Média o nás

Média o nás rok 2017 - 2016 - 2015 - 2014 - 2013 - 2012 - 2011 - 2010 a starší.

Deník N, 24. ledna 2019 6:11

Nabírat i propouštět zaměstnance je v Česku snazší než ve většině zemí EU, ukazuje index pružnosti.

Český trh práce je čtvrtý nejpružnější v Evropské unii. Ukazuje to průzkum Litevského institutu volného trhu (Lietuvos laisvosios rinkos institutas), který z dat Světové banky sestavil Index pružnosti zaměstnání.

Česká republika získala za rok 2018 v tomto indexu hodnoty 80,3 bodu na škále od nuly do sta. První Dánsko – podle autorů nejpružnější stát EU – dosáhlo 96,9 bodu, zatímco poslední Francie 39,4 bodu. Kromě Dánska předběhly Česko v žebříčku ještě Velká Británie a Irsko.
Samotnou pružnost pracovního trhu přitom nelze hodnotit jednoznačně pozitivně nebo negativně. Záleží především na tom, zda se na ni dáváme z pohledu zaměstnavatele, nebo pracovníka.
Pro firmy je pružnost jednoznačně výhodná, protože mohou díky ní snadněji a levněji nabírat nebo propouštět lidi. Zároveň jim umožňuje rychleji reagovat na technologické a ekonomické změny – ať už je to na jedné straně nečekaný růst poptávky po zboží a službách, nebo na druhé straně šok v podobě recese nebo dokonce krize.
Naopak pro zaměstnance je pružnost spíše nežádoucí. Mají totiž menší jistotu, že si danou práci udrží dlouhodobě. Chybí jim také ochrana před nestandardní pracovní dobou, ať už přesčas, nebo například ve svátek. Obvykle to pro ně také znamená nižší příplatky za práci navíc nebo kratší zákonnou dovolenou.
Podle Víta Samka, místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), se však postoj k pružnosti mění v čase. „V okamžiku, kdy panuje vysoká nezaměstnanost a lidé se bojí propouštění, je to pro zaměstnance spíše nevýhoda. Ve chvíli, kdy je to opačně, je pro ně flexibilita naopak pozitivní – teď si často spíš sami hledají jinou práci,“ vysvětluje.

Kratší dovolená a nízké příplatky

Za své čtvrté místo v EU vděčí Česká republika hlavně relativně velké ochotě lidí pracovat přesčas nebo na více úvazků, myslí si Jaromír Janoš, ředitel analytické společnosti Trexima, která český trh práce dlouhodobě sleduje. Podle autorů indexu se český pracovní trh vyznačuje také poměrně benevolentními pravidly, pokud jde o propouštění zaměstnanců a uzavírání smluv na dobu určitou. Tuzemští pracovníci mají relativně kratší dovolenou nebo nízké příplatky za práci přesčas či o víkendu.
„Umístění České republiky je férové, protože na našem trhu práce v podstatě není problém lidi propustit a pak zase najmout,“ míní Samek.
Zástupci Hospodářské komory, kteří nepružnost pracovního trhu v Česku dlouhodobě kritizují jako překážku ekonomického růstu, neměli čas na výsledky průzkumu během několika dnů reagovat.

Index pružnosti zaměstnání vypovídá o tom, jak je v daném státě náročné požadovat práci v nestandardních časech, přijímat nebo propouštět lidi a jaké náklady toto propouštění obnáší. Tvoří jej 12 ukazatelů:

• omezení smluv na dobu určitou
• minimální mzda
• maximální délka zkušební doby
• omezení týdenní pracovní doby
• příplatky za noční směny, práci přesčas, o víkendu nebo ve svátky a omezení této práce
• minimální délka dovolené
• pravidla pro propouštění zaměstnanců (možnost propustit pro nadbytečnost)
• povinnost informovat třetí stranu při propouštění zaměstnanců
• povinnost přeškolit nadbytečného zaměstnance nebo jej přesunout na jinou pozici
• další pravidla v této oblasti
• výpovědní lhůta
• zákonné odstupné
U některých ukazatelů autoři sledovali ještě více dílčích indikátorů.

Index pružnosti zaměstnání v zemích EU v roce 2018:

Země Hodnota indexu
Dánsko 96,9
Velká Británie 83,2
Irsko 82,1
Česko 80,3
Bulharsko 79,6
Malta 77,5
Itálie 74,3
Maďarsko 72,5
Kypr 70,2
Rakousko 69,1
Lotyšsko 68,3
Belgie 68,2
Rumunsko 63,9
Německo 63,5
Španělsko 60,8
Slovensko 60,7
Litva 60,6
Estonsko 59
Švédsko 57,7
Polsko 57,5
Nizozemsko 56,5
Finsko 55,4
Slovinsko 52,9
Chorvatsko 51,2
Řecko 50,6
Portugalsko 45,5
Lucembursko 43,6
Francie 39,4
Zdroj: Lietuvos laisvosios rinkos institutas

Například nejvyšší možná délka pracovního poměru na dobu určitou činí v České republice 108 měsíců. Podle zákoníku práce lze tento typ smlouvy uzavřít nejvýše na tři roky a nelze jej prodloužit více než dvakrát. V Evropské unii stanovuje maximální hranici 20 zemí z 28, český limit je přitom po Estonsku (120 měsíců) druhý nejvyšší.
Podle mluvčí personální agentury Grafton Recruitment Jitky Součkové nyní firmy smlouvu na dobu určitou obvykle na takto dlouhou dobu ani nedávají – protože si v době značného nedostatku zaměstnanců potřebují lidi udržet. „Zhruba v polovině případů je obvyklá doba na rok a po roce prodloužení na dobu neurčitou,“ říká.
„V praxi nenarážíme na to, že by s tím byl problém,“ potvrzuje Samek. Smlouvy na dobu určitou jsou podle něj hojně rozšířené ve firmách a institucích, které závisejí na projektovém financování. „Týká se to hlavně akademické sféry, tedy vysokých škol, výzkumných ústavů,“ upřesňuje.
Česko má také jednu z nejnižších minimálních mezd v EU. Zákonné minimum loni činilo 12 200 korun, což byla ve druhém pololetí 2018 podle Eurostatu po přepočtu na eura sedmá nejnižší částka mezi 22 zeměmi EU, v nichž je minimální mzda uzákoněna. Po převedení na standard kupní síly, tedy jednotku, která zohledňuje rozdílné ceny v jednotlivých zemích, byla česká minimální mzda dokonce pátá nejnižší v Unii.
Za práci v noci nebo o víkendu mají čeští zaměstnanci ze zákona nárok na příplatek ve výši 10 procent průměrného výdělku, za práci přesčas pak na 25 procent navíc. Z dvaceti zemí EU, v nichž za práci přesčas náleží zaměstnancům příplatek, je jeho podíl na průměrné mzdě nižší jen v Itálii (15 procent).
Janoš ovšem připomíná, že zákon stanoví uvedené příplatky jako minimální. „V kolektivním vyjednávání bývají hojně navyšovány. Jsou odvětví, kde jsou za přesčas na 30 procentech a za práci ve svátek na 105 procentech průměrného výdělku,“ upřesňuje.
Zároveň má Česko v rámci Evropské unie nejkratší délku zákonné dovolené. Ta činí 20 pracovních dní, stejné minimum platí ještě v dalších osmi zemích EU.
O to, aby se zákonná dovolená prodloužila na 25 dní, nyní usilují i odbory. ČMKOS argumentuje hlavně tím, že v platové sféře, do které spadají státní zaměstnanci nebo například učitelé, garantuje zákoník pět týdnů dovolené už teď – což je vůči zaměstnancům ve mzdové sféře diskriminující. „Pět neděl je takový slušný evropský standard,“ zdůrazňuje Samek.
Pro firmy naopak podle Radovana Burkoviče, prezidenta Asociace pracovních agentur, přináší delší dovolená více komplikací při zastupování chybějících pracovníků.
Kvůli boji o zaměstnance a nátlaku odborů poskytuje velká část zaměstnavatelů v ČR už teď delší dovolenou než povinné čtyři týdny. „Z šetření, které zpracováváme pro ministerstvo práce a sociálních věcí, plyne, že v 79 procentech kolektivních smluv je dovolená prodloužena oproti té zákonné o týden nebo více,“ uvádí Janoš.

Přehled českého trhu práce v roce 2018:

Kritérium Údaj pro ČR
Omezení smluv na dobu určitou 108 měsíců
Minimální mzda 12 200 Kč měsíčně
Maximální délka zkušební doby 3 měsíce
Omezení pracovní doby 6 dní v týdnu
Minimální příplatek za noční směny 10 % průměrného výdělku
Minimální příplatek za práci přesčas 25 % průměrného výdělku
Minimální příplatek za práci o víkendu 10 % průměrného výdělku
Omezení práce v noci, přesčas nebo ve svátek ne
Minimální délka dovolené 20 dní ročně
Možnost propustit zaměstnance pro nadbytečnost ano
Povinnost informovat třetí stranu při propouštění zaměstnanců ne
Povinnost přeškolit nadbytečného zaměstnance nebo jej přesunout na jinou pozici ne
Výpovědní lhůta 2 měsíce
Zdroj: Lietuvos laisvosios rinkos institutas

Jednooký mezi slepými?

Česko má také podle autorů indexu – ve srovnání se zbytkem EU – volnější pravidla, pokud jde o rozvazování pracovního poměru. Podle Burkoviče je přesto „jednookým mezi slepými“.
„Ať dá výpověď zaměstnavatel nebo zaměstnanec, začíná platit až od následujícího měsíce a s dvouměsíční výpovědní lhůtou,“ připomíná šéf Asociace pracovních agentur.
„Takže chcete se rozejít v lednu, přesto budete spolu až do konce března,“ kritizuje. Pokud podá výpověď zaměstnavatel, tak navíc zaplatí zaměstnanci i za další měsíce, protože ze zákona má zaměstnanec nárok na odstupné. To se liší podle doby, kterou zaměstnanec ve firmě strávil, a podle důvodu výpovědi.
Janošovi přijde současná regulace propouštění v ČR, které s výjimkou zkušební lhůty není možné bez uvedení důvodu, přiměřená. Některé firmy i státní instituce podle něj často zneužívají možnost dát výpověď na základě nadbytečnosti kvůli organizačním změnám, přestože dané změny proběhnou „jen na oko“ – například se přejmenuje pozice nebo mírně změní popis práce. „Soudy o neplatnost výpovědi trvají tak dlouho, že se do nich postižení raději nepouštějí,“ tvrdí.

Pružné jsou i státy mimo EU

V Dánsku, jehož pracovní trh je podle indexu nejpružnější, neplatí například žádná omezení, pokud jde o uzavírání smluv na dobu určitou. V zemi není uzákoněna ani minimální mzda, uvádí litevský institut. V Dánsku není omezena práce v noci, přesčas nebo o víkendu; zaměstnancům za ni přímo ze zákona nenáleží žádné příplatky.
Vysokou pružnost pracovního trhu mají i další významné ekonomiky, které nejsou součástí Evropské unie – především Spojené státy americké, Japonsko, Kanada a Nový Zéland. Ve všech těchto zemích dosahuje index více než 80 bodů.
Například v USA je to 92,4 bodu. Na rozdíl od většiny zemí EU tu není regulováno uzavírání smluv na dobu určitou, neexistuje výpovědní lhůta, zaměstnanci tu nemají ze zákona nárok na dovolenou ani automaticky nedostávají peníze navíc za práci o víkendu a v noci.
Naopak ve Francii, která skončila v rámci EU na opačném konci žebříčku, jsou například zakázané smlouvy na dobu určitou u dlouhodobých úkolů. V jiných případech lze takové smlouvy uzavřít maximálně na 18 měsíců, což je ve srovnání s ČR šestkrát kratší doba.
Francouzská minimální mzda byla ve druhém pololetí 2018 pátá nejvyšší v EU (při porovnání v eurech i po přepočtu podle kupní síly). Zaměstnanci také mají ze zákona nárok minimálně na 30,3 dne dovolené ročně, což je nejvíce v Unii. V Lucembursku, které má v Unii druhou nejnižší pružnost pracovního trhu, například platí čtyřměsíční výpovědní lhůta. Smlouvu na dobu neurčitou tu může mít zaměstnanec uzavřenou nanejvýš dva roky. Zároveň tamním zaměstnancům náleží nejvyšší minimální mzda v EU – ve druhé polovině loňského roku dosahovala 1999 eur, zatímco v Česku po přepočtu jen 469 eur.

Zdroj vyšší produktivity

Autoři indexu z Litevského institutu volného trhu považují regulaci trhu práce za škodlivou. V ekonomice pak podle nich vzniká méně pracovních míst, produktivita práce roste pomaleji, zatímco šedá ekonomika naopak bují více. „Na pružném trhu je snazší vytvářet pracovní místa, zároveň je to klíčový předpoklad pro vznik nových firem,“ uvádějí ve studii Employment Flexibility Index 2018. Flexibilní ekonomika se podle nich také dokáže lépe přizpůsobit hospodářským šokům a technologickým změnám.
Například smlouvy na dobu určitou podle autorů indexu pomáhají firmám vykrýt nečekané změny v poptávce či zastoupit zaměstnance, kteří si vezmou dlouhodobé volno nebo odejdou na nemocenskou, mateřskou či rodičovskou dovolenou. „Zároveň usnadňují vstup na trh práce mladým lidem, protože je to pro firmy motivace, aby se nebály najmout nezkušené zaměstnance,“ argumentují. „Z pohledu zaměstnavatelů je to plus, pro zaměstnance to je prodlužování nejistoty,“ dodává však Janoš z Treximy.
Totéž platí při propouštění. „Čím vyšší náklady to obnáší, tím budou zaměstnavatelé opatrnější při nabírání nových lidí,“ varují autoři indexu.


•   Diskuze   •   Odkaz   •


Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy, 22. října 2018

Desetina pracovních agentur je nelegálních, okrádají zaměstnance i stát, vyplývá z odhadů agentury Grafton


Zaměstnávání bez pracovní smlouvy nebo krácení odměn pro zaměstnance. Přestože vláda podmínky pro provozování pracovních agentur zpřísňuje, stále se najde dost takových, které hojně využívají legislativní mezery nebo právo přímo porušují.

Více než 2600 firem má v současnosti povolení Ministerstva práce a sociálních věcí zprostředkovávat lidem zaměstnání coby agentura práce. Další stovky subjektů pak tyto služby poskytují bez licence, tedy zcela načerno. Mnoho pracujících o tom často ani neví, a že něco není v pořádku, zjistí až v momentě, kdy onemocní a nedostanou ani korunu. Zprostředkovatel za ně také neplatí zdravotní pojištění a odpracovaná doba se jim nezapočítává do důchodu.

Podle generálního ředitele personálně-poradenské společnosti Trenkwalder Martina Mala jsou toto nejobvyklejší triky nepoctivých pracovních agentur. „Setkal jsem se s případy, kdy agentura po několik měsíců strhávala zaměstnanci tisíce korun z platu jako odměnu za sjednání práce. Poplatek agentuře přitom standardně platí společnost, která si zaměstnance najme,” popisuje Malo.

Nekalé aktivity by mohla omezit například loňská novela zákona o pracovních agenturách, která by měla eliminovat účelové zakládání agentur práce, jejichž prostřednictvím dochází k obcházení zákonů v oblasti zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení. Mimo zorné pole inspekčních orgánů však stojí ty firmy, které se s pořizováním licence neobtěžují vůbec a podnikají zcela načerno.

„Nezřídka jsou tyto nelegální agentury schopny objednávající firmě dodat „své“ lidi z hodiny na hodinu. Bez byrokracie, na smlouvu o dílo a za fakturační cenu ve výši pouhé mzdy legálního agenturního zaměstnance,“ popisuje prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Nejvíce napoví reference
A jak najít toho správného zprostředkovatele? Nejdůležitější je vyhledat společnost s dobrými referencemi a kontakty na zaměstnavatele v oboru, kde hledáte práci. „Naši konzultanti každý den aktualizují databázi nabízených volných pracovních pozic. Uchazečům navíc poradíme, jak zapůsobit na výběrovém řízení a pomáháme jim až po nástup do nového zaměstnání. Z toho má totiž řada z nich často obavy,“ tvrdí Malo ze společnosti, která v personalistice působí více než třicet let. „Ze své pozice jsme připraveni lidem, kteří se cítí být poškozováni ze strany zprostředkovatele, pomoci radou nebo konzultací,“ dodává.

•   Diskuze   •   Odkaz   •


iDnes.cz > Ekonomika, 24. září 2018 1:00

Čtvrt milionu lidí v Česku pracuje načerno. Za legální práci firmy nechtějí platit


Šedá zóna v podobě nelegálních zprostředkovatelů práce v Česku existuje dlouhodobě, v poslední době však díky dobře rozjeté ekonomice vzkvétá. České firmy pracovní sílu potřebují, jenže v řadě případů za ni nechtějí připlácet. Zčásti i proto, že jsou tlačeny svými odběrateli s cenami do kouta.

Pan R. je středoškolák ze Šumperska. Ačkoliv firmy shánějí lidi, jemu se v regionu nepodařilo najít legální práci, ze které by mohl živit rodinu a platit hypotéku. „Víc než 20 tisíc hrubého, aniž byste otročili na směny v nepřetržitém provozu a při dvanáctihodinových směnách, vám tu nikdo nedá,“ říká.

Popisuje své zkušenosti, kdy pracoval jako agenturní zaměstnanec na dělnické pozici v továrně vyrábějící díly pro autoprůmysl. „Panovaly tam nelidské podmínky, stres, přesčasy, zkušení kmenoví zaměstnanci odcházeli. Přes různé zprostředkovatele se tam točila řada cizinců – Ukrajinci, Italové, Poláci. Cizinci se chlubili tím, že berou víc než my z agentury. Jak je to možné, nevím,“ uvádí muž, který se rozhodl odejít za lépe placenou legální prací do masokombinátu v Německu. Má zhruba třikrát vyšší plat a zaměstnavatel mu hradí ubytování.

Levná práce na úkor státu

Zprostředkovatelé, takzvané zastřené agentury práce, dokážou dodat lidi zhruba o čtyřicet procent levněji než legální agentury. Je to na úkor státu, který nedostává daně a pojistné. Díky této úspoře mohou lákat pracovníky na o něco vyšší čisté mzdy než legální agentura. „Firmy vlastně nakupují kradenou práci. Odhadujeme, že minimálně 250 tisíc lidí je zaměstnáno nelegálně,“ říká Radovan Burkovič, šéf Asociace pracovních agentur, kterým nekalá konkurence kazí byznys.

Pracovat bez ochrany zákoníku práce a bez řádné smlouvy však není ochoten každý – například pan R. ze Šumperska nikoliv. Na výplatu bez dokladů a na ruku přistupují nejčastěji cizinci bez pracovního povolení a Češi, kteří potřebují své příjmy ukrýt před exekutorem.

Režim Ukrajina

Když se smlouvy správně nastaví, výrobní firma, která si od pochybné agentury lidi najme, je nepostižitelná. „Firmy často argumentují, že to ani nejsou jejich zaměstnanci a nemají s nimi nic společného,“ říká Michal Kubík, vedoucí úseku inspekce nelegálního zaměstnávání ze Státního úřadu inspekce práce (SÚIP). Úřad ročně provede na 10 tisíc kontrol nelegálního zaměstnávání, loni při nich odhalili 2 900 nelegálně zaměstnaných osob, z toho 1 900 cizinců ze zemí mimo EU.

„Od roku 2016 v souvislosti s ekonomickým růstem zaznamenáváme při kontrole vyšší počet nelegálních zaměstnanců ze třetích (mimo EU) zemí, většinou jsou to občané Ukrajiny,“ tvrdí Kubík. Česká vláda zčásti vyslyšela poptávku tuzemských firem po dovozu zahraničních pracovníků a spustila režim Ukrajina. Je to ovšem byrokraticky složité a navíc příchod pracovníků trvá příliš dlouho.

Sousední Polsko reagovalo rychleji a pustilo do země asi 1,5 milionu Ukrajinců. Část z nich teď nelegálně pracuje u nás, zneužívá se k tomu institut vyslání pracovníků a účelově založené firmy. Státní úřad inspekce práce loni udělil za zastřené zaměstnávání pokuty ve výši 15 milionů korun.

Dalších 11 milionů korun měly zaplatit legální agentury, které obcházely zákon. Například neplatily agenturním zaměstnancům stejně jako těm kmenovým nebo pracovníky přidělovaly na základě dohod o provedení práce. U nich se dá podvádět s počtem odpracovaných hodin a ušetřit na placení pojistného.

Úřad dostal 6 870 podnětů ke kontrole na nelegální práci. „Chodí nám od současných a bývalých zaměstnanců, od konkurence, máme podněty od lidí, že domek jejich souseda opravuje Ukrajinec,“ vyjmenovává Kubík. Pokuty se pohybují od 50 tisíc do 10 milionů korun. Toto číslo však podvodníky neděsí.

Bílí koně

Zastřená agentura, zapsaná v obchodním rejstříku na „bílé koně“, tedy bezdomovce nebo nedohledatelné cizince, je připravená okamžitě ukončit činnost a nikdo si na ní nic nevezme, žádné účetnictví se nevede.

„Říkám tomu systém vybuchujících firem. Organizátoři podvodu obratem převedou pracovníky pod předem připravenou zastřenou agenturu číslo dvě,“ říká Radovan Burkovič, šéf Asociace pracovních agentur. Pokuta od inspekce zůstane nezaplacená, byznys jede dál. Odpovědnost mají nést i firmy.

Kolik z pokut se podaří vymoct, úřad neeviduje, vymáhání mají na starosti celníci. Podle Burkoviče by pomohlo, kdyby za zaměstnávání nelegálů byli spoluodpovědní koneční uživatelé pracovníků, zpravidla výrobní firmy. „Navrhujeme do zákona o zaměstnanosti doplnit, že zastřené zprostředkování práce se postihuje nejen u nelegální agentury, ale také u uživatele pracovní síly, který to umožní,“ říká Burkovič.

Přísnější podmínky

Ministerstvo práce však tento návrh zatím nevyslyšelo.Změna by ale určitým způsobem mohla inspektorům SÚIP pomoci. „Pro vymožení pokuty Celním úřadem by mohlo být přínosné, kdyby ručil ten, u koho jsme to zjistili,“ připouští Kubík.

Jak dříve informovala MF DNES, nelegální zaměstnance dodané agenturami nebo zastřenými agenturami odhalil SÚIP také ve velkých firmách, jako je řetězec Tesco, Lesy ČR nebo Vodňanská drůbež (je stejně jako vydavatel MF DNES, společnost MAFRA, součástí holdingu Agrofert patřícího do sveřenského fondu premiéra Andreje Babiše).

Výrobní firmu, která práci lidí od zastřené agentury využívá, je však těžké postihnout. Inspektoři by museli při kontrole prokázat, že dochází k takzvané závislé práci – tedy že zaměstnanci dostávají od firmy pracovní pokyny, dělají s jejími nástroji a na jejích strojích či dostávají ochranné prostředky. Vše ale zpravidla bývá nastaveno tak, aby vina padla na dodavatelskou agenturu.

Ministerstvo práce loni zpřísnilo podmínky pro legální agentury práce, mimo jiné zavedlo povinnou půlmilionovou kauci, a jejich počet klesl o 544. Nelegálních agentur, které žádné povolení nemají, se to nijak nedotklo.


•   Diskuze   •   Odkaz   •


Novinky.cz 16. července 2018

Nepoctivé agentury práce okrádají zaměstnance i stát. Jaké jsou jejich nejčastější triky?


Zaměstnávání bez pracovní smlouvy nebo krácení odměn pro zaměstnance. Přestože vláda podmínky pro provozování pracovních agentur zpřísňuje, stále se najde dost takových, které hojně využívají legislativní mezery nebo právo přímo porušují.

Více než 2.600 firem má v současnosti povolení Ministerstva práce a sociálních věcí zprostředkovávat lidem zaměstnání coby agentura práce. Další stovky subjektů pak tyto služby poskytují bez licence, tedy zcela načerno. Mnoho pracujících o tom často ani neví, a že něco není v pořádku, zjistí až v momentě, kdy onemocní a nedostanou ani korunu. Zprostředkovatel za ně také neplatí zdravotní pojištění a odpracovaná doba se jim nezapočítává do důchodu.

Podle generálního ředitele personálně-poradenské společnosti Trenkwalder Martina Mala jsou toto nejobvyklejší triky nepoctivých pracovních agentur. „Setkal jsem se s případy, kdy agentura po několik měsíců strhávala zaměstnanci tisíce korun z platu jako odměnu za sjednání práce. Poplatek agentuře přitom standardně platí společnost, která si zaměstnance najme,” popisuje Malo.

Nekalé aktivity by mohla omezit například loňská novela zákona o pracovních agenturách, která by měla eliminovat účelové zakládání agentur práce, jejichž prostřednictvím dochází k obcházení zákonů v oblasti zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení. Mimo zorné pole inspekčních orgánů však stojí ty firmy, které se s pořizováním licence neobtěžují vůbec a podnikají zcela načerno.

„Nezřídka jsou tyto nelegální agentury schopny objednávající firmě dodat „své“ lidi z hodiny na hodinu. Bez byrokracie, na smlouvu o dílo a za fakturační cenu ve výši pouhé mzdy legálního agenturního zaměstnance,“ popisuje prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Nejvíce napoví reference

A jak najít toho správného zprostředkovatele? Nejdůležitější je vyhledat společnost s dobrými referencemi a kontakty na zaměstnavatele v oboru, kde hledáte práci. „Naši konzultanti každý den aktualizují databázi nabízených volných pracovních pozic. Uchazečům navíc poradíme, jak zapůsobit na výběrovém řízení a pomáháme jim až po nástup do nového zaměstnání. Z toho má totiž řada z nich často obavy,“ tvrdí Malo ze společnosti, která v personalistice působí více než třicet let. „Ze své pozice jsme připraveni lidem, kteří se cítí být poškozováni ze strany zprostředkovatele, pomoci radou nebo konzultací,“ dodává.

•   Diskuze   •   Odkaz   •


Deník, Zpravodajství, exkluzivně jen v tištěné verzi, pátek 15.06.2018

Letní brigádu dnes sežene takřka každý





•   Diskuze   

Český rozhlas Ostrava - Poradna, úterý 12.06.2018

Možnosti přivýdělku


Zkoumáte, jaké existují možnosti přivýdělku a jaká je situace na trhu, nebo se bojíte, že naletíte podvodníkům? Radí prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. Moderuje Stanislav Janalík.



•   Diskuze   

Česká televize, Události v regionech, Ostrava, úterý 15.05.2018

Firmám chybí brigádníci




•   Diskuze