Názory, stanoviska, materiály z konferencí
22.11.2021
Ministerstvo práce prosadilo, aby zaměstnavatelé s účinností od 1. ledna 2022 vypláceli zaměstnancům o 1.000,- Kč měsíčně hrubého více, než v současnosti. K tomu by zaměstnavatelé měli vyplácet i vyšší zaručené mzdy.. Jde o již deváté zvýšení minimálních a zaručených mezd za posledních 8 let, kdy spolu vládne ANO a ČSSD, podpořené některou z dalších stran. APA proto podpořila stanoviska Hospodářské komory a AMSP, jíchž je členem, že vzhledem k pokračujícím restriktivním opatřením vlády proti šíření nemoci covid-19 považuje všechny varianty na zvýšení minimální mzdy za nepřiměřené a naprosto mimo ekonomickou realitu podnikatelského sektoru. Leč hlas těch, kteří jako jediní přinášejí této zemi práci a peníze, byl opět nevyslyšen.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Současná úroveň minimální mzdy je přiměřená. Její nárůst od roku 2022 o celý 1 tis. Kč je neskutečným populismem končící levicové menšinové vlády ANO + ČSSD s podporou KSČM
Asociace pracovních agentur (APA) dlouhodobě a konzistentně zastává názor, že minimální mzda, nesvázaná s produktivitou práce a rostoucí bez ohledu na hospodářské cykly, dokonce bez ohledu na hospodářskou krizi, způsobenou restriktivními opatřeními končící vlády díky koronavirové hysterii, je úplný nesmysl v podání populistických ekonomických diletantů. Přesto vláda, zastoupena ministryní Maláčovou z ČSSD na MPSV, opět prosadila zvýšení minimální mzdy pro rok 2022 a to dokonce o 1 tis. Kč. Tedy s povinnými odvody pro zaměstnavatele o 1.340,- Kč. Rozhodování jako z jiné planety a samozřejmě bez jakékoli odpovědnosti, když ČSSD ani KSČM se do Sněmovny Parlamentu ČR ve volbách nedostaly a vládní hnutí ANO končí v opozici. Fakticky je to časovaná bomba budousí vládě 5koalice, která kromě rok a půl trvající decimace hospodářství nesmyslnými vládními opatřeními, růstu cen energií a narušených logistických řetězců bude řešit administrativné plošné zvýšení mzdových nákladů. Nejen v soukromé, ale díky dalším návrhům končící vlády i ve statní sféře. A to vše na stamiliardový dluh státního rozpočtu.Ministerstvo práce prosadilo, aby zaměstnavatelé s účinností od 1. ledna 2022 vypláceli zaměstnancům o 1.000,- Kč měsíčně hrubého více, než v současnosti. K tomu by zaměstnavatelé měli vyplácet i vyšší zaručené mzdy.. Jde o již deváté zvýšení minimálních a zaručených mezd za posledních 8 let, kdy spolu vládne ANO a ČSSD, podpořené některou z dalších stran. APA proto podpořila stanoviska Hospodářské komory a AMSP, jíchž je členem, že vzhledem k pokračujícím restriktivním opatřením vlády proti šíření nemoci covid-19 považuje všechny varianty na zvýšení minimální mzdy za nepřiměřené a naprosto mimo ekonomickou realitu podnikatelského sektoru. Leč hlas těch, kteří jako jediní přinášejí této zemi práci a peníze, byl opět nevyslyšen.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
• Diskuze •
21.06.2021
SPOLEČNÁ INICIATIVA APPS A APA K ČLÁNKU MINISTRA VNITRA A MINISTRYNĚ PRÁCE ZE 14.06.2021 NA IDNES.CZ.
Podepsáni Členové výboru APA a Prezident APA a Prezídium APPS a výkonný manažer APPS
Společná iniciativa APPS a APA ohledně článku na IDnes.cz 14.06.2021 „Zaměstnanci agentur nemají podle ČSSD konkurovat neférově českým zaměstnancům"
APPS a APA žádají ve společné iniciativě v reakci na lživý a dehonestující článek na IDnes.cz 14.06.2021 „Zaměstnanci agentur nemají podle ČSSD konkurovat neférově českým zaměstnancům" veřejnou omluvu legálním agenturám práce s povolením GŘ ÚP jak od ministra vnitra Hamáčka, tak ministryně práce Maláčové. Vedení předvolební kampaně ve stylu veřejného ostouzení, dehonestování a pomluv legálních firem, z jejichž daní a daní jejich zaměstnanců jsou mimochodem oba aktéři placeni, je nepřijatelné. Současně vyzývají redakci Idnes.cz, aby se zdržela zveřejňování lží a polopravd a její novináři se chovali jako profesioálové a informace politiků před zveřejněním prověřovali minimálně směrem k platné legislativě.SPOLEČNÁ INICIATIVA APPS A APA K ČLÁNKU MINISTRA VNITRA A MINISTRYNĚ PRÁCE ZE 14.06.2021 NA IDNES.CZ.
Podepsáni Členové výboru APA a Prezident APA a Prezídium APPS a výkonný manažer APPS
• Diskuze •
15.05.2021
APA proto volá po ukončení tohoto nesmyslu ve firmách, který se stejně jako hromadné testování ve školách ukázal jen jako černá díra na peníze firem a škol a rychlý výdělek pro koronavirové milionáře. Absolutně pak nesouhlasí se zavedením kratších intervalů, už nynější jsou hlavně ve firmách s nepravidleným režimem obtížně realizovatelné a drahé. Vládou nastavená podpora ve výši 60,- Kč / zaměstnanec / týden je pak směšně trapná. Testů zpočátku nebyl dostatek, stály i několik stokoru. Pak jich bylo na trhu více, ale přiblížit se k ceně 60,- Kč znamenalo a znamená nakupovat v tisících kusech naráz.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
APA nesouhlasí a dalším pokračováním testování ve firmách, natožpak zkrácením intervalu testování
Zmateně a zcela odtrženě od praxe vládou přijaté testování ve firmách, které doposud musí každý týden podstoupit všichni zaměstnanci a osoby pohybující se v areálu firmy, trvá a časově, finančně a administrativně zatěžuje firmy i jejich zaměstnance. Ti závislí na příjezdech hromadné dopravy do práce musí desítky minut věnovat úkonu, který naprosto o ničem nevypovídá. Kromě faktu, že firmy nejsou žádnou líhní virů a zaměstnanci jejich roznašeči, když data od členských agentur práce hovoří jasně. Obvykle na 400-500 antigenně otestovaných připadá 1 pozitivně testovaný, ale následný PCR test ho obvykle vyloučí jajo negativního.APA proto volá po ukončení tohoto nesmyslu ve firmách, který se stejně jako hromadné testování ve školách ukázal jen jako černá díra na peníze firem a škol a rychlý výdělek pro koronavirové milionáře. Absolutně pak nesouhlasí se zavedením kratších intervalů, už nynější jsou hlavně ve firmách s nepravidleným režimem obtížně realizovatelné a drahé. Vládou nastavená podpora ve výši 60,- Kč / zaměstnanec / týden je pak směšně trapná. Testů zpočátku nebyl dostatek, stály i několik stokoru. Pak jich bylo na trhu více, ale přiblížit se k ceně 60,- Kč znamenalo a znamená nakupovat v tisících kusech naráz.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
• Diskuze •
30.11.2020
Ministerstvo práce navrhuje, aby zaměstnavatelé s účinností od 1. ledna 2021 vypláceli zaměstnancům o 400,- Kč, 900,- Kč, 1.400,- Kč nebo dokonce 1.800,- Kč měsíčně hrubého více, než v současnosti. K tomu by zaměstnavatelé měli vyplácet i vyšší zaručené mzdy (návrh zde). APA proto podporuje stanovisko Hospodářské komory, jíž je členem, že vzhledem k pokračujícím restriktivním opatřením vlády proti šíření nemoci covid-19 považuje všechny varianty na zvýšení minimální mzdy za nepřiměřené ekonomické realitě podnikatelského sektoru.
Vláda ČR na svém pondělním zasedání opět nevyslyšela hlas rozumu z podnikatelské sféry a populisticky v době krize a škod, způsobené jejími zákazy, opět zvedla minimální mzdu o "kopromisních 600,- Kč na 15.200,- Kč". Jak uvedlo MPSV v tiskové zprávě na svém webu.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Úroveň minimální mzdy je přiměřená, další její nárůst od roku 2021, i s ohledem na situaci firem, Asociace pracovních agentur vládě nedoporučuje, stejně jako Hospodářská komora ČR
Asociace pracovních agentur (APA) dlouhodobě a konzistentně zastává názor, že minimální mzda, nesvázaná s produktivitou práce a rostoucí bez ohledu na hospodářské cykly, dokonce bez ohledu na hospodářskou krizi, způsobenou restriktivními opatřeními vlády díky koronavirové hysterii, je úplný nesmysl v podání populistických ekonomických diletantů. Přesto vláda, zastoupena ministryní z ČSSD na MPSV, opět navrhuje 4 varianty na rok 2021, všechny počítající se zvýšením minimální mzdy. Jako z jiné planety.Ministerstvo práce navrhuje, aby zaměstnavatelé s účinností od 1. ledna 2021 vypláceli zaměstnancům o 400,- Kč, 900,- Kč, 1.400,- Kč nebo dokonce 1.800,- Kč měsíčně hrubého více, než v současnosti. K tomu by zaměstnavatelé měli vyplácet i vyšší zaručené mzdy (návrh zde). APA proto podporuje stanovisko Hospodářské komory, jíž je členem, že vzhledem k pokračujícím restriktivním opatřením vlády proti šíření nemoci covid-19 považuje všechny varianty na zvýšení minimální mzdy za nepřiměřené ekonomické realitě podnikatelského sektoru.
Vláda ČR na svém pondělním zasedání opět nevyslyšela hlas rozumu z podnikatelské sféry a populisticky v době krize a škod, způsobené jejími zákazy, opět zvedla minimální mzdu o "kopromisních 600,- Kč na 15.200,- Kč". Jak uvedlo MPSV v tiskové zprávě na svém webu.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
• Diskuze •
29.09.2020
APPS, založená roku 2002, v současnosti sdružuje 36 agentur práce a personálně-poradenských společností. Naši členové pokrývají až 30% tržního podílu na trhu v České republice a zaměstnávají celkem až 100 000 dočasně přidělených zaměstnanců a jsou tak jedněmi z největších zaměstnavatelů na trhu práce.
APA, založená roku 2001, je neziskovou profesní organizací sdružující 41 agentur práce, převážně poskytovatele dočasné pracovní výpomoci. Historicky menší a střední agentury práce s českými majiteli, kteří v nich současně pracují. Ročně dočasně přidělí 32.000 zaměstnanců a dalším třem tisícům zprostředkuje práci přímo u firem.
V souvislosti s vládním návrhem Kurzarbeitu z 25.9.2020 si dovolujeme upozornit, že v této podobě bohužel neochrání velkou část zaměstnanců a neumožní jim částečnou zaměstnanost, právě naopak přispěje k jejich okamžitému propuštění.
Při přechodných hospodářských potížích tak zaměstnanec nebude nadále zaměstnán a přijde o příjem. Státu budou vznikat náklady související s nezaměstnaností a nebude udržena domácí spotřeba stimulující hospodářský růst.
Podpora se totiž týká podle vládních podmínek pouze stálých zaměstnanců, kteří jsou u zaměstnavatele alespoň 3 měsíce a mají smlouvu na dobu neurčitou. Pomíjí však velmi významnou část kmenových zaměstnanců firem, kteří jsou v posledních letech přijímáni pouze na Pracovní smlouvy na dobu určitou, které jim jsou v souladu se Zákoníkem práce následně maximálně 2x prodlouženy. Opět ale na dobu určitou. Odhadem se jedná o minimálně 20% všech zaměstnanců na trhu práce, kteří budou obratem propuštěni.
Podobná situace je u osob pracujících na Dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti, kteří zajišťují příležitostné práce u firem, nebo jde o střídání více sob na 1 pracovním místě. Také mají Dohodu uzavřenu na dobu určitou, obvykle na pár měsíců nebo 1 rok. Ti by z působnosti Kurzarbeitu také vypadli, přestože to bývá jejich jediný příjem.
Doba určitá je vyžadována přímo Zákoníkem práce, §309 odst.6, jako maximálně 12 měsíců i v případě cca 300.000 agenturních zaměstnanců: „Agentura práce nemůže téhož zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce u téhož uživatele na dobu delší než 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Toto omezení neplatí v případech, kdy o to agenturu práce požádá zaměstnanec agentury práce, nebo jde-li o výkon práce na dobu náhrady za zaměstnankyni uživatele, která čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, nebo za zaměstnance uživatele, který čerpá rodičovskou dovolenou.“ I těm hrozí ihned propuštění.
Vládou schválený návrh zákona putuje do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, aby byl co nejdříve projednán ve stavu legislativní nouze. Má přímo 1. listopadu 2020 navázat na stávající program Antivirus, který bude ukončen k 31. říjnu 2020. Aby bylo dosaženo cíle zákonné úpravy Kurzarbeit, považujeme za nutné podmínku smlouvy na dobu neurčitou z návrhu vypustit.
V Praze, dne 29. 9. 2020 Podepsáni Členové výboru APA a Prezident APA a Prezídium APPS a výkonný manažer APPS
SPOLEČNÁ INICIATIVA APPS A APA K VLÁDNÍMU NÁVRHU KURZARBEITU.
SPOLEČNÁ INICIATIVA KE KURZARBEITU NA WEBU APPS.
SPOLEČNÁ INICIATIVA APPS A APA K VLÁDNÍMU NÁVRHU KURZARBEITU
Asociace pracovních agentur (APA) je přesvědčena, že v souvislosti s kurzarbeitem, jako budoucím nástrojem pro překlenutí nezaměstnanosti, jsme všichni na jedné lodi. Úředníci Ministerstva financí a Ministerstva práce a sociálních, kteří na vládním návrhu bez zástupců zaměstnanců i zaměstnavatelů urychleně pracovali, si to zjevně nemyslí. A házejí v něm nejen 300.000 agenturních zaměstnanců přes palubu.APPS, založená roku 2002, v současnosti sdružuje 36 agentur práce a personálně-poradenských společností. Naši členové pokrývají až 30% tržního podílu na trhu v České republice a zaměstnávají celkem až 100 000 dočasně přidělených zaměstnanců a jsou tak jedněmi z největších zaměstnavatelů na trhu práce.
APA, založená roku 2001, je neziskovou profesní organizací sdružující 41 agentur práce, převážně poskytovatele dočasné pracovní výpomoci. Historicky menší a střední agentury práce s českými majiteli, kteří v nich současně pracují. Ročně dočasně přidělí 32.000 zaměstnanců a dalším třem tisícům zprostředkuje práci přímo u firem.
V souvislosti s vládním návrhem Kurzarbeitu z 25.9.2020 si dovolujeme upozornit, že v této podobě bohužel neochrání velkou část zaměstnanců a neumožní jim částečnou zaměstnanost, právě naopak přispěje k jejich okamžitému propuštění.
Při přechodných hospodářských potížích tak zaměstnanec nebude nadále zaměstnán a přijde o příjem. Státu budou vznikat náklady související s nezaměstnaností a nebude udržena domácí spotřeba stimulující hospodářský růst.
Podpora se totiž týká podle vládních podmínek pouze stálých zaměstnanců, kteří jsou u zaměstnavatele alespoň 3 měsíce a mají smlouvu na dobu neurčitou. Pomíjí však velmi významnou část kmenových zaměstnanců firem, kteří jsou v posledních letech přijímáni pouze na Pracovní smlouvy na dobu určitou, které jim jsou v souladu se Zákoníkem práce následně maximálně 2x prodlouženy. Opět ale na dobu určitou. Odhadem se jedná o minimálně 20% všech zaměstnanců na trhu práce, kteří budou obratem propuštěni.
Podobná situace je u osob pracujících na Dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti, kteří zajišťují příležitostné práce u firem, nebo jde o střídání více sob na 1 pracovním místě. Také mají Dohodu uzavřenu na dobu určitou, obvykle na pár měsíců nebo 1 rok. Ti by z působnosti Kurzarbeitu také vypadli, přestože to bývá jejich jediný příjem.
Doba určitá je vyžadována přímo Zákoníkem práce, §309 odst.6, jako maximálně 12 měsíců i v případě cca 300.000 agenturních zaměstnanců: „Agentura práce nemůže téhož zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce u téhož uživatele na dobu delší než 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Toto omezení neplatí v případech, kdy o to agenturu práce požádá zaměstnanec agentury práce, nebo jde-li o výkon práce na dobu náhrady za zaměstnankyni uživatele, která čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, nebo za zaměstnance uživatele, který čerpá rodičovskou dovolenou.“ I těm hrozí ihned propuštění.
Vládou schválený návrh zákona putuje do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, aby byl co nejdříve projednán ve stavu legislativní nouze. Má přímo 1. listopadu 2020 navázat na stávající program Antivirus, který bude ukončen k 31. říjnu 2020. Aby bylo dosaženo cíle zákonné úpravy Kurzarbeit, považujeme za nutné podmínku smlouvy na dobu neurčitou z návrhu vypustit.
V Praze, dne 29. 9. 2020 Podepsáni Členové výboru APA a Prezident APA a Prezídium APPS a výkonný manažer APPS
SPOLEČNÁ INICIATIVA APPS A APA K VLÁDNÍMU NÁVRHU KURZARBEITU.
SPOLEČNÁ INICIATIVA KE KURZARBEITU NA WEBU APPS.
• Diskuze •
29.06.2020
Na úvod bychom rádi, aby bylo ve vypořádání připomínek používáno správných názvů připomínkovatelů. APA je Asociace pracovních agentur, ne Asociace personálních agentur, protože většinově sdružuje poskytovatele dočasného přidělování, ne zprostředkovatele práce, jež jsou hovorově označováni personální agentury.
Rádi bychom rovněž, aby k vypořádání 98 stránkového přípisu, bylo ponecháno více času, než jen 3 dny – rozeslán 23.6.2020 odpoledne, lhůta do 26.6.2020.
Tak, jak píše SP ČR: “V oblasti návrhů regulujících agenturní zaměstnávání požadujeme zapracovat úpravu, která cílí na omezení nelegálních praktik v oblasti agenturního zaměstnávání - rozšíření sankcí za zastřené zprostředkování zaměstnání na uživatele. Na tomto opatření panovala v rámci projednávání Balíčku zaměstnanosti shoda a bylo považováno za zásadní, neboť primárním cílem je omezit nelegální agenturní zaměstnávání (pozn. i s vědomím probíhající novelizace azylového a cizineckého zákona, kde se navrhuje zapracovat tuto úpravu, duplicitu lze následně odstranit podle toho, jak budou novely procházet legislativním procesem).” jsme v souladu i za agenturní zaměstnávání. Kdo platí, rozhoduje. Ten nakupuje nelegální práci a buduje trh nelegálních agentur práce a nelegálních zaměstnanců, ten by měl být postižen především. Kde není poptávka, není ani nabídka. Se stanoviskem SP ČR souhlasí i KZPS a žádá postihy objednavatelů, kteří zastřené agenturní zaměstnávání umožňují. Připojuje se i ÚZS ČR a AKV. Proto souhlasíme s vypořádáním Akceptováno částečně. Do tohoto návrhu zákona bude inkorporován totožný návrh úpravy obsažené v novele azylového zákona stran postihu zastřeného zprostředkování zaměstnání, neboť se jedná o zcela zásadní opatření. Tedy bude v obou zákonech a zůstane v tom, který projde legislativním procesem dříve.
Volání ČMKOS po dalším zpřísňování legálního agenturního zaměstnávání, jak jej opět zopakovali, namísto postihů nelegálů a jejich objednavatelů, totiž už roky působí pravý opak. Stejně jako další snahy po regulaci legálního podnikání budou jen podporovat to nelegální. Objednávající firmy nemají na výběr a jsou jako objednavatel dnes nepostižitelné. Ostatně na to upozorňuje ohledně zpřísňování režimu pro agentury práce obsáhle i ÚV ČR-KLM, že nejsou obsaženy dopady nově zákonem zaváděných opatření vůči legálním agenturám práce a způsobu jejich vzniku. Stejně jako se nikdo v minulosti nezabýval dopady povinného pojištění agentur práce proti úpadku, zákazu dočasného přidělování osob zdravotně znevýhodněných na agentury práce i na ně samotné, natožpak se zavedením povinného zaměstnávání osoby odpovědného zástupce či půlmilionové kauce. Ta sama vymazala během 3 měsíců z legálního trhu práce 40% legálních agentur práce s povolením k dočasnému přidělování. Jinými slovy přenechala trh nelegálům, protože poptávka po zaměstnancích na přelomu let 2017/2018 nezmizela, naopak posílila. Jinými slovy MPSV spolu se zákonodárci významně posílilo roli nelegálních agentur práce. A donutilo propuštěné agenturní zaměstnance z legálních agentur práce, obracet se na nelegály, kteří u firem zaujali jejich místo.
Nemůžeme souhlasit s neakceptováním připomínky K bodu 16 (původní bod 14) - § 58a zrušit povinné pojištění agentur práce proti úpadku. Jeho zachování dále prohlubuje diskriminaci agenturních zaměstnanců i agentur práce. Jak uvádějí zástupci pojiš´toven Česká podnikatelská a Slavia, první neregistrují žádnou pojistnou událost za 7 let existence pojištění, druzí 2, což je v poměru k počtu dočasně přidělujících agentur práce oscilujícím 7 let kolem 1.200, směšné číslo. Avšak všechny 3 pojišťovny, včetně Generali, které ho jejdině poskytují, jsou s tímto produktem s nulovým rizikem a vysokými pojistnými částkami spokojeny. Výdělek bez rizika na základe korupční legislativy se tomu říká. V tomto období navíc část pojišťoven odmítá pojišťovat nově vzniklé agentury práce bez historie, což je v přímém rozporu se svobodou podnikání, kdy díky nesmyslnému zákonu jeden soukromý subjekt rozhoduje o bytí a nebytí druhého soukromého subjektu. Proto nesouhlasíme s vypořádáním a opět žádáme zrušení §58a.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
STANOVISKO Asociace pracovních agentur k vypořádání připomínek k návrhu novely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
Asociace pracovních agentur (APA) obdržela 23.06.2020 vypořádání svých připomínek k předloženému návrhu zákona a zaujímá k němu následující stanovisko:Na úvod bychom rádi, aby bylo ve vypořádání připomínek používáno správných názvů připomínkovatelů. APA je Asociace pracovních agentur, ne Asociace personálních agentur, protože většinově sdružuje poskytovatele dočasného přidělování, ne zprostředkovatele práce, jež jsou hovorově označováni personální agentury.
Rádi bychom rovněž, aby k vypořádání 98 stránkového přípisu, bylo ponecháno více času, než jen 3 dny – rozeslán 23.6.2020 odpoledne, lhůta do 26.6.2020.
Tak, jak píše SP ČR: “V oblasti návrhů regulujících agenturní zaměstnávání požadujeme zapracovat úpravu, která cílí na omezení nelegálních praktik v oblasti agenturního zaměstnávání - rozšíření sankcí za zastřené zprostředkování zaměstnání na uživatele. Na tomto opatření panovala v rámci projednávání Balíčku zaměstnanosti shoda a bylo považováno za zásadní, neboť primárním cílem je omezit nelegální agenturní zaměstnávání (pozn. i s vědomím probíhající novelizace azylového a cizineckého zákona, kde se navrhuje zapracovat tuto úpravu, duplicitu lze následně odstranit podle toho, jak budou novely procházet legislativním procesem).” jsme v souladu i za agenturní zaměstnávání. Kdo platí, rozhoduje. Ten nakupuje nelegální práci a buduje trh nelegálních agentur práce a nelegálních zaměstnanců, ten by měl být postižen především. Kde není poptávka, není ani nabídka. Se stanoviskem SP ČR souhlasí i KZPS a žádá postihy objednavatelů, kteří zastřené agenturní zaměstnávání umožňují. Připojuje se i ÚZS ČR a AKV. Proto souhlasíme s vypořádáním Akceptováno částečně. Do tohoto návrhu zákona bude inkorporován totožný návrh úpravy obsažené v novele azylového zákona stran postihu zastřeného zprostředkování zaměstnání, neboť se jedná o zcela zásadní opatření. Tedy bude v obou zákonech a zůstane v tom, který projde legislativním procesem dříve.
Volání ČMKOS po dalším zpřísňování legálního agenturního zaměstnávání, jak jej opět zopakovali, namísto postihů nelegálů a jejich objednavatelů, totiž už roky působí pravý opak. Stejně jako další snahy po regulaci legálního podnikání budou jen podporovat to nelegální. Objednávající firmy nemají na výběr a jsou jako objednavatel dnes nepostižitelné. Ostatně na to upozorňuje ohledně zpřísňování režimu pro agentury práce obsáhle i ÚV ČR-KLM, že nejsou obsaženy dopady nově zákonem zaváděných opatření vůči legálním agenturám práce a způsobu jejich vzniku. Stejně jako se nikdo v minulosti nezabýval dopady povinného pojištění agentur práce proti úpadku, zákazu dočasného přidělování osob zdravotně znevýhodněných na agentury práce i na ně samotné, natožpak se zavedením povinného zaměstnávání osoby odpovědného zástupce či půlmilionové kauce. Ta sama vymazala během 3 měsíců z legálního trhu práce 40% legálních agentur práce s povolením k dočasnému přidělování. Jinými slovy přenechala trh nelegálům, protože poptávka po zaměstnancích na přelomu let 2017/2018 nezmizela, naopak posílila. Jinými slovy MPSV spolu se zákonodárci významně posílilo roli nelegálních agentur práce. A donutilo propuštěné agenturní zaměstnance z legálních agentur práce, obracet se na nelegály, kteří u firem zaujali jejich místo.
Nemůžeme souhlasit s neakceptováním připomínky K bodu 16 (původní bod 14) - § 58a zrušit povinné pojištění agentur práce proti úpadku. Jeho zachování dále prohlubuje diskriminaci agenturních zaměstnanců i agentur práce. Jak uvádějí zástupci pojiš´toven Česká podnikatelská a Slavia, první neregistrují žádnou pojistnou událost za 7 let existence pojištění, druzí 2, což je v poměru k počtu dočasně přidělujících agentur práce oscilujícím 7 let kolem 1.200, směšné číslo. Avšak všechny 3 pojišťovny, včetně Generali, které ho jejdině poskytují, jsou s tímto produktem s nulovým rizikem a vysokými pojistnými částkami spokojeny. Výdělek bez rizika na základe korupční legislativy se tomu říká. V tomto období navíc část pojišťoven odmítá pojišťovat nově vzniklé agentury práce bez historie, což je v přímém rozporu se svobodou podnikání, kdy díky nesmyslnému zákonu jeden soukromý subjekt rozhoduje o bytí a nebytí druhého soukromého subjektu. Proto nesouhlasíme s vypořádáním a opět žádáme zrušení §58a.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
• Diskuze •
20.02.2020
1. APA vyjadřuje připomínku hned k ČÁSTI PRVNÍ návrhu:
Doplňují se body 69a a 71a, které znějí:
V § 139 odst. 1 písm. i) a v § 140 odst. 1 písm. g) se na konci doplňují slova „nebo využije zastřeně zprostředkované zaměstnání“.
Odůvodnění: návrh novely - k našemu údivu opět - neobsahuje na všech pracovních setkáních všemi stranami navrhovanou sankci pro ty, kteří využívají zastřené zprostředkování zaměstnání a vytvářejí tak po něm poptávku na trhu práce. Podrobovat sankci pouze ty, kteří zastřené zaměstnání zprostředkovávají, je naprosto nedostatečné. Protože jejich nelegální nabídka je vyvolávána opakovaně nelegální poptávkou firem, které chtějí ušetřit náklady na pracovní sílu tím, že nevyužívají zprostředkování prostřednictvím legálních agentur práce. Postih pro odběratele za umožnění zastřeného zprostředkování zaměstnání, tj. stejný postih, jako už nyní má pseudoagentura (do 10 mil. Kč) a původně navrhované ustanovení: „Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se přestupku dopustí tím, že zastřené zprostředkování zaměstnání umožní.“, ve verzi pro připomínkové řízení není! Tento jev je v posledních 5 letech velmi rozšířen.
Má velmi negativní dopad na agenturní zaměstnance, kteří jimi v důsledku zastřené zprostředkování zaměstnání nejsou a postrádají tak veškeré prvky ochrany dle Zákoníku práce §§307-309. Zejména pak instituty dočasného přidělení, BOZP a srovnatelných mzdových a pracovních podmínek. Setkáváme se na trhu práce nejen s vyplácením pouze minimálních mezd, ale dokonce na Dohody o provedení práce a prostřednictvím personálně propojených firem. Zaměstnanci tak dostávají mzdu, ale nedosahují u jednotlivých firem hranice pro odvod sociálního a zdravotního pojištění a ani zaměstnavatel je nemusí odvádět. Tedy účtovat odběrateli. Takto prodaný zaměstnanec nemá žádnou ochranu v době nemoci, nemoci rodinného příslušníka, ztráty zaměstnání ani odpracovanou dobu pro starobní důchod. Obvykle se těchto vztahů účastní osoby v exekuci, kterých je aktuálně podle statistiky v ČR 1 milion. Je tedy obrovský šedý a černý trh práce, kde zaměstnanec, aby mu zůstala mzda a unikl exekuci, přijímá nabídky zastřeného zprostředkování zaměstnání jako ekonomickou výhodu. To jednak znevýhodňuje jeho věřitele, ale současně také zvyšuje díky úrokům jeho nesplácené dluhy.
Dále má tento jev dopad na nekalou konkurenci mezi firmami. Ty, které využívají zastřené zprostředkování zaměstnání, mají poloviční, až třetinové mzdové náklady na zaměstnance a tím získávají nelegálně nekalou konkurenční výhodu oproti poctivým firmám. Protože ceny svých výrobků a služeb přizpůsobují sníženým nákladům, vznikají zde pevné mafiánské struktury a svazky, založené na třístranné výhodnosti objednavatel – nelegální dodavatel – zastřený agenturní zaměstnanec, kdy ani jedna strana nemá důvod protiprávní stav hlásit úřadům. Naopak spolupracují úzce na utajení takových struktur a společně vylepšují metody pro případné kontroly. A to včetně vykořisťování zahraničních zaměstnanců ze zemí mimo EU, kteří jsou drženi uvnitř továrních komplexů, staveb či lesů, jak se mnohokráte prokázalo, a významně porušují bezpečnost práce nedodržováním maximální délky směn ani délky odpočinku mezi směnami ani přestávky v týdnu. A jak již bylo zmíněno, českých občanů v exekuci.
Současně má tento jev negativní dopad na rozpočet České republiky, protože stávající odhad nelegálů je ve výši počtu legálních agenturních zaměstnanců. Tedy 300.000 osob. Pokud by každá z nich pracovala za srovnatelných podmínek, které jsou zhruba dvojnásobně vysoké, nevydělávali by 10 tisíc korun českých čisté mzdy na Dohodu o provedení práce (DPP), ale dvojnásobek na Dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo Pracovní smlouvu (PS), jelikož jako agenturní zaměstnanci sjednat DPP nesmí. Dnes z těch 10 tisíc Kč na DPP neodvádějí nic nebo jen zaměstnanec a pouze 15% daň z příjmu ze závislé činnosti. Tedy 1.500,- Kč měsíčně. U DPČ či PS a 20 tisíc Kč čisté mzdy by odvedli společně zaměstnanec a zaměstnavatel měsíčně na sociálním pojištění 8.138,- Kč, na zdravotním pojištění 3.510. Kč a na dani z příjmu ze závislé činnosti po uplatnění slev a zvýhodnění 3.150,- Kč.
Celkem stát přichází u 1 zaměstnance za 1 měsíc o 14.798,- Kč. Při 300.000 nelegálních zaměstnancích je to měsíčně 4 miliardy 439 milionů a 400 tisíc Kč.
Ročně tím nelegální struktury připraví rozpočet České republiky o 53 miliard 272 milionů 800 tisíc Kč.
APA navrhuje postih i toho, kdo zastřené agenturní zaměstnání umožní. Tato připomínka je zásadní.
2. Návrh dále v několika bodech navrhuje změny v obsahu povinného pojištění agentur práce proti úpadku, novela ho má dále zpřísnit a rozšířit kromě pracovních poměrů, tedy Pracovních smluv, i na Dohody o pracovní činnosti. To je podle APA zbytečné:
Odůvodnění: Povinnost zahrnout do pojištění DPČ nepřímo platí už teď. Jen to nevyplývá výslovně ze Zákona o zaměstnanosti, ale ze Zákoníku práce, kam Zákon o zaměstnanosti odkazuje. Nicméně APA navrhuje zrušení povinného pojištění agentur práce jako diskriminaci agenturních zaměstnanců, kteří tím ztrácejí státní ochranu z rukou Úřadu práce, jako mají všichni ostatní zaměstnanci, a jsou vydáni napospas komerčním pojišťovacím subjektům, tedy se dostávají z roviny veřejnoprávní do roviny soukromoprávní. Tato diskriminace je nepřípustná.
Dále povinné pojištění pro případ úpadku - na rozdíl od běžných zaměstnavatelů - platí agenturní zaměstnanci vlastně dvakrát. Jednou sami prostřednictvím státního sociálního pojištění, které jim zajišťuje ochranu při úpadku zaměstnavatele a vyplacení až 3 dlužných mezd, a podruhé je platí sama agentura práce, čímž své služby zdražuje. Plnění je však agenturním zaměstnanců poskytováno jen jedno, a to soukromé. Tato diskriminace je nepřípustná.
Dotazem na pouhých 6 (z 30 v ČR registrovaných) pojišťoven, které tento produkt nabízejí, APA zjistila, že za 9 let existence povinného pojištění agentur práce, řešila Slavia pojišťovna pouze 2 malé pojistné události (průměrný počet agentur práce s povolením pro dočasné přidělování a povinným pojištěním je 1.100) a Česká podnikatelská pojišťovna pouze 1. Která se nakonec ukázala jako nepojištěná, protože nedošlo k prodloužení smlouvy uhrazením ročního pojistného.
Za návrhem vidíme lobbing pojišťoven a snahu zvýšit objem pojistné částky a tudíž i vybraného pojistného u produktu, který jim ročně přináší milionové tržby bez protiplnění. A nejedná se o nízké částky. Malá agentura práce obvykle platí ročně desetitisíce, střední několik set tisíc a velké agentury práce několik milionů Kč. Za nic. Ani MPSV, ani GŘ ÚP, ani SÚIP nikdy neprovedlo posouzení dopadů této regulace k ochraně trhu práce.
V konečném důsledku jde pouze o další finanční diskriminaci agenturních zaměstnanců a zdražení agenturního zaměstnávání ve prospěch pojišťoven.
APA navrhuje úplné vypuštění povinného pojištění ze zákona. Jako neživotného a beze smyslu.Tato připomínka je zásadní.
3. APA navrhuje, aby k žádosti o vydání povolení k zprostředkování zaměstnání žadatel nepřikládal doklad o uzavření pracovního poměru s odpovědným zástupcem ke dni nabytí právní moci povolení. Ale aby zákon zmocnil GŘ ÚP vyžádat si o existenci a trvání pracovního poměru s odpovědným zástupcem dobrozdání příslušné okresní (pražské) správy sociálního zabezpečení. Stejně, jako si dnes může vyžádat opis z rejstříku trestů při ověření bezúhonnosti odpovědného zástupce a nově (dle návrhu) i žadatele.
Tato připomínka je ke zvážení.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
STANOVISKO Asociace pracovních agentur k návrhu novely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
Asociace pracovních agentur (APA) posoudila předložený návrh zákona a po diskusi na zasedání Shromáždění členů APA v Praze 18.02.2020 zaujímá k níže uvedeným bodům návrhu následující stanovisko:1. APA vyjadřuje připomínku hned k ČÁSTI PRVNÍ návrhu:
Doplňují se body 69a a 71a, které znějí:
V § 139 odst. 1 písm. i) a v § 140 odst. 1 písm. g) se na konci doplňují slova „nebo využije zastřeně zprostředkované zaměstnání“.
Odůvodnění: návrh novely - k našemu údivu opět - neobsahuje na všech pracovních setkáních všemi stranami navrhovanou sankci pro ty, kteří využívají zastřené zprostředkování zaměstnání a vytvářejí tak po něm poptávku na trhu práce. Podrobovat sankci pouze ty, kteří zastřené zaměstnání zprostředkovávají, je naprosto nedostatečné. Protože jejich nelegální nabídka je vyvolávána opakovaně nelegální poptávkou firem, které chtějí ušetřit náklady na pracovní sílu tím, že nevyužívají zprostředkování prostřednictvím legálních agentur práce. Postih pro odběratele za umožnění zastřeného zprostředkování zaměstnání, tj. stejný postih, jako už nyní má pseudoagentura (do 10 mil. Kč) a původně navrhované ustanovení: „Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se přestupku dopustí tím, že zastřené zprostředkování zaměstnání umožní.“, ve verzi pro připomínkové řízení není! Tento jev je v posledních 5 letech velmi rozšířen.
Má velmi negativní dopad na agenturní zaměstnance, kteří jimi v důsledku zastřené zprostředkování zaměstnání nejsou a postrádají tak veškeré prvky ochrany dle Zákoníku práce §§307-309. Zejména pak instituty dočasného přidělení, BOZP a srovnatelných mzdových a pracovních podmínek. Setkáváme se na trhu práce nejen s vyplácením pouze minimálních mezd, ale dokonce na Dohody o provedení práce a prostřednictvím personálně propojených firem. Zaměstnanci tak dostávají mzdu, ale nedosahují u jednotlivých firem hranice pro odvod sociálního a zdravotního pojištění a ani zaměstnavatel je nemusí odvádět. Tedy účtovat odběrateli. Takto prodaný zaměstnanec nemá žádnou ochranu v době nemoci, nemoci rodinného příslušníka, ztráty zaměstnání ani odpracovanou dobu pro starobní důchod. Obvykle se těchto vztahů účastní osoby v exekuci, kterých je aktuálně podle statistiky v ČR 1 milion. Je tedy obrovský šedý a černý trh práce, kde zaměstnanec, aby mu zůstala mzda a unikl exekuci, přijímá nabídky zastřeného zprostředkování zaměstnání jako ekonomickou výhodu. To jednak znevýhodňuje jeho věřitele, ale současně také zvyšuje díky úrokům jeho nesplácené dluhy.
Dále má tento jev dopad na nekalou konkurenci mezi firmami. Ty, které využívají zastřené zprostředkování zaměstnání, mají poloviční, až třetinové mzdové náklady na zaměstnance a tím získávají nelegálně nekalou konkurenční výhodu oproti poctivým firmám. Protože ceny svých výrobků a služeb přizpůsobují sníženým nákladům, vznikají zde pevné mafiánské struktury a svazky, založené na třístranné výhodnosti objednavatel – nelegální dodavatel – zastřený agenturní zaměstnanec, kdy ani jedna strana nemá důvod protiprávní stav hlásit úřadům. Naopak spolupracují úzce na utajení takových struktur a společně vylepšují metody pro případné kontroly. A to včetně vykořisťování zahraničních zaměstnanců ze zemí mimo EU, kteří jsou drženi uvnitř továrních komplexů, staveb či lesů, jak se mnohokráte prokázalo, a významně porušují bezpečnost práce nedodržováním maximální délky směn ani délky odpočinku mezi směnami ani přestávky v týdnu. A jak již bylo zmíněno, českých občanů v exekuci.
Současně má tento jev negativní dopad na rozpočet České republiky, protože stávající odhad nelegálů je ve výši počtu legálních agenturních zaměstnanců. Tedy 300.000 osob. Pokud by každá z nich pracovala za srovnatelných podmínek, které jsou zhruba dvojnásobně vysoké, nevydělávali by 10 tisíc korun českých čisté mzdy na Dohodu o provedení práce (DPP), ale dvojnásobek na Dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo Pracovní smlouvu (PS), jelikož jako agenturní zaměstnanci sjednat DPP nesmí. Dnes z těch 10 tisíc Kč na DPP neodvádějí nic nebo jen zaměstnanec a pouze 15% daň z příjmu ze závislé činnosti. Tedy 1.500,- Kč měsíčně. U DPČ či PS a 20 tisíc Kč čisté mzdy by odvedli společně zaměstnanec a zaměstnavatel měsíčně na sociálním pojištění 8.138,- Kč, na zdravotním pojištění 3.510. Kč a na dani z příjmu ze závislé činnosti po uplatnění slev a zvýhodnění 3.150,- Kč.
Celkem stát přichází u 1 zaměstnance za 1 měsíc o 14.798,- Kč. Při 300.000 nelegálních zaměstnancích je to měsíčně 4 miliardy 439 milionů a 400 tisíc Kč.
Ročně tím nelegální struktury připraví rozpočet České republiky o 53 miliard 272 milionů 800 tisíc Kč.
APA navrhuje postih i toho, kdo zastřené agenturní zaměstnání umožní. Tato připomínka je zásadní.
2. Návrh dále v několika bodech navrhuje změny v obsahu povinného pojištění agentur práce proti úpadku, novela ho má dále zpřísnit a rozšířit kromě pracovních poměrů, tedy Pracovních smluv, i na Dohody o pracovní činnosti. To je podle APA zbytečné:
Odůvodnění: Povinnost zahrnout do pojištění DPČ nepřímo platí už teď. Jen to nevyplývá výslovně ze Zákona o zaměstnanosti, ale ze Zákoníku práce, kam Zákon o zaměstnanosti odkazuje. Nicméně APA navrhuje zrušení povinného pojištění agentur práce jako diskriminaci agenturních zaměstnanců, kteří tím ztrácejí státní ochranu z rukou Úřadu práce, jako mají všichni ostatní zaměstnanci, a jsou vydáni napospas komerčním pojišťovacím subjektům, tedy se dostávají z roviny veřejnoprávní do roviny soukromoprávní. Tato diskriminace je nepřípustná.
Dále povinné pojištění pro případ úpadku - na rozdíl od běžných zaměstnavatelů - platí agenturní zaměstnanci vlastně dvakrát. Jednou sami prostřednictvím státního sociálního pojištění, které jim zajišťuje ochranu při úpadku zaměstnavatele a vyplacení až 3 dlužných mezd, a podruhé je platí sama agentura práce, čímž své služby zdražuje. Plnění je však agenturním zaměstnanců poskytováno jen jedno, a to soukromé. Tato diskriminace je nepřípustná.
Dotazem na pouhých 6 (z 30 v ČR registrovaných) pojišťoven, které tento produkt nabízejí, APA zjistila, že za 9 let existence povinného pojištění agentur práce, řešila Slavia pojišťovna pouze 2 malé pojistné události (průměrný počet agentur práce s povolením pro dočasné přidělování a povinným pojištěním je 1.100) a Česká podnikatelská pojišťovna pouze 1. Která se nakonec ukázala jako nepojištěná, protože nedošlo k prodloužení smlouvy uhrazením ročního pojistného.
Za návrhem vidíme lobbing pojišťoven a snahu zvýšit objem pojistné částky a tudíž i vybraného pojistného u produktu, který jim ročně přináší milionové tržby bez protiplnění. A nejedná se o nízké částky. Malá agentura práce obvykle platí ročně desetitisíce, střední několik set tisíc a velké agentury práce několik milionů Kč. Za nic. Ani MPSV, ani GŘ ÚP, ani SÚIP nikdy neprovedlo posouzení dopadů této regulace k ochraně trhu práce.
V konečném důsledku jde pouze o další finanční diskriminaci agenturních zaměstnanců a zdražení agenturního zaměstnávání ve prospěch pojišťoven.
APA navrhuje úplné vypuštění povinného pojištění ze zákona. Jako neživotného a beze smyslu.Tato připomínka je zásadní.
3. APA navrhuje, aby k žádosti o vydání povolení k zprostředkování zaměstnání žadatel nepřikládal doklad o uzavření pracovního poměru s odpovědným zástupcem ke dni nabytí právní moci povolení. Ale aby zákon zmocnil GŘ ÚP vyžádat si o existenci a trvání pracovního poměru s odpovědným zástupcem dobrozdání příslušné okresní (pražské) správy sociálního zabezpečení. Stejně, jako si dnes může vyžádat opis z rejstříku trestů při ověření bezúhonnosti odpovědného zástupce a nově (dle návrhu) i žadatele.
Tato připomínka je ke zvážení.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
• Diskuze •
20.12.2019
A vydávání tak důležité změny, která negativně ovlivní všechny plány a rozpočty, o přenastavování software nemluvě, 3 dny před Štědrým dnem a 10 dní před Silvestrem je výsměchem zaměstnavatelům a ukázkou neschopnosti jak vlády hnutí ANO, tak zejména ČSSD, která dlouhodobě vede Ministerstvo práce a sociálních věcí.
U agentur práce se opakově ke zmíněnému jevu přidává ještě další - podniky nám nadávají, že pořád zdražujeme práci agenturních zaměstnanců. Omyl, vláda ji zdražuje. Agentury práce jen každoročně navyšují hrubé mzdy agenturních zaměstnanců dle Dohod o dočasném přidělování podle diktátu vládních nařízení.
Agenturní zaměstnávání netrápí minimální mzda jako taková, ale její nepředvídatelné zvyšování, které současně zvyšuje celou cenovou hladinu = všech dalších 8 úrovní zaručené mzdy podle složitosti práce. Minimální mzda se dnes využívá už jen v oborech s velmi nízkou přidanou hodnotou, kde navýšení mzdových nákladů o více než jedenáct procent meziročně je zhusta likvidační. Nelze ji ale například použít u mnoha malých prodejen na venkově, kde prodavačka současně pracuje s hotovostí jako pokladní. Ta totiž spadá do vyššího stupně zaručené mzdy. Tedy zvýšení minimální mzdy a současně všech úrovní zaručených mezd zdraží provoz prodejničky daleko více. Současná marže ji nedokáže pokrýt. Jsme pak svědky toho, kdy obec, z daní svých občanů, dotuje nájem, elektřinu, topení a připojení k internetu takové prodejničky (to zase kvůli EET). Jinak by v obci žádnou neměli. Někde už absurdně přistoupili i k vybavení prodejničky nábytkem a regály z peněz daňových poplatníků. Vrcholem je zcela dotovaná prodejna v režii obce, kdy prodavačka je zaměstnankyní obecního úřadu. Paralely se pak najdou u mnoha dalších oborů. Dotovat podnikání žádný vlastník nebude. Je otázkou, jak dlouho to vydrží taková malá obec. Opravdu tohle v ČR ve stále se zvyšující míře chceme?
Ošklivě pocítí růst všech úrovní zaručené mzdy i finančně silnější zaměstnavatelé. Nerostou jen minimální mzdy, ale i mzdy maximální. Průměrný růst přesahuje šest procent. Vynucených osmnáct tisíc korun ročně navíc za každou minimální mzdu výrazně brzdí schopnost nabírat ty zaměstnance, kteří jsou pro firmu podstatní pro udržení pozice na trhu a získávání nových zakázek. Opět naroste i tlak na nahrazení nekvalifikované a stále dražší lidské práce strojem. Třeba obchodní řetězce rozšiřují samoobslužné poklady, rozdávají nakupujícím skenery, technika "bez zásahu člověka" jim - stejně jako továrnám - jde mílovými kroky vstříc. Stupidní politika minimální mzdy velmi efektivně likviduje pracovní místa pro nekvalifikované lidi, které fakticky vytlačuje z trhu práce. Proto pořád roste množství dlouhodobě nezaměstnaných a většinou již nezaměstnatelných lidí. Mají nízkou kvalifikaci a jsou díky administrativně určené mzdě drazí. Přstože je hlad po zaměstnancích, tito jsou fakticky nezaměstnatelní.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Asociace pracovních agentur (APA) má k neustálému a neúměrnému zvyšování minimální a zaručené mzdy konzistentní názor - je to špatně - i pro rok 2020
APA má k neustálému a neúměrnému zvyšování minimální a zaručené mzdy konzistentní názor - je to špatně - i pro rok 2020. Obecně nepovažuje APA tento zásah do soukromoprávního trhu práce za správný, přestože v mnoha oborech jsou dnes podnikatelé nuceni kvůli chybějícím profesím na trhu práce platit o desítky procent vyšší mzdy. Bohužel administrativně nařízené hranice zaručených mezd, je opět nutí pro jistotu projít všechny pracovní smlouvy a dohody, aby se náhodou nedopustili pochybení. Tento institut státní správa totiž s oblibou kontroluje a pokutuje.A vydávání tak důležité změny, která negativně ovlivní všechny plány a rozpočty, o přenastavování software nemluvě, 3 dny před Štědrým dnem a 10 dní před Silvestrem je výsměchem zaměstnavatelům a ukázkou neschopnosti jak vlády hnutí ANO, tak zejména ČSSD, která dlouhodobě vede Ministerstvo práce a sociálních věcí.
U agentur práce se opakově ke zmíněnému jevu přidává ještě další - podniky nám nadávají, že pořád zdražujeme práci agenturních zaměstnanců. Omyl, vláda ji zdražuje. Agentury práce jen každoročně navyšují hrubé mzdy agenturních zaměstnanců dle Dohod o dočasném přidělování podle diktátu vládních nařízení.
Agenturní zaměstnávání netrápí minimální mzda jako taková, ale její nepředvídatelné zvyšování, které současně zvyšuje celou cenovou hladinu = všech dalších 8 úrovní zaručené mzdy podle složitosti práce. Minimální mzda se dnes využívá už jen v oborech s velmi nízkou přidanou hodnotou, kde navýšení mzdových nákladů o více než jedenáct procent meziročně je zhusta likvidační. Nelze ji ale například použít u mnoha malých prodejen na venkově, kde prodavačka současně pracuje s hotovostí jako pokladní. Ta totiž spadá do vyššího stupně zaručené mzdy. Tedy zvýšení minimální mzdy a současně všech úrovní zaručených mezd zdraží provoz prodejničky daleko více. Současná marže ji nedokáže pokrýt. Jsme pak svědky toho, kdy obec, z daní svých občanů, dotuje nájem, elektřinu, topení a připojení k internetu takové prodejničky (to zase kvůli EET). Jinak by v obci žádnou neměli. Někde už absurdně přistoupili i k vybavení prodejničky nábytkem a regály z peněz daňových poplatníků. Vrcholem je zcela dotovaná prodejna v režii obce, kdy prodavačka je zaměstnankyní obecního úřadu. Paralely se pak najdou u mnoha dalších oborů. Dotovat podnikání žádný vlastník nebude. Je otázkou, jak dlouho to vydrží taková malá obec. Opravdu tohle v ČR ve stále se zvyšující míře chceme?
Ošklivě pocítí růst všech úrovní zaručené mzdy i finančně silnější zaměstnavatelé. Nerostou jen minimální mzdy, ale i mzdy maximální. Průměrný růst přesahuje šest procent. Vynucených osmnáct tisíc korun ročně navíc za každou minimální mzdu výrazně brzdí schopnost nabírat ty zaměstnance, kteří jsou pro firmu podstatní pro udržení pozice na trhu a získávání nových zakázek. Opět naroste i tlak na nahrazení nekvalifikované a stále dražší lidské práce strojem. Třeba obchodní řetězce rozšiřují samoobslužné poklady, rozdávají nakupujícím skenery, technika "bez zásahu člověka" jim - stejně jako továrnám - jde mílovými kroky vstříc. Stupidní politika minimální mzdy velmi efektivně likviduje pracovní místa pro nekvalifikované lidi, které fakticky vytlačuje z trhu práce. Proto pořád roste množství dlouhodobě nezaměstnaných a většinou již nezaměstnatelných lidí. Mají nízkou kvalifikaci a jsou díky administrativně určené mzdě drazí. Přstože je hlad po zaměstnancích, tito jsou fakticky nezaměstnatelní.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
• Diskuze •
12.09.2018
U agentur práce se opakově ke zmíněnému jevu přidává ještě další - podniky nám nadávají, že pořád zdražujeme práci agenturních zaměstnanců. Omyl, vláda ji zdražuje. Agentury práce jen každoročně navyšují hrubé mzdy agenturních zaměstnanců dle Dohod o dočasném přidělování podle diktátu vládních nařízení.
Agenturní zaměstnávání netrápí minimální mzda jako taková, ale její nepředvídatelné zvyšování, které současně zvyšuje celou cenovou hladinu = všech dalších 5 úrovní zaručené mzdy podle složitosti práce. Minimální mzda se dnes využívá už jen v oborech s velmi nízkou přidanou hodnotou, kde navýšení mzdových nákladů o více než jedenáct procent meziročně je zhusta likvidační. Nelze ji ale například použít u mnoha malých prodejen na venkově, kde prodavačka současně pracuje s hotovostí jako pokladní. Ta totiž spadá do vyššího stupně zaručené mzdy. Tedy zvýšení minimální mzdy a současně všech úrovní zaručených mezd zdraží provoz prodejničky daleko více. Současná marže ji nedokáže pokrýt. Jsme pak svědky toho, kdy obec, z daní svých občanů, dotuje nájem, elektřinu, topení a připojení k internetu takové prodejničky (to zase kvůli EET). Jinak by v obci žádnou neměli. Někde už absurdně přistoupili i k vybavení prodejničky nábytkem a regály z peněz daňových poplatníků. Vrcholem je zcela dotovaná prodejna v režii obce, kdy prodavačka je zaměstnankyní obecního úřadu. Paralely se pak najdou u mnoha dalších oborů. Dotovat podnikání žádný vlastník nebude. Je otázkou, jak dlouho to vydrží taková malá obec. Opravdu tohle v zemi ve stále se zvyšující míře chceme?
Ošklivě pocítí růst všech úrovní zaručené mzdy i finančně silnější zaměstnavatelé. Nerostou jen minimální mzdy, ale i mzdy maximální. Průměrný růst přesahuje šest procent. Vynucených osmnáct tisíc korun ročně navíc za každou minimální mzdu výrazně brzdí schopnost nabírat ty zaměstnance, kteří jsou pro firmu podstatní pro udržení pozice na trhu a získávání nových zakázek. Opět naroste i tlak na nahrazení nekvalifikované a stále dražší lidské práce strojem. Třeba obchodní řetězce rozšiřují samoobslužné poklady, rozdávají nakupujícím skenery, technika "bez zásahu člověka" jim - stejně jako továrnám - jde mílovými kroky vstříc. Stupidní politika minimální mzdy velmi efektivně likviduje pracovní místa pro nekvalifikované lidi, které fakticky vytlačuje z trhu práce. Proto pořád roste množství dlouhodobě nezaměstnaných a většinou již nezaměstnatelných lidí. Mají nízkou kvalifikaci a jsou díky administrativně určené mzdě drazí.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Asociace pracovních agentur (APA) má k neustálému a neúměrnému zvyšování minimální a zaručené mzdy konzistentní názor - je to špatně - i pro rok 2019
APA má k neustálému a neúměrnému zvyšování minimální a zaručené mzdy konzistentní názor - je to špatně - i pro rok 2019. Obecně nepovažuje APA tento zásah do soukromoprávního trhu práce za správný, přestože v mnoha oborech jsou dnes podnikatelé nuceni kvůli chybějícím profesím na trhu práce platit o desítky procent vyšší mzdy. Bohužel administrativně nařízené hranice zaručených mezd, je opět nutí pro jistotu projít všechny pracovní smlouvy a dohody, aby se náhodou nedopustili pochybení. Tento institut státní správa totiž s oblibou kontroluje a pokutuje.U agentur práce se opakově ke zmíněnému jevu přidává ještě další - podniky nám nadávají, že pořád zdražujeme práci agenturních zaměstnanců. Omyl, vláda ji zdražuje. Agentury práce jen každoročně navyšují hrubé mzdy agenturních zaměstnanců dle Dohod o dočasném přidělování podle diktátu vládních nařízení.
Agenturní zaměstnávání netrápí minimální mzda jako taková, ale její nepředvídatelné zvyšování, které současně zvyšuje celou cenovou hladinu = všech dalších 5 úrovní zaručené mzdy podle složitosti práce. Minimální mzda se dnes využívá už jen v oborech s velmi nízkou přidanou hodnotou, kde navýšení mzdových nákladů o více než jedenáct procent meziročně je zhusta likvidační. Nelze ji ale například použít u mnoha malých prodejen na venkově, kde prodavačka současně pracuje s hotovostí jako pokladní. Ta totiž spadá do vyššího stupně zaručené mzdy. Tedy zvýšení minimální mzdy a současně všech úrovní zaručených mezd zdraží provoz prodejničky daleko více. Současná marže ji nedokáže pokrýt. Jsme pak svědky toho, kdy obec, z daní svých občanů, dotuje nájem, elektřinu, topení a připojení k internetu takové prodejničky (to zase kvůli EET). Jinak by v obci žádnou neměli. Někde už absurdně přistoupili i k vybavení prodejničky nábytkem a regály z peněz daňových poplatníků. Vrcholem je zcela dotovaná prodejna v režii obce, kdy prodavačka je zaměstnankyní obecního úřadu. Paralely se pak najdou u mnoha dalších oborů. Dotovat podnikání žádný vlastník nebude. Je otázkou, jak dlouho to vydrží taková malá obec. Opravdu tohle v zemi ve stále se zvyšující míře chceme?
Ošklivě pocítí růst všech úrovní zaručené mzdy i finančně silnější zaměstnavatelé. Nerostou jen minimální mzdy, ale i mzdy maximální. Průměrný růst přesahuje šest procent. Vynucených osmnáct tisíc korun ročně navíc za každou minimální mzdu výrazně brzdí schopnost nabírat ty zaměstnance, kteří jsou pro firmu podstatní pro udržení pozice na trhu a získávání nových zakázek. Opět naroste i tlak na nahrazení nekvalifikované a stále dražší lidské práce strojem. Třeba obchodní řetězce rozšiřují samoobslužné poklady, rozdávají nakupujícím skenery, technika "bez zásahu člověka" jim - stejně jako továrnám - jde mílovými kroky vstříc. Stupidní politika minimální mzdy velmi efektivně likviduje pracovní místa pro nekvalifikované lidi, které fakticky vytlačuje z trhu práce. Proto pořád roste množství dlouhodobě nezaměstnaných a většinou již nezaměstnatelných lidí. Mají nízkou kvalifikaci a jsou díky administrativně určené mzdě drazí.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
• Diskuze •
07.09.2018
Detailní připomínky k návrhu novely Zákoníku práce a Zákona o inspekci práce včetně paragrafů a odůvodnění:
Zákoník práce je norma, která ovlivňuje v ČR 3 miliony zaměstnanců a všechny zaměstnavatele. Vyjít s připomínkovým řízením k jeho rozsáhlé novele v době letních prázdnin je buď totální hloupost nebo zlý úmysl. Vzhledem k letité znalosti a drakonickým snahám úřednického i politického obsazení MPSV ve smyslu třídního boje proti zaměstnavatelům jde o zlý úmysl. Přitom na konci minulého volebního období stejně prosazované změny Zákoníku práce sněmovnou neprošly.
Prošla však jiná hrůza třídního boje proti kupčení s lidskou prací, novela Zákona o zaměstnanosti a Zákoníku práce z dílny MPSV, podporované jak odbory, tak nadnárodními agenturami práce. Jejím důsledkem byl brutální zásah do legálního agenturního trhu. Během pouhých tří měsíců kombinací několika likvidačních opatření, spolu s nečinností MPSV a GŘ ÚP na poli informovanosti o změnách, došlo k legislativnímu zániku 544 legálních agentur práce, poskytujících dočasné přidělování agenturních zaměstnanců, tedy 40% tehdejšího agenturního trhu. Výsledkem není paradoxně vítězství nadnárodních agentur práce a větší trh pro ně, ale násobné nasazení nelegálních agentur práce a zvýšení dovozu zaměstnanců z nových zemí EU a ze třetích zemí mimo EU. Zejména Ukrajinců s polskými pracovními vízy a Ukrajinců s nově, vládami Maďarska a Rumunska, přiznaným maďarským a rumunským občanstvím. Všeobecně za účelem otrocké práce na smluvním základě dodávek, mimo rámec agenturního zaměstnávání.
Také je pro snahy MPSV s předložením k připomínkovému řízení příznačná krátká doba k předložení připomínek, zasahují do období letních dovolených. Prostě aby nikdo nepřipomínkoval, prošla víceméně nepovšimnuta nebo ve stylu pozdě bycha honit. Toto není demokratický legislativní proces, ale byrokraticko politická zvůle. K nynějšímu návrhu mají připomínky dokonce i vrcholní představitelé krajských poboček Státního úřadu inspekce práce, že dále nepřímo zpřísňuje mantinely pro působení legálních agentur práce a naopak přímo odstraňuje překážky pro používání dočasného přidělování firmami bez nutnosti mít povolení k agenturnímu zaměstnávání, tedy §43a. Stručně řečeno otevírá dveře nelegálním agenturám nebo agenturám práce, které přišly o licenci, aby mohly dočasně přidělovat jednodušeji a ještě realizovat zisk. Nemůžeme soustavně zvyšovat povinnosti legálním agenturám práce s povolením a zároveň zametat cestu těm nelegálním. Argumentaci, že je to protože zrovna máme konjunkturu a nedostatek lidí, není možné používat. Zítra může být recese, ale to ustanovení už nikdo nezmění. Vždycky, když se argumentovalo nějakou krizí, tak ustanovení po jejím odeznění vždy v zákoně zůstala . Ať jde o daně, sociální dávky nebo jakékoliv administrativní opatření. Namátkou přechodné zvýšení DPH, superhrubá mzda nebo retroaktivní tříletá solární daň. Zvýšené DPH máme dodnes, stále platíme místo 15% daně ze mzdy - díky přetrvávající superhrubé mzdě – daň ze mzdy přes 20% a z tříleté mimořádné solární daně se stala dvacetiletá, byť snížená na 1/3.
Beneficientem - teprve před rokem - kodifikovaného zastřeného agenturního zaměstnávání je ve skutečnosti objednávající firma, tedy dle zákona uživatel. Ten má zaměstnance a jejich práci od nelegální agentury levněji, než by si ji musel pořidit na legálním trhu práce. Tedy za fakturační cenu obsahující hrubou mzdu zaměstnance, odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění a úrazové pojištění, zákonnou dovolenou a zákonné příplatky ke mzdě a provizi agentury práce. Případně náhrady za ubytování, dopravu a stravování. V nejkřiklavějších případech je fakturační cena pro uživatele rovna pouhé hrubé mzdě zastřeně zprostředkovaného zaměstnance. Ten pak logicky dostává méně, než je minimální a Zákoníkem práce zaručená mzda. Přesto není v návrhu novely opět, ani po 15 letech legislativní existence agenturního zaměstnávání, uživatel žádným způsobem postižen. Nelegální trh práce jen kvete.
§43a TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ – NÁVRH JE NEAKCEPTOVATELNÝ
§ 43a Dočasné přidělení
(1) Dohodu o dočasném přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli smí zaměstnavatel s tímto zaměstnancem uzavřít nejdříve po uplynutí 6 měsíců - škrtnuto a změněno na 1 měsíce ode dne vzniku pracovního poměru.
(2) Za dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli nesmí být poskytována úplata; to neplatí, pokud jde o úhradu nákladů, které byly vynaloženy podle odstavce 5 doplněno - zaměstnavatel, který dočasně přiděluje zaměstnance k jinému zaměstnavateli, je oprávněn požadovat po tomto jiném zaměstnavateli úhradu nákladů, které mu prokazatelně vznikly v souvislosti s dočasným přidělením zaměstnance.
Původní - (8) Úpravu dočasného přidělení je zakázáno použít na agenturní zaměstnávání. - je nahrazen:
(8) Úpravu dočasného přidělení je zakázáno použít
a) na agenturní zaměstnávání
b) u zaměstnavatele, který je agenturou práce.
ZDŮVODNĚNÍ: §43a byl zaveden v reakci na nesmyslně tvrdou úpravu dočasného převedení zaměstnance na práci k jinému zaměstnavateli, kterým byly do roku 2003 prováděny jak přesuny zaměstnanců uvnitř skupin propojených firem, tak z firem do jiných firem. To nahradil agenturním zaměstnáváním s nutností mít povolení a tak holdingové struktury, ale i firmy jen s jednou či dvěma dcerami s jiným IČ, se stávaly kvazi agenturami práce. Nikdo si jistě nemyslí, že agenturou práce musel být Dopravní podnik hlavního města Prahy, Československá obchodní banka, Vítkovice a.s., Dopravní podnik Ostrava nebo dokonce Česká národní banka. Přesto se agenturami práce musely stát, aby vyhověly nesmyslnému Zákonu o zaměstnanosti a Zákoníku práce. Aby například zaměstnanec banky mohl přejít legálně na čas do bankou zřízené stavební spořitelny či penzijního fondu. Nebo zaměstnanec Dopravního podniku z autobusů na řízení tramvaje či metra. Nebo dělník z válcovny trub do válcovny plechů. Po mnohaletém úsilí zástupců zaměstnavatelů zákonodárce nesmysl napravil zavedením §43a, ale s velkými omezeními, aby nešel zneužívat. Například minimálně půlročního trvání Pracovní smlouvy dočasně přidělovaného zaměstnance a pouze základní úhrady nákladů, de facto refundace mezd. Předpokládalo se, že půjde o přesuny zaměstnanců ve skupině provázaných firem, okrajově mezi cizími firmami, typu plavčíci z koupaliště budou v zimě vlekaři na horách. I přesto si mnoho firem, doposud agentur práce, našlo způsob, jak na tom vydělat. Firma, kam dočasně přidělovali, se zavázala zaměstnat i vedoucího pracovníka přidělující firmy za velmi vysokou mzdu a další benefity, nahrazující provizi agentury práce při dočasném přidělení agenturních zaměstnanců. Objevily se i případy, kdy zaměstnanci byli ihned po nástupu shledáni nemocnými a celých 6 měsíců strávili na nemocenské, aby po návratu do zaměstnání byli obratem dočasně přiděleni. Navrhovaná změna §43a, snížení doby zamětsnání z 6 na 1 měsíc a možnost úhrady dalších nákladů, fakticky legalizuje tyto praktiky a ulehčuje dosavadní zneužívání §43a. V případě realizace zisku ho přímo umožňuje, bez nutnosti kamufláže. Avšak taková firma nemusí splnit zákonem o zaměstnanosti kladené tvrdé požadavky na agenturu práce z hlediska odbornosti a praxe odpovědného zástupce, povinnosti jeho zaměstnávání na pracovní poměr na minimálně poloviční úvazek, povinnost každoročního placení pojištění proti úpadku agentury práce ve výši trojnásobku mezd dočasně přidělených agenturních zaměstnanců ani nutnost trvalého složení kauce 500.000,- Kč po celou dobu trvání povolení na účet GŘ ÚP. Natožpak nutnost platit poplatky za získání tříletého povolení a další poplatky za jeho přezkum a prodloužení povolení na dobu neurčitou. Tím jednoznačně systémově zakládá nerovnost mezi subjekty a umožní legálně obcházet agenturní zaměstnávání. Včetně všechn nastavených ochran vůči státu a zaměstnanci. Vrcholem absurdity návrhu je pak fakt, že legální agentura práce nesmí §43a použít ani v případě, že by opravdu potřebovala dočasně přidělit své kmenové zaměstnance, třeba dceřiné firmě v holdingu.
§76 TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ – NÁVRH JE NEAKCEPTOVATELNÝ
§ 76 Dohoda o pracovní činnosti
(1) Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin.
(2) Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby.
(3) Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období škrtnuto 52 týdnů - změněno na 26 týdnů po sobě jdoucích. Doplněno - Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.
ZDŮVODNĚNÍ: Dohoda o pracovní činnosti je měkčí formou Pracovní smlouvy, stejně jako ona požívá od hranice výdělku 2.500,- Kč měsíčně pro zaměstnance ochrany z hlediska zdravotního a sociálního pojištění, je zde i kratší výpovědní doba 15 dní, jsou zde i některé další flexibilní instituty jako v případě vstupních prohlídek jejich nepotřebnost u kategorie rizik prací 1 a 2. Což umožňuje rychlé nástupy do zaměstnání. Je ji proto možno v rámci kalendářního roku využít jen na v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, tedy 2,5 pracovního dne z 5. Neboli 6 měsíců z 12. Činí současně přechod od nejměkší a nejflexibilnější formy pracovně-právního vztahu, Dohody o provedení práce, která je omezena ročně 300 hodinami u 1 zaměstnavatele, prakticky necelých 2 měsíců v roce, typicky například letních prázdniny u studentských brigád. Také, protože primárně jsou dohody určeny pro přivýdělek osob zajištěných a pojištěných státem (studenti, důchodci, rodiče na rodičovské dovolená) jsou pojištěním postihnuty v celé výši DPP až při výdělku přesahujícím měsíčně 10.000,- Kč. Z nepochopitelného důvodu má být v doposud logickém řetězci DPP – DPČ – PS, postavena DPČ na roveň DPP. Protože omezení na 26 týdnů po sobě jdoucích znamená, místo 6 měsíců z 12, pouhé 3 měsíce z 6. Přičemž jí zůstane znevýhodnění nízkou hranící pro pojištění. Přestože flexibility DPP a DPČ využívají zejména malí a střední zaměstnavatelé, u nichž v drtivé většině případů nepůsobí odborové organizace, je možnost prodloužení z 26 na 52 týdnů dána jen firmám velkým, u nichž odbory působí a uzavírají kolektivní smlouvy. Diskriminace je o to větší, že jsou zde pominuty i podnikové rady zaměstnanců. Systémově je zde nastavena nerovnost mezi zaměstnavateli dle velikosti a paradoxně těm větším je umožněno mít pravidla jednodušší a flexibilnější. Současně návrh nepřímo tvrdě zasahuje podnikání agentur práce, kterým – a samozřejmě i jejich agenturním zaměstnancům - je od roku 2004 nepochopitelně diskriminačně při dočasném přidělování zakázáno používat Dohody o provedení práce. Mohou používat pouze Pracovní smlouvy a pro flexibilitu Dohody o pracovní činnosti. To však při zkrácení posuzovací doby z 52 na 26 týdnů pro ně fakticky znamená 50% omezení podnikání. Protože Pracovní smlouva sebou nese hodně dalších benefitů, třeba dovolenou, které budou muset uživatelé krátkodobých služeb agentur práce hradit a služby se jim tak nejen prodraží, ale požadované zaměstnance v práci mít nebudou. Což je přímo přivádí do již tak Zákoníkem práce a Zákonem o zaměstnanosti otevřené náruče nelegálních agentur, zneužívajících Smlouvy o dílo nebo zneužívání dočasného přidělení bez povolení dle §43a. Nelze stále dokola omezovat agenturní zaměstnávání, aniž by se tím otevíral prostor pro nelegály. Protože tvůrcem trhu jsou objednávající firmy - uživatelé - kteří služby agentur práce platí. Budou-li pro ně dražší nebo byrokraticky obtížnější legální agentury práce, což dnes již jsou, zvolí pro sebe levnější cestu nelegálů. Ostatně dělají to tak již druhou desítku let a beztrestně. Zákony na to – kupodivu při pohledu na množství novel – stále nepamatují.
§79a TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ – NÁVRH JE JIŽ DLOUHODOBĚ NESPLNITELNÝ A PROKLAMAČNÍ
§ 79a
U zaměstnance mladšího než 18 let mladistvého zaměstnance nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin a ve více základních pracovněprávních vztazích podle § 3 nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin týdně.
ZDŮVODNĚNÍ: Opakovaně MPSV drží tento paragraf při životě, i když je zaměstnavateli nesplnitelný. Nikde neexistuje veřejně online přístupný seznam zaměstnanců a jimi doposud odpracované doby v týdnu, aby mohl zaměstnavatel posoudit, zda u něj mladistvý nepřekročí 40 hodin týdně, protože již pracoval jinde. Ani zaměstnanci nemají Pracovní knížky, z nichž by to bylo patrné. Délka směny 8 hodin je jasná a kontrolovatelná. Dodržení 40 hodin týdně u více zaměstnavatelů zároveň opakovaně držený nesmysl v Zákoníku práce z dílny MPSV.
§84 TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ – NÁVRH PRAKTICKY ZNEMOŽŇUJE DENNÍ FUNGOVÁNÍ FIREM
§ 84
Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení, doplněno - která však nesmí být kratší než 2 dny.
ZDŮVODNĚNÍ: Nelze v praxi dodržet lhůtu 2 dní k seznámení s písemným rozvrhem pracovní doby a současně udržet firmu v provozu, když se zaměstnanci stane mimopracovní úraz, pracovní úraz, ráno před směnou odejde k lékaři s podezřením na nemoc, zůstane doma s nemocným dítětem, zpozdí se v návratu z dovolené díky počasí a existuje spousta dalších příkladů denní praxe, která činí povinnost změnu rozvrhu týdenní pracovní doby a oznámit nejméně 2 dny předem v praxi nemožnou. Stejně tak při nástupu dočasně přiděleného zaměstnance k uživateli, který v daný den dostává rozvrh práce a podle něj ihned pracuje. Jak vyvrátit naprosto zjevný nesmysl návrhu novely? Proč nestačí dosavadní praktická dohoda zaměstnavatele se zaměstnancem na jiné době, když oba dobře vědí, že bez toho nelze fungovat?
§111 a 112 TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ – ZDŮVODNĚNÍ - NÁVRH ZVYŠUJE DOPOSUD TRIPARTITOU DOHODNUTÉ HRANICE MINIMÁLNÍ MZDY Z 0,4 NA 0,5 NÁSOBEK A SOUČASNĚ UMOŽŇUJE JEN JEJÍ RŮST, NE POKLES PŘI STAGNACI EKONOMIKY. STEJNĚ TAK ZARUČENÉ MZDY. COŽ JE NEAKCEPTOVATELNÉ, ROZTÁČÍ INFLAČNÍ SPIRÁLU A DONEKONEČNA SNIŽUJE KONKURENCESCHOPNOST FIREM.
DOPLNĚNÍ, ČILI OPRAVDU CHYBĚJÍCÍ ZMĚNY V NÁVRHU NOVELY ZÁKONÍKU PRÁCE:
V návrhu novely Zákoníku práce zcela chybí reakce na nelegální zprostředkování zaměstnání v oblasti agenturního zaměstnávání a dočasného přidělování, kde doslova kvete činnost nelegálních agentur a jejich veřejné spolupráce s firmami, jako uživateli. Ti, vědomi si své beztrestnosti, jejich služeb bezostyšně využívají a nabídky legálních agentur práce odmršťují s tak nehoráznými argumenty, jako “navrhované hrubé mzdy Vašich agenturních zaměstnanců jsou ve stejné výši, jako platím fakturační cenu firmě, co mi lidi dodává”. Je jim zcela jedno, že výše hrubých mezd agenturních zaměstnanců musí dosahovat dle §309 odst.5 výše jejich kmenových srovnatelných zaměstnanců (“§309 odst.5 Agentura práce a uživatel jsou povinni zabezpečit, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance. Pokud jsou po dobu výkonu práce pro uživatele pracovní nebo mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance horší, je agentura práce povinna na žádost dočasně přiděleného zaměstnance, popřípadě, pokud tuto skutečnost zjistí jinak, i bez žádosti, zajistit rovné zacházení; dočasně přidělený zaměstnanec má právo se domáhat u agentury práce uspokojení práv, která mu takto vznikla.”) a dle §308 odst.1 písm.f jsou povinni to pravdivě uvést pod sankcí do Dohody o dočasném přidělení (“§308 (1) Dohoda agentury práce s uživatelem o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce musí obsahovat.... f) informace o pracovních a mzdových nebo platových podmínkách zaměstnance uživatele, který vykonává nebo by vykonával stejnou práci jako dočasně přidělený zaměstnanec, s přihlédnutím ke kvalifikaci a délce odborné praxe (dále jen „srovnatelný zaměstnanec“),“). Jsou to objednávající firmy-uživatelé, kdo svými penězi rozhodují o existenci nelegálního trhu práce. Proto APA navrhuje - zejména k ochraně agenturních zaměstnanců - konečně zavést postihy uživatelům za nákup lidí od nelegální agentury práce. A to v přímé v návaznosti na již existující ustanovení Zákoníku práce o zastřeném zprostředkování takto:
Zákoník práce uvadí jasně - “§ 5 Vymezení některých pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí .... g) zastřeným zprostředkováním zaměstnání činnost právnické osoby nebo fyzické osoby, spočívající v pronájmu pracovní síly jiné právnické osobě nebo fyzické osobě, aniž by byly dodrženy podmínky pro zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b),....”
Stačí doplnit §§139 a 140 Zákona o zaměstnanosti:
“Přestupky
§ 139
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že ........ i) zastřeně zprostředkovává zaměstnání podle § 5 písm. g) doplnění - nebo jako uživatel služeb fyzické nebo právnické osoby zastřené zprostředkování zaměstnání umožní .........
(3) Za přestupek lze uložit pokutu do .......... e) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), f) nebo i), ...........”
Ҥ 140
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se přestupku dopustí tím, že ....... g) zastřeně zprostředkovává zaměstnání podle § 5 písm. g) doplnění - nebo jako uživatel služeb fyzické nebo právnické osoby zastřené zprostředkování zaměstnání umožní ........
(4) Za přestupek lze uložit pokutu do ........ f) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), e) nebo g), nejméně však ve výši 50 000 Kč, ........”.
ZDŮVODNĚNÍ: V návaznosti na již výše uvedené dále doplňujeme, že v posledních 5 letech dochází k brutálnímu nárůstu zneužívání Smluv o dílo a dodavatelských vztahů namísto legálního agenturního zaměstnávání, když obsahem takové dodávky je fakticky pouze pronájem pracovní síly, žádné dílo. Stejně jako dalších forem zastřeného zprostředkování dle §5 písm. g Zákoníku práce, jako je třeba organizovaný švarcsystému. To souvisí s:
a) nedostatkem pracovních sil na trhu práce, v důsledku demografického vývoje v porodnosti devadesátých let minulého století, kdy nově nastupující generace nedokáže o 35% nahradit generaci odcházející do důchodu
b) současně stále trvajícím ekonomickým boomem a poptávce pro pracovní síle
c) důsledkem výpadku 544 legálních agentur práce z legálního agenturního trhu práce v ČR po zpřísnění podmínek kaucemi a povinným zaměstnáváním odpovědného zástupce v červenci 2017, jejichž místo obratem zabrali nelegálové
d) zvýšenou aktivitou zahraničních firem, vydávajících se v domovské zemi za agenturu práce a dovážejících na trh práce v ČR občany zejména z nových zemí EU a zemí mimo EU.
Ve všech případech je to právě český uživatel, jako objednavatel, kdo vytváří nelegální trh práce. Je to přitom pouze uživatel, kdo je faktickým tvůrcem trhu agentur práce a původcem závadného jednání po celých 15 let, od ustanovení agentur práce v Zákoně o zaměstnanosti a Zákoníku práce. Je stále beztrestný a pokud je u něj nelegální praktika a zastřené zprostředkování zaměstnání SÚIP objeveno, pak potrestána je dle §5 písm. g a navazujících §§ 139 a 140 pouze nelegální agentura práce, ne uživatel. Proto si uživatel ihned obratem objednává nové zaměstnance u jiného nelegála. Dokonce jsou si někteří uživatelé vědomi povinností dle §§ 308 a 309 Zákoníku práce vůči agenturním zaměstnancům a své postižitelnosti při neplnění od novely ZP z července 2017,proto se tito uživatelé snaží utéct k zastřenému zprostředkování zaměstnání, kde jim dle současné právní úpravy paradoxně nic nehrozí.
Obrovským způsobem jsou pak zneužíváni v tomto systému uživatelem fakticky zaměstnanci nelegálů, protože:
a) nedostávají řádnou Pracovní smlouvu nebo Dohodu o pracovní činnosti, obvykle maximálně Dohodu o provedení práce, tedy nejisté zaměstnání bez pojistného
b) nejsou za ně odváděny platby pojistného, tedy nemají ani nemocenskou, ani podporu v nezaměstnanosti, ani odpracovanou dobu pro důchod
c) nejsou chráněni před vybíráním poplatků za zprostředkování zaměstnání, ty jsou od nich vymáhány buď rovnou procenty ze mzdy nebo v různých povinně odebraných službách jako je doprava, ubytování, překladatelské služby, zastupování atp.
d) nejsou chránění před nedodržování podmínek srovnatelného zaměstnance uživatele, zejména tedy srovnatelné mzdy u uživatele na obdobné pozici, obvykle je jim vyplácena, v lepším případě, základní minimální mzda dle Zákoníku práce, mnohdy ještě méně
e) nejsou chráněni povinným pojištěním před úpadkem legální agentury práce, protože uživateli je dodává nelegální
f) zejména u zahraničních zaměstnanců dochází k porušování osobní svobody, zabavování dokladů, držení v otrockých podmínkách hygienicky nevyhovujících ubytoven a v jejich dopravě na pracoviště
g) dochází k masivnímu zkreslování fakticky odpracované doby, porušování Zákoníku práce v oblasti pracovní doby, povolených přesčasů a limitů pro jednotlivé Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, jsou-li s nimi uzavírány
h) dochází k významného snížení ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, protože nejde o odpovědnost uživatele dle Zákoníku práce §309 odst. 1, ale odpovědná je dodavatelská firma v rámci působení více zaměstnavatelů na jednom pracovišti
i) dochází k porušování ustanovení Zákoníku práce o odpovědnosti za škody způsobené zaměstnancem zaměstnavateli, uživatel jednoduše při vadné nebo nedostatečné práci neproplatí fakturu nelegálnímu dodavateli a ten nevyplatí mzdu zaměstnanci nebo ho dokonce nutí uhradit celou škodu v rozporu s mírou zavinění, povolenými srážkami ze mzdy i maximem 4,5 násobku průměrné mzdy u nedbalostní škody
j) sociální situace zastřeně zprostředkovaných osob zneužívají lichváři a neregistrovaní poskytovatelé půjček, mnohdy propojení s nelegálním dodavatelem, poskytováním půjček za vysoký úrok ručených mzdou nebo zálohou na mzdu.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Asociace pracovních agentur (APA) má velké výhrady k návrhu novely Zákoníku práce a Zákona o inspekci práce, zároveň v ní opět postrádá postih firem, objednávajících opakovaně nelegální práci
Asociace pracovních agentur (APA) má velké výhrady k návrhu novely Zákoníku práce a Zákona o inspekci práce. Dochází nejen k dalšímu odbourávání flexibility, ale posiluje se i role nelegálního zaměstnávání prostřednictvím institutu dočasného přidělování dle §43a bez nutnosti být agenturou práce. Zároveň APA v návrhu opět postrádá postih firem, objednávajících opakovaně nelegální práci. Přitom by šlo o jednoduchou úpravu. Jak vidno, MPSV nemá na skutečném potírání nelegální práce a firem, které ji využívají, žádný zájem. Pouze se mediálně zviditelňuje dalšími omezeními a postihy pro legální agentury práce. To nepomáhá ani zaměstnavatelům, ani zaměstnancům. Odbory, jako ochránci zaměstnanců, pak tomuto protěžování nelegálů jen nečinně přihlížejí. Pokud se objeví v médiích kauza s nelegály, svedou vše obratem na legální agentury práce. Už 15 let takový přístup deformuje trh práce v ČR a umožňuje nerušenou práci mafiím a obchodníkům s lidmi.Detailní připomínky k návrhu novely Zákoníku práce a Zákona o inspekci práce včetně paragrafů a odůvodnění:
Zákoník práce je norma, která ovlivňuje v ČR 3 miliony zaměstnanců a všechny zaměstnavatele. Vyjít s připomínkovým řízením k jeho rozsáhlé novele v době letních prázdnin je buď totální hloupost nebo zlý úmysl. Vzhledem k letité znalosti a drakonickým snahám úřednického i politického obsazení MPSV ve smyslu třídního boje proti zaměstnavatelům jde o zlý úmysl. Přitom na konci minulého volebního období stejně prosazované změny Zákoníku práce sněmovnou neprošly.
Prošla však jiná hrůza třídního boje proti kupčení s lidskou prací, novela Zákona o zaměstnanosti a Zákoníku práce z dílny MPSV, podporované jak odbory, tak nadnárodními agenturami práce. Jejím důsledkem byl brutální zásah do legálního agenturního trhu. Během pouhých tří měsíců kombinací několika likvidačních opatření, spolu s nečinností MPSV a GŘ ÚP na poli informovanosti o změnách, došlo k legislativnímu zániku 544 legálních agentur práce, poskytujících dočasné přidělování agenturních zaměstnanců, tedy 40% tehdejšího agenturního trhu. Výsledkem není paradoxně vítězství nadnárodních agentur práce a větší trh pro ně, ale násobné nasazení nelegálních agentur práce a zvýšení dovozu zaměstnanců z nových zemí EU a ze třetích zemí mimo EU. Zejména Ukrajinců s polskými pracovními vízy a Ukrajinců s nově, vládami Maďarska a Rumunska, přiznaným maďarským a rumunským občanstvím. Všeobecně za účelem otrocké práce na smluvním základě dodávek, mimo rámec agenturního zaměstnávání.
Také je pro snahy MPSV s předložením k připomínkovému řízení příznačná krátká doba k předložení připomínek, zasahují do období letních dovolených. Prostě aby nikdo nepřipomínkoval, prošla víceméně nepovšimnuta nebo ve stylu pozdě bycha honit. Toto není demokratický legislativní proces, ale byrokraticko politická zvůle. K nynějšímu návrhu mají připomínky dokonce i vrcholní představitelé krajských poboček Státního úřadu inspekce práce, že dále nepřímo zpřísňuje mantinely pro působení legálních agentur práce a naopak přímo odstraňuje překážky pro používání dočasného přidělování firmami bez nutnosti mít povolení k agenturnímu zaměstnávání, tedy §43a. Stručně řečeno otevírá dveře nelegálním agenturám nebo agenturám práce, které přišly o licenci, aby mohly dočasně přidělovat jednodušeji a ještě realizovat zisk. Nemůžeme soustavně zvyšovat povinnosti legálním agenturám práce s povolením a zároveň zametat cestu těm nelegálním. Argumentaci, že je to protože zrovna máme konjunkturu a nedostatek lidí, není možné používat. Zítra může být recese, ale to ustanovení už nikdo nezmění. Vždycky, když se argumentovalo nějakou krizí, tak ustanovení po jejím odeznění vždy v zákoně zůstala . Ať jde o daně, sociální dávky nebo jakékoliv administrativní opatření. Namátkou přechodné zvýšení DPH, superhrubá mzda nebo retroaktivní tříletá solární daň. Zvýšené DPH máme dodnes, stále platíme místo 15% daně ze mzdy - díky přetrvávající superhrubé mzdě – daň ze mzdy přes 20% a z tříleté mimořádné solární daně se stala dvacetiletá, byť snížená na 1/3.
Beneficientem - teprve před rokem - kodifikovaného zastřeného agenturního zaměstnávání je ve skutečnosti objednávající firma, tedy dle zákona uživatel. Ten má zaměstnance a jejich práci od nelegální agentury levněji, než by si ji musel pořidit na legálním trhu práce. Tedy za fakturační cenu obsahující hrubou mzdu zaměstnance, odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění a úrazové pojištění, zákonnou dovolenou a zákonné příplatky ke mzdě a provizi agentury práce. Případně náhrady za ubytování, dopravu a stravování. V nejkřiklavějších případech je fakturační cena pro uživatele rovna pouhé hrubé mzdě zastřeně zprostředkovaného zaměstnance. Ten pak logicky dostává méně, než je minimální a Zákoníkem práce zaručená mzda. Přesto není v návrhu novely opět, ani po 15 letech legislativní existence agenturního zaměstnávání, uživatel žádným způsobem postižen. Nelegální trh práce jen kvete.
§43a TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ – NÁVRH JE NEAKCEPTOVATELNÝ
§ 43a Dočasné přidělení
(1) Dohodu o dočasném přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli smí zaměstnavatel s tímto zaměstnancem uzavřít nejdříve po uplynutí 6 měsíců - škrtnuto a změněno na 1 měsíce ode dne vzniku pracovního poměru.
(2) Za dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli nesmí být poskytována úplata; to neplatí, pokud jde o úhradu nákladů, které byly vynaloženy podle odstavce 5 doplněno - zaměstnavatel, který dočasně přiděluje zaměstnance k jinému zaměstnavateli, je oprávněn požadovat po tomto jiném zaměstnavateli úhradu nákladů, které mu prokazatelně vznikly v souvislosti s dočasným přidělením zaměstnance.
Původní - (8) Úpravu dočasného přidělení je zakázáno použít na agenturní zaměstnávání. - je nahrazen:
(8) Úpravu dočasného přidělení je zakázáno použít
a) na agenturní zaměstnávání
b) u zaměstnavatele, který je agenturou práce.
ZDŮVODNĚNÍ: §43a byl zaveden v reakci na nesmyslně tvrdou úpravu dočasného převedení zaměstnance na práci k jinému zaměstnavateli, kterým byly do roku 2003 prováděny jak přesuny zaměstnanců uvnitř skupin propojených firem, tak z firem do jiných firem. To nahradil agenturním zaměstnáváním s nutností mít povolení a tak holdingové struktury, ale i firmy jen s jednou či dvěma dcerami s jiným IČ, se stávaly kvazi agenturami práce. Nikdo si jistě nemyslí, že agenturou práce musel být Dopravní podnik hlavního města Prahy, Československá obchodní banka, Vítkovice a.s., Dopravní podnik Ostrava nebo dokonce Česká národní banka. Přesto se agenturami práce musely stát, aby vyhověly nesmyslnému Zákonu o zaměstnanosti a Zákoníku práce. Aby například zaměstnanec banky mohl přejít legálně na čas do bankou zřízené stavební spořitelny či penzijního fondu. Nebo zaměstnanec Dopravního podniku z autobusů na řízení tramvaje či metra. Nebo dělník z válcovny trub do válcovny plechů. Po mnohaletém úsilí zástupců zaměstnavatelů zákonodárce nesmysl napravil zavedením §43a, ale s velkými omezeními, aby nešel zneužívat. Například minimálně půlročního trvání Pracovní smlouvy dočasně přidělovaného zaměstnance a pouze základní úhrady nákladů, de facto refundace mezd. Předpokládalo se, že půjde o přesuny zaměstnanců ve skupině provázaných firem, okrajově mezi cizími firmami, typu plavčíci z koupaliště budou v zimě vlekaři na horách. I přesto si mnoho firem, doposud agentur práce, našlo způsob, jak na tom vydělat. Firma, kam dočasně přidělovali, se zavázala zaměstnat i vedoucího pracovníka přidělující firmy za velmi vysokou mzdu a další benefity, nahrazující provizi agentury práce při dočasném přidělení agenturních zaměstnanců. Objevily se i případy, kdy zaměstnanci byli ihned po nástupu shledáni nemocnými a celých 6 měsíců strávili na nemocenské, aby po návratu do zaměstnání byli obratem dočasně přiděleni. Navrhovaná změna §43a, snížení doby zamětsnání z 6 na 1 měsíc a možnost úhrady dalších nákladů, fakticky legalizuje tyto praktiky a ulehčuje dosavadní zneužívání §43a. V případě realizace zisku ho přímo umožňuje, bez nutnosti kamufláže. Avšak taková firma nemusí splnit zákonem o zaměstnanosti kladené tvrdé požadavky na agenturu práce z hlediska odbornosti a praxe odpovědného zástupce, povinnosti jeho zaměstnávání na pracovní poměr na minimálně poloviční úvazek, povinnost každoročního placení pojištění proti úpadku agentury práce ve výši trojnásobku mezd dočasně přidělených agenturních zaměstnanců ani nutnost trvalého složení kauce 500.000,- Kč po celou dobu trvání povolení na účet GŘ ÚP. Natožpak nutnost platit poplatky za získání tříletého povolení a další poplatky za jeho přezkum a prodloužení povolení na dobu neurčitou. Tím jednoznačně systémově zakládá nerovnost mezi subjekty a umožní legálně obcházet agenturní zaměstnávání. Včetně všechn nastavených ochran vůči státu a zaměstnanci. Vrcholem absurdity návrhu je pak fakt, že legální agentura práce nesmí §43a použít ani v případě, že by opravdu potřebovala dočasně přidělit své kmenové zaměstnance, třeba dceřiné firmě v holdingu.
§76 TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ – NÁVRH JE NEAKCEPTOVATELNÝ
§ 76 Dohoda o pracovní činnosti
(1) Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin.
(2) Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby.
(3) Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období škrtnuto 52 týdnů - změněno na 26 týdnů po sobě jdoucích. Doplněno - Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.
ZDŮVODNĚNÍ: Dohoda o pracovní činnosti je měkčí formou Pracovní smlouvy, stejně jako ona požívá od hranice výdělku 2.500,- Kč měsíčně pro zaměstnance ochrany z hlediska zdravotního a sociálního pojištění, je zde i kratší výpovědní doba 15 dní, jsou zde i některé další flexibilní instituty jako v případě vstupních prohlídek jejich nepotřebnost u kategorie rizik prací 1 a 2. Což umožňuje rychlé nástupy do zaměstnání. Je ji proto možno v rámci kalendářního roku využít jen na v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, tedy 2,5 pracovního dne z 5. Neboli 6 měsíců z 12. Činí současně přechod od nejměkší a nejflexibilnější formy pracovně-právního vztahu, Dohody o provedení práce, která je omezena ročně 300 hodinami u 1 zaměstnavatele, prakticky necelých 2 měsíců v roce, typicky například letních prázdniny u studentských brigád. Také, protože primárně jsou dohody určeny pro přivýdělek osob zajištěných a pojištěných státem (studenti, důchodci, rodiče na rodičovské dovolená) jsou pojištěním postihnuty v celé výši DPP až při výdělku přesahujícím měsíčně 10.000,- Kč. Z nepochopitelného důvodu má být v doposud logickém řetězci DPP – DPČ – PS, postavena DPČ na roveň DPP. Protože omezení na 26 týdnů po sobě jdoucích znamená, místo 6 měsíců z 12, pouhé 3 měsíce z 6. Přičemž jí zůstane znevýhodnění nízkou hranící pro pojištění. Přestože flexibility DPP a DPČ využívají zejména malí a střední zaměstnavatelé, u nichž v drtivé většině případů nepůsobí odborové organizace, je možnost prodloužení z 26 na 52 týdnů dána jen firmám velkým, u nichž odbory působí a uzavírají kolektivní smlouvy. Diskriminace je o to větší, že jsou zde pominuty i podnikové rady zaměstnanců. Systémově je zde nastavena nerovnost mezi zaměstnavateli dle velikosti a paradoxně těm větším je umožněno mít pravidla jednodušší a flexibilnější. Současně návrh nepřímo tvrdě zasahuje podnikání agentur práce, kterým – a samozřejmě i jejich agenturním zaměstnancům - je od roku 2004 nepochopitelně diskriminačně při dočasném přidělování zakázáno používat Dohody o provedení práce. Mohou používat pouze Pracovní smlouvy a pro flexibilitu Dohody o pracovní činnosti. To však při zkrácení posuzovací doby z 52 na 26 týdnů pro ně fakticky znamená 50% omezení podnikání. Protože Pracovní smlouva sebou nese hodně dalších benefitů, třeba dovolenou, které budou muset uživatelé krátkodobých služeb agentur práce hradit a služby se jim tak nejen prodraží, ale požadované zaměstnance v práci mít nebudou. Což je přímo přivádí do již tak Zákoníkem práce a Zákonem o zaměstnanosti otevřené náruče nelegálních agentur, zneužívajících Smlouvy o dílo nebo zneužívání dočasného přidělení bez povolení dle §43a. Nelze stále dokola omezovat agenturní zaměstnávání, aniž by se tím otevíral prostor pro nelegály. Protože tvůrcem trhu jsou objednávající firmy - uživatelé - kteří služby agentur práce platí. Budou-li pro ně dražší nebo byrokraticky obtížnější legální agentury práce, což dnes již jsou, zvolí pro sebe levnější cestu nelegálů. Ostatně dělají to tak již druhou desítku let a beztrestně. Zákony na to – kupodivu při pohledu na množství novel – stále nepamatují.
§79a TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ – NÁVRH JE JIŽ DLOUHODOBĚ NESPLNITELNÝ A PROKLAMAČNÍ
§ 79a
U zaměstnance mladšího než 18 let mladistvého zaměstnance nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin a ve více základních pracovněprávních vztazích podle § 3 nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin týdně.
ZDŮVODNĚNÍ: Opakovaně MPSV drží tento paragraf při životě, i když je zaměstnavateli nesplnitelný. Nikde neexistuje veřejně online přístupný seznam zaměstnanců a jimi doposud odpracované doby v týdnu, aby mohl zaměstnavatel posoudit, zda u něj mladistvý nepřekročí 40 hodin týdně, protože již pracoval jinde. Ani zaměstnanci nemají Pracovní knížky, z nichž by to bylo patrné. Délka směny 8 hodin je jasná a kontrolovatelná. Dodržení 40 hodin týdně u více zaměstnavatelů zároveň opakovaně držený nesmysl v Zákoníku práce z dílny MPSV.
§84 TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ – NÁVRH PRAKTICKY ZNEMOŽŇUJE DENNÍ FUNGOVÁNÍ FIREM
§ 84
Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení, doplněno - která však nesmí být kratší než 2 dny.
ZDŮVODNĚNÍ: Nelze v praxi dodržet lhůtu 2 dní k seznámení s písemným rozvrhem pracovní doby a současně udržet firmu v provozu, když se zaměstnanci stane mimopracovní úraz, pracovní úraz, ráno před směnou odejde k lékaři s podezřením na nemoc, zůstane doma s nemocným dítětem, zpozdí se v návratu z dovolené díky počasí a existuje spousta dalších příkladů denní praxe, která činí povinnost změnu rozvrhu týdenní pracovní doby a oznámit nejméně 2 dny předem v praxi nemožnou. Stejně tak při nástupu dočasně přiděleného zaměstnance k uživateli, který v daný den dostává rozvrh práce a podle něj ihned pracuje. Jak vyvrátit naprosto zjevný nesmysl návrhu novely? Proč nestačí dosavadní praktická dohoda zaměstnavatele se zaměstnancem na jiné době, když oba dobře vědí, že bez toho nelze fungovat?
§111 a 112 TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ – ZDŮVODNĚNÍ - NÁVRH ZVYŠUJE DOPOSUD TRIPARTITOU DOHODNUTÉ HRANICE MINIMÁLNÍ MZDY Z 0,4 NA 0,5 NÁSOBEK A SOUČASNĚ UMOŽŇUJE JEN JEJÍ RŮST, NE POKLES PŘI STAGNACI EKONOMIKY. STEJNĚ TAK ZARUČENÉ MZDY. COŽ JE NEAKCEPTOVATELNÉ, ROZTÁČÍ INFLAČNÍ SPIRÁLU A DONEKONEČNA SNIŽUJE KONKURENCESCHOPNOST FIREM.
DOPLNĚNÍ, ČILI OPRAVDU CHYBĚJÍCÍ ZMĚNY V NÁVRHU NOVELY ZÁKONÍKU PRÁCE:
V návrhu novely Zákoníku práce zcela chybí reakce na nelegální zprostředkování zaměstnání v oblasti agenturního zaměstnávání a dočasného přidělování, kde doslova kvete činnost nelegálních agentur a jejich veřejné spolupráce s firmami, jako uživateli. Ti, vědomi si své beztrestnosti, jejich služeb bezostyšně využívají a nabídky legálních agentur práce odmršťují s tak nehoráznými argumenty, jako “navrhované hrubé mzdy Vašich agenturních zaměstnanců jsou ve stejné výši, jako platím fakturační cenu firmě, co mi lidi dodává”. Je jim zcela jedno, že výše hrubých mezd agenturních zaměstnanců musí dosahovat dle §309 odst.5 výše jejich kmenových srovnatelných zaměstnanců (“§309 odst.5 Agentura práce a uživatel jsou povinni zabezpečit, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance. Pokud jsou po dobu výkonu práce pro uživatele pracovní nebo mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance horší, je agentura práce povinna na žádost dočasně přiděleného zaměstnance, popřípadě, pokud tuto skutečnost zjistí jinak, i bez žádosti, zajistit rovné zacházení; dočasně přidělený zaměstnanec má právo se domáhat u agentury práce uspokojení práv, která mu takto vznikla.”) a dle §308 odst.1 písm.f jsou povinni to pravdivě uvést pod sankcí do Dohody o dočasném přidělení (“§308 (1) Dohoda agentury práce s uživatelem o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce musí obsahovat.... f) informace o pracovních a mzdových nebo platových podmínkách zaměstnance uživatele, který vykonává nebo by vykonával stejnou práci jako dočasně přidělený zaměstnanec, s přihlédnutím ke kvalifikaci a délce odborné praxe (dále jen „srovnatelný zaměstnanec“),“). Jsou to objednávající firmy-uživatelé, kdo svými penězi rozhodují o existenci nelegálního trhu práce. Proto APA navrhuje - zejména k ochraně agenturních zaměstnanců - konečně zavést postihy uživatelům za nákup lidí od nelegální agentury práce. A to v přímé v návaznosti na již existující ustanovení Zákoníku práce o zastřeném zprostředkování takto:
Zákoník práce uvadí jasně - “§ 5 Vymezení některých pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí .... g) zastřeným zprostředkováním zaměstnání činnost právnické osoby nebo fyzické osoby, spočívající v pronájmu pracovní síly jiné právnické osobě nebo fyzické osobě, aniž by byly dodrženy podmínky pro zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b),....”
Stačí doplnit §§139 a 140 Zákona o zaměstnanosti:
“Přestupky
§ 139
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že ........ i) zastřeně zprostředkovává zaměstnání podle § 5 písm. g) doplnění - nebo jako uživatel služeb fyzické nebo právnické osoby zastřené zprostředkování zaměstnání umožní .........
(3) Za přestupek lze uložit pokutu do .......... e) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), f) nebo i), ...........”
Ҥ 140
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se přestupku dopustí tím, že ....... g) zastřeně zprostředkovává zaměstnání podle § 5 písm. g) doplnění - nebo jako uživatel služeb fyzické nebo právnické osoby zastřené zprostředkování zaměstnání umožní ........
(4) Za přestupek lze uložit pokutu do ........ f) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), e) nebo g), nejméně však ve výši 50 000 Kč, ........”.
ZDŮVODNĚNÍ: V návaznosti na již výše uvedené dále doplňujeme, že v posledních 5 letech dochází k brutálnímu nárůstu zneužívání Smluv o dílo a dodavatelských vztahů namísto legálního agenturního zaměstnávání, když obsahem takové dodávky je fakticky pouze pronájem pracovní síly, žádné dílo. Stejně jako dalších forem zastřeného zprostředkování dle §5 písm. g Zákoníku práce, jako je třeba organizovaný švarcsystému. To souvisí s:
a) nedostatkem pracovních sil na trhu práce, v důsledku demografického vývoje v porodnosti devadesátých let minulého století, kdy nově nastupující generace nedokáže o 35% nahradit generaci odcházející do důchodu
b) současně stále trvajícím ekonomickým boomem a poptávce pro pracovní síle
c) důsledkem výpadku 544 legálních agentur práce z legálního agenturního trhu práce v ČR po zpřísnění podmínek kaucemi a povinným zaměstnáváním odpovědného zástupce v červenci 2017, jejichž místo obratem zabrali nelegálové
d) zvýšenou aktivitou zahraničních firem, vydávajících se v domovské zemi za agenturu práce a dovážejících na trh práce v ČR občany zejména z nových zemí EU a zemí mimo EU.
Ve všech případech je to právě český uživatel, jako objednavatel, kdo vytváří nelegální trh práce. Je to přitom pouze uživatel, kdo je faktickým tvůrcem trhu agentur práce a původcem závadného jednání po celých 15 let, od ustanovení agentur práce v Zákoně o zaměstnanosti a Zákoníku práce. Je stále beztrestný a pokud je u něj nelegální praktika a zastřené zprostředkování zaměstnání SÚIP objeveno, pak potrestána je dle §5 písm. g a navazujících §§ 139 a 140 pouze nelegální agentura práce, ne uživatel. Proto si uživatel ihned obratem objednává nové zaměstnance u jiného nelegála. Dokonce jsou si někteří uživatelé vědomi povinností dle §§ 308 a 309 Zákoníku práce vůči agenturním zaměstnancům a své postižitelnosti při neplnění od novely ZP z července 2017,proto se tito uživatelé snaží utéct k zastřenému zprostředkování zaměstnání, kde jim dle současné právní úpravy paradoxně nic nehrozí.
Obrovským způsobem jsou pak zneužíváni v tomto systému uživatelem fakticky zaměstnanci nelegálů, protože:
a) nedostávají řádnou Pracovní smlouvu nebo Dohodu o pracovní činnosti, obvykle maximálně Dohodu o provedení práce, tedy nejisté zaměstnání bez pojistného
b) nejsou za ně odváděny platby pojistného, tedy nemají ani nemocenskou, ani podporu v nezaměstnanosti, ani odpracovanou dobu pro důchod
c) nejsou chráněni před vybíráním poplatků za zprostředkování zaměstnání, ty jsou od nich vymáhány buď rovnou procenty ze mzdy nebo v různých povinně odebraných službách jako je doprava, ubytování, překladatelské služby, zastupování atp.
d) nejsou chránění před nedodržování podmínek srovnatelného zaměstnance uživatele, zejména tedy srovnatelné mzdy u uživatele na obdobné pozici, obvykle je jim vyplácena, v lepším případě, základní minimální mzda dle Zákoníku práce, mnohdy ještě méně
e) nejsou chráněni povinným pojištěním před úpadkem legální agentury práce, protože uživateli je dodává nelegální
f) zejména u zahraničních zaměstnanců dochází k porušování osobní svobody, zabavování dokladů, držení v otrockých podmínkách hygienicky nevyhovujících ubytoven a v jejich dopravě na pracoviště
g) dochází k masivnímu zkreslování fakticky odpracované doby, porušování Zákoníku práce v oblasti pracovní doby, povolených přesčasů a limitů pro jednotlivé Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, jsou-li s nimi uzavírány
h) dochází k významného snížení ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, protože nejde o odpovědnost uživatele dle Zákoníku práce §309 odst. 1, ale odpovědná je dodavatelská firma v rámci působení více zaměstnavatelů na jednom pracovišti
i) dochází k porušování ustanovení Zákoníku práce o odpovědnosti za škody způsobené zaměstnancem zaměstnavateli, uživatel jednoduše při vadné nebo nedostatečné práci neproplatí fakturu nelegálnímu dodavateli a ten nevyplatí mzdu zaměstnanci nebo ho dokonce nutí uhradit celou škodu v rozporu s mírou zavinění, povolenými srážkami ze mzdy i maximem 4,5 násobku průměrné mzdy u nedbalostní škody
j) sociální situace zastřeně zprostředkovaných osob zneužívají lichváři a neregistrovaní poskytovatelé půjček, mnohdy propojení s nelegálním dodavatelem, poskytováním půjček za vysoký úrok ručených mzdou nebo zálohou na mzdu.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
• Diskuze •
02.03.2017
Přijde nám v Asociaci pracovních agentur nehorázné, že do takto zásadní, letité a zaběhlé věci, má odvahu sahat vláda v demisi bez předchozí pořádné analýzy a diskuse. Principiálně bychom souhlasili, kdyby návrhem bylo odstranění stávající anomálie v daňovém systému (nejde o pojištění, to je letitá lež, je to zdravotní daň vybíraná procenty ze mzdy zaměstnance a procenty z objemu hrubých mezd zaměstnavatele), jako tyhle 3 dny neplacené zdravotní dovolené (nemocenská to také není, to je další lež, nemocenská je doba nemoci s náhradou za ztrátu výdělku) a vůbec celé placení nemocenské nejprve zaměstnavatelem a až poté Českou správou sociálního zabezpečení (proč ta dvojkolejnost, k čemu?). Rádi bychom měli systém jednoduchý a transparentní. Chápeme, že to má regulační účinek na lemply a simulanty, ale bohužel v bolševické logice všech polistopadových vlád - trestat všechny stejně - to odnášejí i skutečně nemocní. Regulátorem je zde lékař, osoba stojící mimo, nijak nezainteresovaná na tom, zdravého poslat do práce. Naopak systémově zainteresovaná na tom, poslat zaměstnance do stavu nemocných a mít za jeho léčení další odměnu. Systém je tedy nastaven k produkci nemocných, to je nutno odstranit.
Do té doby APA nesouhlasí se zrušením karenční doby, protože podle APA dojde k obrovskému nárůstu počtu pracovních neschopností. Snížení plateb pojistného (zdravotní daně) o 0,2% to nevykompenzuje. Právě naopak. Na odvodech pojistného (zdravotní daně) ušetří střední zaměstnavatel pouze jednotky tisíc Kč, nemocným zaplatí desítky tisíc. Průměrný hodinový výdělek je dnes většinou kolem 127,- Kč/hod. Po redukcích se dostáváme s výplatou nemocenských náhrad na 68,58 Kč/hod.. Za navrhované první tři dny placené nemocenské tak jednomu člověku v průměru vyplatíme 1.650,- Kč. Počet nemocných se už dnes pohybuje vysoko. A to jak objektivně (chřipkové epidemie), tak subjektivně (např. potíže se zády). U středních zaměstnavatelů jsou to desítky lidí měsíčně. Takže je to bude stát okamžitě o několik desítek tisíc navíc. Například u 40 lidí za 3 dny navíc v průměru o 66.000,- Kč. Jakmile se zruší karenční doba, naroste i počet krátkodobých pracovních neschopností, tzn. přibude zaměstnavatelům další administrativa. Samozřejmě tím nové náklady o další tisíce korun českých na práci mzdových účetních a na práci mistrů s přeorganizováním směn a také náklady na případné přesčasy zdravých zaměstnanců.
Abychom s tímto návrhem v APA souhlasili, tak by to snížení pojistného (zdravotní daně) muselo být na úrovní 0,7% a vyšší. Systémové opatření by ovšem bylo, kdyby celá agenda nemocenských dávek přešla na ČSSZ od prvního dne nemoci. Protože tenhle slepenec prvních 14 dní zaměstnavatele, z toho 3 dny nula, a potom ČSSZ, je naprosto nesmyslný. Pouze nutí dělat jednu věc více subjektů, vést dvojí evidenci a předávat si mezi sebou informace.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
APA zveřejnila stanovisko k návrhu změny Zákoníku práce a dalších zákonů, spočívající ve zrušení 3 denní neplacené nemocenské (karenční doby)
Asociace pracovních agentur, zastupující od roku 2001 zejména malé a střední agentury práce s českými majiteli, zveřejnila stanovisko k návrhu změny Zákoníku práce a dalších zákonů, spočívající zejména ve zrušení 3 denní neplacené nemocenské (karenční doby).Přijde nám v Asociaci pracovních agentur nehorázné, že do takto zásadní, letité a zaběhlé věci, má odvahu sahat vláda v demisi bez předchozí pořádné analýzy a diskuse. Principiálně bychom souhlasili, kdyby návrhem bylo odstranění stávající anomálie v daňovém systému (nejde o pojištění, to je letitá lež, je to zdravotní daň vybíraná procenty ze mzdy zaměstnance a procenty z objemu hrubých mezd zaměstnavatele), jako tyhle 3 dny neplacené zdravotní dovolené (nemocenská to také není, to je další lež, nemocenská je doba nemoci s náhradou za ztrátu výdělku) a vůbec celé placení nemocenské nejprve zaměstnavatelem a až poté Českou správou sociálního zabezpečení (proč ta dvojkolejnost, k čemu?). Rádi bychom měli systém jednoduchý a transparentní. Chápeme, že to má regulační účinek na lemply a simulanty, ale bohužel v bolševické logice všech polistopadových vlád - trestat všechny stejně - to odnášejí i skutečně nemocní. Regulátorem je zde lékař, osoba stojící mimo, nijak nezainteresovaná na tom, zdravého poslat do práce. Naopak systémově zainteresovaná na tom, poslat zaměstnance do stavu nemocných a mít za jeho léčení další odměnu. Systém je tedy nastaven k produkci nemocných, to je nutno odstranit.
Do té doby APA nesouhlasí se zrušením karenční doby, protože podle APA dojde k obrovskému nárůstu počtu pracovních neschopností. Snížení plateb pojistného (zdravotní daně) o 0,2% to nevykompenzuje. Právě naopak. Na odvodech pojistného (zdravotní daně) ušetří střední zaměstnavatel pouze jednotky tisíc Kč, nemocným zaplatí desítky tisíc. Průměrný hodinový výdělek je dnes většinou kolem 127,- Kč/hod. Po redukcích se dostáváme s výplatou nemocenských náhrad na 68,58 Kč/hod.. Za navrhované první tři dny placené nemocenské tak jednomu člověku v průměru vyplatíme 1.650,- Kč. Počet nemocných se už dnes pohybuje vysoko. A to jak objektivně (chřipkové epidemie), tak subjektivně (např. potíže se zády). U středních zaměstnavatelů jsou to desítky lidí měsíčně. Takže je to bude stát okamžitě o několik desítek tisíc navíc. Například u 40 lidí za 3 dny navíc v průměru o 66.000,- Kč. Jakmile se zruší karenční doba, naroste i počet krátkodobých pracovních neschopností, tzn. přibude zaměstnavatelům další administrativa. Samozřejmě tím nové náklady o další tisíce korun českých na práci mzdových účetních a na práci mistrů s přeorganizováním směn a také náklady na případné přesčasy zdravých zaměstnanců.
Abychom s tímto návrhem v APA souhlasili, tak by to snížení pojistného (zdravotní daně) muselo být na úrovní 0,7% a vyšší. Systémové opatření by ovšem bylo, kdyby celá agenda nemocenských dávek přešla na ČSSZ od prvního dne nemoci. Protože tenhle slepenec prvních 14 dní zaměstnavatele, z toho 3 dny nula, a potom ČSSZ, je naprosto nesmyslný. Pouze nutí dělat jednu věc více subjektů, vést dvojí evidenci a předávat si mezi sebou informace.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
• Diskuze •
13.10.2017
APA Vám proto určitě nebude říkat, koho máte v následujících parlamentních volbách volit. Z volebního letáku ČSSD si však jistě uděláte sami názor, kdo legálnímu agenturnímu zaměstnávání nepřeje. “Zlepšit regulaci agenturního zaměstnávání a posílit tím kmenové zaměstnance.” Stejně jako další koaliční strany ANO 2011 a KDU-ČSL, které se hlasováním podílely na prázdninové likvidační novele Zákona o zaměstnanosti a Zákoníku práce proti legálním agenturám práce. Jak vidno, ČSSD ani tohle nestačilo a je odhodlána legální agentury práce dále likvidovat.
Ze strany ČSSD to není první faul. Před ministryní práce Michaelou Marksovou-Tominovou (ČSSD, 2014-2017) v Sobotkově vládě (ČSSD) exceloval ve Špidlově, Grossově a Paroubkově vládě (všichni ČSSD) Zdeněk Škromach (ČSSD, 2002-2006). Za jeho ministrování byly po 14 svobodných letech od Listopadu 89´v roce 2003 agentury práce legislativně zregulovány v Zákoně o zaměstnanosti. Začala celá dnešní anabáze opakovaného tříletého povolování činnosti, zvyšování poplatků, regulací, kontrol a utahování šroubů. Mj. agenturní zaměstnanci dodnes nesmí využívat Dohody o provedení práce. Už to je na trhu práce u krátkodobých činností hendikepuje.
Teoreticky levicoví ministři si ovšem v ničem nezadali ani s těmi teoreticky pravicovými. Petr Nečas (ODS, 2006-2009) se ve vládě Mirka Topolánka (ODS) zasloužil o další utužení režimu existence agentur práce. Dalšími požadavky v Zákoně o zaměstnanosti, např. brutálně zvedl poplatky za povolení. Nebo přidal posuzování spolehlivosti žadatelů o povolení Ministerstvem vnitra, vedeným Ivanem Langrem (ODS). A omezil i praktické fungování. Třeba “slavným” nařízení vlády č. 64/2009 Sb., o stanovení druhu prací, které agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat. Přetrvává dodnes, 8 let po finanční krizi. I když je dnes situace opačná. Tehdy mělo snížit zaměstnanost cizinců ze zemí mimo EU, aby bylo dost práce pro občany ČR.
Pozitivním obdobím bylo jen krátké působení nestraníka Petra Šimerky (2009-2010) v úřednické Fischerově vládě, který jako dlouholetý náměstek a legislativec MPSV od roku 1998 věcem opravdu rozuměl. Přestože byl nominován ČSSD a předchozí dobu strávil ve vysokých funkcích odborů, chápal roli legálních agentur práce a snažil se jim vycházet v mezích zákona vstříc.
Následná éra Jaromíra Drábka (TOP09, 2010-2012) v Nečasově vládě (ODS) proslula dalším honem na legální agentury práce. Zavedl diskriminační povinného pojištění agentur práce proti úpadku. První verzi zákona sice odmítl Ústavní soud, ale v druhé nová povinnost zůstala. Spoustu agentur práce ukončilo svou činnost, protože pojištění ještě pár dnů před lhůtou na trhu neexistovalo. Také zakázal generálně formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zaměstnávat cizince ze zemí mimo EU. A to bez ohledu na druh práce, aniž ovšem zrušil nařízení vlády předchůdce Nečase. O zákazu zaměstnání pro osoby zdravotně postižené v agenturách práce, které trvalo dlouhé 3 roky, nemluvě. Nic na tom nezměnila nástupkyně Ludmila Müllerová (TOP09, 2012-2013). Ani na snížené ochraně agenturních zaměstnanců, vyloučených při neuhrazení mezd z insolvenčního zákona. Ani na absurdním nařízení, aby zaměstnanec měl vždy na pracovišti u sebe v kapse pracovní smlouvu.
O žádné změny, v kladném i záporném slova smyslu, neusiloval ani Ing. František Koníček (2014-2014), který vzhledem k účasti v Rusnokově “Zemanově” úřednické vládě přerušil své členství v ČSSD. O to se - v negativním slova smyslu – postarala rozsáhlou regulační novelou v létě 2017 Michaela Marksová-Tominová (ČSSD, 2014-2017) v Sobotkově vládě (ČSSD). Zavedením nesmyslných půlmilionových kaucí pro žadatele i stávající legální agentury práce, povinností zaměstnávat odpovědného zástupce, omezením agenturního zaměstnance ve výběru zaměstnavatele a dalšími změnami.
Většině regulačních kroků vůči legálním agenturám práce zdatně sekundovaly tehdejší i nynější koaliční vládní strany. ANO 2011, KDU-ČSL, Unie svobody-DEU, Věci veřejné, Lidem a Strana zelených. Jen díky jim, byly nápady z dílny ministrů práce za ČSSD, ODS a TOP09, parlamentem schváleny. Většinou se k nim připojila KSČM, která drží po léta jednotný názor - agentury práce úplně zrušit. Díky nim mají mafie a obchodníci s lidmi v ČR čím dál větší prostor a legálním agenturám práce jsou svazovány ruce.
Nové regulační kroky chystají i možní parlamentní nováčci, proto je dobré číst jejich volební programy. Třeba na první pohled svobody milovní Piráti píší “Boj s byznysem pracovních agentur na hraně zákona, proti nejisté, špatně placené práci, z níž nelze uživit domácnost”. Jinými slovy ne potírání mafií a pokutování firem, které si od nich kradenou práci nakupují, ale postih agentur práce, které se sice pohybují na hraně zákona, ale pořád ještě podnikají legálně. Mohli by se tak zapojit mezi další zklamání ze změn v politice, jak bylo popsáno výše.
Každý svého štěstí strůjcem. Pamatujte na to 20. a 21.10.2017 u volebních uren. Máte tu moc.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Asociace Pracovních Agentur týden před volbami do poslanecké sněmovny nikoho nedoporučuje
Asociace Pracovních Agentur (APA), založená roku 2001, je neziskovou nepolitickou profesní organizací sdružující agentury práce, převážně poskytovatele dočasné pracovní výpomoci (temporary help).APA Vám proto určitě nebude říkat, koho máte v následujících parlamentních volbách volit. Z volebního letáku ČSSD si však jistě uděláte sami názor, kdo legálnímu agenturnímu zaměstnávání nepřeje. “Zlepšit regulaci agenturního zaměstnávání a posílit tím kmenové zaměstnance.” Stejně jako další koaliční strany ANO 2011 a KDU-ČSL, které se hlasováním podílely na prázdninové likvidační novele Zákona o zaměstnanosti a Zákoníku práce proti legálním agenturám práce. Jak vidno, ČSSD ani tohle nestačilo a je odhodlána legální agentury práce dále likvidovat.
Ze strany ČSSD to není první faul. Před ministryní práce Michaelou Marksovou-Tominovou (ČSSD, 2014-2017) v Sobotkově vládě (ČSSD) exceloval ve Špidlově, Grossově a Paroubkově vládě (všichni ČSSD) Zdeněk Škromach (ČSSD, 2002-2006). Za jeho ministrování byly po 14 svobodných letech od Listopadu 89´v roce 2003 agentury práce legislativně zregulovány v Zákoně o zaměstnanosti. Začala celá dnešní anabáze opakovaného tříletého povolování činnosti, zvyšování poplatků, regulací, kontrol a utahování šroubů. Mj. agenturní zaměstnanci dodnes nesmí využívat Dohody o provedení práce. Už to je na trhu práce u krátkodobých činností hendikepuje.
Teoreticky levicoví ministři si ovšem v ničem nezadali ani s těmi teoreticky pravicovými. Petr Nečas (ODS, 2006-2009) se ve vládě Mirka Topolánka (ODS) zasloužil o další utužení režimu existence agentur práce. Dalšími požadavky v Zákoně o zaměstnanosti, např. brutálně zvedl poplatky za povolení. Nebo přidal posuzování spolehlivosti žadatelů o povolení Ministerstvem vnitra, vedeným Ivanem Langrem (ODS). A omezil i praktické fungování. Třeba “slavným” nařízení vlády č. 64/2009 Sb., o stanovení druhu prací, které agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat. Přetrvává dodnes, 8 let po finanční krizi. I když je dnes situace opačná. Tehdy mělo snížit zaměstnanost cizinců ze zemí mimo EU, aby bylo dost práce pro občany ČR.
Pozitivním obdobím bylo jen krátké působení nestraníka Petra Šimerky (2009-2010) v úřednické Fischerově vládě, který jako dlouholetý náměstek a legislativec MPSV od roku 1998 věcem opravdu rozuměl. Přestože byl nominován ČSSD a předchozí dobu strávil ve vysokých funkcích odborů, chápal roli legálních agentur práce a snažil se jim vycházet v mezích zákona vstříc.
Následná éra Jaromíra Drábka (TOP09, 2010-2012) v Nečasově vládě (ODS) proslula dalším honem na legální agentury práce. Zavedl diskriminační povinného pojištění agentur práce proti úpadku. První verzi zákona sice odmítl Ústavní soud, ale v druhé nová povinnost zůstala. Spoustu agentur práce ukončilo svou činnost, protože pojištění ještě pár dnů před lhůtou na trhu neexistovalo. Také zakázal generálně formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zaměstnávat cizince ze zemí mimo EU. A to bez ohledu na druh práce, aniž ovšem zrušil nařízení vlády předchůdce Nečase. O zákazu zaměstnání pro osoby zdravotně postižené v agenturách práce, které trvalo dlouhé 3 roky, nemluvě. Nic na tom nezměnila nástupkyně Ludmila Müllerová (TOP09, 2012-2013). Ani na snížené ochraně agenturních zaměstnanců, vyloučených při neuhrazení mezd z insolvenčního zákona. Ani na absurdním nařízení, aby zaměstnanec měl vždy na pracovišti u sebe v kapse pracovní smlouvu.
O žádné změny, v kladném i záporném slova smyslu, neusiloval ani Ing. František Koníček (2014-2014), který vzhledem k účasti v Rusnokově “Zemanově” úřednické vládě přerušil své členství v ČSSD. O to se - v negativním slova smyslu – postarala rozsáhlou regulační novelou v létě 2017 Michaela Marksová-Tominová (ČSSD, 2014-2017) v Sobotkově vládě (ČSSD). Zavedením nesmyslných půlmilionových kaucí pro žadatele i stávající legální agentury práce, povinností zaměstnávat odpovědného zástupce, omezením agenturního zaměstnance ve výběru zaměstnavatele a dalšími změnami.
Většině regulačních kroků vůči legálním agenturám práce zdatně sekundovaly tehdejší i nynější koaliční vládní strany. ANO 2011, KDU-ČSL, Unie svobody-DEU, Věci veřejné, Lidem a Strana zelených. Jen díky jim, byly nápady z dílny ministrů práce za ČSSD, ODS a TOP09, parlamentem schváleny. Většinou se k nim připojila KSČM, která drží po léta jednotný názor - agentury práce úplně zrušit. Díky nim mají mafie a obchodníci s lidmi v ČR čím dál větší prostor a legálním agenturám práce jsou svazovány ruce.
Nové regulační kroky chystají i možní parlamentní nováčci, proto je dobré číst jejich volební programy. Třeba na první pohled svobody milovní Piráti píší “Boj s byznysem pracovních agentur na hraně zákona, proti nejisté, špatně placené práci, z níž nelze uživit domácnost”. Jinými slovy ne potírání mafií a pokutování firem, které si od nich kradenou práci nakupují, ale postih agentur práce, které se sice pohybují na hraně zákona, ale pořád ještě podnikají legálně. Mohli by se tak zapojit mezi další zklamání ze změn v politice, jak bylo popsáno výše.
Každý svého štěstí strůjcem. Pamatujte na to 20. a 21.10.2017 u volebních uren. Máte tu moc.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
• • Diskuze •
10.07.2017
Agenturní zaměstnávání netrápí minimální mzda jako taková, ale její nepředvídatelné zvyšování, které současně zvyšuje celou cenovou hladinu = všech dalších 5 úrovní zaručené mzdy podle složitosti práce. Skupina prací - Nejnižší úroveň zaručené mzdy v Kč za hod. - v Kč za měsíc / NÁVRH NOVÉ v Kč za hod. - NÁVRH NOVÉ v Kč za měsíc:
1. - 66,- - 11.000,- / 73,20 - 12.200,-
2. - 72,90 - 12.200,- / 80,80 - 13.500,-
3. - 80,50 - 13.400,- / 89,20 - 14.900,-
4. - 88,80 - 14.800,- / 98,50 - 16.400,-
5. - 98,10 - 16.400,- / 108,80 - 18.100,-
6. - 108,30 - 18.100,- / 120,10 - 20.000,-
7. - 119,60 - 19.900,- / 132,60 - 22.100,-
8. - 132,- -22.000,- / 146,40 - 24.400,-.
Minimální mzda se dnes využívá už jen v oborech s velmi nízkou přidanou hodnotou, kde navýšení mzdových nákladů o více než jedenáct procent meziročně je zhusta likvidační. Nelze ji ale například použít u mnoha malých prodejen na venkově, kde prodavačka současně pracuje s hotovostí jako pokladní. Ta totiž spadá do vyššího stupně zaručené mzdy. Tedy zvýšení minimální mzdy a současně všech úrovní zaručených mezd zdraží provoz prodejničky daleko více. Současná marže ji nedokáže pokrýt. Jsme pak svědky toho, kdy obec, z daní svých občanů, dotuje nájem, elektřinu, topení a připojení k internetu takové prodejničky (to zase kvůli EET). Jinak by v obci žádnou neměli. Někde už absurdně přistoupili i k vybavení prodejničky nábytkem a regály z peněz daňových poplatníků. Vrcholem je zcela dotovaná prodejna v režii obce, kdy prodavačka je zaměstnankyní obecního úřadu. Paralely se pak najdou u mnoha dalších oborů. Dotovat podnikání žádný vlastník nebude. Je otázkou, jak dlouho to vydrží taková malá obec. Opravdu tohle v zemi chceme?
Ošklivě pocítí růst všech úrovní zaručené mzdy i finančně silnější zaměstnavatelé. Nerostou jen minimální mzdy, ale i mzdy maximální. Průměrný růst přesahuje šest procent. Vynucených osmnáct tisíc korun ročně navíc za každou minimální mzdu výrazně brzdí schopnost nabírat ty zaměstnance, kteří jsou pro firmu podstatní pro udržení pozice na trhu a získávání nových zakázek. Opět naroste i tlak na nahrazení nekvalifikované a stále dražší lidské práce strojem. Třeba obchodní řetězce rozšiřují samoobslužné poklady, rozdávají nakupujícím skenery, technika "bez zásahu člověka" jim - stejně jako továrnám - jde mílovými kroky vstříc. Stupidní politika minimální mzdy velmi efektivně likviduje pracovní místa pro nekvalifikované lidi, které fakticky vytlačuje z trhu práce. Proto pořád roste množství dlouhodobě nezaměstnaných a většinou již nezaměstnatelných lidí. Mají nízkou kvalifikaci a jsou díky administrativně určené mzdě drazí.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Asociace pracovních agentur (APA) má k neustálému a neúměrnému zvyšování minimální a zaručené mzdy konzistentní názor - je to špatně - i pro rok 2018
APA má k neustálému a neúměrnému zvyšování minimální a zaručené mzdy konzistentní názor - je to špatně - i pro rok 2018. U agentur práce se opakově ke zmíněnému jevu přidává ještě další - podniky nám nadávají, že pořád zdražujeme práci agenturních zaměstnanců. Omyl, vláda ji zdražuje. Agentury práce jen každoročně navyšují hrubé mzdy agenturních zaměstnanců dle Dohod o dočasném přidělování podle diktátu vládních nařízení.Agenturní zaměstnávání netrápí minimální mzda jako taková, ale její nepředvídatelné zvyšování, které současně zvyšuje celou cenovou hladinu = všech dalších 5 úrovní zaručené mzdy podle složitosti práce. Skupina prací - Nejnižší úroveň zaručené mzdy v Kč za hod. - v Kč za měsíc / NÁVRH NOVÉ v Kč za hod. - NÁVRH NOVÉ v Kč za měsíc:
1. - 66,- - 11.000,- / 73,20 - 12.200,-
2. - 72,90 - 12.200,- / 80,80 - 13.500,-
3. - 80,50 - 13.400,- / 89,20 - 14.900,-
4. - 88,80 - 14.800,- / 98,50 - 16.400,-
5. - 98,10 - 16.400,- / 108,80 - 18.100,-
6. - 108,30 - 18.100,- / 120,10 - 20.000,-
7. - 119,60 - 19.900,- / 132,60 - 22.100,-
8. - 132,- -22.000,- / 146,40 - 24.400,-.
Minimální mzda se dnes využívá už jen v oborech s velmi nízkou přidanou hodnotou, kde navýšení mzdových nákladů o více než jedenáct procent meziročně je zhusta likvidační. Nelze ji ale například použít u mnoha malých prodejen na venkově, kde prodavačka současně pracuje s hotovostí jako pokladní. Ta totiž spadá do vyššího stupně zaručené mzdy. Tedy zvýšení minimální mzdy a současně všech úrovní zaručených mezd zdraží provoz prodejničky daleko více. Současná marže ji nedokáže pokrýt. Jsme pak svědky toho, kdy obec, z daní svých občanů, dotuje nájem, elektřinu, topení a připojení k internetu takové prodejničky (to zase kvůli EET). Jinak by v obci žádnou neměli. Někde už absurdně přistoupili i k vybavení prodejničky nábytkem a regály z peněz daňových poplatníků. Vrcholem je zcela dotovaná prodejna v režii obce, kdy prodavačka je zaměstnankyní obecního úřadu. Paralely se pak najdou u mnoha dalších oborů. Dotovat podnikání žádný vlastník nebude. Je otázkou, jak dlouho to vydrží taková malá obec. Opravdu tohle v zemi chceme?
Ošklivě pocítí růst všech úrovní zaručené mzdy i finančně silnější zaměstnavatelé. Nerostou jen minimální mzdy, ale i mzdy maximální. Průměrný růst přesahuje šest procent. Vynucených osmnáct tisíc korun ročně navíc za každou minimální mzdu výrazně brzdí schopnost nabírat ty zaměstnance, kteří jsou pro firmu podstatní pro udržení pozice na trhu a získávání nových zakázek. Opět naroste i tlak na nahrazení nekvalifikované a stále dražší lidské práce strojem. Třeba obchodní řetězce rozšiřují samoobslužné poklady, rozdávají nakupujícím skenery, technika "bez zásahu člověka" jim - stejně jako továrnám - jde mílovými kroky vstříc. Stupidní politika minimální mzdy velmi efektivně likviduje pracovní místa pro nekvalifikované lidi, které fakticky vytlačuje z trhu práce. Proto pořád roste množství dlouhodobě nezaměstnaných a většinou již nezaměstnatelných lidí. Mají nízkou kvalifikaci a jsou díky administrativně určené mzdě drazí.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
• Odkaz na článek • Diskuze •
03.04.2017
Navrhovaná elektronizace vychází dle MPSV z těchto zásad:
Hlavními postupy při realizaci elektronizace budou mj. snížení rozsahu povinností lékařů a zaměstnavatelů, zjednodušení tiskopisu „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“ („neschopenky“) snížením počtu dílů ze současných pěti na tři, vedení údajů o všech DPN všech pojištěnců, jejichž nemocenské pojištění provádí tentýž orgán, v jedné evidenci včetně rychlého zaznamenávání údajů z papírových neschopenek. Rovněž bude umožněno on-line využívání příslušných údajů z evidence DPN oprávněnými subjekty (např. zaměstnavatel bude moci z evidence ČSSZ ověřit údaje o trvání DPN jeho zaměstnance).
Důležitou zásadou je zachování možnosti vystavovat neschopenky i v papírové podobě. Bude pouze na volbě ošetřujícího lékaře, zda bude neschopenky, popř. i další doklady vydávat elektronicky nebo v papírové podobě.
Navrhované opatření by mělo přinést celou řadu pozitivních efektů pro ošetřující lékaře, zaměstnavatele i samotné pojištěnce. Zkušební provoz navrhovaného systému by měl proběhnout ve 2. pololetí 2018, plný náběh systému předpokládá MPSV od 1. 1. 2019.
Bohužel, jak jsme tomu již skoro zvyklí u všech vládních návrhů, zejména pak práce úřednického aparátu MPSV, je předložení materiálu k připomínkování před schůzí tripartity sociálním partnerům opět klasickou ukázkou politické a byrokratické přezíravosti. Za pouhých 5 dní, v to počítaje i 2 dny víkendu, tedy za vlastně 3 dny, se má sociální partner - se všemy svými členskými organizacemi - k více než 50 stránkovému materiálu fundovaně vyjádřit. To je prostě směšné, kdyby to nebylo k pláči.
Jenom zdůvodnění jeho předložení už obsahuje zásadní průšvih celého materiálu – souběžně pojede papírová i elektronická verze neschopenky. Každý si dobrovolně vybere. To se nikdo nepoučil z elektronické evidence zdravotních karet a jak dopadla? Kolik miliard z daní občanů a firem se vyhodilo při její přípravě, dobrovolném zavedení a nakonec skutek utek? Nebo je to zase klasické korupční schéma ve stylu vyděláme na IT zakázkách, poradcích, reorganizacích, přístrojovém vybavení a pak to celé pošleme do kopru? Dělá vláda eGoverment nebo si jen tak hrajeme a hloupě kecáme? Jedna vláda je v tomto ohledu horší než druhá.
APA rovnou nesouhlasí s celým materiálem pro jeho základní systémový rozpor, dobrovolnost. Detaily jsou pak naprosto podružné. Pokud chce stát mít elektronické neschopenky, pak povinně a pro všechny. Současně stát přispěje všem dotčeným poplatníkům ve 100% výši nákladů na zavedení elektronických neschopenek. Protože jde o státní zdravotní a sociální systém a sociální a zdravotní daně, ne pojištění, jak se nám politici už 25 let snaží namluvit. Současně vláda vyháže z jejich míst byrokraty, kteří se nyní zabývají zpracováváním papírového systému. Protože přestanou být potřební. A samozřejmě do poslední koruny vyčíslí, zda tato celá operace přinese nějaké úspory, nebo naopak. Jak je to, bohužel, v ČR obvyklé.
Můžeme celý navrhovaný systém dobrovolných eNeschopenek rovnou připodobnit k systému exekucí, kdy jako zaměstnavatelé pracujeme z donucení zákonem a pokutami ze zákona zdarma pro exekutory na naší technice, našem SW a pomocí našich lidí. Nemáme z toho kromě nákladů vůbec nic. Také je to nařízeno zákonem. Také to běhá papírově. Také to bobtná. O problému se ví a vláda v něm nedělá nic. Nechceme další povinné výdaje tohoto typu. Bohatě stačí zpackané, předražené a ze zákona rovněž povinně hrazené pracovně-lékařské služby.
APA přispěla, v rámci členství v Sekci zaměstnanosti a práce Hospodářské komory ČR, k připomínkování vládního návrhu zavedení elektronické neschopenky
APA přispěla, v rámci členství v Sekci zaměstnanosti a práce Hospodářské komory ČR, k připomínkování vládního návrhu zavedení elektronické neschopenky, který MPSV předkložilo schůzi Rady hospodářské a sociální dohody (tripartita). Informativní materiál popisuje přípravu zavedení tzv. e-Neschopenky. Podstatou tohoto procesu je dle MPSV zavedení možnosti elektronizace rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti („DPN“) a při potvrzování karantény (vystavování potvrzení o nařízení karantény bude probíhat obdobně, jako vystavování dokladů o DPN). Cílem elektronizace rozhodování o DPN je především zpřehlednit a zrychlit procesy a urychlit výplatu nemocenského, zjednodušit proces vystavování neschopenky a snížit administrativní zátěž zaměstnavatelů, ošetřujících lékařů a ČSSZ. Návrh elektronizace je připraven tak, aby umožnil přehlednou jednoduchou elektronickou komunikaci zúčastněných subjektů, a tím zjednodušil postup při posuzování DPN a rovněž následný oběh potřebných dokumentů.Navrhovaná elektronizace vychází dle MPSV z těchto zásad:
Hlavními postupy při realizaci elektronizace budou mj. snížení rozsahu povinností lékařů a zaměstnavatelů, zjednodušení tiskopisu „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“ („neschopenky“) snížením počtu dílů ze současných pěti na tři, vedení údajů o všech DPN všech pojištěnců, jejichž nemocenské pojištění provádí tentýž orgán, v jedné evidenci včetně rychlého zaznamenávání údajů z papírových neschopenek. Rovněž bude umožněno on-line využívání příslušných údajů z evidence DPN oprávněnými subjekty (např. zaměstnavatel bude moci z evidence ČSSZ ověřit údaje o trvání DPN jeho zaměstnance).
Důležitou zásadou je zachování možnosti vystavovat neschopenky i v papírové podobě. Bude pouze na volbě ošetřujícího lékaře, zda bude neschopenky, popř. i další doklady vydávat elektronicky nebo v papírové podobě.
Navrhované opatření by mělo přinést celou řadu pozitivních efektů pro ošetřující lékaře, zaměstnavatele i samotné pojištěnce. Zkušební provoz navrhovaného systému by měl proběhnout ve 2. pololetí 2018, plný náběh systému předpokládá MPSV od 1. 1. 2019.
Bohužel, jak jsme tomu již skoro zvyklí u všech vládních návrhů, zejména pak práce úřednického aparátu MPSV, je předložení materiálu k připomínkování před schůzí tripartity sociálním partnerům opět klasickou ukázkou politické a byrokratické přezíravosti. Za pouhých 5 dní, v to počítaje i 2 dny víkendu, tedy za vlastně 3 dny, se má sociální partner - se všemy svými členskými organizacemi - k více než 50 stránkovému materiálu fundovaně vyjádřit. To je prostě směšné, kdyby to nebylo k pláči.
Jenom zdůvodnění jeho předložení už obsahuje zásadní průšvih celého materiálu – souběžně pojede papírová i elektronická verze neschopenky. Každý si dobrovolně vybere. To se nikdo nepoučil z elektronické evidence zdravotních karet a jak dopadla? Kolik miliard z daní občanů a firem se vyhodilo při její přípravě, dobrovolném zavedení a nakonec skutek utek? Nebo je to zase klasické korupční schéma ve stylu vyděláme na IT zakázkách, poradcích, reorganizacích, přístrojovém vybavení a pak to celé pošleme do kopru? Dělá vláda eGoverment nebo si jen tak hrajeme a hloupě kecáme? Jedna vláda je v tomto ohledu horší než druhá.
APA rovnou nesouhlasí s celým materiálem pro jeho základní systémový rozpor, dobrovolnost. Detaily jsou pak naprosto podružné. Pokud chce stát mít elektronické neschopenky, pak povinně a pro všechny. Současně stát přispěje všem dotčeným poplatníkům ve 100% výši nákladů na zavedení elektronických neschopenek. Protože jde o státní zdravotní a sociální systém a sociální a zdravotní daně, ne pojištění, jak se nám politici už 25 let snaží namluvit. Současně vláda vyháže z jejich míst byrokraty, kteří se nyní zabývají zpracováváním papírového systému. Protože přestanou být potřební. A samozřejmě do poslední koruny vyčíslí, zda tato celá operace přinese nějaké úspory, nebo naopak. Jak je to, bohužel, v ČR obvyklé.
Můžeme celý navrhovaný systém dobrovolných eNeschopenek rovnou připodobnit k systému exekucí, kdy jako zaměstnavatelé pracujeme z donucení zákonem a pokutami ze zákona zdarma pro exekutory na naší technice, našem SW a pomocí našich lidí. Nemáme z toho kromě nákladů vůbec nic. Také je to nařízeno zákonem. Také to běhá papírově. Také to bobtná. O problému se ví a vláda v něm nedělá nic. Nechceme další povinné výdaje tohoto typu. Bohatě stačí zpackané, předražené a ze zákona rovněž povinně hrazené pracovně-lékařské služby.
• Diskuze •
15.03.2017
V prohlášení z 12.3.2017 APA nastínila 3 možné scénáře důvodu policejního zásahu:
a) Ukrajince dočasně přidělila v režimu legálního agenturního zaměstnávání polská agentura práce s platným polským povolením k agenturnímu zaměstnávání. Což může být nakonec legální.
b) Ukrajince dočasně přidělila v režimu agenturního zaměstnávání česká agentura práce s platným českým povolením k agenturnímu zaměstnávání. Jde o nelegální postup, §66 Zákona o zaměstnanosti to už 5 let zakazuje.
c) Ukrajince dovezla polská pseudoagentura bez polského povolení k agenturnímu zaměstnávání.
Po pondělním veřejném přiznání spolumajitele Rohlík.cz, pana Čupra, v televizi DVTV v rozhovoru s redaktorkou Drtinovou, bylo jasno. APA měla pravdu a Cé je správně - nešlo o agenturu práce ani o agenturní zaměstnance! Rohlík.cz se dopustil zastřeného agenturního zaměstnávání. Místo Dohody o dočasném přidělení s legální agenturou práce uzavřel Smlouvu o dílo s polskou pseudoagenturou bez licence. Navrch místo Poláků pracovali v jeho skladech Ukrajinci s polskými pracovními vízy. To je dle Zákona o zaměstnanosti, i dlouhodobého postoje Státního úřadu inspekce práce, nelegální zprostředkování zaměstnání. Především proto byli Ukrajinci zadrženi a vyhoštěni. Polská firma dodala Rohlíku.cz jen pracovní sílu (skladníky), nikoli službu. Objednávky od zákazníků jsou pro Rohlik.cz, zboží patří Rohlik.cz, sklad a technika ve skladu je v majetku Rohlik.cz. Ukrajinští skladníci připravili zásilky dle objednávek a pokynů od Rohlik.cz, rozvoz připravených zásilek provedl Rohlik.cz.
Jde opět o další negativní mediální kauzu, která se trefuje do pracovních agentur, s agenturním zaměstnáváním však nemá vůbec nic společného. Veškeré mediálně probírané kauzy o zlých agenturách se nikdy legálních agentur práce netýkaly. Vždy šlo o pseudoagentury, zastřené agenturní zaměstnávání, organizovaný švarcsystém, práci načerno bez dokladů a další zločiny. Přesto jsou legální pracovní agentury rok co rok šikanovány novými regulacemi, kdežto pseudoagentury poslance nezajímají.
APA od počátku pro média vše komentovala, aby se ve složité kauze zorientovaly. Přispěla obsáhlé analýze iDnes.cz, Echo24, ČTK i Aktualne.cz. Prezident APA vystoupil postupně v Českém rozhlasu Radiožurnál, zprávách České televize, Českém rozhlasu Plus, Rádiu Svobodná Evropa a v úterní večerní relaci k agenturnímu zaměstnávání na ČT24 pořadu 90 minut.
V posledně jmenovaném pořadu, i v poledním Rozstřelu na iDnes.cz, podpořila stanoviska APA k šikanózní novele zákona o zaměstnanosti i prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb, sdružující převážně velké nadnárodní agentury práce, Mgr. Jaroslava Rezlerová. Novela na těchto kauzách nelegálních pseudoagentur nezmění vůbec nic. Jde ruku v ruce se zaběhnutou legislativní praxí v ČR, legální agentury práce dále šikanovat, pseudoagenturám tím otevřít vyklizený trh.
Novela, tisk č.911, je nyní v poslanecké sněmovně před 3.čtením. Obsahuje poslanecký návrh na zrušení nově zaváděných půlmilionových kaucí pro legální agentury práce i nového §307b ZP, který omezuje agenturním zaměstnancům volbu zaměstnavatele. Bude-li novela přijata v původním znění od MPSV, posílí se role pseudagentur a ke kauzám typu Rohlik.cz bude docházet dále, ve stále větší míře.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Asociace pracovních agentur měla v kauze Rohlik.cz pravdu – Cé je správně
Od čtvrtka 9.3.2017 byla Asociace pracovních agentur (APA), jako nezpochybnitelná autorita na poli agenturního zaměstnávání již od roku 2001, bombardována dotazy ke kauze 85 nelegálních cizinců, pracujících ve skladu firmy Rohlik.cz. Policie je k dnešku postupně vyhostila.V prohlášení z 12.3.2017 APA nastínila 3 možné scénáře důvodu policejního zásahu:
a) Ukrajince dočasně přidělila v režimu legálního agenturního zaměstnávání polská agentura práce s platným polským povolením k agenturnímu zaměstnávání. Což může být nakonec legální.
b) Ukrajince dočasně přidělila v režimu agenturního zaměstnávání česká agentura práce s platným českým povolením k agenturnímu zaměstnávání. Jde o nelegální postup, §66 Zákona o zaměstnanosti to už 5 let zakazuje.
c) Ukrajince dovezla polská pseudoagentura bez polského povolení k agenturnímu zaměstnávání.
Po pondělním veřejném přiznání spolumajitele Rohlík.cz, pana Čupra, v televizi DVTV v rozhovoru s redaktorkou Drtinovou, bylo jasno. APA měla pravdu a Cé je správně - nešlo o agenturu práce ani o agenturní zaměstnance! Rohlík.cz se dopustil zastřeného agenturního zaměstnávání. Místo Dohody o dočasném přidělení s legální agenturou práce uzavřel Smlouvu o dílo s polskou pseudoagenturou bez licence. Navrch místo Poláků pracovali v jeho skladech Ukrajinci s polskými pracovními vízy. To je dle Zákona o zaměstnanosti, i dlouhodobého postoje Státního úřadu inspekce práce, nelegální zprostředkování zaměstnání. Především proto byli Ukrajinci zadrženi a vyhoštěni. Polská firma dodala Rohlíku.cz jen pracovní sílu (skladníky), nikoli službu. Objednávky od zákazníků jsou pro Rohlik.cz, zboží patří Rohlik.cz, sklad a technika ve skladu je v majetku Rohlik.cz. Ukrajinští skladníci připravili zásilky dle objednávek a pokynů od Rohlik.cz, rozvoz připravených zásilek provedl Rohlik.cz.
Jde opět o další negativní mediální kauzu, která se trefuje do pracovních agentur, s agenturním zaměstnáváním však nemá vůbec nic společného. Veškeré mediálně probírané kauzy o zlých agenturách se nikdy legálních agentur práce netýkaly. Vždy šlo o pseudoagentury, zastřené agenturní zaměstnávání, organizovaný švarcsystém, práci načerno bez dokladů a další zločiny. Přesto jsou legální pracovní agentury rok co rok šikanovány novými regulacemi, kdežto pseudoagentury poslance nezajímají.
APA od počátku pro média vše komentovala, aby se ve složité kauze zorientovaly. Přispěla obsáhlé analýze iDnes.cz, Echo24, ČTK i Aktualne.cz. Prezident APA vystoupil postupně v Českém rozhlasu Radiožurnál, zprávách České televize, Českém rozhlasu Plus, Rádiu Svobodná Evropa a v úterní večerní relaci k agenturnímu zaměstnávání na ČT24 pořadu 90 minut.
V posledně jmenovaném pořadu, i v poledním Rozstřelu na iDnes.cz, podpořila stanoviska APA k šikanózní novele zákona o zaměstnanosti i prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb, sdružující převážně velké nadnárodní agentury práce, Mgr. Jaroslava Rezlerová. Novela na těchto kauzách nelegálních pseudoagentur nezmění vůbec nic. Jde ruku v ruce se zaběhnutou legislativní praxí v ČR, legální agentury práce dále šikanovat, pseudoagenturám tím otevřít vyklizený trh.
Novela, tisk č.911, je nyní v poslanecké sněmovně před 3.čtením. Obsahuje poslanecký návrh na zrušení nově zaváděných půlmilionových kaucí pro legální agentury práce i nového §307b ZP, který omezuje agenturním zaměstnancům volbu zaměstnavatele. Bude-li novela přijata v původním znění od MPSV, posílí se role pseudagentur a ke kauzám typu Rohlik.cz bude docházet dále, ve stále větší míře.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
• Diskuze •
12.03.2017
Trh práce v ČR trpí v posledních 2 letech zoufalým nedostatkem pracovníků. Je to i důsledkem nesmyslně tvrdé regulace zaměstnávání, zejména pak směrem k cizincům ze zemí mimo EU. Firmy, které musí odmítat nové zakázky a jsou v ohrožení i s plněním těch stávajících, pak sahají po řešeních na hraně zákona i za ní. Využívají jednak kolize legislativy pracovní a legislativy pobytové (rozdílné výklady MPSV a Ministerstva vnitra), jednak své nepostižitelnosti, pokud u nich pracují lidi nelegálně, prostřednictvím různých pseudoagentur.
APA opakovaně už 7 let upozorňuje na problém “kradené práce”. Místo agenturního zaměstnávání dle Zákona o zaměstnanosti (ZoZ) s agenturními zaměstnanci s Pracovními smlouvami nebo Dohodami o pracovní činnosti, uzavírají pseudoagentury bez platného Povolení k zprostředkování zaměstnání od Generálního ředitelství Úřadu práce (GŘ ÚP) Dohody o provedení práce bez pojistného s lidmi, s firmami pak Smlouvy o dílo. Ušetří tak firmám až 52% mzdových nákladů. Podvody jsou čím dál sofistikovanější. Pokud pseudoagentury mají povolení k agenturnímu zaměstnávání, tak jen jako zástěrku. Nepodnikají v souladu s ním. Často nemají s dodávanými pracovníky vůbec žádné Pracovní smlouvy. Vydávají agenturní zaměstnávání za jakousi dodávku, za smlouvy o dílo nebo organizují ve velkém švarcsystém. Státní úřad inspekce práce (SÚIP) to nazývá zastřené agenturní zaměstnávání. Postihováni jsou z pohledu Zákona o zaměstnanosti ale jen nelegální zaměstnanci a pseudoagentury, které je firmám dodávají. Firmy, tedy odběratelé, kteří “kradenou práci” objednávají a platí, však postihovány nejsou. Ze zákona jim nic nehrozí. Maximálně ostuda v médiích. Kde existuje beztrestná poptávka po “kradené práci”, tam bude vždy existovat i relevantní nabídka, i když nelegální. Firmám je to jedno, žádný postih jim nehrozí. Primárně potřebují plnit zakázky. Ber kde ber.
APA situaci s dovozem nelegálních cizinců sleduje dlouhodobě. Ukrajinci s polskými vízy se zabývá již od přelomu let 2015/2016. Jejich zaměstnávání v ČR gradovalo v polovině roku 2016. APA konzultovala situaci i s Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), SÚIP a Ministerstvem vnitra ČR (MV ČR). Na podzim 2016 se uskutečnilo setkání na nejvyšší úrovni mezi vedením APA a její polskou obdobou, Stowarzysenie agencji zatrudnien, k vyjasnění vztahu pracovní legislativy obou zemí EU. Z těchto zkušeností APA čerpá při posuzování různých kauz.
Z dostupných informací z médií, prohlášení Policie ČR i spolumajitele Rohlik.cz pana Čupra zatím vyplývá, že v Rohlik.cz na pozici skladníků pracovali cizinci ze zemí mimo EU, především Ukrajinci. Pro práci na území EU je opravňovalo Schengenské vízum, vydané Polskou republikou. Ta jich za uplynulé 2 roky vydala, zčásti kvůli pomoci válkou zkoušené zemi, zčásti kvůli pomoci polským firmám s nedostatkem pracovní síly, přes 900 tisíc. Opravňují jejich držitele dle Evropské směrnice pobývat na území EU 2 roky, z toho 6 měsíců pracovat přímo v Polsku nebo 3 měsíce v jiné zemi EU. Reálně mohou nastat jen tyto 3 scénáře:
a) Ukrajince s platnými vízy dočasně přidělila v režimu legálního agenturního zaměstnávání polská agentura práce s platným polským povolením k agenturnímu zaměstnávání. Polská agentura práce tak učinila dle ZoZ jednorázově a neopakovaně a své působení v ČR ohlásila předem Generálnímu ředitelství Úřadu práce. Rohlik.cz s ní podepsal Dohodu o dočasném přidělení agenturních zaměstnanců k uživateli a sdělil srovnatelné mzdové podmínky pro agenturní zaměstnance. K výše popsanému nebude mít SÚIP dle ZoZ námitek. Ze strany MPSV jde o legální způsob (disponujeme v tomto smyslu písemným prohlášením MPSV). Ale pozor: proti bude Policie ČR, která dle Zákona o pobytu cizinců polská pracovní víza neuznává. Pokud cizinec ze země mimo EU nemá české pracovní povolení, bere ho jako turistu. A ten pracovat nesmí, porušuje pobytový režim a bude vyhoštěn. Dochází zde ke kolizi pracovní a pobytové legislativy pro cizince ze zemí mimo EU.
b) Ukrajince s platnými vízy dočasně přidělila v režimu agenturního zaměstnávání česká agentura práce s platným českým povolením k agenturnímu zaměstnávání. Jde o nelegální postup. Česká agentura práce by tak učinila v rozporu s §66 ZoZ, který od roku 2012 agenturám práce s českým povolením zakazuje přidělovat cizince, kteří musí mít pracovní povolení. Tedy všechny občany ze zemí mimo EU. Bylo by pak úplně jedno, jaký druh smlouvy měla česká agentura práce s Rohlik.cz (např. zastřené agenturní zaměstnávání). SÚIP to posoudí jako nelegální práci a bude pokutovat českou agenturu práce, Rohlik.cz zůstane zřejmě bez sankce. Policie ČR všechny Ukrajince s platnými vízy, kteří takto nelegálně pracují na území ČR, vyhostí. Dle informací, které se v kauze Rohlik.cz postupně objevují, se jeví tento způsob nejvíce pravděpodobný.
c) Ukrajince s platnými vízy dovezla polská pseudoagentura bez polského povolení k agenturnímu zaměstnávání. Vykonávají zde agenturní zaměstnávání, nezhotovují žádné dílo, což jako skladníci ani nemohou. Pseudoagentura tak učinila v rozporu se ZoZ a Rohlik.cz s ní podepsal Smlouvu o dílo, čímž se oba dopustili zastřeného agenturního zaměstnávání. SÚIP to posoudí jako nelegální práci a bude pokutovat polskou pseudagenturu, Rohlik.cz zůstane zřejmě bez sankce. Policie ČR všechny Ukrajince s platnými vízy, kteří takto nelegálně pracují na území ČR, vyhostí.
Z výše uvedeného je jasné, že zde dochází jednak ke kolizi národní a nadnárodní legislativy, jednak k opakovanému beztrestnému jednání firem, objednávajících a platících “kradenou práci”. Přestože je právě v poslanecké sněmovně v jednání sněmovní tisk č.911, novela Zákona o zaměstnanosti, nic z výše uvedeného neřeší. Pouze dále omezuje podnikání legálních českých agentur práce byrokratickými zásahy, zavedením půlmilionových kaucí a desetinásobným zdražením povolení k agenturnímu zaměstnávání. Žádná z navržených změn nepostihuje pseudoagentury, nabízející nelegální cizince. A už vůbec nepostihuje firmy, které “kradenou práci” ve velkém objednávají a platí. Z dlouhodobých průzkumů a odhadů vychází, že kromě čtvrt milionu legálně zaměstnaných agenturních zaměstnanců v ČR, se na trhu práce pohybuje minimálně další čtvrt milion nelegálů. SÚIP konstatoval ve své nedávné zprávě o výsledcích kontrolní činnosti, že došlo k prudkému nárůstu počtu nelegálních cizinců, dodávaných pseudoagenturami. Vláda ČR je však paradoxně podporuje tím, že chce zpřísnit podmínky pro legální agentury. Budou-li přijaty navržené změny zákona, posílí se role pseudagentur a ke kauzám typu Rohlik.cz bude docházet dále, ve stále větší míře.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Prohlášení Asociace pracovních agentur ke kauze nelegálních cizinců v Rohlik.cz.
Od čtvrtka 9.3.2017 je Asociace pracovních agentur (APA), jako nezpochybnitelná autorita na poli agenturního zaměstnávání již od roku 2001, bombardována dotazy ke kauze nelegálních cizinců v internetovém obchodě Rohlik.cz. Z médií, z institucí, z právních kanceláří. Nejde o jednoduchou černobílou věc, proto APA k zásahu Cizinecké policie v provozovně Rohlik.cz v Praze vydává následující prohlášení:Trh práce v ČR trpí v posledních 2 letech zoufalým nedostatkem pracovníků. Je to i důsledkem nesmyslně tvrdé regulace zaměstnávání, zejména pak směrem k cizincům ze zemí mimo EU. Firmy, které musí odmítat nové zakázky a jsou v ohrožení i s plněním těch stávajících, pak sahají po řešeních na hraně zákona i za ní. Využívají jednak kolize legislativy pracovní a legislativy pobytové (rozdílné výklady MPSV a Ministerstva vnitra), jednak své nepostižitelnosti, pokud u nich pracují lidi nelegálně, prostřednictvím různých pseudoagentur.
APA opakovaně už 7 let upozorňuje na problém “kradené práce”. Místo agenturního zaměstnávání dle Zákona o zaměstnanosti (ZoZ) s agenturními zaměstnanci s Pracovními smlouvami nebo Dohodami o pracovní činnosti, uzavírají pseudoagentury bez platného Povolení k zprostředkování zaměstnání od Generálního ředitelství Úřadu práce (GŘ ÚP) Dohody o provedení práce bez pojistného s lidmi, s firmami pak Smlouvy o dílo. Ušetří tak firmám až 52% mzdových nákladů. Podvody jsou čím dál sofistikovanější. Pokud pseudoagentury mají povolení k agenturnímu zaměstnávání, tak jen jako zástěrku. Nepodnikají v souladu s ním. Často nemají s dodávanými pracovníky vůbec žádné Pracovní smlouvy. Vydávají agenturní zaměstnávání za jakousi dodávku, za smlouvy o dílo nebo organizují ve velkém švarcsystém. Státní úřad inspekce práce (SÚIP) to nazývá zastřené agenturní zaměstnávání. Postihováni jsou z pohledu Zákona o zaměstnanosti ale jen nelegální zaměstnanci a pseudoagentury, které je firmám dodávají. Firmy, tedy odběratelé, kteří “kradenou práci” objednávají a platí, však postihovány nejsou. Ze zákona jim nic nehrozí. Maximálně ostuda v médiích. Kde existuje beztrestná poptávka po “kradené práci”, tam bude vždy existovat i relevantní nabídka, i když nelegální. Firmám je to jedno, žádný postih jim nehrozí. Primárně potřebují plnit zakázky. Ber kde ber.
APA situaci s dovozem nelegálních cizinců sleduje dlouhodobě. Ukrajinci s polskými vízy se zabývá již od přelomu let 2015/2016. Jejich zaměstnávání v ČR gradovalo v polovině roku 2016. APA konzultovala situaci i s Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), SÚIP a Ministerstvem vnitra ČR (MV ČR). Na podzim 2016 se uskutečnilo setkání na nejvyšší úrovni mezi vedením APA a její polskou obdobou, Stowarzysenie agencji zatrudnien, k vyjasnění vztahu pracovní legislativy obou zemí EU. Z těchto zkušeností APA čerpá při posuzování různých kauz.
Z dostupných informací z médií, prohlášení Policie ČR i spolumajitele Rohlik.cz pana Čupra zatím vyplývá, že v Rohlik.cz na pozici skladníků pracovali cizinci ze zemí mimo EU, především Ukrajinci. Pro práci na území EU je opravňovalo Schengenské vízum, vydané Polskou republikou. Ta jich za uplynulé 2 roky vydala, zčásti kvůli pomoci válkou zkoušené zemi, zčásti kvůli pomoci polským firmám s nedostatkem pracovní síly, přes 900 tisíc. Opravňují jejich držitele dle Evropské směrnice pobývat na území EU 2 roky, z toho 6 měsíců pracovat přímo v Polsku nebo 3 měsíce v jiné zemi EU. Reálně mohou nastat jen tyto 3 scénáře:
a) Ukrajince s platnými vízy dočasně přidělila v režimu legálního agenturního zaměstnávání polská agentura práce s platným polským povolením k agenturnímu zaměstnávání. Polská agentura práce tak učinila dle ZoZ jednorázově a neopakovaně a své působení v ČR ohlásila předem Generálnímu ředitelství Úřadu práce. Rohlik.cz s ní podepsal Dohodu o dočasném přidělení agenturních zaměstnanců k uživateli a sdělil srovnatelné mzdové podmínky pro agenturní zaměstnance. K výše popsanému nebude mít SÚIP dle ZoZ námitek. Ze strany MPSV jde o legální způsob (disponujeme v tomto smyslu písemným prohlášením MPSV). Ale pozor: proti bude Policie ČR, která dle Zákona o pobytu cizinců polská pracovní víza neuznává. Pokud cizinec ze země mimo EU nemá české pracovní povolení, bere ho jako turistu. A ten pracovat nesmí, porušuje pobytový režim a bude vyhoštěn. Dochází zde ke kolizi pracovní a pobytové legislativy pro cizince ze zemí mimo EU.
b) Ukrajince s platnými vízy dočasně přidělila v režimu agenturního zaměstnávání česká agentura práce s platným českým povolením k agenturnímu zaměstnávání. Jde o nelegální postup. Česká agentura práce by tak učinila v rozporu s §66 ZoZ, který od roku 2012 agenturám práce s českým povolením zakazuje přidělovat cizince, kteří musí mít pracovní povolení. Tedy všechny občany ze zemí mimo EU. Bylo by pak úplně jedno, jaký druh smlouvy měla česká agentura práce s Rohlik.cz (např. zastřené agenturní zaměstnávání). SÚIP to posoudí jako nelegální práci a bude pokutovat českou agenturu práce, Rohlik.cz zůstane zřejmě bez sankce. Policie ČR všechny Ukrajince s platnými vízy, kteří takto nelegálně pracují na území ČR, vyhostí. Dle informací, které se v kauze Rohlik.cz postupně objevují, se jeví tento způsob nejvíce pravděpodobný.
c) Ukrajince s platnými vízy dovezla polská pseudoagentura bez polského povolení k agenturnímu zaměstnávání. Vykonávají zde agenturní zaměstnávání, nezhotovují žádné dílo, což jako skladníci ani nemohou. Pseudoagentura tak učinila v rozporu se ZoZ a Rohlik.cz s ní podepsal Smlouvu o dílo, čímž se oba dopustili zastřeného agenturního zaměstnávání. SÚIP to posoudí jako nelegální práci a bude pokutovat polskou pseudagenturu, Rohlik.cz zůstane zřejmě bez sankce. Policie ČR všechny Ukrajince s platnými vízy, kteří takto nelegálně pracují na území ČR, vyhostí.
Z výše uvedeného je jasné, že zde dochází jednak ke kolizi národní a nadnárodní legislativy, jednak k opakovanému beztrestnému jednání firem, objednávajících a platících “kradenou práci”. Přestože je právě v poslanecké sněmovně v jednání sněmovní tisk č.911, novela Zákona o zaměstnanosti, nic z výše uvedeného neřeší. Pouze dále omezuje podnikání legálních českých agentur práce byrokratickými zásahy, zavedením půlmilionových kaucí a desetinásobným zdražením povolení k agenturnímu zaměstnávání. Žádná z navržených změn nepostihuje pseudoagentury, nabízející nelegální cizince. A už vůbec nepostihuje firmy, které “kradenou práci” ve velkém objednávají a platí. Z dlouhodobých průzkumů a odhadů vychází, že kromě čtvrt milionu legálně zaměstnaných agenturních zaměstnanců v ČR, se na trhu práce pohybuje minimálně další čtvrt milion nelegálů. SÚIP konstatoval ve své nedávné zprávě o výsledcích kontrolní činnosti, že došlo k prudkému nárůstu počtu nelegálních cizinců, dodávaných pseudoagenturami. Vláda ČR je však paradoxně podporuje tím, že chce zpřísnit podmínky pro legální agentury. Budou-li přijaty navržené změny zákona, posílí se role pseudagentur a ke kauzám typu Rohlik.cz bude docházet dále, ve stále větší míře.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
• Diskuze •
28.02.2017
V současnosti se v poslanecké sněmovně ve druhém čtení projednává tisk č.911. Kontroverzní vládní návrh novely zákona o zaměstnanosti č.435/2004 Sb. a části Zákoníku práce. Tisk prošel dramatickým jednáním 25.1.2017 na Výboru sociálním PSP ČR za obrovského zájmu přítomné odborné i laické veřejnosti. Celé dopoledne se po 3 minutách u mikrofonu střídala veřejnost, hovořila, požadovala změny.
Návrhy, směřující ke změnám v tisku, např. zrušení nově navrhovaných kaucí pro agentury práce či nového §307b ZP, zejména v jeho druhé části, který omezuje agenturním zaměstnancům volbu zaměstnavatele, byly navzdory tomu všemu smeteny ze stolu. Rozpolcena v hlasování byla i vládní koalice. Dopoledne byly prezentovány i námitky APA a později pozměňovací poslanecký návrh, který je řeší. Obé je v příloze tiskové zprávy.
APA zastupuje malé a střední agentury práce. Většina sice je právnickými osobami, ale jde o sročky o pár lidech, fakticky živnostníky. Lobování nám moc nejde. Je to smutné, ale je to tak. V konkurenci s profesionálním a placeným aparátem odborů, jehož MPSV poslouchá takřka na slovo, nemáme moc šancí. Taky proti nám stojí velké nadnárodní agenturní kolosy, sdružené v Asociaci poskytovatelů personálních služeb (APPS). Nic z toho, co do zákona prosadili odboráři a MPSV, pro ně není problém. Nejtragičtější paragraf 307b tam prosadily právě nadnárodní agentury práce na jednání v září 2015, kam MPSV “prý omylem nepřizvalo” zástupce APA. Ony mají rovněž svůj placený aparát, který lobuje. Na příkaz zahraničních centrál díky legislativě ničí možnou konkurenci. Konkurenty ale nejsme. Jinak by pobočky nadnárodních agentur práce byly v každém okresním městě či v obcích. S bídou jsou v některých krajských. Ničí nás proto, aby někdo z nás nevyrostl. Přitom my zaměstnáváme agenturně většinou brigádníky na Dohody o pracovní činnosti na pár hodin nebo dní, ony rovnou zaměstnance na Pracovní smlouvu na několik měsíců v roce. Stojíme v ringu poslanecké sněmovny my, APA, s ročními obraty v milionech až desítkách milionů, proti silákům z APPS s obraty ve stamilionech a miliardách, navíc s podporou MPSV a odborů. Velmi nerovný boj.
V zásadě nám v tisku č.911 vadí 3 základní věci:
1) Kauce půl milionu pro agentury práce, která je k ničemu. Zlikviduje malé a střední legální agentury práce. Do 3 měsíců ji mají zaplatit i stávající agentury práce, ne jen nováčci. Což je nepřípustná retroaktivita. Omezené 3leté povolení může přece doběhnout bez kaucí.
2) Zvýšení poplatků za povolení. Dnes má většina agentur práce povolení na 3 roky za 5 tisíc pro české občany v ČR. A po 3 letech je platí znova. MPSV vymyslelo doživotní povolení. Jen sloučilo všechny dohromady, tedy i pro cizince a pro vývoz Čechů do zahraničí. Bude stát jednorázově 50 tisíc. Proč?
3) §307b dopadne na firmy i zaměstnance. Firmy ze strachu z 2 milionové pokuty nebudou agentury práce objednávat. Dále se tím podpoří nelegální práce a pseudoagentury. Jde o zákaz, aby brigádník u 1 firmy v 1 měsíci pracoval přes více agentur práce. Což postihne i brigádníky samotné. Když nebude agenturní zaměstnanec 2.března u agentury Skorex spokojen a bude chtít přejít k Work service, jehož agenturní zaměstnanci u uživatele Vítkovice Machinery Group taky dělají, tak nesmí. Agentura Work service i Vítkovice Machinery Group by dostaly pokutu po 2 milionech korun. Agenturní zaměstnanec musí být bez práce až do 1.dubna. Pak teprve může nastoupit. To už je protiústavní zasahování zaměstnanci do svobodné volby zaměstnavatele.
Příloha č.1 : Stanovisko a námitky APA k předkládané novele
Příloha č.2 : Pozměňovací návrh k předkládané novele.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Asociace pracovních agentur (APA) požádala poslance o ochranu malých a středních agentur práce před novelou zákona z dílny MPSV, odborů a nadnárodních agentur práce.
V současnosti se v poslanecké sněmovně ve druhém čtení projednává tisk č.911. Kontroverzní vládní návrh novely zákona o zaměstnanosti č.435/2004 Sb. a části Zákoníku práce. Tisk prošel dramatickým jednáním 25.1.2017 na Výboru sociálním PSP ČR za obrovského zájmu přítomné odborné i laické veřejnosti. Celé dopoledne se po 3 minutách u mikrofonu střídala veřejnost, hovořila, požadovala změny.
Návrhy, směřující ke změnám v tisku, např. zrušení nově navrhovaných kaucí pro agentury práce či nového §307b ZP, zejména v jeho druhé části, který omezuje agenturním zaměstnancům volbu zaměstnavatele, byly navzdory tomu všemu smeteny ze stolu. Rozpolcena v hlasování byla i vládní koalice. Dopoledne byly prezentovány i námitky APA a později pozměňovací poslanecký návrh, který je řeší. Obé je v příloze tiskové zprávy.
APA zastupuje malé a střední agentury práce. Většina sice je právnickými osobami, ale jde o sročky o pár lidech, fakticky živnostníky. Lobování nám moc nejde. Je to smutné, ale je to tak. V konkurenci s profesionálním a placeným aparátem odborů, jehož MPSV poslouchá takřka na slovo, nemáme moc šancí. Taky proti nám stojí velké nadnárodní agenturní kolosy, sdružené v Asociaci poskytovatelů personálních služeb (APPS). Nic z toho, co do zákona prosadili odboráři a MPSV, pro ně není problém. Nejtragičtější paragraf 307b tam prosadily právě nadnárodní agentury práce na jednání v září 2015, kam MPSV “prý omylem nepřizvalo” zástupce APA. Ony mají rovněž svůj placený aparát, který lobuje. Na příkaz zahraničních centrál díky legislativě ničí možnou konkurenci. Konkurenty ale nejsme. Jinak by pobočky nadnárodních agentur práce byly v každém okresním městě či v obcích. S bídou jsou v některých krajských. Ničí nás proto, aby někdo z nás nevyrostl. Přitom my zaměstnáváme agenturně většinou brigádníky na Dohody o pracovní činnosti na pár hodin nebo dní, ony rovnou zaměstnance na Pracovní smlouvu na několik měsíců v roce. Stojíme v ringu poslanecké sněmovny my, APA, s ročními obraty v milionech až desítkách milionů, proti silákům z APPS s obraty ve stamilionech a miliardách, navíc s podporou MPSV a odborů. Velmi nerovný boj.
V zásadě nám v tisku č.911 vadí 3 základní věci:
1) Kauce půl milionu pro agentury práce, která je k ničemu. Zlikviduje malé a střední legální agentury práce. Do 3 měsíců ji mají zaplatit i stávající agentury práce, ne jen nováčci. Což je nepřípustná retroaktivita. Omezené 3leté povolení může přece doběhnout bez kaucí.
2) Zvýšení poplatků za povolení. Dnes má většina agentur práce povolení na 3 roky za 5 tisíc pro české občany v ČR. A po 3 letech je platí znova. MPSV vymyslelo doživotní povolení. Jen sloučilo všechny dohromady, tedy i pro cizince a pro vývoz Čechů do zahraničí. Bude stát jednorázově 50 tisíc. Proč?
3) §307b dopadne na firmy i zaměstnance. Firmy ze strachu z 2 milionové pokuty nebudou agentury práce objednávat. Dále se tím podpoří nelegální práce a pseudoagentury. Jde o zákaz, aby brigádník u 1 firmy v 1 měsíci pracoval přes více agentur práce. Což postihne i brigádníky samotné. Když nebude agenturní zaměstnanec 2.března u agentury Skorex spokojen a bude chtít přejít k Work service, jehož agenturní zaměstnanci u uživatele Vítkovice Machinery Group taky dělají, tak nesmí. Agentura Work service i Vítkovice Machinery Group by dostaly pokutu po 2 milionech korun. Agenturní zaměstnanec musí být bez práce až do 1.dubna. Pak teprve může nastoupit. To už je protiústavní zasahování zaměstnanci do svobodné volby zaměstnavatele.
Příloha č.1 : Stanovisko a námitky APA k předkládané novele
Příloha č.2 : Pozměňovací návrh k předkládané novele.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
• Diskuze •
23.11.2016
Komentář: Vláda velmi účinně rozšiřuje řady dlouhodobě nezaměstnaných
Na samotném institutu minimální mzdy se něco rozumného a pozitivního hledá dost těžko. Na jejím drastickém zvýšení, k němuž přistoupila naše socialistická vláda, lze nalézt snad jen příznaky předvolební ztráty soudnosti.
Jako vždy vzletně míří na zlé kapitalisty vykořisťující nebohé chudáky ve městech i na venkově, ale trefuje bolestivě právě ty nejpotřebnější. To je všem sociálním demokratům jedno. Nemluvě o odborářích z povolání pana Středuly, protože lidé pobírající minimální mzdu v odborech nejsou, a jestli náhodou někteří ano, tak na platy odborářských bossů přispívají tak leda nula nula nic.
Minimální mzda se využívá především v oborech s velmi nízkou přidanou hodnotou. Navýšení mzdových nákladů o více než jedenáct procent meziročně je zhusta likvidační, jak také třeba dost aktivně upozorňovali zaměstnavatelé. Například Družstevní asociace dokladovala, že mnoho malých prodejen na venkově toto navýšení nedokáže pokrýt ze svých marží. Tyto prodejny jsou již i tak o dost dražší než velké řetězce ve městech. Dotovat je žádný vlastník nebude.
Zyvšování minimální mzdy v ČR v letech 2001 - 2017 (zdroj MPSV)
Čeká je tak likvidace, při níž přijde pár ženských o práci. Sice mizerně placenou, ale aspoň nějakou. A odeberou se na Úřad práce, protože dojíždět se jim nechce. Kromě toho z obce zmizí prodejna, bez níž se mladí lidé dojíždějící za prací do měst sice nějak obejdou, ale senioři, tedy opět ti slabí, prostě zapláčou, když se jim rohlíky a mléko prodraží o lístek na autobus jezdící třeba jen dvakrát denně.
Ošklivě to pocítí i finančně silnější zaměstnavatelé, než jsou družstevní prodejny na vesnicích. Ony totiž nerostou jen minimální mzdy, ale i mzdy maximální. Průměrný růst přesahuje šest procent a „nejsou lidi“, což znamená, že bude hůře. Těch vynucených osmnáct tisíc navíc za každou minimální mzdu docela výrazně zabrzdí schopnost nabírat ty zaměstnance, kteří jsou pro firmu podstatní pro udržení pozice na trhu a získávání nových zakázek.
Vzroste nepochybně tlak na nahrazení nekvalifikované a stále dražší lidské práce strojem. Všechny obchodní řetězce například rozšiřují samoobslužné poklady a technika jim jde mílovými kroky vstříc. Stupidní politika minimální mzdy tak prokazatelně a velmi efektivně likviduje pracovní místa pro nekvalifikované lidi, které fakticky vytlačuje z trhu práce. Marksová, Středula a Sobotka si mohou klidně hlavu ukroutit, jak je možné, že pořád roste množství dlouhodobě nezaměstnaných a většinou již nezaměstnatelných lidí. Evidentně to nikdy nepochopí.
A aby toho nebylo málo, tak součástí nového nařízení o minimální mzdě je i zrušení úlevy, kterou měli zaměstnavatelé u lidí se sníženou pracovní schopnosti, tedy invalidů. Tato poměrně racio nální úleva se do systému minimální mzdy dostala v roce 2013 a umožňovala invalidům vyplácet nižší mzdu než minimální.
Celkem logicky, když nejsou schopni pracovat naplno. Navíc mají invalidní důchod, takže jejich konečný příjem bývá často solidní a na těch pár stovkách nesejde. Zaměstnavatelům to má být kompenzováno někdy v budoucnosti dalším navýšením příspěvku na zaměstnávání postižených, který se ovšem zvedal i letos. Takže jednoduchá podpora bude nahrazena složitější a byrokratičtější, a navíc pro zaměstnavatele i stát dražší formou.
Musí to být dřina vymýšlet takovéto nápady, které poškodí podnikání v zemi a ještě ublíží chudým. Skoro by člověk ty ministry litoval.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Asociace pracovních agentur (APA) je ohledně neustálého a neúměrného zvyšování minimální a zaručené mzdy stejného názoru - je to špatně
APA je ohledně neustálého a neúměrného zvyšování minimální a zaručené mmzdy stejného názoru, jako autor blogu týdeníku Euro Pavel Páral - je to špatně. U agentur práce se ke zmíněnému jevu přidává ještě další - podniky nám nadávají, že zdražujeme. Omyl, jen navyšujeme hrubé mzdy agenturních zaměstnanců dle dohod o dočasném přidělování podle diktátu vlády. Vláda práci zdražuje.Komentář: Vláda velmi účinně rozšiřuje řady dlouhodobě nezaměstnaných
Na samotném institutu minimální mzdy se něco rozumného a pozitivního hledá dost těžko. Na jejím drastickém zvýšení, k němuž přistoupila naše socialistická vláda, lze nalézt snad jen příznaky předvolební ztráty soudnosti.
Jako vždy vzletně míří na zlé kapitalisty vykořisťující nebohé chudáky ve městech i na venkově, ale trefuje bolestivě právě ty nejpotřebnější. To je všem sociálním demokratům jedno. Nemluvě o odborářích z povolání pana Středuly, protože lidé pobírající minimální mzdu v odborech nejsou, a jestli náhodou někteří ano, tak na platy odborářských bossů přispívají tak leda nula nula nic.
Minimální mzda se využívá především v oborech s velmi nízkou přidanou hodnotou. Navýšení mzdových nákladů o více než jedenáct procent meziročně je zhusta likvidační, jak také třeba dost aktivně upozorňovali zaměstnavatelé. Například Družstevní asociace dokladovala, že mnoho malých prodejen na venkově toto navýšení nedokáže pokrýt ze svých marží. Tyto prodejny jsou již i tak o dost dražší než velké řetězce ve městech. Dotovat je žádný vlastník nebude.
Zyvšování minimální mzdy v ČR v letech 2001 - 2017 (zdroj MPSV)
Čeká je tak likvidace, při níž přijde pár ženských o práci. Sice mizerně placenou, ale aspoň nějakou. A odeberou se na Úřad práce, protože dojíždět se jim nechce. Kromě toho z obce zmizí prodejna, bez níž se mladí lidé dojíždějící za prací do měst sice nějak obejdou, ale senioři, tedy opět ti slabí, prostě zapláčou, když se jim rohlíky a mléko prodraží o lístek na autobus jezdící třeba jen dvakrát denně.
Ošklivě to pocítí i finančně silnější zaměstnavatelé, než jsou družstevní prodejny na vesnicích. Ony totiž nerostou jen minimální mzdy, ale i mzdy maximální. Průměrný růst přesahuje šest procent a „nejsou lidi“, což znamená, že bude hůře. Těch vynucených osmnáct tisíc navíc za každou minimální mzdu docela výrazně zabrzdí schopnost nabírat ty zaměstnance, kteří jsou pro firmu podstatní pro udržení pozice na trhu a získávání nových zakázek.
Vzroste nepochybně tlak na nahrazení nekvalifikované a stále dražší lidské práce strojem. Všechny obchodní řetězce například rozšiřují samoobslužné poklady a technika jim jde mílovými kroky vstříc. Stupidní politika minimální mzdy tak prokazatelně a velmi efektivně likviduje pracovní místa pro nekvalifikované lidi, které fakticky vytlačuje z trhu práce. Marksová, Středula a Sobotka si mohou klidně hlavu ukroutit, jak je možné, že pořád roste množství dlouhodobě nezaměstnaných a většinou již nezaměstnatelných lidí. Evidentně to nikdy nepochopí.
A aby toho nebylo málo, tak součástí nového nařízení o minimální mzdě je i zrušení úlevy, kterou měli zaměstnavatelé u lidí se sníženou pracovní schopnosti, tedy invalidů. Tato poměrně racio nální úleva se do systému minimální mzdy dostala v roce 2013 a umožňovala invalidům vyplácet nižší mzdu než minimální.
Celkem logicky, když nejsou schopni pracovat naplno. Navíc mají invalidní důchod, takže jejich konečný příjem bývá často solidní a na těch pár stovkách nesejde. Zaměstnavatelům to má být kompenzováno někdy v budoucnosti dalším navýšením příspěvku na zaměstnávání postižených, který se ovšem zvedal i letos. Takže jednoduchá podpora bude nahrazena složitější a byrokratičtější, a navíc pro zaměstnavatele i stát dražší formou.
Musí to být dřina vymýšlet takovéto nápady, které poškodí podnikání v zemi a ještě ublíží chudým. Skoro by člověk ty ministry litoval.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
• Odkaz na článek • Diskuze •
14.12.2015
Ale pojala trh práce komplexně a opakovaně upozornila např. na systémové chyby ve školství, které produkuje za peníze z daní firem osoby bez vzdělání, potřebného firmám. De facto klienty úřadů práce. Také na ignorování demografického vývoje, ač stát je první, kdo má informace o porodnosti. Dotkla se i učňovského školství a zdánlivě nesouvisející problematiky průmyslových zón. Ty však, podporované z daní nás všech, často rostou v místech, kde již dnes chybí firmám pracovní síly a do nových továren se musí v lepším případě dovážet denně z větší dálky, v horším zde pracují cizinci z ubytoven.
Všechny přípomínky k analýze jsou v materiálu HK ČR pro jednání tripartity.
APA přispěla, v rámci členství v Sekci zaměstnanosti a práce Hospodářské komory ČR, k ANALÝZE NABÍDKY A POPTÁVKY NA TRHU PRÁCE ČR
APA přispěla, v rámci členství v Sekci zaměstnanosti a práce Hospodářské komory ČR, k ANALÝZE NABÍDKY A POPTÁVKY NA TRHU PRÁCE ČR. Zejména pak v části věnované flexibilním pracovním úvazkům a zaměstnávání zdravotně postižených, které se agenturních zaměstnanců dotýkají.Ale pojala trh práce komplexně a opakovaně upozornila např. na systémové chyby ve školství, které produkuje za peníze z daní firem osoby bez vzdělání, potřebného firmám. De facto klienty úřadů práce. Také na ignorování demografického vývoje, ač stát je první, kdo má informace o porodnosti. Dotkla se i učňovského školství a zdánlivě nesouvisející problematiky průmyslových zón. Ty však, podporované z daní nás všech, často rostou v místech, kde již dnes chybí firmám pracovní síly a do nových továren se musí v lepším případě dovážet denně z větší dálky, v horším zde pracují cizinci z ubytoven.
Všechny přípomínky k analýze jsou v materiálu HK ČR pro jednání tripartity.
• Diskuze •
11.08.2015
Všechny přípomínky k minimální mzdě jsou v materiálu HK ČR pro jednání vlády.
APA přispěla, v rámci členství v Sekci zaměstnanosti a práce Hospodářské komory ČR, k připomínkování vládního návrhu o zvýšení minimální mzdy pro rok 2016
APA přispěla, v rámci členství v Sekci zaměstnanosti a práce Hospodářské komory ČR, k připomínkování vládního návrhu o zvýšení minimální mzdy pro rok 2016. Dlouhodobě zastává stanovisko, že její neočekávané a bez vazeb na ekonomické ukazatele vládou přijímané zvyšování ekonomice škodí.Všechny přípomínky k minimální mzdě jsou v materiálu HK ČR pro jednání vlády.
• Diskuze •
20.07.2015
A nebyli jsme sami. Už tehdy bylo všem jasné, že jde z hlediska Nečasovy vlády (ODS) pouze o dolití dalších financí do zdravotnictví. Ani vláda se tím nijak netajila. Jako donátoři byli zvoleni zaměstnavatelé, protože prý peněz mají dost. Byla jim uložena de facto nová zdravotní daň. A to podle už předtím použité šablony, přesně tak, jak byla uložena o něco dříve agenturám práce ministrem práce Drábkem formou diskriminačního povinného pojištění proti úpadku v Zákoně o zaměstnanosti. Tedy povinně pro ně a nepovinně pro pojišťovny. Avšak pod sankcí odebrání povolení agentuře práce bez pojištění.
V případě pracovně-lékařských služeb obdobně pod sankcí neplatnosti pracovněprávního vztahu a tedy nelegální práce a pokuty. A další pokuty v případě nesjednání smlouvy s poskytovatelem PLS. Aniž by poskytovatel PLS uzavřít cokoli musel, dokonce aniž by před přijetím zákona vůbec existoval! Také, jako u diskriminačního povinného pojištění agentur práce proti úpadku, byl na nátlak firem a institucí Zákon o pracovně-lékařských službách do roka novelou zmírněn. Odstraněny byly ovšem jen do nebe volající nesmysly. Avšak povinnosti a sankce u obou zmíněných zákonů zůstaly dodnes.
Obě tyto normy neměly spatřit světlo světa, protože neslouží svému účelu, tedy proklamované ochraně zaměstnance. Pouze povinně pod sankcí zdaňují zaměstnavatele. A to ne vůči státu, jako příjemci daně, ale vůči jinému komerčnímu subjektu, kterému tím zajišťují bezpracný výdělek. Bez rizika, bez nutnosti hledání klientů, bez starostí a péče o ně. Jsou od počátku nemravné a korupční. Obě tyto normy – jak Zákon o pracovně lékařských službách, tak Zákon o zaměstnanosti – by měly dosahovat kvalit Zákona o povinném ručení z provozu motorových vozidel, protože v principu jím jsou. Avšak nedosahují jich prakticky ničím. V projektu ASO a SP ČR požadované změny ZPLS, pokud nebudou realizovány současně, takových kvalit stejně nedosáhnou. A neodstraní ani prvotní problém ZPLS, totiž že nejde v praxi o ochranu zaměstnance, ale jen penězovod do zdravotnictví.
Připomeně v krátkosti ostřehy členů APA k problematice PLS:
- asi nejdůležitější je zrušit pracovnělékařské prohlídky v případě Pracovní smlouvy u I. kategorie prací, resp. aby byly poskytovány praktickým lékařem. Realizací uvedeného návrhu by opravdu odpadla celá řada problémů a snížila by se finanční i administrativní zátěž pro zaměstnavatele i zaměstnance, resp. uchazeče o zaměstnání, a současně by nedošlo k ohrožení zdraví zaměstnanců.
- prodloužení periodicity prohlídek u práce v noci z 1 na 2 roky bychom určitě uvítali.
- stejně bychom uvítali u prací zařazených do I. kategorie zrušení povinnosti výstupní prohlídky.
- za velmi komplikovanou v současné úpravě vidíme i povinnost výpisu ze zdravotnické dokumentace, v praxi se tak stejně neděje. Když by to ze zákona vypadlo, jen by se tím „legalizoval“ aktuální stav. Spousta zaměstnanců ji prostě nemá, k lékaři nechodí nebo dokonce už po škole nikdy nechodili.
- navržená povinnost zákonného zajišťování pracovnělékařských služeb pro agenturní zaměstnance místo zaměstnavatelem-agenturou práce naopak uživatelem a současně výslovné ustanovení, že uživatel pracovnělékařské služby hradí, je jen logická. Současný stav je neudržitelný a nechrání zaměstnance. Uživatel má továrnu, uživatel dle §309 odst.1 Zákoníku práce už 10 let posuzuje rizika a z toho titulu i zodpovídá za BOZP a PO dočasně přidělených agenturních zaměstnanců, na své náklady je školí a vybavuje OOPP, proto by měl logicky zodpovídat a řešit komplexně i PLS. Těžko do svých prostor bude pouštět dalšího lékaře PLS z agentury práce, který ale bude dělat opakovaně totéž, co už udělal jeho lékař PLS.
- agentury práce kvůli nesmyslnosti PLS současně narážejí i na absurditu vázanosti zdravotního posudku dle zákona na zaměstnavatele a pracoviště. Dříve byl totiž na druh práce. Když nyní posíláme skladníka nebo pokladní k 10 uživatelům v roce na stejnou práci, podle stávající úpravy PLS by měli mít 10 prohlídek! Byť třeba pokladní místa se podobají jako vejce vejci, ať jsou v Albertu, Makru či Kauflandu. Ano, odporuje si to s předchozím odstavcem, ale opět ukazuje na nesmyslnost PLS.
- problém bude v kategorizaci prací řešit problematiku řidičů – referentů (zaměstnanec řídí vozidlo zaměstnavatele, ale v rámci sjednaného druhu práce nevykonává práci řidiče), kde si naopak nemyslíme, že z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci má pozice zaměstnance - řidiče referenta, podobně závažná rizika jako zaměstnance, jehož druhem práce je řidič. Pokud by to mělo vést k tomu, že řidiči referenti budou muset podstupovat stejné vyšetření jako řidiči profesionálové (psycho testy) a muset mít profesní průkaz a nedejbože tachograf, bude se jednat opět o zhoršení podmínek u velké části THP pracovníků. Nesouhlasíme s tím, že se jedná o stejná rizika. Z hlediska samotného pracovníka řidiče možná ano, ale to řeší také samotné vlastnictví řidičského oprávnění. Samotný fakt vlastnictví ŘP je podmíněn „dobrým“ zdravotním stavem atd.. Řidiči z povolání pak prochází ještě psychotesty, což je vhodné pokud zodpovídají za přepravu dalších osob (hromadná doprava) nebo nebezpečných nákladů. Řidič referent a řidič autobusu určitě není stejná kategorie. Řidič referent zodpovídá pouze za sebe, stejně jako každý jiný účastník silničního provozu. To už bychom pak měli zavést i absurdní chodecký průkaz, když zaměstnanec musí část pracovní cesty absolvovat pěšky.
Stanovisko APA k Pracovně lékařským službám je dlouhodobě jasné - neopravujme neopravitelné. Volejme po zrušení a nekorupční náhradě PLS!
APA podporuje projekt Problematika pracovně-lékařských služeb ASO a SP ČR
Zcela mimo APA, ač jsme byli v roce 2014 osloveni s nabídkou účasti, přijali ji a následně informováni o neustálém odkládání náběhu projektu “Problematika pracovně-lékařských služeb ASO a SP ČR”, tedy projektu financovaného z prostředků státu a EU, projekt proběhl. APA výsledky projektu podporuje. Protože prakticky velmi kvalitně obsáhl všechny problémy, s ním se pracovně-lékařské služby v běžné podnikové praxi dnes a denně střetávají. A na něž jsme už při přípravě a schvalování zákona upozorňovali tandem ministrů z TOP09 (zdravotnictví Heger a práce a sociálních věcí Drábek).A nebyli jsme sami. Už tehdy bylo všem jasné, že jde z hlediska Nečasovy vlády (ODS) pouze o dolití dalších financí do zdravotnictví. Ani vláda se tím nijak netajila. Jako donátoři byli zvoleni zaměstnavatelé, protože prý peněz mají dost. Byla jim uložena de facto nová zdravotní daň. A to podle už předtím použité šablony, přesně tak, jak byla uložena o něco dříve agenturám práce ministrem práce Drábkem formou diskriminačního povinného pojištění proti úpadku v Zákoně o zaměstnanosti. Tedy povinně pro ně a nepovinně pro pojišťovny. Avšak pod sankcí odebrání povolení agentuře práce bez pojištění.
V případě pracovně-lékařských služeb obdobně pod sankcí neplatnosti pracovněprávního vztahu a tedy nelegální práce a pokuty. A další pokuty v případě nesjednání smlouvy s poskytovatelem PLS. Aniž by poskytovatel PLS uzavřít cokoli musel, dokonce aniž by před přijetím zákona vůbec existoval! Také, jako u diskriminačního povinného pojištění agentur práce proti úpadku, byl na nátlak firem a institucí Zákon o pracovně-lékařských službách do roka novelou zmírněn. Odstraněny byly ovšem jen do nebe volající nesmysly. Avšak povinnosti a sankce u obou zmíněných zákonů zůstaly dodnes.
Obě tyto normy neměly spatřit světlo světa, protože neslouží svému účelu, tedy proklamované ochraně zaměstnance. Pouze povinně pod sankcí zdaňují zaměstnavatele. A to ne vůči státu, jako příjemci daně, ale vůči jinému komerčnímu subjektu, kterému tím zajišťují bezpracný výdělek. Bez rizika, bez nutnosti hledání klientů, bez starostí a péče o ně. Jsou od počátku nemravné a korupční. Obě tyto normy – jak Zákon o pracovně lékařských službách, tak Zákon o zaměstnanosti – by měly dosahovat kvalit Zákona o povinném ručení z provozu motorových vozidel, protože v principu jím jsou. Avšak nedosahují jich prakticky ničím. V projektu ASO a SP ČR požadované změny ZPLS, pokud nebudou realizovány současně, takových kvalit stejně nedosáhnou. A neodstraní ani prvotní problém ZPLS, totiž že nejde v praxi o ochranu zaměstnance, ale jen penězovod do zdravotnictví.
Připomeně v krátkosti ostřehy členů APA k problematice PLS:
- asi nejdůležitější je zrušit pracovnělékařské prohlídky v případě Pracovní smlouvy u I. kategorie prací, resp. aby byly poskytovány praktickým lékařem. Realizací uvedeného návrhu by opravdu odpadla celá řada problémů a snížila by se finanční i administrativní zátěž pro zaměstnavatele i zaměstnance, resp. uchazeče o zaměstnání, a současně by nedošlo k ohrožení zdraví zaměstnanců.
- prodloužení periodicity prohlídek u práce v noci z 1 na 2 roky bychom určitě uvítali.
- stejně bychom uvítali u prací zařazených do I. kategorie zrušení povinnosti výstupní prohlídky.
- za velmi komplikovanou v současné úpravě vidíme i povinnost výpisu ze zdravotnické dokumentace, v praxi se tak stejně neděje. Když by to ze zákona vypadlo, jen by se tím „legalizoval“ aktuální stav. Spousta zaměstnanců ji prostě nemá, k lékaři nechodí nebo dokonce už po škole nikdy nechodili.
- navržená povinnost zákonného zajišťování pracovnělékařských služeb pro agenturní zaměstnance místo zaměstnavatelem-agenturou práce naopak uživatelem a současně výslovné ustanovení, že uživatel pracovnělékařské služby hradí, je jen logická. Současný stav je neudržitelný a nechrání zaměstnance. Uživatel má továrnu, uživatel dle §309 odst.1 Zákoníku práce už 10 let posuzuje rizika a z toho titulu i zodpovídá za BOZP a PO dočasně přidělených agenturních zaměstnanců, na své náklady je školí a vybavuje OOPP, proto by měl logicky zodpovídat a řešit komplexně i PLS. Těžko do svých prostor bude pouštět dalšího lékaře PLS z agentury práce, který ale bude dělat opakovaně totéž, co už udělal jeho lékař PLS.
- agentury práce kvůli nesmyslnosti PLS současně narážejí i na absurditu vázanosti zdravotního posudku dle zákona na zaměstnavatele a pracoviště. Dříve byl totiž na druh práce. Když nyní posíláme skladníka nebo pokladní k 10 uživatelům v roce na stejnou práci, podle stávající úpravy PLS by měli mít 10 prohlídek! Byť třeba pokladní místa se podobají jako vejce vejci, ať jsou v Albertu, Makru či Kauflandu. Ano, odporuje si to s předchozím odstavcem, ale opět ukazuje na nesmyslnost PLS.
- problém bude v kategorizaci prací řešit problematiku řidičů – referentů (zaměstnanec řídí vozidlo zaměstnavatele, ale v rámci sjednaného druhu práce nevykonává práci řidiče), kde si naopak nemyslíme, že z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci má pozice zaměstnance - řidiče referenta, podobně závažná rizika jako zaměstnance, jehož druhem práce je řidič. Pokud by to mělo vést k tomu, že řidiči referenti budou muset podstupovat stejné vyšetření jako řidiči profesionálové (psycho testy) a muset mít profesní průkaz a nedejbože tachograf, bude se jednat opět o zhoršení podmínek u velké části THP pracovníků. Nesouhlasíme s tím, že se jedná o stejná rizika. Z hlediska samotného pracovníka řidiče možná ano, ale to řeší také samotné vlastnictví řidičského oprávnění. Samotný fakt vlastnictví ŘP je podmíněn „dobrým“ zdravotním stavem atd.. Řidiči z povolání pak prochází ještě psychotesty, což je vhodné pokud zodpovídají za přepravu dalších osob (hromadná doprava) nebo nebezpečných nákladů. Řidič referent a řidič autobusu určitě není stejná kategorie. Řidič referent zodpovídá pouze za sebe, stejně jako každý jiný účastník silničního provozu. To už bychom pak měli zavést i absurdní chodecký průkaz, když zaměstnanec musí část pracovní cesty absolvovat pěšky.
Stanovisko APA k Pracovně lékařským službám je dlouhodobě jasné - neopravujme neopravitelné. Volejme po zrušení a nekorupční náhradě PLS!
• Diskuze •
15.07.2015
V zásadě APA souhlasí se všemi zaměstnavateli uvedenými námitkami k exekucím a doplňuje je o názory členů Asociace pracovních agentur:
- střední agentury práce mají „aktivních exekucí“, tedy těch, kde něco strhávají, u cca 80-120 zaměstnanců každý měsíc, přičemž někteří mají více než 1 exekuci
- paušální náhrada nákladů se jeví konečně jako jedna z mála věci v tomto státě pro nás zaměstnavatele přínosem. Nikdo nevíme, co ukáže praxe, ale mohlo by to trochu kompenzovat náklady s tím spojené.
- sdílíme obavu na dopad proti povinnému (a též se jich nechceme zastávat), kdy se ze mzdy ještě odečte další srážka za úkon exekuce a povinný bude odsuzovat nás zaměstnavatele v tomto případě agentury práce . Budou mezi povinnými kolovat další negativní názory na agentury práce. Přestože ty nebudou viníky, jen nástroji výběru.
- úplné a nejvhodnější řešení by bylo odečíst náklady náhrady exekuce z odměny exekutora, který možná v současné době nemá tolika práce jako my, vykonavatel srážky ze mzdy. Pak by si možná exekutoři dvakrát rozmysleli, než do datové schránky pošlou 50 zpráv na jednoho povinného a vyžadují 50x odpověď, což se také běžně stává. Protože zde vykonáváme činností ve prospěch jiných soukromých subjektů, na které stát zákonem přenesl svoje pravomoci, a to bez náhrady, tedy exekutoři jsou de facto adresáty neoprávněného majetkového prospěchu. De iure sice ne, protože to máme nařízeno zákonem, ale můžeme opět hovořit o “dalším zdanění zaměstnavatelů variabilní každoměsíční exekutorskou daní”. Tuto práci musí zaplatit ten, pro kterého je vykonávána.
- paušál možná narazí na některá specifika, zejména jde o nechvalně veřejně proslulé korupční exekuce na základě pokuty z Dopravního podniku hl.m. Prahy, kdy jsou zaměstnanci, kteří mají více než 40 exekučních rozhodnutí z titulu nezaplacené pokuty a které jsme dostali do datové schránky ve stejný den. Pak by se paušál vyšplhal u jednoho zaměstnance na částku kolem 2.000,- Kč.
- navýšení o 50,- Kč za každou další exekuci, i když u toho samého zaměstnance, je ale na druhou stranu trochu podceněné. S touto činností je minimálně stejná práce, jako s každou novou exekucí, možná bych že i větší, protože se musí zpracovávat s ohledem na předchozí (určení pořadí, hlídání nezabavitelných částek, hlídání odesílání peněz apod.). Uhlídat pořadí a přednost exekucí, pokud jich má zaměstnanec 15, to už je velké umění. Protože za to ručí opět nevinný zaměstnavatel.
- vidíme také jako logické zákonem stanovenou odměnu zaměstnavatele rovnou od jím exekutorovi posílaných částek odčítat (náklady zaměstnavatele jsou na úkor odměny exekutora).
Stanovisko APA k exekucím je dlouhodobě jasné - Voláme po sejmutí břímě exekucí na mzdy zaměstnanců ze zad jejich zaměstnavatelů, nechceme dále zdarma pracovat za exekutory!
APA požaduje Novelizaci občanského soudního řádu a exekučního řádu, která odlehčí zaměstnavatelům
V řešení je nyní vládní návrh Novelizace občanského soudního řádu a exekučního řádu, bytostně se dotýkající exekucí na mzdy zaměstnanců. APA požaduje změnu, která odlehčí zaměstnavatelům a sejme z nich ručení i povinnosti.V zásadě APA souhlasí se všemi zaměstnavateli uvedenými námitkami k exekucím a doplňuje je o názory členů Asociace pracovních agentur:
- střední agentury práce mají „aktivních exekucí“, tedy těch, kde něco strhávají, u cca 80-120 zaměstnanců každý měsíc, přičemž někteří mají více než 1 exekuci
- paušální náhrada nákladů se jeví konečně jako jedna z mála věci v tomto státě pro nás zaměstnavatele přínosem. Nikdo nevíme, co ukáže praxe, ale mohlo by to trochu kompenzovat náklady s tím spojené.
- sdílíme obavu na dopad proti povinnému (a též se jich nechceme zastávat), kdy se ze mzdy ještě odečte další srážka za úkon exekuce a povinný bude odsuzovat nás zaměstnavatele v tomto případě agentury práce . Budou mezi povinnými kolovat další negativní názory na agentury práce. Přestože ty nebudou viníky, jen nástroji výběru.
- úplné a nejvhodnější řešení by bylo odečíst náklady náhrady exekuce z odměny exekutora, který možná v současné době nemá tolika práce jako my, vykonavatel srážky ze mzdy. Pak by si možná exekutoři dvakrát rozmysleli, než do datové schránky pošlou 50 zpráv na jednoho povinného a vyžadují 50x odpověď, což se také běžně stává. Protože zde vykonáváme činností ve prospěch jiných soukromých subjektů, na které stát zákonem přenesl svoje pravomoci, a to bez náhrady, tedy exekutoři jsou de facto adresáty neoprávněného majetkového prospěchu. De iure sice ne, protože to máme nařízeno zákonem, ale můžeme opět hovořit o “dalším zdanění zaměstnavatelů variabilní každoměsíční exekutorskou daní”. Tuto práci musí zaplatit ten, pro kterého je vykonávána.
- paušál možná narazí na některá specifika, zejména jde o nechvalně veřejně proslulé korupční exekuce na základě pokuty z Dopravního podniku hl.m. Prahy, kdy jsou zaměstnanci, kteří mají více než 40 exekučních rozhodnutí z titulu nezaplacené pokuty a které jsme dostali do datové schránky ve stejný den. Pak by se paušál vyšplhal u jednoho zaměstnance na částku kolem 2.000,- Kč.
- navýšení o 50,- Kč za každou další exekuci, i když u toho samého zaměstnance, je ale na druhou stranu trochu podceněné. S touto činností je minimálně stejná práce, jako s každou novou exekucí, možná bych že i větší, protože se musí zpracovávat s ohledem na předchozí (určení pořadí, hlídání nezabavitelných částek, hlídání odesílání peněz apod.). Uhlídat pořadí a přednost exekucí, pokud jich má zaměstnanec 15, to už je velké umění. Protože za to ručí opět nevinný zaměstnavatel.
- vidíme také jako logické zákonem stanovenou odměnu zaměstnavatele rovnou od jím exekutorovi posílaných částek odčítat (náklady zaměstnavatele jsou na úkor odměny exekutora).
Stanovisko APA k exekucím je dlouhodobě jasné - Voláme po sejmutí břímě exekucí na mzdy zaměstnanců ze zad jejich zaměstnavatelů, nechceme dále zdarma pracovat za exekutory!
• Diskuze •
20.06.2015
V rámci Specifického vysokoškolského výzkumu 2015, projektu Katedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, se dne 11. června 2015 uskutečnila na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí a za podpory advokátní kanceláře ROWAN LEGAL mezinárodní konference na téma "Atypická zaměstnání – cesta k vyšší zaměstnanosti?". Cílem konference bylo otevřít široký odborný diskurz nad přínosy, deficity a limity atypických forem zaměstnání, čemuž odpovídal i její nabitý Program.
Diskuse byla zaměřena na rozličné otázky problematiky atypických zaměstnání v kontextu jejich ústavněprávních, pracovněprávních, občanskoprávních, obchodněprávních, ale případně i správněprávních a trestněprávní aspektů a na možný další směr rozvoje atypických forem zaměstnávání zejména z pohledu subjektů pracovněprávních vztahů a sociálních partnerů. Prostor byl věnován i vhledu do zahraničních právních úprav a diskusi nad tamními instituty v této oblasti a jejich potenciálem pro zdejší prostředí. Hlavními osou jednání byla otázka přínosu prekérních forem zaměstnávání pro trh práce v kontextu nezbytných sociálních jistot zaměstnanců.
Jednacími jazyky konference byla čeština, slovenština a angličtina, bylo zajištěno tlumočení z a do angličtiny. Výstupem z konference bude sborník - kolektivní monografie přednesených příspěvků, jakož i připravených a z časových důvodu nepřednesených příspěvků účastníků konference. Konference i tak trvala neskutečných 10 hodin a aula byla prakticky plná. Akci uvedli a moderovali postupně Prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D., vedoucí Katedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a hlavní řešitel projektu, Doc. JUDr. Věra Štangová, CSc. a JUDr. Jakub Morávek, Ph.D..
Mezi vystupujícími a diskutujícími byl i Ing. Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur, o.s.. Přednesl stručnou prezentaci "Legislativní omezení agenturního zaměstnávání – přímá cesta k nelegálnímu zaměstnávání" s leitmotivem "Méně regulace, více legální práce". Prezentace je na základě dlouhodobých stanovisek a postojů APA k dané problematice podrobně rozvedena pro sborník konference včetně abstraktu v dokumentu "Legislativní omezení agenturního zaměstnávání – přímá cesta k nelegálnímu zaměstnávání, Legislative restrictions on temporary agency work - a direct path to the illegal employment".
Abstrakt: Každé omezení trhu bylo vždy využito k nelegální činnosti. Prohibice v USA vedla ke vzniku velkého nelegálního trhu s alkoholem a vzniku mafie. S těmito zločinci, financovanými zakázanými obchody, bojuje USA dodnes. Podobně v České republice vedlo po 14 letech svobodného agenturního zaměstnávání (1990-2004) omezení agenturního zaměstnávání v novele Zákona o zaměstnanosti ke vzniku nelegálních agentur práce, otrocké práci a obchodu s lidmi. Za 11 let místo boje s nelegálními agenturami práce, Ministerstvo práce neustále zpřísňuje zákony pro legální agentury práce. Nelegální mafie mají stále více prostoru pro svou činnost. Současně Ministerstvo práce nepostihuje firmy, které si práci nelegálních mafií objednávají. Nejnovější návrhy Ministerstva práce na změny zákonů v roce 2015 jdou stejnou cestou. Ta povede pouze ke zvýšení moci mafií a nelegálního trhu práce. Příspěvek na číslech, faktech a příkladech dokazuje tyto důsledky.
APA se aktivně účastnila mezinárodní konference "Atypická zaměstnání – cesta k vyšší zaměstnanosti?", pořádané Právnickou fakultou Karlovy univerzity
V rámci Specifického vysokoškolského výzkumu 2015, projektu Katedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, se dne 11. června 2015 uskutečnila na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí a za podpory advokátní kanceláře ROWAN LEGAL mezinárodní konference na téma "Atypická zaměstnání – cesta k vyšší zaměstnanosti?". Cílem konference bylo otevřít široký odborný diskurz nad přínosy, deficity a limity atypických forem zaměstnání, čemuž odpovídal i její nabitý Program.
Diskuse byla zaměřena na rozličné otázky problematiky atypických zaměstnání v kontextu jejich ústavněprávních, pracovněprávních, občanskoprávních, obchodněprávních, ale případně i správněprávních a trestněprávní aspektů a na možný další směr rozvoje atypických forem zaměstnávání zejména z pohledu subjektů pracovněprávních vztahů a sociálních partnerů. Prostor byl věnován i vhledu do zahraničních právních úprav a diskusi nad tamními instituty v této oblasti a jejich potenciálem pro zdejší prostředí. Hlavními osou jednání byla otázka přínosu prekérních forem zaměstnávání pro trh práce v kontextu nezbytných sociálních jistot zaměstnanců.
Jednacími jazyky konference byla čeština, slovenština a angličtina, bylo zajištěno tlumočení z a do angličtiny. Výstupem z konference bude sborník - kolektivní monografie přednesených příspěvků, jakož i připravených a z časových důvodu nepřednesených příspěvků účastníků konference. Konference i tak trvala neskutečných 10 hodin a aula byla prakticky plná. Akci uvedli a moderovali postupně Prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D., vedoucí Katedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a hlavní řešitel projektu, Doc. JUDr. Věra Štangová, CSc. a JUDr. Jakub Morávek, Ph.D..
Mezi vystupujícími a diskutujícími byl i Ing. Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur, o.s.. Přednesl stručnou prezentaci "Legislativní omezení agenturního zaměstnávání – přímá cesta k nelegálnímu zaměstnávání" s leitmotivem "Méně regulace, více legální práce". Prezentace je na základě dlouhodobých stanovisek a postojů APA k dané problematice podrobně rozvedena pro sborník konference včetně abstraktu v dokumentu "Legislativní omezení agenturního zaměstnávání – přímá cesta k nelegálnímu zaměstnávání, Legislative restrictions on temporary agency work - a direct path to the illegal employment".
Abstrakt: Každé omezení trhu bylo vždy využito k nelegální činnosti. Prohibice v USA vedla ke vzniku velkého nelegálního trhu s alkoholem a vzniku mafie. S těmito zločinci, financovanými zakázanými obchody, bojuje USA dodnes. Podobně v České republice vedlo po 14 letech svobodného agenturního zaměstnávání (1990-2004) omezení agenturního zaměstnávání v novele Zákona o zaměstnanosti ke vzniku nelegálních agentur práce, otrocké práci a obchodu s lidmi. Za 11 let místo boje s nelegálními agenturami práce, Ministerstvo práce neustále zpřísňuje zákony pro legální agentury práce. Nelegální mafie mají stále více prostoru pro svou činnost. Současně Ministerstvo práce nepostihuje firmy, které si práci nelegálních mafií objednávají. Nejnovější návrhy Ministerstva práce na změny zákonů v roce 2015 jdou stejnou cestou. Ta povede pouze ke zvýšení moci mafií a nelegálního trhu práce. Příspěvek na číslech, faktech a příkladech dokazuje tyto důsledky.
• Diskuze •
09.06.2015
Jde o něco tak nesmyslného a naprosto odtrženého od reality, že tady už končí veškerá rozumná normální jednání. Návrh obsahuje velké nebezpečí pro státní rozpočet z hlediska příjmu z daní, z hlediska nových výdajů na podpory a dávky, zcela nepokrytě zavádí retroaktivitu a přímo vybízí - zejména zahraniční subjekty - podávat žaloby na ČR za znemožnění podnikání a poškození investic.
Členové APA volají po demisích osob na MPSV, odpovědných za tento materiál. Není přece možné, aby MPSV opakovaným omezováním legálních agentur práce takto otevřeně podporovalo kriminální živly. Platí je daňoví poplatníci nebo mafie pseudoagentur?
Připomínky APA k novelám zákonů souvisejících s agenturním zaměstnávání v mezirezortním připomínkovém řízení včetně rozsáhlého zdůvodnění, červen 2015.
Ing.Radovan Burkovič, člen Výboru a Prezident APA
Asociace pracovních agentur odeslala na MPSV připomínky k novým regulacím legálních agentur práce, navrhovaným MPSV. S detailním odůvodněním.
Asociace pracovních agentur je hluboce frustrována zbytečným, 2,5 roku trvajícím jednáním Pracovní skupiny k agenturnímu zaměstnávání RHSD na MPSV, jehož je členem. Jako by vůbec neexistovalo. Jako bychom jednali o legislativních úpravách 2,5 roku s Marťany. Totální ignorace problému s nelegály v navrženém materiálu a opětovná regulace poctivých legálních agentur práce nic neřeší. Pouze opětně nahrává mafiím pseudoagentur a my se ptáme – jde o nekompetenci MPSV, likvidační záměr nebo přímo korupci? Co si o tom máme myslet?Jde o něco tak nesmyslného a naprosto odtrženého od reality, že tady už končí veškerá rozumná normální jednání. Návrh obsahuje velké nebezpečí pro státní rozpočet z hlediska příjmu z daní, z hlediska nových výdajů na podpory a dávky, zcela nepokrytě zavádí retroaktivitu a přímo vybízí - zejména zahraniční subjekty - podávat žaloby na ČR za znemožnění podnikání a poškození investic.
Členové APA volají po demisích osob na MPSV, odpovědných za tento materiál. Není přece možné, aby MPSV opakovaným omezováním legálních agentur práce takto otevřeně podporovalo kriminální živly. Platí je daňoví poplatníci nebo mafie pseudoagentur?
Připomínky APA k novelám zákonů souvisejících s agenturním zaměstnávání v mezirezortním připomínkovém řízení včetně rozsáhlého zdůvodnění, červen 2015.
Ing.Radovan Burkovič, člen Výboru a Prezident APA
• Diskuze •
09.06.2015
O závažnosti situace svědčí fakt, že se na negativním stanovisku k návrhu novely shodli zástupci podnikatelů z nejvyspělejších zemí světa: Americká obchodní komora v ČR, Britská obchodní komora ČR, Česko-německá obchodní a průmyslová komora, Francouzsko-česká obchodní komora, Japonská komora průmyslu a obchodu v ČR, Korea Trade-Investment promotion Agency a Nordic Chamber. Je vůbec možné, aby MPSV ČR svými nekompetentními návrhy dokázalo sjednotit tak širokou obec zahraničních zaměstnavatelů v České republice? A ohrozit tím stovky tisíc pracovních míst nynějších i budoucích? A přece se to stalo. Ministryně práce by z toho měla vyvodit důsledky vůči svým podřízeným a premiér Vlády ČR vůči ministryni, která materiál tohoto znění posvětila.
Všechny podepsané obchodní komory spatřují největší potenciál v práci MPSV v boji proti práci na černo, který by podnikatelé sdružení v komorách uvítali, protože chtějí férové tržní podmínky a dobře a spravedlivě financovaný sociální systém. Uvedené změny, navržené MPSV v rámci novel těchto zákonů, by šly zcela opačným směrem. V tomto případě existuje pravděpodobnost, že se bude jednat o další rozhodnutí, které v souvislosti s jinými změnami učiní ČR méně atraktivní pro investory.
Znění Společného stanoviska v rámci meziresortního připomínkového řízení k připravované právní úpravě agenturního zaměstnávání, a to v bodech omezení řetězení pracovních poměrů na dobu určitou a zavedení kvót.
Ing.Radovan Burkovič, člen Výboru a Prezident APA
Představitelé zahraničních obchodních komor jsou vážně znepokojeni návrhem regulace agenturního zaměstnávání z pera MPSV. Připravili společné stanovisko, k jeho sepsání přispěla i APA.
Asociace pracovních agentur byla přizvána na jednání Americké obchodní komory v České republice, která projednávala návrhy nových regulací agenturního zaměstnávání z pera MPSV. Byla to jedna z mnoha schůzek zahraničních obchodních komor, jejichž členové, vlastnící významné podniky v ČR, jsou vážně znepokojeni připravovanými zásahy do jejich podnikání. APA v rámci schůzky předala své stanovisko k návrhům, které se v mnohém shodovalo se stanovisky rovněž přítomné Asociace poskytovatelů personálních služeb.O závažnosti situace svědčí fakt, že se na negativním stanovisku k návrhu novely shodli zástupci podnikatelů z nejvyspělejších zemí světa: Americká obchodní komora v ČR, Britská obchodní komora ČR, Česko-německá obchodní a průmyslová komora, Francouzsko-česká obchodní komora, Japonská komora průmyslu a obchodu v ČR, Korea Trade-Investment promotion Agency a Nordic Chamber. Je vůbec možné, aby MPSV ČR svými nekompetentními návrhy dokázalo sjednotit tak širokou obec zahraničních zaměstnavatelů v České republice? A ohrozit tím stovky tisíc pracovních míst nynějších i budoucích? A přece se to stalo. Ministryně práce by z toho měla vyvodit důsledky vůči svým podřízeným a premiér Vlády ČR vůči ministryni, která materiál tohoto znění posvětila.
Všechny podepsané obchodní komory spatřují největší potenciál v práci MPSV v boji proti práci na černo, který by podnikatelé sdružení v komorách uvítali, protože chtějí férové tržní podmínky a dobře a spravedlivě financovaný sociální systém. Uvedené změny, navržené MPSV v rámci novel těchto zákonů, by šly zcela opačným směrem. V tomto případě existuje pravděpodobnost, že se bude jednat o další rozhodnutí, které v souvislosti s jinými změnami učiní ČR méně atraktivní pro investory.
Znění Společného stanoviska v rámci meziresortního připomínkového řízení k připravované právní úpravě agenturního zaměstnávání, a to v bodech omezení řetězení pracovních poměrů na dobu určitou a zavedení kvót.
Ing.Radovan Burkovič, člen Výboru a Prezident APA
• Diskuze •
08.06.2015
Je s podivem, kolik dobrých myšlenek, které by mohly skutečně účinně regulovat nelegální zaměstnávání, švarcsystém, zastřené agenturní zaměstnávání a další negativní jevy, je MPSV trvale ignorováno. Naopak MPSV nepřestává překvapovat všechny účastníky trhu práce neustálým urputným vymýšlením léků na neexistující nemoci.
O tom, že by MPSV a jemu podřízené kontrolní instituce skutečně agenturní zamětsnávání regulovaly už stávajícími nástroji, nemůže být rovněž ani řeči. 2 příklady za všechny:
- dle MPSV prý velký počet agentur práce v ČR může MPSV ihned snížit o 1/3, když bude odebírat povolení dle §59 ZoZ, což už 10 let nedělá. Počet agentur práce, které jsou povinny každoročně podávat hlášení o své činnosti, je v průměru 2.299. Povinnost neplní v průměru 824 z nich. Při prvním prohřešku může GŘ ÚP (dříve MPSV), udělit pokutu až 50 tis. Kč, při opakování odebrat povolení k činnosti. MPSV to do roku 2012 nedělalo vůbec, GŘ ÚP s tím teprve začíná.
Důkaz: statistiky MPSV 2008-2012 o plnění informační povinnosti agenturami práce
- dle MPSV prý velký počet agentur práce v ČR může MV ČR a MPSV ČR ihned snížit o další 1/3, když nebude stále vydávat povolení agenturám práce, neplnícím povinnosti ve Sbírce listin Obchodního rejstříku. Projekt "Transparentní agentura práce", který dělala od září 2014 do dubna 2015 Asociace pracovních agentur podle veřejných rejstříků, vedených MPSV ČR a MSp ČR, odhalil 525 agentur práce, které povinnost dlouhodobě neplní. Hodně z nich 10 a více let. Přesto je každé tři roky při obnově povolení považuje MV ČR za spolehlivé a prověřené a MPSV jim vydává povolení k činnosti. A nechtějí to změnit.
Důkaz: portál MPSV.cz část zprostředkovatelny práce, portál Justice.cz, Projekt Transparentní agentura práce a 525 datovou schránkou odeslaných udání současně místně příslušnému Obchodnímu rejstříku soudu, Finančnímu úřadu a Oblastnímu Inspektorátu Práce.
Nevymýšlejme nová omezení, důsledně trvejme na plnění nynějších povinností. To stačí!
Znění STANOVISKA AKV k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony.
Ing.Radovan Burkovič, člen Výboru a Prezident APA
Rovněž AKV je v mnohém proti nesmyslné regulaci agenturního zaměstnávání z pera MPSV a postrádá v ní další, skutečně smysluplná ustanovení.
Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů dnes odeslala na MPSV v rámci mezirezortního připomínkového řízení své Stanovisko. Je v mnohém proti MPSV navržené nesmyslné regulaci agenturního zaměstnávání. Zároveň v ní postrádá opravdu účinná ustanovení, řešící opravdové problémy agenturního trhu práce.Je s podivem, kolik dobrých myšlenek, které by mohly skutečně účinně regulovat nelegální zaměstnávání, švarcsystém, zastřené agenturní zaměstnávání a další negativní jevy, je MPSV trvale ignorováno. Naopak MPSV nepřestává překvapovat všechny účastníky trhu práce neustálým urputným vymýšlením léků na neexistující nemoci.
O tom, že by MPSV a jemu podřízené kontrolní instituce skutečně agenturní zamětsnávání regulovaly už stávajícími nástroji, nemůže být rovněž ani řeči. 2 příklady za všechny:
- dle MPSV prý velký počet agentur práce v ČR může MPSV ihned snížit o 1/3, když bude odebírat povolení dle §59 ZoZ, což už 10 let nedělá. Počet agentur práce, které jsou povinny každoročně podávat hlášení o své činnosti, je v průměru 2.299. Povinnost neplní v průměru 824 z nich. Při prvním prohřešku může GŘ ÚP (dříve MPSV), udělit pokutu až 50 tis. Kč, při opakování odebrat povolení k činnosti. MPSV to do roku 2012 nedělalo vůbec, GŘ ÚP s tím teprve začíná.
Důkaz: statistiky MPSV 2008-2012 o plnění informační povinnosti agenturami práce
- dle MPSV prý velký počet agentur práce v ČR může MV ČR a MPSV ČR ihned snížit o další 1/3, když nebude stále vydávat povolení agenturám práce, neplnícím povinnosti ve Sbírce listin Obchodního rejstříku. Projekt "Transparentní agentura práce", který dělala od září 2014 do dubna 2015 Asociace pracovních agentur podle veřejných rejstříků, vedených MPSV ČR a MSp ČR, odhalil 525 agentur práce, které povinnost dlouhodobě neplní. Hodně z nich 10 a více let. Přesto je každé tři roky při obnově povolení považuje MV ČR za spolehlivé a prověřené a MPSV jim vydává povolení k činnosti. A nechtějí to změnit.
Důkaz: portál MPSV.cz část zprostředkovatelny práce, portál Justice.cz, Projekt Transparentní agentura práce a 525 datovou schránkou odeslaných udání současně místně příslušnému Obchodnímu rejstříku soudu, Finančnímu úřadu a Oblastnímu Inspektorátu Práce.
Nevymýšlejme nová omezení, důsledně trvejme na plnění nynějších povinností. To stačí!
Znění STANOVISKA AKV k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony.
Ing.Radovan Burkovič, člen Výboru a Prezident APA
• Diskuze •
05.06.2015
HK ČR obecně podporuje opatření, která povedou ke zpřehlednění agenturního zaměstnávání. Členové HK ČR volají po důsledné a efektivní kontrole zaměřené na potírání tzv. pseudoagentur a zastřeného zprostředkování zaměstnání. Dále zdůrazňují nutnost lepší spolupráce mezi pobočkami Úřadu práce ČR a zaměstnavateli, zahrnující především kvalitní poradenský servis ze strany ÚP. Obávají se shodně se SP, že přijetí navrhované právní úpravy povede k nárůstu zastřeného zaměstnávání a ke zvýšení počtu uchazečů o zaměstnání vedených ÚP. Důsledek se projeví i ve finanční rovině, kdy do státního rozpočtu nebudou odvedeny příslušné platby na pojistné a daně. Naopak může být státní rozpočet zatížen výplatami podpor v nezaměstnanosti resp. dávek sociální podpory.
HK ČR považuje za nutné zdůraznit výhody agenturního zaměstnání pro konkurenceschopnost české ekonomiky. Agenturní zaměstnávání je důležitou kategorií trhu práce. Agentury práce významně snižují nezaměstnanost v České republice, ročně zaměstnají až čtvrt milionu lidí. Zvyšují zaměstnanost zejména ohrožených skupin na trhu práce – studenti a čerství absolventi, rodiče malých dětí, lidé ve věku nad 50 let. Ze statistik MPSV a ÚP vyplývá, že agentury jsou úspěšnější při umísťování uchazečů o práce než samotné úřady práce.
Konečný efekt nové právní úpravy tak může být zcela opačný než ten, který zamýšlí předkladatel, tedy zpřehlednění právní úpravy v oblasti zprostředkování zaměstnávání.
PŘIPOMÍNKY HOSPODÁŘSKÉ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY k materiálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Ing.Radovan Burkovič, člen Výboru a Prezident APA
Hospodářská komora ČR s návrhem regulace agenturního zaměstnávání z pera MPSV nesouhlasí, vidí v něm zcela opačný efekt a nárůst nelegální práce.
Hospodářská komora České republiky upozorňuje, že největším problémem jsou subjekty, které zprostředkovávají zaměstnání bez platného povolení, provozující zastřené zprostředkování. Nutno zdůraznit, že na tyto subjekty nová právní úprava agenturního zaměstnání nedopadne, neboť tyto subjekty v právním režimu agenturního zaměstnávání vůbec nefungují. HK ČR se shodně se Svazem průmyslu a dopravy České republiky obává, že některá z navrhovaných opatření omezí agenturní zaměstnávání. Postiženi budou jak podnikatelé, tedy agentury práce, tak uživatelé, tedy zaměstnavatelé, kteří budou omezováni při náboru nových pracovních sil.HK ČR obecně podporuje opatření, která povedou ke zpřehlednění agenturního zaměstnávání. Členové HK ČR volají po důsledné a efektivní kontrole zaměřené na potírání tzv. pseudoagentur a zastřeného zprostředkování zaměstnání. Dále zdůrazňují nutnost lepší spolupráce mezi pobočkami Úřadu práce ČR a zaměstnavateli, zahrnující především kvalitní poradenský servis ze strany ÚP. Obávají se shodně se SP, že přijetí navrhované právní úpravy povede k nárůstu zastřeného zaměstnávání a ke zvýšení počtu uchazečů o zaměstnání vedených ÚP. Důsledek se projeví i ve finanční rovině, kdy do státního rozpočtu nebudou odvedeny příslušné platby na pojistné a daně. Naopak může být státní rozpočet zatížen výplatami podpor v nezaměstnanosti resp. dávek sociální podpory.
HK ČR považuje za nutné zdůraznit výhody agenturního zaměstnání pro konkurenceschopnost české ekonomiky. Agenturní zaměstnávání je důležitou kategorií trhu práce. Agentury práce významně snižují nezaměstnanost v České republice, ročně zaměstnají až čtvrt milionu lidí. Zvyšují zaměstnanost zejména ohrožených skupin na trhu práce – studenti a čerství absolventi, rodiče malých dětí, lidé ve věku nad 50 let. Ze statistik MPSV a ÚP vyplývá, že agentury jsou úspěšnější při umísťování uchazečů o práce než samotné úřady práce.
Konečný efekt nové právní úpravy tak může být zcela opačný než ten, který zamýšlí předkladatel, tedy zpřehlednění právní úpravy v oblasti zprostředkování zaměstnávání.
PŘIPOMÍNKY HOSPODÁŘSKÉ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY k materiálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Ing.Radovan Burkovič, člen Výboru a Prezident APA
• Diskuze •
03.06.2015
Děkujeme tímto za podporu a apelujeme na politiky a státní úředníky na MPSV: Vaše návrhy jsou nesmyslné a zcestné, naslouchejte praxi, nevyvářejte nové regulace a zajistěte stabilní právní prostředí. Vámi navrhovaná další regulace agenturního zaměstnávání bude mít jen samé neblahé důsledky:
- Naženete mnoho brigádníků a zaměstnanců pracovních agentur na úřady práce, protože přijdou o práci. Agentury práce ročně zaměstnají přes 250 tisíc osob.
- Mnoho lidí, kteří dnes v agenturách pracují, jsou aktivní na trhu práce a chodí na brigády. Jde např. o studenty, čerstvé absolventy SŠ a VŠ bez praxe, maminky na rodičovské dovolené, důchodce invalidní i starobní, lidí hledajících si přivýdělek v druhém zaměstnání. A těmto lidem vezmete možnost pracovat a chodit na brigády. A naženete je do chřtánu černého trhu práce, bez smluv, s výplatami na ruku, bez pojištění, bez záruk výplaty mezd.
- Náš stát přijde o velké peníze, jedná se o úbytek až 7 miliard Kč ročně, které jsou dnes legálními agenturami státu odváděny. Daně a odvody pojistného náš stát těžko získá od mafií, obchodníků s lidmi, pseudoagentur a pokoutních družstev.
- Zlikvidujete mnoho legálních agentur práce, kdy dnes jejich provoz zajišťje zhruba 17 tisíc lidí, specializovaných odborníků s velkým podílem pracujících žen.
Kdy už našim zákonodárcům a úředníků konečně dojde, že místo nových a nových regulací a omezení stačí důsledně trvat na plnění nynějších povinností?
Znění Tiskové zprávy AMSP k návrhu novely agenturního zaměstnávání.
Desatero agenturního zaměstnávání - čísla, tabulky a fakta.
Ing.Radovan Burkovič, člen Výboru a Prezident APA
Získali jsme podporu AMSP proti nesmyslné regulaci agenturního zaměstnávání
Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) dnes vydala Tiskovou zprávu, ve které podpořila APA proti nesmyslné připravované regulaci agenturního zaměstnávání, o kterém jsme informovali.Děkujeme tímto za podporu a apelujeme na politiky a státní úředníky na MPSV: Vaše návrhy jsou nesmyslné a zcestné, naslouchejte praxi, nevyvářejte nové regulace a zajistěte stabilní právní prostředí. Vámi navrhovaná další regulace agenturního zaměstnávání bude mít jen samé neblahé důsledky:
- Naženete mnoho brigádníků a zaměstnanců pracovních agentur na úřady práce, protože přijdou o práci. Agentury práce ročně zaměstnají přes 250 tisíc osob.
- Mnoho lidí, kteří dnes v agenturách pracují, jsou aktivní na trhu práce a chodí na brigády. Jde např. o studenty, čerstvé absolventy SŠ a VŠ bez praxe, maminky na rodičovské dovolené, důchodce invalidní i starobní, lidí hledajících si přivýdělek v druhém zaměstnání. A těmto lidem vezmete možnost pracovat a chodit na brigády. A naženete je do chřtánu černého trhu práce, bez smluv, s výplatami na ruku, bez pojištění, bez záruk výplaty mezd.
- Náš stát přijde o velké peníze, jedná se o úbytek až 7 miliard Kč ročně, které jsou dnes legálními agenturami státu odváděny. Daně a odvody pojistného náš stát těžko získá od mafií, obchodníků s lidmi, pseudoagentur a pokoutních družstev.
- Zlikvidujete mnoho legálních agentur práce, kdy dnes jejich provoz zajišťje zhruba 17 tisíc lidí, specializovaných odborníků s velkým podílem pracujících žen.
Kdy už našim zákonodárcům a úředníků konečně dojde, že místo nových a nových regulací a omezení stačí důsledně trvat na plnění nynějších povinností?
Znění Tiskové zprávy AMSP k návrhu novely agenturního zaměstnávání.
Desatero agenturního zaměstnávání - čísla, tabulky a fakta.
Ing.Radovan Burkovič, člen Výboru a Prezident APA
• Diskuze •
20.05.2015
- Dopis ministryně práce
- Předkládací zpráva
- Důvodová zpráva včetně zhodnocení dopadů RIA
- Platné znění zákona s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
- Novela zákona
- Pro schůzi vlády
- Návrh usnesení vlády
Návrh MPSV je bohužel v naprostém rozporu s 2,5 roky jednání Pracovní skupiny pro agenturní zaměstnávání na MPSV, které se pravidelně účastní členové výboru Asociace pracovních agentur. Po celou dobu zástupci agentur práce a zaměstnavatelů vysvětlovali ministerským úředníkům, že problém není současné agenturní zaměstnávání, které je už nyní doslova přeregulováno. Problémem je zastřené agenturní zaměstnávání, tzv. pseudoagentury.
Výsledkem je bohužel 12 návrhů změn pro agenturní zaměstnávání, které absolutně v žádném bodě neřeší hlavní problém tohoto segmentu, tj. pseudoagentury, ale nesmyslně ještě více reguluje stávající agenturní zaměstnávání. To je bohužel totální odtržení politiků a úředníků od reality, které bude mít za následek jediný výsledek - posílení šedé zóny ekonomiky. Legální pracovní agentury další nesmyslnou regulací ještě více oslabí a pseudoagentury budou mít žně. Nejdůležitější změny zákonů na regulaci agenturního zaměstnávání:
a) Zvýšení poplatku za povolení k agenturnímu zaměstnávání z min. 5 tisíc na 25 tisíc Kč
b) Zákaz řetězení pracovních smluv u agenturních zaměstnanců, což zcela popírá smysl agenturního zaměstnávání
c) Kauce 500 tis. Kč, kterou musí každá agentura práce nově státu „věnovat“, pokud chce dál podnikat, jinak do 3 měsíců končí
d) Kvóta max. 15% agenturních zaměstnanců vůči kmenovým zaměstnancům pro klienty pracovních agentur
e) Zamstnávání odpovědného zástupce jen na Pracovní smlouvu, i kdy byl jediným jednatelem a majitelem agentury práce, což už dříve zakázal Nejvyšší soud ČR.
Vše výše uvedené se týká legálních agentur práce s povolením (licencí) MPSV, které jsou každoročně kontrolovány inspektoráty práce po celé ČR. Nové regulace agenturního zaměstnávání se vůbec nedotknou pseudoagentur, ty mohou vesele obchodovat s lidmi dál, na ně jsou kontroly krátké.
Celé to připomíná středověký hon na čarodějnice. Bohužel se však píše rok 2015 a MPSV používá vykonstruované teze a tvrzení nepodložená reálnými daty a důkazy stejně jako za středověku. Snaží se cílit na malou skupinu zaměstnavatelů, aniž by k tomu byl jakýkoli důvod. Agentury práce jsou od roku 2007 nejkontrolovanějšími firmami s výbornými výsledky, ročně jich SÚIP zkontroluje 1/3, tedy okolo 500, a najde jen pár pochybení. Už 8 let je vždy hlavním úkolem SÚIP právě kontrola agentur práce, a to každý rok! V roce 2014 SÚIP provedl 524 kontrol u 1.645 agentur práce, pochybení shledal jen u 70 z nich, tj. 4% celkového počtu, což je daleko méně, než u ostatních zaměstnavatelů. Výsledky kontrol agenturního zaměstnávání si může každý ověřit v roční souhrnné zprávě o výsledcích kontrolních akcí provedených inspekcí práce, např. na straně 45.
Ing.Radovan Burkovič, člen Výboru a Prezident APA
Novela zákona o zaměstnanosti je v mezirezortním připomínkovém řízení, její znění je v naprostém rozporu s potřebami praxe
Ministerstvo práce a sociálních věcí MPSV připravuje pracovním agenturám a jejich odběratelům další legislativní změny v agenturním zaměstnávání. Jejich návrhy jsou již v připomínkovém meziresortním řízení změn zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti:- Dopis ministryně práce
- Předkládací zpráva
- Důvodová zpráva včetně zhodnocení dopadů RIA
- Platné znění zákona s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
- Novela zákona
- Pro schůzi vlády
- Návrh usnesení vlády
Návrh MPSV je bohužel v naprostém rozporu s 2,5 roky jednání Pracovní skupiny pro agenturní zaměstnávání na MPSV, které se pravidelně účastní členové výboru Asociace pracovních agentur. Po celou dobu zástupci agentur práce a zaměstnavatelů vysvětlovali ministerským úředníkům, že problém není současné agenturní zaměstnávání, které je už nyní doslova přeregulováno. Problémem je zastřené agenturní zaměstnávání, tzv. pseudoagentury.
Výsledkem je bohužel 12 návrhů změn pro agenturní zaměstnávání, které absolutně v žádném bodě neřeší hlavní problém tohoto segmentu, tj. pseudoagentury, ale nesmyslně ještě více reguluje stávající agenturní zaměstnávání. To je bohužel totální odtržení politiků a úředníků od reality, které bude mít za následek jediný výsledek - posílení šedé zóny ekonomiky. Legální pracovní agentury další nesmyslnou regulací ještě více oslabí a pseudoagentury budou mít žně. Nejdůležitější změny zákonů na regulaci agenturního zaměstnávání:
a) Zvýšení poplatku za povolení k agenturnímu zaměstnávání z min. 5 tisíc na 25 tisíc Kč
b) Zákaz řetězení pracovních smluv u agenturních zaměstnanců, což zcela popírá smysl agenturního zaměstnávání
c) Kauce 500 tis. Kč, kterou musí každá agentura práce nově státu „věnovat“, pokud chce dál podnikat, jinak do 3 měsíců končí
d) Kvóta max. 15% agenturních zaměstnanců vůči kmenovým zaměstnancům pro klienty pracovních agentur
e) Zamstnávání odpovědného zástupce jen na Pracovní smlouvu, i kdy byl jediným jednatelem a majitelem agentury práce, což už dříve zakázal Nejvyšší soud ČR.
Vše výše uvedené se týká legálních agentur práce s povolením (licencí) MPSV, které jsou každoročně kontrolovány inspektoráty práce po celé ČR. Nové regulace agenturního zaměstnávání se vůbec nedotknou pseudoagentur, ty mohou vesele obchodovat s lidmi dál, na ně jsou kontroly krátké.
Celé to připomíná středověký hon na čarodějnice. Bohužel se však píše rok 2015 a MPSV používá vykonstruované teze a tvrzení nepodložená reálnými daty a důkazy stejně jako za středověku. Snaží se cílit na malou skupinu zaměstnavatelů, aniž by k tomu byl jakýkoli důvod. Agentury práce jsou od roku 2007 nejkontrolovanějšími firmami s výbornými výsledky, ročně jich SÚIP zkontroluje 1/3, tedy okolo 500, a najde jen pár pochybení. Už 8 let je vždy hlavním úkolem SÚIP právě kontrola agentur práce, a to každý rok! V roce 2014 SÚIP provedl 524 kontrol u 1.645 agentur práce, pochybení shledal jen u 70 z nich, tj. 4% celkového počtu, což je daleko méně, než u ostatních zaměstnavatelů. Výsledky kontrol agenturního zaměstnávání si může každý ověřit v roční souhrnné zprávě o výsledcích kontrolních akcí provedených inspekcí práce, např. na straně 45.
Ing.Radovan Burkovič, člen Výboru a Prezident APA
• Diskuze •
20.03.2015
První tematický blok nabídl prostor pro přeshraniční výměnu zkušeností. Zahájila jej Wiebke Warneck z Evropské odborové konfederace, která ve svém příspěvku poskytla přehled o základních rámcích, které do této oblasti vnáší směrnice Evropské unie. Vedle ní vystoupili Friederike Posselt z Německého odborového svazu a Thomas Grammelhofer z rakouské odborové organizace PRO-GE, kteří shrnuli situaci agenturního zaměstnávání ve svých zemích.
Druhý panel se soustředil na praxi a problémy agenturního zaměstnávání v České republice. Do diskuze přispěli reprezentanti dvou největších sdružení českých pracovních agentur, Jaroslava Rezlerová z Asociace poskytovatelů personálních služeb a Radovan Burkovič z Asociace pracovních agentur. Ten apeloval na přítomné, aby nebrali na lehkou váhu růst černého a šedého trhu práce, bohatnutí na něm působících firem, které si ke své obraně již nyní mohou najímat nejlepší právníky v zemi. Zatímco MPSV i odbory a někteří zaměstnavatelé naprosto mylně uvažují o zpřísňování pravidel pro legální agentury práce, problém je zcela někde jinde. Jak ukázaly kontroly SÚIP v posledních 2 letech, kdy každoročně úřad zkontroloval 1/3 z celkového počtu legálních agentur práce, pochybení se našlo jen v pár případech, jednotkách procent. Zpřísňování pravidel pro legální agentury práce naopak přináší další výhody pro nelegály a systémově buduje černý a šedý trh. Ten je dále podporován nulovou odpovědností za najímání nelegálů u firem, jako uživatelů. Doposud na konferenci představené návrhy změn jsou cílené mimo a jen dále poškodí legální agenturní zaměstnávání.
Uživatele jejich služeb zastupoval viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Pavel Juříček, stanoviska odborů hájil předseda ČMKOS Josef Středula. Pohled státní správy zprostředkoval Jiří Macíček ze Státního úřadu inspekce práce.
Odpoledne program pokračoval diskuzí o budoucnosti agenturního zaměstnávání, které se vedle dříve vystupujících panelistů zúčastnili také Jitka Hejduková (Svaz průmyslu a obchodu), Pavel Janíčko (ČMKOS) a Jaroslav Souček (OS KOVO). Konference ve svých závěrech potvrdila, že agenturní zaměstnávání je oblast, ve které je třeba očekávat nárůst, a i proto by jí měla být věnována mimořádná pozornost.
Celou konferenci můžete zhlédnout na videozáznamu na webu ČMKOS nebo přímo na Youtube.
Jednotlivá vystoupení ve formátu pdf:
Program konference 04.03.2015
O agenturách práce v časopise ČMKOS Sondy Revue č.2/2015
Prezentace - JUDr. Jiří Vaňásek, ředitel odboru služeb trhu práce, MPSV - Připravované legislativní změny v oblasti zprostředkování zaměstnání agenturami práce
Prezentace - Friederike Posselt, LL.M., Referatsleiterin Tarifkoordination (DGB) (německy) - Leiharbeit in Deutschland: aktuelle Situation und Debatten
Prezentace - Thomas Grammelhofer (německy) - Arbeitskräfteüberlassung in Österreich
Prezentace - Jaroslava Rezlerová, prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb - Agenturní zaměstnávání v České republice a v kontextu Evropy
Prezentace - Ing. Radovan Burkovič, prezident APA - Zkušenosti s agenturním zaměstnáváním v České republice
Prezentace - Ing. Pavel Juříček,Ph.D., viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR - Zkušenosti s agenturním zaměstnáváním v ČR
Prezentace - Jiří Macíček, náměstek generálního inspektora, Státní úřad inspekce práce - Agenturní zaměstnávání z pohledu kontrol inspekce práce
Prezentace - Doc.Ing.Pavel Janíčko, ČMKOS - Jak dál s agenturním zaměstnáváním
APA se aktivně účastnila konference "Jak dál s agenturním zaměstnáváním" pořádané ČMKOS
Ve středu 4. března 2015 se v konferenčních prostorách hotelu Yasmin na třídě Politických vězňů 12 v Praze 1 uskutečnila konference o agenturním zaměstnávání, kterou připravila nadace Friedrich-Ebert-Stiftung (FES) společně s Českomoravskou konfederací odborových svazů a redakcí magazínu Sondy Revue. Impuls k diskuzím přítomných zástupců odborů, pracovních agentur, jejich uživatelů a státní správy dal Jiří Vaňásek z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, který na úvod představil nejnovější návrh změn v zákoně o agenturním zaměstnávání.První tematický blok nabídl prostor pro přeshraniční výměnu zkušeností. Zahájila jej Wiebke Warneck z Evropské odborové konfederace, která ve svém příspěvku poskytla přehled o základních rámcích, které do této oblasti vnáší směrnice Evropské unie. Vedle ní vystoupili Friederike Posselt z Německého odborového svazu a Thomas Grammelhofer z rakouské odborové organizace PRO-GE, kteří shrnuli situaci agenturního zaměstnávání ve svých zemích.
Druhý panel se soustředil na praxi a problémy agenturního zaměstnávání v České republice. Do diskuze přispěli reprezentanti dvou největších sdružení českých pracovních agentur, Jaroslava Rezlerová z Asociace poskytovatelů personálních služeb a Radovan Burkovič z Asociace pracovních agentur. Ten apeloval na přítomné, aby nebrali na lehkou váhu růst černého a šedého trhu práce, bohatnutí na něm působících firem, které si ke své obraně již nyní mohou najímat nejlepší právníky v zemi. Zatímco MPSV i odbory a někteří zaměstnavatelé naprosto mylně uvažují o zpřísňování pravidel pro legální agentury práce, problém je zcela někde jinde. Jak ukázaly kontroly SÚIP v posledních 2 letech, kdy každoročně úřad zkontroloval 1/3 z celkového počtu legálních agentur práce, pochybení se našlo jen v pár případech, jednotkách procent. Zpřísňování pravidel pro legální agentury práce naopak přináší další výhody pro nelegály a systémově buduje černý a šedý trh. Ten je dále podporován nulovou odpovědností za najímání nelegálů u firem, jako uživatelů. Doposud na konferenci představené návrhy změn jsou cílené mimo a jen dále poškodí legální agenturní zaměstnávání.
Uživatele jejich služeb zastupoval viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Pavel Juříček, stanoviska odborů hájil předseda ČMKOS Josef Středula. Pohled státní správy zprostředkoval Jiří Macíček ze Státního úřadu inspekce práce.
Odpoledne program pokračoval diskuzí o budoucnosti agenturního zaměstnávání, které se vedle dříve vystupujících panelistů zúčastnili také Jitka Hejduková (Svaz průmyslu a obchodu), Pavel Janíčko (ČMKOS) a Jaroslav Souček (OS KOVO). Konference ve svých závěrech potvrdila, že agenturní zaměstnávání je oblast, ve které je třeba očekávat nárůst, a i proto by jí měla být věnována mimořádná pozornost.
Celou konferenci můžete zhlédnout na videozáznamu na webu ČMKOS nebo přímo na Youtube.
Jednotlivá vystoupení ve formátu pdf:
Program konference 04.03.2015
O agenturách práce v časopise ČMKOS Sondy Revue č.2/2015
Prezentace - JUDr. Jiří Vaňásek, ředitel odboru služeb trhu práce, MPSV - Připravované legislativní změny v oblasti zprostředkování zaměstnání agenturami práce
Prezentace - Friederike Posselt, LL.M., Referatsleiterin Tarifkoordination (DGB) (německy) - Leiharbeit in Deutschland: aktuelle Situation und Debatten
Prezentace - Thomas Grammelhofer (německy) - Arbeitskräfteüberlassung in Österreich
Prezentace - Jaroslava Rezlerová, prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb - Agenturní zaměstnávání v České republice a v kontextu Evropy
Prezentace - Ing. Radovan Burkovič, prezident APA - Zkušenosti s agenturním zaměstnáváním v České republice
Prezentace - Ing. Pavel Juříček,Ph.D., viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR - Zkušenosti s agenturním zaměstnáváním v ČR
Prezentace - Jiří Macíček, náměstek generálního inspektora, Státní úřad inspekce práce - Agenturní zaměstnávání z pohledu kontrol inspekce práce
Prezentace - Doc.Ing.Pavel Janíčko, ČMKOS - Jak dál s agenturním zaměstnáváním
• Diskuze •
30.07.2014
Ing.Radovan Burkovič, člen Výboru a Prezident APA
APA vydala tiskovou zprávu k výsledkům průzkumu ochoty lidí vzít nelegální práci.
Výbor Asociace pracovních agentur vydal Tiskovou zprávu k výsledkům průzkumu ochoty lidí vzít nelegální práci. Zprávu naleznete v sekci Tiskové zprávy.Ing.Radovan Burkovič, člen Výboru a Prezident APA
• Diskuze •
23.07.2014
Ing.Radovan Burkovič, člen Výboru a Prezident APA
APA vydala tiskovou zprávu k výsledkům kontrolní činnosti MPSV v roce 2013
Výbor Asociace pracovních agentur vydal Tiskovou zprávu k výsledkům kontrolní činnosti MPSV v roce 2013. Zprávu naleznete v sekci Tiskové zprávy.Ing.Radovan Burkovič, člen Výboru a Prezident APA
• Diskuze •
14.07.2014
Tyto tzv. psedoagentury vystupují sice jako běžná pracovní agentura, ale ve skutečnosti se v pozadí odehrává celá řada nelegálních praktik, kterými pseudoagentura obchází své zákonné povinnosti a okrádá dodávané zaměstnance, své odběratele i náš stát. Pokud jste jako firma odběratelem pracovní síly, rozhodně by jste se měli zajímat o to zda:
- Váš dodavatel pracovníků je pracovní agenturou s povolením (licencí) od MPSV, což ověříte na portálu MPSV v sekci zprostředkovatelny práce
- je forma spolupráce opravdu agenturním zaměstnáním, tedy sepsána trojstranná Dohoda o dočasném přidělení agenturních zaměstnanců uživateli (§308 Zákoníku práce)
- jsou dodržovány tzv. srovnatelné podmínky agenturních a kmenových zaměstnanců (§309 Zákoníku práce).
Pokud není splněn jen jediný z výše uvedených bodů, může se jednat právě o zastřené agenturní zaměstnávání, za které hrozí sankce také vám jako odběrateli pracovníků.
Pseudoagenturám a zastřenému agenturnímu zaměstnávání se věnovala i konference Státního ústavu inspekce práce (SUIP) dne 5.6.2014 v Opavě, kam byli přizváni zástupci obou asociací pracovních agentur v ČR, APA a APPS. Prezident APA ve své prezentaci mluvil o praktikách pseudoagentur i špatných zkušenostech zaměstnanců, kteří jimi prošli. Což má bohužel systémovou příčinu v diskriminační legislativě vůči agenturám práce a jejich zaměstnancům.
Ing.Radovan Burkovič, člen Výboru a Prezident APA
Pseudoagentury a zastřené agenturní zaměstnávání
Současná vláda nechce tolerovat žádné z forem nelegálního zaměstnávání a hrozila již od počátku roku přísnějšími kontrolami nelegálního zaměstnávání. Mezi nelegální zaměstnávání patří i tzv. zastřené agenturní zaměstnávání, které provozují rádoby pracovní agentury, které však neprovádí agenturní zaměstnávání dle zákona a pracovními agenturami vůbec nejsou. Podíl těchto firem na trhu práce bohužel rok od roku roste a věnuje se mu i článek na serveru iDNES.cz, který je nazývá po právu pseudoagenturami.Tyto tzv. psedoagentury vystupují sice jako běžná pracovní agentura, ale ve skutečnosti se v pozadí odehrává celá řada nelegálních praktik, kterými pseudoagentura obchází své zákonné povinnosti a okrádá dodávané zaměstnance, své odběratele i náš stát. Pokud jste jako firma odběratelem pracovní síly, rozhodně by jste se měli zajímat o to zda:
- Váš dodavatel pracovníků je pracovní agenturou s povolením (licencí) od MPSV, což ověříte na portálu MPSV v sekci zprostředkovatelny práce
- je forma spolupráce opravdu agenturním zaměstnáním, tedy sepsána trojstranná Dohoda o dočasném přidělení agenturních zaměstnanců uživateli (§308 Zákoníku práce)
- jsou dodržovány tzv. srovnatelné podmínky agenturních a kmenových zaměstnanců (§309 Zákoníku práce).
Pokud není splněn jen jediný z výše uvedených bodů, může se jednat právě o zastřené agenturní zaměstnávání, za které hrozí sankce také vám jako odběrateli pracovníků.
Pseudoagenturám a zastřenému agenturnímu zaměstnávání se věnovala i konference Státního ústavu inspekce práce (SUIP) dne 5.6.2014 v Opavě, kam byli přizváni zástupci obou asociací pracovních agentur v ČR, APA a APPS. Prezident APA ve své prezentaci mluvil o praktikách pseudoagentur i špatných zkušenostech zaměstnanců, kteří jimi prošli. Což má bohužel systémovou příčinu v diskriminační legislativě vůči agenturám práce a jejich zaměstnancům.
Ing.Radovan Burkovič, člen Výboru a Prezident APA
• Diskuze •
12.03.2014
Na základě reportáže jsme vyzvali ke konání Státní úřad inspekce práce a nyní obdrželi výsledek šetření SÚIP. Jsme rádi, že státní správa na základě našeho podnětu konala velmi rychle a důsledně a naše podezření potvrdila. Nešlo o agenturu práce, ale nelegální zaměstnávání se všemi doprovodnými znaky porušování Zákoníku práce a Zákona o zaměstnanosti.
Členské agentury práce APA jsou znechuceny dlouhodobou mediální kampaní proti agenturnímu zaměstnávání, kterou vydatně přiživují mnozí politici napříč politickým spektrem. Následkem toho jsou vždy jen další a další nesmyslná omezení a byrokratické překážky, kladené legálním agenturám práce, kterým se obchodníci s lidmi smějí. Pokud se o ně vůbec zajímají. Přitom jak se ukazuje, problém není v agenturním zaměstnávání, problém je v jeho obcházení díky diskriminaci agenturních zaměstnanců a agentur práce v Zákoně o zaměstnanosti a Zákoníku práce. Seznam omezení pro agenturní zaměstnance a agentury práce je dlouhý.
Nejkřiklavější diskriminace, zákaz uzavírání Dohod o provedení práce agenturními zaměstnanci, která je příčinou obcházení agenturního zaměstnávání Smlouvami od dílo a různými kvazi vztahy, stále trvá. Může se někdo divit firmám, že s obchodníky s lidmi spolupracují, když:
a) jimi dodaní zaměstnanci mají Dohody o provedení práce a mzdové náklady na něj jsou o 34% nižší?
b) jimi dodaní zaměstnanci mají při stejných mzdových nákladech až o 1/3 vyšší čistý výdělek, takže firmy jim mohou navíc dávat i nižší hrubé mzdy?
c) dle současného Zákona o zaměstnanosti i jeho novely, která je v parlamentu, je postižena jen nelegální agentura práce a firma beztrestná?
Ing.Radovan Burkovič, člen Výboru a Prezident APA
Podezření APA plynoucí z reportáže TV Nova z 19.1.2014 potvrdil výsledek šetření SÚIP
V případě reportáže TV Nova z 19.1.2014 o zlých agenturách práce v Johnsons Controls Autobaterie došlo na slova Asociace pracovních agentur, zveřejněná v tiskové zprávě z 21.1.2014.Na základě reportáže jsme vyzvali ke konání Státní úřad inspekce práce a nyní obdrželi výsledek šetření SÚIP. Jsme rádi, že státní správa na základě našeho podnětu konala velmi rychle a důsledně a naše podezření potvrdila. Nešlo o agenturu práce, ale nelegální zaměstnávání se všemi doprovodnými znaky porušování Zákoníku práce a Zákona o zaměstnanosti.
Členské agentury práce APA jsou znechuceny dlouhodobou mediální kampaní proti agenturnímu zaměstnávání, kterou vydatně přiživují mnozí politici napříč politickým spektrem. Následkem toho jsou vždy jen další a další nesmyslná omezení a byrokratické překážky, kladené legálním agenturám práce, kterým se obchodníci s lidmi smějí. Pokud se o ně vůbec zajímají. Přitom jak se ukazuje, problém není v agenturním zaměstnávání, problém je v jeho obcházení díky diskriminaci agenturních zaměstnanců a agentur práce v Zákoně o zaměstnanosti a Zákoníku práce. Seznam omezení pro agenturní zaměstnance a agentury práce je dlouhý.
Nejkřiklavější diskriminace, zákaz uzavírání Dohod o provedení práce agenturními zaměstnanci, která je příčinou obcházení agenturního zaměstnávání Smlouvami od dílo a různými kvazi vztahy, stále trvá. Může se někdo divit firmám, že s obchodníky s lidmi spolupracují, když:
a) jimi dodaní zaměstnanci mají Dohody o provedení práce a mzdové náklady na něj jsou o 34% nižší?
b) jimi dodaní zaměstnanci mají při stejných mzdových nákladech až o 1/3 vyšší čistý výdělek, takže firmy jim mohou navíc dávat i nižší hrubé mzdy?
c) dle současného Zákona o zaměstnanosti i jeho novely, která je v parlamentu, je postižena jen nelegální agentura práce a firma beztrestná?
Ing.Radovan Burkovič, člen Výboru a Prezident APA
• Diskuze •
21.01.2014
Ing.Radovan Burkovič, člen Výboru a Prezident APA
APA vydala tiskovou zprávu k lživému osočování agentur práce v reportáži TV Nova z 19.1.2014
Výbor Asociace pracovních agentur vydal Tiskovou zprávu k reportáži TV NOVA z 19.1.2014, kde jsou lživě osočovány agentury práce. Kompletní reportáž a zprávu naleznete v sekci Tiskové zprávy.Ing.Radovan Burkovič, člen Výboru a Prezident APA
• Diskuze •
12.06.2013
Níže naleznete některé materiály, probírané na konferenci, včetně Souhrnu stanovisek AKV za období 11/2012 až 4/2013 a další dokumenty v pdf (například nové číslo měsíčníku Práce a mzda nebo knihy o pracovním právu).
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Úvodní slovo konference.
MPSV ČR návrhy novelizací v legislativním procesu.
Souhrn stanovisek AKV za období 11/2012 až 4/2013.
Časopis Práce a mzda 06/2013.
Služba PAM Online.
ASPI průvodce rekodifikací soukromého práva.
2.ODBORNÁ KONFERENCE K PRACOVNÍMU PRÁVU Asociace pro kolektivní vyjednávání a rozvoj pracovních vztahů Praha 10. června 2013 - výstupy, materiály, prezentace
V návaznosti na členství APA v Asociaci pro kolektivní vyjednávání a rozvoj pracovních vztahů se zástupci APA zúčastnili 2.ODBORNÁ KONFERENCE K PRACOVNÍMU PRÁVU, která se uskutečnila v pondělí dne 10. června 2013 v Praze-Holešovicích. Přítomný zástupce MPSV ČR obšírně probral návrhy novelizací v legislativním procesu. JUDr.Bořivoj Šubrt, předseda AKV, byrokratickou zátěž zaměstnavatele pracovně právními předpisy s návrhy na řešení situace. JUDr.Petr Bukovjan nejvýznamnější soudní judikaturu a její zobecnění v pracovně právní oblasti. JUDr. Nataša Randlová přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jiného zaměstnavatele a Mgr.Aleš Kalvoda, vedoucí inspektor SÚIP pro Ústecký a Liberecký kraj nejčastější chyby zaměstnavatelů v pracovně právních vztazích, poznatky inspekce práce a výkladové otázky zákona o inspekci práce a zákona o zaměstnanosti.Níže naleznete některé materiály, probírané na konferenci, včetně Souhrnu stanovisek AKV za období 11/2012 až 4/2013 a další dokumenty v pdf (například nové číslo měsíčníku Práce a mzda nebo knihy o pracovním právu).
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Úvodní slovo konference.
MPSV ČR návrhy novelizací v legislativním procesu.
Souhrn stanovisek AKV za období 11/2012 až 4/2013.
Časopis Práce a mzda 06/2013.
Služba PAM Online.
ASPI průvodce rekodifikací soukromého práva.
• Diskuze •
24.05.2013
Dovolte mi touto cestou poděkovat jménem APA za úsilí a čas, věnovaný přípravě konference v doslova probdělých nocích, předsedkyni Stálého výboru pro sociální a zdravotní problematiku Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, paní Bc. Libuši Bělohlávkové. Kromě všech členů Výboru, kteří ji organizačně zajišťovali, pak jmenovitě také poslankyni Parlamentu ČR paní Ing. Vladimíře Lesenské, předsedkyni Podvýboru pro pracovní právo a zaměstnanost Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny PČR, díky níž se konference konala v prostorách, kde se legislatva doslova rodí.
Níže naleznete první výstupy, materiály a prezentace, probírané na konferenci. Další včetně fotodokumentace průběžně doplňujeme.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Program konference po změnách.
Představení Asociace pracovních agentur - Ing. Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur (APA).
Právní úprava agenturního zaměstnávání - akreditace, současný stav - JUDr. Jiří Vaňásek, ředitel odboru služeb trhu práce, Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
Právní úprava pracovnělékařských služeb - MUDr. Anežka Sixtová, vedoucí odd. hygieny práce a pracovního lékařství, Ministerstvo zdravotnictví (MZdr).
Význam agenturního zaměstnávání pro flexibilitu pracovního trhu z pohledu APPS - Ing. Jan Kozina, člen Prezidia Asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS).
Význam agenturního zaměstnávání pro flexibilitu pracovního trhu z pohledu APA - Ing. René Kuchár, člen Výboru APA.
Zdravotní způsobilost a pracovnělékařské služby u agenturních zaměstnanců - doc. MUDr. Milan Tuček, CSc., předseda Společnosti pracovního lékařství České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
Poznatky z kontrol v oblasti pracovních vztahů a podmínek a z oblasti bezpečnosti práce - Ing. Jiří Macíček, náměstek generálního inspektora, Státní úřad inspekce práce (SÚIP).
Nemoci z povolání a pracovní lékařství - MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D., náměstek ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu veřejného zdraví - Hlavní hygienik ČR (MZdr).
ČMKOS a agenturní zaměstnávání - JUDr. Vít Samek, vedoucí právního a sociálně ekonomického oddělení, Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS).
Zkušenosti asociací pracovních agentur z pohledu APPS - Luboš Rejchrt, viceprezident APPS.
Zkušenosti asociací pracovních agentur z pohledu APA - Ing. Radovan Burkovič, prezident APA.
Závěr konference - Bc. Libuše Bělohlávková, předsedkyně Stálého výboru pro sociální a zdravotní problematiku Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
Konference 22.5.2013 Agenturní zaměstnávání, právní úprava a praxe - výstupy, materiály, prezentace
V návaznosti na práci APA v Radě Hospodářské a sociální dohody Vlády ČR se APA stala partnerem a členem Přípravného výboru konference Agenturní zaměstnávání – právní úprava a praxe, která se uskutečnila ve středu dne 22. května 2013 v budově Poslanecké sněmovny PČR v Praze na Malé Straně.Dovolte mi touto cestou poděkovat jménem APA za úsilí a čas, věnovaný přípravě konference v doslova probdělých nocích, předsedkyni Stálého výboru pro sociální a zdravotní problematiku Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, paní Bc. Libuši Bělohlávkové. Kromě všech členů Výboru, kteří ji organizačně zajišťovali, pak jmenovitě také poslankyni Parlamentu ČR paní Ing. Vladimíře Lesenské, předsedkyni Podvýboru pro pracovní právo a zaměstnanost Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny PČR, díky níž se konference konala v prostorách, kde se legislatva doslova rodí.
| ||
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Program konference po změnách.
Představení Asociace pracovních agentur - Ing. Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur (APA).
Právní úprava agenturního zaměstnávání - akreditace, současný stav - JUDr. Jiří Vaňásek, ředitel odboru služeb trhu práce, Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
Právní úprava pracovnělékařských služeb - MUDr. Anežka Sixtová, vedoucí odd. hygieny práce a pracovního lékařství, Ministerstvo zdravotnictví (MZdr).
Význam agenturního zaměstnávání pro flexibilitu pracovního trhu z pohledu APPS - Ing. Jan Kozina, člen Prezidia Asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS).
Význam agenturního zaměstnávání pro flexibilitu pracovního trhu z pohledu APA - Ing. René Kuchár, člen Výboru APA.
Zdravotní způsobilost a pracovnělékařské služby u agenturních zaměstnanců - doc. MUDr. Milan Tuček, CSc., předseda Společnosti pracovního lékařství České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
Poznatky z kontrol v oblasti pracovních vztahů a podmínek a z oblasti bezpečnosti práce - Ing. Jiří Macíček, náměstek generálního inspektora, Státní úřad inspekce práce (SÚIP).
Nemoci z povolání a pracovní lékařství - MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D., náměstek ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu veřejného zdraví - Hlavní hygienik ČR (MZdr).
ČMKOS a agenturní zaměstnávání - JUDr. Vít Samek, vedoucí právního a sociálně ekonomického oddělení, Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS).
Zkušenosti asociací pracovních agentur z pohledu APPS - Luboš Rejchrt, viceprezident APPS.
Zkušenosti asociací pracovních agentur z pohledu APA - Ing. Radovan Burkovič, prezident APA.
Závěr konference - Bc. Libuše Bělohlávková, předsedkyně Stálého výboru pro sociální a zdravotní problematiku Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
• Diskuze •
20.03.2013
Zasedání výboru řídila jeho předsedkyně Bc. Libuše Bělohlávková. Kromě členů Výboru byli přítomni také poslankyně Parlamentu ČR Ing. Vladimíra Lesenská, předsedkyně podvýboru pro pracovní právo a zaměstnanost výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny PČR, Mgr. Petr Seidl, vedoucí oddělení insolvence a agenturního zaměstnávání MPSV, Ing. Petr Mráz, tajemník Rady vlády pro BOZP, oddělení bezpečnosti práce MPSV, Ing. Ondřej Varta, ředitel odboru BOZP Státního úřadu inspekce práce, Ing. Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur a Ing. Jitka Dvořáková, pověřena za Asociaci poskytovatelů personálních služeb.
V rámci zasedání vystoupili zástupci APA a APPS a seznámili přítomné s působnost asociací, s jejich pohledem na působnost poskytovatelů dočasné pracovní výpomoci a s problémy, na které ve své činnosti v praxi narážejí. Řada z nich souvisí také s legislativním vymezením činnosti agentur práce, jehož některá ustanovení vnímají jako diskriminační. Údaje o APA a seznam omezení agenturního zaměstnávání předal zástupce APA přítomným písemně.
V bohaté diskusi bylo mj. konstatováno, že ověření zdravotní způsobilosti k práci u agenturních zaměstnanců má často nedostatky plynoucí např. z faktu, že poskytovatelé nemívají k dispozici potřebné podklady (hodnocení rizik atd.). Agentury pak pronajímají zaměstnance, kteří sice absolvovali vstupní prohlídku, ta však nemusí být (zejména vzhledem k výše uvedenému) dostačující pro správné zařazení na konkrétní pracovní pozici. K tomu přistupuje problém velké fluktuace zaměstnanců. Optimální je, pokud vstupní prohlídka proběhne u poskytovatele pracovnělékařských služeb uživatele. I to je však spojeno s problémy, mj. s ohledem na obtížný přístup k zdravotnické dokumentaci vedené registrujícími praktickými lékaři. Z dalších oblastí se probíral problém mnohdy sporné hodnověrnosti vykazování přesčasové práce agenturních zaměstnanců. U cizinců ze zemí EU existence jazykové bariéry, přičemž používání piktogramů nelze považovat za plnohodnotné řešení. Překlady do národních jazyků zaměstnanců nebývají kvalitní (tzv. autorizované). Problémem je i hlášení pracovních úrazů stanoveným orgánům, mj. vzhledem k vazbě závažného pracovního úrazu na 5 dnů hospitalizace. Neustálé prodlužování průměrné doby trvání pracovní neschopnosti na jeden pracovní úraz nasvědčuje, že zřejmě přibývá úrazů se závažnými následky, a tomuto faktu není věnována odpovídající pozornost.
Zástupci agentur práce Ing. Burkovič a Ing. Dvořáková zdůraznili, že za BOZP jejich zaměstnanců neodpovídá primárně agentura práce, ale uživatel, na jehož pracovišti zaměstnanci pracují. Ten má také provádět seznámení s riziky, školení BOZP, vybavit zaměstnace OOPP atd., z hlediska Zákoníku práce totiž není rozdíl mezi zaměstnancem vlastním a zaměstnancem přiděleným agenturou. MUDr. Švábová zdůraznila, že podle zákona je zaměstnavatelem se všemi povinnostmi agentura, která by měla mít zajištěny náležité pracovnělékařské služby a měla by být seznámena s pracovními podmínkami i mít odpovídajícím způsobem ověřen zdravotní stav zaměstnanců, které uživateli pronajímá. Kontroly činnosti agentur jsou nedostatečné, problémy byly zjištěny až u 60 % agentur, které byly kontrolovány. Byl vznesen námět, aby kontroly ze strany státních orgánů byly zaměřeny zejména na agentury, které nejsou zastřešeny v APPS či APA, kde lze důvodně předpokládat závažnější nedostatky. Paní poslankyně Ing. Lesenská konstatovala, že systém je nastaven relativně dobře, zákonný rámec je vyhovující. Problémem však je jeho dodržování. Bohužel se díky zákonu o veřejných zakázkách stává prioritou cena, čehož využívají podnikavci na trhu, kde komoditou je člověk. Ing. Varta informoval, že kontroly agenturního zaměstnávání probíhají ze strany SÚIP průběžně, pochopitelně v závislosti na personálních možnostech. Zmínil i zvyšující se počty stížností a podnětů, mj. i na agenturní zaměstnávání. V průběhu roku 2012 bylo v oblasti pracovních podmínek podáno cca 5 tisíc stížností a podnětů, v oblasti BOZP cca 800. Ing. Burkovič uvedl, že v průběhu předchozího roku bylo ze strany APA podáno orgánům inspekce práce cca 2 tisíce podnětů na porušování podmínek agenturního zaměstnávání, řešen byl jen nepatrný zlomek. Mgr. Seidl popsal aktivity oddělení insolvence a agenturního zaměstnávání MPSV a nejčastěji zaznamenávané problémy. Srovnal počet agentur práce s předchozím obdobím, který se snížil přibližně o polovinu (např. z důvodu odebrání licencí). Zdůraznil význam dobré spolupráce se zastřešujícími asociacemi APA a APPS. Předsedkyně Bc. Bělohlávková uvedla několik čísel ze závěrečné zprávy o činnosti orgánů Státního úřadu inspekce práce v roce 2011, která byla projednána na zasedání Rady vlády pro BOZP v září 2012 - v roce 2011 bylo provedeno 60 kontrol v agenturách práce (u 62 % zjištěny závady) a 30 kontrol u uživatelů (závady zjištěny u 57 %). Konstatovala, že vzhledem k celkovému počtu subjektů na trhu práce pokrývá kontrola agenturního zaměstnávání jen malý počet organizací.
Cílem setkání bylo otevření problému a zamyšlení nad systémem, jak funguje a kde jsou jeho největší nedostatky. Ukazuje se, že zřejmě základním problémem je otázka správného zařazení pracovníka na místo, ke kterému je zdravotně způsobilý, a to zejména pro nedostatečné seznámení se s příslušnou legislativou – jak ze strany některých agentur práce, tak ze strany některých uživatelů a potažmo i poskytovatelů PLS. Z jednání proto vzešel návrh připravit seminář na toto téma v Poslanecké sněmovně PČR určený mj. zástupcům agentur a podniků. Předběžně byl zmíněn termín 21. 5. nebo 22. 5. 2013.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Údaje o APA a seznam omezení agenturního zaměstnávání.
Asociace pracovních agentur byla přizvána na zasedání Stálého výboru pro sociální a zdravotní problematiku Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
Asociace pracovních agentur byla přizvána na zasedání Stálého výboru pro sociální a zdravotní problematiku Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, který se na svém zasedání 14.března 2013 v Praze na půdě Ministerstva práce a sociálních věcí ČR zabýval mj. odbornou a zdravotní způsobilostí zaměstnanců pracovních agentur.Zasedání výboru řídila jeho předsedkyně Bc. Libuše Bělohlávková. Kromě členů Výboru byli přítomni také poslankyně Parlamentu ČR Ing. Vladimíra Lesenská, předsedkyně podvýboru pro pracovní právo a zaměstnanost výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny PČR, Mgr. Petr Seidl, vedoucí oddělení insolvence a agenturního zaměstnávání MPSV, Ing. Petr Mráz, tajemník Rady vlády pro BOZP, oddělení bezpečnosti práce MPSV, Ing. Ondřej Varta, ředitel odboru BOZP Státního úřadu inspekce práce, Ing. Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur a Ing. Jitka Dvořáková, pověřena za Asociaci poskytovatelů personálních služeb.
V rámci zasedání vystoupili zástupci APA a APPS a seznámili přítomné s působnost asociací, s jejich pohledem na působnost poskytovatelů dočasné pracovní výpomoci a s problémy, na které ve své činnosti v praxi narážejí. Řada z nich souvisí také s legislativním vymezením činnosti agentur práce, jehož některá ustanovení vnímají jako diskriminační. Údaje o APA a seznam omezení agenturního zaměstnávání předal zástupce APA přítomným písemně.
V bohaté diskusi bylo mj. konstatováno, že ověření zdravotní způsobilosti k práci u agenturních zaměstnanců má často nedostatky plynoucí např. z faktu, že poskytovatelé nemívají k dispozici potřebné podklady (hodnocení rizik atd.). Agentury pak pronajímají zaměstnance, kteří sice absolvovali vstupní prohlídku, ta však nemusí být (zejména vzhledem k výše uvedenému) dostačující pro správné zařazení na konkrétní pracovní pozici. K tomu přistupuje problém velké fluktuace zaměstnanců. Optimální je, pokud vstupní prohlídka proběhne u poskytovatele pracovnělékařských služeb uživatele. I to je však spojeno s problémy, mj. s ohledem na obtížný přístup k zdravotnické dokumentaci vedené registrujícími praktickými lékaři. Z dalších oblastí se probíral problém mnohdy sporné hodnověrnosti vykazování přesčasové práce agenturních zaměstnanců. U cizinců ze zemí EU existence jazykové bariéry, přičemž používání piktogramů nelze považovat za plnohodnotné řešení. Překlady do národních jazyků zaměstnanců nebývají kvalitní (tzv. autorizované). Problémem je i hlášení pracovních úrazů stanoveným orgánům, mj. vzhledem k vazbě závažného pracovního úrazu na 5 dnů hospitalizace. Neustálé prodlužování průměrné doby trvání pracovní neschopnosti na jeden pracovní úraz nasvědčuje, že zřejmě přibývá úrazů se závažnými následky, a tomuto faktu není věnována odpovídající pozornost.
Zástupci agentur práce Ing. Burkovič a Ing. Dvořáková zdůraznili, že za BOZP jejich zaměstnanců neodpovídá primárně agentura práce, ale uživatel, na jehož pracovišti zaměstnanci pracují. Ten má také provádět seznámení s riziky, školení BOZP, vybavit zaměstnace OOPP atd., z hlediska Zákoníku práce totiž není rozdíl mezi zaměstnancem vlastním a zaměstnancem přiděleným agenturou. MUDr. Švábová zdůraznila, že podle zákona je zaměstnavatelem se všemi povinnostmi agentura, která by měla mít zajištěny náležité pracovnělékařské služby a měla by být seznámena s pracovními podmínkami i mít odpovídajícím způsobem ověřen zdravotní stav zaměstnanců, které uživateli pronajímá. Kontroly činnosti agentur jsou nedostatečné, problémy byly zjištěny až u 60 % agentur, které byly kontrolovány. Byl vznesen námět, aby kontroly ze strany státních orgánů byly zaměřeny zejména na agentury, které nejsou zastřešeny v APPS či APA, kde lze důvodně předpokládat závažnější nedostatky. Paní poslankyně Ing. Lesenská konstatovala, že systém je nastaven relativně dobře, zákonný rámec je vyhovující. Problémem však je jeho dodržování. Bohužel se díky zákonu o veřejných zakázkách stává prioritou cena, čehož využívají podnikavci na trhu, kde komoditou je člověk. Ing. Varta informoval, že kontroly agenturního zaměstnávání probíhají ze strany SÚIP průběžně, pochopitelně v závislosti na personálních možnostech. Zmínil i zvyšující se počty stížností a podnětů, mj. i na agenturní zaměstnávání. V průběhu roku 2012 bylo v oblasti pracovních podmínek podáno cca 5 tisíc stížností a podnětů, v oblasti BOZP cca 800. Ing. Burkovič uvedl, že v průběhu předchozího roku bylo ze strany APA podáno orgánům inspekce práce cca 2 tisíce podnětů na porušování podmínek agenturního zaměstnávání, řešen byl jen nepatrný zlomek. Mgr. Seidl popsal aktivity oddělení insolvence a agenturního zaměstnávání MPSV a nejčastěji zaznamenávané problémy. Srovnal počet agentur práce s předchozím obdobím, který se snížil přibližně o polovinu (např. z důvodu odebrání licencí). Zdůraznil význam dobré spolupráce se zastřešujícími asociacemi APA a APPS. Předsedkyně Bc. Bělohlávková uvedla několik čísel ze závěrečné zprávy o činnosti orgánů Státního úřadu inspekce práce v roce 2011, která byla projednána na zasedání Rady vlády pro BOZP v září 2012 - v roce 2011 bylo provedeno 60 kontrol v agenturách práce (u 62 % zjištěny závady) a 30 kontrol u uživatelů (závady zjištěny u 57 %). Konstatovala, že vzhledem k celkovému počtu subjektů na trhu práce pokrývá kontrola agenturního zaměstnávání jen malý počet organizací.
Cílem setkání bylo otevření problému a zamyšlení nad systémem, jak funguje a kde jsou jeho největší nedostatky. Ukazuje se, že zřejmě základním problémem je otázka správného zařazení pracovníka na místo, ke kterému je zdravotně způsobilý, a to zejména pro nedostatečné seznámení se s příslušnou legislativou – jak ze strany některých agentur práce, tak ze strany některých uživatelů a potažmo i poskytovatelů PLS. Z jednání proto vzešel návrh připravit seminář na toto téma v Poslanecké sněmovně PČR určený mj. zástupcům agentur a podniků. Předběžně byl zmíněn termín 21. 5. nebo 22. 5. 2013.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Údaje o APA a seznam omezení agenturního zaměstnávání.
• Diskuze •
28.01.2013
Druhým bodem byla problematika zákazu zaměstnávání osob zdravotně postižených agenturami práce versus povinnost plnit podíl zdravotně postižených zaměstnanců podle téhož zákona o zaměstnanosti. Přítomní uznali, že je nesmysl něco zakázat a pak to chtít plnit. Novelu zákona o zaměstnanosti MPSV připravuje jako komplexní změnu mnoha nahromaděných problémů. Měla by platit od 1.1.2014 a možná vyřeší i rok 2013. Rok 2012 je na přístupu agentur práce k danému rozporu. Asociace jsou připraveny podat v této věci ústavní stížnost.
Obsáhle se řešilo sdílené zprostředkování zaměstnání. MPSV konstatovalo, že nebylo na základě čeho uspořádat výběrové řízení na agentury práce poskytující sdílené zprostředkování, když finanční částky byly předem dány zákonem a žádná jiná kritéria zákon o zaměstnanosti nestanovil. Soutěž na jejich základě by tak byla lehce napadnutelná u ÚHOS. V novele zákona o zaměstnanosti to MPSV řeší. Celé sdílené zprostředkování se tak posunuje na rok 2014.
Na závěr předložila APA zástupcům MPSV přehledně tabulku problémů, které ničí agentury práce. Převzali si ji a budou se snažit alespoň část odstranit.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Vývoj omezování podnikání agentur práce v ČR (1990-2013).
Asociace pracovních agentur spolu s APPS iniciovala schůzku s novou ministryní práce.
Asociace pracovních agentur spolu s Asociací poskytovatelů personálních služeb iniciovala osobní schůzku s novou ministryní práce. Smyslem bylo představení obou asociací, které podle čísel zastupují 2/3 - 3/4 trhu agenturního zaměstnávání v ČR. Všechny zúčastněné strany vyjádřily naději, že se budou častěji setkávat při řešení problémů dotýkajících se agentur práce.Druhým bodem byla problematika zákazu zaměstnávání osob zdravotně postižených agenturami práce versus povinnost plnit podíl zdravotně postižených zaměstnanců podle téhož zákona o zaměstnanosti. Přítomní uznali, že je nesmysl něco zakázat a pak to chtít plnit. Novelu zákona o zaměstnanosti MPSV připravuje jako komplexní změnu mnoha nahromaděných problémů. Měla by platit od 1.1.2014 a možná vyřeší i rok 2013. Rok 2012 je na přístupu agentur práce k danému rozporu. Asociace jsou připraveny podat v této věci ústavní stížnost.
Obsáhle se řešilo sdílené zprostředkování zaměstnání. MPSV konstatovalo, že nebylo na základě čeho uspořádat výběrové řízení na agentury práce poskytující sdílené zprostředkování, když finanční částky byly předem dány zákonem a žádná jiná kritéria zákon o zaměstnanosti nestanovil. Soutěž na jejich základě by tak byla lehce napadnutelná u ÚHOS. V novele zákona o zaměstnanosti to MPSV řeší. Celé sdílené zprostředkování se tak posunuje na rok 2014.
Na závěr předložila APA zástupcům MPSV přehledně tabulku problémů, které ničí agentury práce. Převzali si ji a budou se snažit alespoň část odstranit.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Vývoj omezování podnikání agentur práce v ČR (1990-2013).
• Diskuze •
30.11.2012
Dosavadní znění Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. (o minimální mzdě) do 31.12.2012:
§4 Sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance činí minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy:
a) 90 % částek stanovených v § 2 a § 3 odst. 1, jde-li o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru,
b) 80 % částek stanovených v § 2 a § 3 odst. 1, jde-li o mladistvého zaměstnance,
c) 75 % částek stanovených v § 2 a § 3 odst. 1, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně,
d) 50 % částek stanovených v § 2 a § 3 odst. 1, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, nebo o mladistvého zaměstnance, který je invalidní ve třetím stupni a nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.
Nařízení vlády č.246/2012 Sb. ze dne 13. června 2012, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů:
Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění nařízení vlády č. 249/2007 Sb. a nařízení vlády č. 452/2009 Sb., se mění takto:
§ 4 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 4 zrušuje.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.
Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r.
Ministr práce a sociálních věcí: Dr. Ing. Drábek v. r.
Jinými slovy osoby zdravotně postižené mají už od ledna 2012 smůlu při hledání práce u agentur práce. Zákon o zaměstnanosti to zakázal. Nově od ledna 2013 mají smůlu jak při hledání nové práce, tak u svého stávajícího zaměstnavatele. Nevíme, kdo z firem na to má a dokáže ustát meziroční zvýšení mzdových nákladů o 25-50% na stejný počet osob a výkonů. Současně s tím se svezli i absolventi a mladiství (90% a 80% min. mzdy). Mnoho dalších firem tak má další pádný důvod k zaměstnávání načerno.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Asociace pracovních agentur je udivena vládním formálním odstraňováním diskriminace, když jejím důsledkem je naopak zvýšení nezaměstnanosti a tím faktická diskriminace osob zdravotně postižených
Vláda ČR o tom mluvila, praxe se jí to snažila rozmluvit, vláda to přesto udělala. Jako mnoho dalších nesmyslů ve stylu známého rčení "cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly". Nařízení vlády č.246/2012 Sb., ruší v § 4 v Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. (o minimální mzdě). Zrušením § 4 ve zmíněném nařízení vláda ukládá s účinností od 1.1.2013 všem zaměstnavatelům srovnat minimální mzdy osob zdravotně postižených i osob mladistvých na úroveň zaměstnanců bez zdravotního omezení. To znamená, že od 1.1.2013 již není možné osoby zdravotně postižené zaměstnat podle stupně invalidity za mzdu sníženou o 25 až 50 %.Dosavadní znění Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. (o minimální mzdě) do 31.12.2012:
§4 Sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance činí minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy:
a) 90 % částek stanovených v § 2 a § 3 odst. 1, jde-li o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru,
b) 80 % částek stanovených v § 2 a § 3 odst. 1, jde-li o mladistvého zaměstnance,
c) 75 % částek stanovených v § 2 a § 3 odst. 1, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně,
d) 50 % částek stanovených v § 2 a § 3 odst. 1, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, nebo o mladistvého zaměstnance, který je invalidní ve třetím stupni a nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.
Nařízení vlády č.246/2012 Sb. ze dne 13. června 2012, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů:
Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění nařízení vlády č. 249/2007 Sb. a nařízení vlády č. 452/2009 Sb., se mění takto:
§ 4 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 4 zrušuje.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.
Předseda vlády: RNDr. Nečas v. r.
Ministr práce a sociálních věcí: Dr. Ing. Drábek v. r.
Jinými slovy osoby zdravotně postižené mají už od ledna 2012 smůlu při hledání práce u agentur práce. Zákon o zaměstnanosti to zakázal. Nově od ledna 2013 mají smůlu jak při hledání nové práce, tak u svého stávajícího zaměstnavatele. Nevíme, kdo z firem na to má a dokáže ustát meziroční zvýšení mzdových nákladů o 25-50% na stejný počet osob a výkonů. Současně s tím se svezli i absolventi a mladiství (90% a 80% min. mzdy). Mnoho dalších firem tak má další pádný důvod k zaměstnávání načerno.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
• Diskuze •
28.11.2012
Ústavní soud oproti tomu odmítl argumentaci navrhovatelů ohledně neústavnosti legislativního procesu. ČSSD vadilo, že koalice odsouhlasila sloučení diskuse ke všem 14 zákonům a omezila vystoupení poslanců na dvakrát deset minut. Soud připomněl, že poslanci měli dostatek prostoru vyjádřit se v průběhu celého legislativního procesu.
Na webu APA v části Aktuality dne 6.1.2012 je text ústavní stížnosti ČSSD proti na podzim 2011 přijatým zákonům, o níž ÚS rozhodl. Kdyby ÚS všechny zákony odmítl, vyřešil by tím všechny vládou nově vyrobené problémy jako diskriminační povinné pojištění agentur práce proti úpadku, zákaz dočasného přidělování cizinců ze zemí mimo EU, zdravotně postižených i držitelů modrých či zelených karet, zvýšení počtu důvodů, pro něž je možné odejmout povolení agentuře práce a v neposlední řadě i nesmyslné zdravotní prohlídky u DPP a DPČ.
Stížnost ČSSD proti všem uvedeným zákonům zatím blokovala podání jakékoliv další stížnosti proti obsahu zákonů, což plánovala udělat jak APA, tak APPS. Nelze podat stížnost na jednotlivé části zákona, je-li dříve podána a řešena stížnost na zákon jako celek. Asociace pracovních agentur má od léta 2011 hotovu ústavní stížnost proti diskriminačnímu povinnému pojištění agentur práce a po seznámí se s argumenty ÚS zváží její podání.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Asociace pracovních agentur prostuduje rozhodnutí o ústavní stížnosti ČSSD na 14 vládních "reformních" zákonů z podzimu 2011.
Ústavní soud v úterý posuzoval návrh ČSSD, která žádala zrušit 14 reformních zákonů schválených na podzim 2011. Ústavní soud stížnosti nakonec vyhověl jen částečně. Odmítl totiž zrušit celé zákony, zrušil jen jejich části, například povinnost nezaměstnaných, kteří jsou déle než dva měsíce vedeni v evidenci uchazečů o práci, vykonávat bez nároku na odměnu tzv. veřejnou službu.Ústavní soud oproti tomu odmítl argumentaci navrhovatelů ohledně neústavnosti legislativního procesu. ČSSD vadilo, že koalice odsouhlasila sloučení diskuse ke všem 14 zákonům a omezila vystoupení poslanců na dvakrát deset minut. Soud připomněl, že poslanci měli dostatek prostoru vyjádřit se v průběhu celého legislativního procesu.
Na webu APA v části Aktuality dne 6.1.2012 je text ústavní stížnosti ČSSD proti na podzim 2011 přijatým zákonům, o níž ÚS rozhodl. Kdyby ÚS všechny zákony odmítl, vyřešil by tím všechny vládou nově vyrobené problémy jako diskriminační povinné pojištění agentur práce proti úpadku, zákaz dočasného přidělování cizinců ze zemí mimo EU, zdravotně postižených i držitelů modrých či zelených karet, zvýšení počtu důvodů, pro něž je možné odejmout povolení agentuře práce a v neposlední řadě i nesmyslné zdravotní prohlídky u DPP a DPČ.
Stížnost ČSSD proti všem uvedeným zákonům zatím blokovala podání jakékoliv další stížnosti proti obsahu zákonů, což plánovala udělat jak APA, tak APPS. Nelze podat stížnost na jednotlivé části zákona, je-li dříve podána a řešena stížnost na zákon jako celek. Asociace pracovních agentur má od léta 2011 hotovu ústavní stížnost proti diskriminačnímu povinnému pojištění agentur práce a po seznámí se s argumenty ÚS zváží její podání.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
• Diskuze •
22.11.2012
Následně si nesmyslnost své práce uvědomila i vláda ČR a pod tlakem zaměstnavatelů z celého hospodářství (mj. Svazu průmyslu, Hospodářské komory ČR, Asociace malého a středního podnikání, APA atd.) začala připravovat novelu. Snad ji stihne do konce března 2013 projednat i vydat. Doufejme. I APA se o to velmi aktivně snaží.
Mezitím se tento paskvil stal právem vítězem soutěže Absurdita roku 2012, pod výstižným názvem "Dva milióny za jednodenního brigádníka". Odůvodnění je jednoduché (citujeme) "Od letošního dubna vyvstala nová povinnost přijmout zaměstnance na Dohodu o provedení práce jen se vstupní prohlídkou. Dohody o provedení práce se však uzavírají i na krátkodobé činnosti, třeba jen na jednodenní práci. Tato povinnost výrazně narušuje podnikatelovu flexibilitu, často se totiž stává, že brigádníka je nutné najmout okamžitě a on/ona nemusí mít čas se nechat u lékaře prohlédnout. Navíc zaměstnavatel musí vstupní prohlídku uhradit, což je zbytečně zvyšující finanční náklad vzhledem ke skutečnosti, že pracovník musí jít na vstupní prohlídku znovu, pokud jej firma bude za měsíc potřebovat k něčemu jinému. Pokud se však brigádník se zaměstnavatelem dohodnou, že vstupní prohlídka nebude potřeba, hrozí od inspektorátu práce zaměstnavateli pokuta až 2 mil Kč. (Zákon o specifických zdravotních službách, č. 373/2011 Sb., § 59, pokuta dle zákona o inspekci práce, č. 251/2005 Sb., § 30 odst. 1 písm. f))." (konec citace)
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Asociace pracovních agentur je potěšena zvolením povinných zdravotních prohlídek u brigádníků Absurditou roku 2012
Nepovšimnuta, v balíku zákonů ve spacákovém zasedání sněmovny na podzim 2011, prošla novela Zákona o specifických zdravotních službách z dílny Ministerstva zdravotnictví ministra Hegera (TOP09). S hrůzou pak všichni zaměstnavatelé zjistili, že od 1.4.2012 by osoby bez vstupní lékařské prohlídky nebylo možno vůbec právoplatně zaměstnat! Jejich práce by byla brána jako nelegální zaměstnávání, což už je v ČR kromě statisícových pokut i trestný čin. Naštěstí zmíněný nesmysl obsahoval přechodné ustanovení a možnost odložit povinnost až na 1.4.2013.Následně si nesmyslnost své práce uvědomila i vláda ČR a pod tlakem zaměstnavatelů z celého hospodářství (mj. Svazu průmyslu, Hospodářské komory ČR, Asociace malého a středního podnikání, APA atd.) začala připravovat novelu. Snad ji stihne do konce března 2013 projednat i vydat. Doufejme. I APA se o to velmi aktivně snaží.
Mezitím se tento paskvil stal právem vítězem soutěže Absurdita roku 2012, pod výstižným názvem "Dva milióny za jednodenního brigádníka". Odůvodnění je jednoduché (citujeme) "Od letošního dubna vyvstala nová povinnost přijmout zaměstnance na Dohodu o provedení práce jen se vstupní prohlídkou. Dohody o provedení práce se však uzavírají i na krátkodobé činnosti, třeba jen na jednodenní práci. Tato povinnost výrazně narušuje podnikatelovu flexibilitu, často se totiž stává, že brigádníka je nutné najmout okamžitě a on/ona nemusí mít čas se nechat u lékaře prohlédnout. Navíc zaměstnavatel musí vstupní prohlídku uhradit, což je zbytečně zvyšující finanční náklad vzhledem ke skutečnosti, že pracovník musí jít na vstupní prohlídku znovu, pokud jej firma bude za měsíc potřebovat k něčemu jinému. Pokud se však brigádník se zaměstnavatelem dohodnou, že vstupní prohlídka nebude potřeba, hrozí od inspektorátu práce zaměstnavateli pokuta až 2 mil Kč. (Zákon o specifických zdravotních službách, č. 373/2011 Sb., § 59, pokuta dle zákona o inspekci práce, č. 251/2005 Sb., § 30 odst. 1 písm. f))." (konec citace)
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
• Diskuze •
19.11.2012
Žádost o vyjádření k plnění povinnosti dle § 136 zákona č. 435/2004 Sb., tedy k povinnosti mít na pracovišti doklad o pracovněprávním vztahu. Citujeme:
"Dovolujeme si Vás touto cestou požádat o stanovisko k následujícímu problému. § 136 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „ZoZ“) stanoví povinnost zaměstnavatele mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu a dokladů, které je povinen uchovávat podle § 102 odst. 3 ZoZ. Přestože se jedná o transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES, jejímž účelem je omezení zaměstnávání příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících na území EU, je česká legislativní úprava výrazně širší a vztahuje se na všechny zaměstnance všech zaměstnavatelů.
Povinnost dle § 136 ZoZ je uložena zaměstnavateli, kdy zaměstnavatel je zároveň odpovědný za nakládání s osobními údaji jeho zaměstnanců. Při plnění této povinnosti spatřujeme určitá rizika, zejména pokud jde o ochranu osobních údajů dle zákona č. 101/2000 Sb., pokud by měl zaměstnanec mít kopii pracovní smlouvy stále u sebe, nebo pokud by měla být uložena na pracoviště, u kterého k tomuto účelu není možno zajistil patřičná technická opatření, případně by si taková opatření vyžádala vysoké investice (např. na instalaci trezoru či kvalitních zamykatelných úložišť a pod), anebo hrozí riziko, že by smluvní partner (klient dané služby) vůbec nedovolil, aby takové úpravy či instalace byly prováděny v jeho provozovně. Níže uvádíme výčet některých pracovních zařazení, kterých se toto týká, bude-li ze strany zaměstnavatele nařízeno zaměstnancům, že mají za všech okolností mít kopii pracovní smlouvy u sebe při výkonu práce:
- pracovník přepravy hotovosti – řidič
- servisní technik bezpečnostních technologií
- strážný v obchodním centru
- strážný/psovod v průmyslovém areálu
- projektant.
Vzhledem k tomu, že bychom jako zaměstnavatel chtěli předejít potenciálním potížím ve vztahu k ochraně osobních údajů a zároveň řádně plnit povinnosti dle § 136 ZoZ, žádáme vás tímto o stanovisko, jak v této záležitosti postupovat, případně o praktickou radu, jakým způsobem v praxi jiní zaměstnavatelé plní povinnost stanovenou dle § 136 ZoZ s pracovníky s obdobným pracovním zařazením a zda-li je s ohledem na smysl a účel zákonné normy dostatečné, když je na identifikační kartičce zaměstnance potvrzení zaměstnavatele o uzavření pracovní smlouvy s uvedením, že pracovní smlouva je uložena v sídle zaměstnavatele na personálním oddělení." (konec citace)
Za MPSV reagoval v přiložené kopii dopisu Ředitel odboru právní podpory a metodiky trhu práce Ing. Štefan Duháň 19.listopadu 2012 pod Č.j.2012/88385 - 412/1. Alespoň máme představu, jak si danou věc vykládá MPSV.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Vyjádření MPSV k plnění povinnosti dle § 136 zákona č. 435/2004 Sb. mít na pracovišti doklad o pracovněprávním vztahu.
Stanovisko Ředitel odboru právní podpory a metodiky trhu práce MPSV ČR k povinnosti mít na pracovišti doklad o pracovněprávním vztahu.
Ministerstvu práce a sociálních věcí byla dne 8.11.2012 adresována"Dovolujeme si Vás touto cestou požádat o stanovisko k následujícímu problému. § 136 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „ZoZ“) stanoví povinnost zaměstnavatele mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu a dokladů, které je povinen uchovávat podle § 102 odst. 3 ZoZ. Přestože se jedná o transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES, jejímž účelem je omezení zaměstnávání příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících na území EU, je česká legislativní úprava výrazně širší a vztahuje se na všechny zaměstnance všech zaměstnavatelů.
Povinnost dle § 136 ZoZ je uložena zaměstnavateli, kdy zaměstnavatel je zároveň odpovědný za nakládání s osobními údaji jeho zaměstnanců. Při plnění této povinnosti spatřujeme určitá rizika, zejména pokud jde o ochranu osobních údajů dle zákona č. 101/2000 Sb., pokud by měl zaměstnanec mít kopii pracovní smlouvy stále u sebe, nebo pokud by měla být uložena na pracoviště, u kterého k tomuto účelu není možno zajistil patřičná technická opatření, případně by si taková opatření vyžádala vysoké investice (např. na instalaci trezoru či kvalitních zamykatelných úložišť a pod), anebo hrozí riziko, že by smluvní partner (klient dané služby) vůbec nedovolil, aby takové úpravy či instalace byly prováděny v jeho provozovně. Níže uvádíme výčet některých pracovních zařazení, kterých se toto týká, bude-li ze strany zaměstnavatele nařízeno zaměstnancům, že mají za všech okolností mít kopii pracovní smlouvy u sebe při výkonu práce:
- pracovník přepravy hotovosti – řidič
- servisní technik bezpečnostních technologií
- strážný v obchodním centru
- strážný/psovod v průmyslovém areálu
- projektant.
Vzhledem k tomu, že bychom jako zaměstnavatel chtěli předejít potenciálním potížím ve vztahu k ochraně osobních údajů a zároveň řádně plnit povinnosti dle § 136 ZoZ, žádáme vás tímto o stanovisko, jak v této záležitosti postupovat, případně o praktickou radu, jakým způsobem v praxi jiní zaměstnavatelé plní povinnost stanovenou dle § 136 ZoZ s pracovníky s obdobným pracovním zařazením a zda-li je s ohledem na smysl a účel zákonné normy dostatečné, když je na identifikační kartičce zaměstnance potvrzení zaměstnavatele o uzavření pracovní smlouvy s uvedením, že pracovní smlouva je uložena v sídle zaměstnavatele na personálním oddělení." (konec citace)
Za MPSV reagoval v přiložené kopii dopisu Ředitel odboru právní podpory a metodiky trhu práce Ing. Štefan Duháň 19.listopadu 2012 pod Č.j.2012/88385 - 412/1. Alespoň máme představu, jak si danou věc vykládá MPSV.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Vyjádření MPSV k plnění povinnosti dle § 136 zákona č. 435/2004 Sb. mít na pracovišti doklad o pracovněprávním vztahu.
• Diskuze •
30.09.2012
Citujeme ze zprávy "Souhrnná informace za rok 2011 o aktivitách realizovaných příslušnými resorty v oblasti potírání nelegálního zaměstnávání cizinců" (strana 18 - 19):
"V souvislosti se vznikem Úřadu práce ČR od 1. 4. 2011 přešla činnost v oblasti udělování povolení ke zprostředkování zaměstnání z MPSV na GŘ ÚP ČR. Ke konci roku 2011 mělo platné povolení ke zprostředkování zaměstnání 1 307 agentur práce.
Ke konci roku 2008 začalo MPSV sledovat statistické údaje o povoleních k zaměstnání vydaných cizincům, kteří jsou agenturami práce dočasně přidělováni k uživatelům. Od této doby jejich celkový počet i podíl na celkovém počtu všech platných povolení k zaměstnání v ČR klesal.
Od roku 2012 již není možno cizince s povolením k zaměstnání dočasně přidělovat.
(strana 42) "V oblasti agenturního zaměstnávání došlo v roce 2011 ke snížení počtu agentur práce s platným povolením ke zprostředkování zaměstnání, včetně těch, která umožňují zprostředkovávat zaměstnání občanům třetích zemí. Nadále výrazně klesal počet povolení k zaměstnání vydaných občanům třetích zemí dočasně přiděleným k výkonu práce u uživatelů. K 31. prosinci 2011 jich bylo celkem 1 400."(konec citace).
Z 36.640 povolení vydaných cizincům v roce 2011 jich pouze 1.400 bylo vydáno k dočasnému přidělení agenturou práce! Tedy marginálních 3,8%, jak samo MPSV přiznává v tabulce na straně 19. A to máme v ČR dle Českého statistického úřadu 3 miliony zaměstnanců. Za daného stavu je zákaz zamětsnávání cizinců ze třetích zemí naprosto nepochopitelný. Postiženi jím byli pouze vysoce kvalifikovaní odborníci, specialisté jako např.informatici, vědci, lékaři a ředitelé firem, jejichž zaměstnání prostřednictvím agentur práce si firmy objednaly kvůli složité legislativě a zdlouhavé proceduře zaměstnávání cizince z třetích zemí. Agentury práce totiž tyto postupy dobře znají a vyřizují je pro více klientů naráz v rámci celé ČR. Bavíme se zde o lidech z nečlenských zemí EU, tedy i USA, Austrálie, Japonska či Kanady. Vidíme, že prý podnikání podporující koaliční vládou je přijímána naprosto zbytečná legislativa, potírající neexistující problémy. Naopak je sama vytváří, protože zmínění zaměstnanci, firmy u nichž pracují i agentury práce, jsou postaveni zákazem před problém, jak v časovém presu tuto záležitost vyřešit. Nebo potřebného odborníka poslat - třeba i s rodinou - během krátké doby domů.
Asociace pracovních agentur nejen v této souvislosti konstatuje, že postupy MPSV a jím prosazovaná legislativa jsou naprosto iracionální.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Souhrnná informace za rok 2011 o aktivitách realizovaných příslušnými resorty v oblasti potírání nelegálního zaměstnávání cizinců.
Ministerstvo práce popírá samo sebe - zákaz zaměstnávání cizinců agenturami práce versus zpráva vydaná právě MPSV
Asociace pracovních agentur je zcela konsternována restriktivním přístupem MPSV k zaměstnávání cizinců ze třetích zemí agenturami práce, ostře kontrastujícím se zjištěními samotného MPSV. Zákaz zavedla novela Zákona o zaměstnanosti od 1.1.2012, prosazená MPSV v čele s ministrem práce Drábkem (TOP09). To stejné ministerstvo práce, vedené tím stejným ministrem, však již v roce 2011 znalo situaci na trhu agenturního zaměstnávání cizinců ze třetích zemí!Citujeme ze zprávy "Souhrnná informace za rok 2011 o aktivitách realizovaných příslušnými resorty v oblasti potírání nelegálního zaměstnávání cizinců" (strana 18 - 19):
"V souvislosti se vznikem Úřadu práce ČR od 1. 4. 2011 přešla činnost v oblasti udělování povolení ke zprostředkování zaměstnání z MPSV na GŘ ÚP ČR. Ke konci roku 2011 mělo platné povolení ke zprostředkování zaměstnání 1 307 agentur práce.
Ke konci roku 2008 začalo MPSV sledovat statistické údaje o povoleních k zaměstnání vydaných cizincům, kteří jsou agenturami práce dočasně přidělováni k uživatelům. Od této doby jejich celkový počet i podíl na celkovém počtu všech platných povolení k zaměstnání v ČR klesal.
Od roku 2012 již není možno cizince s povolením k zaměstnání dočasně přidělovat.
(strana 42) "V oblasti agenturního zaměstnávání došlo v roce 2011 ke snížení počtu agentur práce s platným povolením ke zprostředkování zaměstnání, včetně těch, která umožňují zprostředkovávat zaměstnání občanům třetích zemí. Nadále výrazně klesal počet povolení k zaměstnání vydaných občanům třetích zemí dočasně přiděleným k výkonu práce u uživatelů. K 31. prosinci 2011 jich bylo celkem 1 400."(konec citace).
Z 36.640 povolení vydaných cizincům v roce 2011 jich pouze 1.400 bylo vydáno k dočasnému přidělení agenturou práce! Tedy marginálních 3,8%, jak samo MPSV přiznává v tabulce na straně 19. A to máme v ČR dle Českého statistického úřadu 3 miliony zaměstnanců. Za daného stavu je zákaz zamětsnávání cizinců ze třetích zemí naprosto nepochopitelný. Postiženi jím byli pouze vysoce kvalifikovaní odborníci, specialisté jako např.informatici, vědci, lékaři a ředitelé firem, jejichž zaměstnání prostřednictvím agentur práce si firmy objednaly kvůli složité legislativě a zdlouhavé proceduře zaměstnávání cizince z třetích zemí. Agentury práce totiž tyto postupy dobře znají a vyřizují je pro více klientů naráz v rámci celé ČR. Bavíme se zde o lidech z nečlenských zemí EU, tedy i USA, Austrálie, Japonska či Kanady. Vidíme, že prý podnikání podporující koaliční vládou je přijímána naprosto zbytečná legislativa, potírající neexistující problémy. Naopak je sama vytváří, protože zmínění zaměstnanci, firmy u nichž pracují i agentury práce, jsou postaveni zákazem před problém, jak v časovém presu tuto záležitost vyřešit. Nebo potřebného odborníka poslat - třeba i s rodinou - během krátké doby domů.
Asociace pracovních agentur nejen v této souvislosti konstatuje, že postupy MPSV a jím prosazovaná legislativa jsou naprosto iracionální.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Souhrnná informace za rok 2011 o aktivitách realizovaných příslušnými resorty v oblasti potírání nelegálního zaměstnávání cizinců.
• Diskuze •
31.07.2012
Aktivita Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), zvážíme-li, že se jedná o území celé ČR, je fatální. Z vydaných cca 1.200 povolení agenturám práce zkontrolovali za rok celých 60 agentur práce a 30 uživatelů. Jestlipak by místo přijímaní nových restriktivních zákonů nebylo efektivnější kontrolovat více dodržování těch stávajících?
Další paradox v přijímání nových byrokratických omezení agentur práce pak nalezneme o kousek dále. Přestože článek obsáhle popisuje problémy, způsobované převážně uživateli, tedy firmami, které si služby agentur práce objednávají a platí, skóre uložených pokut je přesně opačné! Agenturám práce uloženo pokutami 675 tis. Kč versus 35 tis. Kč uživatelům. Vysvětlení tohoto protimluvu? Žádné.
Další odstavec dokonce hovoří o tom, jak SÚIP, díky zavalení úkoly od MPSV, ignoroval ty nejdůležitější podněty - udání lidí z terénu. Z 5.501 podnětů provedl jen 2.805 kontrol. A že nešlo o žádné maličkosti, to dokumentuje 67% závadných zjištění a horentní pokuty - na 372 pokut připadlo 10 mil Kč! Je nepochopitelné, že při publikaci takových závěrů práce za nemalé peníze daňových poplatníků, nepadají žádné hlavy ředitelů odborů, náměstků či ministra. K čemu je nám takové ministerstvo práce a jeho "kontrolní činnost"?
Asociace pracovních agentur v této souvislosti konstatuje, že státní kontrolní mechanismy na trhu práce nefungují a potřebují změnu.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Hodnocení kontrolních akcí Inspekce práce v roce 2011.
Kontrolní akce Inspekce práce v roce 2011 - divení se nad výsledky.
Asociace pracovních agentur se prostřednictvím redakce BHP dostala k Hodnocení kontrolních akcí Inspekce práce v roce 2011. Kromě jiného v něm nalezneme i část, věnovanou kontrolám u agentur práce. Vedení APA je pobaveno podivením úředníků nad tím, že přijímání nových restriktivních zákonů nevede ke zlepšení u agentur práce. Jestli to nebude u ministra práce Drábka (TOP09) stejný problém, jako má jeho stranický kolega ministr financí Kalousek. MF ČR je také udiveno sníženým výběrem jím zvýšených daní. Oba dva ministři však reagují na svá zjištění naprosto stejně nesmyslně - pro letošek i příští rok daně a byrokratická omezení opět zvyšují!Aktivita Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), zvážíme-li, že se jedná o území celé ČR, je fatální. Z vydaných cca 1.200 povolení agenturám práce zkontrolovali za rok celých 60 agentur práce a 30 uživatelů. Jestlipak by místo přijímaní nových restriktivních zákonů nebylo efektivnější kontrolovat více dodržování těch stávajících?
Další paradox v přijímání nových byrokratických omezení agentur práce pak nalezneme o kousek dále. Přestože článek obsáhle popisuje problémy, způsobované převážně uživateli, tedy firmami, které si služby agentur práce objednávají a platí, skóre uložených pokut je přesně opačné! Agenturám práce uloženo pokutami 675 tis. Kč versus 35 tis. Kč uživatelům. Vysvětlení tohoto protimluvu? Žádné.
Další odstavec dokonce hovoří o tom, jak SÚIP, díky zavalení úkoly od MPSV, ignoroval ty nejdůležitější podněty - udání lidí z terénu. Z 5.501 podnětů provedl jen 2.805 kontrol. A že nešlo o žádné maličkosti, to dokumentuje 67% závadných zjištění a horentní pokuty - na 372 pokut připadlo 10 mil Kč! Je nepochopitelné, že při publikaci takových závěrů práce za nemalé peníze daňových poplatníků, nepadají žádné hlavy ředitelů odborů, náměstků či ministra. K čemu je nám takové ministerstvo práce a jeho "kontrolní činnost"?
Asociace pracovních agentur v této souvislosti konstatuje, že státní kontrolní mechanismy na trhu práce nefungují a potřebují změnu.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Hodnocení kontrolních akcí Inspekce práce v roce 2011.
• Diskuze •
22.06.2012
Podnět Veřejnému ochránci práv ve věci kontrol nelegálního zaměstnávání
Nejen na agentury práce se neustále valí další a další nesmysly z dílny rádoby pravicové, rádoby propodnikatelské a rádoby protikorupční Nečasovy vlády. A je jedno, zda je původcem zrovna "resortní" ministr práce Drábek (Zákon o zaměstnanosti, Zákoník práce, Metodické pokyny SÚIP atp.) nebo ministr zdravotnictví Heger (Zákon o pracovně lékařských službách) či ministr financí Kalousek (zvyšování daní a poplatků všeho druhu).Asociace pracovních agentur již byla donucena podat v červnu 2011 stížnost k Evropské komisi pro porušování směrnice EU o agenturním zaměstnávání vádou ČR. Ta je nyní v řízení u bruselských úředníků. Také českého ombudsmana APA zvažovala oslovit jak v případě diskriminačního povinného pojištění agentur práce, tak v případě zákazu dočasného přidělování osob zdravotně postižených a cizinců. Razantně se k posledně jmenovanému vymezili i kolegové z APPS. Prozatím všichni čekáme na Ústavní soud. Pokud smete zimní "reformní zákony" Nečasovy vlády, napadané ČSSD, zmizí s tím všechny tyto nesmysly a novely, dopadající jak na agentury práce, tak na celé hospodářství. Čas však hraje proti nám a vláda chrlí další paskvily. Případně ty dříve přijaté nabývají účinnosti - viz ministr Heger a likvidační zdravotní prohlídky osob s DPP a DPČ. Vstupní, periodické a výstupní, třeba i jen pro 3 hodiny práce při vykládce kamionu za rok. Dle přechodného období naštěstí až od 1.4.2013, ale vůli ke změně zatím nevidíme. I ty jsou však součástí "reformního balíčku".
Z výše uvedených důvodů si velmi vážíme jakékoliv aktivity našich členů i sympatizujících nečlenských agentur práce, která prospívá naší věci - jednoduššímu a fexibilnějšímu zaměstnávání, které prokazatelně pomáhá potírat nezaměstnanost. Ta po dvou letech působení současné vlády stále atakuje půlmilionovou hranici a prakticky se nijak nemění.
Takovou pozitivní aktivitou je i podání podnětu veřejnému ochránci práv ve věci kontrol nelegálního zaměstnávání a protiprávního pokynu Státnímu úřadu inspekce práce. V textu podání si můžete názorně povšimnout, jak a k čemu se u nás tvoří zákony a jak jejich jasného znění současná vláda nelegálně zneužívá.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
• Diskuze •
07.05.2012
Asociace kolektivního vyjednávání (AKV) podpořila stanoviska APA v dopise ministrovi práce
Asociace Pracovních Agentur je členem Asociace kolektivního vyjednávání (AKV). AKV svým dopisem z 16.4.2012, adresovaným ministrovi práce Jaromíru Drábkovi, podpořila snažení APA ve věci zrušení nesmyslného zákazu dočasného přidělování osob zdravotně postižených i cizinců.APA se ztotožňuje i s dalšími názory AKV, vyjádřenými v dopise, tedy:
- v otázce nelegálního zaměstnávání a jeho kontrol, kde AKV vítá přístup k definici nelegálního zaměstnávání v návaznosti na Zákoník práce
- v otázce obcházení agenturního zaměstnávání, kde AKV navrhuje pokutovat uživatele za to, že takové obcházení objednává a tím vytváří trh pro obcházení agenturního zaměstnávání
- v otázce prokazování existence pracovněprávního vztahu a rozporu pokynů MPSV a SÚIP s legislativou
- v otázce zpřísňování agenturního zaměstnávání, kde AKV nesouhlasí se zákazem zaměstnávání cizinců a zejména osob zdravotně postižených, což omezuje je samé a znemožňuje agenturám práce plnit povinný podíl OZP jejich zaměstnáváním. Navrhuje i logickou úpravu nezapočítávat tyto zaměstnance agenturám, ale uživatelům.
Originál dopisu na webu AKV.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
• Diskuze •
19.04.2012
APA ví, že současná, rádoby pravicová vláda, už dva roky podnikání jen škodí a komplikuje ho. Zaváděním nové byrokracie, nových daní a poplatků, zvyšováním stávajících daní a poplatků. Ač by v období neklesající půl milionové nezaměstnanosti měla dělat pravý opak. Lehce se může stát, že nezaměstnanost stoupne o další statisíce osob, když dle údajů MPSV agentury práce zaměstnávají ročně přes 170 tisíc agenturních zaměstnanců. A vláda v čele s MPSV dělá vše proto, aby se stali také nezaměstnanými. A s nimi i majitelé a personál agentur práce. Jde o dlouhodobý názor APA. Jen namátkou z dlouhého seznamu omezování činnosti agentur práce:
- od roku 2004 diskriminace českých agentur práce časově omezenými povoleními od MPSV v délce max. 3 roky, v čemž jsme rarita mezi 27 státy v EU. Zřejmě proto, aby měli práci úředníci MPSV a nově GŘ ÚP
- od roku 2005 diskriminace agenturních zaměstnanců trvajícím zákazem Dohod o provedení práce, což pro ně paradoxně znamená o třetinu nižší čisté výdělky oproti neagenturním zaměstnancům na stejném pracovní místě ve stejné firmě
- od roku 2009 diskriminace českých agentur práce velmi drahými povoleními od MPSV v ceně kolku 5-50 tisíc jednorázově a 5-25 tisíc každé 3 roky, v čemž jsme rarita mezi 27 státy v EU (cena se postupně zvyšovala od roku 2004 z půpodních 1 tis. Kč, což je dodnes kolek za živnostenský list)
- od března roku 2009 trvající zákaz zaměstnávání málo kvalifikovaných cizinců ze zemí mimo EU agenturami práce v ČR a zmatky kolem něj, cizinci nocující na nádražích a bez prostředků
- od roku 2011 diskriminační povinné pojištění agentur práce proti úpadku pod hrozbou odebrání povolení, které paradoxně znamená snížení ochrany agenturních zaměstnanců vůči běžným zaměstnancům při krachu agentury práce, protože převedlo státem garantované pojištění na běžnou komerční pojistku. A snahou každé komerční pojišťovny je vždy se plnění pokud možno vyhnout.
- od ledna roku 2012 nový generální zákaz zaměstnávání jakýchkoliv cizinců ze zemí mimo EU agenturami práce v ČR, přestože jde dle údajů roku 2011 o necelé 2 tisíce osob, převážně IT specialistů, manažerů, ředitelů cizích firem a specialistů včetně např. lékařů ze států jako Japonsko, USA atp.
- od ledna roku 2012 generální zákaz zaměstnávání osob se zdravotním postižením agenturami práce v ČR, v jehož důsledku musely agentury práce k 31.12.2011 propustit všechny zdravotně postižené a tito dnes při žádosti o zaměstnání v agentuře práce zatajují záměrně svůj zdravotní stav
- od 1.4.2012 nesmyslný a nelegální pokyn ministra práce, aby každý zaměstnanec měl na pracovišti sebou v kapse Pracovní smlouvu, když třeba agenturní zaměstnanci pracují v průběhu měsíce i na 10 různých pracovištích u různých firem s nástupem v řádu hodin nebo na zavolání. Přitom člověk bez smlouvy v kapse je inspektory automaticky brán jako nelegálně pracující, pokuta firmě je od 250 tis. do 10 milionů Kč
- od 1.4.2012 nesmyslný zákon ministra zdravotnictví, aby každý zaměstnanec před nástupem na pracoviště procházel vstupní zdravotní prohlídkou bez ohledu na délku trvání práce a třeba kvůli 3 hodinám stěhování absolvoval jednodenní vstupní zdravotní prohlídku a pak jednodenní výstupní zdravotní prohlídku, když třeba agenturní zaměstnanci pracují v průběhu měsíce i na 10 různých pracovištích u různých firem a měli by na každé z nich projít vstupní a výstupní prohlídkou a doktor by se měl předtím osobně na pracoviště jít podívat, aby věděl, kam člověka posílá. Přitom člověk bez prohlídky je zákonem automaticky brán jako zdravotně nezpůsobilý a jeho pracovní smlouva jako neplatná.
- v polovině dubna 2012 schválený záměr vlády, vzít od roku 2013 slevy na dani z příjmu invalidním a starobním důchodcům, kteří si chodí k nízkým důchodům přivydělávat a tvoří dnes až třetinu agenturních zaměstnanců
- atd. atd..
APA a desítky agentur práce v červnu 2011 podaly kvůli diskriminačnímu povinnému pojištění agentur práce proti úpadku stížnost k Evropské komisi na porušování Směrnice o agenturním zaměstnávání Českou republikou. Tu v současnosti Brusel projednává.
Je příznačné, že většina zákonů schválených současnou koaliční vládou končí u Ústavního soudu. Případně je občas podrobena rychlému přepracování a novelám novel. Že to nepřispívá k přehlednosti legislativy a stabilitě podnikatelského prostředí jistě netřeba připomínat. Stejně se má změnit předpis o zdravotních prohlídkách, který mají firmy zavést postupně do 1.4.2013.
Ostatně máme v ČR opravdu tolik lékařů, aby každoročně periodicky zkontrolovali 3 miliony českých zaměstnanců? A předtím ještě navštívili jejich pracoviště, aby zjistili, pro co svoje dobrozdání vydávají? A to opravdu budeme kontrolovat např. domácnosti profesorů v důchodu, kteří v nich sepisují posudky k diplomovým pracem studentů, protože to je třeba typická práce na Dohodu o provedení práce? To všechno je opakovaný důsledek překotného přijímání nesmyslných zákonů na polední chvíli. Bez diskuse s odbornou věřejností a za trvalého ignorování jejich připomínek.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Stanovisko APA k nově zavedeným povinným zdravotním prohlídkám dle Zákona o pracovně-lékařské péči z dílny Ministerstva zdravotnictví (vstupní, periodické, mimořádné a výstupní kontroly i u DPP a DPČ, přítomnost lékaře na pracovišti atp.)
Asociace Pracovních Agentur se v návaznosti na další nesmyslný zákon Nečasovy vlády zavádějící byrokracii do podnikání ztotožňuje se stanoviskem Asociace malých a středních podnikatelů, v níž se stala nedávno pozorovatelem. Citujeme: ".......Dle názoru AMSP ČR nejen MPSV, ale i ostatní resorty podnikatelské prostředí spíše komplikují. Na straně jedné cítíme trvalý tlak na vyšší odvody, ať již ve formě přímých či nepřímých daní, na straně druhé stát není schopen kompenzovat vyšší náklady podnikatelů jakýmkoliv smysluplným krokem směřujícím ke zjednodušení podnikatelského hřiště, nemluvě o nějaké formě praktické pomoci či růstových opatřeních. (konec citace)APA ví, že současná, rádoby pravicová vláda, už dva roky podnikání jen škodí a komplikuje ho. Zaváděním nové byrokracie, nových daní a poplatků, zvyšováním stávajících daní a poplatků. Ač by v období neklesající půl milionové nezaměstnanosti měla dělat pravý opak. Lehce se může stát, že nezaměstnanost stoupne o další statisíce osob, když dle údajů MPSV agentury práce zaměstnávají ročně přes 170 tisíc agenturních zaměstnanců. A vláda v čele s MPSV dělá vše proto, aby se stali také nezaměstnanými. A s nimi i majitelé a personál agentur práce. Jde o dlouhodobý názor APA. Jen namátkou z dlouhého seznamu omezování činnosti agentur práce:
- od roku 2004 diskriminace českých agentur práce časově omezenými povoleními od MPSV v délce max. 3 roky, v čemž jsme rarita mezi 27 státy v EU. Zřejmě proto, aby měli práci úředníci MPSV a nově GŘ ÚP
- od roku 2005 diskriminace agenturních zaměstnanců trvajícím zákazem Dohod o provedení práce, což pro ně paradoxně znamená o třetinu nižší čisté výdělky oproti neagenturním zaměstnancům na stejném pracovní místě ve stejné firmě
- od roku 2009 diskriminace českých agentur práce velmi drahými povoleními od MPSV v ceně kolku 5-50 tisíc jednorázově a 5-25 tisíc každé 3 roky, v čemž jsme rarita mezi 27 státy v EU (cena se postupně zvyšovala od roku 2004 z půpodních 1 tis. Kč, což je dodnes kolek za živnostenský list)
- od března roku 2009 trvající zákaz zaměstnávání málo kvalifikovaných cizinců ze zemí mimo EU agenturami práce v ČR a zmatky kolem něj, cizinci nocující na nádražích a bez prostředků
- od roku 2011 diskriminační povinné pojištění agentur práce proti úpadku pod hrozbou odebrání povolení, které paradoxně znamená snížení ochrany agenturních zaměstnanců vůči běžným zaměstnancům při krachu agentury práce, protože převedlo státem garantované pojištění na běžnou komerční pojistku. A snahou každé komerční pojišťovny je vždy se plnění pokud možno vyhnout.
- od ledna roku 2012 nový generální zákaz zaměstnávání jakýchkoliv cizinců ze zemí mimo EU agenturami práce v ČR, přestože jde dle údajů roku 2011 o necelé 2 tisíce osob, převážně IT specialistů, manažerů, ředitelů cizích firem a specialistů včetně např. lékařů ze států jako Japonsko, USA atp.
- od ledna roku 2012 generální zákaz zaměstnávání osob se zdravotním postižením agenturami práce v ČR, v jehož důsledku musely agentury práce k 31.12.2011 propustit všechny zdravotně postižené a tito dnes při žádosti o zaměstnání v agentuře práce zatajují záměrně svůj zdravotní stav
- od 1.4.2012 nesmyslný a nelegální pokyn ministra práce, aby každý zaměstnanec měl na pracovišti sebou v kapse Pracovní smlouvu, když třeba agenturní zaměstnanci pracují v průběhu měsíce i na 10 různých pracovištích u různých firem s nástupem v řádu hodin nebo na zavolání. Přitom člověk bez smlouvy v kapse je inspektory automaticky brán jako nelegálně pracující, pokuta firmě je od 250 tis. do 10 milionů Kč
- od 1.4.2012 nesmyslný zákon ministra zdravotnictví, aby každý zaměstnanec před nástupem na pracoviště procházel vstupní zdravotní prohlídkou bez ohledu na délku trvání práce a třeba kvůli 3 hodinám stěhování absolvoval jednodenní vstupní zdravotní prohlídku a pak jednodenní výstupní zdravotní prohlídku, když třeba agenturní zaměstnanci pracují v průběhu měsíce i na 10 různých pracovištích u různých firem a měli by na každé z nich projít vstupní a výstupní prohlídkou a doktor by se měl předtím osobně na pracoviště jít podívat, aby věděl, kam člověka posílá. Přitom člověk bez prohlídky je zákonem automaticky brán jako zdravotně nezpůsobilý a jeho pracovní smlouva jako neplatná.
- v polovině dubna 2012 schválený záměr vlády, vzít od roku 2013 slevy na dani z příjmu invalidním a starobním důchodcům, kteří si chodí k nízkým důchodům přivydělávat a tvoří dnes až třetinu agenturních zaměstnanců
- atd. atd..
APA a desítky agentur práce v červnu 2011 podaly kvůli diskriminačnímu povinnému pojištění agentur práce proti úpadku stížnost k Evropské komisi na porušování Směrnice o agenturním zaměstnávání Českou republikou. Tu v současnosti Brusel projednává.
Je příznačné, že většina zákonů schválených současnou koaliční vládou končí u Ústavního soudu. Případně je občas podrobena rychlému přepracování a novelám novel. Že to nepřispívá k přehlednosti legislativy a stabilitě podnikatelského prostředí jistě netřeba připomínat. Stejně se má změnit předpis o zdravotních prohlídkách, který mají firmy zavést postupně do 1.4.2013.
Ostatně máme v ČR opravdu tolik lékařů, aby každoročně periodicky zkontrolovali 3 miliony českých zaměstnanců? A předtím ještě navštívili jejich pracoviště, aby zjistili, pro co svoje dobrozdání vydávají? A to opravdu budeme kontrolovat např. domácnosti profesorů v důchodu, kteří v nich sepisují posudky k diplomovým pracem studentů, protože to je třeba typická práce na Dohodu o provedení práce? To všechno je opakovaný důsledek překotného přijímání nesmyslných zákonů na polední chvíli. Bez diskuse s odbornou věřejností a za trvalého ignorování jejich připomínek.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
• Diskuze •
16.04.2012
Stanovisko APA k pokynu ministra práce Drábka kontrolám nelegální práce (povinnosti mít na pracovišti pracovní smlouvy)
Asociace Pracovních Agentur se ztotožňuje se stanoviskem Asociace malých a středních podnikatelů, v níž se stala nedávno pozorovatelem, ke kontrolám "švarcsystému" a povinnosti mít u sebe na pracovišti pracovní smlouvy, jak zněl metodický pokyn MPSV (zde v příloze).Stanovisko AMSP ČR (citujeme): "......... navazujeme na předchozí komunikaci a k uvedenému pokynu ministra Drábka ve věci nemožnosti překládat dodatečně kopie smluv a okamžitého vyhodnocení situace jako nelegální práce se sankcí, a sdělujeme, že tento pokyn je právně neúčinný, neboť zákon o ničem takovém nehovoří a pokyn ministra nemůže být nadřazen zákonu. Tedy tato zpráva by měla podnikatele uklidnit. Oficiální právní výklad v této věci:
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (“Ministerstvo“) na svém webu 3. dubna 2012 zveřejnilo tiskovou zprávu ohledně nelegální práce a povinnosti mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících pracovněprávní vztah (podle § 136 zákona o zaměstnanosti). Ministerstvo ve zprávě avizuje, že nepředložení kopie pracovní smlouvy, dohody o práci konané mimo pracovní poměr anebo povolení cizince k pobytu na území ČR bude automaticky vyhodnocovat jako nelegální práci. Zmíněný postup považujeme z právního hlediska za nesprávný. Závazné právní předpisy sice stanoví povinnost mít v místě pracoviště uvedené kopie, nicméně za porušení této povinnosti není v zákoně stanovena žádná sankce. Nepředložení uvedených kopií tedy může inspektor nanejvýš vytknout v protokolu o provedené kontrole.
Tisková zpráva Ministerstva nemůže v žádném případě nahrazovat chybějící sankci v zákoně. Nesplnění povinnosti předložit uvedené dokumenty nelze ani na základě přání Ministerstva podřazovat pod jakýkoliv jiný správní delikt, natož umožnění výkonu nelegální práce, za který je stanovena minimální pokuta ve výši 250.000 Kč (která je sama o sobě problematická pro možný rozpor s ústavními předpisy).
Přihodí-li se tak některému ze zaměstnavatelů, že by se mu inspektorát práce chystal uložit sankci za nelegální práci proto, že kopie uvedených dokladů nebyly předloženy ihned při prováděné kontrole, doporučujeme se aktivně bránit.
Zaměstnavatel má možnost podat námitky proti protokolu o provedené kontrole a je-li proti němu zahájeno správní řízení o uložení pokuty, má právo na obhajobu. Správní orgán musí totiž vyhodnotit vše, co vyjde ve správním řízení najevo, včetně toho, co uvedou účastníci správního řízení (nemůže rozhodnutí opřít jen o protokol inspektora). Proto je nutné v rámci takového řízení jednat aktivně a předložit právně relevantní důkazy prokazující, že o nelegální práci nešlo (tím může být i pozdější předložení požadovaných dokumentů nebo třeba prokázání přihlášení zaměstnance u ČSSZ či zdravotní pojišťovny). Pro obhajobu doporučujeme využít odborníka (advokáta nebo daňového poradce).
Naopak vítanou informací je, že ministerstvo připouští alespoň v některých případech splnění povinnost předložit uvedené doklady v elektronické podobě (s možností vytištění). Mezi takové případy ministerstvo řadí zaměstnavatele s malým počtem zaměstnanců na více pracovištích nebo zvláštní povahu činnosti zaměstnavatele (neurčitost těchto kritérií bohužel vyvolává další nejasnosti).
Současně připomínáme, že:
- advokáty je doporučováno, mít v případě kontroly ve firmě přítomného právníka (nebo alespoň osobu znalou problematiky švarcsystému – což může být problém u menších firem), a to z toho důvodu, že je velmi důležité, co inspektor napíše do protokolu o kontrole, neboť následně se těžce prokazuje, jak to na místě skutečně vypadalo (např. může objevit pracovníka v tričku s nápisem nějaké firmy a bude jej považovat za jejího zaměstnance, což je samozřejmě absurdní, protože mít na sobě tričko s nápisem Coca-Cola ještě neznamená, že jsem jejím zaměstnancem). Minimálně se lze odvolat na Listinu základní práv a svobod, kdy je nárok na právní zastoupení, ovšem inspektor bude těžko čekat ve firmě 4 hodiny na příjezd Vašeho právníka, tedy může zahájit kontrolu (aby nebylo hodnoceno jako maření úředního výkonu), ale minimálně před jejím skončením by bylo dobrá přítomnost odborníka z Vaší strany.
- při kontrole jsou vyžadovány kopie smluv (v listinné podobě, na flash disku , na CD apod. – viz pokyn MSPV) a následně se jde i do mzdových listů, docházky, ověřuje se odvod výplaty z účtu firmy apod.. Pokud není přítomna oprávněná osoba (která nakládá se smlouvami – viz ochrana osobních údajů), je problém, ale většinou si pak inspektor vyžádá dokumentaci zaslat elektronicky skrze datovou schránku (šanon či jiný nosič se smlouvami a osobními údaji by se měl nacházet rozhodně na nějakém uzavřeném/uzamykatelném místě a neměl by být například volně přístupný ve skříni na chodbě firmy).
Eva Svobodová, MBA, generální ředitelka AMSP ČR-Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR."(konec citace).
Už při vydání Tiskové zprávy MPSV upozorňovala APA na zjevný nesmysl ministrova tvrzení i obsahu Metodického pokynu státního úřadu Inspekce práce. Sám ministr píše v Tiskovém prohlášení MPSV, že jde o kopie dokumentů, které si inspekce nemůže zajistit z jiných registrů. Z jiných registrů, konkrétně ČSSZ, si může SÚIP zajistit veškeré dokumenty k osobám v pracovně právním vztahu přihlášeným k odvodům sociálního pojištění. Což jsou kromě zaměstnání malého rozsahu, PS a DPČ do 2.500,- a DPP do 10.000,- Kč měsíčně všichni, převážně kmenoví zaměstnanci. SÚIP i ČSSZ jsou přitom organizace podřízené MPSV, tak ať si to sami hezky najdou. Jinými slovy stát tu informaci již dávno má, těžko proto může u nahlášených osob hovořit o nelegálním zaměstnávání.
U agenturních zaměstnanců se při prokazování legálnosti jejich zaměstnání drží APA zákoníkem práce nařízenému Pokynu k dočasnému přidělení agenturního zaměstnance uživateli. Pokyn obsahuje veškeré potřebné údaje a musí jej mít agenturní zaměstnanec u sebe nebo na pracovišti již od roku 2005. Nehledě na fakt, že většina agentur práce ho spojuje s Docházkovým listem a tak je v životním zájmu agenturního zaměstnance jej u sebe mít. Tam mu potvrdí odpracovanou směnu a tím ji prokáže své agentuře práce.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
• Diskuze •
01.02.2012
Projekt, nazvaný "BARIÉRY A MOŽNOSTI VYUŽITÍ FLEXIBILNÍCH FOREM PRÁCE V ČR Z KOMPARATIVNÍ PERSPEKTIVY" je výstupní zprávou z řešení veřejné zakázky ZVZ 255, zpracovanou Sociologickým ústavem AV ČR v.v.i. v roce 2011. Výzkumná zpráva prezentuje výsledky komparativní studie opatření na podporu flexibilních forem zaměstnání ve vybraných evropských zemích a v České republice. Cílem bylo představit opatření na podporu flexibilních forem práce jak jsou v různých podobách rozvíjeny v Dánsku, Francii, Holandsku, Švédku a Slovinsku a dále analyzovat do jaké míry je možné tyto modely aplikovat v České republice. Studie je primárně zaměřena na problematiku práce na částečný úvazek v ČR.
Z hlediska agenturního zamětsnávání doporučujeme k pročtení zvláště situaci v jednotlivých zemích EU, kde je zmíněno velké množství možností zjednodušení pro české agentury práce. Jsme zvědavi, jak státní správa a politici naloží s tímto materiálem, placeným z daní nás všech. Zda doporučení začlení do nové legislativy nebo budou pokračovat ve vršení další byrokracie, daní a poplatků, které vedou jen k vyšší nezaměstnanosti a rigiditě pracovního trhu.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Analýza flexibilního zaměstnávání.
Asociace pracovních agentur s povděkem prostudovala Analýzu flexibilního zaměstnávání, vydanou MPSV
Asociace pracovních agentur s povděkem prostudovala Analýzu flexibilního zaměstnávání, vydanou v prosinci 2011 Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR.Projekt, nazvaný "BARIÉRY A MOŽNOSTI VYUŽITÍ FLEXIBILNÍCH FOREM PRÁCE V ČR Z KOMPARATIVNÍ PERSPEKTIVY" je výstupní zprávou z řešení veřejné zakázky ZVZ 255, zpracovanou Sociologickým ústavem AV ČR v.v.i. v roce 2011. Výzkumná zpráva prezentuje výsledky komparativní studie opatření na podporu flexibilních forem zaměstnání ve vybraných evropských zemích a v České republice. Cílem bylo představit opatření na podporu flexibilních forem práce jak jsou v různých podobách rozvíjeny v Dánsku, Francii, Holandsku, Švédku a Slovinsku a dále analyzovat do jaké míry je možné tyto modely aplikovat v České republice. Studie je primárně zaměřena na problematiku práce na částečný úvazek v ČR.
Z hlediska agenturního zamětsnávání doporučujeme k pročtení zvláště situaci v jednotlivých zemích EU, kde je zmíněno velké množství možností zjednodušení pro české agentury práce. Jsme zvědavi, jak státní správa a politici naloží s tímto materiálem, placeným z daní nás všech. Zda doporučení začlení do nové legislativy nebo budou pokračovat ve vršení další byrokracie, daní a poplatků, které vedou jen k vyšší nezaměstnanosti a rigiditě pracovního trhu.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Analýza flexibilního zaměstnávání.
• Diskuze •
06.01.2012
Omezila se na tři, jsou jich tam však v rozporu s Ústavou ČR, Listinou základních práv a svobod, normami Evropské unie i dalšími mezinárodními závazky ČR desítky. Asociace pracovních agentur (APA) má od léta 2011 hotovu ústavní stížnost proti diskriminačnímu povinnému pojištění agentur práce. Poslanci ani senátoři ČSSD ji svými podpisy doposud nepodpořili, ač tak mohli učinit již dávno. Stačí jen podepsat. Všechnu práci za ně už udělala a zaplatila APA.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Ústavní stížnost podaná ČSSD na "reformní zákony" koaliční vlády.
Asociace pracovních agentur vítá ústavní stížnost podanou ČSSD na "reformní zákony" koaliční vlády
APA vítá iniciativu ČSSD a podání ústavní žaloby, která má za cíl zrušit všech 15 „reformních zákonů“. I když si myslíme, že kromě napadení nedemokratického způsobu projednávání všech zákonů s výše uvedenými omezeními a zákazy, si mohla dát ČSSD více práce a napadnout konkrétní ustanovení v konkrétních zákonech.Omezila se na tři, jsou jich tam však v rozporu s Ústavou ČR, Listinou základních práv a svobod, normami Evropské unie i dalšími mezinárodními závazky ČR desítky. Asociace pracovních agentur (APA) má od léta 2011 hotovu ústavní stížnost proti diskriminačnímu povinnému pojištění agentur práce. Poslanci ani senátoři ČSSD ji svými podpisy doposud nepodpořili, ač tak mohli učinit již dávno. Stačí jen podepsat. Všechnu práci za ně už udělala a zaplatila APA.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Ústavní stížnost podaná ČSSD na "reformní zákony" koaliční vlády.
• Diskuze •
07.11.2011
Odmítli se také zabývat pozměňovacími návrhy, předloženými zástupci agentur práce. Nezbylo tedy, než napadnout zmíněné diskriminační kroky vlády ČR před orgány Evropské komise v rámci trhu práce Evropské unie, jehož jsme součástí. Několik desítek agentur práce z ČR odeslalo stížnosti do Bruselu, Asociace pracovních agentur tak učinila rovněž.
Diskriminační povinné pojištění agentur práce je v rozporu s dokumenty jako je Úmluva č. 181 o soukromých agenturách práce (uveřejněna ve Sbírce mezinárodních smluv č. 21/2003 na straně 913), se Zelenou knihou Evropských společenství (návrh představen dne 22. 11. 2006 pod názvem „Modernizace pracovního práva, jejímž cílem je řešit výzvy 21. století“), a v neposlední řadě se SMĚRNICÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání, zejména článkem 4.
Vláda ČR letošním zavedením diskriminačního povinného pojištění agentur práce výrazně diskriminuje české agentury práce ve vztahu k zahraničním. Nejen členové APA podali v létě na Českou republiku desítky stížností k Evropské komisi, která je v současnosti projednává. Přesto vláda ve svém konání pokračuje a dokonce hodlá agenturní zaměstnance diskriminovat vyloučením z pojistné ochrany při insolvenci, kdy jsou dnes chráněni všichni zaměstnanci.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání.
Asociace pracovních agentur (APA) odeslala do Bruselu stížnost na Českou republiku
Poslanci, i přes známé problémy s nově zavedeným diskriminačním povinným pojištěním agentur práce proti úpadku, v noci opět schválili zákony, které prodlužují jeho platnost i v roce 2012, kdy to zamítl Ústavní soud.Odmítli se také zabývat pozměňovacími návrhy, předloženými zástupci agentur práce. Nezbylo tedy, než napadnout zmíněné diskriminační kroky vlády ČR před orgány Evropské komise v rámci trhu práce Evropské unie, jehož jsme součástí. Několik desítek agentur práce z ČR odeslalo stížnosti do Bruselu, Asociace pracovních agentur tak učinila rovněž.
Diskriminační povinné pojištění agentur práce je v rozporu s dokumenty jako je Úmluva č. 181 o soukromých agenturách práce (uveřejněna ve Sbírce mezinárodních smluv č. 21/2003 na straně 913), se Zelenou knihou Evropských společenství (návrh představen dne 22. 11. 2006 pod názvem „Modernizace pracovního práva, jejímž cílem je řešit výzvy 21. století“), a v neposlední řadě se SMĚRNICÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání, zejména článkem 4.
Vláda ČR letošním zavedením diskriminačního povinného pojištění agentur práce výrazně diskriminuje české agentury práce ve vztahu k zahraničním. Nejen členové APA podali v létě na Českou republiku desítky stížností k Evropské komisi, která je v současnosti projednává. Přesto vláda ve svém konání pokračuje a dokonce hodlá agenturní zaměstnance diskriminovat vyloučením z pojistné ochrany při insolvenci, kdy jsou dnes chráněni všichni zaměstnanci.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání.
• Diskuze •
03.06.2011
Na konferenci vystoupili zástupci MPSVR SR, slovenských agentur práce, velkých slovenských zaměstnavatelů, užívajících služeb agentur práce, Inspekce práce SR, českých asociací agentur práce, právnických a akademických kruhů. Bohatá diskuse v rámci každého vystoupení i na závěr konference potvrdila, že oba státy řeší podobné věci a mohou se vzájemně obohatit. Překročení časového limitu konání akce pak jasně ukázalo, že podobná setkání by bylo potřebné organizovat častěji. Výměna názorů členů akademické obce, zástupců úřadů, politické reprezentace, výzkumných institucí a podnikatelské praxe přináší všem stranám cenné informace.
Prezident APA ve svém vystoupení, stejně jako jeho kolega viceprezident APPS, poukázali na neúměrnou regulaci agenturního zaměstnávání v ČR, která ústí ve vznik šedého a černého trhu práce a podporuje jeho bytnění. Regulací jsou totiž postihovány jen ty poctivé agentury práce, jejichž postavení na trhu práce se z hlediska byrokracie a finanční náročnosti neustále zhoršuje. Zatímco nekalá konkurence si tím vším hlavu neláme a nabízí své služby řádově levněji a bez omezení.
Program konference stejně jako osnovu vystpoupení prezidenta APA najdete v příloze.
Program konference SOCIÁLNOPRÁVNY ROZMER AGENTÚRNEJ PRÁCE.
Vystoupení prezidenta APA na konferenci SOCIÁLNOPRÁVNY ROZMER AGENTÚRNEJ PRÁCE.
Prezident APA vystoupil na konferenci k agenturnímu zaměstnávání v Bratislavě
Společné kořeny pracovního práva, jazyková blízkost a úzká spolupráce při výměně zkušeností mezi Českou republikou a Slovenskem byly podkladem pro pozvání českých zástupců dne 2.6.2011 na konferenci "sociálnoprávny rozmer agentúrnej práce". Na půdě ministerstva ji pořádala Trnavská univerzita v Trnavě, Právnická fakulta, Katedra pracovného práva a práva sociálneho zabezpečenia ve spolupráci s Ministerstvom práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky a PRK Partners s.r.o. Bratislava.Na konferenci vystoupili zástupci MPSVR SR, slovenských agentur práce, velkých slovenských zaměstnavatelů, užívajících služeb agentur práce, Inspekce práce SR, českých asociací agentur práce, právnických a akademických kruhů. Bohatá diskuse v rámci každého vystoupení i na závěr konference potvrdila, že oba státy řeší podobné věci a mohou se vzájemně obohatit. Překročení časového limitu konání akce pak jasně ukázalo, že podobná setkání by bylo potřebné organizovat častěji. Výměna názorů členů akademické obce, zástupců úřadů, politické reprezentace, výzkumných institucí a podnikatelské praxe přináší všem stranám cenné informace.
Prezident APA ve svém vystoupení, stejně jako jeho kolega viceprezident APPS, poukázali na neúměrnou regulaci agenturního zaměstnávání v ČR, která ústí ve vznik šedého a černého trhu práce a podporuje jeho bytnění. Regulací jsou totiž postihovány jen ty poctivé agentury práce, jejichž postavení na trhu práce se z hlediska byrokracie a finanční náročnosti neustále zhoršuje. Zatímco nekalá konkurence si tím vším hlavu neláme a nabízí své služby řádově levněji a bez omezení.
Program konference stejně jako osnovu vystpoupení prezidenta APA najdete v příloze.
Program konference SOCIÁLNOPRÁVNY ROZMER AGENTÚRNEJ PRÁCE.
Vystoupení prezidenta APA na konferenci SOCIÁLNOPRÁVNY ROZMER AGENTÚRNEJ PRÁCE.
• Diskuze •
30.04.2011 21:11
Připomínky Asociace pracovních agentur (APA) k vládnímu návrhu novely zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění
Asociace pracovních agentur (APA) dokončila a odpovědným místům předala připomínky APA k vládnímu návrhu novely zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění - viz příloha. Ten mj. navrhuje další zásah do doposud svobodné části legislativy trhu práce – zdanění Dohod o provedení práce zdravotním pojištěním a daní ze supehrubé mzdy.
Považujeme návrh zdanění DPP zdravotním pojištěním a daní ze superhrubé mzdy za naprosto nelogický, kontraproduktivní a v přímém rozporu s programovým prohlášením vlády o nezvyšování daňového zatížení. Zde k němu mimo nové byrokracie dochází jak u občanů, tak firem.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Připomínky Asociace pracovních agentur (APA) k vládnímu návrhu novely zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění.
Připomínky Asociace pracovních agentur (APA) k vládnímu návrhu novely zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění
Asociace pracovních agentur (APA) dokončila a odpovědným místům předala připomínky APA k vládnímu návrhu novely zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění - viz příloha. Ten mj. navrhuje další zásah do doposud svobodné části legislativy trhu práce – zdanění Dohod o provedení práce zdravotním pojištěním a daní ze supehrubé mzdy.
Považujeme návrh zdanění DPP zdravotním pojištěním a daní ze superhrubé mzdy za naprosto nelogický, kontraproduktivní a v přímém rozporu s programovým prohlášením vlády o nezvyšování daňového zatížení. Zde k němu mimo nové byrokracie dochází jak u občanů, tak firem.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Připomínky Asociace pracovních agentur (APA) k vládnímu návrhu novely zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění.
• Diskuze •
15.04.2011 19:22
Shrnutí dosavadních událostí okolo nově zavedeného diskriminačního povinného pojištění agentur práce.
Shrnutí dosavadních událostí okolo nově zavedeného diskriminačního povinného pojištění agentur práce:
v legislativní nouzi v listopadu 2010 přijaté diskriminační povinné pojištění agentur práce §58a bylo součástí novely nazvané "Úsporná opatření na úseku MPSV". Zákon byl zveřejněn jako novela Zákona o zaměstnanosti ve Sbírce zákonů 8.12.2010, účinnosti nabyl 1.1.2011.
lhůta pro předložení diskriminačního povinného pojištění agentury práce je 3 měsíce pro agentury práce s povolením platným před 1.1.2011 (tedy do 31.3.2011) nebo 2 měsíce pro agentury práce s povolením které nabylo právní moci po 1.1.2011 (prakticky od půlky března 2011).
kromě diskriminačního povinného pojištění MPSV ve stejné novele navrhlo i zvýšení sledování žadatelů o povolení agentury práce. Nyní se k nim jako "osobám spolehlivým pro stát" závazně ze zákona v průběhu posuzování žádosti vyjadřuje nejen Ministerstvo vnitra ČR, ale i Policie ČR, zpravodajské služby a další orgány státní správy. Jejich zamítavé stanovisko je pro MPSV důvodem k zamítnutí žádosti. Platí od 1.1.2011.
platnost balíku změn 17 zákonů nazvaných "Úsporná opatření na úseku MPSV" podmínil Ústavní soud svým nálezem z 15.3.2011 novým klasickým projednáním ve Sněmovně a Senátu v běžných čteních do konce roku 2011, jinak k 31.12.2011 pozbude platnosti. Že povinnost diskriminačního pojištění trvá tak potvrdil 16 dní před uplynutím lhůty pro doložení pojištění.
povinnost diskriminačního pojištění se ke dnešku týká 1.380 agentur práce, které zaměstnávají dlouhodobě v režimu dočasného přidělování (zapůjčení agenturního zaměstnance) zhruba 100.000 agenturních zaměstnanců v řádech měsíců (u velkých firem typu Bosch, Škoda auto, Panasonic atp.) zhruba 400.000 krátkodobě příležitostně v řádech dní a týdnů, většinou však opakovaně (žádají je tak menší firmy, živnostníci atp.)
v uvedených 1.380 agenturách práce je zaměstnáno zhruba 25.000 vysoce specializovaných administrativních pracovníků, personalistů, mzdových účetní, ekonomů, psychologů, sociologů, obchodníků, manažerů a majitelů agentur práce
zhruba polovina z uvedených 1.380 agentur práce jsou díky nesmyslnému znění Zákona o zaměstnanosti už 7 let pseudo agentury práce z donucení, protože jinak by nemohly své pracovníky legálně převádět mezi divizemi svých firem v rámci holdingů a personálně či finančně propojených firem (např. ČNB, ČSOB, KB, ČEZ, ČKD, Dopravní podnik Ostrava, Vítkovice, Mittal Steel, Siemens, McDonald´s atd.). Také ty jsou povinny si pojištění zřídit.
MPSV se v souvislosti se zavedením diskriminačního povinného pojištění opakovaně dopouští klamání veřejnosti jak ve svých tiskových prohlášeních (viz tisková zpráva APA z 30.3.2011 a listinné důkazy v ní zmíněné na www.apa.cz ), tak ve vystoupeních představitelů MPSV v médiích (ministr Drábek, náměstek ministra Machotka, ředitel odboru zprostředkování JUDr.Vaňásko). Ministr dokonce neváhal 8.3.2011 otevřeně lhát do médií o spoustě nabídek pojišťoven, což v zápětí vyvrátila Česká asociace pojišťoven.
MPSV chce pojistit po agenturách práce tytéž mzdy, které jsou již pojištěny sociálním pojištěním, které platí zaměstnanec ze své mzdy a agentura práce z objemu vyplacených mezd. V případě úpadku agentury práce vyplatí mzdy postiženým zaměstnancům Úřad práce. Proto pojištění platí oni i agentura práce. MPSV tedy chce pojistit podruhé totéž.
MPSV přes výše uvedené na diskriminačním povinném pojištění dále trvá. Dle zákona agentury práce mohou provádět přidělování agenturních zaměstnanců k uživateli jen za podmínky, že mají sjednáno diskriminační pojištění pro případ svého úpadku a pro případ úpadku uživatele, a to ve výši zajišťující výplatu mzdy do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku všech dočasně přidělených zaměstnanců. Na trhu dodnes k 13.4.2011 neexistuje žádné takové pojištění.
MPSV po jednáních s pojišťovnami v únoru 2011 vydalo na webu svůj výklad §58a kde tvrdí, že pojištění úpadku agentury splňuje současně i pojištění úpadku uživatele. Tím umožnilo, aby od 8.3.2011 (jen 23 kalendářních dní před tříměsíční lhůtou požadovanou zákonem a v době, kdy už přes 30 nových agentur neplnilo dvouměsíční lhůtu) začala Česká podnikatelská pojišťovna rozesílat agenturám práce přes své makléře dotazníky k hospodaření agentury práce. Na jejich základě chtěla zkonstruovat pojištění. Pojištění však začala opravdu nabízet a smlouvy uzavírat až 29.3.2011, ale jen první půlky §58a (úpadek agentury) a jen do limitu 5 mil. Kč, protože na více nesehnala zajištění. Protože tím ČPP prolomila dosavadní stanovisko České asociace pojišťoven a tím "podtrhla" ostatní členy asociace pojišťoven, začaly na konstrukci pracovat i další. První půlku §58a začala nabízet po 21.3.2011 Slavia pojišťovna a 24.3.2011 Uniqa, druhou půlku §58a jako pojištění pohledávek ve stejné době Atradius pojišťovna. MPSV na svém webu Slavii a Uniqa podpořilo, o Atradiusu a ČPP se nezmiňuje. Po termínu k prokázání pojištění, od 8.4.2011, prý nabízí první půlku §58a i Česká pojišťovna (rozsah neznáme).
část agentur práce si pod pohrůžkou vězení některé diskriminační pojištění sjednala. Agenturám totiž dle přechodných ustanovení novely zákona nepředložením pojistky do 31.3.2011 zaniká povolení a dopouštějí se trestného činu nelegálního podnikání. To je trestáno peněžní pokutou, odnětím svobody na 6 měsíců až 8 let. Pokud zaměstnávají cizince, pak i nelegálního zaměstnávání, kde hrozí kromě vězení i propadnutím majetku.
diskriminační pojištění má jednoznačně likvidační charakter svou výškou, kdy agentury práce byly donuceny zákonem vybrat si jen z duopolu pojišťoven – pojistné se pohybuje v částkách od desítek tisíc do milionů korun, dle velkosti. Např. Slavia pojišťovna chtěla po střední agentuře práce s obratem 40 mil. Kč ročně celkem na pojištění a složení kauce záruky 430 tisíc Kč. Což odpovídalo loňskému zisku agentury práce před zdaněním. Dalším problémem je jednorázový obrovský zásah do cash flow, dovádějící doposud zdravé agentury práce na pokraj platební neschopnosti. Tedy přesný opak toho, co ministerstvo práce pojištěním prý sleduje – zvýšení ochrany agenturních zaměstnanců.
2/3 agentur práce diskriminační pojistku nemají - pouhých 521 agentur práce vyhovělo zákonu a doložilo počátkem dubna ministerstvu práce, že je diskriminačně pojištěno proti úpadku. Licenci na zprostředkování zaměstnání má však 1290 agentur. Skoro 770 jich tedy nevyhovělo zákonu a k 1. dubnu automaticky o licenci přišlo. Od té doby podnikají neoprávněně nebo samy tuto činnost ukončily. MPSV tak fakticky administrativně zlikvidovalo 2/3 agenturního trhu.
MPSV chce v další novele Zákona o zaměstnanosti diskriminační povinné pojištění ponechat, jen je upravit. Asociace pracovních agentur i Asociace poskytovatelů personálních služeb v připomínkách k ní trvají na zrušení diskriminačního povinného pojištění. Ministerstvem práce deklarovaný účel, další regulací zamezit nelegálnímu zaměstnávání, je zde zcela nesmyslný. Kdo se v oboru pohybuje bez povolení a zaměstnává načerno, toho se povinnost diskriminačního pojištění nijak nedotkne. Ministerstvo práce opět pronásleduje místo černých zaměstnavatelů a kriminálních forem obchodu s lidmi poctivé agentury práce, jimiž samo v součinnosti s Ministerstvem vnitra vydává povolení a je tak garantem jejich bezúhonnosti.
vláda dne 23.3.2011 projednala MPSV znovu předložený Zákon o úsporných opatřeních na úseku MPSV bez jakýchkoliv změn oproti Ústavním soudem napadané verze, tedy s celým sporným diskriminačním pojištěním agentur práce v §58a. Bez akceptace připomínek s návrhy konkrétních legislativních úprav. Návrh zákona byl Poslanecké sněmovně předložen dne 8. 4. 2011 a poslancům rozeslán jako sněmovní tisk 315. Program jednání nejbližší schůze Poslanecké sněmovny zatím není, ale je možné, že návrh v prvním čtení bude už na schůzi od 26. 4. 2011.
agentury práce s týmy svých právníků kompletují stížnost na Českou republiku k Evropské komisi pro porušování směrnice o agenturním zaměstnávání z listopadu 2008, kterou je ČR povinna implementovat do 5.12.2011. Do tohoto data však nesmí nijak zpřísňovat panující podmínky v rozporu se zněním směrnice. To však opakovaně činí zavedením povinností jako:
a) od 1.1.2009 povinné prověřování zájemců o povolení ze strany Ministerstva vnitra, od 1.1.2011 „vylepšené“ o rozšíření pravomocí sledování i na Policii ČR, zpravodajské služby a další orgány státní správy. Jakoby osoby zprostředkovatelů práce patřily k největším bezpečnostním rizikům v ČR hned vedle terorismu.
b) rarita v celé EU, povolení pouze na 3 roky, o něž je třeba opakovaně stále žádat, „vylepšilo“ v červnu 2010 o rozdělení na 2 povolení. Zvlášť pro zapůjčování zaměstnanců a zvlášť o zprostředkování a poradenství. Tím nejen zdvojnásobilo veškerou agendu pro agentury práce, své ministerstvo i ministerstvo vnitra, ale zároveň povolení dvojnásobně zdražilo. Místo 5-25 tis. Kč dle rozsahu tak inkasuje 5-50 tis. Kč.
c) rarita v EU, horentní sumy za povolení 5-50 tisíc dle rozsahu. A za 3 roky znovu minimálně 5-25 tis. Kč. Přitom okolní státy vydávají povolení doživotně za ceny 1.200,- Kč (Polsko) nebo 3 tisíc Kč (Slovensko).
d) v březnu 2010 MPSV změnilo svůj dosavadní výklad zákona o požadované praxi žadatelů o povolení agentury práce. Nyní již nestačí středoškolské vzdělání a 5 let praxe v personalistice (nebo VŠ a 2 roky), ale dotyčný musí mít odpracovanou praxi přímo v agentuře práce. Přestože se paragraf nezměnil a celých 6 let ministerstvo zkušené personalisty z firem považovala za nejlepší odborníky pro agentury práce.
e) od 1.1.2011 poslední v řadě negativ je zmíněné diskriminační povinné pojištění agentur práce, zdražující jejich podnikání o statisíce ročně. A pojišťující povinně již jednou pojištěné.
Asociace pracovních agentur s týmy svých právníků kompletuje stížnost k Ústavnímu soudu z důvodu diskriminace oproti jiným zaměstnavatelům a dvojího placení téhož pojištěného. Doplní ji i dalšími diskriminačními prvky podobně, jako budou ve stížnosti k EK.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Shrnutí dosavadních událostí okolo nově zavedeného diskriminačního povinného pojištění agentur práce.
Shrnutí dosavadních událostí okolo nově zavedeného diskriminačního povinného pojištění agentur práce:a) od 1.1.2009 povinné prověřování zájemců o povolení ze strany Ministerstva vnitra, od 1.1.2011 „vylepšené“ o rozšíření pravomocí sledování i na Policii ČR, zpravodajské služby a další orgány státní správy. Jakoby osoby zprostředkovatelů práce patřily k největším bezpečnostním rizikům v ČR hned vedle terorismu.
b) rarita v celé EU, povolení pouze na 3 roky, o něž je třeba opakovaně stále žádat, „vylepšilo“ v červnu 2010 o rozdělení na 2 povolení. Zvlášť pro zapůjčování zaměstnanců a zvlášť o zprostředkování a poradenství. Tím nejen zdvojnásobilo veškerou agendu pro agentury práce, své ministerstvo i ministerstvo vnitra, ale zároveň povolení dvojnásobně zdražilo. Místo 5-25 tis. Kč dle rozsahu tak inkasuje 5-50 tis. Kč.
c) rarita v EU, horentní sumy za povolení 5-50 tisíc dle rozsahu. A za 3 roky znovu minimálně 5-25 tis. Kč. Přitom okolní státy vydávají povolení doživotně za ceny 1.200,- Kč (Polsko) nebo 3 tisíc Kč (Slovensko).
d) v březnu 2010 MPSV změnilo svůj dosavadní výklad zákona o požadované praxi žadatelů o povolení agentury práce. Nyní již nestačí středoškolské vzdělání a 5 let praxe v personalistice (nebo VŠ a 2 roky), ale dotyčný musí mít odpracovanou praxi přímo v agentuře práce. Přestože se paragraf nezměnil a celých 6 let ministerstvo zkušené personalisty z firem považovala za nejlepší odborníky pro agentury práce.
e) od 1.1.2011 poslední v řadě negativ je zmíněné diskriminační povinné pojištění agentur práce, zdražující jejich podnikání o statisíce ročně. A pojišťující povinně již jednou pojištěné.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
• Diskuze •
04.04.2011
Připomínky Asociace pracovních agentur k vládnímu návrhu změny Zákoníku práce z března 2011
Asociace Pracovních Agentur odeslala na MPSV své připomínky k vládnímu návrhu změny Zákoníku práce z března 2011. Hlavními jsou sedm let přetrvávající diskriminace agentur práce obsažená i v navrhovaném §307a, diskriminujícím neodůvodněně zaměstnance agentur práce nemožností uzavírat Dohody o provedení práce. A to všechno v okamžiku, kdy Zákoník práce, platný od roku 2006, původní omezení 100 hodin ročně pro Dohodu o provedení práce zvýšil na 150 hodin a jeho nynější novela požaduje zvýšení dokonce ze 150 na 300 hodin. Dalším sporným bodem je stejně dlouho přetrvávající neodůvodněný paragraf o omezení agenturního zaměstnávání odbory.
Neméně vážné je přetrvávání neomezené odpovědnosti zaměstnavatele za škodu zaměstnanci bez prokázání viny zaměstnavatele, tedy automatická presumpce viny až do škody 10 tisíc korun. Rovněž máme připomínky k nepřesnému znění zákazu dětské práce, který znemožňuje už 7 let středoškolákům a učňům o prázdninách mezi základní školou a prvním ročníkem najít si práci nebo brigádu. Tedy diskriminaci mladistvých při vstupu na trh práce. V tom zásadním se shodujeme s připomínkami kolegů z APPS. Více v přiloženém dokumentu.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Připomínky Asociace pracovních agentur k vládnímu návrhu změny Zákoníku práce z března 2011
Asociace Pracovních Agentur odeslala na MPSV své připomínky k vládnímu návrhu změny Zákoníku práce z března 2011. Hlavními jsou sedm let přetrvávající diskriminace agentur práce obsažená i v navrhovaném §307a, diskriminujícím neodůvodněně zaměstnance agentur práce nemožností uzavírat Dohody o provedení práce. A to všechno v okamžiku, kdy Zákoník práce, platný od roku 2006, původní omezení 100 hodin ročně pro Dohodu o provedení práce zvýšil na 150 hodin a jeho nynější novela požaduje zvýšení dokonce ze 150 na 300 hodin. Dalším sporným bodem je stejně dlouho přetrvávající neodůvodněný paragraf o omezení agenturního zaměstnávání odbory.Neméně vážné je přetrvávání neomezené odpovědnosti zaměstnavatele za škodu zaměstnanci bez prokázání viny zaměstnavatele, tedy automatická presumpce viny až do škody 10 tisíc korun. Rovněž máme připomínky k nepřesnému znění zákazu dětské práce, který znemožňuje už 7 let středoškolákům a učňům o prázdninách mezi základní školou a prvním ročníkem najít si práci nebo brigádu. Tedy diskriminaci mladistvých při vstupu na trh práce. V tom zásadním se shodujeme s připomínkami kolegů z APPS. Více v přiloženém dokumentu.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
• Diskuze •
30.03.2011
Vydána nová tisková zpráva :
Viz Tiskové zprávy
Vydána nová tisková zpráva :
Reakce Asociace pracovních agentur na tiskovou zprávu MPSV z 29.3.2011 „MPSV: REAKCE NA NEPRAVDIVÁ TVRZENÍ K POJIŠTĚNÍ PRACOVNÍCH AGENTUR“
Viz Tiskové zprávy• Diskuze •
29.03.2011 10:54
Komentář k rozporuplným informacím na webu MPSV
Vývoj v diskriminačním pojištění agentur práce nadále akceleruje. MPSV na svém webu zveřejnilo další rozporuplné informace. Jednak ve srovnání se zákonem, jednak si odporují vzájemně. Jako když (citujeme):
„4. V jaké výši a z čeho se pojištění vypočítává?
Agentura práce je povinna toto pojištění sjednat ve výši trojnásobku průměrného měsíčního (hrubého) výdělku všech svých dočasně přidělených zaměstnanců." (konec citace)
§58a Zákona o zaměstnanosti však hovoří o mzdě. Ne o výdělku, kam patří i náhrady, odměny z dohod a další. MPSV zjevně zjistilo, že pokud jsou mzdy nulové, pojistku žádná pojišťovna neuzavře. Tak výklad rozšířilo na veškeré částky vyplácené agenturním zaměstnancům. Aby pojistku uzavřít šlo a pojišťovny vydělaly na všem, zákon ne zákon. Výklad makléřů pojišťovacího zprostředkovatele pojišťovny Uniqa společnosti Fiducia je proto takovy, že jim to je jedno, zda jde o Pracovní smlouvu a mzdu či Dohodu opracovní činnost a odměnu z dohod. Agenturní zaměstnanec má v jejich podání vydělek a protože je to všechno jedna vyplata, tak se pojišťuje ta výsledná vyšší částka.
A další svévolný výklad zákona úředníky MPSV v rozporu s §58a ZoZ (cituji):
"6. V případě, že máme vydané povolení ke zprostředkování zaměstnání, ale nemáme v tuto chvíli žádné dočasně přidělené zaměstnance, je nutné mít pojištění?
Ne. V případě, že agentura práce nemá dočasně přiděleného žádného zaměstnance, nemusí mít uzavřené pojištění. V okamžiku kdy však by začala tuto činnost vykonávat, tzn. začala by své zaměstnance dočasně přidělovat k výkonu práce u uživatele, podmínka pojištění již splněna být musí.
7. V jaké lhůtě je nutné doložit doklad o pojištění?
Agentura práce, které bylo vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání do 31.12.2010, je povinna do 3 měsíců (tzn. do 31.3.2011) doložit MPSV doklad o sjednaném pojištění. V ostatních případech je povinnost doložit doklad o sjednaném pojištění 2 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení ke zprostředkování zaměstnání." (konec citace)
MPSV zjistilo, že existují agentury práce momentálně nepodnikající. Typicky proto, že u nich jde jen o sezónní práce nebo je majitelka na mateřské či rodičovské dovolené nebo dlouhodobě nemocný majitel atp.. Tedy výdělky agenturních zaměstnaců jsou nulové, jelikož žádní nejsou a pojistku žádná pojišťovna neuzavře. Tak výklad rozšířilo o možnost - v rozporu se zněním jím vymyšleného §58a - se nepojišťovat.
Kromě dvou MPSV zde zveřejněných pojišťoven (typická ukázka nedovolené veřejné podpory v rozporu s legislativou EU) poskytuje pojistku dle (rovněž jen části) §58a Atradius pojišťovna, kde se agentury práce setkaly se vstřícným přístupem. Podstatou je opět výklad §58a ZoZ. Když pojistíte pohledávky za Vašimi uživateli, místo nich Vám uhradí dlužné faktury pojišťovna a nemůžete zkrachovat. Tím je pojištěn úpadek uživatele i agentury práce. Jiné důvody úpadku nejsou pojistitelné - nedostatek zakázek nebo tunelování. Kontakt: Atradius Credit Insurance N.V., organizační složka, Karolinská 661/4, 186 00 Praha 8, tel. 236 089 285, fax 236 089 269, email info.cz@atradius.com.
Telemostem ve včerejší pořadu Ekonomika ČT24 se k tématu živě vyjadřovala APA, MPSV, ze záznamu telefonicky i APPS Doporučuji pustit si celou reportáž na videu, textově je zpracován jen malý výsek.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Komentář k rozporuplným informacím na webu MPSV
Vývoj v diskriminačním pojištění agentur práce nadále akceleruje. MPSV na svém webu zveřejnilo další rozporuplné informace. Jednak ve srovnání se zákonem, jednak si odporují vzájemně. Jako když (citujeme):„4. V jaké výši a z čeho se pojištění vypočítává?
Agentura práce je povinna toto pojištění sjednat ve výši trojnásobku průměrného měsíčního (hrubého) výdělku všech svých dočasně přidělených zaměstnanců." (konec citace)
§58a Zákona o zaměstnanosti však hovoří o mzdě. Ne o výdělku, kam patří i náhrady, odměny z dohod a další. MPSV zjevně zjistilo, že pokud jsou mzdy nulové, pojistku žádná pojišťovna neuzavře. Tak výklad rozšířilo na veškeré částky vyplácené agenturním zaměstnancům. Aby pojistku uzavřít šlo a pojišťovny vydělaly na všem, zákon ne zákon. Výklad makléřů pojišťovacího zprostředkovatele pojišťovny Uniqa společnosti Fiducia je proto takovy, že jim to je jedno, zda jde o Pracovní smlouvu a mzdu či Dohodu opracovní činnost a odměnu z dohod. Agenturní zaměstnanec má v jejich podání vydělek a protože je to všechno jedna vyplata, tak se pojišťuje ta výsledná vyšší částka.
A další svévolný výklad zákona úředníky MPSV v rozporu s §58a ZoZ (cituji):
"6. V případě, že máme vydané povolení ke zprostředkování zaměstnání, ale nemáme v tuto chvíli žádné dočasně přidělené zaměstnance, je nutné mít pojištění?
Ne. V případě, že agentura práce nemá dočasně přiděleného žádného zaměstnance, nemusí mít uzavřené pojištění. V okamžiku kdy však by začala tuto činnost vykonávat, tzn. začala by své zaměstnance dočasně přidělovat k výkonu práce u uživatele, podmínka pojištění již splněna být musí.
7. V jaké lhůtě je nutné doložit doklad o pojištění?
Agentura práce, které bylo vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání do 31.12.2010, je povinna do 3 měsíců (tzn. do 31.3.2011) doložit MPSV doklad o sjednaném pojištění. V ostatních případech je povinnost doložit doklad o sjednaném pojištění 2 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení ke zprostředkování zaměstnání." (konec citace)
MPSV zjistilo, že existují agentury práce momentálně nepodnikající. Typicky proto, že u nich jde jen o sezónní práce nebo je majitelka na mateřské či rodičovské dovolené nebo dlouhodobě nemocný majitel atp.. Tedy výdělky agenturních zaměstnaců jsou nulové, jelikož žádní nejsou a pojistku žádná pojišťovna neuzavře. Tak výklad rozšířilo o možnost - v rozporu se zněním jím vymyšleného §58a - se nepojišťovat.
Kromě dvou MPSV zde zveřejněných pojišťoven (typická ukázka nedovolené veřejné podpory v rozporu s legislativou EU) poskytuje pojistku dle (rovněž jen části) §58a Atradius pojišťovna, kde se agentury práce setkaly se vstřícným přístupem. Podstatou je opět výklad §58a ZoZ. Když pojistíte pohledávky za Vašimi uživateli, místo nich Vám uhradí dlužné faktury pojišťovna a nemůžete zkrachovat. Tím je pojištěn úpadek uživatele i agentury práce. Jiné důvody úpadku nejsou pojistitelné - nedostatek zakázek nebo tunelování. Kontakt: Atradius Credit Insurance N.V., organizační složka, Karolinská 661/4, 186 00 Praha 8, tel. 236 089 285, fax 236 089 269, email info.cz@atradius.com.
Telemostem ve včerejší pořadu Ekonomika ČT24 se k tématu živě vyjadřovala APA, MPSV, ze záznamu telefonicky i APPS Doporučuji pustit si celou reportáž na videu, textově je zpracován jen malý výsek.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
• Diskuze •
26.03.2011
Připomínky Asociace pracovních agentur k vládnímu návrhu změny Zákona o zaměstnanosti z března 2011
Asociace pracovních agentur odeslala na MPSV své připomínky k vládnímu návrhu změny Zákona o zaměstnanosti z března 2011. Hlavní je od letošního ledna nově zavedené nesmyslné diskriminační povinné pojištění agentur práce. Dále od předloňska zavedené a nyní ještě rozšířené prověřování žadatelů o povolení provozování agentury práce Ministerstvem vnitra, policií, zpravodajskými službami a dalšími orgány státní správy s pravomocí neudělit souhlas k vydání povolení.
Dále sedm let přetrvávající diskriminace agentur práce, diskriminující neodůvodněně zaměstnance agentur práce nemožností uzavírat Dohody o provedení práce. To v okamžiku, kdy Zákoník práce, platný od roku 2006, původní omezení 100 hodin ročně pro Dohodu o provedení práce zvýšil na 150 hodin a jeho nynější novela v připomínkovém řízení požaduje dokonce zvýšení ze 150 na 300 hodin. Dalším sporným bodem je 4 roky přetrvávající diskriminace držitelů modrých karet zákazem využívat služeb agentur práce. Nyní má být navíc rozšířena i na držitele zelených karet a dokonce na všechny cizince mimo země EU, s jakýmkoliv jiným povolením k práci v ČR.
Rovněž se nám nezdá dobré rozvrátit dosavadní fungující systém zaměstnávání osob se zdravotním postižením bez náhrady, když už stát ukládá zákonem tuto povinnost firmám a její nedodržení tvrdě penalizuje. Tím na ně přenáší svou sociální funkci a místo aby firmy za její splnění odměnil, opak je pravdou. Totéž se pak týká zúžení možnosti plnění této povinnosti na pouhý penalizační odvod nebo přímé zaměstnávání osob se zdravotním postižením, které často nebývá z logických důvodů možné. V tom zásadním se shodujeme s připomínkami kolegů z APPS. Více v přiloženém dokumentu.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Připomínky Asociace pracovních agentur k vládnímu návrhu změny Zákona o zaměstnanosti z března 2011
Asociace pracovních agentur odeslala na MPSV své připomínky k vládnímu návrhu změny Zákona o zaměstnanosti z března 2011. Hlavní je od letošního ledna nově zavedené nesmyslné diskriminační povinné pojištění agentur práce. Dále od předloňska zavedené a nyní ještě rozšířené prověřování žadatelů o povolení provozování agentury práce Ministerstvem vnitra, policií, zpravodajskými službami a dalšími orgány státní správy s pravomocí neudělit souhlas k vydání povolení. Dále sedm let přetrvávající diskriminace agentur práce, diskriminující neodůvodněně zaměstnance agentur práce nemožností uzavírat Dohody o provedení práce. To v okamžiku, kdy Zákoník práce, platný od roku 2006, původní omezení 100 hodin ročně pro Dohodu o provedení práce zvýšil na 150 hodin a jeho nynější novela v připomínkovém řízení požaduje dokonce zvýšení ze 150 na 300 hodin. Dalším sporným bodem je 4 roky přetrvávající diskriminace držitelů modrých karet zákazem využívat služeb agentur práce. Nyní má být navíc rozšířena i na držitele zelených karet a dokonce na všechny cizince mimo země EU, s jakýmkoliv jiným povolením k práci v ČR.
Rovněž se nám nezdá dobré rozvrátit dosavadní fungující systém zaměstnávání osob se zdravotním postižením bez náhrady, když už stát ukládá zákonem tuto povinnost firmám a její nedodržení tvrdě penalizuje. Tím na ně přenáší svou sociální funkci a místo aby firmy za její splnění odměnil, opak je pravdou. Totéž se pak týká zúžení možnosti plnění této povinnosti na pouhý penalizační odvod nebo přímé zaměstnávání osob se zdravotním postižením, které často nebývá z logických důvodů možné. V tom zásadním se shodujeme s připomínkami kolegů z APPS. Více v přiloženém dokumentu.
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
• Diskuze •
25.03.2011
Vydána nová tisková zpráva :
Viz Tiskové zprávy
Vydána nová tisková zpráva :
Stanovisko Asociace Pracovních Agentur (APA) k diskriminačnímu povinnému pojištění agentur práce nabízenému nově pojišťovnou Uniqa
Viz Tiskové zprávy• Diskuze •
23.03.2011
Vydána nová tisková zpráva :
Viz Tiskové zprávy
Vydána nová tisková zpráva :
Stanovisko Asociace pracovních agentur (APA) k dnešnímu vyjádření MPSV k diskriminačnímu pojištění agentur práce: „MPSV UPOZORŇUJE NA POVINNOST ZÁKONNÉHO POJIŠTĚNÍ AGENTUR PRÁCE“
Viz Tiskové zprávy• Diskuze •
22.03.2011
Vydána nová tisková zpráva :
Viz Tiskové zprávy
Vydána nová tisková zpráva :
Ministerstvo práce se rozhodlo zlikvidovat agenturní zaměstnávání
Viz Tiskové zprávy• Diskuze •
15.03.2011 9:38
Komentář k nálezu Ústavního soudu v návaznosti na pojištění agentur práce
Ústavní soud posuzoval mj. i nesmyslné diskriminační povinné pojištění agentur práce, zavedené novelou Zákona o zaměstnanosti, prosazené vládní koalicí v tzv. legislativní nouzi jako balíček "Úsporných opatření na úseku MPSV ČR". Jak souvisí diskriminační povinné pojištění agentur práce s úsporami státního rozpočtu už asi zůstane navždy záhadou.
Ústavní soud na včerejším zasedání vyhlásil pozastavení platnosti celého balíčku. Tím však bohužel nepadla povinnost diskriminačního pojištění agentur práce, kterou obsahoval. Dal totiž vládě čas do konce roku 2011, aby balíček projednala řádnou cestou. Pokud se jí to povede, zákon bude platit dál (celý text ústavního nálezu). Informace z médií tomu dodatečně daly za pravdu, když nejprve mylně označovaly zákon za zrušený. Podmíněně platí do 31.12.2011.
Asociace pracovních agentur bude v nadcházejícím období pokračovat v intenzivním vyjednávání, aby se nesmyslné diskriminační pojištění z návrhu vytratilo. Protože odborníci na MPSV se zjevně o jeho nesmyslnosti nepoučili.
Chceme, aby se podnikání agentur práce stalo BĚŽNÝM PODNIKÁNÍM se všemi právy i povinnostmi. Tak, jak je to v každém právním demokratickém státě běžné. Proč musí v naší zemi neustále někdo na MPSV vymýšlet nové a nové regulace tohoto úzkého segmentu trhu práce? Vždyť nejsou schopni zajistit ani vymahatelnost stávajících zákonů a pravidel! Vymýšlením nových zákonů situaci určitě nezlepší, jen uškodí poctivým agenturám. A ty nepoctivé, které podnikají často bez povolení MPSV, se nám už dnes smějí a budou se nám smát dál a o to více. Dosavadní každoroční nesystémové byrokratické omezování našeho byznysu musí skončit!
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
Komentář k nálezu Ústavního soudu v návaznosti na pojištění agentur práce
Ústavní soud posuzoval mj. i nesmyslné diskriminační povinné pojištění agentur práce, zavedené novelou Zákona o zaměstnanosti, prosazené vládní koalicí v tzv. legislativní nouzi jako balíček "Úsporných opatření na úseku MPSV ČR". Jak souvisí diskriminační povinné pojištění agentur práce s úsporami státního rozpočtu už asi zůstane navždy záhadou.Ústavní soud na včerejším zasedání vyhlásil pozastavení platnosti celého balíčku. Tím však bohužel nepadla povinnost diskriminačního pojištění agentur práce, kterou obsahoval. Dal totiž vládě čas do konce roku 2011, aby balíček projednala řádnou cestou. Pokud se jí to povede, zákon bude platit dál (celý text ústavního nálezu). Informace z médií tomu dodatečně daly za pravdu, když nejprve mylně označovaly zákon za zrušený. Podmíněně platí do 31.12.2011.
Asociace pracovních agentur bude v nadcházejícím období pokračovat v intenzivním vyjednávání, aby se nesmyslné diskriminační pojištění z návrhu vytratilo. Protože odborníci na MPSV se zjevně o jeho nesmyslnosti nepoučili.
Chceme, aby se podnikání agentur práce stalo BĚŽNÝM PODNIKÁNÍM se všemi právy i povinnostmi. Tak, jak je to v každém právním demokratickém státě běžné. Proč musí v naší zemi neustále někdo na MPSV vymýšlet nové a nové regulace tohoto úzkého segmentu trhu práce? Vždyť nejsou schopni zajistit ani vymahatelnost stávajících zákonů a pravidel! Vymýšlením nových zákonů situaci určitě nezlepší, jen uškodí poctivým agenturám. A ty nepoctivé, které podnikají často bez povolení MPSV, se nám už dnes smějí a budou se nám smát dál a o to více. Dosavadní každoroční nesystémové byrokratické omezování našeho byznysu musí skončit!
Ing.Radovan Burkovič, člen výboru a prezident APA
• Diskuze •
25.02.2011
Shromáždění APA konstatovalo, že přenechání iniciativy v jednáních s orgány státní správy plně jen APPS nepřineslo očekávané benefity jednotného postupu, prezentovaného jedním zástupcem všech agentur práce. Také počty a složení členů APPS i APA nereprezentují šířku a rozmanitost trhu agentur práce.
Výsledkem uplynulých 3 let na poli legislativy jsou jen další a další zdražování povolení k zprostředkování zaměstnání, zpřísňování byrokracie spojené se založením a fungováním agentur práce a zdražování jejich provozu. S APPS hodlá APA nadále úzce spolupracovat za účelem zjednodušení legislativy pro působení agentur práce a odstranění všech dobře známých, doposud opakovaně legislativou neřešených problémů.
APA na svém zasedání mj. schválila změnu Stanov APA, Etického kodexu APA a strategii přijímání nových členů APA. Jejím cílem je rozšíření záběru APA. Jako doposud se bude APA obracet spíše na menší a střední české agentury práce s majiteli, kteří v nich současně pracují. To je také nejmarkantnější znak, kterým se APA liší od APPS.
Asociace Pracovních Agentur obnovila samostatnou činnost
Asociace Pracovních Agentur na zasedání Shromáždění Členů APA dne 25.2.2011 v Praze na Smíchově obnovila svou samostatnou činnost mimo Asociaci Poskytovatelů Personálních Služeb (APPS), kam vstoupila 1.12.2007.Shromáždění APA konstatovalo, že přenechání iniciativy v jednáních s orgány státní správy plně jen APPS nepřineslo očekávané benefity jednotného postupu, prezentovaného jedním zástupcem všech agentur práce. Také počty a složení členů APPS i APA nereprezentují šířku a rozmanitost trhu agentur práce.
Výsledkem uplynulých 3 let na poli legislativy jsou jen další a další zdražování povolení k zprostředkování zaměstnání, zpřísňování byrokracie spojené se založením a fungováním agentur práce a zdražování jejich provozu. S APPS hodlá APA nadále úzce spolupracovat za účelem zjednodušení legislativy pro působení agentur práce a odstranění všech dobře známých, doposud opakovaně legislativou neřešených problémů.
APA na svém zasedání mj. schválila změnu Stanov APA, Etického kodexu APA a strategii přijímání nových členů APA. Jejím cílem je rozšíření záběru APA. Jako doposud se bude APA obracet spíše na menší a střední české agentury práce s majiteli, kteří v nich současně pracují. To je také nejmarkantnější znak, kterým se APA liší od APPS.
• Diskuze •
