna se nachází i přímo v centru Plzně. „Víme, že prostory využívají zahraniční pracovníci. Podobné je to třeba v sídlištích na Doubravce, Lochotíně nebo v Lobzích. V každém paneláku bychom našli alespoň jednu takovou bytovou jednotku,“ konstatoval radní pro bezpečnost Martin Zrzavecký. Zmínil, že kriminalita v Plzni, na které měli podíl cizinci, se oproti loňskému roku mírně snížila. Oslovení radní se shodují, že popsanou situaci nemohou téměř vůbec ovlivnit. Podobně je tomu v případě ubytoven. Zástupci krajské metropole jednají na celostátní úrovni a snaží se zajistit pro města a obce větší pravomoci. „Kontroly můžou provádět cizinecká police, hygiena, hasiči nebo živnostenský úřad. Ale naše prostředky jsou velmi malé. Chceme mít například možnost zařízení, ve kterých se opakovaně budou porušovat pravidla, zakázat,“ nastínil Zrzavecký.
V kraji může být až 51 tisíc zahraničních dělníků
Prezident Asociace pracovních agentur (APA) Radovan Burkovič sdělil, že v Plzeňském kraji se může pohybovat v průměru 51 tisíc zahraničních pracovníků. Přesná čísla však krajská pobočka úřadu práce nemá, potvrdil mluvčí Tomáš Moravec. Burkovič zdůraznil, že číslo je v reálu ještě vyšší, protože do tuzemska přijíždějí lidé kvůli zaměstnání i načerno.
Pronajímání bytů či rodinných domů se podle prezidenta APA děje zpravidla ilegálně. „Češi zjistili, že se jedná o výhodný byznys. Ze svých nemovitostí v zapadlých nebo hůře dostupných oblastech mají najednou zisk. Dříve takovou možnost neměli. Většinou ale nepřiznávají daň z příjmů. Dají k dispozici svou nemovitost, přestěhují se jinam, třeba na chatu, a měsíčně jim pak v kapse přistanou pěkné peníze navíc,“ vylíčil.
Na jedné posteli se střídají i dva lidé
Úroveň nabízeného ubytování se značně liší. „Existují případy, kdy se na jedné posteli střídají dva lidé, každý má přitom jinou směnu, aniž by se měnily lůžkoviny,“ dodal Burkovič. Vyjma jednotlivců se v pronajímání prostor angažují přímo agentury.
Na krajský finanční úřad se s podněty obracejí desítky obyvatel ročně. Kromě nich o pomoc žádají též instituce. V září to byl například druhý plzeňský městský obvod. „Občané si stěžují na hluk a nepořádek v okolí dvou rodinných domů, ve kterých majitelé ubytovávají cizince. Podnět prověřujeme z hlediska zdanění příjmů vlastníka nemovitosti,“ sdělila mluvčí finančního úřadu Michaela Hošťálková. Ze zkušenosti odborníků vyplývá, že podobná podezření se obvykle potvrdí. „Zatímco pokud jde o nespokojené sousedy, vždy záleží na okolnostech případu,“ uzavřela Hošťálková.
Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy, 22. října 2018
Zaměstnávání bez pracovní smlouvy nebo krácení odměn pro zaměstnance. Přestože vláda podmínky pro provozování pracovních agentur zpřísňuje, stále se najde dost takových, které hojně využívají legislativní mezery nebo právo přímo porušují.
Více než 2600 firem má v současnosti povolení Ministerstva práce a sociálních věcí zprostředkovávat lidem zaměstnání coby agentura práce. Další stovky subjektů pak tyto služby poskytují bez licence, tedy zcela načerno. Mnoho pracujících o tom často ani neví, a že něco není v pořádku, zjistí až v momentě, kdy onemocní a nedostanou ani korunu. Zprostředkovatel za ně také neplatí zdravotní pojištění a odpracovaná doba se jim nezapočítává do důchodu.
Podle generálního ředitele personálně-poradenské společnosti Trenkwalder Martina Mala jsou toto nejobvyklejší triky nepoctivých pracovních agentur. „Setkal jsem se s případy, kdy agentura po několik měsíců strhávala zaměstnanci tisíce korun z platu jako odměnu za sjednání práce. Poplatek agentuře přitom standardně platí společnost, která si zaměstnance najme,” popisuje Malo.
Nekalé aktivity by mohla omezit například loňská novela zákona o pracovních agenturách, která by měla eliminovat účelové zakládání agentur práce, jejichž prostřednictvím dochází k obcházení zákonů v oblasti zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení. Mimo zorné pole inspekčních orgánů však stojí ty firmy, které se s pořizováním licence neobtěžují vůbec a podnikají zcela načerno.
„Nezřídka jsou tyto nelegální agentury schopny objednávající firmě dodat „své“ lidi z hodiny na hodinu. Bez byrokracie, na smlouvu o dílo a za fakturační cenu ve výši pouhé mzdy legálního agenturního zaměstnance,“ popisuje prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
Nejvíce napoví reference
A jak najít toho správného zprostředkovatele? Nejdůležitější je vyhledat společnost s dobrými referencemi a kontakty na zaměstnavatele v oboru, kde hledáte práci. „Naši konzultanti každý den aktualizují databázi nabízených volných pracovních pozic. Uchazečům navíc poradíme, jak zapůsobit na výběrovém řízení a pomáháme jim až po nástup do nového zaměstnání. Z toho má totiž řada z nich často obavy,“ tvrdí Malo ze společnosti, která v personalistice působí více než třicet let. „Ze své pozice jsme připraveni lidem, kteří se cítí být poškozováni ze strany zprostředkovatele, pomoci radou nebo konzultací,“ dodává.
Desetina pracovních agentur je nelegálních, okrádají zaměstnance i stát, vyplývá z odhadů agentury Grafton
Zaměstnávání bez pracovní smlouvy nebo krácení odměn pro zaměstnance. Přestože vláda podmínky pro provozování pracovních agentur zpřísňuje, stále se najde dost takových, které hojně využívají legislativní mezery nebo právo přímo porušují.
Více než 2600 firem má v současnosti povolení Ministerstva práce a sociálních věcí zprostředkovávat lidem zaměstnání coby agentura práce. Další stovky subjektů pak tyto služby poskytují bez licence, tedy zcela načerno. Mnoho pracujících o tom často ani neví, a že něco není v pořádku, zjistí až v momentě, kdy onemocní a nedostanou ani korunu. Zprostředkovatel za ně také neplatí zdravotní pojištění a odpracovaná doba se jim nezapočítává do důchodu.
Podle generálního ředitele personálně-poradenské společnosti Trenkwalder Martina Mala jsou toto nejobvyklejší triky nepoctivých pracovních agentur. „Setkal jsem se s případy, kdy agentura po několik měsíců strhávala zaměstnanci tisíce korun z platu jako odměnu za sjednání práce. Poplatek agentuře přitom standardně platí společnost, která si zaměstnance najme,” popisuje Malo.
Nekalé aktivity by mohla omezit například loňská novela zákona o pracovních agenturách, která by měla eliminovat účelové zakládání agentur práce, jejichž prostřednictvím dochází k obcházení zákonů v oblasti zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení. Mimo zorné pole inspekčních orgánů však stojí ty firmy, které se s pořizováním licence neobtěžují vůbec a podnikají zcela načerno.
„Nezřídka jsou tyto nelegální agentury schopny objednávající firmě dodat „své“ lidi z hodiny na hodinu. Bez byrokracie, na smlouvu o dílo a za fakturační cenu ve výši pouhé mzdy legálního agenturního zaměstnance,“ popisuje prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
Nejvíce napoví reference
A jak najít toho správného zprostředkovatele? Nejdůležitější je vyhledat společnost s dobrými referencemi a kontakty na zaměstnavatele v oboru, kde hledáte práci. „Naši konzultanti každý den aktualizují databázi nabízených volných pracovních pozic. Uchazečům navíc poradíme, jak zapůsobit na výběrovém řízení a pomáháme jim až po nástup do nového zaměstnání. Z toho má totiž řada z nich často obavy,“ tvrdí Malo ze společnosti, která v personalistice působí více než třicet let. „Ze své pozice jsme připraveni lidem, kteří se cítí být poškozováni ze strany zprostředkovatele, pomoci radou nebo konzultací,“ dodává.
iDnes.cz > Ekonomika, 24. září 2018 1:00
Šedá zóna v podobě nelegálních zprostředkovatelů práce v Česku existuje dlouhodobě, v poslední době však díky dobře rozjeté ekonomice vzkvétá. České firmy pracovní sílu potřebují, jenže v řadě případů za ni nechtějí připlácet. Zčásti i proto, že jsou tlačeny svými odběrateli s cenami do kouta.
Pan R. je středoškolák ze Šumperska. Ačkoliv firmy shánějí lidi, jemu se v regionu nepodařilo najít legální práci, ze které by mohl živit rodinu a platit hypotéku. „Víc než 20 tisíc hrubého, aniž byste otročili na směny v nepřetržitém provozu a při dvanáctihodinových směnách, vám tu nikdo nedá,“ říká.
Popisuje své zkušenosti, kdy pracoval jako agenturní zaměstnanec na dělnické pozici v továrně vyrábějící díly pro autoprůmysl. „Panovaly tam nelidské podmínky, stres, přesčasy, zkušení kmenoví zaměstnanci odcházeli. Přes různé zprostředkovatele se tam točila řada cizinců – Ukrajinci, Italové, Poláci. Cizinci se chlubili tím, že berou víc než my z agentury. Jak je to možné, nevím,“ uvádí muž, který se rozhodl odejít za lépe placenou legální prací do masokombinátu v Německu. Má zhruba třikrát vyšší plat a zaměstnavatel mu hradí ubytování.
Levná práce na úkor státu
Zprostředkovatelé, takzvané zastřené agentury práce, dokážou dodat lidi zhruba o čtyřicet procent levněji než legální agentury. Je to na úkor státu, který nedostává daně a pojistné. Díky této úspoře mohou lákat pracovníky na o něco vyšší čisté mzdy než legální agentura. „Firmy vlastně nakupují kradenou práci. Odhadujeme, že minimálně 250 tisíc lidí je zaměstnáno nelegálně,“ říká Radovan Burkovič, šéf Asociace pracovních agentur, kterým nekalá konkurence kazí byznys.
Pracovat bez ochrany zákoníku práce a bez řádné smlouvy však není ochoten každý – například pan R. ze Šumperska nikoliv. Na výplatu bez dokladů a na ruku přistupují nejčastěji cizinci bez pracovního povolení a Češi, kteří potřebují své příjmy ukrýt před exekutorem.
Režim Ukrajina
Když se smlouvy správně nastaví, výrobní firma, která si od pochybné agentury lidi najme, je nepostižitelná. „Firmy často argumentují, že to ani nejsou jejich zaměstnanci a nemají s nimi nic společného,“ říká Michal Kubík, vedoucí úseku inspekce nelegálního zaměstnávání ze Státního úřadu inspekce práce (SÚIP). Úřad ročně provede na 10 tisíc kontrol nelegálního zaměstnávání, loni při nich odhalili 2 900 nelegálně zaměstnaných osob, z toho 1 900 cizinců ze zemí mimo EU.
„Od roku 2016 v souvislosti s ekonomickým růstem zaznamenáváme při kontrole vyšší počet nelegálních zaměstnanců ze třetích (mimo EU) zemí, většinou jsou to občané Ukrajiny,“ tvrdí Kubík. Česká vláda zčásti vyslyšela poptávku tuzemských firem po dovozu zahraničních pracovníků a spustila režim Ukrajina. Je to ovšem byrokraticky složité a navíc příchod pracovníků trvá příliš dlouho.
Sousední Polsko reagovalo rychleji a pustilo do země asi 1,5 milionu Ukrajinců. Část z nich teď nelegálně pracuje u nás, zneužívá se k tomu institut vyslání pracovníků a účelově založené firmy. Státní úřad inspekce práce loni udělil za zastřené zaměstnávání pokuty ve výši 15 milionů korun.
Dalších 11 milionů korun měly zaplatit legální agentury, které obcházely zákon. Například neplatily agenturním zaměstnancům stejně jako těm kmenovým nebo pracovníky přidělovaly na základě dohod o provedení práce. U nich se dá podvádět s počtem odpracovaných hodin a ušetřit na placení pojistného.
Úřad dostal 6 870 podnětů ke kontrole na nelegální práci. „Chodí nám od současných a bývalých zaměstnanců, od konkurence, máme podněty od lidí, že domek jejich souseda opravuje Ukrajinec,“ vyjmenovává Kubík. Pokuty se pohybují od 50 tisíc do 10 milionů korun. Toto číslo však podvodníky neděsí.
Bílí koně
Zastřená agentura, zapsaná v obchodním rejstříku na „bílé koně“, tedy bezdomovce nebo nedohledatelné cizince, je připravená okamžitě ukončit činnost a nikdo si na ní nic nevezme, žádné účetnictví se nevede.
„Říkám tomu systém vybuchujících firem. Organizátoři podvodu obratem převedou pracovníky pod předem připravenou zastřenou agenturu číslo dvě,“ říká Radovan Burkovič, šéf Asociace pracovních agentur. Pokuta od inspekce zůstane nezaplacená, byznys jede dál. Odpovědnost mají nést i firmy.
Kolik z pokut se podaří vymoct, úřad neeviduje, vymáhání mají na starosti celníci. Podle Burkoviče by pomohlo, kdyby za zaměstnávání nelegálů byli spoluodpovědní koneční uživatelé pracovníků, zpravidla výrobní firmy. „Navrhujeme do zákona o zaměstnanosti doplnit, že zastřené zprostředkování práce se postihuje nejen u nelegální agentury, ale také u uživatele pracovní síly, který to umožní,“ říká Burkovič.
Přísnější podmínky
Ministerstvo práce však tento návrh zatím nevyslyšelo.Změna by ale určitým způsobem mohla inspektorům SÚIP pomoci. „Pro vymožení pokuty Celním úřadem by mohlo být přínosné, kdyby ručil ten, u koho jsme to zjistili,“ připouští Kubík.
Jak dříve informovala MF DNES, nelegální zaměstnance dodané agenturami nebo zastřenými agenturami odhalil SÚIP také ve velkých firmách, jako je řetězec Tesco, Lesy ČR nebo Vodňanská drůbež (je stejně jako vydavatel MF DNES, společnost MAFRA, součástí holdingu Agrofert patřícího do sveřenského fondu premiéra Andreje Babiše).
Výrobní firmu, která práci lidí od zastřené agentury využívá, je však těžké postihnout. Inspektoři by museli při kontrole prokázat, že dochází k takzvané závislé práci – tedy že zaměstnanci dostávají od firmy pracovní pokyny, dělají s jejími nástroji a na jejích strojích či dostávají ochranné prostředky. Vše ale zpravidla bývá nastaveno tak, aby vina padla na dodavatelskou agenturu.
Ministerstvo práce loni zpřísnilo podmínky pro legální agentury práce, mimo jiné zavedlo povinnou půlmilionovou kauci, a jejich počet klesl o 544. Nelegálních agentur, které žádné povolení nemají, se to nijak nedotklo.
Čtvrt milionu lidí v Česku pracuje načerno. Za legální práci firmy nechtějí platit
Šedá zóna v podobě nelegálních zprostředkovatelů práce v Česku existuje dlouhodobě, v poslední době však díky dobře rozjeté ekonomice vzkvétá. České firmy pracovní sílu potřebují, jenže v řadě případů za ni nechtějí připlácet. Zčásti i proto, že jsou tlačeny svými odběrateli s cenami do kouta.
Pan R. je středoškolák ze Šumperska. Ačkoliv firmy shánějí lidi, jemu se v regionu nepodařilo najít legální práci, ze které by mohl živit rodinu a platit hypotéku. „Víc než 20 tisíc hrubého, aniž byste otročili na směny v nepřetržitém provozu a při dvanáctihodinových směnách, vám tu nikdo nedá,“ říká.
Popisuje své zkušenosti, kdy pracoval jako agenturní zaměstnanec na dělnické pozici v továrně vyrábějící díly pro autoprůmysl. „Panovaly tam nelidské podmínky, stres, přesčasy, zkušení kmenoví zaměstnanci odcházeli. Přes různé zprostředkovatele se tam točila řada cizinců – Ukrajinci, Italové, Poláci. Cizinci se chlubili tím, že berou víc než my z agentury. Jak je to možné, nevím,“ uvádí muž, který se rozhodl odejít za lépe placenou legální prací do masokombinátu v Německu. Má zhruba třikrát vyšší plat a zaměstnavatel mu hradí ubytování.
Levná práce na úkor státu
Zprostředkovatelé, takzvané zastřené agentury práce, dokážou dodat lidi zhruba o čtyřicet procent levněji než legální agentury. Je to na úkor státu, který nedostává daně a pojistné. Díky této úspoře mohou lákat pracovníky na o něco vyšší čisté mzdy než legální agentura. „Firmy vlastně nakupují kradenou práci. Odhadujeme, že minimálně 250 tisíc lidí je zaměstnáno nelegálně,“ říká Radovan Burkovič, šéf Asociace pracovních agentur, kterým nekalá konkurence kazí byznys.
Pracovat bez ochrany zákoníku práce a bez řádné smlouvy však není ochoten každý – například pan R. ze Šumperska nikoliv. Na výplatu bez dokladů a na ruku přistupují nejčastěji cizinci bez pracovního povolení a Češi, kteří potřebují své příjmy ukrýt před exekutorem.
Režim Ukrajina
Když se smlouvy správně nastaví, výrobní firma, která si od pochybné agentury lidi najme, je nepostižitelná. „Firmy často argumentují, že to ani nejsou jejich zaměstnanci a nemají s nimi nic společného,“ říká Michal Kubík, vedoucí úseku inspekce nelegálního zaměstnávání ze Státního úřadu inspekce práce (SÚIP). Úřad ročně provede na 10 tisíc kontrol nelegálního zaměstnávání, loni při nich odhalili 2 900 nelegálně zaměstnaných osob, z toho 1 900 cizinců ze zemí mimo EU.
„Od roku 2016 v souvislosti s ekonomickým růstem zaznamenáváme při kontrole vyšší počet nelegálních zaměstnanců ze třetích (mimo EU) zemí, většinou jsou to občané Ukrajiny,“ tvrdí Kubík. Česká vláda zčásti vyslyšela poptávku tuzemských firem po dovozu zahraničních pracovníků a spustila režim Ukrajina. Je to ovšem byrokraticky složité a navíc příchod pracovníků trvá příliš dlouho.
Sousední Polsko reagovalo rychleji a pustilo do země asi 1,5 milionu Ukrajinců. Část z nich teď nelegálně pracuje u nás, zneužívá se k tomu institut vyslání pracovníků a účelově založené firmy. Státní úřad inspekce práce loni udělil za zastřené zaměstnávání pokuty ve výši 15 milionů korun.
Dalších 11 milionů korun měly zaplatit legální agentury, které obcházely zákon. Například neplatily agenturním zaměstnancům stejně jako těm kmenovým nebo pracovníky přidělovaly na základě dohod o provedení práce. U nich se dá podvádět s počtem odpracovaných hodin a ušetřit na placení pojistného.
Úřad dostal 6 870 podnětů ke kontrole na nelegální práci. „Chodí nám od současných a bývalých zaměstnanců, od konkurence, máme podněty od lidí, že domek jejich souseda opravuje Ukrajinec,“ vyjmenovává Kubík. Pokuty se pohybují od 50 tisíc do 10 milionů korun. Toto číslo však podvodníky neděsí.
Bílí koně
Zastřená agentura, zapsaná v obchodním rejstříku na „bílé koně“, tedy bezdomovce nebo nedohledatelné cizince, je připravená okamžitě ukončit činnost a nikdo si na ní nic nevezme, žádné účetnictví se nevede.
„Říkám tomu systém vybuchujících firem. Organizátoři podvodu obratem převedou pracovníky pod předem připravenou zastřenou agenturu číslo dvě,“ říká Radovan Burkovič, šéf Asociace pracovních agentur. Pokuta od inspekce zůstane nezaplacená, byznys jede dál. Odpovědnost mají nést i firmy.
Kolik z pokut se podaří vymoct, úřad neeviduje, vymáhání mají na starosti celníci. Podle Burkoviče by pomohlo, kdyby za zaměstnávání nelegálů byli spoluodpovědní koneční uživatelé pracovníků, zpravidla výrobní firmy. „Navrhujeme do zákona o zaměstnanosti doplnit, že zastřené zprostředkování práce se postihuje nejen u nelegální agentury, ale také u uživatele pracovní síly, který to umožní,“ říká Burkovič.
Přísnější podmínky
Ministerstvo práce však tento návrh zatím nevyslyšelo.Změna by ale určitým způsobem mohla inspektorům SÚIP pomoci. „Pro vymožení pokuty Celním úřadem by mohlo být přínosné, kdyby ručil ten, u koho jsme to zjistili,“ připouští Kubík.
Jak dříve informovala MF DNES, nelegální zaměstnance dodané agenturami nebo zastřenými agenturami odhalil SÚIP také ve velkých firmách, jako je řetězec Tesco, Lesy ČR nebo Vodňanská drůbež (je stejně jako vydavatel MF DNES, společnost MAFRA, součástí holdingu Agrofert patřícího do sveřenského fondu premiéra Andreje Babiše).
Výrobní firmu, která práci lidí od zastřené agentury využívá, je však těžké postihnout. Inspektoři by museli při kontrole prokázat, že dochází k takzvané závislé práci – tedy že zaměstnanci dostávají od firmy pracovní pokyny, dělají s jejími nástroji a na jejích strojích či dostávají ochranné prostředky. Vše ale zpravidla bývá nastaveno tak, aby vina padla na dodavatelskou agenturu.
Ministerstvo práce loni zpřísnilo podmínky pro legální agentury práce, mimo jiné zavedlo povinnou půlmilionovou kauci, a jejich počet klesl o 544. Nelegálních agentur, které žádné povolení nemají, se to nijak nedotklo.
Novinky.cz 16. července 2018
Zaměstnávání bez pracovní smlouvy nebo krácení odměn pro zaměstnance. Přestože vláda podmínky pro provozování pracovních agentur zpřísňuje, stále se najde dost takových, které hojně využívají legislativní mezery nebo právo přímo porušují.
Více než 2.600 firem má v současnosti povolení Ministerstva práce a sociálních věcí zprostředkovávat lidem zaměstnání coby agentura práce. Další stovky subjektů pak tyto služby poskytují bez licence, tedy zcela načerno. Mnoho pracujících o tom často ani neví, a že něco není v pořádku, zjistí až v momentě, kdy onemocní a nedostanou ani korunu. Zprostředkovatel za ně také neplatí zdravotní pojištění a odpracovaná doba se jim nezapočítává do důchodu.
Podle generálního ředitele personálně-poradenské společnosti Trenkwalder Martina Mala jsou toto nejobvyklejší triky nepoctivých pracovních agentur. „Setkal jsem se s případy, kdy agentura po několik měsíců strhávala zaměstnanci tisíce korun z platu jako odměnu za sjednání práce. Poplatek agentuře přitom standardně platí společnost, která si zaměstnance najme,” popisuje Malo.
Nekalé aktivity by mohla omezit například loňská novela zákona o pracovních agenturách, která by měla eliminovat účelové zakládání agentur práce, jejichž prostřednictvím dochází k obcházení zákonů v oblasti zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení. Mimo zorné pole inspekčních orgánů však stojí ty firmy, které se s pořizováním licence neobtěžují vůbec a podnikají zcela načerno.
„Nezřídka jsou tyto nelegální agentury schopny objednávající firmě dodat „své“ lidi z hodiny na hodinu. Bez byrokracie, na smlouvu o dílo a za fakturační cenu ve výši pouhé mzdy legálního agenturního zaměstnance,“ popisuje prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
Nejvíce napoví reference
A jak najít toho správného zprostředkovatele? Nejdůležitější je vyhledat společnost s dobrými referencemi a kontakty na zaměstnavatele v oboru, kde hledáte práci. „Naši konzultanti každý den aktualizují databázi nabízených volných pracovních pozic. Uchazečům navíc poradíme, jak zapůsobit na výběrovém řízení a pomáháme jim až po nástup do nového zaměstnání. Z toho má totiž řada z nich často obavy,“ tvrdí Malo ze společnosti, která v personalistice působí více než třicet let. „Ze své pozice jsme připraveni lidem, kteří se cítí být poškozováni ze strany zprostředkovatele, pomoci radou nebo konzultací,“ dodává.
Nepoctivé agentury práce okrádají zaměstnance i stát. Jaké jsou jejich nejčastější triky?
Zaměstnávání bez pracovní smlouvy nebo krácení odměn pro zaměstnance. Přestože vláda podmínky pro provozování pracovních agentur zpřísňuje, stále se najde dost takových, které hojně využívají legislativní mezery nebo právo přímo porušují.
Více než 2.600 firem má v současnosti povolení Ministerstva práce a sociálních věcí zprostředkovávat lidem zaměstnání coby agentura práce. Další stovky subjektů pak tyto služby poskytují bez licence, tedy zcela načerno. Mnoho pracujících o tom často ani neví, a že něco není v pořádku, zjistí až v momentě, kdy onemocní a nedostanou ani korunu. Zprostředkovatel za ně také neplatí zdravotní pojištění a odpracovaná doba se jim nezapočítává do důchodu.
Podle generálního ředitele personálně-poradenské společnosti Trenkwalder Martina Mala jsou toto nejobvyklejší triky nepoctivých pracovních agentur. „Setkal jsem se s případy, kdy agentura po několik měsíců strhávala zaměstnanci tisíce korun z platu jako odměnu za sjednání práce. Poplatek agentuře přitom standardně platí společnost, která si zaměstnance najme,” popisuje Malo.
Nekalé aktivity by mohla omezit například loňská novela zákona o pracovních agenturách, která by měla eliminovat účelové zakládání agentur práce, jejichž prostřednictvím dochází k obcházení zákonů v oblasti zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení. Mimo zorné pole inspekčních orgánů však stojí ty firmy, které se s pořizováním licence neobtěžují vůbec a podnikají zcela načerno.
„Nezřídka jsou tyto nelegální agentury schopny objednávající firmě dodat „své“ lidi z hodiny na hodinu. Bez byrokracie, na smlouvu o dílo a za fakturační cenu ve výši pouhé mzdy legálního agenturního zaměstnance,“ popisuje prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
Nejvíce napoví reference
A jak najít toho správného zprostředkovatele? Nejdůležitější je vyhledat společnost s dobrými referencemi a kontakty na zaměstnavatele v oboru, kde hledáte práci. „Naši konzultanti každý den aktualizují databázi nabízených volných pracovních pozic. Uchazečům navíc poradíme, jak zapůsobit na výběrovém řízení a pomáháme jim až po nástup do nového zaměstnání. Z toho má totiž řada z nich často obavy,“ tvrdí Malo ze společnosti, která v personalistice působí více než třicet let. „Ze své pozice jsme připraveni lidem, kteří se cítí být poškozováni ze strany zprostředkovatele, pomoci radou nebo konzultací,“ dodává.
Deník, Zpravodajství, exkluzivně jen v tištěné verzi, pátek 15.06.2018
Letní brigádu dnes sežene takřka každý
• Diskuze
Český rozhlas Ostrava - Poradna, úterý 12.06.2018
Zkoumáte, jaké existují možnosti přivýdělku a jaká je situace na trhu, nebo se bojíte, že naletíte podvodníkům? Radí prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. Moderuje Stanislav Janalík.
Možnosti přivýdělku
Zkoumáte, jaké existují možnosti přivýdělku a jaká je situace na trhu, nebo se bojíte, že naletíte podvodníkům? Radí prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. Moderuje Stanislav Janalík.
• Diskuze
