Média o nás 2020

Česká Televize, Studio 6, 5. červen 2020 06:35

Letní brigády v době koronakrize

Během nouzového stavu výrazně stoupl zájem o brigády. A to hlavně ze strany těch, jejich práci nebo podnikání přerušila opatření proti koronaviru. Počet volných míst na brigádách přitom meziročně klesl až o 15 procent. Další vlna zájmu o brigády přichází tradičně s letní sezónou, to se o přivýdělek zajímají studenti. Jaké jsou tedy teď možnosti získat brigády a za jakých podmínek, to teď proberu s Radovanem Burkovičem - prezidentem Asociace pracovních agentur.

V odkazu na videozáznam na webu ČT1 se probíraly mj. tyto otázky:
- Pokud se teď někdo rozhodne hledat brigádu na léto, jak těžké nebo snadné to bude?
- Jaké pozice jsou teď hlavně v nabídce?
- Jaké platové podmínky nabízejí zaměstnavatelé?
- Je nabídka taková, že se dá vybírat třeba podle časových možností, vzdělání, případně dalšího možného postupu… apod? Jsou flexibilní jsou zaměstnavatelé? Jak se to liší regionálně?
- Jak situaci proměnila koronavirová krize? jaké nové pozice se objevily? Více nabídek na home office?
- Jak situaci ovlivňuje nedostatek pracovníků ze zahraničí?
- Jak bude v tomto směru vypadat léto - třeba nebudou festivaly, hromadné akce - tam se vždy nějaká práce našla…
- Jaký je přístup studentů - do jaké míry se rozcházejí jejich představy o práci a platu s realitou?
- Jsou teď studenti v jiné pozici než třeba před rokem, kdy o ně byl velký zájem?
- Když teď někdo hledá brigádu, jaký je nejlepší způsob?

Deník E15, 5. červen 2020

Agenturní zaměstnávání se zhroutilo na pětinu. Padla už i první personální agentura

V časech koronavirové epidemie čelí personální agentury nejtěžší zkoušce přinejmenším od minulé krize. Největší personální agentura v Česku a na Slovensku Manuvia zaznamenala v dubnu meziroční propad poptávky po agenturních zaměstnancích o 82 procent. Společnost Grafton hlásí oproti předkrizovému stavu pokles počtu otevřených pracovních míst o polovinu a v některých regionech dokonce o sedmdesát procent.

Koronavirová krize má už také první oběť z řad personálních agentur. Do finančních potíží se dostala menší společnost Dagarosa, která na sebe kvůli dluhům ve vyšších jednotkách milionů sama podala návrh na konkurz. U ostatních agentur lze očekávat drastický propad tržeb. Desítky agentur práce, stejně jako běžné podniky, už proto požádaly vládu o podporu na výplaty mezd v rámci programu Antivirus. Snaží se tak agenturním zaměstnancům zachovat pracovní místa. Děje se tak za situace, ve které se kvůli koronaviru téměř zastavila výroba v klíčovém odvětví automotive. „Pozvolný růst poptávky by měl být patrný v dubnu a v květnu, ovšem v meziročním srovnání bude poptávka jistě nižší,“ připouští šéf personální divize Manuvie Ondřej Wysoglad.

Hloubku propadu poptávky po lidech dokládá například přístup brněnských strojíren Nitto Denko Czech, které dodávají autodíly. Kvůli útlumu zakázek zcela přestaly najímat agenturní zaměstnance. V době před koronavirovou krizí jich přitom využívaly dvě až tři desítky. V automotive podle Asociace pracovních agentur klesl počet agenturních zaměstnanců nejméně o třetinu. „Většina podniků se přitom chovala férově a stejně jako své kmenové zaměstnance i ty agenturní posílala domů se šedesáti až osmdesáti procenty mzdy. Časem se ale logicky musel snížit počet zaměstnanců, mezi kterými byli ti agenturní první na řadě,“ říká prezident APA Radovan Burkovič.

Kromě automotive se pokles zájmu o agenturní zaměstnance silně týkal také hotelnictví a různých gastronomických provozů. Koronavirová krize zároveň mění poměr sil ve vztahu zaměstnance a zaměstnavatele. „Pracovní trh byl před vypuknutím koronakrize přehřátý. Firmy se uchazečům snažily nabídnout motivační mzdu i atraktivní benefity. Nyní se ale situace obrátila, lidí je na pracovním trhu dostatek, což vytváří prostor pro snižování mezd,“ vysvětluje Wysoglad. Firmy však podle něho zatím spíše sahají ke snižování bonusů. S tím souhlasí šéf personální agentury Grafton Recruitment Martin Malo. „Mzdy narazily na pomyslný strop. Díky změnám na trhu práce se firmám opět vrací možnost určovat si podmínky na pracovním trhu,“ míní.

České podniky před krizí podle APA dlouhodobě zaměstnávaly zhruba 350 tisíc agenturních pracovníků. Polovina z nich pochází z Česka a druhá největší skupina ze zemí Evropské unie. Na celkové zaměstnanosti v Česku se však agenturní zaměstnávání podílí zhruba jen jedním procentem.

Český rozhlas Ostrava, 1. červen 2020 10:00

Koronavirus způsobil na trhu práce problémy hned v několika odvětvích

Už 8800 firem z Moravskoslezského kraje požádalo úřad práce o pomoc v souvislosti s omezeními kvůli koronaviru. I přesto úřad práce počítá s tím, že nezaměstnaných lidí bude přibývat. A to hlavně těch, kteří pracovali v cestovním ruchu nebo pohostinství.

„Během hodiny bez práce, jednoduché rozhodnutí. Od poloviny března, kdy to přesně zarazili, do dnešního dne bez jakéhokoli příjmu i bez pomoci státu. Protože jsem pracoval na DPČ, tak ani na pracáku nic, nemám nárok. A protože je mi přes 60 let, tak práci na stálo v mém oboru neseženete,“ vysvětluje Jan Magnusek z Bruntálu. Pracoval jako kuchař a pizzař. Novou práci se mu podařilo sehnat pouze na dohodu v daleké Železné Rudě.
A právě lidé v pohostinství, ale třeba i turismu, jsou aktuální situací na trhu postižení nejvíce. „O zprostředkování zaměstnání žádají zejména lidé, kteří pracují v pohostinství nebo ve službách a cestovním ruch. Obdobná situace nastává také v oblasti automobilového průmyslu a u subdodavatelů působících v této oblasti,“ vysvětluje Vladana Piskořová z ostravského úřadu práce.

Propuštění v květnu jsou bez práce až v srpnu
Pracovní agentury ale očekávají nárůst žádostí o práci až v průběhu prázdnin. „Spousta těch lidí práci ještě má, případně je na těch procentech doma. Nebo pokud byli propuštěni, tak si užívají volna, protože propuštění v Česku podle zákoníku práce znamená, že dnes vám dám výpověď a ta výpověď začíná platit až od prvního dne následujícího měsíce a je tam dvouměsíční výpovědní doba. Takže v podstatě lidé, které firmy propustily v květnu, budou bez práce fakticky až 1. srpna,“ vysvětluje prezident asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
Aby se bránilo větší míře propouštění, mohou firmy čerpat peníze z programu Antivirus. Podle úřadu práce si žádost o dotaci podalo v Moravskoslezském kraji 8800 zaměstnavatelů a většina už ji získala. I přesto úřad počítá s tím, že nezaměstnaných bude i nadále v kraji přibývat.

Deník N, Koronavirus 9. dubna 2020 7:00

Zatím končí hlavně lidé z agentur. O osudu zaměstnanců v autoprůmyslu rozhodnou následující týdny

Navzdory očekáváním analytiků se březnová nezaměstnanost nepohnula ani proti předcházejícímu měsíci, ani proti minulému roku. Zůstala na třech procentech. Za prvních šest dubnových dní se už ale počet uchazečů o práci proti stejnému období v březnu zvýšil o sedm tisíc lidí. Jedním z nejsledovanějších odvětví je autoprůmysl, který zaměstnává 150 tisíc lidí a významně se podílí na českém exportu.

Tohoto odvětví se přímá nařízení vlády sice nedotkla, přesto byly mnohé automobilky donuceny své evropské provozy dočasně zavřít. Původně jen na dva týdny, nyní přerušení výroby prodlužují. „Zatím o výrazném propouštění firem nevíme,“ řekl Deníku N mluvčí Sdružení automobilového průmyslu Vojtěch Severýn.
Firmy v odvětví zatím hromadné propouštění neplánují také kvůli plánovanému kurzarbeitu, v němž část nákladů na mzdy od firem přebírá stát. Podporu mohou nově čerpat firmy, které byly nucené omezit výrobu, významná část autoprůmyslu proto rozhodnutí vítá.
Mnohé firmy se zatím vyhýbají propouštění kmenových zaměstnanců. „Společnosti v automobilovém průmyslu nyní vyčkávají,“ tvrdí prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
Stejně situaci vidí i viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar. Ačkoliv organizace registruje pokles počtu pracovníků, Špicar připomíná scénář z minulé krize, kdy automobilky dlouhé měsíce k propouštění kmenových pracovníků nepřistoupily. „Zaměstnavatelé věděli, že na vyčerpaném trhu práce bude těžké hledat zaměstnance. To přitom vidíme i nyní,“ říká viceprezident Svazu průmyslu.
„Mnohé z firem se ale už zbavily agenturních pracovníků,“ dodává Burkovič s tím, že zaznamenal také pokusy firem o přesun pracovníků na neplacenou dovolenou. Na to ale zaměstnavatelé nemají nárok.
Redukci agenturních pozic potvrzuje hned několik významných dodavatelů českého automobilového průmyslu. „Naši zahraniční pracovníci projevili zájem odcestovat domů za svými blízkými, tím jsme snížili stav o přibližně 180 zaměstnanců. Dalším 180 agenturním pracovníkům nebyly prodlouženy smlouvy,“ říká Kateřina Krumpochová, tisková mluvčí kopřivnické společnosti Brose dodávající například polohovací systémy pro autosedačky nebo posilovače řízení. „Propouštění kmenových zaměstnanců je až poslední možnost,“ dodává Krumpochová.
To potvrzuje také výrobce autodílů Brano, který patří poslanci za ANO Pavlovi Juříčkovi. „Zatím jsme nemuseli přistoupit k redukcím kmenového personálu, práci máme ale jen pro deset procent zaměstnanců,“ odpověděla na dotaz Juříčkova asistentka Karolína Novotná. Služeb agenturních pracovníků v současnosti firma kvůli nízké poptávce využívá jen minimálně. Mnozí kmenoví zaměstnanci přitom v současnosti čerpají ošetřovné.
Společnost plánuje využít také státní podporu při placení mezd zaměstnanců, kterou vyhlížejí i další výrobci. „Jedním z nástrojů, jak se s nižší poptávkou vypořádáváme, je částečná odstávka. Jsme velmi rádi také za schválení kurzarbeitu a jistě jej využijeme,“ vypočítává Michaela Kuhtreiberová z ostravské společnosti Hanwha. Ta se zabývá lisováním plastů a výrobou dalších dílů pro automobilový průmysl.
Na trhu je ale velké množství firem, které o své současné situaci hovořit nechtějí, i když se podle informací Deníku N agenturních zaměstnanců zbavily. „Situace se mění každým dnem, naše společnost reaguje na aktuální situaci a podle toho nastavuje nová pravidla a opatření,“ řekla jen obecně zástupkyně společnosti Erich Jaeger Jitka Filipová. Firma měla ukončit spolupráci s některými pracovníky z Polska.

Jde to i bez paniky
Ačkoliv je český automobilový průmysl uzavřením velkých automobilek částečně paralyzován, mnohé provozy zatím hrozbu krize nepociťují. Zpravidla se jedná o výrobce, kteří se mohou spoléhat i na odvětví nezasažená koronavirovou krizí.
Příkladem je výrobce elektrických součástek Tesla Blatná, automobilový průmysl je jen jedním z jeho odběratelů. „Nahrává nám, že hodně zaměstnanců v současnosti čerpá ošetřovné,“ říká ředitel společnosti Martin Beneš, který mohl uvolnit pracovníky vyrábějící automobilové součástky a firma tak měla dostatek pracovníků na dokončení dalších zakázek.
V současnosti na dva týdny přerušila výrobu, následující měsíce chce řešit domluvou se zaměstnanci, kteří by mohli například přistoupit k čerpání dovolené. Propouštět společnost neplánuje. Rozhodující bude ale podle Beneše vývoj v druhém čtvrtletí. „Obávám se, že vláda začne překotně uvolňovat podmínky karantény a na podzim nás dostihne druhá vlna koronaviru,“ vysvětluje Beneš.
Vedoucí výrobního družstva Solea Leoš Jiřele zatím také dokázal část zaměstnanců přesunout na jiné zakázky, firma dokonce nabírá brigádníky. „Nemyslím si ale, že se současná situace bez propouštění obejde,“ hodnotí současnou situaci Jiřele, jehož družstvo zaměstnávající hendikepované se zabývá lisováním plastů a kovů. Výroba součástek pro automobilový průmysl se v současnosti blíží nule.
Rožnovská společnost ZPV vyrábějící koberce pro automobily naopak hlásí stoprocentní tempo výroby. Firma také z velké části zaměstnávající zdravotně postižené dohání skluz, který nabrala v minulých měsících.

Budoucnost s otazníky
A vypadá to, že na rozdíl od kmenových zaměstnanců nebudou mít agenturní pracovníci ani pojistku v podobě státního programu Antivirus, jenž má podporovat firmy, aby nepropouštěly.
Podle návrhu, který Ministerstvo práce a sociálních věcí posílalo k připomínkování, by se totiž podpora neměla týkat licencovaných agentur práce.
Proti tomu se společně ohradila dvě profesní sdružení, které agentury práce v Česku zaštiťují. Podle nich se tak bezdůvodně a nepochopitelně poškozuje skoro 400 tisíc agenturních pracovníků a dalších 10 tisíc interních zaměstnanců, kteří zajišťují chod agentur.
„Těžko se nám jinak bude dařit držet i kvalifikované pracovníky,“ vysvětluje Martin Kupec, výkonný manažer Asociace poskytovatelů personálních služeb.
Podle něj je velmi reálné, že klienti personálních agentur začnou vypovídat jejich zaměstnance. „Nikdo nám neřekne, kdy se to stane. Bude to záležet i na délce mimořádných opatření,“ dodává Kupec.

Program Antivirus
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) podle svého pondělního vyjádření zjednodušila program Antivirus, který chce projednávat na vládě:
Nucené omezení provozu a karanténa - v případě uzavření provozu nařízením vlády pobírá zaměstnanec náhradu mzdy 100 procent průměrného výdělku, příspěvek zaměstnavatelům 80 procent z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů / max. však do výše 39 tisíc korun.
Související hospodářské potíže - dle druhu překážky pobírá zaměstnanec náhradu mzdy 60-100 procent průměrného výdělku. Příspěvek zaměstnavatelům 60 procent z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů / max. však do výše 29 tisíc korun.

Ohrožení a přitom potřební pracovníci
Odliv agenturních pracovních sil z automobilového průmyslu zatím mohli kompenzovat zprostředkovatelé práce, kteří se potýkají s nepoměrem poptávky napříč celou republikou. „Radíme agenturám, aby se snažily své pracovníky efektivně přesouvat,“ vysvětluje Burkovič, který poukazuje na neobsazená místa v zemědělství nebo lesnictví. V posledních týdnech agentury registrovaly také zájem o pozice v supermarketech.
O budoucnosti kmenových zaměstnanců podle hlasů z trhu rozhodnou následující týdny. Ty ukážou, zda je kurzarbeit skutečně vhodným nástrojem. Úřady práce začnou peníze firmám vyplácet nejdříve příští týden, tedy téměř měsíc po vyhlášení nouzového stavu a zavedení karanténních opatření. Asociace malých a středních podniků si stěžuje na nepřehlednost systému vyplácení kurzarbeitu. Vláda navíc podle asociace nevzala v úvahu pokrytí spodní hranice u náhrad pro zaměstnance, především u nízkopříjmových skupin mohou náhrady pro pracovníka dosáhnout pouze jednotek tisíc korun měsíčně.

Seznam.cz, Zprávy, Koronavirus 31. března 2020 7:00

400 tisíc lidí v nejistotě. Na ně státní podpora v době koronaviru nevyjde

Agentury práce, jež v Česku zaměstnávají statisíce lidí, se bouří proti prvnímu návrhu, podle kterého by neměly mít nárok na podporu z programu Antivirus. Ten má firmám pomáhat, aby nepropouštěly.

Zaměstnanci agentur práce se přidělují do různých podniků podle toho, kde je zrovna potřeba lidská síla. Z toho důvodu, že nejde o kmenové zaměstnance v továrnách a závodech, bývají prvními, na které dopadne propouštění v ekonomicky zlých časech.
A vypadá to, že na rozdíl od kmenových zaměstnanců nebudou mít agenturní pracovníci ani pojistku v podobě státního programu Antivirus, jenž má podporovat firmy, aby nepropouštěly.
Podle návrhu, který Ministerstvo práce a sociálních věcí posílalo k připomínkování, by se totiž podpora neměla týkat licencovaných agentur práce.
Proti tomu se společně ohradila dvě profesní sdružení, které agentury práce v Česku zaštiťují. Podle nich se tak bezdůvodně a nepochopitelně poškozuje skoro 400 tisíc agenturních pracovníků a dalších 10 tisíc interních zaměstnanců, kteří zajišťují chod agentur.
„Těžko se nám jinak bude dařit držet i kvalifikované pracovníky,“ vysvětluje Martin Kupec, výkonný manažer Asociace poskytovatelů personálních služeb.
Podle něj je velmi reálné, že klienti personálních agentur začnou vypovídat jejich zaměstnance. „Nikdo nám neřekne, kdy se to stane. Bude to záležet i na délce mimořádných opatření,“ dodává Kupec.

Program Antivirus
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) podle svého pondělního vyjádření zjednodušila program Antivirus, který chce projednávat na vládě:
Nucené omezení provozu a karanténa - v případě uzavření provozu nařízením vlády pobírá zaměstnanec náhradu mzdy 100 procent průměrného výdělku, příspěvek zaměstnavatelům 80 procent z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů / max. však do výše 39 tisíc korun.
Související hospodářské potíže - dle druhu překážky pobírá zaměstnanec náhradu mzdy 60-100 procent průměrného výdělku. Příspěvek zaměstnavatelům 60 procent z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů / max. však do výše 29 tisíc korun.

Ohrožení a přitom potřební pracovníci
Radovan Burkovič, prezident druhého profesního sdružení - Asociace pracovních agentur, popisuje, že se už v některých regionech propouštět začalo. Například už minulý týden ve středu ráno po noční směně skončili podle Burkoviče pracovníci v jedné továrně na severní Moravě.
„Jsou dva přístupy. Buď se k těmto pracovníkům firmy chovají jako ke svým vlastním, to se děje například ve Škoda Auto, nebo mají firmy s pracovními agenturami ve smlouvách, že lze pracovníky vypovědět prakticky hned,“ líčí Radovan Burkovič.
V řadě případů jde o zahraniční pracovníky, kteří, pokud přijdou o práci u agentury, ze země odcestují. Podle Burkoviče by to mohlo mít pro Českou republiku zásadnější dopady, než se může na první pohled zdát. Řada odvětví agenturní pracovníky sezonně nutně potřebuje.
„Jde například o zemědělce, v sadech se hodně práce musí dělat ručně,“ říká Burkovič a dodává, že aktuálně agenturní pracovníci také šijí roušky či perou a čistí oblečení nebo je po nich velká poptávka v call centrech a v rozvozových službách.

Pomoc nelegálním agenturám
Asociace, které sdružují pracovní agentury, upozorňují ještě na jednu paradoxní situaci. Protože z programu na podporu zaměstnanosti jsou vyloučené firmy, které se oficiálně nahlásily jako pracovní agentury a získaly licenci, ve výhodě jsou rázem ty, které to neudělaly.
„Jak nejsou licencované, tak paradoxně na to nárok mají,“ konstatuje Martin Kupec.
Podle Martina Kupce mají agentury přislíbenou podporu od ministra průmyslu a obchodu a zároveň i dopravy Karla Havlíčka. Redakce Seznam Zpráv oslovila i Ministerstvo práce a sociálních věcí s otázkou, proč z podpory vyloučilo licencované agentury práce. MPSV ovšem do uzávěrky textu nezareagovalo.
Podle informací Seznam Zpráv se ale mají podmínky podpory nejspíš ještě měnit.

Deník.cz, Zprávy, Ekonomika 27. března 2020 18:32

Kyjev uzavřel hranice i pro Ukrajince. Tisíce cizinců bez pracovního povolení jsou v Česku zahnaní do kouta

Trh práce si podle firem i personálních agentur prochází změnami, které nemají obdoby. Vládní opatření proti koronaviru zasáhla také v Česku pracující cizince. Někteří v práci skončili nedobrovolně, další zemi opustili v obavě o svoje zdraví. Největší nedostatek pracovníků je ve stavebnictví a zemědělství.

Po vyhlášení nouzového stavu a uzavření hranic z České republiky podle odhadů odešly až desítky tisíc cizinců. Oficiální čísla zatím k dispozici nejsou. Zahraniční pracovníci jsou přitom klíčoví pro mnohá odvětví české ekonomiky. V polovině loňského roku jich v České republice podle statistiků pracovalo téměř 700 tisíc. Jde především o pracovníky ze Slovenska, Polska, Rumunska nebo Ukrajiny.

„Máme velké problémy s kapacitami. Z občanů Evropské unie, které jsme dříve vzhledem k volnému pohybu osob nepovažovali za cizince, se cizinci najednou stali,“ říká mluvčí stavebního gigantu Metrostav Vojtěch Kostiha. Společnost kromě Čechů zaměstnává především pracovníky z Polska a Slovenska, kteří se ale vrátili domů. Obdobnou situaci řeší také společnost Eurovia, jeden z významných stavitelů českých dálnic. „Vše komunikujeme také se zástupci investorů, bohužel ale zjišťujeme, že například náš největší investor (Ředitelství silnic a dálnic, pozn. red.) nemá přesná a jasná zadání od vlády, jak s námi situaci řešit, což vyvolává další nervozitu,“ uvádí mluvčí Eurovie Iveta Štočková.

Zatímco mnozí Poláci nebo Slováci s návratem do vlasti ještě mohou vyčkávat, pro pracovníky z Ukrajiny se situace v posledních dnech výrazněji zkomplikovala. V pátek totiž Kyjev zavřel hranice i pro své občany, což pro mnohé pracovníky v Česku znamenalo urychlený přesun do vlasti, a to jak speciálními vlakovými, tak leteckými spoji. „Jen v našich databázích vnímáme úbytek stovek pracovníků,“ poukazuje na odliv Ukrajinců či Srbů Gabriela Hrbáčková z pracovní agentury Hofmann Personal. Kromě stavebnictví vnímá pokles zaměstnanců také v logistice a méně kvalifikovaných odvětvích, ve kterých mnoho Čechů nepracuje.

Dopady by přitom podle odborníků na zaměstnávání mohly být ještě významnější, pokud by nedošlo k prodloužení víz pracovníků, kteří již v Česku působí. „Vláda nám v tomto vyšla maximálně vstříc,“ říká Radovan Burkovič z Asociace pracovních agentur.

Situace přesto zdaleka není jednoznačná. Zatímco některé firmy trápí výpadek pracovní síly, další v posledních dnech propouštěly. Ať už šlo o hotely, restaurace nebo malé průmyslové provozy, které se potýkají s klesající poptávkou. „Rozdíly v zaměstnanosti se významně projevují jak mezi regiony, tak napříč jednotlivými obory,“ vysvětluje Jiří Halbrštát z pracovní agentury Manpower.

„Z hlediska statistik počet lidí na úřadech práce roste, jsou zde ale pozice, které bude velmi těžké obsadit,“ dodává. Úspěšně se podle něj daří nábor na práci v supermarketech. Naopak nízký zájem je ze strany Čechů i cizinců o práci na směny ve výrobních závodech, například u dodavatelů automobilového průmyslu.

„Firmy musí sahat po netradičních řešeních. Zaměstnanci se přesouvají napříč odvětvími,“ říká analytik pracovního trhu ze společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský. Výpadek zaměstnanců částečně začínají kompenzovat brigádníci, kteří do své hlavní práce chodit nemohou. To ale platí jen částečně. Podle Halbrštáta totiž zásadně vzrostla neochota lidí cestovat za prací. Češi se kvůli bezpečnostním rizikům v posledních týdnech nechtějí vydávat pracovat dále od svého bydliště, u cizinců je zase změna pracovního zařazení z legislativních důvodů komplikovanější, dodává Hrbáčková z Hofmann Personal.

Otevření hranic je klíčové
Situace se může v následujících měsících dále komplikovat. Bude záležet na tom, jak přísná zůstanou omezení na hranicích. Podnikatelé se obávají toho, že vláda sice zmírní opatření v Česku, kvůli uzavřeným hranicím ale nebude možné získat pracovníky. „Na červen jsme měli pro firmy nasmlouván příchod stovek zaměstnanců. Jestli ale budou moci do Česka odcestovat, to nevíme,“ vysvětluje Hrbáčková s tím, že podniky by v tom případě musely omezit výrobu.

Na obdobný problém přitom naráží také české zemědělství, které spoléhá na sezonní pracovníky. „Až devadesát procent pracovníků jsou lidé z východní Evropy, stále víc nacházejí uplatnění i na kvalifikovaných postech, třeba jako technici,“ říká předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Ti se ale do Česka nyní nedostanou.

Výpadky pracovníků v zemědělství v současnosti částečně pokrývají lidé z průmyslu, jejichž zaměstnavatelé dočasně pozastavili provoz. To ale zemědělcům pomůže jen na několik následujících týdnů.

„Problémy skutečně začnou, až budeme sklízet začátkem léta první úrodu, to může na trhu chybět až několik tisíc lidí,“ dodává Ludvík a poukazuje na situaci v Itálii nebo Španělsku, kde mnohé sady kvůli pandemii zůstaly ležet ladem. Právě jihoevropské státy patří mezi hlavní dodavatele ovoce do Česka, které je v tomto odvětví nesoběstačné. Zemědělci proto doufají, že vláda rozvolní podmínky pro brigádní práci nezaměstnaných.

Neviditelný problém
Kritická situace na trhu práce ale může probudit také dlouho dřímající problém českého personálního trhu. Kromě stovek tisíc legálních pracovníků totiž v Česku působí také tisíce cizinců, kteří v Česku pracují ilegálně.

„Už od uzavření gastronomických provozů se na trhu začaly objevovat organizované skupiny, které se snaží na trhu udat svoje pracovníky,“ vysvětluje šéf Asociace personálních agentur Burkovič. „Za normální situace by cizince bez práce vyvezli za hranice, to teď ale nemohou. Proto na trhu své pracovníky nabízejí za skutečně nízké ceny,“ dodává s tím, že tisíce cizinců bez pracovního povolení jsou tak zahnány do kouta.

Na to upozorňuje také šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Metod manipulací s takovými pracovníky je spousta. Pracovníkům může být vyhrožováno horší prací, stejně tak jim můžou hrozit například vyhozením z ubytoven,“ vysvětluje Středula s tím, že odbory před tímto jednáním varovaly i ministerstvo vnitra. „Zneužívat ekonomické závislosti takových pracovníků bude skutečně jednoduché, když se nemohou vrátit domů,“ dodává šéf odborů.

Tripartita rovněž vyzvala firmy, aby se postaraly o cizince, které musely propustit. Společnosti, které tak neučinily, by podle dokumentu zaslaného na ministerstvo vnitra měly být vyřazeny z migračních programů.

Co s pendlery?
To by se mohlo dotknout také firem, které zaměstnávají takzvané pendlery, kteří dojíždějí pravidelně pracovat do Česka. Uzavření hranic totiž pro mnohé z nich znamenalo také ztrátu zaměstnání. „Ještě před týdnem jsme byli s kolegyněmi na pracovní směně. Odpoledne jsme dostaly zprávu, že už se s námi nepočítá,“ říká Polka Ewa Jakubiaková, která dojížděla pracovat do firmy na severu Moravy.

Obdobný osud přitom potkal i některé další Poláky, kteří každodenně přejížděli hranice. Další firmy v polském příhraničí si přitom na nedostatek zaměstnanců stěžují, získat novou pracovní sílu se jim ale už v následujících měsících nepodaří.

Zatím v klidu nicméně zůstávají Poláci, kteří v Česku nejen pracují, ale také bydlí. „Do Polska se kvůli koronaviru vracet neplánuji. Situace tam není nijak lepší,“ vysvětluje Paweł Babiuch, který pracuje v mladoboleslavské automobilce Škoda Auto.

„Firmy se běžně nejdříve zbavují agenturních zaměstnanců, společnosti s dlouhou perspektivou ale zatím k propouštění nepřistoupily,“ vysvětluje Halbrštát z Manpower. „Ještě před měsícem měly automobilky nedostatek lidí, jejich nábor a výcvik je stál hodně peněz, vyplatí se jim proto vyčkávat,“ dodává.

Deník.cz, Zprávy, Ekonomika 10. února 2020 9:31

Nelegální práce. Stát přitvrdí proti agenturám

Pracovní agentury se budou nově muset pojistit proti tomu, kdyby nemohly z finančních důvodů vyplácet odměny z dohod o pracovní činnosti. Zpřísní se i požadavky na jejich majitele.

Porušování zákonů ze strany některých pracovních agentur přibývá, objevují se i nové způsoby, kterými obcházejí zákony regulující zaměstnávání v Česku. Na tyto nové formy nepravostí nedávno upozornil Zpravodaj Státního úřadu inspekce práce (SÚIP). „Obcházení zákona nabývá dalších podob, například neplnění podmínek agenturního zaměstnávání nebo zprostředkování zaměstnávání cizinců prostřednictvím subjektů, které k tomu nemají povolení,“ konstatuje inspektorka Milada Dittrichová.

Jen bez trestu
Možná i to je důvodem, proč ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) hodlá zpřísnit podmínky pro lidi, kteří agentury práce provozují nebo v nich pracují na vedoucích pozicích. „Jedná se hlavně o požadavek bezúhonnosti a podmínku, že žadateli nebyla v období tří let před podáním žádosti o povolení ke zprostředkování uložena pokuta za umožnění nelegální práce,“ konstatuje Kateřina Brodská z tiskového odboru ministerstva. Kromě toho bude muset mít odpovědný zástupce agentury se svou firmou uzavřenou pracovní smlouvu minimálně na dvacet hodin týdně. (tato povinnost ale platí už od roku 2017, kdy byla v novele Zákona o zaměstnanosti, MPSV zjevně nezná vlastní výtvory - poznámka APA)

Lepší pojištění
Polepšit by si měli i lidé, kteří nejsou přímo agenturními zaměstnanci, ale pracují zde na dohodu o pracovní činnosti (DPČ). To se týká často například studentů nebo lidí, kteří přes agenturu mají druhý, brigádní úvazek. „Výslovně se doplňuje, že z pojištění, které musí pro případ svého úpadku agentura práce sjednat, vzniká právo na plnění i zaměstnancům pracujícím na základě dohody o pracovní činnosti,“ píše se v návrhu, který je nyní v připomínkovém řízení. Lidem, kterých se to týká, tak nezůstanou v případě krachu firmy namísto peněz jen oči pro pláč.

Rozporné názory
Stanoviska profesních sdružení agentur se přitom v postoji k novele rozcházejí. Například Asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS) volá po razantnějším přístupu. „Navrhujeme konkrétněji kodifikovat spoluzodpovědnost firem, které se rozhodly nelegální pseudoagenturní zaměstnávání využívat,“ konstatuje její prezidentka Jaroslava Rezlerová.
Asociace pracovních agentur (APA) část věcí zřejmě podpoří, zejména ty o bezúhonnosti žadatelů, statutárních orgánů a odpovědných zástupců nebo povinnost úřadům více si vyměňovat údaje o pokutovaných subjektech v souvislosti s agenturním zaměstnáváním. V připomínkách prý ale napadne zákonné pojištění agentur proti úpadku. Už proto, že agenturní zaměstnanci si platí určitou "pojistku" poti krachu v rámci sociálního pojištění.
"V konečném důsledku jde jen o další finanční diskriminaci agenturních zaměstnanců a zdražení agenturního zaměstnávání firmám, tedy opět motivaci objednávat u levnějších mafií a obchodníků s lidmi bez povolení k zprostředkování zaměstnání, kteří se za agentury práce jen vydávají," říká prezident APA Radovan Burkovič. Nad rámec součaasné změny by pak asociace navrhovala konkrétněji kodifikovat spoluzodpovědnost firem, které "se rozhodly nelegální pseudoagenturní zaměstnávání využívat".

Český rozhlas Plus, čtvrtek 16. ledna 2020, 21:13 h

Den v 60 minutách

Praha 16. ledna (ČTK) - Česká ekonomika se stále více spoléhá na zaměstnance s cizím státním občanstvím, jejich podíl vzrostl v roce 2018 na 12,4 procenta a loni v pololetí přesáhl 13 procent. Ještě v roce 2010 činil šest procent. Většinu cizinců tvoří Ukrajinci, Slováci a Vietnamci, významný podíl zaujímají také občané Ruska, Polska, Bulharska a Rumunska. Novinářům to dnes řekla expertka Českého statistického úřadu Jarmila Marešová.
Počet cizinců registrovaných na území ČR dosáhl koncem předloňského roku 567.000. Téměř 290.000 připadalo na cizince s trvalým pobytem, 275.000 s přechodným pobytem, 2.500 tvořili azylanti.
V ČR se více usazují lidé ze zemí mimo EU než sousedé ze stejného ekonomického prostoru. Podíl jejich trvalých pobytů je výrazně vyšší (60 procent) než přechodných, v ČR mají také častěji vlastní rodiny a děti. U občanů EU naopak převládají přechodné pobyty.
"Masivní ekonomická migrace podpořená nedostatkem pracovních sil v posledním období narůstá zejména ze zemí EU. Díky menším administrativním překážkám tak občané především východoevropských zemí unie vytlačují pracovníky ze zemí mimo EU. Výjimkou jsou v tomto ohledu Ukrajinci, jejichž počty zejména v posledním období výrazně rostou," uvedla Marešová.
Zatímco přechodné pobyty jsou úzce spojeny se stěhováním za prací, a tedy poptávkou po pracovní síle, počet trvalých pobytů roste plynule. V roce 2007 překročil 150.000 a aktuálně se blíží 300.000 registrovaných osob. Do počtu registrovaných cizinců nejsou zahrnuti turisté ani mnoho zahraničních pracovníků, kteří v tuzemsku pracují v rámci volného pohybu osob a nepřihlásili se cizinecké policii. Občané EU tvoří už téměř dvě třetiny cizinců v postavení zaměstnanců.
"Na ekonomický cyklus nejvýrazněji reaguje počet Ukrajinců, který mezi roky 2008 a 2011 v době krize klesl z 81.000 na 35.000 osob, ale od roku 2015 opět rychle přibýval až na 121.000 osob v roce 2018. Novinkou jsou také rychle rostoucí počty Rumunů, Bulharů a s odstupem i Maďarů, tedy občanů EU," upozornil ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
Cizinci v ČR jsou většinou lidé mladšího středního věku, typicky mezi 30 a 40 lety. Menší počet žen je ještě o něco mladší než muži. Velmi nízký (5,4 procenta) je pak podíl lidí ve věku přes 65 let. Největší podíl cizinců, 29,5 procenta, je zaměstnán v průmyslu. Následují administrativní a podpůrné činnosti zahrnující také agenturní zaměstnávání se 17,6 procenta, dále velkoobchod a maloobchod s deseti procenty a stavebnictví s podílem lehce nad devět procent.
V běžných dělnických profesích nejsou ve výdělcích mezi státními občanstvími výrazné rozdíly, způsobují je jen vyšší počty přesčasových hodin u cizinců. "Lze tak konstatovat, že nikdo není v Česku mzdově diskriminován v tom smyslu, že by bral kvůli cizímu občanství za stejnou práci nižší mzdu. Ve specializovaných skupinách s potřebou vysoké kvalifikace naopak dosahují cizinci i výrazně vyšších mezd, konkrétně v informačních a komunikačních činnostech dosahuje průměrná mzda malé skupiny Bulharů a Rumunů dokonce 65.000 Kč hrubého," podotkl Holý.

Jaké zkušenosti mají tuzemské pracovní agentury a zaměstnavatelé se zájemci o práci ze zahraničí - o jejichž příliv se zdejší ekonomika musí stále více opírat. Hovoří prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. Moderuje Martin Karlík. Otázky:
Odpovídají dnes zveřejněné údaje beze zbytku i vašim zkušenostem, poznatkům z praxe - pokud jde o nábor zaměstnanců ze zahraničí?
V jakých sektorech registrujete především zájem zaměstnavatelů - o pracovníky z ciziny? A do jaké míry se ho daří uspokojovat?
Je tam patrný výraznější posun za loňský rok - oproti předcházejícím letům? I například pokud jde o míru kvalifikace zaměstnanců ze zahraničí?
Jaké zkušenosti mají zpravidla zaměstnavatelé s těmito pracovními silami? Případně i co se týče jejich vztahů s českými zaměstnanci...?
Nakolik složité je - z pohledu pracovních agentur - zajišťovat zaměstnance, které shánějí zdejší podniky?
Pokud jde o podmínky tohoto náboru - nebo administrativní zátěž, kterou představuje: do jaké míry stát usnadňuje (nebo ne) situaci jak vám, tak samotným firmám a potenciálním zahraničním zaměstnancům...? Jak se osvědčují - nebo ne - vládní podněty, programy na tomto poli?

Záznam rozhovoru na webu Českého rozhlasu Plus, od 21:13,45 do 21:20,17 minuty.

iDnes, Zpravodajství, Plzeň, 13. ledna 2020 9:31

Ukrajinské sestry po vyškolení zase odešly, nemocnice nyní zve celé rodiny

Neúspěchem skončil plán zaměstnat v Domažlické nemocnici zdravotní sestry z Ukrajiny. Sice nastoupily, ale po vyškolení odešly jinam. Při druhém pokusu o vyřešení problému s nedostatkem personálu proto nemocnice nabídne ubytování celé rodině, dětem zajistí školu a manželům sester pomůže najít zaměstnání.

Projektem Ukrajina se Domažlická nemocnice snažila alespoň částečně vyřešit dlouhodobý nedostatek zdravotnického personálu. Přes pracovní agenturu přijala z Ukrajiny celkem jedenáct zdravotních sester, v nemocnici ale nakonec nezůstala žádná.
Nyní se kvůli personální krizi v lékařských kruzích spekuluje o uzavření tamního interního oddělení, ředitel nemocnice Petr Hubáček to však důrazně odmítá. Zároveň však přiznává, že právě průběh projektu Ukrajina personální situaci výrazně zkomplikoval. Nemocnice ukrajinské kolegyně vyškolila, sestry se naučily jazyk - a odešly do jiných zařízení.
„Po roce nám všechny zmizely do jiných nemocnic v republice. Pak se dozvídám, že možná, nevím, jestli je to pravda, je prodala agentura zase dál. Jisté je ale to, že sestry odešly do jedné pražské a do jedné severočeské nemocnice. Tam za ně agentura dostala samozřejmě další peníze,“ posteskl si ředitel. Nazval to obchodem s lidmi.
Prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič uvedl, že z morálního pohledu to není vůbec dobré jednání. „Agentura si určitě zavřela dveře nejen do Plzeňského kraje, ale i jinam, kde se to o ní dovědí,“ sdělil. Základem je podle něj uzavřít dobrou smlouvu, kde je garantováno, že pokud dojde k vyškolení, musí sestry v nemocnici nějakou dobu pracovat.

Nemocnice nabídne sestřičkám zajímavé benefity
Nemocnice se z toho podle ředitele Hubáčka poučila a co nevidět by měly nastoupit nové ukrajinské sestry, ty už zde ale budou bydlet i s rodinami. „K odchodům dalších sester do jiných nemocnic by proto už nemělo docházet,“ sdělil Hubáček. Doufá, že druhý pokus s jinou agenturou vyjde. „Máme záruky, že když si zahraniční pracovníky vyškolíme, nebudou moci odejít,“ sdělil Hubáček. „Navíc jim nabídneme zajímavé benefity – vedle ubytování zajistíme dětem školu, asistenty do školy, aby překonaly přechod z ukrajinštiny do češtiny, pro manžely nebo partnery pomůžeme nalézt zaměstnání v regionu,“ sdělil s tím, že v nejbližších dnech přijede prvních pět rodin. Podle ředitele je důležité, že zahraniční pracovníci mají v Domažlické nemocnici úplně stejné podmínky, jaké mají Češi. „Jiná zdravotnická zařízení nebo zdravotnické společnosti je někdy, nebojím se to říci, vykořisťují,“ sdělil.
Podle krajské radní pro školství Ivany Bartošové má Plzeňský kraj domluveno 14 rodin z Ukrajiny a za nimi přijedou další. Akci podle ní zajišťuje Centrum lidských zdrojů. Tuto agenturu loni založil Plzeňský kraj, aby zajišťovala pracovníky pro zaměstnavatele zřizované Plzeňským krajem. Podmínkou ale je, aby přijeli s rodinami.

Ukrajinci by zároveň mohli oživit venkov
„Zatím se věnujeme Ukrajině, protože třeba s Bulharskem máme silnější jazykovou bariéru,“ popsala Bartošová. Pro domažlické sestry je ubytování zajištěné v Domažlicích, část rodin půjde do okolních vesnic. „Teď řešíme, jak se lidé dostanou do práce a z práce, když nemají auto a ve zdravotnictví je třísměnný provoz,“ popsala Bartošová. „Musíme to vyřešit, i kdybychom jim měli platit taxi. Dlouhodobě se to vyplatí, protože na tom závisí chod Domažlické nemocnice,“ doplnila. Dalším cílem hejtmanství je oživit venkov, který se vylidňuje. Obce podle Bartošové na projektu spolupracují. „Pokud zrekonstruujeme zchátralou chalupu a ubytujeme tam rodinu, která se integruje, je to ku prospěchu obce. Obce mají spíš obavy z ubytoven než z rodin z Ukrajiny,“ dodala.

iDnes.cz > Zpravodajství> Ostrava, 2. ledna 2020

Přání 20 osobností z Moravskoslezkého kraje občanům do Nového roku 2020

Se začátkem Nového roku 2020 přinášíme přání občanům od 20 osobností Moravskoslezského kraje. Otázka: Co přejete kraji a jeho obyvatelům do nového roku? Co přejete městu, kde žijete, svému okolí, ať už pracovnímu, či osobnímu? Případně je něco, co by se podle vás mělo v příštím roce v kraji změnit?

Ing. Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur:

Aby byli sami sebou, žili si své životy a starali se především o sebe a své nejbližší v okolí. Aby dělali věci pro své dobro a dobro svého okolí. Aby řešili jen to, co mohou ovlivnit svými činy. Aby tak opravdu celý rok konali a přestali o tom jen mluvit. Je to nakažlivé a šíří se to samovolně dále. Budou spokojenější, veselejší, zdravější. Neexistuje žádný spasitel ani škůdce. Každý nám může ukázat jen dveře, vejít už musíme sami. Které dveře si vybereme a co za nimi najdeme je jen na nás. Jsme svobodní lidé. My si děláme současnost a tvoříme budoucnost. Každý jeden z nás máme tu moc.