Média o nás

Média o nás rok 2016 - 2015 - 2014 - 2013 - 2012 - 2011 - 2010 a starší.

Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy, 15. LISTOPADU 2017

Za tři měsíce zaniklo 544 pracovních agentur. Zničila je změna zákona


Od účinnosti novely zákona o zaměstnanosti, která od konce července zpřísnila pravidla agenturního zaměstnávání, zaniklo 544 agentur práce z původních 1313. Řekl to prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. Novela umožnila mimo jiné postih skrytého zaměstnávání a agenturám uložila mimo jiné povinnost zaplatit půlmilionovou kauci, pokud budou chtít nabízet své služby.

Asociace podle něj nesouhlasí s takovouto likvidací legálních firem, státnímu vyvlastnění majetku bez náhrady. „Možná ministerstvu práce a sociálních věcí, odborům a nadnárodním agenturám práce, které zákon protlačily, připadá normální zničit během tří měsíců půl tisícovce firem podnikání. Sebrat jim tříleté povolení, zrušit živnost, udělat z 544 majitelů a stovek jejich zaměstnanců nezaměstnané,“ uvedl Burkovič.

Zákon podle něj otevřel ještě více dveře mafiím a obchodníkům s lidmi, kteří nastoupí na místo končících agentur práce. „Kdyby nadnárodní agentury práce měly tu sílu a kvalitní nabídku, dávno by menší a střední agentury práce z trhu vytěsnily. To se nestalo. Pohodlnější je legislativní likvidace jasnou veřejnou podporou. Asociace pracovních agentur bude vystupovat všemi prostředky proti konkurenčnímu zneužívání práva v rozporu s legislativou ČR i EU,“ dodal.

„Byznys model některých podnikavců v agenturním zaměstnávání je založen na tom, že využívají mezery v zákonech a vyhýbají se odvodům sociálního a zdravotního pojištění,“ doplnila prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslava Rezlerová. Dělají to podle ní přes machinace s cestovními příkazy, nebo založením několik účelových společností, mezi kterými si každých několik dní převádějí agenturní zaměstnance a pomocí krátkodobých úvazků se placení odvodů vyhýbají. Novela zákona bojuje proti těmto praktikám, poznamenala.

Novela také zvýšila sankce za pochybení agentur. Od změn si MPSV slibovalo to, že na trh budou vstupovat pouze agentury, které mají odpovídající zázemí a jsou schopny zaručit minimální účetní a provozní standardy včetně materiálního vybavení.

Agenturní zaměstnávání bylo v minulosti terčem kritiky, týkající se špatných pracovních podmínek a nízkých mezd pronajímaných pracovníků. Počet pracovníků, které si firmy pronajímají od agentur práce, se za posledních pět let zvýšil o téměř dvě třetiny. Zatímco v roce 2011 agentury poslaly podnikům 171 800 lidí, loni to bylo přes 277 tisíc osob.

Agentury často do firem posílají cizince na práci, o kterou čeští občané nestojí. Podle Asociace pracovních agentur se v Česku kromě čtvrt milionu legálně zaměstnaných agenturních zaměstnanců pohybuje minimálně stejný počet nelegálních pracovníků.

Odkaz


•   Diskuze   

Česká televize, Události v regionech, Ostrava, pondělí 09.10.2017

Zaměstnavatelé zvyšují mzdy




A hostem Událostí v regionech je Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur, přeju dobrý večer.
Dobrý večer vám i posluchačům.

Pane Burkoviči, můžete nám vysvětlit, proč je právě v Ostravě nejvíce nezaměstnaných, čím to je?
Je otázkou, jestli hovořit o nezaměstnanosti v Ostravě, kdy se pohybujeme kolem 4 %, ona nám ekonomická věda říká, že 4 % je v podstatě hraniční. 2 % z toho jsou lidé, kteří mění práci a hledají si novou právě proto, že s tou stávající byli nespokojeni, případně kývli na ty nabídky vyšších mezd, o kterých se hovořilo v předchozí reportáži. A ta druhá 2 %, a bohužel to už jsme si přiznali, po celém světě jsou lidé, kteří prostě pracovat nechtějí. Tak to je.

A to je ten hlavní problém, že pracovat nechtějí nebo je to...
Co se týče Ostravy, my tady máme takovou trošku specifickou situaci v tom, že jsme tady měli hodně takových těžkých, ale pouze manuálních profesí. A teď, když ta výroba nám stále přeskakuje víc do těch kvalifikovanějších, složitějších a náročnějších profesí na vzdělání, tak těch lidí se nám nedostává. Tady, co se týče stávající strukturální nezaměstnanosti, můžete říct, že budeme muset udělat hodně pro to, abychom v různých Univerzitách třetího věku, v doplňkových kurzech, rekvalifikacích dostali ty lidi zpátky do výroby, tam je nejvíce potřebujeme.

A jak velký problém to je, protože jsme slyšeli, že v jedné rodinné firmě tam nabízejí svářečům 60 tisíc průměrně a přitom máme potom zástupce úřadu práce, který říká, že firmy nejčastěji poptávají svářeče, řidiče, že jich je tedy nedostatek.
Právě proto, že je jich takový nedostatek, ty mzdy tam rostou velmi rychlým tempem, my se musíme podívat i na takové vyloženě zbytkové profese typu vysokoškolského nebo středoškolského brigádníka, ten ještě před 2 lety byl rád, když někdo dostal 70 korun hrubého. Dneska, když nemá 100 nebo 110, tak prostě nevyleze z postele, jak se říká lidově, to znamená, tak, jak rostou ty mzdy na těch nejnižších úrovních, tak rostou i na těch nejvyšších. A zaměstnavatelé budou muset přidávat a hlavně měli by se snažit držet si ty zaměstnance, měli by veškerou obsluhu, kterou jim dělají kolem dokola, tak dobře zvažovat, a ekonomizovat práci. To znamená, aby ten svářeč opravdu svářel a veškeré obslužné činnosti hodnocené daleko méně dělal někdo jiný.

Tak zaměstnavatelé v regionu už přidávají, zvyšují mzdy. Platí to napříč všemi obory a nebo ne?
Je to napříč všemi obory, dokonce i to zmiňované pohostinství začalo přidávat, není to jenom ten přesun z té šedé ekonomiky do té klasické, ale je to i o tom, že prostě ti lidi tam nemáte, a pokud nepřidáte, tak nepřijdou. Řekněme si to upřímně, práce v pohostinství není žádný med, buď stojíte v kuchyni ve vedru v zimě, v létě, prostě tak to je, je tam spousta manuálních činností, spousta věcí náročných na zručnost, ale to se tam dá lehce pokazit, jak se říká, když tomu kuchaři vypadne solnička do 30litrového kotle, no, tak prostě je po vývaru. No, a co se týká potom obsluhy, tak samozřejmě od interakce s lidmi přes ty pozdní hodiny, kdy pracujete do pozdních nočních hodin, někdy i do rána.

Děkuji za rozhovor, na shledanou.


•   Diskuze   

Hospodářské noviny, 9. srpna 2017

Levní pracovníci se nakonec mohou prodražit. Řada agentur se podle finanční správy vyhýbá placení DPH


Řada pracovních agentur se podle finanční správy snaží vyhnout placení DPH. Firmám pak hrozí, že daň budou muset odvést ony.

Dalším problémem je, že některé agentury účelově zakládají dceřiné agentury a přesouvají mezi nimi "své" lidi. Za ně pak neodvádějí sociální pojištění.

Této praxi má zabránit kauce, kterou musí zaplatit každá agentura.


Stále více agentur práce se snaží vyhnout placení daně z přidané hodnoty. Finanční správa varuje firmy před půjčováním zaměstnanců od podvodníků. Berní úředníci mohou v takovém případě DPH vymáhat na nich, protože podle zákona ručí za její zaplacení klient stejně jako agentura. "Zjistili jsme daňové podvody v oblasti poskytování pracovní síly," říká Jiří Fojtík z Generálního finančního ředitelství. V současné době finanční správa kvůli daňovým podvodům prověřuje desítky agentur. "Počet zjištěných případů stále narůstá," upozorňuje Fojtík.

Některé agentury si podle něj snižují vysoké zisky inkasované za pronájem svých zaměstnanců vypisováním falešných dokladů na neexistující platby a snižují si tak těmito fiktivními náklady i daň z příjmů. Téměř žádné legální náklady spojené se službami agentur přitom neexistují. K zakrytí daňových podvodů slouží nepřehledné struktury, které agentury za účelem krácení daní vytvářejí. "Agentury práce fungují třeba jen několik měsíců a poté jsou organizátorem nahrazovány dalšími," popisuje Fojtík.

Nepoctivé agentury díky podobným praktikám získávají konkurenční výhodu. "Podvodníci se díky obcházení zákona dostávají konečnou cenou, za kterou pracovníky pronajímají svým klientům, na úroveň, která odpovídá jen nákladům, které mají s poskytnutím zaměstnanců poctivé společnosti. S těmito nekalými konkurenčními tlaky se naši členové na trhu často setkávají," potvrzuje Martin Kupec, výkonný manažer Asociace poskytovatelů personálních služeb, která v Česku sdružuje větší agentury.

Dalším problémem je, že některé agentury se snaží vyhnout odvodům za sociální pojištění, na což doplácejí hlavně zaměstnanci. Účelově zakládají dceřiné společnosti a pracovníci mezi nimi neustále přechází. Pracují přitom pouze na dohodu o pracovní činnosti, za kterou se odvody platit nemusí. "Lidé se stávají obětí takové praxe. Obcházení sociálního pojištění způsobuje, že nejsou pojištěni na důchod a nemocenskou. To je diskriminuje v době nemoci a později i hrozbou nízkého důchodu," varuje Josef Středula, předseda odborových svazů ČMKOS. Takto zaměstnaní lidé si často neuvědomují, že bez smlouvy na hlavní pracovní poměr v budoucnu nedosáhnou například ani na úvěr od banky.

Vývoj počtu agentur práce 2005 - 20017 (zdroj MPSV)

Raději pečlivě vybírat
Podnikatelé by neměli agenturu vybírat pouze podle ceny. Pokud jejich zprostředkovatel pracovní síly neodvede státu DPH a firma, která si od ní zaměstnance půjčuje, si tuto daň odpočte, finanční úřad odpočet neuzná. Navíc bude firma muset velmi pravděpodobně DPH zaplatit za agenturu. "Finanční úřad bude prověřovat, jestli podnikatel mohl vědět, že daň uvedená v daňovém dokladu nebude úmyslně zaplacena nebo se agentura úmyslně dostane do takové situace, kdy daň nemůže zaplatit," vysvětluje Fojtík. Pokud si firma agenturu dostatečně neprověří, může se zapojit do daňových podvodů. Majitelé firem by si měli dát pozor zejména na agentury, které vznikly v nedávné době a nemají obchodní historii, v jejich vedení stojí lidé bez zkušeností v oboru nebo mají zázemí v zemích, kde je cena práce nižší, jako je Ukrajina nebo Bulharsko.

Přísnější podmínky
Vyzrát na podvody kolem poskytování pracovní síly se už delší dobu snaží ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Od konce července platí novela zákona o zaměstnanosti, která má s účelovým zakládáním agentur zatočit. Pro získání povolení k podnikání musí každá nově založená agentura zaplatit kauci půl milionu korun. Již existující agentury musí tuto kauci ministerstvu odvést do poloviny října. Zatím ji zaplatily pouze čtyři agentury z více než dvou tisíc, které na českém trhu působí. Zároveň také firmy nově ručí i za to, že nezaměstnají své pracovníky současně na hlavní pracovní poměr a k tomu ještě jednou přes agenturu. Doposud tak podnikatelé obcházeli limity přesčasových hodin.

S podvody mají bojovat i daňové změny platné od prvního července. V oblasti stavebních a montážních prací už DPH odvádí klient namísto agentury. Ta nyní pouze vystaví daňový doklad, na kterém uvede výši DPH, ale napíše, že výši daně doplní a přizná odběratel. Když se mezi kupujícím a prodávajícím daň neplatí, nemůže docházet ke zneužití jejího odpočtu.

Podle Radovana Burkoviče, předsedy Asociace pracovních agentur, která sdružuje ty malé a střední, jsou ale problém také nelegální agentury, které nemají povolení k podnikání od MPSV. "Tlaky ze strany nelegálních agentur jsou velké, zejména ty cenové. Není normální, když se mě zástupce firmy ptá, jak můžeme být tak drazí. Za hrubou mzdu jednoho agenturního zaměstnance má přece rovnou celou dodávku od podvodníka," tvrdí Burkovič. Protože si s daněmi ani dalšími odvody podvodníci hlavu nelámou, mohou být cenové rozdíly mezi službami velké. "Bývají běžně až 52 procent, na rozdíl od legálních agentur práce navíc nemusí dodržet srovnatelné mzdy svých pracovníků s platy kmenových zaměstnanců objednávajících firem," dodává Burkovič.

Některé agentury kromě toho, že neplatí odvody, najímají pracovníky pouze na dohodu o provedení práce. To přitom agentury ze zákona dělat nesmějí. "Podle zákona agentury práce mohou dočasně přidělit k výkonu práce u firmy pouze ty zaměstnance, se kterými uzavřely pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti," potvrzuje Jiří Vaňásek, náměstek MPSV pro řízení sekce zaměstnanosti. Přesto na dohodu o provedení práce podle informací finanční správy v České republice pracují desítky tisíc lidí, a to zejména v dělnických profesích.

Odkaz


•   Diskuze   

Česká televize, Dobré ráno, Ostrava, pondělí 19.06.2017

Beseda o letních brigádách




Po shlédnutí první části nalezne v seznamu pod videozáznamem další 2 záznamy na odkazech "Beseda: Brigády", kde je detailněji probrána otázka smluv, mezd, a zahraničních brigád.

Hodně odpovědí na různé otázky diváků je písemně v záznamu z TV chatu z pondělí 19. června 2017.    


•   Diskuze   

iDnes.cz > Finance, 9. června 2017 1:00

Kauce půl milionu a konec práce přes více agentur. Novinka budí emoce


Pro někoho pohroma, pro jiné rozumné řešení. Novela zákona o zaměstnanosti vyvolává rozporuplné názory. Významně totiž mění fungování agentur práce. Je to dobře, nebo špatně?

Kauce ve výši půl milionu korun, zákaz práce pro více agentur a povinnost zaměstnat odpovědného zástupce. To jsou tři zásadní body novely, které vyvolávají bouřlivé diskuse mezi personalisty. Někteří mluví o likvidaci zvláště malých regionálních agentur, jiní jsou přesvědčeni, že to vyčistí trh od podvodníků. Nejdiskutovanější je nově zavedená povinnost složit kauci ve výši 500 tisíc korun. „Stávající agentury by měly tuto kauci složit do 3 měsíců od nabytí účinnosti novely. Kauce má být prostředkem k zajištění finanční způsobilosti agentur a především pak k zamezení vzniku účelově založených agentur,“ vysvětluje znění zákona advokát Petr Glogar z advokátní kanceláře PwC Legal.

Podle předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karla Havlíčka ale zavedení kauce nejenže nevyřeší problém nelegálních pseudoagentur působících v šedé zóně, ale naopak podstatně znevýhodní menší firmy a způsobí jejich zánik. “Kauci mají navíc do tří měsíců zaplatit i stávající agentury práce, nikoli jen nově vstupující na trh. Jedná se o nepřípustné retroaktivní působení zákona. Všechny agentury mají v současnosti povolení na dobu maximálně tří let a doběh této lhůty by tedy rozhodně neměl být vázán na složení kauce,“ míní Karel Havlíček.

Nesouhlasí s ním ale Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup a prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb. „Zaměstnávat velké počty lidí pro jiné firmy znamená pro agenturu obrovskou zodpovědnost. Domnívám se tedy, že takovouto činností by se měly zabývat pouze společnosti s dostatečným finančním zázemím, které poskytnou agenturním zaměstnancům maximální garanci, že nepřijdou o své výplaty. Nebála bych se to připodobnit k bankovnictví, kde jsou rovněž na provozovatele služeb kladeny ze strany státu vysoké nároky na odborné a finanční zázemí,“ říká Jaroslava Rezlerová.

U jedné firmy pouze přes jednu agenturu
Novela také omezuje práci u několika agentur zároveň. Podle advokáta Petra Glogara totiž v praxi dochází k tomu, že zaměstnanec má smlouvu u více agentur práce, které ho přidělují ke stejnému uživateli, tedy firmě. Jeho odměna je v rámci takzvaného zaměstnání malého rozsahu nižší než 2 500 korun. Z této částky se neodvádí zákonné pojištění, a tak může docházet k ochuzování veřejných rozpočtů.

Na to namítá Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur, že jde o kriminalizaci doposud běžného chování agenturních zaměstnanců, kteří přecházejí mezi agenturami práce v průběhu měsíce. „Třeba mladík z Brna, studující v Praze, který si našel brigádu u jednoho obchodního řetězce, a to přes týden v metropoli a o víkendu doma, pokaždé přes jinou agenturu, bude mít už smůlu. Do zákona toto navrhly velké nadnárodní agentury práce a netají se s tím. Tak se totiž potírá konkurence,“ tvrdí Radovan Burkovič.

Jaroslava Rezlerová to odmítá. „Návrh omezení pracovat v jednom měsíci u více agentur se týká pouze práce u jednoho uživatele, tedy firmy. Takže zmiňované brigádníky nijak neomezuje a naopak je chrání. Tato regulace je výsledkem chování podvodníků, kteří si zřídili několik agentur a soustavným přesouváním pracovníků mezi jednotlivými s.r.o. se vyhýbají odvodům sociálního a zdravotního pojištění,“ říká personalistka.

S jejím názorem souhlasí také Ondřej Wysoglad, ředitel personální společnosti Adecco ČR. „Věřím tomu, že veškeré kroky a úpravy v legislativě vyřeší mimo jiné i problém takzvaných seskupených agentur, kdy jedna větší agentura pod sebou shromažďuje další, což se děje především v severomoravském regionu. Tyto agentury zaměstnávají své pracovníky na dohodu o pracovní činnosti, přestože u nich pracují celý rok v řádu několika tisíc hodin. Díky propojenosti agentur může zaměstnanec každý měsíc pracovat pod záštitou jiné spřátelené agentury, čímž se jednotlivé subjekty vyhýbají zákonným povinnostem odvádět za pracovníky sociální dávky a daně,“ dodává Ondřej Wysoglad.

Odpovědný zástupce musí mít pracovní smlouvu
Upravený zákon zakotvuje též povinnost, aby odpovědný zástupce působící u agentury práce byl u této agentury zaměstnán. „Musí uzavřít s odpovědným zástupcem pracovní poměr, a to v rozsahu nejméně 20 hodin týdně. Vztah mezi odpovědným zástupcem a agenturou práce má být tedy založen pracovní smlouvou a ne dohodou,“ vysvětluje advokát Petr Glogar. Podle Radovana Burkoviče jde ale opět o komplikaci. „Znám řadu malých agentur o pár lidech, kde odpovědného zástupce dělá rodinný příslušník, který tak vypomáhá a má jiné zaměstnání. Může se stát, že jeho zaměstnavatel nebude s jeho dalším úvazkem souhlasit. Navíc to bude znamenat pro malé agentury desítky tisíc korun navíc,“ míní Radovan Burkovič.

Zmiňuje ještě další finanční zátěž, a to desetinásobně dražší poplatky za tříleté povolení činnosti. Toto povolení je v současnosti vydáváno na tři roky za 5 tisíc korun. Po uplynutí tříleté lhůty se platí znovu. Nyní je požadován jednorázový poplatek 50 tisíc korun bez časového omezení. Vztahuje se na všechny druhy povolení, tedy i na zaměstnávání cizinců a vývoz českých zaměstnanců do zahraničí. Přitom velká část agentur se zaměstnáváním cizinců ani českých občanů v zahraničí vůbec nezabývá, a toto povolení tedy nepotřebuje.

Ochrana zaměstnanců nebo zvýhodnění nadnárodních firem?
Senát novelu schválil včera a nyní už zbývá jen podpis prezidenta. „Z obsahu novely je patrné pokusit se chránit zaměstnance jakožto závislou, slabší stranu pracovněprávních vztahů a eliminovat možné obcházení předpisů upravující odvody za zaměstnance. Nově zavedená kauce však může vyvolávat rozpory, zda je tímto přístupem možné měnit zavedená pravidla hry,“ míní advokát Petr Glogar.

Karel Havlíček k novince dodává: „Jedná se požadavky, jejichž splnění přímo ohrožuje existenci stovek legálních a poctivých agentur práce a ve svém důsledku zvýhodní velké nadnárodní firmy. A bohužel způsobí i masivní nárůst nelegálního pracovního trhu.“ Novela dopadne na všech více než dvanáct set českých agentur práce, které mají povolení k dočasnému přidělování zaměstnanců. Nejvíce agenturních zaměstnanců, kterých je v republice zhruba půl milionu, je přitom možné najít v automobilovém průmyslu a ve stavebnictví.

Odkaz


•   Diskuze   

Hospodářské noviny, pátek 01.06.2017 07:41 hod.

Agentury práce čeká "čistka". Novela zákona zavede půlmilionové kauce i vyšší pokuty

•Těsně před schválením je novela zákona o zaměstnanosti. Má vyzrát na agentury, které obchází zákony a neplatí daně.
•Podle ministerstva práce a sociálních věcí některé agentury obchází zákon tím, že zakládají menší dceřiné firmy a přehazují si v nich zaměstnance. Díky tomu za ně nemusí platit daně a sociální pojištění.
•Novela má obcházení zákona zastavit především pomocí půlmilionové kauce. Tu budou muset nově skládat všechny pracovní agentury. To se ale nelíbí antimonopolnímu úřadu.


Trh agenturního zaměstnávání čeká jedna z největších změn za celou novodobou historii. V Senátu už leží novela zákona o zaměstnanosti, od níž si ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) slibuje, že zamezí nekalému podnikání, kterého se v současné době dopouští řada pracovních agentur. Senátoři ji mají schvalovat příští týden. "Cílem je vyčistit trh od agentur, které využívají mezer v zákoně," shrnuje v jedné větě viceprezident Asociace poskytovatelů personálních služeb a ředitel třetí největší agentury na trhu Adecco ČR Ondřej Wysoglad.
Hlavní zbraní, která by měla zmíněnému obcházení zákona zabránit, je zavedení půlmilionové kauce. Tu bude muset nově zaplatit každá vznikající i již zaběhnutá agentura. Zvýší se i pokuty za prohřešky. Kauce má odradit problémové firmy od toho, aby účelově zakládaly dceřiné pracovní agentury. Tímto způsobem se totiž podle MPSV některé snaží vyhýbat placení sociálního a zdravotního pojištění a daní za své zaměstnance. Na to si stěžují i odborové asociace. Podle nich některé velké společnosti zakládají menší agentury, mezi kterými své pracovníky neustále přemisují, a ti tak oficiálně odpracují méně hodin. Díky tomu jim agentury nemusí dávat smlouvu na hlavní pracovní poměr, pouze dohodu o pracovní činnosti. Proto pojištění ani daně platit nemusí.
"Podvodné agentury si přitom od firem, pro které pracovníky poskytují, účtují částku, která s náklady na sociální pojištění počítá. Peníze si ale agentura nechá," popisuje postup předseda ČMKOS Josef Středula. Podle něj na podvodné chování doplácí právě i pracovníci, kteří bez smlouvy na hlavní pracovní poměr přicházejí o řadu výhod. Nemohou například dosáhnout na úvěr od banky.

Infografika - Vývoj počtu agentur práce v letech 2008 - 2016.

Půlmilionový poplatek
Přestože ministerstvo práce připravilo opatření proti podvodným praktikám, nedokáže vyčíslit, kolik agentur se takto chová. Proto zavedení kauce kritizuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). "Jedná se o naprosto obecná tvrzení, která nejsou doložena žádnou konkrétní analýzou prokazující nutnost zavedení kauce. Například není uvedeno a doloženo, v jaké výši vznikly daňové úniky. Nejsou také předloženy důkazy o jejich vzniku, nejsou uvedeny ani konkrétní agentury, které byly za protiprávní jednání postiženy," uvedl v připomínce k návrhu zákona Jiří Plachý z ÚOHS. Podle úřadu vytváří novela zákona bariéru hospodářské soutěže, protože vysoké "vstupní" poplatky mohou ztížit nebo znemožnit vstup drobných podnikatelů na trh i jejich fungování zejména v některých regionech.

Majitelé menších agentur se již na změnu zákona, která by měla vstoupit v účinnost ještě letos, připravují a shánějí peníze na zaplacení kauce. "Pomohla nám banka, která od nás odkoupila zatím neproplacené faktury. Chybějící peníze, které ještě máme v obratu, tedy nahradíme bankovním úvěrem. Novela výrazně prodraží podnikání jako takové," říká René Kuchař, majitel agentury Student, jež v okolí Prahy zprostředkovává zaměstnání asi pro 3000 lidí ročně.

Agentury zaměstnají cizince
V Česku se podle ministerstva práce poradenstvím v této oblasti zabývá téměř dva tisíce společností - mezi lídry trhu patří Manpower, Randstat či Grafton. Agentury firmám poskytují své zaměstnance především na krátkodobé sezonní práce - loni takto firmám pronajaly přes 300 tisíc pracovníků. Hledají také vhodné kandidáty na volná pracovní místa, a to například i na manažerské pozice. Podle prezidenta Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče zákon dopadne hlavně na malé firmy: "Počet agentur práce se zcela jistě zredukuje. Odpadnou ti malí a střední. Kdo nezaplatí, přijde o povolení. Až dvěma miliony korun bude navíc pokutováno doposud běžné chování agenturních zaměstnanců, kteří přecházejí mezi agenturami v průběhu jednoho měsíce."

Přestože malí a střední hráči na trhu novelu spíše kritizují, vítají novou možnost zaměstnávat cizince ze zemí mimo EU a pronajímat je klientům. "Firmy nyní nemají kapacitu ani prostor pro administrativu spojenou s náborem cizinců. Novela urychlí proces získávání nových zaměstnanců," popisuje Wysoglad z firmy Adecco. Agenturní zaměstnávání cizinců zákon z roku 2012 zakázal kvůli problémům se zvýšenou kriminalitou a také proto, že agenturou zaměstnaní cizinci měli v českých firmách v minulosti horší platové podmínky než kmenoví zaměstnanci. Toho se odpůrci novely bojí i nyní. Problém je navíc kvalita pracovníků. Největší problémy s nedostatkem dělníků řeší výrobní firmy. Zde agentury evidují poptávku téměř po 80 tisících volných pracovních místech.

Markéta Řeháková, Adam Váchal
•   Odkaz na článek •   •     Diskuze   •  

iDnes.cz > Ekonomika, 21. května 2017 6:00

Stejná práce, jiné peníze. Komu se vyplatí dělat pro stát a komu pro firmu?


Dělají sice úplně stejnou práci, ale peníze za ni dostanou různé. Záleží jen na tom, jestli pracují pro stát, nebo v soukromé firmě. Zatímco stát dokáže mnohem lépe zaplatit zaměstnance ve zdravotnictví či uklízečky, soukromé firmy naopak dávají výrazně víc ajákům, právníkům či účetním.

Právě u lékařů a zdravotních sester jsou podle Informačního systému o průměrném výdělku rozdíly v odměňování nejvyšší. Zatímco třeba medián platu lékaře specialisty ve státním zařízení je přes 67 tisíc korun, v organizacích, které se neřídí platovými tabulkami, je prostřední mzda o dvacet tisíc nižší. „Příčinou jsou právě platové tabulky. Ve fakultních nemocnicích se jimi musí řídit povinně, ale v soukromých nemocnicích, včetně krajských akciovek, jsou mzdy zaměstnanců to první, na co většina manažerů sáhne, pokud potřebuje snížit náklady,“ říká Michal Sojka z České lékařské komory. Rozdíly se netýkají jen lékařů, ale i dalšího personálu. Třeba sestry bez specializace mají ve státních zařízeních o 40 procent víc než jejich kolegyně ze soukromých. Jak ale tento týden upozornil hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek, v krajských nemocnicích jsou ve výdělcích vedoucích lékařů dramatické rozdíly. U primářů se mzda liší i víc než čtyřnásobně.

Ministerstvo se do mzdové politiky soukromníků nechce míchat
Komora proto nyní usiluje, aby se odměňování zdravotníků sjednotilo. Tedy aby ve všech nemocnicích – bez ohledu na zřizovatele – platily pro personál státní platové tabulky. „Pacienti by měli mít právo, aby je ošetřoval stejně zaplacený personál. Chápeme to jako nástroj k zajištění kvalitní péče,“ říká Sojka. Ministerstvo zdravotnictví nechce úroveň mezd v nestátních zařízeních komentovat. „Patří to plně do mzdové politiky zaměstnavatelů,“ říká mluvčí resortu Štěpánka Čechová. Ale chybějící pracovníci nijak nenutí šéfy nestátních špitálů, aby mzdy zvedly. Naopak, rozdíl mezi státem a „nestátem“ se od roku 2011 ještě prohloubil. Zdravotníci přitom chybí napříč všemi profesemi. „Nejcitelněji se situace projevuje zejména u zdravotních sester u lůžka,“ dodává Čechová.

IT specialistům stát nevoní
Na vyšší peníze si ve státních službách přijdou také jinak mizerně placené uklízečky. „Pokud jsou součástí nemocnic opakovaně dotovaných z veřejných rozpočtů, mají se obvykle velmi dobře ve srovnání s těmi ostatními. I jim je totiž placeno tabulkově, bez ohledu na efektivitu,“ říká Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur. „Zatímco soukromník může personálu zaplatit jen to, na co má, státem vlastněné zařízení si dovolí žít dlouhodobě na dluh a lidem vyplácet to, co si vyvzdorují,“ dodává.

Naopak u soukromých firem se mají lépe zejména ajáci, a to bez ohledu na specializaci. A také účetní či právníci, třeba podnikoví právníci či specialisté na legislativu berou u soukromníků o 13,5 tisíce víc. IT specialisté se do služeb státu nehrnou ani přesto, že těm nejlepším slibuje vláda dvojnásobný tabulkový nástupní plat. Navíc nabírání lidí do státní správy ztížil služební zákon. „Výběrová řízení se kvůli němu neúměrně protahují. Část nově nabraných zaměstnanců navíc při čekání na přezkoušení zůstává v nejnižších platových třídách – klidně i několik měsíců. To není příliš motivující,“ říká analytik LMC TomᚠErvín Dombrovský.

Neodpovídající plat má více než polovina českých zaměstnanců
„Nespravedlivost odměňování je v českých poměrech jedno z nejcitlivějších témat, které pociuje nadpoloviční většina českých zaměstnanců. A nevyhýbá se ani státní správě,“ doplňuje Dombrovský. Ne pro všechny se však hodí práce ve státní sféře. „Rozhodně ji nedoporučuji plošně jako kariérní start. Pozice zde vnímám jako vhodné pro ty, kteří upřednostňují jistotu pracovního místa před vlastními kariérními ambicemi. Profesní růst ve státní sféře je omezený a přesně naplánovaný,“ říká Ladislav Kučera, ředitel personálně poradenské společnosti Hays. Srovnání, které bere v úvahu medián (tedy hodnotu, která rozděluje zaměstnance na dvě stejné poloviny, z nichž jedna bere víc a druhá méně) pro každou profesi, může být mírně zavádějící. Třeba kvůli odlišnému počtu zaměstnanců v jednotlivých sférách či délce odpracované doby.

Zároveň je však důležité. Podle aktuálního průzkumu společnosti LMC mezi více než tisícovkou respondentů je právě vidina vyšší mzdy tím, co motivuje zaměstnance ke změně místa zdaleka nejčastěji. Přiměla by k odchodu čtyři pětiny lidí. A to bez ohledu na sektor. Rozdíl soukromého sektoru od státní sféry se v průzkumu také projevil. Možnost kariérního růstu a dalšího vzdělávání by motivovala k odchodu mnohem víc zaměstnance u soukromníků než těch pracujících pro stát.

Odkaz


•   Diskuze   

Česká televize, Události v regionech, Ostrava, pátek 21.04.2017

Letních brigád bude dost





Reportហ   


•   Diskuze   

E15 11.04.2017 08:16

Stát může zničit malé pracovní agentury půlmilionovou kaucí

Na zprostředkovatele pracovních sil se v Česku obracejí hlavně výrobní závody. Agenturním zaměstnáním prošlo v roce 2015 kolem 250 tisíc lidí.

Podle Světové konfederace zaměstnanosti bylo v České republice přes agenturu zaměstnáno jedno procento pracující populace, zatímco v roce 2011 to bylo sedm desetin procenta. Průměrný podíl agenturního zaměstnávání v Evropě činí 1,9 procenta. Trh agentur práce může výrazně změnit novela zákona o zaměstnanosti, kterou by mohli poslanci schvalovat zítra. Zpřísňuje pokuty za porušení pravidel a především zavádí pro všechny agentury povinnost složení 500tisícové kauce. To by mohlo být problematické pro menší agentury.

V Česku nabízí agenturní zaměstnávání 1200 firem. Polovinu trhu přitom představuje pouhých 26 velkých společností sdružených v Asociaci poskytovatelů personálních služeb. Ti s novelou souhlasí. „Navržené změny jsou rozumným kompromisem,“ říká prezidentka APPS a zároveň ředitelka ManpowerGroup ČR Jaroslava Rezlerová. Naopak zástupci malých agentur, které působí většinou v okresních i menších městech, se obávají likvidace. „Jestliže vytlačíte malé agentury z trhu, přibude nelegální práce. Nelegálních zprostředkovatelů se změny nedotknou,“ tvrdí prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Agenturní zaměstnanci podle sektorů, rok 2017

Ministerstvo práce a sociálních věcí, které novelu předkládá, chce prý posílit postavení seriózních agentur práce, které neporušují právní předpisy. „Cílem je zajistit, aby na trh agenturního zaměstnávání vstupovaly pouze ty agentury, které disponují minimálním odpovídajícím zázemím,“ uvádí ministerstvo v důvodové zprávě. Na stole je pozměňovací návrh k novele, který z ní sporné kauce vyjímá. Podle jeho autorky Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) kauce bezdůvodně brání vstupu na trh menším hráčům. V České republice nejčastěji hledají agenturní zaměstnance automobilky a další výrobní firmy.

Velké výrobní a logistické společnosti podle některých odhadů mají dvacet procent zaměstnanců najatých přes agenturu. Oproti jiným zemím se agenturní zaměstnávání poměrně málo uplatňuje v restauračních a hotelových službách. Osmnáct procent agenturních zaměstnanců u nás jsou studenti.



•   Diskuze   

Paralelní Polis, Praha, úterý 11.04.2017 16:30

Diskuze Stát versus Práce

Diskutují (zleva po směru hodinových ručiček):
- Ing. Radovan Burkovič - podnikatel a spoluvlastník pracovní agentury JOB-centrum Ostrava, prezident Asociace pracovních agentur ČR
- Urza - anarchokapitalista, programátor a bloger
- Pavol Lupták, etický hacker, spoluzakladatel Paralelní Polis.
Další otevřená diskuze v Paralelní Polis navázala tématem na nedávné události ve firmě Rohlik.cz. Kvůli podezření z protiprávního zaměstnávání do jejího skladu vtrhla 10.3. cizinecká policie a bez obvinění odvedla 85 lidí, čímž ochromila chod firmy.
Byla to prasárna nebo legitimní akce? Je ochrana pracovního trhu proti přílivu pracujících ze zahraničí prospěšná nebo škodlivá? Je v pořádku, že stát omezuje pracovní vztahy na několik rigidních kategorií typu zaměstnanec, zaměstnavatel nebo živnostník?

Záznam diskuse na Youtube, 1:25 h.    

•   Diskuze   

Dotyk.cz a Deník.cz, pátek 31.03.2017

Podvodné agentury snižují dovozem nelegálních zaměstnanců cenu práce

V Česku v současnosti pracuje nejvíc cizinců od vzniku České republiky. Vedle legálních pracovníků ale neustále přibývá případů neoprávněného zaměstnávání cizinců, kteří pracují za podstatně jiné mzdové náklady. Vliv to může mít mimo jiné na platový vývoj.

Policie včera oznámila, že při třídenní akci odhalila 262 cizinců, kteří v Česku pracovali nelegálně. Kontroly se uskutečnily ve všech regionech. Při jiné kontrole policisté na začátku března zadrželi 85 lidí v pražském skladu firmy Rohlík.cz, 74 jich bylo vyhoštěno.

Podle ministra vnitra Milana Chovance přibývá v Česku případů nelegálního zaměstnávání cizinců, což chce řešit jednak novelou zákona o pobytu cizinců, jednak novelou týkající se agentur práce. „Přidělávají nám vrásky na čele, protože více než 2000 agentur na Českou republiku je opravdu velmi vysoké číslo," citovala Chovance ČTK.

„Neřešíte problém"
S Chovancem ostře nesouhlasí Asociace pracovních agentur, sdružující agentury poskytující dočasnou pracovní výpomoc. Podle ní tyto změny problém nelegálního zaměstnávání nijak neřeší. „Připravovaná novela zákona o zaměstnanosti dopadá pouze na legální agentury práce. Vůbec nepostihuje ty nelegální, které figurovaly například v případu Rohlík.cz," uvedl pro Deník prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

„Novela zavádí pro každou agenturu, která chce legálně podnikat, kauci 500 tisíc korun, nebo zakazuje u agenturních zaměstnanců řetězit pracovní smlouvy. Tím pouze znevýhodňuje legálně podnikající subjekt vůči pseudoagenturám," tvrdí Burkovič.

Podle asociace jde v případech, jako byl mediálně proslavený zásah v Rohlíku, o problém „kradené práce". „Místo agenturního zaměstnávání podle zákona o zaměstnanosti uzavírají pseudoagentury bez platného povolení od Generálního ředitelství Úřadu práce dohody o provedení práce s lidmi a smlouvy o dílo s firmami. Ušetří tak firmám až 52 % mzdových nákladů," uvádí Asociace pracovních agentur.

„Nelegálové snižují cenu práce o obrovské peníze. Zaměstnavatel, který si sjedná legální agenturu, je povinen jí nahlásit výši svých hrubých mezd, aby agenturní zaměstnanci pracovali za stejných podmínek jako zaměstnanci firmy. Legální pracovník navíc odvede z každé stokoruny 11,56 Kč na zdravotní pojištění a dalších 15 procent ze superhrubé mzdy na daně. Ze stovky mu tak zbude něco málo přes 60 korun. Nelegál nic takového neřeší," uvádí Burkovič.

Ilustruje to i na kauze Rohlíku, kde policie podle jeho názoru postupovala správně. „Ukrajince s polskými pracovními vízy sem nedovezla legální agentura práce, ale pseudoagentura, která tyto lidi dodala Rohlíku na základě smlouvy o díle. To je ale obcházení zákona - pokud máte svou balící linku, na ní lidé balí potraviny do vašich obalů a řídí se ve všem vašimi pravidly, těžko můžete tvrdit, že vám agentura dodala nějaké dílo. Pokud by všech 85 lidí pracovalo v Rohlíku za těchto podmínek rok, ušetřili by firmě ročně 5,5 milionu na mzdových nákladech," tvrdí Burkovič. V počtu legálních pracovních agentur podle něj problém není, protože ten odpovídá současné vysoké poptávce po pracovní síle.

Ministr vnitra Chovanec uvedl, že s vedením firmy Rohlík.cz jednal. Podle něj si nestěžovali na zásah policie, ale chtěli řešit metodiku, jak legálně získat zaměstnance z ciziny. "Udělali jsme právní rozbor této kauzy a chci jednoznačně říci, že stojíme za postupem policie," uvedl Chovanec.

"Nemůžeme se vyjadřovat k právnímu názoru ministerstva, který známe jen zprostředkovaně. Jsme toho názoru, že o finální interpretaci by měl rozhodnout soud, pokud dříve ministerstvo práce a sociálních věcí inkriminovaný paragraf samo nezpřesní," uvedla mluvčí Rohlík.cz Michala Gregorová.

Cizinci přicházejí
Podle dat zveřejněných letos v lednu Českým statistickým úřadem počet cizinců v Česku od roku 2011 roste. „V roce 2015 tu pracovalo 407 tisíc cizinců, což je nejvíc v historii České republiky. Zaměstnaných občanů cizí státní příslušnosti tu bylo 323 tisíc, živnostníků pak 84 tisíc," uvedla předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Zatímco počty zaměstnaných cizinců se podle statistického úřadu zvýšily od roku 2006 o 172 tisíc, počty živnostníků stagnovaly. Tři čtvrtiny cizinců zaměstnaných v Česku pocházely podle dat z roku 2015 ze zemí Evropské unie. Bezmála polovinu z nich (46 %) tvořili Slováci, v posledních letech ale výrazně přibylo i pracujících Rumunů a Bulharů.

Jaroslav Krupka


•   Diskuze   

LIDOVKY.CZ > ZPRÁVY > DOMOV, 20. BŘEZNA 2017

Ukrajinci proudí z Polska. Na tamní vízum čekají týden, na české i půl roku


Výrazem „czeski film“ Poláci popisují situaci, která je nepřehledná a těžko se v ní hledá smysluplné vodítko. Jako v „českém filmu“ si musejí připadat polské agentury práce, které dodávají do Česka levné a spolehlivé pracanty z východu – Ukrajince. Zatímco se hospodářská a průmyslová lobby předhánějí, kolik jich potřebujeme, ve skutečnosti je pro české firmy pololegální „polská ulička“ často jedinou možností, jak rychle přetáhnout zaměstnance.

Na problém poukázal nedávný zásah ve firmě Rohlík.cz, během něhož policisté zadrželi 85 Ukrajinců, které do Česka vyslala polská firma. Dle zjištění LN nejde o ojedinělý exces, by oficiální statistiky neexistují. „Podle mého odhadu se k nám takto dostávají tisícovky cizinců. Polská cesta totiž pomáhá plnit pozice v českých firmách, na které dlouhodobě nemáme lidi,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup a prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb.

Podobně to vidí i Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur. „Kauzy jako Rohlík.cz budou pokračovat a dějí se denně po celé zemi. Jen se o nich neví tolik,“ dodává.

Na fakt, že polská cesta může být stále oblíbenější, upozorňuje i Hospodářská komora ČR. „Firmy trápí akutní nedostatek lidí, a dokud stát nezjednoduší zaměstnávání cizinců, mohou se podobné případy opakovat,“ míní mluvčí komory Miroslav Diro.

Přetahování zaměstnanců z Polska je rizikové. Vyslání v rámci EU musí totiž probíhat na základě jasně daného vztahu mezi firmou a úkolem v cizí zemi, který zaměstnanec vykonává. Jenže mnoho Ukrajinců k nám míří s polským kontraktem rovnou, aniž by v Polsku předtím pracovali. Českým firmám tak hrozí, že Ukrajince s „polskými papíry“ odhalí kontrola cizinecké policie a najatí gastarbeitři skončí s výjezdním příkazem v pase. „Je to sice nelegální, ale vidím problém v české vládě, že to dlouhodobě neřeší. Proto to úplně neodsuzuji,“ upozorňuje Rezlerová.

Dostat do Česka legálně zaměstnance z Ukrajiny je ale čím dál složitější. Oproti Polsku, které pracovní víza vyřídí často během týdne, trvá českým úřadům legislativní kolečko i půl roku. Česku tak kvůli nedostatku dělníků v některých profesích hrozí, že se v mezinárodní konkurenci propadne.

VOJTĚCH WOLF, BLAHOSLAV HRUŠKA

Odkaz


•   Diskuze   

Rádio ZET, neděle 26.03.2017

Kauza Rohlík.cz je jen kapkou v moři. Nelegálních agenturních zaměstnanců v ČR je 300 tisíc


Před dvěma týdny zadržela cizinecká policie v pražském skladu firmy Rohlik.cz 85 lidí, kteří byli v Česku zaměstnáni v rozporu s právními předpisy. Podle e-shopu se jednalo o agenturní zaměstnance z Polska. Samotná Asociace pracovních agentur přiznává, že se české firmy kvůli situaci na trhu práce často uchylují mimo zákon. Počet nelegálních agenturních zaměstnanců je pak podle ní i vyšší než počet legálních agenturních zaměstnanců.

Za minulý rok bylo legálních agenturních zaměstnanců v České republice čtvrt milionu. Podle prezidenta Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče je počet nelegálních agenturních zaměstnanců ještě o 50 tisíc vyšší. Předpokládá, že jich je na 300 tisíc. „Je to veliké číslo, hlavně v tom okamžiku, kdy si uvědomíte, kolik každý člověk vydělává peněz, kolik by z toho odváděl sociální a zdravotní pojištění a daně z příjmu. Veškeré tyto peníze buď nejsou vůbec..., anebo to všechno odchází do ciziny,“ řekl na rádiu Zet.

V konečném důsledku na tom tratí stát a firma zaměstnávající nelegální pracovníky na tom naopak vydělává. Peníze neodvede ani zaměstnanec, ani firma, která díky tomu může dát nelegálnímu zaměstnanci o to menší mzdu.„Řekněme si to na příkladu. Pokud dáme člověku 100 korun hrubého na hodinu, tak on by z toho správně měl odvést 11,5 koruny sociálního a zdravotního pojištění a pak nějakých 23 korun daně z příjmu, zůstalo by mu tedy něco pod 70 korun. Tyto věci mu odpadají. Pokud už je registrovaný a dodala ho pseudoagentura, tak maximálně odvede jen 15 procent, nebo nic,“ vysvětloval Burkovič, podle kterého jsou nelegální agenturní zaměstnanci pro firmu levnější až o 52 procent.

Firmy jako viníci i oběti
Na problematiku se však podle Burkoviče lze dívat ze dvou úhlů pohledu. Firmy jsou situací na trhu práce často dohnány k těmto praktikám. Je tak otázkou, jestli je zastavování přílivu zahraničních zaměstnanců správnou cestou ve chvíli, kdy je v Česku velmi nízká nezaměstnanost. „Ekonomická teorie říká, že máme 2 procenta lidí, kteří nebudou nikdy pracovat, pak máme 2 procenta lidí na trhu, kteří právě mění práci, takže jsou momentálně nezaměstnaní a hledají si něco nového. To je běžný tržní pohyb. Až nad ty 4 procenta ve státě se jedná o nezaměstnanost. Jestliže se v Praze pohybujeme na 2,4 %, tak ta nezaměstnanost není, takže my ty lidi potřebujeme,“ řekl.

Cestou, jak by stát nemusel přicházet o peníze, tak je podle Burkoviče zjednodušení udělování pracovních víz. „Když se podíváme vedle za severní hranici, tak Poláci to dělají jednoduše. Nevydává se žádné vízum na žádost. Prostě jen ohlásíte, že chcete tohoto a tohoto Ukrajince, dodáte jeho doklady a do 14 dnů máte v ruce pro něj pracovní vízum. To je něco, čemu s naší procedurou 8, 9,12 měsíců nedokážeme vůbec konkurovat. To je vina vlády, ta to nezvládla,“ řekl.

ˇ Iva Horáková ˇ Michaela Hofmanová ˇ


Právo a Novinky.cz, neděle 19.03.2017

Čtrnáctihodinové směny o víkendech a 50 korun na hodinu. I tak se v ČR pracuje


Česká ekonomika se bez pracovníků z ciziny neobejde. Problémem ale zůstávají „agentury“, které je do Česka dohazují bez řádného povolení, navíc za podmínek jak z předminulého století.

Na praktiky takových dohazovačů, často jsou to také cizinci, opakovaně poukazují seriózní zaměstnanecké agentury. Potvrzují to i zjištění Státního úřadu inspekce práce.
„V ČR stále panuje vykořisování. Zaměstnavatel či nelegální agentura za ně neodvádí zdravotní a sociální pojištění. Kontroly se zabývají zavedenými agenturami, ale nelegální zóna postihům uniká,“ potvrdila Právu generální ředitelka personální agentury Manpower Group a předsedkyně Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslava Rezlerová.
Když se shrnou poznatky inspektorů, vychází z toho jasný obraz: ilegální zprostředkovatelé práce, mnozí z Polska, sem bez patřičných povolení přivezou pracovníky a ti dělají za 50 korun na hodinu, až čtrnáctihodinové pracovní směny i o víkendech, bez jakýchkoliv zaměstnaneckých práv, v nevyhovujících podmínkách.
Za takové peníze přitom firma už nesežene ani studenty na brigádu. Inspekce zjišuje, že proti stálým dělníkům berou pracovníci přes dohazovače oficiálně i třikrát méně. Je to dané rovněž tím, že ilegální pracovníci jsou z části vypláceni bokem a neodvádí se za ně zdravotní a sociální pojištění.

Zákon: agenturní musí brát stejně
Metoda promluv a letíš na umlčení funguje, protože cizinci zde bývají bez prostředků. Firmy, které je zaměstnávají, dělají, že o ničem nevědí, že je to starost zprostředkovatele, což je ale podle inspektorů okatý alibismus. Podnik totiž ze zákona musí agenturním zaměstnancům platit srovnatelné výplaty jako kmenovým pracovníkům.
Obě asociace pracovních agentur, které u nás existují, ale jen za rok 2016 poslaly inspektorátu práce čtyři stovky podnětů na ilegální zaměstnávání, z celkového počtu pěti set, které inspekce obdržela. Celkem inspekce práce za čtyři roky, od roku 2012, zjistila deset tisíc nelegálně zaměstnaných osob.
Podle Rezlerové v tažení proti ilegálním agenturám dostatečně pružně nekooperují jednotlivé složky státu, tedy cizinecká policie, finanční úřady a inspektorát práce. Zdůraznila, že samotný inspektorát práce novodobé otrokáře jen těžko může dostihnout.
Když agentura dodržuje zákony, tak přes ni zaměstnaní skladníci si podle viceprezidenta Asociace poskytovatelů personálních služeb Ondřeje Wysoglada běžně v celorepublikovém průměru vydělají za běžnou pracovní dobu kolem 23 tisíc korun měsíčně hrubého, obchodní zástupci přes 30 tisíc za měsíc, programátoři i 60 tisíc měsíčně.
„Srovnatelné mzdové podmínky ale často nejsou zdaleka dodržovány. V jednom z případů dostávali kmenoví zaměstnanci firmy vyrábějící pro automobilky 147 korun na hodinu a zaměstnanci agentury práce 51 korun,“ informoval už loni v červnu na parlamentním semináři náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček. Zaměstnavatel v tomto případě od úřadu dostal pokutu necelých 900 tisíc korun.
Podle inspektorátu byly loni patrné nelegální aktivity hlavně polských zprostředkovatelů práce.
„Máme problém s predátory v dohazování zaměstnanců, kteří se sem stahují z Polska, ale i z Moldavska či z Ukrajiny. Jak je to vůbec možné, že sem mohou jen tak dovážet lidi?“ ptal se loni na půdě Parlamentu prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

16 kontrol denně
Odpovědí inspekce bylo, že zvýší počet kontrol. Letos jich chce úřad inspekce práce realizovat minimálně 8500. Za dva měsíce už provedl tisíc prověrek, při kterých inspekce zjistila 126 nelegálně zaměstnaných osob, z toho 30 občanů ČR, sedm EU a 89 cizinců. V přepočtu to průměrně vychází na šestnáct kontrol na jeden pracovní den.
Jedna z těchto šár vedla do výrobny baget v Praze. Výsledkem bylo vyhoštění dvanácti Ukrajinců. Nebo minulý týden při akci v pražském skladu internetového obchodu Rohlík.cz policie odhalila desítky ilegálních pracovníků. Firma se brání s tím, že šlo o řádné zaměstnance polské firmy, která za ně odváděla sociální a zdravotní pojištění. Jejich mzda se v přepočtu měla pohybovat okolo 20 tisíc Kč. Proti rozhodnutí policie se bude odvolávat.
„Zásadní chyba chápání agenturních zaměstnanců je, že jsou přece levnější. Neměli by být. Výhodou pro firmy je větší flexibilita v nabírání lidí přes agentury. Ale neměla by to být cena práce,“ opakovala Právu Rezlerová.
„Agenturní zaměstnanci mohou být výhodní i za zákonných podmínek. Hodí se například při rozjezdu start-upů nebo u zprostředkování flexibilních krátkodobých úvazků pro ženy na rodičovské,“ sdělil ředitel Adecco ČR Ondřej Wysoglad.

Jiří Ginter

•   Odkaz na článek •     Diskuze •  

Aktuálně.TV, DVTV, pátek 17.03.2017 20:00

Vláda dotlačila Rohlík.cz do situace, kdy nemohl jednat jinak, chce jen přežít, říká Burkovič




TomᚠČupr si najal na smlouvu o dílo firmu, která mu žádné dílo nedodala, Rohlík.cz si vzal jen pracovníky, ne stroje, ne zařízení, nic, co by po nich zůstalo, říká prezident Asociace personálních agentur Radovan Burkovič. V Česku je prý 150 000 volných pracovních míst, která by se mohla hned obsadit, ale není kým. Podle jeho názoru vláda dotlačila Rohlík.cz do situace, kdy nemohl jednat jinak, protože firma se jen snaží přežít na trhu.

Rozhovor    

•   Diskuze   

ČTK, Verlag Dashöfer, čtvrtek 16.03.2017

Na hraně zákona


Kvůli nedostatku zaměstnanců na trhu práce a nepružné regulaci zaměstnávání sahají české firmy často po řešeních na hraně zákona i za ní.

Firmy využívají kolize legislativy pracovní a legislativy pobytové, kde jsou rozdílné výklady ministerstev práce (MPSV) a vnitra. V souvislosti s případem razie cizinecké police ve skladech e-shopu Rohlik.cz to uvedla Asociace pracovních agentur (APA).

Podle asociace se v ČR kromě čtvrt milionu legálně zaměstnaných agenturních zaměstnanců na trhu práce pohybuje minimálně čtvrt milionu nelegálních pracovníků. Nedostatek pracovníků a tvrdá regulace zaměstnávání, zejména vůči cizincům ze zemí mimo EU, vede české firmy k tomu, že sahají po řešeních na hraně zákona. "Využívají jednak kolize legislativy pracovní a legislativy pobytové (rozdílné výklady MPSV a ministerstva vnitra), jednak své nepostižitelnosti, pokud u nich pracují lidi nelegálně, prostřednictvím různých pseudoagentur," uvedl prezident APA Radovan Burkovič.

"Zatímco MPSV podle zákona o zaměstnanosti umožňuje, aby tady cizí zaměstnanci pracovali, tak ministerstvo vnitra tvrdí, že na základě evropských schengenských víz, které vydávají jednotlivé státy, to neplatí. Opírá se přitom ve výkladu o zákon o pobytu cizinců," dodal prezident APA.

Podle jednatele Agentury Student a člena výboru APA René Kuchára tvoří Ukrajinci s polskými vízy v Čechách určitý fenomén. "To, co se stalo v Rohlíku.cz, je jen kapka v moři. Takových Ukrajinců jsou tady minimálně desítky tisíc. Podobných případů se staly už desítky, ale nejsou mediálně známé," řekl.

Polsko za uplynulé dva roky podle APA vydalo přes 900.000 tzv. schengenských víz. Ty opravňují jejich držitele podle směrnice EU pobývat na území EU dva roky, z toho šest měsíců pracovat přímo v Polsku nebo tři měsíce v jiné zemi EU.

Podle ManpowerGroup je zásadní informace, do které země má zaměstnanec vízum. "Vízum, které se váže k jedné zemi, není platné v jiné. Pokud má například zaměstnanec vízum pouze do Polska, není použitelné pro naši zemi. Nesdílíme názor, že vízum do Polska platí v celé EU, protože Polsko je součást EU," uvedl manažer ManpowerGroup Jiří Halbrštát. "Aby cizinec mohl pracovat legálně v České republice, musí být držitelem platného pracovního povolení pro ČR," dodal ředitel personální společnosti Hays Ladislav Kučera.

•     Diskuze •  

Novinky.cz > E15, 16. března 2017 07:58

Nízká nezaměstnanost drtí firmy, Ukrajinců nepřichází dost


Nízká nezaměstnanost a nekončící hospodářská konjunktura nutí firmy, kterým chybějí zaměstnanci, aby si pomohly, jak umějí. Často i využíváním skulin v zákoně. Mimo jiné proto, že jak podle Svazu průmyslu a dopravy, tak podle Hospodářské komory v praxi příliš nefunguje vládní projekt na legální přijímání Ukrajinců. Potřebujeme obsadit kolem 140 tisíc volných pozic, vzkazují zaměstnavatelské svazy ministrům. Odbory ale varují, že za tímto voláním může být jen snaha získat levnou pracovní sílu.

České firmy se rok od roku více spoléhají na pracovníky ze zahraničí. Momentálně je zájem o gastarbeitery enormní. Oficiální vládní projekty ovšem selhávají, a tak při zaměstnávání cizinců přibývá problémů i střetů se zákonem. Pro představu – do začátku února třeba Hospodářská komora vyřídila 398 žádostí zaměstnavatelů o 2733 pracovníků z Ukrajiny. Řada z nich na pozvání k pohovoru na konzulát ve Lvově čeká i půl roku. Celkově stanovená roční kvóta pro Ukrajince je pět tisíc lidí, a podle odhadů by se i při nynějším pomalém náboru vyčerpala během tří měsíců. Vláda tedy učinila ústupek, měsíční kvóta pro přijímání žádostí o pracovní povolení pro Ukrajince může vzrůst z nynějších čtyř set na osm set lidí.

Počet cizinců, pracujících v ČR, rok 2017

Zatímco zaměstnavatelům se nelíbí podle nich pomalá oficiální reakce na jejich potřeby, odbory jsou ostře proti „dovozu cizinců“. Odboráři tvrdí, že zaměstnavatelé mají zájem jen o nekvalifikovanou pracovní sílu, Hospodářská komora zase, že podniky potřebují zaměstnance, kteří mají alespoň výuční list. Například švadleny nebo nástrojáře. Od minulého týdne hýbe Českem kauza společnosti Rohlík.cz. V jejím skladu policie zadržela pětaosmdesát cizinců a většinu z nich čeká vyhoštění. Majitel firmy se ovšem brání, podle něj měli potřebná povolení. Policie kontruje.

„Tyto osoby disponují vízy, ale pro jinou republiku než Českou, a na jejich základě tedy nemohou být v Česku zaměstnány,“ vysvětluje mluvčí pražské policie TomᚠHulan. Skladníci jsou zaměstnanci polské agentury práce s polskými vízy pro EU. A teď nejspíš i oběmi rozdílného výklad zákonů, rozdílných stanovisek ministerstev práce a vnitra. Podle prezidentky Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslavy Rezlerové se český trh agenturního zaměstnávání obecně dělí na čistý, kde se dodržují zákony, dále na ty, kteří využívají mezer v zákonech, a nově i na ty, kteří spolupracují s polskými agenturami. V této šedé zóně se může pohybovat i kolem sto tisíc lidí. Firmy se kromě Ukrajinců snaží na český trh práce přilákat také Rumuny a Bulhary. Ti ale podle Tomáše Surky, ředitele personálně poradenské společnosti McRoy Czech, mají vyšší požadavky jak na mzdu, tak na zajištění ubytování či dopravy než Ukrajinci.

Kvůli situaci na trhu práce české firmy často sahají po řešeních na hraně zákona i za ní. Využívají kolize legislativy pracovní a legislativy pobytové, kde jsou rozdílné výklady ministerstev práce a vnitra. Podle Asociace pracovních agentur nedostatek pracovníků a tvrdá regulace zaměstnávání, zejména vůči cizincům ze zemí mimo Evropskou unii, vedou české firmy k tomu, že sahají po řešeních na hraně zákona. „Využívají jednak kolize legislativy pracovní a legislativy pobytové, jednak své nepostižitelnosti, pokud u nich pracují lidé nelegálně prostřednictvím různých pseudoagentur,“ soudí prezident asociace Radovan Burkovič.

Skryté agenturní zaměstnávání v ČR, rok 2017

Ministerstvo práce podle zákona o zaměstnanosti umožňuje, aby cizí zaměstnanci z takzvaných třetích zemí v Česku pracovali na základě evropských schengenských víz, ministerstvo vnitra naopak tvrdí, že taková praxe možná není. Ve svém výkladu se opírá o zákon o pobytu cizinců. Tento zmatek se dotýká především Ukrajinců s polskými vízy. Ti se v poslední době stávají určitým fenoménem, podle odhadů expertů na trh práce jsou jich v Česku minimálně desítky tisíc. Křiklavým příkladem je čerstvá kauza firmy Rohlík.cz. Podle Asociace pracovních agentur vydalo Polsko za uplynulé dva roky přes 900 tisíc schengenských víz. Ta opravňují jejich držitele podle směrnice EU pobývat na území unie dva roky, z toho šest měsíců pracovat.

Náplast na mezery v zákonech a nekalé praktiky při zaměstnávání cizinců by podle vlády a poslanců z řad vládní koalice mělo přinést zpřísnění pravidel agenturního zaměstnávání. Změny má zakotvit novela zákona o zaměstnanosti, o které by dolní komora parlamentu měla jednat už zítra. Předloha počítá například s tím, že pracovní agentury, pokud budou chtít nabízet své služby, budou muset zaplatit půlmilionovou kauci. A především – dopustí-li se pochybení - zaplatit mastné pokuty. O jejich výši se teprve bude rozhodovat. Ministerstvo práce si od změn slibuje, že na trh budou vstupovat pouze ty agentury, které mají odpovídající zázemí.

Počty pracujících cizinců dle krajů ČR, rok 2017

Novela by měla také zjednodušit udělování povolení ke zprostředkování práce. Souběžná úprava zákoníku práce zase podle jejích autorů omezí „obcházení předpisů“ u pracovní doby, v odměňování a v oblasti sociálního a zdravotního pojištění. Odpovědnost za podmínky bude mít i zaměstnavatel, u něhož budou agenturní pracovníci pracovat. K návrhu poslanci podali řadu pozměňovacích návrhů. Třeba sociálnědemokratický poslanec Václav Klučka by chtěl zákonem umožnit postih takzvaného zastřeného zprostředkování zaměstnání, tedy zajišování pracovních sil bez respektování zákonných podmínek.

Poslankyně Radka Maxová (ANO) by zase chtěla podobně jako sociální výbor sněmovny upravit režim dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání kvůli nemoci nebo úrazu. Právě agenturní zaměstnávání bylo v minulosti terčem kritiky kvůli špatným pracovním podmínkám či nízkým mzdám. Počet lidí, které si firmy pronajímají od agentur práce, se za posledních pět let zvýšil o 62 procent. Zatímco v roce 2011 agentury poslaly podnikům 171 800 lidí, loni to bylo 277 400 osob.

Expert: Stát by měl Ukrajince přesvědčit, že nepotřebují pochybné prostředníky
Velká část Ukrajinců v České republice shání uplatnění za pomoci prostředníků, pro které se vžil termín klienti. „Jde zhruba o polovinu lidí z Ukrajiny, kteří se sem za prací dostanou,“ tvrdí sociolog Michal Nekorjak, jenž se před časem této problematice podrobně věnoval. Dříve se stávali klienty jedinci, kteří se v novém prostředí dobře zorientovali. Postupně se jejich role profesionalizovala a nyní působí prostřednictvím firem schopných zaměstnat stovky lidí. Přestože mezi metody klientů patří i vydírání, například v podobě zadržování mezd nebo odebírání dokumentů, nelze podle Nekorjaka jejich počínání generalizovat jako nekalé.

Někteří s pracovníky jednají férově, jiní se k nestandardnímu jednání uchýlí třeba v případě, že jsou ohroženy jejich investice, vysvětluje expert. Jisté však je, že na vrcholu tohoto systému prostředníků stojí skupiny organizovaného zločinu, které do něj postupně pronikly s vidinou nového byznysu. „Fungují na principu klasického výpalného, poskytují ochranu,“ podotýká Nekorjak. Prostředníci jsou totiž snadno zranitelní, konkurence je veliká, dodává. Podle Nekorjaka se nedá určit, jak velká část Ukrajinců pracuje prostřednictvím klientů v Česku nelegálně.

Od vstupu ČR do Schengenu se podle něj ale situace pozměnila. V dnešní době je poměrně časté, že mají pracovníci pobytové dokumenty v pořádku, ale nejsou dodržována pravidla pro jejich zaměstnávání. Stejně tak je těžké říci, jak detailně jsou čeští zaměstnavatelé s těmito skutečnostmi obeznámeni, a zda o to stojí. Nekorjak je přesvědčen, že čím transparentnější pravidla pro zaměstnávání cizinců stát určí, tím bude situace lepší. „K prvnímu kontaktu mezi zájemci a klienty dochází už na Ukrajině. Lidé tam mají pocit, že musí použít neformální cesty, a nepříliš průhledný systém je v této představě udržuje,“ uzavírá.

Odkaz


•   Diskuze   

Novinky.cz > Kariéra, 15. března 2017 11:19

Nedostatek lidí řeší firmy i na hraně zákona


Kvůli situaci na trhu práce české firmy často sahají po řešeních na hraně zákona i za ní. Využívají kolize legislativy pracovní a pobytové, kde jsou rozdílné výklady ministerstev práce (MPSV) a vnitra. V souvislosti s případem razie cizinecké police ve skladech e-shopu Rohlik.cz to uvedla Asociace pracovních agentur (APA).

Podle asociace se v ČR kromě čtvrt miliónu legálně zaměstnaných agenturních zaměstnanců na trhu práce pohybuje minimálně čtvrt miliónu nelegálních pracovníků. Nedostatek pracovníků a tvrdá regulace zaměstnávání, zejména vůči cizincům ze zemí mimo EU, vedou české firmy k tomu, že sahají po řešeních na hraně zákona.

MPSV umožňuje, vnitro nikoli
„Využívají jednak kolize legislativy pracovní a legislativy pobytové (rozdílné výklady MPSV a ministerstva vnitra), jednak své nepostižitelnosti, pokud u nich pracují lidé nelegálně prostřednictvím různých pseudoagentur,” uvedl prezident APA Radovan Burkovič. „Zatímco MPSV podle zákona o zaměstnanosti umožňuje, aby tady cizí zaměstnanci pracovali, tak ministerstvo vnitra tvrdí, že na základě evropských schengenských víz, která vydávají jednotlivé státy, to neplatí. Opírá se přitom ve výkladu o zákon o pobytu cizinců,” dodal.

Podle jednatele Agentury Student a člena výboru APA René Kuchára tvoří Ukrajinci s polskými vízy v Čechách určitý fenomén. „To, co se stalo v Rohlíku.cz, je jen kapka v moři. Takových Ukrajinců jsou tady minimálně desítky tisíc. Podobných případů se staly už desítky, ale nejsou mediálně známé,” řekl Českému rozhlasu.

Záleží, do které země vízum je
Polsko za uplynulé dva roky podle APA vydalo přes 900 tisíc tzv. schengenských víz. Ta opravňují své držitele podle směrnice EU pobývat na území EU dva roky, z toho šest měsíců pracovat přímo v Polsku nebo tři měsíce v jiné zemi EU. Podle ManpowerGroup je zásadní informace, do které země má zaměstnanec vízum. „Vízum, které se váže k jedné zemi, není platné v jiné. Pokud má například zaměstnanec vízum pouze do Polska, není použitelné pro naši zemi. Nesdílíme názor, že vízum do Polska platí v celé EU, protože Polsko je součást EU,” uvedl manažer ManpowerGroup Jiří Halbrštát. „Aby cizinec mohl pracovat legálně v České republice, musí být držitelem platného pracovního povolení pro ČR,” dodal ředitel personální společnosti Hays Ladislav Kučera.

Cizinecká policie minulý čtvrtek zadržela při kontrole v pražském skladu firmy Rohlik.cz 85 lidí. Policisté o víkendu vydali rozhodnutí o vyhoštění z ČR pro 74 z nich. S dalšími 11 osobami bylo správní řízení o vyhoštění zahájeno. Podle policejního mluvčího Tomáše Hulana měli pracovníci dlouhodobé vízum, které jim umožňovalo pohybovat se po zemích EU po dobu tří měsíců například jako turisté, nemohou tu ale být zaměstnáni. Podle e-shopu šlo o agenturní pracovníky, nikoli zaměstnance firmy.

Odkaz


•   Diskuze   

Česká televize ČT24 pořad Devadesátka 90´, středa 15.03.2017 přepis pořadu

Firmy hledají skuliny v zákoně, jak zaměstnat černou pracovní sílu ze zahraničí. Host: Radovan Burkovič

Kauza firmy Rohlík.cz už od minulého týdne hýbe Českem. Policie v jejím skladu zadržela 85 cizinců – většinu z nich čeká vyhoštění. Majitel společnosti se ale brání, že pro práci měli potřebná povolení. Podle resortu práce existují případy, kdy cizincům stačí pouze povolení k pobytu a nemusí mít pracovní víza, jak žádá ministerstvo vnitra. Hosté pořadu Devadesátka na ČT24 se nicméně shodli, že firma Rohlík je jen maličká ukázka toho, co se děje jinde ve větších počtech, a vypovídá o černém trhu zaměstnávání.

Potraviny firma Rohlík.cz rozváží už dva a půl roku. Na konci února vyřídili miliontou objednávku, ale od minulého týdne je provoz omezen. Cizinecká policie tady ve čtvrtek při zásahu zadržela 85 cizinců. „Tyto osoby disponují vízy, ale pro jinou republiku než je Česká republika a na základě takových víz nemohou být tyto osoby v Česku zaměstnány,“ říká mluvčí pražské policie TomᚠHulan.
Skladníci jsou zaměstnanci polské agentury práce s polskými vízy. Firma ale tvrdí, že na tato povolení mohou v Česku pracovat. „Jsou to zaměstnanci polské firmy, která za ně odvádí sociální a zdravotní pojištění. Jak ostatně potvrdila nedávná kontrola polského inspektorátu práce,“ hájí se majitel firmy Rohlík.cz TomᚠČupr.

Policie už začala pracovníky vyhošovat. Podle Rohlíku ale na stejném principu funguje řada dalších společností, což potvrzují i představitelé pracovních a personálních agentur. Rozdíl je podle nich jen v tom, kdo zákon vyloženě porušuje a kdo si jen hledá skulinku, jak ho obejít. Každopádně to ale pro mnohé firmy představuje řešení v situaci, kdy je na trhu 150 tisíc neobsazených pracovních míst a systém vydávání českých víz pro Ukrajince, který měl situaci pomoci řešit, nefunguje. „Zákon připouští výjimku, kdy cizinec nemusí mít povolení k zaměstnání (zaměstnaneckou ani modrou kartu) v případě, že je svým zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb,“ vysvětluje mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň. Zákon o pobytu cizinců ministerstva vnitra se dá ale vykládat opačně.

„V rámci EU existuje přeshraniční poskytování, to není problém, ale musí tady ta firma vykonávat dílo. Jestliže tady přijede stavební firma a bude tady se svými stroji, nástroji a lidmi stavět pro vás dům, tak je to v pořádku. Může tady klidně přijet s Ukrajinci s polskými vízy, to není žádný problém. Ale v Rohlíku, ti Ukrajinci tam pracují mezi běžnými zaměstnanci a v ten okamžik tedy dělají to, čemu se říká agenturní zaměstnávání. Jenže jakmile máte agenturní zaměstnance, tj. lidi, kteří vám dávají pouze práci, tak si je musíte najímat agenturním způsobem,“ říká prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
A to podle něho Rohlík neudělal a postupoval tedy nelegálně. „Státní úřad inspekce práce tomu říká zastřené agenturní zaměstnávání. Tváříte se, že máte autobus, ale ve skutečnosti máte osobní auta,“ dodává.

Rohlík sice argumentoval tak, že pouze využívá zákona o zaměstnanosti, který umožňuje legální dočasnou práci, paragraf 98 písmeno K. Jenže podle Burkoviče tento paragraf hovoří právě o tom, že to musí být lidé, kteří jsou usazeni v jiné zemi a tady v Česku poskytují služby v rámci nějaké firmy, která tady například „něco staví a dělá to s vlastními lidmi, vlastními stroji a na vlastní riziko“.
„Ale pokud tady máte zaměstnance, kteří se pohybují ve vašem skladu, vaše potraviny skládají do vašich přepravek, předávají je do vašich aut a rozvážejí je zákazníkům, tak oni nedodávají nic jiného než svou práci a toto je agenturní zaměstnávání,“ vysvětluje Burkovič.

V Česku může podle odhadů pracovat na černo i několik set tisíc cizinců
Za pravdu dává Burkovičovi prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslava Rezlerová. „Vidím to ale tak, že firma spíše využila mezery v zákoně. Zákon ale rozhodně porušila firma, která tam ty zaměstnance dodala, a to jsou dvě různé věci. Jestli dnes mluvíme o agenturním zaměstnávání, tak to má jasné náležitosti, které musí jak uživatel, tak dodavatel pracovní síly, tedy agentura dodržovat. Jestliže některou z těchto vlastností smluvní poměr nesplňuje, tak to nemá nic společného s agenturním zaměstnáváním,“ říká.
Otázka, zda si může tedy firma Rohlík od zahraniční společnosti najímat práci, by si podle ní zasloužila větší debatu. Upozorňuje totiž na to, že český právní řád tohle neřeší. „Máme na trhu práce v České republice významný podíl tak zvaných černých nebo šedých typů zaměstnání, které právně ani zaměstnání nejsou, protože to je formou smluv o dílo. A tady se vlastně schovává to, co jinak specializovaná firma dodává jako práci s přidanou hodnotou, pod obyčejný pracovní výkon, který dělají i běžní zaměstnanci firmy. A v tomhle ohledu je to špatně,“ potvrzuje Rezlerová.
Podle ní může být zaměstnaných v Česku až dvě stě tisíc i více cizinců bez patřičných povolení k výkonu práce. Kolik přesně, to ale nikdo neví, míní. „Je tady velká skupina Ukrajinců, kteří tady pracují na černo, všichni to obecně ví a nyní tady přibývají další, prostřednictvím polských agentur,“ říká. A dodává, že český trh agenturního zaměstnávání se tak obecně dělí na ten čistý, kde se dodržují zákony, dále na ty, kteří využívají mezer v nich, a nově i na ty, kteří spolupracují s polskými agenturami. A v této šedé zóně se může podle ní pohybovat i dalších sto tisíc lidí.

Podle obou odborníků může za špatnou situaci vláda. „Český stát je původce toho, co se tady stalo. Rohlík je v tom jen maličká ukázka toho, co se děje jinde ve větších počtech a je to o celém černém trhu zaměstnávání. Máme v rámci EU skoro nejnižší nezaměstnanost, volná pracovní síla na trhu téměř neexistuje a to, že vláda velmi tvrdošíjně s velkou podporou odborů odmítá pustit do země regulované, v systému prověřené pracovníky, třeba z Ukrajiny, to tuto situaci způsobilo,“ říká Rezlerová.
Burkovič pak dodává, že chyba je i v tom, že vláda do republiky láká zahraniční zaměstnavatele bohatými pobídkami a ti tady pak staví továrny a následně s hrůzou zjišují, že nemají lidi. „Podíváme-li se na Amazon minulého roku, tak ten dnes vozí denně 60 autobusů ze severních Čech, aby vůbec měl nějaké zaměstnance ve skladech. Vždy je to nesmysl, postavit u Prahy, v místě s nejvyšší zaměstnaností lidí, obrovský sklad pro čtyři tisíce zaměstnanců a pak je vozit přes čtvrt republiky,“ vysvětluje.

Pracovní víza v Česku pod kontrolou mafie?
Navíc jde i o to, že udělování českých pracovních víz na Ukrajině je zřejmě pod kontrolou mafie. Stojí si zatím Rezlerová, ale potvrzuje to i šetření reportéra Radiožurnálu Janka Kroupy.
„Kdyby to byla jen mafie na Ukrajině, tak je to ještě vlastně docela dobré. Ten problém se ale netýká bohužel jen Ukrajiny. My jsme zjistili fakt, že o českých vízech kupříkladu v Bělorusku spolurozhoduje společnost, kterou vlastní ruský miliardář a oligarcha Oleg Děripaska, což je blízký spolupracovník Vladimíra Putina. Jinými slovy, české zpravodajské služby opakovaně varovaly ministerstvo zahraničí, že ruská zpravodajská služba má pod kontrolou, kdo do Česka přijede z Běloruska,“ říká Kroupa.

Podle něho to funguje tak, že se český stát rozhodl udělování víz, respektive část služeb kolem tohoto procesu, svěřit externí společnosti, která bude přijímat žádost o víza, zpracovávat je a předávat do Česka už jen k vyřízení. „Problém ale nastává v tom, že ve chvíli, kdy vy se nedostanete k tomu předání žádosti, tak se nedostanete do Česka, protože český stát o tom nebude rozhodovat,“ vysvětluje.
A na Ukrajině? „Tam to funguje tak, že český stát outsourcuje službu náběru žádosti a vy se musíte objednat na český zastupitelský úřad. A abyste se dostal do služby, musíte se na internetu zaevidovat,“ vysvětluje Kroupa.
Na Ukrajině tak existují firmy, které zajistí, že pro určitého člověka místo obsadí. „Oni mají tak zvané klikače, což je velmi pravděpodobně skupina osob, kteří klikají, nebo je to sofistikovaný počítačový program, ale zkrátka mají kontrolu a obsadí všechna místa. Lidé pak musí kontaktovat je, že se chtějí dostat do Česka a že se potřebují objednat a tohle objednání je v rukou těch firem,“ dodává.

Místo 30 až 1500 eur za vízum
Za to, že se do systému dostanou, samozřejmě zaplatí. Běžný poplatek České republice za vyřízení žádosti se pohybuje kolem 30 euro, ovšem v tomto případě lidé zaplatí nejméně dvě stě eur a jsou i takoví, kteří musí uhradit až 1500 euro. „My tomu říkáme, kde je poptávka, tak se vytvoří nabídka. Jestliže my nedokážeme zvládnout poptávku legálním způsobem, tak se nelze divit, že si to zabezpečí firmy jinak,“ říká k tomu Burkovič.
Česká vláda přitom loni v létě schválila program, který měl do země dostat kvalifikované Ukrajince. „Ano, ale řekněme si, v jakých to bylo počtech. Řádově pár stovek, možná tisíců lidí. Jestliže nám ale chybí sto padesát tisíc zaměstnanců, tak to je jako plivnutí do moře,“ připomíná Burkovič.

mor
•   Odkaz na článek •     Diskuze   •  

ČTK, Verlag Dashöfer, středa 15.03.2017

Cizinci na českém pracovním trhu – dnes bychom se bez nich neobešli, ledaže by pracovali všichni dnes evidovaní na ÚP a nezaměstnanost v ČR by tak byla opravdu nulová


Každý třetí cizinec či cizinka, kteří jsou v Česku zaměstnaní, dělá nekvalifikované a pomocné práce. Na místech, kde je potřeba kvalifikace, je pak čtvrtina ze zahraničních zaměstnanců a zaměstnankyň. Zbývající síly vykonávají polokvalifikované činnosti.

Tyto údaje vyplývají z publikace o životě cizinců v Česku, kterou vydal Český statistický úřad. Podle údajů bylo v roce 2015 v ČR na 323 000 zahraničních zaměstnanců, tři čtvrtiny z nich pocházeli z EU. Nejpočetnější skupinou jsou Slováci. Největší díl cizinců našel uplatnění ve zpracovatelském průmyslu.

Migrace do Česka je hlavně ekonomická, cizinci do země přijíždějí za prací. Kolik jich podniky zaměstnávají, ale úřad práce od roku 2012 nezveřejňuje. Tehdy totiž dostal nové informační systémy, které statistiku nezaznamenávaly. I když se později úředníci vrátili ke staronovým programům, aktuální údaje na web generální ředitelství úřadu nedává. Podle jeho mluvčí Kateřiny Beránkové jsou k dispozici jen kvalifikované odhady. Z nich vycházejí i statistici. Beránková poukázala také na to, že úřad práce má na starosti povolení k práci, modré a zelené karty řeší ministerstvo vnitra.

Mezi lety 2004 až 2008 zahraničních sil v Česku přibývalo. Jen v roce 2008 počet zaměstnanců ze zemí mimo EU přesáhl o pár tisíc počet pracovníků z EU, kteří vždy převažovali. V roce 2008 evidoval úřad práce podle ČSÚ bezmála 284.600 zaměstnaných cizinců. Z nich 143.600 přijelo ze států mimo unii.

Po nástupu krize cizinců na českém trhu práce výrazně ubylo, a to hlavně těch ze třetích zemích. Úřady jim přestaly vydávat povolení. V posledních letech zahraniční zaměstnanost roste. V roce 2015 počet překročil 323.200, z toho 245.000 lidí dorazilo z EU.

Největší skupinu zahraničních zaměstnanců tvořili Slováci. V Česku jich v roce 2015 pracovalo přes 150 300. Následují Ukrajinci, těch v zemi mělo zaměstnání zhruba 41.850. V roce 2008 jich v ČR pracovalo na 81.000.

Téměř třetina sil z EU a víc než pětina ze třetích zemí se uplatnila ve zpracovatelském průmyslu. Podle statistiků se v poslední době dostává do popředí sektor administrativních a podpůrných činností. Práci v něm našlo 14 procent zaměstnaných cizinců, valná většina pocházela z EU.

Ve zpracovatelském průmyslu v roce 2015 dělalo 77.000 euroobčanů a 17.000 cizinců ze třetích zemí. Ve stavebnictví našlo uplatnění 33.000 pracovníků z EU a kolem 10.000 ze států mimo unii. Ve vědě a v odborných profesích působilo na 18.000 euroobčanů a kolem čtyř tisíc cizinců mimo unii. Na 25.000 lidí z unie a asi 10.000 odjinud mělo práci v obchodu či při údržbě a opravách vozidel.

Nekvalifikované práce v roce 2008 dělalo 71.000 lidí ze třetích států a 9000 z EU. V roce 2015 už bylo v Česku na nekvalifikovaných místech 66.000 euroobčanů a 26 000 lidí ze zemí mimo unii. Kvalifikované činnosti předloni provádělo 60.000 cizinců z osmadvacítky a 16.000 z dalších zemí.

•     Diskuze •  

echo24.cz, úterý 14.03.2017

Zmatek na ministerstvech. Kauza rohlik.cz upozornila na mezeru v zákoně

Ačkoliv podle policie cizinci s pracovním vízem z jiné země EU v České republice pracovat nemohou, zákon o zaměstnanosti z pera ministerstva práce a sociálních věcí nic takového nezakazuje. Na mezeru v české legislativě významně upozornil až případ společnosti rohlik.cz zakladatele Tomáše Čupra, kde policie ve čtvrtek zajistila 85 lidí a hrozí jim vyhoštění. Rohlik.cz se však brání a říká, že zákon neporušil a že Ukrajince zaměstnával legálně.

Dávat práci cizincům s polskými vízy je podle mluvčí společnosti rohlik.cz Michaly Gregorové možné a legální na základě českého zákona o zaměstnanosti a Smlouvy o založení Evropského společenství. Právě na základě této smlouvy Evropská unie podle společnosti rohlik.cz vydává víza, na které je v Polsku umožněno i pracovat. „Na základě zákona o zaměstnanosti § 98, písm. k) mohou cizinci zaměstnávaní v Polsku pracovat i u nás. Podobný případ řešil nedávno Evropský soudní dvůr a postavil se na stranu holandského podnikatele,“ uvedla pro Echo24 mluvčí společnosti Michala Gregorová.
O tom, že takové vízum, které cizince na území EU opravňuje pracovat, existuje, se zmiňuje i Asociace pracovních agentur. „Víza opravňují jejich držitele dle Evropské směrnice pobývat na území EU 2 roky, z toho 6 měsíců pracovat přímo v Polsku nebo 3 měsíce v jiné zemi EU,“ uvádí v tiskovém prohlášení prezident asociace Radovan Burkovič.

Rohlik.cz zaměstnával lidi nelegálně
Důležitým argumentem firmy rohlik.cz je, že spolupracovala s polskou agenturou, která k ní na základě smlouvy o dílu posílala lidi na práci. Pokud by tak činila agentura česká, porušení zákona by v tomto případě bylo podle Burkoviče nezpochybnitelné.
Zásadní informací je to, že spolupráce probíhala na základě tzv. smlouvy o dílo, což je podle Burkoviče dokladem toho, že firma činila v rozporu se zákonem. „Vykonávají zde agenturní zaměstnávání, nezhotovují žádné dílo, což jako skladníci ani nemohou. Pseudoagentura tak učinila v rozporu se zákonem o zaměstnanosti a rohlik.cz s ní podepsal Smlouvu o dílo, čímž se oba dopustili zastřeného agenturního zaměstnávání,“ uvedl pro Echo24 dále Burkovič.
„Pokud by to tak nebylo, očekával bych, že firma již ve čtvrtek odpoledne zveřejní tři zásadní dokumenty, které každá firma, která cizince zaměstnává legálně, musí mít. A těmi jsou kopie pracovního povolení, dohoda o dočasném přidělení agenturních zaměstnanců a pokyny k jednotlivým zaměstnancům,“ řekl pro Echo24 Burkovič s tím že se tak nestalo a firma má jen tzv. smlouvu o dílo, čímž se dopustila nelegálního zaměstnávání tzv. zastřeného agenturního zaměstnávání.
Vůči tomu se však společnost rohlik.cz ohrazuje s tím, že spolupracuje s důvěryhodnými polskými agenturami a že jejich zaměstnanci mají platné dokumenty a jsou přihlášeni na úřadě práce. „Z důvodu velkého mediálního tlaku agenturu zatím jmenovat nechceme. Nechceme nic tajit, ale v této fázi je to spíše strategická věc,“ dodala pro Echo24 Gregorová s tím, že vyjádření asociace je třeba vnímat s ohledem na konkurenční prostředí mezi českými a polskými agenturami.

Ministerstva nemají v přístupu k zaměstnávání cizinců jasno
Druhým způsobem je podle Burkoviče též spolupráce s polskými agenturami, ale na základě tzv. Dohody o dočasném přidělení agenturních zaměstnanců. Tento způsob zaměstnávání podle Burkoviče ukazuje na nesrovnalosti v legislativě a nemusí tedy nutně znamenat porušení zákona.
Do kolize se zde totiž podle něj dostává odlišný výklad zákona. Zatímco ministerstvo práce a sociálních věcí podle Burkoviče i zakladatele firmy rohlik.cz Tomáše Čupra taková víza na základě zákona o zaměstnanosti respektuje, tak policie, která spadá pod ministerstvo vnitra na základě zákona o pobytu cizinců, nikoliv.
Ministerstvo práce a sociálních věcí se však brání a říká, že v rozporu s ministerstvem vnitra nejedná. „Tuto problematiku řešíme z pohledu zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce a naše postupy jsou provázané,“ uvedl pro Echo24 mluvčí Petr Habáň. V případě společnosti rohlik.cz se podle něj jedná o situaci, kdy není na základě podmínek striktně vyžadováno povolení k zaměstnání, ale pouze povolení k pobytu.
To, že policie opravdu takový postup neuznává, již dříve pro Echo24 potvrdil mluvčí TomᚠHulan. „Zaměstnávání cizinců na pracovní víza vydaná pro jinou zemi než ČR je v rozporu s platnými právními předpisy a v rozporu se zaměstnáváním cizinců,“ uvedl koncem minulého týdne Hulan.

Sněmovna chce tvrdší podmínky za porušování zákona
Problematice s tzv. zastřeným agenturním zaměstnáváním se v pondělí věnoval i sněmovní sociální výbor, který navrhl, aby za nerespektování zákonných podmínek hrozila agenturám pokuta až 5 milionů korun. Změna má podle strůjce návrhu Václava Klučky (ČSSD) omezit zejména nedodržování zásady srovnatelných mzdových a pracovních podmínek dočasného přidělovaného zaměstnance a v konečném důsledku obcházení odvodů na sociální a zdravotní pojištění a záloh na daň z příjmu.

•   Odkaz na článek •     Diskuze   •  

Česká televize, ČT24 pořad Devadesátka 90´, úterý 14.03.2017 20:00

Nelegální zaměstnávání cizinců. Hlavní host: Radovan Burkovič




Rozhovor    

•   Diskuze   

Aktuálně.cz, úterý 14.03.2017

Rohlik.cz doplatil na Ukrajince s polskými vízy. Dodaly je zřejmě agentury, kterým chybí povolení

Případ firmy Rohlik.cz, v níž policie při razii zadržela desítky cizinců, je důsledek toho, že se někteří tuzemští zaměstnavatelé snaží získat chybějící pracovníky oklikou přes Polsko, kde je mnohem menší byrokracie než v Česku. Společnosti si ale musí dát pozor na to, že ne všechny pracovní agentury mají potřebná povolení. A také na to, že způsob, jak si české úřady vysvětlují zaměstnávání třeba Ukrajinců s polskými vízy, se může dost výrazně lišit. By v Polsku vydaná pracovní povolení platí v celé Unii a využívají je statisíce Ukrajinců, podle české policie to k zaměstnání v ČR nestačí.

Praha - Cizinecká policie vyhostila téměř všechny zahraniční pracovníky, které zadržela při čtvrteční kontrole skladu e-shopu Rohlik.cz. Podle mluvčího pražských policistů Tomáše Hulana jde o dosud největší počet zadržených nelegálních pracovníků v jedné firmě.
Online prodejce potravin se ale brání, že 85 zadržených pracovníků mělo pracovní víza, by vydaná v Polsku, což prý pro práci v Česku stačí. "Naše agentury a jejich právníci nám ve smlouvách ručí za to, že agenturní zaměstnávání cizinců s polskými vízy je legální," tvrdí hlavní akcionář firmy TomᚠČupr.
Vše je především důsledek toho, že na českém pracovním trhu chybí tisíce pracovníků zejména dělnických profesí. A někteří tuzemští zaměstnavatelé jako Rohlik.cz se je snaží získat oklikou přes Polsko, kde je mnohem menší byrokracie než v Česku. A tamní pracovní víza platí pro celé území Evropské unie. Jenže podle české cizinecké policie to nestačí.

Tři malá česká s.r.o.
Případ také odhaluje obecný rys, na který si české firmy shánějící levnou sílu ze zahraničí musí dát pozor - že mezi pracovními agenturami je řada takových, které nemají potřebná povolení a že způsob, jak se české úřady dívají na zaměstnávání třeba Ukrajinců s polskými vízy, se může dost výrazně lišit.
Deník Aktuálně.cz požádal Rohlik.cz, aby vysvětlil, jaký typ smlouvy s agenturami měl a dal na ně i kontakt. Mluvčí firmy Michala Gregorová v pátek uvedla bez daších detailů pouze jména tří malých českých s.r.o. s cizinci na postu jednatele, s nimiž se nedalo spojit. Ani jedna z nich není na seznamu pracovních agentur s povolením ministerstva práce a sociálních věcí.
Až poté, co článek vyšel, Gregorová oznámila, že se spletla. A pracovníky prý dodala polská firma jako dodávku služby.
"Každá agentura, by je zahraniční, musí mít na území republiky povolení ke zprostředkování," upozorňuje náměstek Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček. Jde podle něj o čím dál rozšířenější problém: objevují se firmy, které formálně dodávají službu, ale ve skutečnosti jde o nelegální zaměstnávání.

České agentury Ukrajince nabízet nesmějí
Navíc podle právničky Marie Janšové z advokátní kanceláře Legalité česká pracovní agentura nesmí nabízet lidi ze zemí mimo EU, to po splnění některých podmínek mohou jen zahraniční agentury, třeba polské. I tak ale hrozí konflikt s úřady.
"Zatímco inspektoráty práce rozlišují, zda ten, kdo zahraniční zaměstnance propůjčil, splňuje pro tuto činnost zákonná pravidla, cizinecká policie zřejmě nikoli, tu zajímá, zda pracující cizinec má příslušné povolení od českých úřadů," upřesňuje Janšová.
Ještě donedávna se přitom sama cizinecká policie nedokázala shodnout, zda je podobný způsob zaměstnávání v pořádku.

Jedni tolerují, druzí ne
"V některých krajích je z České republiky vyhostí, v některých případech policisté konstatují, že je všechno v pořádku," uvedl nedávno pro HN náměstek Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček.
"Pražská policie postupuje stále stejně. Za jiné kraje nemůžu mluvit," reagoval Hulan. Ukrajinec s polským vízem podle něj může v Česku legálně pracovat jen tehdy, když jej sem polský zaměstnavatel pošle na služební cestu. "To ale v tomto případě nebylo," podotkl Hulan.
Zmatky kolem zaměstnávání cizinců přitom komplikují řadě firem život. Nezaměstnanost je na rekordně nízké úrovni a zaměstnanců je nedostatek takřka ve všech oborech. Podnikatelé by měli zájem hlavně o ukrajinské dělníky a experty, jenže jejich příchodu ve větším množství brání zdlouhavé, byrokratické a podezřeními z korupce opředené vyřizování povolení.

"Ostuda české vlády"
"Česká vláda se v tom chová neskutečně ostudně," zlobí se prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič a poukazuje na severního souseda, kde je získávání pracovního povolení pro cizince mnohem jednodušší a lze je získat během čtrnácti dnů.
"Polská vláda rozdala do loňského prosince 900 tisíc dvouletých pracovních povolení. Jen necelá třetina těchto lidí pracuje v Polsku a zbytek je za hranicemi - ve Francii, Německu, Česku," popisuje.
Problémem je podle něj i to, že české cizinecké policii nestačí jen pracovní povolení, které platí pro celou EU, ale je třeba mít i povolení k pobytu v Česku. "Je to konflikt dvou zákonů. Zákon o zaměstnanosti to nevyžaduje, ale zákon o pobytu cizinců ano," dodává Burkovič.
A nejednoznačnost zákonů zmiňuje i jeho kolega Kamil Grund z brněnské pracovní agentury Sodat. "Jsme raději opatrní a shodli jsme se, že tento způsob nebudeme používat," říká.

Vozí je po autobusech
Ostřejší postup a častější kontroly nařídil koncem loňského roku ministr vnitra Milan Chovanec. "Stačí, když ti lidé budou plnit platné podmínky zákona, a nemusí se bát kontroly. Kontroly jsou častější, to je přirozené, protože zaměstnávání cizinců se v současnosti řeší," uvedl pro Aktuálně.cz Chovanec.
Podle Burkoviče přitom Rohlik.cz není jediný případ. "Těch kontrol byla loni spousta, ale ostatní firmy mlčí. Jen Rohlik.cz se to rozhodl medializovat," podotkl Burkovič s tím, že na "ukrajinské Poláky" narazili v celé řadě firem, s nimiž jednali o možné spolupráci. "Říkali: Vy nemáte lidi a tady nám to polské agentury vozí po autobusech," vzpomíná.

•   Odkaz na článek •     Diskuze   •  

Aktuálně.cz, úterý 14.03.2017 17:33

Rohlik.cz může čekat vysokou pokutu, postupoval nelegálně, říká šéf asociace agentur

Šéf Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič má jasno. Podle něj se k nelegálnímu postupu doznal sám spolumajitel e-shopu Rohlik.cz TomᚠČupr v rozhovoru v DVTV. "Očekávám, že se pokuta bude pohybovat u horní hranice možného," říká Burkovič v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Policie zasahovala v pražském skladu firmy na konci minulého týdne. O víkendu pak oznámila, že podle ní všech 85 zadržených lidí pracovalo v Česku nelegálně. Rohlik.cz ale svou chybu neuznává a Čupr trvá na tom, že firma postupovala legálně.

Aktuálně.cz: Šlo podle vás v případě e-shopu Rohlik.cz o nelegální zaměstnávání? A pokud ano, proč?
Radovan Burkovič: My jsme poměrně tápali, když se kauza Rohlik.cz rozběhla v médiích. Nevěděli jsme, jakým způsobem firma ony skladníky objednala. Ale postupně vycházelo najevo, že to bude úplně jinak, než by to správně a legálně mělo být. Včera v DVTV to pan Čupr (spolumajitel Rohlik.cz - poznámka redakce) řekl naplno. Skladníky mu dodala polská firma, která není agenturou práce. Říkal, že mu je dodala jako službu, ale ti lidé byli ve skladech Rohlik.cz normálně zaměstnáni, což v rozhovoru v DVTV také přiznává, když mluví třeba o odměnách za práci navíc. Šlo tak o dodávku práce, když to ti lidé dělali v jejich skladu, pod jejich dohledem a třeba i s jejich skladovými vozíky. A dodávka práce se smí v Česku dělat jen přes agentury práce s platným povolením.

A.cz: Podle vás je to tedy jednoznačné?
Ano, šlo o nelegální postup. Pan Čupr v rozhovoru na DVTV operoval s paragrafem 98 písmeno k zákona o zaměstnanosti, že opravdu může tyto lidi přijímat a je úplně jedno, jaká mají víza. V tom pravdu sice má, ale problém je jinde. Když si objedná firmu Ovd-Temyrtrans, jejíž jméno v rozhovoru řekl a která má v obchodním rejstříku jako prvotní činnost zapsány stavební práce, a ta firma by přijela se svými stroji a zaměstnanci mu něco postavit, tak je to v pořádku. Ale v tomto případě se opravdu jednalo o agenturní zaměstnávání a Rohlik.cz si to měl objednat u legální agentury práce. Ti lidé by pak, kromě jiného, měli mít srovnatelné mzdy s českými. V tomto my spatřujeme tu nelegalitu a jsme přesvědčeni, že inspektorát práce jim za to vyměří velmi tučnou pokutu.

A.cz: Jak vysoká ta pokuta může být?
Jde o opakovaný případ a navíc jde o velký rozsah nelegálního zaměstnávání - o 85 lidí. Jde o úsporu na mzdových nákladech a odvodech v řádech milionů korun za rok, pokud postupovali, jak je obvyklé, a zaměstnávali ty lidi na dohodu o provedení práce. Očekávám, že se pokuta bude pohybovat u horní hranice možného (maximální pokuta je deset milionů korun; Státní úřad inspekce práce ale zatím podle informací online deníku Aktuálně.cz případ firmy Rohlik.cz neřeší, může se to ale změnit, pokud se na něj s informacemi obrátí cizinecká policie - poznámka redakce).

A.cz: Jestli tomu dobře rozumím, tak motiv e-shopu Rohlik.cz je podle vás jednoznačný - chtěla ušetřit na mzdových nákladech?
Jednak je to úspora na mzdových nákladech, protože určitě tam nebylo dosaženo srovnatelných mzdových podmínek, jaké by museli dát agenturním zaměstnancům. Druhý problém je samozřejmě i v tom, že v Česku už se velmi těžko shánějí pracovníci. Jsme v době rekordně nízké nezaměstnanosti a zvláště v okolí Prahy, kde Rohlik.cz působí, je ta situace obzvláště složitá. Skladníkům tam musíte nabídnout alespoň 24 tisíc korun, aby do té práce vůbec někdo přišel.

A.cz: Jak obvyklá je praxe, kdy se tu zaměstnávají zaměstnanci polských firem z Ukrajiny?
Kdyby nyní cizinecká policie udělala stejnou akci v jiných velkých pražských skladech nebo velkých českých výrobních závodech, musela by dopadnout podobně. Je to obvyklé a bují to tady zhruba od roku 2015, kdy se na východě Ukrajiny rozhořel válečný konflikt. Polsko se zachovalo solidárně a začalo Ukrajincům vydávat v podstatě charitativní víza. Dělali to samozřejmě i proto, aby pomohli svému průmyslu. Víza se tam vydávají na základě jednoduchého ohlášení, nejde o složitý proces, jaký je nastavený u nás. Vízum je tam vyřízené maximálně do tří týdnů. Už jich vydali 900 tisíc a tato víza Ukrajince opravňují půl roku pracovat v Polsku nebo tři měsíce v dalších zemích EU.

A.cz: Takže když pracovní agentura doveze do Česka Ukrajince s pracovním polským vízem a dodrží všechny zákonné podmínky, tak to možné je?
Podle našeho názoru ano, ale je to pro polské agentury velmi komplikované, takže se to v praxi neděje. I tak jsou ale tito Ukrajinci v Česku, Maďarsku nebo na Slovensku. Když polský kontrolní úřad dělal na podzim 2016 průzkum, tak zjistil, že v Polsku je jen zhruba 150 tisíc z těch 900 tisíc Ukrajinců s vízem a zbytek je rozběhnutý někde v zemích EU. V Česku podle našich odhadů pracuje minimálně 200 tisíc nelegálních zaměstnanců ze zahraničí.

•   Odkaz na článek •     Diskuze   •  

iDnes.cz, Ekonomika, pondělí 13.03.2017 18:33, aktualizováno 14. března 12:28

V Česku pracuje 100 tisíc lidí nelegálně, říká šéfka pracovních agentur

Firmy volají po vstřícnějším udělování víz cizincům. Nedostatek lidí už některé brzdí v rozvoji. „Příliv pracovníků z ciziny nelze zastavit. Stát by se měl soustředit na důsledné dodržování pravidel,“ řekla v pořadu Rozstřel na iDNES.tv prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslava Rezlerová. Podle ní v Česku pracuje 100 tisíc lidí načerno.

Pořad moderovala vedoucí ekonomické rubriky MF DNES Zuzana Kubátová. Tématem bylo nelegální zaměstnávání cizinců, černý trh, takzvané „pseudoagentury“ a jejich metody, jak na pracovní trhy v EU umístit Ukrajince, Srby a další cizince bez potřebných dokladů.

Policie minulý čtvrtek zasahovala v prostorách firmy Rohlík.cz, která se zabývá rozvozem potravin do domu, a odvedla si 85 nelegálně zaměstnávaných cizinců. Společnost se brání, že se stala obětí policejní šikany a tvrdí, že má dokumenty v pořádku. Rezlerová tvrdí, že majitel firmy není v tomto případě ani obě ani viník. „Nedostatek pracovníků zaměstnavatele nutí k tomu, aby se poohlédli po volných zdrojích,“ řekla Rezlerová. Proces získávání pracovních víz z Ukrajiny je podle ní navíc „plně pod kontrolou mafie.“ Rezlerová zmínila i zkostnatělost celého systému. Podle ní toho stát i přes proklamace o zjednodušení udělování pracovních víz příliš neudělal.

V Česku pracuje nelegálně 100 000 lidí
Objevují se navíc názory, že nedávný případ je špičkou ledovce a cizince z třetích zemí ve skutečnosti načerno zaměstnává mnoho firem. To Rezlerová potvrzuje, podle ní je na českém pracovní trhu až 100 tisíc lidí, kteří pracují načerno. Zhruba stejný počet zaměstnanců firmy najímají přes agentury.
„Kdyby nyní cizinecká policie udělala stejnou akci v jiných velkých pražských skladech nebo velkých českých výrobních závodech, musela by dopadnout podobně,“ řekl MF DNES prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
Firma, která si najme na práci člověka přes pochybnou agenturu, ušetří přes 30 procent nákladů. „Roli také hraje to, s jakou životní úrovní se pracovníci například z Ukrajiny spokojí,“ říká Rezlerová. Podle ní ale neplatí, že lidé ze zahraničí, kteří jsou ochotni pracovat za menší odměnu a přes agenturu, tlačí mzdy dolů. „Stát by měl místo represí vynaložit větší prostředky a kapacity na to, aby zjistil, zdali nejsou agenturní pracovníci podhodnoceni,“ řekla Rezlerová v reakci na obavy, zda agenturní pracovní nepokřivují trh práce.

iDnes
•   Odkaz na článek •     Diskuze   •  

Český rozhlas Plus, Publicistika, úterý 14.03.2017, 08:40

Nekvalifikovaných pracovníků máme dost, pracovních agentur až moc, tvrdí poslanec Zavadil.


Půlmilionové kauce, konec podvádění se sociálním a zdravotním pojištěním a vysoké pokuty pro firmy, kde pracují najatí agenturní zaměstnanci. Zmíněná opatření zavádí novela zákona o zaměstnanosti, která se dostává na pořad jednání poslanců zrovna uprostřed tzv. „kauzy Rohlík.cz”. Ve skladech internetového obchodníka zadržela cizinecká policie minulý týden při razii 80 lidí. Pomůže novelizace zlepšit podmínky agenturních zaměstnanců?

Hosty Českého rozhlasu Plus jsou poslanec a předseda sněmovního výboru pro sociální politiku Jaroslav Zavadil a prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
Některé agentury si při zaměstnávání pracovníků pomáhají tím, že pokud si jejich lidé vydělají do 2,5 tisíc korun měsíčně, nemusí z výdělku agentura platit sociální ani zdravotní pojištění. Zakládají účelově několik agentur a výdělek rozdrobí. „Jsme v zemi, kde je 1800 agentur, to nemá v západní Evropě obdoby. Doufám, že tyhle věci, které se teď dostávají do zákona, pomůžou tomu, aby řada nepoctivých agentur z trhu vymizela,” říká Zavadil.
„Nesouhlasil bych s tím, že máme hodně agentur. Když se podíváme na Německo, tak v odborářských časopisech z minulého roku čteme o počtu 18 tisíc agentur práce.“ Radovan Burkovič

Stejná kauce pro všechny
Podle informací Asociace pracovních agentur funguje legálně všech 1800 agentur. „Nesouhlasil bych s tím, že máme hodně agentur. Když se podíváme na Německo, tak v odborářských časopisech z minulého roku čteme o počtu 18 tisíc agentur práce. Na statistických serverech letos udávají přes 11,5 tisíce agentur, které se věnují přímému zprostředkování. Vzhledem k tomu, že my máme desetimilionový trh a oni osmdesátimilionový, není to nějak hodně.”
Součástí novely o zaměstnanosti je povinná půlmilionová kauce. „Kauce bohužel zlikviduje ty malé a střední agentury práce, protože je to kauce velmi nerovná. Je stejná pro subjekty, které mají roční obrat 20 milionů, a pro ty, které mají miliardové obraty,” vysvětluje svůj pohled Burkovič.
Podle prezidenta asociace by mohla díky kauci zaniknout až třetina agentur. „Jde zejména o ty malé, kde podniká manželka nebo manžel, dcera tam dělá účetní. Jedná se v podstatě o rodinnou firmu, která je v malé vesnici, mimo velké centrum typu Praha,” říká.

Nekvalifikované pracovníky máme
Na českém trhu chybí nejen kvalifikované, ale i nekvalifikované pracovní síly. Podle Asociace poskytovatelů personálních služeb může navrhovaná změna legislativy vést ke zvýšení schodku státního rozpočtu až o 7 miliard korun. „Co se týká nekvalifikovaných pracovních sil, tady budu zásadně zastávat stanovisko, že u nás bychom na tyto práce měli z vnitřních zdrojů pracovníky sehnat. Bude tam záležet také na tom, jak vysoké finanční ohodnocení těchto nekvalifikovaných zaměstnanců bude, ale ti tady jsou. Chybí pracovníci typu svářeč nebo obráběč, to nejsou nekvalifikovaní pracovníci. Tady je pořád ještě 350 tisíc nezaměstnaných. Můžeme si o tom myslet, co chceme. Je otázka, jak zpřísnit režim dávek, abychom nedávali dávky tam, kde se pracovat nechce,” reaguje poslanec Jaroslav Zavadil.
„Pokud novela povede k likvidaci třetiny agentur, tak lidem znesnadní hledání práce. Ty agentury, které měli doslova pod nosem, zmizí, budou se muset stahovat do velkých center. Víme, jak takové dojíždění nebo bydlení na ubytovnách vypadá,” říká k tomu Burkovič.

Srovnatelné podmínky
Odpůrci agenturního zaměstnávání tvrdí, že místa, která agentury tvoří, existují za cenu nízkých mezd, velkých přesčasů, bez pojištění a někdy se objevují taková označení jako „otrocké podmínky”. „Srovnatelné podmínky by měly být automatické. Pokud nejsou, tak od toho jsou různé inspekční orgány, aby to kontrolovaly.“ říká Zavadil.
„To je problém, se kterým bojujeme a který novela neřeší. Neřeší nelegální agentury, pseudoagentury. Kauza Rohlik.cz, která teď probíhá, je přesně o tom. Pan Čupr si najal polskou firmu, která mu sem neagenturním způsobem dovezla lidi, dodala mu je do skladu. Ti lidé tam dodávají pouze svoji práci, nedělají tam žádné dílo. On se v podstatě podílí na něčem, co Státní úřad inspekce práce tvrdě postihuje. Pokud jste agenturní zaměstnanec, musíte mít takzvané srovnatelné podmínky. Agenturní zaměstnanec musí brát stejně, jako bere kmenový zaměstnanec firmy. Pokud ne, dostanou agentura a firma pokuty,” uvádí Burkovič.

Markéta Bidrmanová, Vítek Svoboda

Česká justice, pondělí 13.03.2017 15:40 (Také Forum24.cz 13.03.2017)

Lidí je nedostatek. Firmy sahají po řešeních na hraně zákona

Kvůli situaci na trhu práce české firmy často sahají po řešeních na hraně zákona i za ní. Využívají kolize legislativy pracovní a legislativy pobytové, kde jsou rozdílné výklady ministerstev práce (MPSV) a vnitra. V souvislosti s případem razie cizinecké police ve skladech e-shopu Rohlik.cz to dnes uvedla Asociace pracovních agentur (APA).

Podle asociace se v ČR kromě čtvrt milionu legálně zaměstnaných agenturních zaměstnanců na trhu práce pohybuje minimálně čtvrt milionu nelegálních pracovníků. Nedostatek pracovníků a tvrdá regulace zaměstnávání, zejména vůči cizincům ze zemí mimo EU, vede české firmy k tomu, že sahají po řešeních na hraně zákona. „Využívají jednak kolize legislativy pracovní a legislativy pobytové (rozdílné výklady MPSV a ministerstva vnitra), jednak své nepostižitelnosti, pokud u nich pracují lidi nelegálně, prostřednictvím různých pseudoagentur,“ uvedl prezident APA Radovan Burkovič.

„Zatímco MPSV podle zákona o zaměstnanosti umožňuje, aby tady cizí zaměstnanci pracovali, tak ministerstvo vnitra tvrdí, že na základě evropských schengenských víz, které vydávají jednotlivé státy, to neplatí. Opírá se přitom ve výkladu o zákon o pobytu cizinců,“ dodal prezident APA.

Podle jednatele Agentury Student a člena výboru APA René Kuchára tvoří Ukrajinci s polskými vízy v Čechách určitý fenomén. „To, co se stalo v Rohlíku.cz, je jen kapka v moři. Takových Ukrajinců jsou tady minimálně desítky tisíc. Podobných případů se staly už desítky, ale nejsou mediálně známé,“ řekl Českému rozhlasu.

Polsko za uplynulé dva roky podle APA vydalo přes 900.000 tzv. schengenských víz. Ty opravňují jejich držitele podle směrnice EU pobývat na území EU dva roky, z toho šest měsíců pracovat přímo v Polsku nebo tři měsíce v jiné zemi EU.

Podle ManpowerGroup je zásadní informace, do které země má zaměstnanec vízum. „Vízum, které se váže k jedné zemi, není platné v jiné. Pokud má například zaměstnanec vízum pouze do Polska, není použitelné pro naši zemi. Nesdílíme názor, že vízum do Polska platí v celé EU, protože Polsko je součást EU,“ uvedl manažer ManpowerGroup Jiří Halbrštát. „Aby cizinec mohl pracovat legálně v České republice, musí být držitelem platného pracovního povolení pro ČR,“ dodal ředitel personální společnosti Hays Ladislav Kučera.

Cizinecká policie minulý čtvrtek zadržela při kontrole v pražském skladu firmy Rohlik.cz 85 lidí. Policisté o víkendu vydali rozhodnutí o vyhoštění z ČR 74 z nich. S dalšími 11 osobami bylo správní řízení o vyhoštění zahájeno. Podle policejního mluvčího Tomáše Hulana měli pracovníci dlouhodobé vízum, které jim umožňovalo pohybovat se po zemích EU po dobu tří měsíců například jako turisté, nemohou tu ale být zaměstnáni. Podle e-shopu šlo o agenturní pracovníky, nikoli zaměstnance firmy.

čtk

Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy, 13. BŘEZNA 2017

Rohlík.cz byl jen 'kapka v moři.' Nedostatek lidí tlačí firmy na hranici zákona, míní asociace


Kvůli situaci na trhu práce české firmy často sahají po řešeních na hraně zákona i za ní. Využívají kolize legislativy pracovní a legislativy pobytové, kde jsou rozdílné výklady ministerstev práce (MPSV) a vnitra. V souvislosti s případem razie cizinecké police ve skladech e-shopu Rohlik.cz to v pondělí uvedla Asociace pracovních agentur (APA).

Podle asociace se v ČR kromě čtvrt milionu legálně zaměstnaných agenturních zaměstnanců na trhu práce pohybuje minimálně čtvrt milionu nelegálních pracovníků. Nedostatek pracovníků a tvrdá regulace zaměstnávání, zejména vůči cizincům ze zemí mimo EU, vede české firmy k tomu, že sahají po řešeních na hraně zákona. „Využívají jednak kolize legislativy pracovní a legislativy pobytové (rozdílné výklady MPSV a ministerstva vnitra), jednak své nepostižitelnosti, pokud u nich pracují lidi nelegálně, prostřednictvím různých pseudoagentur,“ uvedl prezident APA Radovan Burkovič. „Zatímco MPSV podle zákona o zaměstnanosti umožňuje, aby tady cizí zaměstnanci pracovali, tak ministerstvo vnitra tvrdí, že na základě evropských schengenských víz, které vydávají jednotlivé státy, to neplatí. Opírá se přitom ve výkladu o zákon o pobytu cizinců,“ dodal prezident APA.

Podobných případů se staly už desítky
Podle jednatele Agentury Student a člena výboru APA René Kuchára tvoří Ukrajinci s polskými vízy v Čechách určitý fenomén. „To, co se stalo v Rohlíku.cz, je jen kapka v moři. Takových Ukrajinců jsou tady minimálně desítky tisíc. Podobných případů se staly už desítky, ale nejsou mediálně známé,“ řekl Českému rozhlasu. Polsko za uplynulé dva roky podle APA vydalo přes 900 000 tzv. schengenských víz. Ty opravňují jejich držitele podle směrnice EU pobývat na území EU dva roky, z toho šest měsíců pracovat přímo v Polsku nebo tři měsíce v jiné zemi EU.

Podle ManpowerGroup je zásadní informace, do které země má zaměstnanec vízum. „Vízum, které se váže k jedné zemi, není platné v jiné. Pokud má například zaměstnanec vízum pouze do Polska, není použitelné pro naši zemi. Nesdílíme názor, že vízum do Polska platí v celé EU, protože Polsko je součást EU,“ uvedl manažer ManpowerGroup Jiří Halbrštát. „Aby cizinec mohl pracovat legálně v České republice, musí být držitelem platného pracovního povolení pro ČR,“ dodal ředitel personální společnosti Hays Ladislav Kučera.

Cizinecká policie minulý čtvrtek zadržela při kontrole v pražském skladu firmy Rohlik.cz 85 lidí. Policisté o víkendu vydali rozhodnutí o vyhoštění z ČR 74 z nich. S dalšími 11 osobami bylo správní řízení o vyhoštění zahájeno. Podle policejního mluvčího Tomáše Hulana měli pracovníci dlouhodobé vízum, které jim umožňovalo pohybovat se po zemích EU po dobu tří měsíců například jako turisté, nemohou tu ale být zaměstnáni. Podle e-shopu šlo o agenturní pracovníky, nikoli zaměstnance firmy.

Kontrola agentur: 110 subjektů zprostředkovalo práci bez povolení
Na skryté agenturní zaměstnávání se loni ve druhém pololetí zaměřila inspekce práce. Při mimořádné kontrolní akci provedla 296 kontrol. Odhalila zprostředkování práce bez potřebných povolení u 110 subjektů, řekl mluvčí ministerstva práce Petr Habáň. Podle něj inspektoři kontroly dělali většinou spolu s cizineckou policií. Našli celkem 187 lidí, kteří neměli potřebná povolení.
"Ve čtyřech případech se jednalo o občany České republiky, další čtyři byli z EU, 179 pocházelo ze třetích zemí," upřesnil Habáň. Podle něj loni inspekce kvůli zprostředkování zaměstnání bez povolení uložila 81 pokut za celkem 8,6 milionu korun.
Podle ministerstva práce agentury ze zemí EU mohou v ČR zaměstnání zprostředkovávat jen "dočasně a ojediněle", musí to oznámit úřadu práce. "Dočasností se rozumí, pokud zprostředkování zaměstnání bude poskytnuto jedenkrát a na dobu nepřesahující 12 kalendářních měsíců," uvedlo ministerstvo. Povolení nepotřebuje člověk, kterého do cizí země vysílá zaměstnavatel "v rámci poskytování služeb". Pracovník pro něj pořád pracuje, dostává od něj mzdu a v původní zemi si hradí i sociální pojištění. Stačit by mělo povolení k pobytu z vysílacího státu.
"Z praxe inspektorátů práce vyplývá, že se v těchto případech ve skutečnosti nejedná o vyslání zaměstnance, ale o výkon práce pro zaměstnavatele v ČR," uvedl Habáň. Pokud podle něj při vyslání "o poskytování služeb" nejde, pak cizinci ze zemí mimo EU potřebují povolení.
Vysílaný pracovník musí u vysílací firmy pracovat aspoň měsíc a hradit si sociální odvody. To, že se na něj vztahují předpisy původní země, dokládá příslušným potvrzením na mezinárodním formuláři. Člověk má smlouvu jen s podnikem, který ho do ciziny poslal. Jen tato firma také může pracovní poměr s vyslaným zaměstnancem ukončit.
O tom, že zahraniční agentury v Česku načerno zaměstnávají cizince, loni v prosinci při své návštěvě pražského inspektorátu práce mluvil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Zmínil zejména polské agentury, které do ČR přivážejí ukrajinské síly.
Česko má nejnižší nezaměstnanost v EU. České firmy si stěžují na nedostatek pracovníků, žádají síly z ciziny. Kritizují složité a zdlouhavé vyřizování. Asociace pracovních agentur (APA) v pondělí uvedla, že čeští zaměstnavatelé kvůli tomu často sahají po řešení na hraně zákona.
Minulý týden cizinecká policie ve skladech e-shopu Rohlik.cz zadržela 85 lidí, zatím rozhodla o vyhoštění 74 z nich. Podle policejního mluvčího Tomáše Hulana měli pracovníci vízum, s nímž se mohou po tři měsíce pohybovat po EU jako turisté, nemohou s ním ale pracovat. Podle e-shopu to byli agenturní pracovníci, ne zaměstnanci firmy.

Odkaz


•   Diskuze   

Český rozhlas Plus, Publicistika, pondělí 13.03.2017, 11:41

Rohlík.cz je jen kapka v moři. Ukrajinců s polskými vízy jsou u nás desítky tisíc, tvrdí zástupce agentur


Pravidla pro zaměstnávání cizinců v Česku nejsou podle Asociace pracovních agentur (APA) přehledná. Upozornila na to v souvislosti se zásahem ve firmě Rohlík.cz. Ve skladu firmy policie zadržela 85 cizinců, převážně Ukrajinců s polskými vízy, kteří v Česku nemají povolení pracovat. Jak uvedl pro Zpravodajský web Českého rozhlasu člen výboru APA René Kuchár, nejde o první takový případ a celá kauza jen odkrývá téma tzv. zastřeného agenturního zaměstnávání.

Od chvíle, kdy k zásahu došlo, mluví podnikatel a zakladatel Rohlík.cz TomᚠČupr o tom, že byl zásah policistů nepřiměřený – a právně nepodložený. Navíc podle něj úřady nejednají stejně u jiných podobných případů. „Nám dodávají zaměstnance agentury. Já jsem si myslel, že hrajeme podle pravidel, protože cizinecká policie mnohokrát řekla, že takhle je to v pořádku. Co je tedy ten rozdíl oproti třeba firmě, kde byli lidé ze stejné agentury na stejné pracovní dokumenty a kde cizinecká policie řekla, že to je v pořádku? Proč ten zůstává a ten je vyhoštěn?“ ptá se Čupr.
S Čuprovým tvrzením o nejednotném postupu souhlasí i Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur. Jak řekl pro Radiožurnál: „Ten postup není jednotný. V některých krajích pracující byli ignorováni, v jiných krajích docházelo k zahájení řízení o vyhoštění.“
Že je přístup policie v jednotlivých regionech různý, potvrdil i právní poradce i náměstek generálního inspektora práce Jiří Macíček. Mluvčí pražské policie TomᚠHulan ale zásahy policistů obhajuje. „Já mohu hovořit výhradně za pražskou cizineckou policii, kde mohu potvrdit, že policisté postupují standardně neustále stejně,“ sdělil.
Mluvčí pražské policie Hulan dále Českému rozhlasu řekl, že cizinci měli platná víza, ale vydaná pro jiný stát než Česko. „Odpovědnost je výhradně na každé jedné osobě. Ta má znát a vědět, jaké jsou zákony, jaké jsou právní normy České republiky a má se podle nich řídit. Agentura těmto osobám zprostředkovává zaměstnání, ale oni musí vědět, jak dalece je to v souladu s právním prostředím té země,“ tvrdí Hulan.

Podobných případů je v Česku mnoho
René Kuchár, člen výboru APA a jednatel Agentury STUDENT, v rozhovoru pro Zpravodajský web Českého rozhlasu uvedl, že Ukrajinci s polskými vízy v Čechách tvoří určitý fenomén. „To, co se stalo v Rohlíku.cz, je jen kapka v moři. Takových Ukrajinců jsou tady minimálně desítky tisíc. Podobných případů se staly už desítky, ale nejsou mediálně známé,“ tvrdí Kuchár.
Kuchár k popisu situace používá pojem tzv. zastřeného agenturního zaměstnávání. Jak popisuje, cizinců se zde ujme nějaká zprostředkovatelská firma, která pak pracovníky nenabízí běžnou cestou, ale prostřednictvím outsourcingu, smlouvy o dílo apod. „Firmy si neúčtují, že dodali třeba pět lidí, jak je tomu v běžném agenturním zaměstnávání, ale třeba to, že bylo převezeno pět palet. To je ale samozřejmě jen zástěrka,“ informoval jednatel s tím, že z praxe agentur a z diskusí s členy asociací odhaduje, že až 50 % trhu je tvořeno zastřeným agenturním zaměstnáváním a lidmi pracujícími načerno.

Střet dvou ministerstev
Podporou pro podobné případy může být podle Kuchára to, že Polsko vydává Ukrajincům víza v rámci určité solidarity. „Od euromajdanu a bitvy o Krym je Rusko pro Ukrajinu v podstatě něco jako nepřátelská země. Negativně vnímají Rusko i Poláci, což je především historicky dané. A tak ve chvíli, kdy se Ukrajina dostala do válečného stavu s Ruskem, Poláci nabídli Ukrajincům možnost získat polská turistická víza. V rámci tohoto víza mohou Ukrajinci i několik měsíců pracovat. A protože je Polsko členem EU, mají tito lidé podle evropských zákonů možnost pracovat po celé Evropské unii,“ říká Kuchár.
Aby vše bylo legální, popisuje Kuchár, musí si firma zaměstnance objednat přes polskou agenturu. V praxi to nicméně podle Kuchára probíhá tak, že ministerstvo práce a sociálních věcí ví i o ostatních pracovnících a zaujímá k nim jakýsi vstřícný postoj. „Ministerstvo práce a sociálních věcí zaujímá stanovisko, v rámci kterého v podstatě říká, že pokud ti lidé mají polská víza, možnost zde pracovat a splněné podmínky, pak zde pracovat mohou,“ říká. Tento postoj ale podle něj nyní nesdílí cizinecká policie a jí nadřízené ministerstvo vnitra. To prý tvrdí, že mají v rámci zákonů pravomoc cizince v podobné situaci zatknout a vyhostit. „Dá se říct, že tato ministerstva postupují proti sobě a na základě tohoto případu se ukáže, kdo má pravdu a větší pravomoc,“ dodává.
„Ministerstvo práce a sociálních věcí samozřejmě nepostupuje v rozporu s ministerstvem vnitra. Tuto problematiku řešíme z pohledu zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce a naše postupy jsou provázané, kontrolní orgány obou resortů úzce spolupracují,“ napsal Zpravodajskému webu Českého rozhlasu mluvčí resortu Petr Habáň.

Klienti agentur vyžadují seznamy pracovníků
Je tedy na zodpovědnosti každé firmy, jakého dodavatele si vybere. A také jakou smlouvu s ním uzavře, tedy zda se smlouva týká počtu pracovníků, které firma dodá, nebo např. toho, kolik firma zaplatí za jednu vyexpedovanou objednávku. Jak pro zpravodajský web Českého rozhlasu uvedl Kuchár, v rámci situace kolem Rohlíku.cz APA zaznamenala i určitou "paniku" ze strany některých klientů. „Ptají se nás na seznam lidí, kteří pro nás pracují. Aby mezi nimi nebyli cizinci a klienti se tak nedostali do problémů,“ dodává Kuchár.

Jasmin Ježková, LukᚠŘezník, Jana Klementová
•   Odkaz na článek      Diskuze •  •  

iDnes.cz Ekonomika, pondělí 13.03.2017 01:00 h

PŘEHLEDNĚ: Kauza Rohlík.cz plně odhalila problém s „pseudoagenturami“

Internetový obchod Rohlik.cz se brání policejním rozhodnutím o vyhoštění desítek ukrajinských pracovníků zadržených v jeho skladu. Samotný způsob, jakým Ukrajincům firma dávala práci, je ale zpravidla pokutován i inspekcí práce. Přesvědčen o nezákonnosti praktiky v tomto konkrétním případě je potom třeba šéf Asociace pracovních agentur. Mezi mnoha velkými firmami je to ale nyní i tak rozšířená praxe. iDNES.cz přináší odpovědi na několik základních otázek podle informací, které byly o případu k dispozici v nedělní večer. Tedy čtvrtý den od samotného zátahu (více o zásahu policie ve skladu firmy čtěte zde).

1. Co se ve skladu Rohlíku stalo?
Minulý čtvrtek udělala cizinecká policie zátah na pražský sklad e-shopu Rohlík.cz. Protože u pětaosmdesáti Ukrajinců našli policisté víza vydaná v Polsku, odvezli je na služebnu. Tam během víkendu 74 lidem předali na základě správního řízení rozhodnutí o vyhoštění. Tedy příkaz v průměru do třiceti dnů opustit Česko i celou Evropskou unii, kam mají na rok vstup zapovězen. „Se zbylými jedenácti zadrženými bude pokračovat správní řízení začátkem týdne,“ dodal v neděli pro iDNES.cz mluvčí pražské policie TomᚠHulan.
Je pravděpodobné, že dopadnou stejně. „Pracovali na území Česka, i když měli vízum, které je opravňuje pracovat jen v Polsku. Ve zbytku schengenského prostoru se sice mohou pohybovat, ale nemohou zde pracovat,“ vysvětlil policejní názor na provinění zadržených a následně vyhoštěných Ukrajinců.
Normálně se informace o podobných zásazích na veřejnost hned nedostanou. Protože se ale Rohlík.cz zaměřuje na rychlé zásilky a kontrola mu tak ochromila provoz, informoval o ní na svém facebookovém profilu. Policejní mluvčí ji potom médiím potvrdil a popsal.

2. Na co si stěžuje Rohlik.cz?
Zástupci Rohlíku v čele se spolumajitelem a šéfem firmy Tomášem Čuprem se proti zátahu několikrát ohradili. Nejprve si stěžovali na způsob provedení - Čupr ho přirovnal na facebooku k praktikám StB - a tvrdili, že všichni pracovníci ve skladu byli legálně.
Poté, co pracovníci obdrželi rozhodnutí o vyhoštění, se Rohlík snaží svůj výklad obhájit. „Připravujeme právní analýzu, která se opírá o výklad českého práva a zároveň judikát Evropského soudního dvora v Lucemburku, který dal v obdobném případě za pravdu nizozemskému podnikateli, který zaměstnával Turky s německými vízy,“ vysvětlil v neděli večer Čupr s odkazem na rozsudek C-91/13.
Čupr tak jednak plánuje pomoci vyhoštěným s odvoláním, zároveň se chce oficiálně sejít se zástupci policie. „Dosud přesně nevíme, na základě čeho byli ti lidé vyhoštěni,“ řekl v neděli večer. Právě proto také interpretuje celou akci za politicky motivovanou snahu ministerstva vnitra „ukázat svaly“ a tvrdě postupovat vůči Ukrajincům.
Hulan popsal pro iDNES.cz, že policisté postupovali podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky a zároveň zákona o zaměstnávání, který v paragrafu 98 vyjmenovává podmínky, kdy není k zaměstnání cizince nutné povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta.
Právě na paragraf 98 se podle Čupra odkazuje i v jednotlivých rozhodnutích o vyhoštění. Konkrétně na písmeno k, tedy výjimku pro zaměstnance, „který byl vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie.“

3. Jak se na postup Rohlíku dívá inspekce práce?
V tom, jakou povahu měla práce Ukrajinců pro Rohlík.cz by mohlo být jádro celého problému. S velkou pravděpodobností je totiž počínání Rohlíku nelegální z pohledu jiné instituce, která problematiku řeší - Státního úřadu inspekce práce. Ten na rozdíl od cizinecké policie neřeší primárně cizince jako takové, ale dodržování zákonů o zaměstnávání. Cizinecké policii může ale dát podnět.
Legálně by podle náměstka generálního inspektora Jiřího Macíčka mohla situace dopadnout jen tehdy, pokud by zahraniční (třeba právě polský) dodavatel přivezl skupinu Ukrajinců s „polskými” vízy za účelem dodání konkrétní služby - například části stavby.
Přesně tím způsobem - tedy jako takzvanou přeshraniční službu - pojmenovává výpomoc Ukrajinců v Rohlíku i Čupr. Nedodává mu je tam tedy oficiálně registrovaná pracovní agentura, ale jiný dodavatel.
Dle Macíčka - který se ale konkrétním případem Rohlíku ještě nezabýval - je to v poslední době rozšířená praxe. Právě kvůli této praktice loni poprvé ve statistice nelegálně zaměstnaných překonali cizinci Čechy (psali jsme zde). Klíčové je v těchto případech z pohledu inspekce práce dokázat, že charakterem práce nešlo o dodávku služby, ale o dodávku zaměstnanců, kteří se zapojili do provozu.
Podle prezidenta Asociace pracovních agentur (APA) Radovana Burkoviče je systém Rohlíku - tedy polský dodavatel přeshraniční služby dodávající zaměstnance do provozu - takzvané „zastřené agenturní zaměstnávání”.
„To je jasné porušení zákona o zaměstnanosti. Vykonávají zde agenturní zaměstnávání, nezhotovují žádné dílo, což jako skladníci ani nemohou,“ řekl pro iDNES.cz Burkovič, který předtím (když ještě neměl informace o povaze vztahu Rohlíku s dodavatelem) vypsal v rozsáhlé tiskové zprávě APA různé možnosti celého případu.
Inspekce by podle Burkoviče měla (pokud se jí bude zabývat) vyhodnotit situaci jako nelegální práci a pokutovat polskou pseudagenturu. „Rohlik.cz zůstane zřejmě bez sankce. Policie všechny Ukrajince s platnými vízy, kteří takto nelegálně pracují na území republiky, vyhostí,“ předjímá Burkovič.
Pseudoagentury podle Burkoviče zpravidla neodvádí za své zaměstnance pojistné a zcela u nich chybí i jakákoli ochrana zaměstnanců. Díky tomu jsou levnější, což některé zaměstnavatele láká.
Podle mluvčí Rohlíku Michaly Gregorové to ale bylo v tomto případě jinak. „Lidé, o které v případu šlo, byli řádně pojištěni. Máme potřebné dokumenty, které to dokládají,“ říká.

4. Jak velký je problém Ukrajinců s „polskými“ vízy?
V jednom se ale Burkovič s Čuprem shodne: problém je co do rozsahu velký a neposuzoval se vždy stejně. Základem je ruská invaze na Ukrajinu v roce 2014. Poláci poté - na rozdíl od Česka - začali Ukrajincům rychle udělovat víza. Celkem jich udělili podle Burkoviče přes 900 tisíc.
Vzhledem k tomu, že je český trh práce v některých oborech v podstatě vyschlý, začaly se tyto dva fenomény spojovat. I přesto, že podle policie a inspektorátu práce je to nelegální. Tímto způsobem v Česku pracuje nyní Ukrajinců mnoho. „Kdyby teď cizinecká policie udělala stejnou akci v jiných velkých pražských skladech nebo českých výrobních závodech, musela by dopadnout velmi podobně,“ ilustruje situaci Burkovič.
Zároveň šéf asociace přikyvuje i další Čuprově výtce - že ne vždy měly shodné policejní akce stejný výsledek, jako nyní v Rohlíku. Tedy vyhoštění ukrajinských držitelů víz vydaných v Polsku. „Pražská cizinecká policie postupuje stále stejně,“ tvrdí ale mluvčí Hulan.
Podle Burkoviče však minimálně po nějakou dobu - než se jednotlivá krajská ředitelství v postupu sjednotila - opravdu zátahy končily různě.
„Někdy cizinecká policie Ukrajince vyhostila, jindy je nechala být,“ dodal s tím, že podle něj by bylo nejlepším řešením zkopírovat v Česku polský model rychlého udělování víz Ukrajincům. Z nyní vyhošovaných „nelegálů” by se tak mohli po pár dnech papírování stát lidé, kteří mohou v Česku dál pracovat. Tentokrát už ale legálně.

5. Co bude s vyhoštěnými Ukrajinci?
Do svízelné situace se dostali sami vyhoštění Ukrajinci. Mají nyní zpravidla měsíc na to, aby se vrátili zpět na Ukrajinu. Minimálně rok potom nebudou vůbec moci vstoupit na území Evropské unie (byl by to trestný čin). Zvl᚝ pokud se jedná o lidi, kteří opravdu z východu Ukrajiny prchli před válkou, může to pro ně znamenat velký problém.
Naději může skýtat odvolání se k druhoinstančnímu orgánu, kterým je v tomto případě Ředitelství služby cizinecké policie. Policejní mluvčí Hulan však připomněl, že podobná akce se v Rohlíku odehrála už před půl rokem. Výsledkem tehdy bylo 24 vyhoštěných Ukrajinců. „Někteří se odvolali, ale odvolání bylo zamítnuto,“ řekl.
„Nyní se, stejně jako tehdy, také několik zadržených zřeklo odvolání a využilo možnosti, že jim český stát pomůže s návratem domů,“ dodal Hulan. To ale opět kritizuje - a nejspíše i napadne - Čupr. Nelíbí se mu, že je na zadržené vyvíjen nátlak, když si mají vybrat mezi kratším trestem a neodvoláním se, nebo odvoláním s hrozbou delšího vyhoštění ze země.

•   Odkaz na článek •     Diskuze   •  

Novinky.cz, pátek 10.03.2017 10:34 h

Stovky malých agentur práce jsou v ohrožení, varuje asociace

Bude-li schválena novela zákona, která upravuje činnost agentur práce, může to znamenat doslova pohromu pro malé a střední agentury. Tvrdí to Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). Dle nových opatření mají zaplatit půlmiliónovou kauci a omezit spolupráci brigádníků s několika agenturami současně. AMSP ČR protestuje proti některým navrhovaným opatřením ve vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon o zaměstnanosti a další související zákony, zejména Zákoník práce.

Kauce i pro stávající agentury
Asociace nesouhlasí zejména se zavedením kauce ve výši půl miliónu korun. Podle ní by problém nelegálních agentur působících v šedé zóně nevyřešila, ale naopak znevýhodnila menší firmy a způsobila jejich zánik. Kauci mají navíc do tří měsíců zaplatit i stávající agentury práce, nikoli jen nově vstupující na trh.
Je také proti zákazu, aby brigádník v tom samém měsíci pracoval přes více agentur práce. Pokud nebude agenturní zaměstnanec u jedné pracovní agentury spokojen a bude chtít přejít k agentuře jiné, jejíž agenturní zaměstnanci pracují u stejné firmy, nebude tak smět v daném měsíci učinit, nebo hrozí jak pro agenturu práce, tak pro firmu postih až dva milióny korun.
„Typickým příkladem je student na VŠ, který jde ve středu na brigádu do Alberta v Praze přes agenturu XY,“ napsal Novinkám Robert Machart z agentury Práce Liberec.
„V sobotu, kdy přijel za rodiči do Liberce, si skočí na brigádu přes naši agenturu do Alberta v Liberci. Jak můžeme zjistit, že pracoval přes jinou agenturu, pokud nám to sám nepřizná? Ale pokuta nám udělena bude,“ nechápe.
AMSP nesouhlasí ani se zvýšením poplatků za povolení vztahující se na zaměstnávání českých občanů v ČR. Toto povolení se v současnosti vydává na tři roky a podléhá poplatku pět tisíc korun. Po uplynutí tříleté lhůty se platí znovu.

Problematika zaměstnávání cizinců
Nově se požaduje jednorázový poplatek 50 tisíc korun bez časového omezení, ale vztahující se na všechny druhy povolení, tedy i pro zaměstnávání cizinců v ČR a vývoz českých zaměstnanců do zahraničí.
Zaměstnávání cizinců s sebou může nést problémy se zvýšenou kriminalitou i s ubytováním těchto lidí. I proto se ministr vnitra Milan Chovanec shodl s ministryní práce Michaelou Marksovou (oba ČSSD) na potřebě výrazného zpřísnění zákona o pracovních agenturách.

Mnohem více agentur než v Německu (následující tvrzení ministryně a ministra je bohapustá lež, jen jedna z několika německých asociací pracovních agentur BAP má více jak 2.000 členů, statistické weby SRN jich udávají 11.000 - poznámka APA)
Chybí regulace pracovních agentur, podle Marksové se často pohybují na hraně zákona. V ČR je takových agentur přibližně dva tisíce, v sousedním Německu jen dvacet.
„Je to další nečekaný vládní zásah do malého podnikání,“ prohlásil nicméně předseda AMSP ČR Karel Havlíček. „Ve snaze zredukovat trh o nekorektní agentury ohrozíme menší a seriózní poskytovatele agenturního zaměstnávání. Přitom by stačilo kontrolovat stávající pravidla.“
Tato slova potvrzuje i Robert Machart. Jak uvedl pro Novinky, kauce je prý připraví o nemalou část finančních prostředků.
„Poplatek 50 tisíc nás asi nezlikviduje, ale zač jej máme platit? Co je na prověření 20 let fungující firmy a vystavení jednoho elektronického dokumentu tak náročné, aby stát požadoval za tento administrativní úkon 50 tisíc?“ táže se.
Všechna tato opatření podle něj povedou jen k bujení šedé zóny a obcházení institutu dočasného přidělení formou služeb.
„Tyto firmy pak nečelí kontrolám, nemusí dodržovat srovnatelné podmínky a platit nesmyslné kauce a poplatky. Takže pokud ustojíme kauci, rozloučíme se s 50 tisíci za poplatek a dokážeme si (nevím zatím jak) poradit se zjišováním, u koho pracovník pracoval v daném měsíci, zlikvidují nás firmy poskytující pracovníky bez povolení,“ uzavřel Machart.

•   Odkaz na článek •     Diskuze   •  

Novinky.cz, pátek 10.03.2017 10:34 h

Agentury prosperují a stále jich přibývá

Agentur práce je u nás stále více, zatímco před pěti lety jich nebylo ani 1500, loni v pololetí už přesáhl jejich počet 1830. Vyplývá to ze statistik Asociace pracovních agentur.

ťAktuální počet je zhruba 1800 agentur, povolení se vydávají na tři roky, neustále tak někomu končí a někdo nový povolení získává,Ť uvedl prezident asociace Radovan Burkovič.
ťPřesná čísla neexistují, ale odhadujeme, že ročně je agenturně zaměstnáno přes 200 000 lidí,Ť řekla prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslava Rezlerová. Během krize rostly podle ní tržby na trhu asi o pět až osm procent ročně. ťOd roku 2014 je to přes 11 %, ale od roku 2017 očekáváme zpomalení růstu v důsledku zpomalení náborových aktivit firem,Ť odhadla.
Podle Burkoviče existují velké i střední podniky, které by se dnes bez agenturních zaměstnanců vůbec neobešly. Kvůli sezonní poptávce by je musely opakovaně propouštět a nabírat. Agentura práce je schopna tyto lidi přesouvat mezi podniky podle potřeby a zajistit tak uchazečům o práci zaměstnání dlouhodobě, vysvětlil.
Burkovič také uvedl, že klesá poptávka po příležitostných pracích a brigádách. Podniky už totiž neberou zakázky navíc, které dříve řešily přesunem svých kmenových zaměstnanců na kvalifikované práce a doplněním brigádníků na méně kvalifikované a nekvalifikované práce.

ťŠedéŤ a ťčernéŤ
Problémem je podle Burkoviče i existence ťšedýchŤ a ťčernýchŤ agentur práce. Ty podle jeho odhadu v posledních letech zaměstnávají minimálně stejný počet osob jako legální agentury práce, tedy čtvrt milionu zaměstnanců.
ťŠedéŤ agentury práce sice legální povolení jako krytí pro svou činnost mají, ale nepodnikají s ním. S podniky uzavírají místo dohod o dočasném přidělení agenturních zaměstnanců obyčejné obchodní smlouvy na dílo. Pak podnik, ani šedá agentura, nemusí dodržovat paragrafy zákoníku práce o ochraně agenturních zaměstnanců. Třeba i takový základ, jako je shodná mzda pro kmenového i agenturního zaměstnance. ťČernéŤ agentury bez povolení se pak nezatěžují ničím, dodal Burkovič.
Velkým problémem zůstává zajištění, aby agenturní zaměstnanci neměli horší podmínky než ti kmenoví. Existují ale různé výklady, co by to všechno mělo zahrnovat. Není také jasně definované, kdo za porušení může.

(ici)
•   Odkaz na článek •     Diskuze   •