Média o nás

Média o nás rok 2016 - 2015 - 2014 - 2013 - 2012 - 2011 - 2010 a starší.

Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy, 15. LISTOPADU 2017

Za tři měsíce zaniklo 544 pracovních agentur. Zničila je změna zákona


Odkaz


•   Diskuze   

Česká televize, Události v regionech, Ostrava, pondělí 09.10.2017

Zaměstnavatelé zvyšují mzdy




A hostem Událostí v regionech je Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur, přeju dobrý večer.
Dobrý večer vám i posluchačům.

Pane Burkoviči, můžete nám vysvětlit, proč je právě v Ostravě nejvíce nezaměstnaných, čím to je?
Je otázkou, jestli hovořit o nezaměstnanosti v Ostravě, kdy se pohybujeme kolem 4 %, ona nám ekonomická věda říká, že 4 % je v podstatě hraniční. 2 % z toho jsou lidé, kteří mění práci a hledají si novou právě proto, že s tou stávající byli nespokojeni, případně kývli na ty nabídky vyšších mezd, o kterých se hovořilo v předchozí reportáži. A ta druhá 2 %, a bohužel to už jsme si přiznali, po celém světě jsou lidé, kteří prostě pracovat nechtějí. Tak to je.

A to je ten hlavní problém, že pracovat nechtějí nebo je to...
Co se týče Ostravy, my tady máme takovou trošku specifickou situaci v tom, že jsme tady měli hodně takových těžkých, ale pouze manuálních profesí. A teď, když ta výroba nám stále přeskakuje víc do těch kvalifikovanějších, složitějších a náročnějších profesí na vzdělání, tak těch lidí se nám nedostává. Tady, co se týče stávající strukturální nezaměstnanosti, můžete říct, že budeme muset udělat hodně pro to, abychom v různých Univerzitách třetího věku, v doplňkových kurzech, rekvalifikacích dostali ty lidi zpátky do výroby, tam je nejvíce potřebujeme.

A jak velký problém to je, protože jsme slyšeli, že v jedné rodinné firmě tam nabízejí svářečům 60 tisíc průměrně a přitom máme potom zástupce úřadu práce, který říká, že firmy nejčastěji poptávají svářeče, řidiče, že jich je tedy nedostatek.
Právě proto, že je jich takový nedostatek, ty mzdy tam rostou velmi rychlým tempem, my se musíme podívat i na takové vyloženě zbytkové profese typu vysokoškolského nebo středoškolského brigádníka, ten ještě před 2 lety byl rád, když někdo dostal 70 korun hrubého. Dneska, když nemá 100 nebo 110, tak prostě nevyleze z postele, jak se říká lidově, to znamená, tak, jak rostou ty mzdy na těch nejnižších úrovních, tak rostou i na těch nejvyšších. A zaměstnavatelé budou muset přidávat a hlavně měli by se snažit držet si ty zaměstnance, měli by veškerou obsluhu, kterou jim dělají kolem dokola, tak dobře zvažovat, a ekonomizovat práci. To znamená, aby ten svářeč opravdu svářel a veškeré obslužné činnosti hodnocené daleko méně dělal někdo jiný.

Tak zaměstnavatelé v regionu už přidávají, zvyšují mzdy. Platí to napříč všemi obory a nebo ne?
Je to napříč všemi obory, dokonce i to zmiňované pohostinství začalo přidávat, není to jenom ten přesun z té šedé ekonomiky do té klasické, ale je to i o tom, že prostě ti lidi tam nemáte, a pokud nepřidáte, tak nepřijdou. Řekněme si to upřímně, práce v pohostinství není žádný med, buď stojíte v kuchyni ve vedru v zimě, v létě, prostě tak to je, je tam spousta manuálních činností, spousta věcí náročných na zručnost, ale to se tam dá lehce pokazit, jak se říká, když tomu kuchaři vypadne solnička do 30litrového kotle, no, tak prostě je po vývaru. No, a co se týká potom obsluhy, tak samozřejmě od interakce s lidmi přes ty pozdní hodiny, kdy pracujete do pozdních nočních hodin, někdy i do rána.

Děkuji za rozhovor, na shledanou.


•   Diskuze   

Hospodářské noviny, 9. srpna 2017

Levní pracovníci se nakonec mohou prodražit. Řada agentur se podle finanční správy vyhýbá placení DPH


Odkaz


•   Diskuze   

Česká televize, Dobré ráno, Ostrava, pondělí 19.06.2017

Beseda o letních brigádách




Po shlédnutí první části nalezne v seznamu pod videozáznamem další 2 záznamy na odkazech "Beseda: Brigády", kde je detailněji probrána otázka smluv, mezd, a zahraničních brigád.

Hodně odpovědí na různé otázky diváků je písemně v záznamu z TV chatu z pondělí 19. června 2017.    


•   Diskuze   

iDnes.cz > Finance, 9. června 2017 1:00

Kauce půl milionu a konec práce přes více agentur. Novinka budí emoce


Odkaz


•   Diskuze   

Hospodářské noviny, pátek 01.06.2017 07:41 hod.

Agentury práce čeká "čistka". Novela zákona zavede půlmilionové kauce i vyšší pokuty

•Těsně před schválením je novela zákona o zaměstnanosti. Má vyzrát na agentury, které obchází zákony a neplatí daně.
•Podle ministerstva práce a sociálních věcí některé agentury obchází zákon tím, že zakládají menší dceřiné firmy a přehazují si v nich zaměstnance. Díky tomu za ně nemusí platit daně a sociální pojištění.
•Novela má obcházení zákona zastavit především pomocí půlmilionové kauce. Tu budou muset nově skládat všechny pracovní agentury. To se ale nelíbí antimonopolnímu úřadu.


Trh agenturního zaměstnávání čeká jedna z největších změn za celou novodobou historii. V Senátu už leží novela zákona o zaměstnanosti, od níž si ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) slibuje, že zamezí nekalému podnikání, kterého se v současné době dopouští řada pracovních agentur. Senátoři ji mají schvalovat příští týden. "Cílem je vyčistit trh od agentur, které využívají mezer v zákoně," shrnuje v jedné větě viceprezident Asociace poskytovatelů personálních služeb a ředitel třetí největší agentury na trhu Adecco ČR Ondřej Wysoglad.
Hlavní zbraní, která by měla zmíněnému obcházení zákona zabránit, je zavedení půlmilionové kauce. Tu bude muset nově zaplatit každá vznikající i již zaběhnutá agentura. Zvýší se i pokuty za prohřešky. Kauce má odradit problémové firmy od toho, aby účelově zakládaly dceřiné pracovní agentury. Tímto způsobem se totiž podle MPSV některé snaží vyhýbat placení sociálního a zdravotního pojištění a daní za své zaměstnance. Na to si stěžují i odborové asociace. Podle nich některé velké společnosti zakládají menší agentury, mezi kterými své pracovníky neustále přemisují, a ti tak oficiálně odpracují méně hodin. Díky tomu jim agentury nemusí dávat smlouvu na hlavní pracovní poměr, pouze dohodu o pracovní činnosti. Proto pojištění ani daně platit nemusí.
"Podvodné agentury si přitom od firem, pro které pracovníky poskytují, účtují částku, která s náklady na sociální pojištění počítá. Peníze si ale agentura nechá," popisuje postup předseda ČMKOS Josef Středula. Podle něj na podvodné chování doplácí právě i pracovníci, kteří bez smlouvy na hlavní pracovní poměr přicházejí o řadu výhod. Nemohou například dosáhnout na úvěr od banky.

Infografika - Vývoj počtu agentur práce v letech 2008 - 2016.

Půlmilionový poplatek
Přestože ministerstvo práce připravilo opatření proti podvodným praktikám, nedokáže vyčíslit, kolik agentur se takto chová. Proto zavedení kauce kritizuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). "Jedná se o naprosto obecná tvrzení, která nejsou doložena žádnou konkrétní analýzou prokazující nutnost zavedení kauce. Například není uvedeno a doloženo, v jaké výši vznikly daňové úniky. Nejsou také předloženy důkazy o jejich vzniku, nejsou uvedeny ani konkrétní agentury, které byly za protiprávní jednání postiženy," uvedl v připomínce k návrhu zákona Jiří Plachý z ÚOHS. Podle úřadu vytváří novela zákona bariéru hospodářské soutěže, protože vysoké "vstupní" poplatky mohou ztížit nebo znemožnit vstup drobných podnikatelů na trh i jejich fungování zejména v některých regionech.

Majitelé menších agentur se již na změnu zákona, která by měla vstoupit v účinnost ještě letos, připravují a shánějí peníze na zaplacení kauce. "Pomohla nám banka, která od nás odkoupila zatím neproplacené faktury. Chybějící peníze, které ještě máme v obratu, tedy nahradíme bankovním úvěrem. Novela výrazně prodraží podnikání jako takové," říká René Kuchař, majitel agentury Student, jež v okolí Prahy zprostředkovává zaměstnání asi pro 3000 lidí ročně.

Agentury zaměstnají cizince
V Česku se podle ministerstva práce poradenstvím v této oblasti zabývá téměř dva tisíce společností - mezi lídry trhu patří Manpower, Randstat či Grafton. Agentury firmám poskytují své zaměstnance především na krátkodobé sezonní práce - loni takto firmám pronajaly přes 300 tisíc pracovníků. Hledají také vhodné kandidáty na volná pracovní místa, a to například i na manažerské pozice. Podle prezidenta Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče zákon dopadne hlavně na malé firmy: "Počet agentur práce se zcela jistě zredukuje. Odpadnou ti malí a střední. Kdo nezaplatí, přijde o povolení. Až dvěma miliony korun bude navíc pokutováno doposud běžné chování agenturních zaměstnanců, kteří přecházejí mezi agenturami v průběhu jednoho měsíce."

Přestože malí a střední hráči na trhu novelu spíše kritizují, vítají novou možnost zaměstnávat cizince ze zemí mimo EU a pronajímat je klientům. "Firmy nyní nemají kapacitu ani prostor pro administrativu spojenou s náborem cizinců. Novela urychlí proces získávání nových zaměstnanců," popisuje Wysoglad z firmy Adecco. Agenturní zaměstnávání cizinců zákon z roku 2012 zakázal kvůli problémům se zvýšenou kriminalitou a také proto, že agenturou zaměstnaní cizinci měli v českých firmách v minulosti horší platové podmínky než kmenoví zaměstnanci. Toho se odpůrci novely bojí i nyní. Problém je navíc kvalita pracovníků. Největší problémy s nedostatkem dělníků řeší výrobní firmy. Zde agentury evidují poptávku téměř po 80 tisících volných pracovních místech.

Markéta Řeháková, Adam Váchal
•   Odkaz na článek •   •     Diskuze   •  

iDnes.cz > Ekonomika, 21. května 2017 6:00

Stejná práce, jiné peníze. Komu se vyplatí dělat pro stát a komu pro firmu?


Odkaz


•   Diskuze   

Česká televize, Události v regionech, Ostrava, pátek 21.04.2017

Letních brigád bude dost





Reportហ   


•   Diskuze   

Paralelní Polis, Praha, úterý 11.04.2017 16:30

Diskuze Stát versus Práce

Diskutují (zleva po směru hodinových ručiček):
- Ing. Radovan Burkovič - podnikatel a spoluvlastník pracovní agentury JOB-centrum Ostrava, prezident Asociace pracovních agentur ČR
- Urza - anarchokapitalista, programátor a bloger
- Pavol Lupták, etický hacker, spoluzakladatel Paralelní Polis.
Další otevřená diskuze v Paralelní Polis navázala tématem na nedávné události ve firmě Rohlik.cz. Kvůli podezření z protiprávního zaměstnávání do jejího skladu vtrhla 10.3. cizinecká policie a bez obvinění odvedla 85 lidí, čímž ochromila chod firmy.
Byla to prasárna nebo legitimní akce? Je ochrana pracovního trhu proti přílivu pracujících ze zahraničí prospěšná nebo škodlivá? Je v pořádku, že stát omezuje pracovní vztahy na několik rigidních kategorií typu zaměstnanec, zaměstnavatel nebo živnostník?

Záznam diskuse na Youtube, 1:25 h.    

•   Diskuze   

Dotyk.cz a Deník.cz, pátek 31.03.2017

Podvodné agentury snižují dovozem nelegálních zaměstnanců cenu práce

V Česku v současnosti pracuje nejvíc cizinců od vzniku České republiky. Vedle legálních pracovníků ale neustále přibývá případů neoprávněného zaměstnávání cizinců, kteří pracují za podstatně jiné mzdové náklady. Vliv to může mít mimo jiné na platový vývoj.

Policie včera oznámila, že při třídenní akci odhalila 262 cizinců, kteří v Česku pracovali nelegálně. Kontroly se uskutečnily ve všech regionech. Při jiné kontrole policisté na začátku března zadrželi 85 lidí v pražském skladu firmy Rohlík.cz, 74 jich bylo vyhoštěno.

Podle ministra vnitra Milana Chovance přibývá v Česku případů nelegálního zaměstnávání cizinců, což chce řešit jednak novelou zákona o pobytu cizinců, jednak novelou týkající se agentur práce. „Přidělávají nám vrásky na čele, protože více než 2000 agentur na Českou republiku je opravdu velmi vysoké číslo," citovala Chovance ČTK.

„Neřešíte problém"
S Chovancem ostře nesouhlasí Asociace pracovních agentur, sdružující agentury poskytující dočasnou pracovní výpomoc. Podle ní tyto změny problém nelegálního zaměstnávání nijak neřeší. „Připravovaná novela zákona o zaměstnanosti dopadá pouze na legální agentury práce. Vůbec nepostihuje ty nelegální, které figurovaly například v případu Rohlík.cz," uvedl pro Deník prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

„Novela zavádí pro každou agenturu, která chce legálně podnikat, kauci 500 tisíc korun, nebo zakazuje u agenturních zaměstnanců řetězit pracovní smlouvy. Tím pouze znevýhodňuje legálně podnikající subjekt vůči pseudoagenturám," tvrdí Burkovič.

Podle asociace jde v případech, jako byl mediálně proslavený zásah v Rohlíku, o problém „kradené práce". „Místo agenturního zaměstnávání podle zákona o zaměstnanosti uzavírají pseudoagentury bez platného povolení od Generálního ředitelství Úřadu práce dohody o provedení práce s lidmi a smlouvy o dílo s firmami. Ušetří tak firmám až 52 % mzdových nákladů," uvádí Asociace pracovních agentur.

„Nelegálové snižují cenu práce o obrovské peníze. Zaměstnavatel, který si sjedná legální agenturu, je povinen jí nahlásit výši svých hrubých mezd, aby agenturní zaměstnanci pracovali za stejných podmínek jako zaměstnanci firmy. Legální pracovník navíc odvede z každé stokoruny 11,56 Kč na zdravotní pojištění a dalších 15 procent ze superhrubé mzdy na daně. Ze stovky mu tak zbude něco málo přes 60 korun. Nelegál nic takového neřeší," uvádí Burkovič.

Ilustruje to i na kauze Rohlíku, kde policie podle jeho názoru postupovala správně. „Ukrajince s polskými pracovními vízy sem nedovezla legální agentura práce, ale pseudoagentura, která tyto lidi dodala Rohlíku na základě smlouvy o díle. To je ale obcházení zákona - pokud máte svou balící linku, na ní lidé balí potraviny do vašich obalů a řídí se ve všem vašimi pravidly, těžko můžete tvrdit, že vám agentura dodala nějaké dílo. Pokud by všech 85 lidí pracovalo v Rohlíku za těchto podmínek rok, ušetřili by firmě ročně 5,5 milionu na mzdových nákladech," tvrdí Burkovič. V počtu legálních pracovních agentur podle něj problém není, protože ten odpovídá současné vysoké poptávce po pracovní síle.

Ministr vnitra Chovanec uvedl, že s vedením firmy Rohlík.cz jednal. Podle něj si nestěžovali na zásah policie, ale chtěli řešit metodiku, jak legálně získat zaměstnance z ciziny. "Udělali jsme právní rozbor této kauzy a chci jednoznačně říci, že stojíme za postupem policie," uvedl Chovanec.

"Nemůžeme se vyjadřovat k právnímu názoru ministerstva, který známe jen zprostředkovaně. Jsme toho názoru, že o finální interpretaci by měl rozhodnout soud, pokud dříve ministerstvo práce a sociálních věcí inkriminovaný paragraf samo nezpřesní," uvedla mluvčí Rohlík.cz Michala Gregorová.

Cizinci přicházejí
Podle dat zveřejněných letos v lednu Českým statistickým úřadem počet cizinců v Česku od roku 2011 roste. „V roce 2015 tu pracovalo 407 tisíc cizinců, což je nejvíc v historii České republiky. Zaměstnaných občanů cizí státní příslušnosti tu bylo 323 tisíc, živnostníků pak 84 tisíc," uvedla předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Zatímco počty zaměstnaných cizinců se podle statistického úřadu zvýšily od roku 2006 o 172 tisíc, počty živnostníků stagnovaly. Tři čtvrtiny cizinců zaměstnaných v Česku pocházely podle dat z roku 2015 ze zemí Evropské unie. Bezmála polovinu z nich (46 %) tvořili Slováci, v posledních letech ale výrazně přibylo i pracujících Rumunů a Bulharů.

Jaroslav Krupka


•   Diskuze   

LIDOVKY.CZ > ZPRÁVY > DOMOV, 20. BŘEZNA 2017

Ukrajinci proudí z Polska. Na tamní vízum čekají týden, na české i půl roku


Odkaz


•   Diskuze   

Rádio ZET, neděle 26.03.2017

Kauza Rohlík.cz je jen kapkou v moři. Nelegálních agenturních zaměstnanců v ČR je 300 tisíc


Před dvěma týdny zadržela cizinecká policie v pražském skladu firmy Rohlik.cz 85 lidí, kteří byli v Česku zaměstnáni v rozporu s právními předpisy. Podle e-shopu se jednalo o agenturní zaměstnance z Polska. Samotná Asociace pracovních agentur přiznává, že se české firmy kvůli situaci na trhu práce často uchylují mimo zákon. Počet nelegálních agenturních zaměstnanců je pak podle ní i vyšší než počet legálních agenturních zaměstnanců.

Za minulý rok bylo legálních agenturních zaměstnanců v České republice čtvrt milionu. Podle prezidenta Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče je počet nelegálních agenturních zaměstnanců ještě o 50 tisíc vyšší. Předpokládá, že jich je na 300 tisíc. „Je to veliké číslo, hlavně v tom okamžiku, kdy si uvědomíte, kolik každý člověk vydělává peněz, kolik by z toho odváděl sociální a zdravotní pojištění a daně z příjmu. Veškeré tyto peníze buď nejsou vůbec..., anebo to všechno odchází do ciziny,“ řekl na rádiu Zet.

V konečném důsledku na tom tratí stát a firma zaměstnávající nelegální pracovníky na tom naopak vydělává. Peníze neodvede ani zaměstnanec, ani firma, která díky tomu může dát nelegálnímu zaměstnanci o to menší mzdu.„Řekněme si to na příkladu. Pokud dáme člověku 100 korun hrubého na hodinu, tak on by z toho správně měl odvést 11,5 koruny sociálního a zdravotního pojištění a pak nějakých 23 korun daně z příjmu, zůstalo by mu tedy něco pod 70 korun. Tyto věci mu odpadají. Pokud už je registrovaný a dodala ho pseudoagentura, tak maximálně odvede jen 15 procent, nebo nic,“ vysvětloval Burkovič, podle kterého jsou nelegální agenturní zaměstnanci pro firmu levnější až o 52 procent.

Firmy jako viníci i oběti
Na problematiku se však podle Burkoviče lze dívat ze dvou úhlů pohledu. Firmy jsou situací na trhu práce často dohnány k těmto praktikám. Je tak otázkou, jestli je zastavování přílivu zahraničních zaměstnanců správnou cestou ve chvíli, kdy je v Česku velmi nízká nezaměstnanost. „Ekonomická teorie říká, že máme 2 procenta lidí, kteří nebudou nikdy pracovat, pak máme 2 procenta lidí na trhu, kteří právě mění práci, takže jsou momentálně nezaměstnaní a hledají si něco nového. To je běžný tržní pohyb. Až nad ty 4 procenta ve státě se jedná o nezaměstnanost. Jestliže se v Praze pohybujeme na 2,4 %, tak ta nezaměstnanost není, takže my ty lidi potřebujeme,“ řekl.

Cestou, jak by stát nemusel přicházet o peníze, tak je podle Burkoviče zjednodušení udělování pracovních víz. „Když se podíváme vedle za severní hranici, tak Poláci to dělají jednoduše. Nevydává se žádné vízum na žádost. Prostě jen ohlásíte, že chcete tohoto a tohoto Ukrajince, dodáte jeho doklady a do 14 dnů máte v ruce pro něj pracovní vízum. To je něco, čemu s naší procedurou 8, 9,12 měsíců nedokážeme vůbec konkurovat. To je vina vlády, ta to nezvládla,“ řekl.

ˇ Iva Horáková ˇ Michaela Hofmanová ˇ


Právo a Novinky.cz, neděle 19.03.2017

Čtrnáctihodinové směny o víkendech a 50 korun na hodinu. I tak se v ČR pracuje


Česká ekonomika se bez pracovníků z ciziny neobejde. Problémem ale zůstávají „agentury“, které je do Česka dohazují bez řádného povolení, navíc za podmínek jak z předminulého století.

Na praktiky takových dohazovačů, často jsou to také cizinci, opakovaně poukazují seriózní zaměstnanecké agentury. Potvrzují to i zjištění Státního úřadu inspekce práce.
„V ČR stále panuje vykořisování. Zaměstnavatel či nelegální agentura za ně neodvádí zdravotní a sociální pojištění. Kontroly se zabývají zavedenými agenturami, ale nelegální zóna postihům uniká,“ potvrdila Právu generální ředitelka personální agentury Manpower Group a předsedkyně Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslava Rezlerová.
Když se shrnou poznatky inspektorů, vychází z toho jasný obraz: ilegální zprostředkovatelé práce, mnozí z Polska, sem bez patřičných povolení přivezou pracovníky a ti dělají za 50 korun na hodinu, až čtrnáctihodinové pracovní směny i o víkendech, bez jakýchkoliv zaměstnaneckých práv, v nevyhovujících podmínkách.
Za takové peníze přitom firma už nesežene ani studenty na brigádu. Inspekce zjišuje, že proti stálým dělníkům berou pracovníci přes dohazovače oficiálně i třikrát méně. Je to dané rovněž tím, že ilegální pracovníci jsou z části vypláceni bokem a neodvádí se za ně zdravotní a sociální pojištění.

Zákon: agenturní musí brát stejně
Metoda promluv a letíš na umlčení funguje, protože cizinci zde bývají bez prostředků. Firmy, které je zaměstnávají, dělají, že o ničem nevědí, že je to starost zprostředkovatele, což je ale podle inspektorů okatý alibismus. Podnik totiž ze zákona musí agenturním zaměstnancům platit srovnatelné výplaty jako kmenovým pracovníkům.
Obě asociace pracovních agentur, které u nás existují, ale jen za rok 2016 poslaly inspektorátu práce čtyři stovky podnětů na ilegální zaměstnávání, z celkového počtu pěti set, které inspekce obdržela. Celkem inspekce práce za čtyři roky, od roku 2012, zjistila deset tisíc nelegálně zaměstnaných osob.
Podle Rezlerové v tažení proti ilegálním agenturám dostatečně pružně nekooperují jednotlivé složky státu, tedy cizinecká policie, finanční úřady a inspektorát práce. Zdůraznila, že samotný inspektorát práce novodobé otrokáře jen těžko může dostihnout.
Když agentura dodržuje zákony, tak přes ni zaměstnaní skladníci si podle viceprezidenta Asociace poskytovatelů personálních služeb Ondřeje Wysoglada běžně v celorepublikovém průměru vydělají za běžnou pracovní dobu kolem 23 tisíc korun měsíčně hrubého, obchodní zástupci přes 30 tisíc za měsíc, programátoři i 60 tisíc měsíčně.
„Srovnatelné mzdové podmínky ale často nejsou zdaleka dodržovány. V jednom z případů dostávali kmenoví zaměstnanci firmy vyrábějící pro automobilky 147 korun na hodinu a zaměstnanci agentury práce 51 korun,“ informoval už loni v červnu na parlamentním semináři náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček. Zaměstnavatel v tomto případě od úřadu dostal pokutu necelých 900 tisíc korun.
Podle inspektorátu byly loni patrné nelegální aktivity hlavně polských zprostředkovatelů práce.
„Máme problém s predátory v dohazování zaměstnanců, kteří se sem stahují z Polska, ale i z Moldavska či z Ukrajiny. Jak je to vůbec možné, že sem mohou jen tak dovážet lidi?“ ptal se loni na půdě Parlamentu prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

16 kontrol denně
Odpovědí inspekce bylo, že zvýší počet kontrol. Letos jich chce úřad inspekce práce realizovat minimálně 8500. Za dva měsíce už provedl tisíc prověrek, při kterých inspekce zjistila 126 nelegálně zaměstnaných osob, z toho 30 občanů ČR, sedm EU a 89 cizinců. V přepočtu to průměrně vychází na šestnáct kontrol na jeden pracovní den.
Jedna z těchto šár vedla do výrobny baget v Praze. Výsledkem bylo vyhoštění dvanácti Ukrajinců. Nebo minulý týden při akci v pražském skladu internetového obchodu Rohlík.cz policie odhalila desítky ilegálních pracovníků. Firma se brání s tím, že šlo o řádné zaměstnance polské firmy, která za ně odváděla sociální a zdravotní pojištění. Jejich mzda se v přepočtu měla pohybovat okolo 20 tisíc Kč. Proti rozhodnutí policie se bude odvolávat.
„Zásadní chyba chápání agenturních zaměstnanců je, že jsou přece levnější. Neměli by být. Výhodou pro firmy je větší flexibilita v nabírání lidí přes agentury. Ale neměla by to být cena práce,“ opakovala Právu Rezlerová.
„Agenturní zaměstnanci mohou být výhodní i za zákonných podmínek. Hodí se například při rozjezdu start-upů nebo u zprostředkování flexibilních krátkodobých úvazků pro ženy na rodičovské,“ sdělil ředitel Adecco ČR Ondřej Wysoglad.

Jiří Ginter

•   Odkaz na článek •     Diskuze •  

Aktuálně.TV, DVTV, pátek 17.03.2017 20:00

Vláda dotlačila Rohlík.cz do situace, kdy nemohl jednat jinak, chce jen přežít, říká Burkovič




TomᚠČupr si najal na smlouvu o dílo firmu, která mu žádné dílo nedodala, Rohlík.cz si vzal jen pracovníky, ne stroje, ne zařízení, nic, co by po nich zůstalo, říká prezident Asociace personálních agentur Radovan Burkovič. V Česku je prý 150 000 volných pracovních míst, která by se mohla hned obsadit, ale není kým. Podle jeho názoru vláda dotlačila Rohlík.cz do situace, kdy nemohl jednat jinak, protože firma se jen snaží přežít na trhu.

Rozhovor    

•   Diskuze   

ČTK, Verlag Dashöfer, čtvrtek 16.03.2017

Na hraně zákona


Kvůli nedostatku zaměstnanců na trhu práce a nepružné regulaci zaměstnávání sahají české firmy často po řešeních na hraně zákona i za ní.

Firmy využívají kolize legislativy pracovní a legislativy pobytové, kde jsou rozdílné výklady ministerstev práce (MPSV) a vnitra. V souvislosti s případem razie cizinecké police ve skladech e-shopu Rohlik.cz to uvedla Asociace pracovních agentur (APA).

Podle asociace se v ČR kromě čtvrt milionu legálně zaměstnaných agenturních zaměstnanců na trhu práce pohybuje minimálně čtvrt milionu nelegálních pracovníků. Nedostatek pracovníků a tvrdá regulace zaměstnávání, zejména vůči cizincům ze zemí mimo EU, vede české firmy k tomu, že sahají po řešeních na hraně zákona. "Využívají jednak kolize legislativy pracovní a legislativy pobytové (rozdílné výklady MPSV a ministerstva vnitra), jednak své nepostižitelnosti, pokud u nich pracují lidi nelegálně, prostřednictvím různých pseudoagentur," uvedl prezident APA Radovan Burkovič.

"Zatímco MPSV podle zákona o zaměstnanosti umožňuje, aby tady cizí zaměstnanci pracovali, tak ministerstvo vnitra tvrdí, že na základě evropských schengenských víz, které vydávají jednotlivé státy, to neplatí. Opírá se přitom ve výkladu o zákon o pobytu cizinců," dodal prezident APA.

Podle jednatele Agentury Student a člena výboru APA René Kuchára tvoří Ukrajinci s polskými vízy v Čechách určitý fenomén. "To, co se stalo v Rohlíku.cz, je jen kapka v moři. Takových Ukrajinců jsou tady minimálně desítky tisíc. Podobných případů se staly už desítky, ale nejsou mediálně známé," řekl.

Polsko za uplynulé dva roky podle APA vydalo přes 900.000 tzv. schengenských víz. Ty opravňují jejich držitele podle směrnice EU pobývat na území EU dva roky, z toho šest měsíců pracovat přímo v Polsku nebo tři měsíce v jiné zemi EU.

Podle ManpowerGroup je zásadní informace, do které země má zaměstnanec vízum. "Vízum, které se váže k jedné zemi, není platné v jiné. Pokud má například zaměstnanec vízum pouze do Polska, není použitelné pro naši zemi. Nesdílíme názor, že vízum do Polska platí v celé EU, protože Polsko je součást EU," uvedl manažer ManpowerGroup Jiří Halbrštát. "Aby cizinec mohl pracovat legálně v České republice, musí být držitelem platného pracovního povolení pro ČR," dodal ředitel personální společnosti Hays Ladislav Kučera.

•     Diskuze •  

Novinky.cz > Kariéra, 15. března 2017 11:19

Nedostatek lidí řeší firmy i na hraně zákona


Odkaz


•   Diskuze   

Česká televize ČT24 pořad Devadesátka 90´, středa 15.03.2017 přepis pořadu

Firmy hledají skuliny v zákoně, jak zaměstnat černou pracovní sílu ze zahraničí. Host: Radovan Burkovič

Kauza firmy Rohlík.cz už od minulého týdne hýbe Českem. Policie v jejím skladu zadržela 85 cizinců – většinu z nich čeká vyhoštění. Majitel společnosti se ale brání, že pro práci měli potřebná povolení. Podle resortu práce existují případy, kdy cizincům stačí pouze povolení k pobytu a nemusí mít pracovní víza, jak žádá ministerstvo vnitra. Hosté pořadu Devadesátka na ČT24 se nicméně shodli, že firma Rohlík je jen maličká ukázka toho, co se děje jinde ve větších počtech, a vypovídá o černém trhu zaměstnávání.

Potraviny firma Rohlík.cz rozváží už dva a půl roku. Na konci února vyřídili miliontou objednávku, ale od minulého týdne je provoz omezen. Cizinecká policie tady ve čtvrtek při zásahu zadržela 85 cizinců. „Tyto osoby disponují vízy, ale pro jinou republiku než je Česká republika a na základě takových víz nemohou být tyto osoby v Česku zaměstnány,“ říká mluvčí pražské policie TomᚠHulan.
Skladníci jsou zaměstnanci polské agentury práce s polskými vízy. Firma ale tvrdí, že na tato povolení mohou v Česku pracovat. „Jsou to zaměstnanci polské firmy, která za ně odvádí sociální a zdravotní pojištění. Jak ostatně potvrdila nedávná kontrola polského inspektorátu práce,“ hájí se majitel firmy Rohlík.cz TomᚠČupr.

Policie už začala pracovníky vyhošovat. Podle Rohlíku ale na stejném principu funguje řada dalších společností, což potvrzují i představitelé pracovních a personálních agentur. Rozdíl je podle nich jen v tom, kdo zákon vyloženě porušuje a kdo si jen hledá skulinku, jak ho obejít. Každopádně to ale pro mnohé firmy představuje řešení v situaci, kdy je na trhu 150 tisíc neobsazených pracovních míst a systém vydávání českých víz pro Ukrajince, který měl situaci pomoci řešit, nefunguje. „Zákon připouští výjimku, kdy cizinec nemusí mít povolení k zaměstnání (zaměstnaneckou ani modrou kartu) v případě, že je svým zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb,“ vysvětluje mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň. Zákon o pobytu cizinců ministerstva vnitra se dá ale vykládat opačně.

„V rámci EU existuje přeshraniční poskytování, to není problém, ale musí tady ta firma vykonávat dílo. Jestliže tady přijede stavební firma a bude tady se svými stroji, nástroji a lidmi stavět pro vás dům, tak je to v pořádku. Může tady klidně přijet s Ukrajinci s polskými vízy, to není žádný problém. Ale v Rohlíku, ti Ukrajinci tam pracují mezi běžnými zaměstnanci a v ten okamžik tedy dělají to, čemu se říká agenturní zaměstnávání. Jenže jakmile máte agenturní zaměstnance, tj. lidi, kteří vám dávají pouze práci, tak si je musíte najímat agenturním způsobem,“ říká prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
A to podle něho Rohlík neudělal a postupoval tedy nelegálně. „Státní úřad inspekce práce tomu říká zastřené agenturní zaměstnávání. Tváříte se, že máte autobus, ale ve skutečnosti máte osobní auta,“ dodává.

Rohlík sice argumentoval tak, že pouze využívá zákona o zaměstnanosti, který umožňuje legální dočasnou práci, paragraf 98 písmeno K. Jenže podle Burkoviče tento paragraf hovoří právě o tom, že to musí být lidé, kteří jsou usazeni v jiné zemi a tady v Česku poskytují služby v rámci nějaké firmy, která tady například „něco staví a dělá to s vlastními lidmi, vlastními stroji a na vlastní riziko“.
„Ale pokud tady máte zaměstnance, kteří se pohybují ve vašem skladu, vaše potraviny skládají do vašich přepravek, předávají je do vašich aut a rozvážejí je zákazníkům, tak oni nedodávají nic jiného než svou práci a toto je agenturní zaměstnávání,“ vysvětluje Burkovič.

V Česku může podle odhadů pracovat na černo i několik set tisíc cizinců
Za pravdu dává Burkovičovi prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslava Rezlerová. „Vidím to ale tak, že firma spíše využila mezery v zákoně. Zákon ale rozhodně porušila firma, která tam ty zaměstnance dodala, a to jsou dvě různé věci. Jestli dnes mluvíme o agenturním zaměstnávání, tak to má jasné náležitosti, které musí jak uživatel, tak dodavatel pracovní síly, tedy agentura dodržovat. Jestliže některou z těchto vlastností smluvní poměr nesplňuje, tak to nemá nic společného s agenturním zaměstnáváním,“ říká.
Otázka, zda si může tedy firma Rohlík od zahraniční společnosti najímat práci, by si podle ní zasloužila větší debatu. Upozorňuje totiž na to, že český právní řád tohle neřeší. „Máme na trhu práce v České republice významný podíl tak zvaných černých nebo šedých typů zaměstnání, které právně ani zaměstnání nejsou, protože to je formou smluv o dílo. A tady se vlastně schovává to, co jinak specializovaná firma dodává jako práci s přidanou hodnotou, pod obyčejný pracovní výkon, který dělají i běžní zaměstnanci firmy. A v tomhle ohledu je to špatně,“ potvrzuje Rezlerová.
Podle ní může být zaměstnaných v Česku až dvě stě tisíc i více cizinců bez patřičných povolení k výkonu práce. Kolik přesně, to ale nikdo neví, míní. „Je tady velká skupina Ukrajinců, kteří tady pracují na černo, všichni to obecně ví a nyní tady přibývají další, prostřednictvím polských agentur,“ říká. A dodává, že český trh agenturního zaměstnávání se tak obecně dělí na ten čistý, kde se dodržují zákony, dále na ty, kteří využívají mezer v nich, a nově i na ty, kteří spolupracují s polskými agenturami. A v této šedé zóně se může podle ní pohybovat i dalších sto tisíc lidí.

Podle obou odborníků může za špatnou situaci vláda. „Český stát je původce toho, co se tady stalo. Rohlík je v tom jen maličká ukázka toho, co se děje jinde ve větších počtech a je to o celém černém trhu zaměstnávání. Máme v rámci EU skoro nejnižší nezaměstnanost, volná pracovní síla na trhu téměř neexistuje a to, že vláda velmi tvrdošíjně s velkou podporou odborů odmítá pustit do země regulované, v systému prověřené pracovníky, třeba z Ukrajiny, to tuto situaci způsobilo,“ říká Rezlerová.
Burkovič pak dodává, že chyba je i v tom, že vláda do republiky láká zahraniční zaměstnavatele bohatými pobídkami a ti tady pak staví továrny a následně s hrůzou zjišují, že nemají lidi. „Podíváme-li se na Amazon minulého roku, tak ten dnes vozí denně 60 autobusů ze severních Čech, aby vůbec měl nějaké zaměstnance ve skladech. Vždy je to nesmysl, postavit u Prahy, v místě s nejvyšší zaměstnaností lidí, obrovský sklad pro čtyři tisíce zaměstnanců a pak je vozit přes čtvrt republiky,“ vysvětluje.

Pracovní víza v Česku pod kontrolou mafie?
Navíc jde i o to, že udělování českých pracovních víz na Ukrajině je zřejmě pod kontrolou mafie. Stojí si zatím Rezlerová, ale potvrzuje to i šetření reportéra Radiožurnálu Janka Kroupy.
„Kdyby to byla jen mafie na Ukrajině, tak je to ještě vlastně docela dobré. Ten problém se ale netýká bohužel jen Ukrajiny. My jsme zjistili fakt, že o českých vízech kupříkladu v Bělorusku spolurozhoduje společnost, kterou vlastní ruský miliardář a oligarcha Oleg Děripaska, což je blízký spolupracovník Vladimíra Putina. Jinými slovy, české zpravodajské služby opakovaně varovaly ministerstvo zahraničí, že ruská zpravodajská služba má pod kontrolou, kdo do Česka přijede z Běloruska,“ říká Kroupa.

Podle něho to funguje tak, že se český stát rozhodl udělování víz, respektive část služeb kolem tohoto procesu, svěřit externí společnosti, která bude přijímat žádost o víza, zpracovávat je a předávat do Česka už jen k vyřízení. „Problém ale nastává v tom, že ve chvíli, kdy vy se nedostanete k tomu předání žádosti, tak se nedostanete do Česka, protože český stát o tom nebude rozhodovat,“ vysvětluje.
A na Ukrajině? „Tam to funguje tak, že český stát outsourcuje službu náběru žádosti a vy se musíte objednat na český zastupitelský úřad. A abyste se dostal do služby, musíte se na internetu zaevidovat,“ vysvětluje Kroupa.
Na Ukrajině tak existují firmy, které zajistí, že pro určitého člověka místo obsadí. „Oni mají tak zvané klikače, což je velmi pravděpodobně skupina osob, kteří klikají, nebo je to sofistikovaný počítačový program, ale zkrátka mají kontrolu a obsadí všechna místa. Lidé pak musí kontaktovat je, že se chtějí dostat do Česka a že se potřebují objednat a tohle objednání je v rukou těch firem,“ dodává.

Místo 30 až 1500 eur za vízum
Za to, že se do systému dostanou, samozřejmě zaplatí. Běžný poplatek České republice za vyřízení žádosti se pohybuje kolem 30 euro, ovšem v tomto případě lidé zaplatí nejméně dvě stě eur a jsou i takoví, kteří musí uhradit až 1500 euro. „My tomu říkáme, kde je poptávka, tak se vytvoří nabídka. Jestliže my nedokážeme zvládnout poptávku legálním způsobem, tak se nelze divit, že si to zabezpečí firmy jinak,“ říká k tomu Burkovič.
Česká vláda přitom loni v létě schválila program, který měl do země dostat kvalifikované Ukrajince. „Ano, ale řekněme si, v jakých to bylo počtech. Řádově pár stovek, možná tisíců lidí. Jestliže nám ale chybí sto padesát tisíc zaměstnanců, tak to je jako plivnutí do moře,“ připomíná Burkovič.

mor
•   Odkaz na článek •     Diskuze   •  

ČTK, Verlag Dashöfer, středa 15.03.2017

Cizinci na českém pracovním trhu – dnes bychom se bez nich neobešli, ledaže by pracovali všichni dnes evidovaní na ÚP a nezaměstnanost v ČR by tak byla opravdu nulová


Každý třetí cizinec či cizinka, kteří jsou v Česku zaměstnaní, dělá nekvalifikované a pomocné práce. Na místech, kde je potřeba kvalifikace, je pak čtvrtina ze zahraničních zaměstnanců a zaměstnankyň. Zbývající síly vykonávají polokvalifikované činnosti.

Tyto údaje vyplývají z publikace o životě cizinců v Česku, kterou vydal Český statistický úřad. Podle údajů bylo v roce 2015 v ČR na 323 000 zahraničních zaměstnanců, tři čtvrtiny z nich pocházeli z EU. Nejpočetnější skupinou jsou Slováci. Největší díl cizinců našel uplatnění ve zpracovatelském průmyslu.

Migrace do Česka je hlavně ekonomická, cizinci do země přijíždějí za prací. Kolik jich podniky zaměstnávají, ale úřad práce od roku 2012 nezveřejňuje. Tehdy totiž dostal nové informační systémy, které statistiku nezaznamenávaly. I když se později úředníci vrátili ke staronovým programům, aktuální údaje na web generální ředitelství úřadu nedává. Podle jeho mluvčí Kateřiny Beránkové jsou k dispozici jen kvalifikované odhady. Z nich vycházejí i statistici. Beránková poukázala také na to, že úřad práce má na starosti povolení k práci, modré a zelené karty řeší ministerstvo vnitra.

Mezi lety 2004 až 2008 zahraničních sil v Česku přibývalo. Jen v roce 2008 počet zaměstnanců ze zemí mimo EU přesáhl o pár tisíc počet pracovníků z EU, kteří vždy převažovali. V roce 2008 evidoval úřad práce podle ČSÚ bezmála 284.600 zaměstnaných cizinců. Z nich 143.600 přijelo ze států mimo unii.

Po nástupu krize cizinců na českém trhu práce výrazně ubylo, a to hlavně těch ze třetích zemích. Úřady jim přestaly vydávat povolení. V posledních letech zahraniční zaměstnanost roste. V roce 2015 počet překročil 323.200, z toho 245.000 lidí dorazilo z EU.

Největší skupinu zahraničních zaměstnanců tvořili Slováci. V Česku jich v roce 2015 pracovalo přes 150 300. Následují Ukrajinci, těch v zemi mělo zaměstnání zhruba 41.850. V roce 2008 jich v ČR pracovalo na 81.000.

Téměř třetina sil z EU a víc než pětina ze třetích zemí se uplatnila ve zpracovatelském průmyslu. Podle statistiků se v poslední době dostává do popředí sektor administrativních a podpůrných činností. Práci v něm našlo 14 procent zaměstnaných cizinců, valná většina pocházela z EU.

Ve zpracovatelském průmyslu v roce 2015 dělalo 77.000 euroobčanů a 17.000 cizinců ze třetích zemí. Ve stavebnictví našlo uplatnění 33.000 pracovníků z EU a kolem 10.000 ze států mimo unii. Ve vědě a v odborných profesích působilo na 18.000 euroobčanů a kolem čtyř tisíc cizinců mimo unii. Na 25.000 lidí z unie a asi 10.000 odjinud mělo práci v obchodu či při údržbě a opravách vozidel.

Nekvalifikované práce v roce 2008 dělalo 71.000 lidí ze třetích států a 9000 z EU. V roce 2015 už bylo v Česku na nekvalifikovaných místech 66.000 euroobčanů a 26 000 lidí ze zemí mimo unii. Kvalifikované činnosti předloni provádělo 60.000 cizinců z osmadvacítky a 16.000 z dalších zemí.

•     Diskuze •  

echo24.cz, úterý 14.03.2017

Zmatek na ministerstvech. Kauza rohlik.cz upozornila na mezeru v zákoně

Ačkoliv podle policie cizinci s pracovním vízem z jiné země EU v České republice pracovat nemohou, zákon o zaměstnanosti z pera ministerstva práce a sociálních věcí nic takového nezakazuje. Na mezeru v české legislativě významně upozornil až případ společnosti rohlik.cz zakladatele Tomáše Čupra, kde policie ve čtvrtek zajistila 85 lidí a hrozí jim vyhoštění. Rohlik.cz se však brání a říká, že zákon neporušil a že Ukrajince zaměstnával legálně.

Dávat práci cizincům s polskými vízy je podle mluvčí společnosti rohlik.cz Michaly Gregorové možné a legální na základě českého zákona o zaměstnanosti a Smlouvy o založení Evropského společenství. Právě na základě této smlouvy Evropská unie podle společnosti rohlik.cz vydává víza, na které je v Polsku umožněno i pracovat. „Na základě zákona o zaměstnanosti § 98, písm. k) mohou cizinci zaměstnávaní v Polsku pracovat i u nás. Podobný případ řešil nedávno Evropský soudní dvůr a postavil se na stranu holandského podnikatele,“ uvedla pro Echo24 mluvčí společnosti Michala Gregorová.
O tom, že takové vízum, které cizince na území EU opravňuje pracovat, existuje, se zmiňuje i Asociace pracovních agentur. „Víza opravňují jejich držitele dle Evropské směrnice pobývat na území EU 2 roky, z toho 6 měsíců pracovat přímo v Polsku nebo 3 měsíce v jiné zemi EU,“ uvádí v tiskovém prohlášení prezident asociace Radovan Burkovič.

Rohlik.cz zaměstnával lidi nelegálně
Důležitým argumentem firmy rohlik.cz je, že spolupracovala s polskou agenturou, která k ní na základě smlouvy o dílu posílala lidi na práci. Pokud by tak činila agentura česká, porušení zákona by v tomto případě bylo podle Burkoviče nezpochybnitelné.
Zásadní informací je to, že spolupráce probíhala na základě tzv. smlouvy o dílo, což je podle Burkoviče dokladem toho, že firma činila v rozporu se zákonem. „Vykonávají zde agenturní zaměstnávání, nezhotovují žádné dílo, což jako skladníci ani nemohou. Pseudoagentura tak učinila v rozporu se zákonem o zaměstnanosti a rohlik.cz s ní podepsal Smlouvu o dílo, čímž se oba dopustili zastřeného agenturního zaměstnávání,“ uvedl pro Echo24 dále Burkovič.
„Pokud by to tak nebylo, očekával bych, že firma již ve čtvrtek odpoledne zveřejní tři zásadní dokumenty, které každá firma, která cizince zaměstnává legálně, musí mít. A těmi jsou kopie pracovního povolení, dohoda o dočasném přidělení agenturních zaměstnanců a pokyny k jednotlivým zaměstnancům,“ řekl pro Echo24 Burkovič s tím že se tak nestalo a firma má jen tzv. smlouvu o dílo, čímž se dopustila nelegálního zaměstnávání tzv. zastřeného agenturního zaměstnávání.
Vůči tomu se však společnost rohlik.cz ohrazuje s tím, že spolupracuje s důvěryhodnými polskými agenturami a že jejich zaměstnanci mají platné dokumenty a jsou přihlášeni na úřadě práce. „Z důvodu velkého mediálního tlaku agenturu zatím jmenovat nechceme. Nechceme nic tajit, ale v této fázi je to spíše strategická věc,“ dodala pro Echo24 Gregorová s tím, že vyjádření asociace je třeba vnímat s ohledem na konkurenční prostředí mezi českými a polskými agenturami.

Ministerstva nemají v přístupu k zaměstnávání cizinců jasno
Druhým způsobem je podle Burkoviče též spolupráce s polskými agenturami, ale na základě tzv. Dohody o dočasném přidělení agenturních zaměstnanců. Tento způsob zaměstnávání podle Burkoviče ukazuje na nesrovnalosti v legislativě a nemusí tedy nutně znamenat porušení zákona.
Do kolize se zde totiž podle něj dostává odlišný výklad zákona. Zatímco ministerstvo práce a sociálních věcí podle Burkoviče i zakladatele firmy rohlik.cz Tomáše Čupra taková víza na základě zákona o zaměstnanosti respektuje, tak policie, která spadá pod ministerstvo vnitra na základě zákona o pobytu cizinců, nikoliv.
Ministerstvo práce a sociálních věcí se však brání a říká, že v rozporu s ministerstvem vnitra nejedná. „Tuto problematiku řešíme z pohledu zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce a naše postupy jsou provázané,“ uvedl pro Echo24 mluvčí Petr Habáň. V případě společnosti rohlik.cz se podle něj jedná o situaci, kdy není na základě podmínek striktně vyžadováno povolení k zaměstnání, ale pouze povolení k pobytu.
To, že policie opravdu takový postup neuznává, již dříve pro Echo24 potvrdil mluvčí TomᚠHulan. „Zaměstnávání cizinců na pracovní víza vydaná pro jinou zemi než ČR je v rozporu s platnými právními předpisy a v rozporu se zaměstnáváním cizinců,“ uvedl koncem minulého týdne Hulan.

Sněmovna chce tvrdší podmínky za porušování zákona
Problematice s tzv. zastřeným agenturním zaměstnáváním se v pondělí věnoval i sněmovní sociální výbor, který navrhl, aby za nerespektování zákonných podmínek hrozila agenturám pokuta až 5 milionů korun. Změna má podle strůjce návrhu Václava Klučky (ČSSD) omezit zejména nedodržování zásady srovnatelných mzdových a pracovních podmínek dočasného přidělovaného zaměstnance a v konečném důsledku obcházení odvodů na sociální a zdravotní pojištění a záloh na daň z příjmu.

•   Odkaz na článek •     Diskuze   •  

Česká televize, ČT24 pořad Devadesátka 90´, úterý 14.03.2017 20:00

Nelegální zaměstnávání cizinců. Hlavní host: Radovan Burkovič




Rozhovor    

•   Diskuze   

Aktuálně.cz, úterý 14.03.2017

Rohlik.cz doplatil na Ukrajince s polskými vízy. Dodaly je zřejmě agentury, kterým chybí povolení

Případ firmy Rohlik.cz, v níž policie při razii zadržela desítky cizinců, je důsledek toho, že se někteří tuzemští zaměstnavatelé snaží získat chybějící pracovníky oklikou přes Polsko, kde je mnohem menší byrokracie než v Česku. Společnosti si ale musí dát pozor na to, že ne všechny pracovní agentury mají potřebná povolení. A také na to, že způsob, jak si české úřady vysvětlují zaměstnávání třeba Ukrajinců s polskými vízy, se může dost výrazně lišit. By v Polsku vydaná pracovní povolení platí v celé Unii a využívají je statisíce Ukrajinců, podle české policie to k zaměstnání v ČR nestačí.

Praha - Cizinecká policie vyhostila téměř všechny zahraniční pracovníky, které zadržela při čtvrteční kontrole skladu e-shopu Rohlik.cz. Podle mluvčího pražských policistů Tomáše Hulana jde o dosud největší počet zadržených nelegálních pracovníků v jedné firmě.
Online prodejce potravin se ale brání, že 85 zadržených pracovníků mělo pracovní víza, by vydaná v Polsku, což prý pro práci v Česku stačí. "Naše agentury a jejich právníci nám ve smlouvách ručí za to, že agenturní zaměstnávání cizinců s polskými vízy je legální," tvrdí hlavní akcionář firmy TomᚠČupr.
Vše je především důsledek toho, že na českém pracovním trhu chybí tisíce pracovníků zejména dělnických profesí. A někteří tuzemští zaměstnavatelé jako Rohlik.cz se je snaží získat oklikou přes Polsko, kde je mnohem menší byrokracie než v Česku. A tamní pracovní víza platí pro celé území Evropské unie. Jenže podle české cizinecké policie to nestačí.

Tři malá česká s.r.o.
Případ také odhaluje obecný rys, na který si české firmy shánějící levnou sílu ze zahraničí musí dát pozor - že mezi pracovními agenturami je řada takových, které nemají potřebná povolení a že způsob, jak se české úřady dívají na zaměstnávání třeba Ukrajinců s polskými vízy, se může dost výrazně lišit.
Deník Aktuálně.cz požádal Rohlik.cz, aby vysvětlil, jaký typ smlouvy s agenturami měl a dal na ně i kontakt. Mluvčí firmy Michala Gregorová v pátek uvedla bez daších detailů pouze jména tří malých českých s.r.o. s cizinci na postu jednatele, s nimiž se nedalo spojit. Ani jedna z nich není na seznamu pracovních agentur s povolením ministerstva práce a sociálních věcí.
Až poté, co článek vyšel, Gregorová oznámila, že se spletla. A pracovníky prý dodala polská firma jako dodávku služby.
"Každá agentura, by je zahraniční, musí mít na území republiky povolení ke zprostředkování," upozorňuje náměstek Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček. Jde podle něj o čím dál rozšířenější problém: objevují se firmy, které formálně dodávají službu, ale ve skutečnosti jde o nelegální zaměstnávání.

České agentury Ukrajince nabízet nesmějí
Navíc podle právničky Marie Janšové z advokátní kanceláře Legalité česká pracovní agentura nesmí nabízet lidi ze zemí mimo EU, to po splnění některých podmínek mohou jen zahraniční agentury, třeba polské. I tak ale hrozí konflikt s úřady.
"Zatímco inspektoráty práce rozlišují, zda ten, kdo zahraniční zaměstnance propůjčil, splňuje pro tuto činnost zákonná pravidla, cizinecká policie zřejmě nikoli, tu zajímá, zda pracující cizinec má příslušné povolení od českých úřadů," upřesňuje Janšová.
Ještě donedávna se přitom sama cizinecká policie nedokázala shodnout, zda je podobný způsob zaměstnávání v pořádku.

Jedni tolerují, druzí ne
"V některých krajích je z České republiky vyhostí, v některých případech policisté konstatují, že je všechno v pořádku," uvedl nedávno pro HN náměstek Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček.
"Pražská policie postupuje stále stejně. Za jiné kraje nemůžu mluvit," reagoval Hulan. Ukrajinec s polským vízem podle něj může v Česku legálně pracovat jen tehdy, když jej sem polský zaměstnavatel pošle na služební cestu. "To ale v tomto případě nebylo," podotkl Hulan.
Zmatky kolem zaměstnávání cizinců přitom komplikují řadě firem život. Nezaměstnanost je na rekordně nízké úrovni a zaměstnanců je nedostatek takřka ve všech oborech. Podnikatelé by měli zájem hlavně o ukrajinské dělníky a experty, jenže jejich příchodu ve větším množství brání zdlouhavé, byrokratické a podezřeními z korupce opředené vyřizování povolení.

"Ostuda české vlády"
"Česká vláda se v tom chová neskutečně ostudně," zlobí se prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič a poukazuje na severního souseda, kde je získávání pracovního povolení pro cizince mnohem jednodušší a lze je získat během čtrnácti dnů.
"Polská vláda rozdala do loňského prosince 900 tisíc dvouletých pracovních povolení. Jen necelá třetina těchto lidí pracuje v Polsku a zbytek je za hranicemi - ve Francii, Německu, Česku," popisuje.
Problémem je podle něj i to, že české cizinecké policii nestačí jen pracovní povolení, které platí pro celou EU, ale je třeba mít i povolení k pobytu v Česku. "Je to konflikt dvou zákonů. Zákon o zaměstnanosti to nevyžaduje, ale zákon o pobytu cizinců ano," dodává Burkovič.
A nejednoznačnost zákonů zmiňuje i jeho kolega Kamil Grund z brněnské pracovní agentury Sodat. "Jsme raději opatrní a shodli jsme se, že tento způsob nebudeme používat," říká.

Vozí je po autobusech
Ostřejší postup a častější kontroly nařídil koncem loňského roku ministr vnitra Milan Chovanec. "Stačí, když ti lidé budou plnit platné podmínky zákona, a nemusí se bát kontroly. Kontroly jsou častější, to je přirozené, protože zaměstnávání cizinců se v současnosti řeší," uvedl pro Aktuálně.cz Chovanec.
Podle Burkoviče přitom Rohlik.cz není jediný případ. "Těch kontrol byla loni spousta, ale ostatní firmy mlčí. Jen Rohlik.cz se to rozhodl medializovat," podotkl Burkovič s tím, že na "ukrajinské Poláky" narazili v celé řadě firem, s nimiž jednali o možné spolupráci. "Říkali: Vy nemáte lidi a tady nám to polské agentury vozí po autobusech," vzpomíná.

•   Odkaz na článek •     Diskuze   •  

Aktuálně.cz, úterý 14.03.2017 17:33

Rohlik.cz může čekat vysokou pokutu, postupoval nelegálně, říká šéf asociace agentur

Šéf Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič má jasno. Podle něj se k nelegálnímu postupu doznal sám spolumajitel e-shopu Rohlik.cz TomᚠČupr v rozhovoru v DVTV. "Očekávám, že se pokuta bude pohybovat u horní hranice možného," říká Burkovič v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Policie zasahovala v pražském skladu firmy na konci minulého týdne. O víkendu pak oznámila, že podle ní všech 85 zadržených lidí pracovalo v Česku nelegálně. Rohlik.cz ale svou chybu neuznává a Čupr trvá na tom, že firma postupovala legálně.

Aktuálně.cz: Šlo podle vás v případě e-shopu Rohlik.cz o nelegální zaměstnávání? A pokud ano, proč?
Radovan Burkovič: My jsme poměrně tápali, když se kauza Rohlik.cz rozběhla v médiích. Nevěděli jsme, jakým způsobem firma ony skladníky objednala. Ale postupně vycházelo najevo, že to bude úplně jinak, než by to správně a legálně mělo být. Včera v DVTV to pan Čupr (spolumajitel Rohlik.cz - poznámka redakce) řekl naplno. Skladníky mu dodala polská firma, která není agenturou práce. Říkal, že mu je dodala jako službu, ale ti lidé byli ve skladech Rohlik.cz normálně zaměstnáni, což v rozhovoru v DVTV také přiznává, když mluví třeba o odměnách za práci navíc. Šlo tak o dodávku práce, když to ti lidé dělali v jejich skladu, pod jejich dohledem a třeba i s jejich skladovými vozíky. A dodávka práce se smí v Česku dělat jen přes agentury práce s platným povolením.

A.cz: Podle vás je to tedy jednoznačné?
Ano, šlo o nelegální postup. Pan Čupr v rozhovoru na DVTV operoval s paragrafem 98 písmeno k zákona o zaměstnanosti, že opravdu může tyto lidi přijímat a je úplně jedno, jaká mají víza. V tom pravdu sice má, ale problém je jinde. Když si objedná firmu Ovd-Temyrtrans, jejíž jméno v rozhovoru řekl a která má v obchodním rejstříku jako prvotní činnost zapsány stavební práce, a ta firma by přijela se svými stroji a zaměstnanci mu něco postavit, tak je to v pořádku. Ale v tomto případě se opravdu jednalo o agenturní zaměstnávání a Rohlik.cz si to měl objednat u legální agentury práce. Ti lidé by pak, kromě jiného, měli mít srovnatelné mzdy s českými. V tomto my spatřujeme tu nelegalitu a jsme přesvědčeni, že inspektorát práce jim za to vyměří velmi tučnou pokutu.

A.cz: Jak vysoká ta pokuta může být?
Jde o opakovaný případ a navíc jde o velký rozsah nelegálního zaměstnávání - o 85 lidí. Jde o úsporu na mzdových nákladech a odvodech v řádech milionů korun za rok, pokud postupovali, jak je obvyklé, a zaměstnávali ty lidi na dohodu o provedení práce. Očekávám, že se pokuta bude pohybovat u horní hranice možného (maximální pokuta je deset milionů korun; Státní úřad inspekce práce ale zatím podle informací online deníku Aktuálně.cz případ firmy Rohlik.cz neřeší, může se to ale změnit, pokud se na něj s informacemi obrátí cizinecká policie - poznámka redakce).

A.cz: Jestli tomu dobře rozumím, tak motiv e-shopu Rohlik.cz je podle vás jednoznačný - chtěla ušetřit na mzdových nákladech?
Jednak je to úspora na mzdových nákladech, protože určitě tam nebylo dosaženo srovnatelných mzdových podmínek, jaké by museli dát agenturním zaměstnancům. Druhý problém je samozřejmě i v tom, že v Česku už se velmi těžko shánějí pracovníci. Jsme v době rekordně nízké nezaměstnanosti a zvláště v okolí Prahy, kde Rohlik.cz působí, je ta situace obzvláště složitá. Skladníkům tam musíte nabídnout alespoň 24 tisíc korun, aby do té práce vůbec někdo přišel.

A.cz: Jak obvyklá je praxe, kdy se tu zaměstnávají zaměstnanci polských firem z Ukrajiny?
Kdyby nyní cizinecká policie udělala stejnou akci v jiných velkých pražských skladech nebo velkých českých výrobních závodech, musela by dopadnout podobně. Je to obvyklé a bují to tady zhruba od roku 2015, kdy se na východě Ukrajiny rozhořel válečný konflikt. Polsko se zachovalo solidárně a začalo Ukrajincům vydávat v podstatě charitativní víza. Dělali to samozřejmě i proto, aby pomohli svému průmyslu. Víza se tam vydávají na základě jednoduchého ohlášení, nejde o složitý proces, jaký je nastavený u nás. Vízum je tam vyřízené maximálně do tří týdnů. Už jich vydali 900 tisíc a tato víza Ukrajince opravňují půl roku pracovat v Polsku nebo tři měsíce v dalších zemích EU.

A.cz: Takže když pracovní agentura doveze do Česka Ukrajince s pracovním polským vízem a dodrží všechny zákonné podmínky, tak to možné je?
Podle našeho názoru ano, ale je to pro polské agentury velmi komplikované, takže se to v praxi neděje. I tak jsou ale tito Ukrajinci v Česku, Maďarsku nebo na Slovensku. Když polský kontrolní úřad dělal na podzim 2016 průzkum, tak zjistil, že v Polsku je jen zhruba 150 tisíc z těch 900 tisíc Ukrajinců s vízem a zbytek je rozběhnutý někde v zemích EU. V Česku podle našich odhadů pracuje minimálně 200 tisíc nelegálních zaměstnanců ze zahraničí.

•   Odkaz na článek •     Diskuze   •  

iDnes.cz, Ekonomika, pondělí 13.03.2017 18:33, aktualizováno 14. března 12:28

V Česku pracuje 100 tisíc lidí nelegálně, říká šéfka pracovních agentur

Firmy volají po vstřícnějším udělování víz cizincům. Nedostatek lidí už některé brzdí v rozvoji. „Příliv pracovníků z ciziny nelze zastavit. Stát by se měl soustředit na důsledné dodržování pravidel,“ řekla v pořadu Rozstřel na iDNES.tv prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslava Rezlerová. Podle ní v Česku pracuje 100 tisíc lidí načerno.

Pořad moderovala vedoucí ekonomické rubriky MF DNES Zuzana Kubátová. Tématem bylo nelegální zaměstnávání cizinců, černý trh, takzvané „pseudoagentury“ a jejich metody, jak na pracovní trhy v EU umístit Ukrajince, Srby a další cizince bez potřebných dokladů.

Policie minulý čtvrtek zasahovala v prostorách firmy Rohlík.cz, která se zabývá rozvozem potravin do domu, a odvedla si 85 nelegálně zaměstnávaných cizinců. Společnost se brání, že se stala obětí policejní šikany a tvrdí, že má dokumenty v pořádku. Rezlerová tvrdí, že majitel firmy není v tomto případě ani obě ani viník. „Nedostatek pracovníků zaměstnavatele nutí k tomu, aby se poohlédli po volných zdrojích,“ řekla Rezlerová. Proces získávání pracovních víz z Ukrajiny je podle ní navíc „plně pod kontrolou mafie.“ Rezlerová zmínila i zkostnatělost celého systému. Podle ní toho stát i přes proklamace o zjednodušení udělování pracovních víz příliš neudělal.

V Česku pracuje nelegálně 100 000 lidí
Objevují se navíc názory, že nedávný případ je špičkou ledovce a cizince z třetích zemí ve skutečnosti načerno zaměstnává mnoho firem. To Rezlerová potvrzuje, podle ní je na českém pracovní trhu až 100 tisíc lidí, kteří pracují načerno. Zhruba stejný počet zaměstnanců firmy najímají přes agentury.
„Kdyby nyní cizinecká policie udělala stejnou akci v jiných velkých pražských skladech nebo velkých českých výrobních závodech, musela by dopadnout podobně,“ řekl MF DNES prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
Firma, která si najme na práci člověka přes pochybnou agenturu, ušetří přes 30 procent nákladů. „Roli také hraje to, s jakou životní úrovní se pracovníci například z Ukrajiny spokojí,“ říká Rezlerová. Podle ní ale neplatí, že lidé ze zahraničí, kteří jsou ochotni pracovat za menší odměnu a přes agenturu, tlačí mzdy dolů. „Stát by měl místo represí vynaložit větší prostředky a kapacity na to, aby zjistil, zdali nejsou agenturní pracovníci podhodnoceni,“ řekla Rezlerová v reakci na obavy, zda agenturní pracovní nepokřivují trh práce.

iDnes
•   Odkaz na článek •     Diskuze   •  

Český rozhlas Plus, Publicistika, úterý 14.03.2017, 08:40

Nekvalifikovaných pracovníků máme dost, pracovních agentur až moc, tvrdí poslanec Zavadil.


Půlmilionové kauce, konec podvádění se sociálním a zdravotním pojištěním a vysoké pokuty pro firmy, kde pracují najatí agenturní zaměstnanci. Zmíněná opatření zavádí novela zákona o zaměstnanosti, která se dostává na pořad jednání poslanců zrovna uprostřed tzv. „kauzy Rohlík.cz”. Ve skladech internetového obchodníka zadržela cizinecká policie minulý týden při razii 80 lidí. Pomůže novelizace zlepšit podmínky agenturních zaměstnanců?

Hosty Českého rozhlasu Plus jsou poslanec a předseda sněmovního výboru pro sociální politiku Jaroslav Zavadil a prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
Některé agentury si při zaměstnávání pracovníků pomáhají tím, že pokud si jejich lidé vydělají do 2,5 tisíc korun měsíčně, nemusí z výdělku agentura platit sociální ani zdravotní pojištění. Zakládají účelově několik agentur a výdělek rozdrobí. „Jsme v zemi, kde je 1800 agentur, to nemá v západní Evropě obdoby. Doufám, že tyhle věci, které se teď dostávají do zákona, pomůžou tomu, aby řada nepoctivých agentur z trhu vymizela,” říká Zavadil.
„Nesouhlasil bych s tím, že máme hodně agentur. Když se podíváme na Německo, tak v odborářských časopisech z minulého roku čteme o počtu 18 tisíc agentur práce.“ Radovan Burkovič

Stejná kauce pro všechny
Podle informací Asociace pracovních agentur funguje legálně všech 1800 agentur. „Nesouhlasil bych s tím, že máme hodně agentur. Když se podíváme na Německo, tak v odborářských časopisech z minulého roku čteme o počtu 18 tisíc agentur práce. Na statistických serverech letos udávají přes 11,5 tisíce agentur, které se věnují přímému zprostředkování. Vzhledem k tomu, že my máme desetimilionový trh a oni osmdesátimilionový, není to nějak hodně.”
Součástí novely o zaměstnanosti je povinná půlmilionová kauce. „Kauce bohužel zlikviduje ty malé a střední agentury práce, protože je to kauce velmi nerovná. Je stejná pro subjekty, které mají roční obrat 20 milionů, a pro ty, které mají miliardové obraty,” vysvětluje svůj pohled Burkovič.
Podle prezidenta asociace by mohla díky kauci zaniknout až třetina agentur. „Jde zejména o ty malé, kde podniká manželka nebo manžel, dcera tam dělá účetní. Jedná se v podstatě o rodinnou firmu, která je v malé vesnici, mimo velké centrum typu Praha,” říká.

Nekvalifikované pracovníky máme
Na českém trhu chybí nejen kvalifikované, ale i nekvalifikované pracovní síly. Podle Asociace poskytovatelů personálních služeb může navrhovaná změna legislativy vést ke zvýšení schodku státního rozpočtu až o 7 miliard korun. „Co se týká nekvalifikovaných pracovních sil, tady budu zásadně zastávat stanovisko, že u nás bychom na tyto práce měli z vnitřních zdrojů pracovníky sehnat. Bude tam záležet také na tom, jak vysoké finanční ohodnocení těchto nekvalifikovaných zaměstnanců bude, ale ti tady jsou. Chybí pracovníci typu svářeč nebo obráběč, to nejsou nekvalifikovaní pracovníci. Tady je pořád ještě 350 tisíc nezaměstnaných. Můžeme si o tom myslet, co chceme. Je otázka, jak zpřísnit režim dávek, abychom nedávali dávky tam, kde se pracovat nechce,” reaguje poslanec Jaroslav Zavadil.
„Pokud novela povede k likvidaci třetiny agentur, tak lidem znesnadní hledání práce. Ty agentury, které měli doslova pod nosem, zmizí, budou se muset stahovat do velkých center. Víme, jak takové dojíždění nebo bydlení na ubytovnách vypadá,” říká k tomu Burkovič.

Srovnatelné podmínky
Odpůrci agenturního zaměstnávání tvrdí, že místa, která agentury tvoří, existují za cenu nízkých mezd, velkých přesčasů, bez pojištění a někdy se objevují taková označení jako „otrocké podmínky”. „Srovnatelné podmínky by měly být automatické. Pokud nejsou, tak od toho jsou různé inspekční orgány, aby to kontrolovaly.“ říká Zavadil.
„To je problém, se kterým bojujeme a který novela neřeší. Neřeší nelegální agentury, pseudoagentury. Kauza Rohlik.cz, která teď probíhá, je přesně o tom. Pan Čupr si najal polskou firmu, která mu sem neagenturním způsobem dovezla lidi, dodala mu je do skladu. Ti lidé tam dodávají pouze svoji práci, nedělají tam žádné dílo. On se v podstatě podílí na něčem, co Státní úřad inspekce práce tvrdě postihuje. Pokud jste agenturní zaměstnanec, musíte mít takzvané srovnatelné podmínky. Agenturní zaměstnanec musí brát stejně, jako bere kmenový zaměstnanec firmy. Pokud ne, dostanou agentura a firma pokuty,” uvádí Burkovič.

Markéta Bidrmanová, Vítek Svoboda

Česká justice, pondělí 13.03.2017 15:40 (Také Forum24.cz 13.03.2017)

Lidí je nedostatek. Firmy sahají po řešeních na hraně zákona

Kvůli situaci na trhu práce české firmy často sahají po řešeních na hraně zákona i za ní. Využívají kolize legislativy pracovní a legislativy pobytové, kde jsou rozdílné výklady ministerstev práce (MPSV) a vnitra. V souvislosti s případem razie cizinecké police ve skladech e-shopu Rohlik.cz to dnes uvedla Asociace pracovních agentur (APA).

Podle asociace se v ČR kromě čtvrt milionu legálně zaměstnaných agenturních zaměstnanců na trhu práce pohybuje minimálně čtvrt milionu nelegálních pracovníků. Nedostatek pracovníků a tvrdá regulace zaměstnávání, zejména vůči cizincům ze zemí mimo EU, vede české firmy k tomu, že sahají po řešeních na hraně zákona. „Využívají jednak kolize legislativy pracovní a legislativy pobytové (rozdílné výklady MPSV a ministerstva vnitra), jednak své nepostižitelnosti, pokud u nich pracují lidi nelegálně, prostřednictvím různých pseudoagentur,“ uvedl prezident APA Radovan Burkovič.

„Zatímco MPSV podle zákona o zaměstnanosti umožňuje, aby tady cizí zaměstnanci pracovali, tak ministerstvo vnitra tvrdí, že na základě evropských schengenských víz, které vydávají jednotlivé státy, to neplatí. Opírá se přitom ve výkladu o zákon o pobytu cizinců,“ dodal prezident APA.

Podle jednatele Agentury Student a člena výboru APA René Kuchára tvoří Ukrajinci s polskými vízy v Čechách určitý fenomén. „To, co se stalo v Rohlíku.cz, je jen kapka v moři. Takových Ukrajinců jsou tady minimálně desítky tisíc. Podobných případů se staly už desítky, ale nejsou mediálně známé,“ řekl Českému rozhlasu.

Polsko za uplynulé dva roky podle APA vydalo přes 900.000 tzv. schengenských víz. Ty opravňují jejich držitele podle směrnice EU pobývat na území EU dva roky, z toho šest měsíců pracovat přímo v Polsku nebo tři měsíce v jiné zemi EU.

Podle ManpowerGroup je zásadní informace, do které země má zaměstnanec vízum. „Vízum, které se váže k jedné zemi, není platné v jiné. Pokud má například zaměstnanec vízum pouze do Polska, není použitelné pro naši zemi. Nesdílíme názor, že vízum do Polska platí v celé EU, protože Polsko je součást EU,“ uvedl manažer ManpowerGroup Jiří Halbrštát. „Aby cizinec mohl pracovat legálně v České republice, musí být držitelem platného pracovního povolení pro ČR,“ dodal ředitel personální společnosti Hays Ladislav Kučera.

Cizinecká policie minulý čtvrtek zadržela při kontrole v pražském skladu firmy Rohlik.cz 85 lidí. Policisté o víkendu vydali rozhodnutí o vyhoštění z ČR 74 z nich. S dalšími 11 osobami bylo správní řízení o vyhoštění zahájeno. Podle policejního mluvčího Tomáše Hulana měli pracovníci dlouhodobé vízum, které jim umožňovalo pohybovat se po zemích EU po dobu tří měsíců například jako turisté, nemohou tu ale být zaměstnáni. Podle e-shopu šlo o agenturní pracovníky, nikoli zaměstnance firmy.

čtk

Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy, 13. BŘEZNA 2017

Rohlík.cz byl jen 'kapka v moři.' Nedostatek lidí tlačí firmy na hranici zákona, míní asociace


Odkaz


•   Diskuze   

Český rozhlas Plus, Publicistika, pondělí 13.03.2017, 11:41

Rohlík.cz je jen kapka v moři. Ukrajinců s polskými vízy jsou u nás desítky tisíc, tvrdí zástupce agentur


Pravidla pro zaměstnávání cizinců v Česku nejsou podle Asociace pracovních agentur (APA) přehledná. Upozornila na to v souvislosti se zásahem ve firmě Rohlík.cz. Ve skladu firmy policie zadržela 85 cizinců, převážně Ukrajinců s polskými vízy, kteří v Česku nemají povolení pracovat. Jak uvedl pro Zpravodajský web Českého rozhlasu člen výboru APA René Kuchár, nejde o první takový případ a celá kauza jen odkrývá téma tzv. zastřeného agenturního zaměstnávání.

Od chvíle, kdy k zásahu došlo, mluví podnikatel a zakladatel Rohlík.cz TomᚠČupr o tom, že byl zásah policistů nepřiměřený – a právně nepodložený. Navíc podle něj úřady nejednají stejně u jiných podobných případů. „Nám dodávají zaměstnance agentury. Já jsem si myslel, že hrajeme podle pravidel, protože cizinecká policie mnohokrát řekla, že takhle je to v pořádku. Co je tedy ten rozdíl oproti třeba firmě, kde byli lidé ze stejné agentury na stejné pracovní dokumenty a kde cizinecká policie řekla, že to je v pořádku? Proč ten zůstává a ten je vyhoštěn?“ ptá se Čupr.
S Čuprovým tvrzením o nejednotném postupu souhlasí i Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur. Jak řekl pro Radiožurnál: „Ten postup není jednotný. V některých krajích pracující byli ignorováni, v jiných krajích docházelo k zahájení řízení o vyhoštění.“
Že je přístup policie v jednotlivých regionech různý, potvrdil i právní poradce i náměstek generálního inspektora práce Jiří Macíček. Mluvčí pražské policie TomᚠHulan ale zásahy policistů obhajuje. „Já mohu hovořit výhradně za pražskou cizineckou policii, kde mohu potvrdit, že policisté postupují standardně neustále stejně,“ sdělil.
Mluvčí pražské policie Hulan dále Českému rozhlasu řekl, že cizinci měli platná víza, ale vydaná pro jiný stát než Česko. „Odpovědnost je výhradně na každé jedné osobě. Ta má znát a vědět, jaké jsou zákony, jaké jsou právní normy České republiky a má se podle nich řídit. Agentura těmto osobám zprostředkovává zaměstnání, ale oni musí vědět, jak dalece je to v souladu s právním prostředím té země,“ tvrdí Hulan.

Podobných případů je v Česku mnoho
René Kuchár, člen výboru APA a jednatel Agentury STUDENT, v rozhovoru pro Zpravodajský web Českého rozhlasu uvedl, že Ukrajinci s polskými vízy v Čechách tvoří určitý fenomén. „To, co se stalo v Rohlíku.cz, je jen kapka v moři. Takových Ukrajinců jsou tady minimálně desítky tisíc. Podobných případů se staly už desítky, ale nejsou mediálně známé,“ tvrdí Kuchár.
Kuchár k popisu situace používá pojem tzv. zastřeného agenturního zaměstnávání. Jak popisuje, cizinců se zde ujme nějaká zprostředkovatelská firma, která pak pracovníky nenabízí běžnou cestou, ale prostřednictvím outsourcingu, smlouvy o dílo apod. „Firmy si neúčtují, že dodali třeba pět lidí, jak je tomu v běžném agenturním zaměstnávání, ale třeba to, že bylo převezeno pět palet. To je ale samozřejmě jen zástěrka,“ informoval jednatel s tím, že z praxe agentur a z diskusí s členy asociací odhaduje, že až 50 % trhu je tvořeno zastřeným agenturním zaměstnáváním a lidmi pracujícími načerno.

Střet dvou ministerstev
Podporou pro podobné případy může být podle Kuchára to, že Polsko vydává Ukrajincům víza v rámci určité solidarity. „Od euromajdanu a bitvy o Krym je Rusko pro Ukrajinu v podstatě něco jako nepřátelská země. Negativně vnímají Rusko i Poláci, což je především historicky dané. A tak ve chvíli, kdy se Ukrajina dostala do válečného stavu s Ruskem, Poláci nabídli Ukrajincům možnost získat polská turistická víza. V rámci tohoto víza mohou Ukrajinci i několik měsíců pracovat. A protože je Polsko členem EU, mají tito lidé podle evropských zákonů možnost pracovat po celé Evropské unii,“ říká Kuchár.
Aby vše bylo legální, popisuje Kuchár, musí si firma zaměstnance objednat přes polskou agenturu. V praxi to nicméně podle Kuchára probíhá tak, že ministerstvo práce a sociálních věcí ví i o ostatních pracovnících a zaujímá k nim jakýsi vstřícný postoj. „Ministerstvo práce a sociálních věcí zaujímá stanovisko, v rámci kterého v podstatě říká, že pokud ti lidé mají polská víza, možnost zde pracovat a splněné podmínky, pak zde pracovat mohou,“ říká. Tento postoj ale podle něj nyní nesdílí cizinecká policie a jí nadřízené ministerstvo vnitra. To prý tvrdí, že mají v rámci zákonů pravomoc cizince v podobné situaci zatknout a vyhostit. „Dá se říct, že tato ministerstva postupují proti sobě a na základě tohoto případu se ukáže, kdo má pravdu a větší pravomoc,“ dodává.
„Ministerstvo práce a sociálních věcí samozřejmě nepostupuje v rozporu s ministerstvem vnitra. Tuto problematiku řešíme z pohledu zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce a naše postupy jsou provázané, kontrolní orgány obou resortů úzce spolupracují,“ napsal Zpravodajskému webu Českého rozhlasu mluvčí resortu Petr Habáň.

Klienti agentur vyžadují seznamy pracovníků
Je tedy na zodpovědnosti každé firmy, jakého dodavatele si vybere. A také jakou smlouvu s ním uzavře, tedy zda se smlouva týká počtu pracovníků, které firma dodá, nebo např. toho, kolik firma zaplatí za jednu vyexpedovanou objednávku. Jak pro zpravodajský web Českého rozhlasu uvedl Kuchár, v rámci situace kolem Rohlíku.cz APA zaznamenala i určitou "paniku" ze strany některých klientů. „Ptají se nás na seznam lidí, kteří pro nás pracují. Aby mezi nimi nebyli cizinci a klienti se tak nedostali do problémů,“ dodává Kuchár.

Jasmin Ježková, LukᚠŘezník, Jana Klementová
•   Odkaz na článek      Diskuze •  •  

iDnes.cz Ekonomika, pondělí 13.03.2017 01:00 h

PŘEHLEDNĚ: Kauza Rohlík.cz plně odhalila problém s „pseudoagenturami“

Internetový obchod Rohlik.cz se brání policejním rozhodnutím o vyhoštění desítek ukrajinských pracovníků zadržených v jeho skladu. Samotný způsob, jakým Ukrajincům firma dávala práci, je ale zpravidla pokutován i inspekcí práce. Přesvědčen o nezákonnosti praktiky v tomto konkrétním případě je potom třeba šéf Asociace pracovních agentur. Mezi mnoha velkými firmami je to ale nyní i tak rozšířená praxe. iDNES.cz přináší odpovědi na několik základních otázek podle informací, které byly o případu k dispozici v nedělní večer. Tedy čtvrtý den od samotného zátahu (více o zásahu policie ve skladu firmy čtěte zde).

1. Co se ve skladu Rohlíku stalo?
Minulý čtvrtek udělala cizinecká policie zátah na pražský sklad e-shopu Rohlík.cz. Protože u pětaosmdesáti Ukrajinců našli policisté víza vydaná v Polsku, odvezli je na služebnu. Tam během víkendu 74 lidem předali na základě správního řízení rozhodnutí o vyhoštění. Tedy příkaz v průměru do třiceti dnů opustit Česko i celou Evropskou unii, kam mají na rok vstup zapovězen. „Se zbylými jedenácti zadrženými bude pokračovat správní řízení začátkem týdne,“ dodal v neděli pro iDNES.cz mluvčí pražské policie TomᚠHulan.
Je pravděpodobné, že dopadnou stejně. „Pracovali na území Česka, i když měli vízum, které je opravňuje pracovat jen v Polsku. Ve zbytku schengenského prostoru se sice mohou pohybovat, ale nemohou zde pracovat,“ vysvětlil policejní názor na provinění zadržených a následně vyhoštěných Ukrajinců.
Normálně se informace o podobných zásazích na veřejnost hned nedostanou. Protože se ale Rohlík.cz zaměřuje na rychlé zásilky a kontrola mu tak ochromila provoz, informoval o ní na svém facebookovém profilu. Policejní mluvčí ji potom médiím potvrdil a popsal.

2. Na co si stěžuje Rohlik.cz?
Zástupci Rohlíku v čele se spolumajitelem a šéfem firmy Tomášem Čuprem se proti zátahu několikrát ohradili. Nejprve si stěžovali na způsob provedení - Čupr ho přirovnal na facebooku k praktikám StB - a tvrdili, že všichni pracovníci ve skladu byli legálně.
Poté, co pracovníci obdrželi rozhodnutí o vyhoštění, se Rohlík snaží svůj výklad obhájit. „Připravujeme právní analýzu, která se opírá o výklad českého práva a zároveň judikát Evropského soudního dvora v Lucemburku, který dal v obdobném případě za pravdu nizozemskému podnikateli, který zaměstnával Turky s německými vízy,“ vysvětlil v neděli večer Čupr s odkazem na rozsudek C-91/13.
Čupr tak jednak plánuje pomoci vyhoštěným s odvoláním, zároveň se chce oficiálně sejít se zástupci policie. „Dosud přesně nevíme, na základě čeho byli ti lidé vyhoštěni,“ řekl v neděli večer. Právě proto také interpretuje celou akci za politicky motivovanou snahu ministerstva vnitra „ukázat svaly“ a tvrdě postupovat vůči Ukrajincům.
Hulan popsal pro iDNES.cz, že policisté postupovali podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky a zároveň zákona o zaměstnávání, který v paragrafu 98 vyjmenovává podmínky, kdy není k zaměstnání cizince nutné povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta.
Právě na paragraf 98 se podle Čupra odkazuje i v jednotlivých rozhodnutích o vyhoštění. Konkrétně na písmeno k, tedy výjimku pro zaměstnance, „který byl vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie.“

3. Jak se na postup Rohlíku dívá inspekce práce?
V tom, jakou povahu měla práce Ukrajinců pro Rohlík.cz by mohlo být jádro celého problému. S velkou pravděpodobností je totiž počínání Rohlíku nelegální z pohledu jiné instituce, která problematiku řeší - Státního úřadu inspekce práce. Ten na rozdíl od cizinecké policie neřeší primárně cizince jako takové, ale dodržování zákonů o zaměstnávání. Cizinecké policii může ale dát podnět.
Legálně by podle náměstka generálního inspektora Jiřího Macíčka mohla situace dopadnout jen tehdy, pokud by zahraniční (třeba právě polský) dodavatel přivezl skupinu Ukrajinců s „polskými” vízy za účelem dodání konkrétní služby - například části stavby.
Přesně tím způsobem - tedy jako takzvanou přeshraniční službu - pojmenovává výpomoc Ukrajinců v Rohlíku i Čupr. Nedodává mu je tam tedy oficiálně registrovaná pracovní agentura, ale jiný dodavatel.
Dle Macíčka - který se ale konkrétním případem Rohlíku ještě nezabýval - je to v poslední době rozšířená praxe. Právě kvůli této praktice loni poprvé ve statistice nelegálně zaměstnaných překonali cizinci Čechy (psali jsme zde). Klíčové je v těchto případech z pohledu inspekce práce dokázat, že charakterem práce nešlo o dodávku služby, ale o dodávku zaměstnanců, kteří se zapojili do provozu.
Podle prezidenta Asociace pracovních agentur (APA) Radovana Burkoviče je systém Rohlíku - tedy polský dodavatel přeshraniční služby dodávající zaměstnance do provozu - takzvané „zastřené agenturní zaměstnávání”.
„To je jasné porušení zákona o zaměstnanosti. Vykonávají zde agenturní zaměstnávání, nezhotovují žádné dílo, což jako skladníci ani nemohou,“ řekl pro iDNES.cz Burkovič, který předtím (když ještě neměl informace o povaze vztahu Rohlíku s dodavatelem) vypsal v rozsáhlé tiskové zprávě APA různé možnosti celého případu.
Inspekce by podle Burkoviče měla (pokud se jí bude zabývat) vyhodnotit situaci jako nelegální práci a pokutovat polskou pseudagenturu. „Rohlik.cz zůstane zřejmě bez sankce. Policie všechny Ukrajince s platnými vízy, kteří takto nelegálně pracují na území republiky, vyhostí,“ předjímá Burkovič.
Pseudoagentury podle Burkoviče zpravidla neodvádí za své zaměstnance pojistné a zcela u nich chybí i jakákoli ochrana zaměstnanců. Díky tomu jsou levnější, což některé zaměstnavatele láká.
Podle mluvčí Rohlíku Michaly Gregorové to ale bylo v tomto případě jinak. „Lidé, o které v případu šlo, byli řádně pojištěni. Máme potřebné dokumenty, které to dokládají,“ říká.

4. Jak velký je problém Ukrajinců s „polskými“ vízy?
V jednom se ale Burkovič s Čuprem shodne: problém je co do rozsahu velký a neposuzoval se vždy stejně. Základem je ruská invaze na Ukrajinu v roce 2014. Poláci poté - na rozdíl od Česka - začali Ukrajincům rychle udělovat víza. Celkem jich udělili podle Burkoviče přes 900 tisíc.
Vzhledem k tomu, že je český trh práce v některých oborech v podstatě vyschlý, začaly se tyto dva fenomény spojovat. I přesto, že podle policie a inspektorátu práce je to nelegální. Tímto způsobem v Česku pracuje nyní Ukrajinců mnoho. „Kdyby teď cizinecká policie udělala stejnou akci v jiných velkých pražských skladech nebo českých výrobních závodech, musela by dopadnout velmi podobně,“ ilustruje situaci Burkovič.
Zároveň šéf asociace přikyvuje i další Čuprově výtce - že ne vždy měly shodné policejní akce stejný výsledek, jako nyní v Rohlíku. Tedy vyhoštění ukrajinských držitelů víz vydaných v Polsku. „Pražská cizinecká policie postupuje stále stejně,“ tvrdí ale mluvčí Hulan.
Podle Burkoviče však minimálně po nějakou dobu - než se jednotlivá krajská ředitelství v postupu sjednotila - opravdu zátahy končily různě.
„Někdy cizinecká policie Ukrajince vyhostila, jindy je nechala být,“ dodal s tím, že podle něj by bylo nejlepším řešením zkopírovat v Česku polský model rychlého udělování víz Ukrajincům. Z nyní vyhošovaných „nelegálů” by se tak mohli po pár dnech papírování stát lidé, kteří mohou v Česku dál pracovat. Tentokrát už ale legálně.

5. Co bude s vyhoštěnými Ukrajinci?
Do svízelné situace se dostali sami vyhoštění Ukrajinci. Mají nyní zpravidla měsíc na to, aby se vrátili zpět na Ukrajinu. Minimálně rok potom nebudou vůbec moci vstoupit na území Evropské unie (byl by to trestný čin). Zvl᚝ pokud se jedná o lidi, kteří opravdu z východu Ukrajiny prchli před válkou, může to pro ně znamenat velký problém.
Naději může skýtat odvolání se k druhoinstančnímu orgánu, kterým je v tomto případě Ředitelství služby cizinecké policie. Policejní mluvčí Hulan však připomněl, že podobná akce se v Rohlíku odehrála už před půl rokem. Výsledkem tehdy bylo 24 vyhoštěných Ukrajinců. „Někteří se odvolali, ale odvolání bylo zamítnuto,“ řekl.
„Nyní se, stejně jako tehdy, také několik zadržených zřeklo odvolání a využilo možnosti, že jim český stát pomůže s návratem domů,“ dodal Hulan. To ale opět kritizuje - a nejspíše i napadne - Čupr. Nelíbí se mu, že je na zadržené vyvíjen nátlak, když si mají vybrat mezi kratším trestem a neodvoláním se, nebo odvoláním s hrozbou delšího vyhoštění ze země.

•   Odkaz na článek •     Diskuze   •  

Novinky.cz, pátek 10.03.2017 10:34 h

Stovky malých agentur práce jsou v ohrožení, varuje asociace

Bude-li schválena novela zákona, která upravuje činnost agentur práce, může to znamenat doslova pohromu pro malé a střední agentury. Tvrdí to Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). Dle nových opatření mají zaplatit půlmiliónovou kauci a omezit spolupráci brigádníků s několika agenturami současně. AMSP ČR protestuje proti některým navrhovaným opatřením ve vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon o zaměstnanosti a další související zákony, zejména Zákoník práce.

Kauce i pro stávající agentury
Asociace nesouhlasí zejména se zavedením kauce ve výši půl miliónu korun. Podle ní by problém nelegálních agentur působících v šedé zóně nevyřešila, ale naopak znevýhodnila menší firmy a způsobila jejich zánik. Kauci mají navíc do tří měsíců zaplatit i stávající agentury práce, nikoli jen nově vstupující na trh.
Je také proti zákazu, aby brigádník v tom samém měsíci pracoval přes více agentur práce. Pokud nebude agenturní zaměstnanec u jedné pracovní agentury spokojen a bude chtít přejít k agentuře jiné, jejíž agenturní zaměstnanci pracují u stejné firmy, nebude tak smět v daném měsíci učinit, nebo hrozí jak pro agenturu práce, tak pro firmu postih až dva milióny korun.
„Typickým příkladem je student na VŠ, který jde ve středu na brigádu do Alberta v Praze přes agenturu XY,“ napsal Novinkám Robert Machart z agentury Práce Liberec.
„V sobotu, kdy přijel za rodiči do Liberce, si skočí na brigádu přes naši agenturu do Alberta v Liberci. Jak můžeme zjistit, že pracoval přes jinou agenturu, pokud nám to sám nepřizná? Ale pokuta nám udělena bude,“ nechápe.
AMSP nesouhlasí ani se zvýšením poplatků za povolení vztahující se na zaměstnávání českých občanů v ČR. Toto povolení se v současnosti vydává na tři roky a podléhá poplatku pět tisíc korun. Po uplynutí tříleté lhůty se platí znovu.

Problematika zaměstnávání cizinců
Nově se požaduje jednorázový poplatek 50 tisíc korun bez časového omezení, ale vztahující se na všechny druhy povolení, tedy i pro zaměstnávání cizinců v ČR a vývoz českých zaměstnanců do zahraničí.
Zaměstnávání cizinců s sebou může nést problémy se zvýšenou kriminalitou i s ubytováním těchto lidí. I proto se ministr vnitra Milan Chovanec shodl s ministryní práce Michaelou Marksovou (oba ČSSD) na potřebě výrazného zpřísnění zákona o pracovních agenturách.

Mnohem více agentur než v Německu (následující tvrzení ministryně a ministra je bohapustá lež, jen jedna z několika německých asociací pracovních agentur BAP má více jak 2.000 členů, statistické weby SRN jich udávají 11.000 - poznámka APA)
Chybí regulace pracovních agentur, podle Marksové se často pohybují na hraně zákona. V ČR je takových agentur přibližně dva tisíce, v sousedním Německu jen dvacet.
„Je to další nečekaný vládní zásah do malého podnikání,“ prohlásil nicméně předseda AMSP ČR Karel Havlíček. „Ve snaze zredukovat trh o nekorektní agentury ohrozíme menší a seriózní poskytovatele agenturního zaměstnávání. Přitom by stačilo kontrolovat stávající pravidla.“
Tato slova potvrzuje i Robert Machart. Jak uvedl pro Novinky, kauce je prý připraví o nemalou část finančních prostředků.
„Poplatek 50 tisíc nás asi nezlikviduje, ale zač jej máme platit? Co je na prověření 20 let fungující firmy a vystavení jednoho elektronického dokumentu tak náročné, aby stát požadoval za tento administrativní úkon 50 tisíc?“ táže se.
Všechna tato opatření podle něj povedou jen k bujení šedé zóny a obcházení institutu dočasného přidělení formou služeb.
„Tyto firmy pak nečelí kontrolám, nemusí dodržovat srovnatelné podmínky a platit nesmyslné kauce a poplatky. Takže pokud ustojíme kauci, rozloučíme se s 50 tisíci za poplatek a dokážeme si (nevím zatím jak) poradit se zjišováním, u koho pracovník pracoval v daném měsíci, zlikvidují nás firmy poskytující pracovníky bez povolení,“ uzavřel Machart.

•   Odkaz na článek •     Diskuze   •  

Novinky.cz, pátek 10.03.2017 10:34 h

Agentury prosperují a stále jich přibývá

Agentur práce je u nás stále více, zatímco před pěti lety jich nebylo ani 1500, loni v pololetí už přesáhl jejich počet 1830. Vyplývá to ze statistik Asociace pracovních agentur.

ťAktuální počet je zhruba 1800 agentur, povolení se vydávají na tři roky, neustále tak někomu končí a někdo nový povolení získává,Ť uvedl prezident asociace Radovan Burkovič.
ťPřesná čísla neexistují, ale odhadujeme, že ročně je agenturně zaměstnáno přes 200 000 lidí,Ť řekla prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslava Rezlerová. Během krize rostly podle ní tržby na trhu asi o pět až osm procent ročně. ťOd roku 2014 je to přes 11 %, ale od roku 2017 očekáváme zpomalení růstu v důsledku zpomalení náborových aktivit firem,Ť odhadla.
Podle Burkoviče existují velké i střední podniky, které by se dnes bez agenturních zaměstnanců vůbec neobešly. Kvůli sezonní poptávce by je musely opakovaně propouštět a nabírat. Agentura práce je schopna tyto lidi přesouvat mezi podniky podle potřeby a zajistit tak uchazečům o práci zaměstnání dlouhodobě, vysvětlil.
Burkovič také uvedl, že klesá poptávka po příležitostných pracích a brigádách. Podniky už totiž neberou zakázky navíc, které dříve řešily přesunem svých kmenových zaměstnanců na kvalifikované práce a doplněním brigádníků na méně kvalifikované a nekvalifikované práce.

ťŠedéŤ a ťčernéŤ
Problémem je podle Burkoviče i existence ťšedýchŤ a ťčernýchŤ agentur práce. Ty podle jeho odhadu v posledních letech zaměstnávají minimálně stejný počet osob jako legální agentury práce, tedy čtvrt milionu zaměstnanců.
ťŠedéŤ agentury práce sice legální povolení jako krytí pro svou činnost mají, ale nepodnikají s ním. S podniky uzavírají místo dohod o dočasném přidělení agenturních zaměstnanců obyčejné obchodní smlouvy na dílo. Pak podnik, ani šedá agentura, nemusí dodržovat paragrafy zákoníku práce o ochraně agenturních zaměstnanců. Třeba i takový základ, jako je shodná mzda pro kmenového i agenturního zaměstnance. ťČernéŤ agentury bez povolení se pak nezatěžují ničím, dodal Burkovič.
Velkým problémem zůstává zajištění, aby agenturní zaměstnanci neměli horší podmínky než ti kmenoví. Existují ale různé výklady, co by to všechno mělo zahrnovat. Není také jasně definované, kdo za porušení může.

(ici)
•   Odkaz na článek •     Diskuze   •