Média o nás

Paralelní Polis, úterý 11.04.2017 16:30

Diskuze Stát versus Práce

Diskutují (zleva po směru hodinových ručiček):
- Ing. Radovan Burkovič - podnikatel a spoluvlastník pracovní agentury JOB-centrum Ostrava, prezident Asociace pracovních agentur ČR
- Urza - anarchokapitalista, programátor a bloger
- Pavol Lupták, etický hacker, spoluzakladatel Paralelní Polis.
Další otevřená diskuze v Paralelní Polis navázala tématem na nedávné události ve firmě Rohlik.cz. Kvůli podezření z protiprávního zaměstnávání do jejího skladu vtrhla 10.3. cizinecká policie a bez obvinění odvedla 85 lidí, čímž ochromila chod firmy.
Byla to prasárna nebo legitimní akce? Je ochrana pracovního trhu proti přílivu pracujících ze zahraničí prospěšná nebo škodlivá? Je v pořádku, že stát omezuje pracovní vztahy na několik rigidních kategorií typu zaměstnanec, zaměstnavatel nebo živnostník?

Záznam diskuse na Youtube, 1:25 h.    

•   Diskuze   

Dotyk.cz a Deník.cz, pátek 31.03.2017

Podvodné agentury snižují dovozem nelegálních zaměstnanců cenu práce

V Česku v současnosti pracuje nejvíc cizinců od vzniku České republiky. Vedle legálních pracovníků ale neustále přibývá případů neoprávněného zaměstnávání cizinců, kteří pracují za podstatně jiné mzdové náklady. Vliv to může mít mimo jiné na platový vývoj.

Policie včera oznámila, že při třídenní akci odhalila 262 cizinců, kteří v Česku pracovali nelegálně. Kontroly se uskutečnily ve všech regionech. Při jiné kontrole policisté na začátku března zadrželi 85 lidí v pražském skladu firmy Rohlík.cz, 74 jich bylo vyhoštěno.

Podle ministra vnitra Milana Chovance přibývá v Česku případů nelegálního zaměstnávání cizinců, což chce řešit jednak novelou zákona o pobytu cizinců, jednak novelou týkající se agentur práce. „Přidělávají nám vrásky na čele, protože více než 2000 agentur na Českou republiku je opravdu velmi vysoké číslo," citovala Chovance ČTK.

„Neřešíte problém"
S Chovancem ostře nesouhlasí Asociace pracovních agentur, sdružující agentury poskytující dočasnou pracovní výpomoc. Podle ní tyto změny problém nelegálního zaměstnávání nijak neřeší. „Připravovaná novela zákona o zaměstnanosti dopadá pouze na legální agentury práce. Vůbec nepostihuje ty nelegální, které figurovaly například v případu Rohlík.cz," uvedl pro Deník prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

„Novela zavádí pro každou agenturu, která chce legálně podnikat, kauci 500 tisíc korun, nebo zakazuje u agenturních zaměstnanců řetězit pracovní smlouvy. Tím pouze znevýhodňuje legálně podnikající subjekt vůči pseudoagenturám," tvrdí Burkovič.

Podle asociace jde v případech, jako byl mediálně proslavený zásah v Rohlíku, o problém „kradené práce". „Místo agenturního zaměstnávání podle zákona o zaměstnanosti uzavírají pseudoagentury bez platného povolení od Generálního ředitelství Úřadu práce dohody o provedení práce s lidmi a smlouvy o dílo s firmami. Ušetří tak firmám až 52 % mzdových nákladů," uvádí Asociace pracovních agentur.

„Nelegálové snižují cenu práce o obrovské peníze. Zaměstnavatel, který si sjedná legální agenturu, je povinen jí nahlásit výši svých hrubých mezd, aby agenturní zaměstnanci pracovali za stejných podmínek jako zaměstnanci firmy. Legální pracovník navíc odvede z každé stokoruny 11,56 Kč na zdravotní pojištění a dalších 15 procent ze superhrubé mzdy na daně. Ze stovky mu tak zbude něco málo přes 60 korun. Nelegál nic takového neřeší," uvádí Burkovič.

Ilustruje to i na kauze Rohlíku, kde policie podle jeho názoru postupovala správně. „Ukrajince s polskými pracovními vízy sem nedovezla legální agentura práce, ale pseudoagentura, která tyto lidi dodala Rohlíku na základě smlouvy o díle. To je ale obcházení zákona - pokud máte svou balící linku, na ní lidé balí potraviny do vašich obalů a řídí se ve všem vašimi pravidly, těžko můžete tvrdit, že vám agentura dodala nějaké dílo. Pokud by všech 85 lidí pracovalo v Rohlíku za těchto podmínek rok, ušetřili by firmě ročně 5,5 milionu na mzdových nákladech," tvrdí Burkovič. V počtu legálních pracovních agentur podle něj problém není, protože ten odpovídá současné vysoké poptávce po pracovní síle.

Ministr vnitra Chovanec uvedl, že s vedením firmy Rohlík.cz jednal. Podle něj si nestěžovali na zásah policie, ale chtěli řešit metodiku, jak legálně získat zaměstnance z ciziny. "Udělali jsme právní rozbor této kauzy a chci jednoznačně říci, že stojíme za postupem policie," uvedl Chovanec.

"Nemůžeme se vyjadřovat k právnímu názoru ministerstva, který známe jen zprostředkovaně. Jsme toho názoru, že o finální interpretaci by měl rozhodnout soud, pokud dříve ministerstvo práce a sociálních věcí inkriminovaný paragraf samo nezpřesní," uvedla mluvčí Rohlík.cz Michala Gregorová.

Cizinci přicházejí
Podle dat zveřejněných letos v lednu Českým statistickým úřadem počet cizinců v Česku od roku 2011 roste. „V roce 2015 tu pracovalo 407 tisíc cizinců, což je nejvíc v historii České republiky. Zaměstnaných občanů cizí státní příslušnosti tu bylo 323 tisíc, živnostníků pak 84 tisíc," uvedla předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Zatímco počty zaměstnaných cizinců se podle statistického úřadu zvýšily od roku 2006 o 172 tisíc, počty živnostníků stagnovaly. Tři čtvrtiny cizinců zaměstnaných v Česku pocházely podle dat z roku 2015 ze zemí Evropské unie. Bezmála polovinu z nich (46 %) tvořili Slováci, v posledních letech ale výrazně přibylo i pracujících Rumunů a Bulharů.

Jaroslav Krupka

Rádio ZET, neděle 26.03.2017

Kauza Rohlík.cz je jen kapkou v moři. Nelegálních agenturních zaměstnanců v ČR je 300 tisíc


Před dvěma týdny zadržela cizinecká policie v pražském skladu firmy Rohlik.cz 85 lidí, kteří byli v Česku zaměstnáni v rozporu s právními předpisy. Podle e-shopu se jednalo o agenturní zaměstnance z Polska. Samotná Asociace pracovních agentur přiznává, že se české firmy kvůli situaci na trhu práce často uchylují mimo zákon. Počet nelegálních agenturních zaměstnanců je pak podle ní i vyšší než počet legálních agenturních zaměstnanců.

Za minulý rok bylo legálních agenturních zaměstnanců v České republice čtvrt milionu. Podle prezidenta Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče je počet nelegálních agenturních zaměstnanců ještě o 50 tisíc vyšší. Předpokládá, že jich je na 300 tisíc. „Je to veliké číslo, hlavně v tom okamžiku, kdy si uvědomíte, kolik každý člověk vydělává peněz, kolik by z toho odváděl sociální a zdravotní pojištění a daně z příjmu. Veškeré tyto peníze buď nejsou vůbec..., anebo to všechno odchází do ciziny,“ řekl na rádiu Zet.

V konečném důsledku na tom tratí stát a firma zaměstnávající nelegální pracovníky na tom naopak vydělává. Peníze neodvede ani zaměstnanec, ani firma, která díky tomu může dát nelegálnímu zaměstnanci o to menší mzdu.„Řekněme si to na příkladu. Pokud dáme člověku 100 korun hrubého na hodinu, tak on by z toho správně měl odvést 11,5 koruny sociálního a zdravotního pojištění a pak nějakých 23 korun daně z příjmu, zůstalo by mu tedy něco pod 70 korun. Tyto věci mu odpadají. Pokud už je registrovaný a dodala ho pseudoagentura, tak maximálně odvede jen 15 procent, nebo nic,“ vysvětloval Burkovič, podle kterého jsou nelegální agenturní zaměstnanci pro firmu levnější až o 52 procent.

Firmy jako viníci i oběti
Na problematiku se však podle Burkoviče lze dívat ze dvou úhlů pohledu. Firmy jsou situací na trhu práce často dohnány k těmto praktikám. Je tak otázkou, jestli je zastavování přílivu zahraničních zaměstnanců správnou cestou ve chvíli, kdy je v Česku velmi nízká nezaměstnanost. „Ekonomická teorie říká, že máme 2 procenta lidí, kteří nebudou nikdy pracovat, pak máme 2 procenta lidí na trhu, kteří právě mění práci, takže jsou momentálně nezaměstnaní a hledají si něco nového. To je běžný tržní pohyb. Až nad ty 4 procenta ve státě se jedná o nezaměstnanost. Jestliže se v Praze pohybujeme na 2,4 %, tak ta nezaměstnanost není, takže my ty lidi potřebujeme,“ řekl.

Cestou, jak by stát nemusel přicházet o peníze, tak je podle Burkoviče zjednodušení udělování pracovních víz. „Když se podíváme vedle za severní hranici, tak Poláci to dělají jednoduše. Nevydává se žádné vízum na žádost. Prostě jen ohlásíte, že chcete tohoto a tohoto Ukrajince, dodáte jeho doklady a do 14 dnů máte v ruce pro něj pracovní vízum. To je něco, čemu s naší procedurou 8, 9,12 měsíců nedokážeme vůbec konkurovat. To je vina vlády, ta to nezvládla,“ řekl.

ˇ Iva Horáková ˇ Michaela Hofmanová ˇ


Právo a Novinky.cz, neděle 19.03.2017

Čtrnáctihodinové směny o víkendech a 50 korun na hodinu. I tak se v ČR pracuje


Česká ekonomika se bez pracovníků z ciziny neobejde. Problémem ale zůstávají „agentury“, které je do Česka dohazují bez řádného povolení, navíc za podmínek jak z předminulého století.

Na praktiky takových dohazovačů, často jsou to také cizinci, opakovaně poukazují seriózní zaměstnanecké agentury. Potvrzují to i zjištění Státního úřadu inspekce práce.
„V ČR stále panuje vykořisování. Zaměstnavatel či nelegální agentura za ně neodvádí zdravotní a sociální pojištění. Kontroly se zabývají zavedenými agenturami, ale nelegální zóna postihům uniká,“ potvrdila Právu generální ředitelka personální agentury Manpower Group a předsedkyně Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslava Rezlerová.
Když se shrnou poznatky inspektorů, vychází z toho jasný obraz: ilegální zprostředkovatelé práce, mnozí z Polska, sem bez patřičných povolení přivezou pracovníky a ti dělají za 50 korun na hodinu, až čtrnáctihodinové pracovní směny i o víkendech, bez jakýchkoliv zaměstnaneckých práv, v nevyhovujících podmínkách.
Za takové peníze přitom firma už nesežene ani studenty na brigádu. Inspekce zjišuje, že proti stálým dělníkům berou pracovníci přes dohazovače oficiálně i třikrát méně. Je to dané rovněž tím, že ilegální pracovníci jsou z části vypláceni bokem a neodvádí se za ně zdravotní a sociální pojištění.

Zákon: agenturní musí brát stejně
Metoda promluv a letíš na umlčení funguje, protože cizinci zde bývají bez prostředků. Firmy, které je zaměstnávají, dělají, že o ničem nevědí, že je to starost zprostředkovatele, což je ale podle inspektorů okatý alibismus. Podnik totiž ze zákona musí agenturním zaměstnancům platit srovnatelné výplaty jako kmenovým pracovníkům.
Obě asociace pracovních agentur, které u nás existují, ale jen za rok 2016 poslaly inspektorátu práce čtyři stovky podnětů na ilegální zaměstnávání, z celkového počtu pěti set, které inspekce obdržela. Celkem inspekce práce za čtyři roky, od roku 2012, zjistila deset tisíc nelegálně zaměstnaných osob.
Podle Rezlerové v tažení proti ilegálním agenturám dostatečně pružně nekooperují jednotlivé složky státu, tedy cizinecká policie, finanční úřady a inspektorát práce. Zdůraznila, že samotný inspektorát práce novodobé otrokáře jen těžko může dostihnout.
Když agentura dodržuje zákony, tak přes ni zaměstnaní skladníci si podle viceprezidenta Asociace poskytovatelů personálních služeb Ondřeje Wysoglada běžně v celorepublikovém průměru vydělají za běžnou pracovní dobu kolem 23 tisíc korun měsíčně hrubého, obchodní zástupci přes 30 tisíc za měsíc, programátoři i 60 tisíc měsíčně.
„Srovnatelné mzdové podmínky ale často nejsou zdaleka dodržovány. V jednom z případů dostávali kmenoví zaměstnanci firmy vyrábějící pro automobilky 147 korun na hodinu a zaměstnanci agentury práce 51 korun,“ informoval už loni v červnu na parlamentním semináři náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček. Zaměstnavatel v tomto případě od úřadu dostal pokutu necelých 900 tisíc korun.
Podle inspektorátu byly loni patrné nelegální aktivity hlavně polských zprostředkovatelů práce.
„Máme problém s predátory v dohazování zaměstnanců, kteří se sem stahují z Polska, ale i z Moldavska či z Ukrajiny. Jak je to vůbec možné, že sem mohou jen tak dovážet lidi?“ ptal se loni na půdě Parlamentu prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

16 kontrol denně
Odpovědí inspekce bylo, že zvýší počet kontrol. Letos jich chce úřad inspekce práce realizovat minimálně 8500. Za dva měsíce už provedl tisíc prověrek, při kterých inspekce zjistila 126 nelegálně zaměstnaných osob, z toho 30 občanů ČR, sedm EU a 89 cizinců. V přepočtu to průměrně vychází na šestnáct kontrol na jeden pracovní den.
Jedna z těchto šár vedla do výrobny baget v Praze. Výsledkem bylo vyhoštění dvanácti Ukrajinců. Nebo minulý týden při akci v pražském skladu internetového obchodu Rohlík.cz policie odhalila desítky ilegálních pracovníků. Firma se brání s tím, že šlo o řádné zaměstnance polské firmy, která za ně odváděla sociální a zdravotní pojištění. Jejich mzda se v přepočtu měla pohybovat okolo 20 tisíc Kč. Proti rozhodnutí policie se bude odvolávat.
„Zásadní chyba chápání agenturních zaměstnanců je, že jsou přece levnější. Neměli by být. Výhodou pro firmy je větší flexibilita v nabírání lidí přes agentury. Ale neměla by to být cena práce,“ opakovala Právu Rezlerová.
„Agenturní zaměstnanci mohou být výhodní i za zákonných podmínek. Hodí se například při rozjezdu start-upů nebo u zprostředkování flexibilních krátkodobých úvazků pro ženy na rodičovské,“ sdělil ředitel Adecco ČR Ondřej Wysoglad.

Jiří Ginter

•   Odkaz na článek •     Diskuze •  

Aktuálně.TV, DVTV, pátek 17.03.2017 20:00

Vláda dotlačila Rohlík.cz do situace, kdy nemohl jednat jinak, chce jen přežít, říká Burkovič




TomᚠČupr si najal na smlouvu o dílo firmu, která mu žádné dílo nedodala, Rohlík.cz si vzal jen pracovníky, ne stroje, ne zařízení, nic, co by po nich zůstalo, říká prezident Asociace personálních agentur Radovan Burkovič. V Česku je prý 150 000 volných pracovních míst, která by se mohla hned obsadit, ale není kým. Podle jeho názoru vláda dotlačila Rohlík.cz do situace, kdy nemohl jednat jinak, protože firma se jen snaží přežít na trhu.

Rozhovor    

•   Diskuze   

ČTK, Verlag Dashöfer, čtvrtek 16.03.2017

Na hraně zákona


Kvůli nedostatku zaměstnanců na trhu práce a nepružné regulaci zaměstnávání sahají české firmy často po řešeních na hraně zákona i za ní.

Firmy využívají kolize legislativy pracovní a legislativy pobytové, kde jsou rozdílné výklady ministerstev práce (MPSV) a vnitra. V souvislosti s případem razie cizinecké police ve skladech e-shopu Rohlik.cz to uvedla Asociace pracovních agentur (APA).

Podle asociace se v ČR kromě čtvrt milionu legálně zaměstnaných agenturních zaměstnanců na trhu práce pohybuje minimálně čtvrt milionu nelegálních pracovníků. Nedostatek pracovníků a tvrdá regulace zaměstnávání, zejména vůči cizincům ze zemí mimo EU, vede české firmy k tomu, že sahají po řešeních na hraně zákona. "Využívají jednak kolize legislativy pracovní a legislativy pobytové (rozdílné výklady MPSV a ministerstva vnitra), jednak své nepostižitelnosti, pokud u nich pracují lidi nelegálně, prostřednictvím různých pseudoagentur," uvedl prezident APA Radovan Burkovič.

"Zatímco MPSV podle zákona o zaměstnanosti umožňuje, aby tady cizí zaměstnanci pracovali, tak ministerstvo vnitra tvrdí, že na základě evropských schengenských víz, které vydávají jednotlivé státy, to neplatí. Opírá se přitom ve výkladu o zákon o pobytu cizinců," dodal prezident APA.

Podle jednatele Agentury Student a člena výboru APA René Kuchára tvoří Ukrajinci s polskými vízy v Čechách určitý fenomén. "To, co se stalo v Rohlíku.cz, je jen kapka v moři. Takových Ukrajinců jsou tady minimálně desítky tisíc. Podobných případů se staly už desítky, ale nejsou mediálně známé," řekl.

Polsko za uplynulé dva roky podle APA vydalo přes 900.000 tzv. schengenských víz. Ty opravňují jejich držitele podle směrnice EU pobývat na území EU dva roky, z toho šest měsíců pracovat přímo v Polsku nebo tři měsíce v jiné zemi EU.

Podle ManpowerGroup je zásadní informace, do které země má zaměstnanec vízum. "Vízum, které se váže k jedné zemi, není platné v jiné. Pokud má například zaměstnanec vízum pouze do Polska, není použitelné pro naši zemi. Nesdílíme názor, že vízum do Polska platí v celé EU, protože Polsko je součást EU," uvedl manažer ManpowerGroup Jiří Halbrštát. "Aby cizinec mohl pracovat legálně v České republice, musí být držitelem platného pracovního povolení pro ČR," dodal ředitel personální společnosti Hays Ladislav Kučera.

•     Diskuze •  

Česká televize ČT24 pořad Devadesátka 90´, středa 15.03.2017 přepis pořadu

Firmy hledají skuliny v zákoně, jak zaměstnat černou pracovní sílu ze zahraničí. Host: Radovan Burkovič

Kauza firmy Rohlík.cz už od minulého týdne hýbe Českem. Policie v jejím skladu zadržela 85 cizinců – většinu z nich čeká vyhoštění. Majitel společnosti se ale brání, že pro práci měli potřebná povolení. Podle resortu práce existují případy, kdy cizincům stačí pouze povolení k pobytu a nemusí mít pracovní víza, jak žádá ministerstvo vnitra. Hosté pořadu Devadesátka na ČT24 se nicméně shodli, že firma Rohlík je jen maličká ukázka toho, co se děje jinde ve větších počtech, a vypovídá o černém trhu zaměstnávání.

Potraviny firma Rohlík.cz rozváží už dva a půl roku. Na konci února vyřídili miliontou objednávku, ale od minulého týdne je provoz omezen. Cizinecká policie tady ve čtvrtek při zásahu zadržela 85 cizinců. „Tyto osoby disponují vízy, ale pro jinou republiku než je Česká republika a na základě takových víz nemohou být tyto osoby v Česku zaměstnány,“ říká mluvčí pražské policie TomᚠHulan.
Skladníci jsou zaměstnanci polské agentury práce s polskými vízy. Firma ale tvrdí, že na tato povolení mohou v Česku pracovat. „Jsou to zaměstnanci polské firmy, která za ně odvádí sociální a zdravotní pojištění. Jak ostatně potvrdila nedávná kontrola polského inspektorátu práce,“ hájí se majitel firmy Rohlík.cz TomᚠČupr.

Policie už začala pracovníky vyhošovat. Podle Rohlíku ale na stejném principu funguje řada dalších společností, což potvrzují i představitelé pracovních a personálních agentur. Rozdíl je podle nich jen v tom, kdo zákon vyloženě porušuje a kdo si jen hledá skulinku, jak ho obejít. Každopádně to ale pro mnohé firmy představuje řešení v situaci, kdy je na trhu 150 tisíc neobsazených pracovních míst a systém vydávání českých víz pro Ukrajince, který měl situaci pomoci řešit, nefunguje. „Zákon připouští výjimku, kdy cizinec nemusí mít povolení k zaměstnání (zaměstnaneckou ani modrou kartu) v případě, že je svým zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb,“ vysvětluje mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň. Zákon o pobytu cizinců ministerstva vnitra se dá ale vykládat opačně.

„V rámci EU existuje přeshraniční poskytování, to není problém, ale musí tady ta firma vykonávat dílo. Jestliže tady přijede stavební firma a bude tady se svými stroji, nástroji a lidmi stavět pro vás dům, tak je to v pořádku. Může tady klidně přijet s Ukrajinci s polskými vízy, to není žádný problém. Ale v Rohlíku, ti Ukrajinci tam pracují mezi běžnými zaměstnanci a v ten okamžik tedy dělají to, čemu se říká agenturní zaměstnávání. Jenže jakmile máte agenturní zaměstnance, tj. lidi, kteří vám dávají pouze práci, tak si je musíte najímat agenturním způsobem,“ říká prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
A to podle něho Rohlík neudělal a postupoval tedy nelegálně. „Státní úřad inspekce práce tomu říká zastřené agenturní zaměstnávání. Tváříte se, že máte autobus, ale ve skutečnosti máte osobní auta,“ dodává.

Rohlík sice argumentoval tak, že pouze využívá zákona o zaměstnanosti, který umožňuje legální dočasnou práci, paragraf 98 písmeno K. Jenže podle Burkoviče tento paragraf hovoří právě o tom, že to musí být lidé, kteří jsou usazeni v jiné zemi a tady v Česku poskytují služby v rámci nějaké firmy, která tady například „něco staví a dělá to s vlastními lidmi, vlastními stroji a na vlastní riziko“.
„Ale pokud tady máte zaměstnance, kteří se pohybují ve vašem skladu, vaše potraviny skládají do vašich přepravek, předávají je do vašich aut a rozvážejí je zákazníkům, tak oni nedodávají nic jiného než svou práci a toto je agenturní zaměstnávání,“ vysvětluje Burkovič.

V Česku může podle odhadů pracovat na černo i několik set tisíc cizinců
Za pravdu dává Burkovičovi prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslava Rezlerová. „Vidím to ale tak, že firma spíše využila mezery v zákoně. Zákon ale rozhodně porušila firma, která tam ty zaměstnance dodala, a to jsou dvě různé věci. Jestli dnes mluvíme o agenturním zaměstnávání, tak to má jasné náležitosti, které musí jak uživatel, tak dodavatel pracovní síly, tedy agentura dodržovat. Jestliže některou z těchto vlastností smluvní poměr nesplňuje, tak to nemá nic společného s agenturním zaměstnáváním,“ říká.
Otázka, zda si může tedy firma Rohlík od zahraniční společnosti najímat práci, by si podle ní zasloužila větší debatu. Upozorňuje totiž na to, že český právní řád tohle neřeší. „Máme na trhu práce v České republice významný podíl tak zvaných černých nebo šedých typů zaměstnání, které právně ani zaměstnání nejsou, protože to je formou smluv o dílo. A tady se vlastně schovává to, co jinak specializovaná firma dodává jako práci s přidanou hodnotou, pod obyčejný pracovní výkon, který dělají i běžní zaměstnanci firmy. A v tomhle ohledu je to špatně,“ potvrzuje Rezlerová.
Podle ní může být zaměstnaných v Česku až dvě stě tisíc i více cizinců bez patřičných povolení k výkonu práce. Kolik přesně, to ale nikdo neví, míní. „Je tady velká skupina Ukrajinců, kteří tady pracují na černo, všichni to obecně ví a nyní tady přibývají další, prostřednictvím polských agentur,“ říká. A dodává, že český trh agenturního zaměstnávání se tak obecně dělí na ten čistý, kde se dodržují zákony, dále na ty, kteří využívají mezer v nich, a nově i na ty, kteří spolupracují s polskými agenturami. A v této šedé zóně se může podle ní pohybovat i dalších sto tisíc lidí.

Podle obou odborníků může za špatnou situaci vláda. „Český stát je původce toho, co se tady stalo. Rohlík je v tom jen maličká ukázka toho, co se děje jinde ve větších počtech a je to o celém černém trhu zaměstnávání. Máme v rámci EU skoro nejnižší nezaměstnanost, volná pracovní síla na trhu téměř neexistuje a to, že vláda velmi tvrdošíjně s velkou podporou odborů odmítá pustit do země regulované, v systému prověřené pracovníky, třeba z Ukrajiny, to tuto situaci způsobilo,“ říká Rezlerová.
Burkovič pak dodává, že chyba je i v tom, že vláda do republiky láká zahraniční zaměstnavatele bohatými pobídkami a ti tady pak staví továrny a následně s hrůzou zjišují, že nemají lidi. „Podíváme-li se na Amazon minulého roku, tak ten dnes vozí denně 60 autobusů ze severních Čech, aby vůbec měl nějaké zaměstnance ve skladech. Vždy je to nesmysl, postavit u Prahy, v místě s nejvyšší zaměstnaností lidí, obrovský sklad pro čtyři tisíce zaměstnanců a pak je vozit přes čtvrt republiky,“ vysvětluje.

Pracovní víza v Česku pod kontrolou mafie?
Navíc jde i o to, že udělování českých pracovních víz na Ukrajině je zřejmě pod kontrolou mafie. Stojí si zatím Rezlerová, ale potvrzuje to i šetření reportéra Radiožurnálu Janka Kroupy.
„Kdyby to byla jen mafie na Ukrajině, tak je to ještě vlastně docela dobré. Ten problém se ale netýká bohužel jen Ukrajiny. My jsme zjistili fakt, že o českých vízech kupříkladu v Bělorusku spolurozhoduje společnost, kterou vlastní ruský miliardář a oligarcha Oleg Děripaska, což je blízký spolupracovník Vladimíra Putina. Jinými slovy, české zpravodajské služby opakovaně varovaly ministerstvo zahraničí, že ruská zpravodajská služba má pod kontrolou, kdo do Česka přijede z Běloruska,“ říká Kroupa.

Podle něho to funguje tak, že se český stát rozhodl udělování víz, respektive část služeb kolem tohoto procesu, svěřit externí společnosti, která bude přijímat žádost o víza, zpracovávat je a předávat do Česka už jen k vyřízení. „Problém ale nastává v tom, že ve chvíli, kdy vy se nedostanete k tomu předání žádosti, tak se nedostanete do Česka, protože český stát o tom nebude rozhodovat,“ vysvětluje.
A na Ukrajině? „Tam to funguje tak, že český stát outsourcuje službu náběru žádosti a vy se musíte objednat na český zastupitelský úřad. A abyste se dostal do služby, musíte se na internetu zaevidovat,“ vysvětluje Kroupa.
Na Ukrajině tak existují firmy, které zajistí, že pro určitého člověka místo obsadí. „Oni mají tak zvané klikače, což je velmi pravděpodobně skupina osob, kteří klikají, nebo je to sofistikovaný počítačový program, ale zkrátka mají kontrolu a obsadí všechna místa. Lidé pak musí kontaktovat je, že se chtějí dostat do Česka a že se potřebují objednat a tohle objednání je v rukou těch firem,“ dodává.

Místo 30 až 1500 eur za vízum
Za to, že se do systému dostanou, samozřejmě zaplatí. Běžný poplatek České republice za vyřízení žádosti se pohybuje kolem 30 euro, ovšem v tomto případě lidé zaplatí nejméně dvě stě eur a jsou i takoví, kteří musí uhradit až 1500 euro. „My tomu říkáme, kde je poptávka, tak se vytvoří nabídka. Jestliže my nedokážeme zvládnout poptávku legálním způsobem, tak se nelze divit, že si to zabezpečí firmy jinak,“ říká k tomu Burkovič.
Česká vláda přitom loni v létě schválila program, který měl do země dostat kvalifikované Ukrajince. „Ano, ale řekněme si, v jakých to bylo počtech. Řádově pár stovek, možná tisíců lidí. Jestliže nám ale chybí sto padesát tisíc zaměstnanců, tak to je jako plivnutí do moře,“ připomíná Burkovič.

mor
•   Odkaz na článek •     Diskuze   •  

ČTK, Verlag Dashöfer, středa 15.03.2017

Cizinci na českém pracovním trh – dnes bychom se bez nich neobešli, ledaže by pracovali všichni dnes evidovaní na ÚP a nezaměstnanost v ČR by tak byla opravdu nulová


Každý třetí cizinec či cizinka, kteří jsou v Česku zaměstnaní, dělá nekvalifikované a pomocné práce. Na místech, kde je potřeba kvalifikace, je pak čtvrtina ze zahraničních zaměstnanců a zaměstnankyň. Zbývající síly vykonávají polokvalifikované činnosti.

Tyto údaje vyplývají z publikace o životě cizinců v Česku, kterou vydal Český statistický úřad. Podle údajů bylo v roce 2015 v ČR na 323 000 zahraničních zaměstnanců, tři čtvrtiny z nich pocházeli z EU. Nejpočetnější skupinou jsou Slováci. Největší díl cizinců našel uplatnění ve zpracovatelském průmyslu.

Migrace do Česka je hlavně ekonomická, cizinci do země přijíždějí za prací. Kolik jich podniky zaměstnávají, ale úřad práce od roku 2012 nezveřejňuje. Tehdy totiž dostal nové informační systémy, které statistiku nezaznamenávaly. I když se později úředníci vrátili ke staronovým programům, aktuální údaje na web generální ředitelství úřadu nedává. Podle jeho mluvčí Kateřiny Beránkové jsou k dispozici jen kvalifikované odhady. Z nich vycházejí i statistici. Beránková poukázala také na to, že úřad práce má na starosti povolení k práci, modré a zelené karty řeší ministerstvo vnitra.

Mezi lety 2004 až 2008 zahraničních sil v Česku přibývalo. Jen v roce 2008 počet zaměstnanců ze zemí mimo EU přesáhl o pár tisíc počet pracovníků z EU, kteří vždy převažovali. V roce 2008 evidoval úřad práce podle ČSÚ bezmála 284.600 zaměstnaných cizinců. Z nich 143.600 přijelo ze států mimo unii.

Po nástupu krize cizinců na českém trhu práce výrazně ubylo, a to hlavně těch ze třetích zemích. Úřady jim přestaly vydávat povolení. V posledních letech zahraniční zaměstnanost roste. V roce 2015 počet překročil 323.200, z toho 245.000 lidí dorazilo z EU.

Největší skupinu zahraničních zaměstnanců tvořili Slováci. V Česku jich v roce 2015 pracovalo přes 150 300. Následují Ukrajinci, těch v zemi mělo zaměstnání zhruba 41.850. V roce 2008 jich v ČR pracovalo na 81.000.

Téměř třetina sil z EU a víc než pětina ze třetích zemí se uplatnila ve zpracovatelském průmyslu. Podle statistiků se v poslední době dostává do popředí sektor administrativních a podpůrných činností. Práci v něm našlo 14 procent zaměstnaných cizinců, valná většina pocházela z EU.

Ve zpracovatelském průmyslu v roce 2015 dělalo 77.000 euroobčanů a 17.000 cizinců ze třetích zemí. Ve stavebnictví našlo uplatnění 33.000 pracovníků z EU a kolem 10.000 ze států mimo unii. Ve vědě a v odborných profesích působilo na 18.000 euroobčanů a kolem čtyř tisíc cizinců mimo unii. Na 25.000 lidí z unie a asi 10.000 odjinud mělo práci v obchodu či při údržbě a opravách vozidel.

Nekvalifikované práce v roce 2008 dělalo 71.000 lidí ze třetích států a 9000 z EU. V roce 2015 už bylo v Česku na nekvalifikovaných místech 66.000 euroobčanů a 26 000 lidí ze zemí mimo unii. Kvalifikované činnosti předloni provádělo 60.000 cizinců z osmadvacítky a 16.000 z dalších zemí.

•     Diskuze •  

echo24.cz, úterý 14.03.2017

Zmatek na ministerstvech. Kauza rohlik.cz upozornila na mezeru v zákoně

Ačkoliv podle policie cizinci s pracovním vízem z jiné země EU v České republice pracovat nemohou, zákon o zaměstnanosti z pera ministerstva práce a sociálních věcí nic takového nezakazuje. Na mezeru v české legislativě významně upozornil až případ společnosti rohlik.cz zakladatele Tomáše Čupra, kde policie ve čtvrtek zajistila 85 lidí a hrozí jim vyhoštění. Rohlik.cz se však brání a říká, že zákon neporušil a že Ukrajince zaměstnával legálně.

Dávat práci cizincům s polskými vízy je podle mluvčí společnosti rohlik.cz Michaly Gregorové možné a legální na základě českého zákona o zaměstnanosti a Smlouvy o založení Evropského společenství. Právě na základě této smlouvy Evropská unie podle společnosti rohlik.cz vydává víza, na které je v Polsku umožněno i pracovat. „Na základě zákona o zaměstnanosti § 98, písm. k) mohou cizinci zaměstnávaní v Polsku pracovat i u nás. Podobný případ řešil nedávno Evropský soudní dvůr a postavil se na stranu holandského podnikatele,“ uvedla pro Echo24 mluvčí společnosti Michala Gregorová.
O tom, že takové vízum, které cizince na území EU opravňuje pracovat, existuje, se zmiňuje i Asociace pracovních agentur. „Víza opravňují jejich držitele dle Evropské směrnice pobývat na území EU 2 roky, z toho 6 měsíců pracovat přímo v Polsku nebo 3 měsíce v jiné zemi EU,“ uvádí v tiskovém prohlášení prezident asociace Radovan Burkovič.

Rohlik.cz zaměstnával lidi nelegálně
Důležitým argumentem firmy rohlik.cz je, že spolupracovala s polskou agenturou, která k ní na základě smlouvy o dílu posílala lidi na práci. Pokud by tak činila agentura česká, porušení zákona by v tomto případě bylo podle Burkoviče nezpochybnitelné.
Zásadní informací je to, že spolupráce probíhala na základě tzv. smlouvy o dílo, což je podle Burkoviče dokladem toho, že firma činila v rozporu se zákonem. „Vykonávají zde agenturní zaměstnávání, nezhotovují žádné dílo, což jako skladníci ani nemohou. Pseudoagentura tak učinila v rozporu se zákonem o zaměstnanosti a rohlik.cz s ní podepsal Smlouvu o dílo, čímž se oba dopustili zastřeného agenturního zaměstnávání,“ uvedl pro Echo24 dále Burkovič.
„Pokud by to tak nebylo, očekával bych, že firma již ve čtvrtek odpoledne zveřejní tři zásadní dokumenty, které každá firma, která cizince zaměstnává legálně, musí mít. A těmi jsou kopie pracovního povolení, dohoda o dočasném přidělení agenturních zaměstnanců a pokyny k jednotlivým zaměstnancům,“ řekl pro Echo24 Burkovič s tím že se tak nestalo a firma má jen tzv. smlouvu o dílo, čímž se dopustila nelegálního zaměstnávání tzv. zastřeného agenturního zaměstnávání.
Vůči tomu se však společnost rohlik.cz ohrazuje s tím, že spolupracuje s důvěryhodnými polskými agenturami a že jejich zaměstnanci mají platné dokumenty a jsou přihlášeni na úřadě práce. „Z důvodu velkého mediálního tlaku agenturu zatím jmenovat nechceme. Nechceme nic tajit, ale v této fázi je to spíše strategická věc,“ dodala pro Echo24 Gregorová s tím, že vyjádření asociace je třeba vnímat s ohledem na konkurenční prostředí mezi českými a polskými agenturami.

Ministerstva nemají v přístupu k zaměstnávání cizinců jasno
Druhým způsobem je podle Burkoviče též spolupráce s polskými agenturami, ale na základě tzv. Dohody o dočasném přidělení agenturních zaměstnanců. Tento způsob zaměstnávání podle Burkoviče ukazuje na nesrovnalosti v legislativě a nemusí tedy nutně znamenat porušení zákona.
Do kolize se zde totiž podle něj dostává odlišný výklad zákona. Zatímco ministerstvo práce a sociálních věcí podle Burkoviče i zakladatele firmy rohlik.cz Tomáše Čupra taková víza na základě zákona o zaměstnanosti respektuje, tak policie, která spadá pod ministerstvo vnitra na základě zákona o pobytu cizinců, nikoliv.
Ministerstvo práce a sociálních věcí se však brání a říká, že v rozporu s ministerstvem vnitra nejedná. „Tuto problematiku řešíme z pohledu zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce a naše postupy jsou provázané,“ uvedl pro Echo24 mluvčí Petr Habáň. V případě společnosti rohlik.cz se podle něj jedná o situaci, kdy není na základě podmínek striktně vyžadováno povolení k zaměstnání, ale pouze povolení k pobytu.
To, že policie opravdu takový postup neuznává, již dříve pro Echo24 potvrdil mluvčí TomᚠHulan. „Zaměstnávání cizinců na pracovní víza vydaná pro jinou zemi než ČR je v rozporu s platnými právními předpisy a v rozporu se zaměstnáváním cizinců,“ uvedl koncem minulého týdne Hulan.

Sněmovna chce tvrdší podmínky za porušování zákona
Problematice s tzv. zastřeným agenturním zaměstnáváním se v pondělí věnoval i sněmovní sociální výbor, který navrhl, aby za nerespektování zákonných podmínek hrozila agenturám pokuta až 5 milionů korun. Změna má podle strůjce návrhu Václava Klučky (ČSSD) omezit zejména nedodržování zásady srovnatelných mzdových a pracovních podmínek dočasného přidělovaného zaměstnance a v konečném důsledku obcházení odvodů na sociální a zdravotní pojištění a záloh na daň z příjmu.

•   Odkaz na článek •     Diskuze   •  

Česká televize, ČT24 pořad Devadesátka 90´, úterý 14.03.2017 20:00

Nelegální zaměstnávání cizinců. Hlavní host: Radovan Burkovič




Rozhovor    

•   Diskuze   

Aktuálně.cz, úterý 14.03.2017

Rohlik.cz doplatil na Ukrajince s polskými vízy. Dodaly je zřejmě agentury, kterým chybí povolení

Případ firmy Rohlik.cz, v níž policie při razii zadržela desítky cizinců, je důsledek toho, že se někteří tuzemští zaměstnavatelé snaží získat chybějící pracovníky oklikou přes Polsko, kde je mnohem menší byrokracie než v Česku. Společnosti si ale musí dát pozor na to, že ne všechny pracovní agentury mají potřebná povolení. A také na to, že způsob, jak si české úřady vysvětlují zaměstnávání třeba Ukrajinců s polskými vízy, se může dost výrazně lišit. By v Polsku vydaná pracovní povolení platí v celé Unii a využívají je statisíce Ukrajinců, podle české policie to k zaměstnání v ČR nestačí.

Praha - Cizinecká policie vyhostila téměř všechny zahraniční pracovníky, které zadržela při čtvrteční kontrole skladu e-shopu Rohlik.cz. Podle mluvčího pražských policistů Tomáše Hulana jde o dosud největší počet zadržených nelegálních pracovníků v jedné firmě.
Online prodejce potravin se ale brání, že 85 zadržených pracovníků mělo pracovní víza, by vydaná v Polsku, což prý pro práci v Česku stačí. "Naše agentury a jejich právníci nám ve smlouvách ručí za to, že agenturní zaměstnávání cizinců s polskými vízy je legální," tvrdí hlavní akcionář firmy TomᚠČupr.
Vše je především důsledek toho, že na českém pracovním trhu chybí tisíce pracovníků zejména dělnických profesí. A někteří tuzemští zaměstnavatelé jako Rohlik.cz se je snaží získat oklikou přes Polsko, kde je mnohem menší byrokracie než v Česku. A tamní pracovní víza platí pro celé území Evropské unie. Jenže podle české cizinecké policie to nestačí.

Tři malá česká s.r.o.
Případ také odhaluje obecný rys, na který si české firmy shánějící levnou sílu ze zahraničí musí dát pozor - že mezi pracovními agenturami je řada takových, které nemají potřebná povolení a že způsob, jak se české úřady dívají na zaměstnávání třeba Ukrajinců s polskými vízy, se může dost výrazně lišit.
Deník Aktuálně.cz požádal Rohlik.cz, aby vysvětlil, jaký typ smlouvy s agenturami měl a dal na ně i kontakt. Mluvčí firmy Michala Gregorová v pátek uvedla bez daších detailů pouze jména tří malých českých s.r.o. s cizinci na postu jednatele, s nimiž se nedalo spojit. Ani jedna z nich není na seznamu pracovních agentur s povolením ministerstva práce a sociálních věcí.
Až poté, co článek vyšel, Gregorová oznámila, že se spletla. A pracovníky prý dodala polská firma jako dodávku služby.
"Každá agentura, by je zahraniční, musí mít na území republiky povolení ke zprostředkování," upozorňuje náměstek Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček. Jde podle něj o čím dál rozšířenější problém: objevují se firmy, které formálně dodávají službu, ale ve skutečnosti jde o nelegální zaměstnávání.

České agentury Ukrajince nabízet nesmějí
Navíc podle právničky Marie Janšové z advokátní kanceláře Legalité česká pracovní agentura nesmí nabízet lidi ze zemí mimo EU, to po splnění některých podmínek mohou jen zahraniční agentury, třeba polské. I tak ale hrozí konflikt s úřady.
"Zatímco inspektoráty práce rozlišují, zda ten, kdo zahraniční zaměstnance propůjčil, splňuje pro tuto činnost zákonná pravidla, cizinecká policie zřejmě nikoli, tu zajímá, zda pracující cizinec má příslušné povolení od českých úřadů," upřesňuje Janšová.
Ještě donedávna se přitom sama cizinecká policie nedokázala shodnout, zda je podobný způsob zaměstnávání v pořádku.

Jedni tolerují, druzí ne
"V některých krajích je z České republiky vyhostí, v některých případech policisté konstatují, že je všechno v pořádku," uvedl nedávno pro HN náměstek Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček.
"Pražská policie postupuje stále stejně. Za jiné kraje nemůžu mluvit," reagoval Hulan. Ukrajinec s polským vízem podle něj může v Česku legálně pracovat jen tehdy, když jej sem polský zaměstnavatel pošle na služební cestu. "To ale v tomto případě nebylo," podotkl Hulan.
Zmatky kolem zaměstnávání cizinců přitom komplikují řadě firem život. Nezaměstnanost je na rekordně nízké úrovni a zaměstnanců je nedostatek takřka ve všech oborech. Podnikatelé by měli zájem hlavně o ukrajinské dělníky a experty, jenže jejich příchodu ve větším množství brání zdlouhavé, byrokratické a podezřeními z korupce opředené vyřizování povolení.

"Ostuda české vlády"
"Česká vláda se v tom chová neskutečně ostudně," zlobí se prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič a poukazuje na severního souseda, kde je získávání pracovního povolení pro cizince mnohem jednodušší a lze je získat během čtrnácti dnů.
"Polská vláda rozdala do loňského prosince 900 tisíc dvouletých pracovních povolení. Jen necelá třetina těchto lidí pracuje v Polsku a zbytek je za hranicemi - ve Francii, Německu, Česku," popisuje.
Problémem je podle něj i to, že české cizinecké policii nestačí jen pracovní povolení, které platí pro celou EU, ale je třeba mít i povolení k pobytu v Česku. "Je to konflikt dvou zákonů. Zákon o zaměstnanosti to nevyžaduje, ale zákon o pobytu cizinců ano," dodává Burkovič.
A nejednoznačnost zákonů zmiňuje i jeho kolega Kamil Grund z brněnské pracovní agentury Sodat. "Jsme raději opatrní a shodli jsme se, že tento způsob nebudeme používat," říká.

Vozí je po autobusech
Ostřejší postup a častější kontroly nařídil koncem loňského roku ministr vnitra Milan Chovanec. "Stačí, když ti lidé budou plnit platné podmínky zákona, a nemusí se bát kontroly. Kontroly jsou častější, to je přirozené, protože zaměstnávání cizinců se v současnosti řeší," uvedl pro Aktuálně.cz Chovanec.
Podle Burkoviče přitom Rohlik.cz není jediný případ. "Těch kontrol byla loni spousta, ale ostatní firmy mlčí. Jen Rohlik.cz se to rozhodl medializovat," podotkl Burkovič s tím, že na "ukrajinské Poláky" narazili v celé řadě firem, s nimiž jednali o možné spolupráci. "Říkali: Vy nemáte lidi a tady nám to polské agentury vozí po autobusech," vzpomíná.

•   Odkaz na článek •     Diskuze   •  

Aktuálně.cz, úterý 14.03.2017 17:33

Rohlik.cz může čekat vysokou pokutu, postupoval nelegálně, říká šéf asociace agentur

Šéf Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič má jasno. Podle něj se k nelegálnímu postupu doznal sám spolumajitel e-shopu Rohlik.cz TomᚠČupr v rozhovoru v DVTV. "Očekávám, že se pokuta bude pohybovat u horní hranice možného," říká Burkovič v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Policie zasahovala v pražském skladu firmy na konci minulého týdne. O víkendu pak oznámila, že podle ní všech 85 zadržených lidí pracovalo v Česku nelegálně. Rohlik.cz ale svou chybu neuznává a Čupr trvá na tom, že firma postupovala legálně.

Aktuálně.cz: Šlo podle vás v případě e-shopu Rohlik.cz o nelegální zaměstnávání? A pokud ano, proč?
Radovan Burkovič: My jsme poměrně tápali, když se kauza Rohlik.cz rozběhla v médiích. Nevěděli jsme, jakým způsobem firma ony skladníky objednala. Ale postupně vycházelo najevo, že to bude úplně jinak, než by to správně a legálně mělo být. Včera v DVTV to pan Čupr (spolumajitel Rohlik.cz - poznámka redakce) řekl naplno. Skladníky mu dodala polská firma, která není agenturou práce. Říkal, že mu je dodala jako službu, ale ti lidé byli ve skladech Rohlik.cz normálně zaměstnáni, což v rozhovoru v DVTV také přiznává, když mluví třeba o odměnách za práci navíc. Šlo tak o dodávku práce, když to ti lidé dělali v jejich skladu, pod jejich dohledem a třeba i s jejich skladovými vozíky. A dodávka práce se smí v Česku dělat jen přes agentury práce s platným povolením.

A.cz: Podle vás je to tedy jednoznačné?
Ano, šlo o nelegální postup. Pan Čupr v rozhovoru na DVTV operoval s paragrafem 98 písmeno k zákona o zaměstnanosti, že opravdu může tyto lidi přijímat a je úplně jedno, jaká mají víza. V tom pravdu sice má, ale problém je jinde. Když si objedná firmu Ovd-Temyrtrans, jejíž jméno v rozhovoru řekl a která má v obchodním rejstříku jako prvotní činnost zapsány stavební práce, a ta firma by přijela se svými stroji a zaměstnanci mu něco postavit, tak je to v pořádku. Ale v tomto případě se opravdu jednalo o agenturní zaměstnávání a Rohlik.cz si to měl objednat u legální agentury práce. Ti lidé by pak, kromě jiného, měli mít srovnatelné mzdy s českými. V tomto my spatřujeme tu nelegalitu a jsme přesvědčeni, že inspektorát práce jim za to vyměří velmi tučnou pokutu.

A.cz: Jak vysoká ta pokuta může být?
Jde o opakovaný případ a navíc jde o velký rozsah nelegálního zaměstnávání - o 85 lidí. Jde o úsporu na mzdových nákladech a odvodech v řádech milionů korun za rok, pokud postupovali, jak je obvyklé, a zaměstnávali ty lidi na dohodu o provedení práce. Očekávám, že se pokuta bude pohybovat u horní hranice možného (maximální pokuta je deset milionů korun; Státní úřad inspekce práce ale zatím podle informací online deníku Aktuálně.cz případ firmy Rohlik.cz neřeší, může se to ale změnit, pokud se na něj s informacemi obrátí cizinecká policie - poznámka redakce).

A.cz: Jestli tomu dobře rozumím, tak motiv e-shopu Rohlik.cz je podle vás jednoznačný - chtěla ušetřit na mzdových nákladech?
Jednak je to úspora na mzdových nákladech, protože určitě tam nebylo dosaženo srovnatelných mzdových podmínek, jaké by museli dát agenturním zaměstnancům. Druhý problém je samozřejmě i v tom, že v Česku už se velmi těžko shánějí pracovníci. Jsme v době rekordně nízké nezaměstnanosti a zvláště v okolí Prahy, kde Rohlik.cz působí, je ta situace obzvláště složitá. Skladníkům tam musíte nabídnout alespoň 24 tisíc korun, aby do té práce vůbec někdo přišel.

A.cz: Jak obvyklá je praxe, kdy se tu zaměstnávají zaměstnanci polských firem z Ukrajiny?
Kdyby nyní cizinecká policie udělala stejnou akci v jiných velkých pražských skladech nebo velkých českých výrobních závodech, musela by dopadnout podobně. Je to obvyklé a bují to tady zhruba od roku 2015, kdy se na východě Ukrajiny rozhořel válečný konflikt. Polsko se zachovalo solidárně a začalo Ukrajincům vydávat v podstatě charitativní víza. Dělali to samozřejmě i proto, aby pomohli svému průmyslu. Víza se tam vydávají na základě jednoduchého ohlášení, nejde o složitý proces, jaký je nastavený u nás. Vízum je tam vyřízené maximálně do tří týdnů. Už jich vydali 900 tisíc a tato víza Ukrajince opravňují půl roku pracovat v Polsku nebo tři měsíce v dalších zemích EU.

A.cz: Takže když pracovní agentura doveze do Česka Ukrajince s pracovním polským vízem a dodrží všechny zákonné podmínky, tak to možné je?
Podle našeho názoru ano, ale je to pro polské agentury velmi komplikované, takže se to v praxi neděje. I tak jsou ale tito Ukrajinci v Česku, Maďarsku nebo na Slovensku. Když polský kontrolní úřad dělal na podzim 2016 průzkum, tak zjistil, že v Polsku je jen zhruba 150 tisíc z těch 900 tisíc Ukrajinců s vízem a zbytek je rozběhnutý někde v zemích EU. V Česku podle našich odhadů pracuje minimálně 200 tisíc nelegálních zaměstnanců ze zahraničí.

•   Odkaz na článek •     Diskuze   •  

iDnes.cz, Ekonomika, pondělí 13.03.2017 18:33, aktualizováno 14. března 12:28

V Česku pracuje 100 tisíc lidí nelegálně, říká šéfka pracovních agentur

Firmy volají po vstřícnějším udělování víz cizincům. Nedostatek lidí už některé brzdí v rozvoji. „Příliv pracovníků z ciziny nelze zastavit. Stát by se měl soustředit na důsledné dodržování pravidel,“ řekla v pořadu Rozstřel na iDNES.tv prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslava Rezlerová. Podle ní v Česku pracuje 100 tisíc lidí načerno.

Pořad moderovala vedoucí ekonomické rubriky MF DNES Zuzana Kubátová. Tématem bylo nelegální zaměstnávání cizinců, černý trh, takzvané „pseudoagentury“ a jejich metody, jak na pracovní trhy v EU umístit Ukrajince, Srby a další cizince bez potřebných dokladů.

Policie minulý čtvrtek zasahovala v prostorách firmy Rohlík.cz, která se zabývá rozvozem potravin do domu, a odvedla si 85 nelegálně zaměstnávaných cizinců. Společnost se brání, že se stala obětí policejní šikany a tvrdí, že má dokumenty v pořádku. Rezlerová tvrdí, že majitel firmy není v tomto případě ani obě ani viník. „Nedostatek pracovníků zaměstnavatele nutí k tomu, aby se poohlédli po volných zdrojích,“ řekla Rezlerová. Proces získávání pracovních víz z Ukrajiny je podle ní navíc „plně pod kontrolou mafie.“ Rezlerová zmínila i zkostnatělost celého systému. Podle ní toho stát i přes proklamace o zjednodušení udělování pracovních víz příliš neudělal.

V Česku pracuje nelegálně 100 000 lidí
Objevují se navíc názory, že nedávný případ je špičkou ledovce a cizince z třetích zemí ve skutečnosti načerno zaměstnává mnoho firem. To Rezlerová potvrzuje, podle ní je na českém pracovní trhu až 100 tisíc lidí, kteří pracují načerno. Zhruba stejný počet zaměstnanců firmy najímají přes agentury.
„Kdyby nyní cizinecká policie udělala stejnou akci v jiných velkých pražských skladech nebo velkých českých výrobních závodech, musela by dopadnout podobně,“ řekl MF DNES prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
Firma, která si najme na práci člověka přes pochybnou agenturu, ušetří přes 30 procent nákladů. „Roli také hraje to, s jakou životní úrovní se pracovníci například z Ukrajiny spokojí,“ říká Rezlerová. Podle ní ale neplatí, že lidé ze zahraničí, kteří jsou ochotni pracovat za menší odměnu a přes agenturu, tlačí mzdy dolů. „Stát by měl místo represí vynaložit větší prostředky a kapacity na to, aby zjistil, zdali nejsou agenturní pracovníci podhodnoceni,“ řekla Rezlerová v reakci na obavy, zda agenturní pracovní nepokřivují trh práce.

iDnes
•   Odkaz na článek •     Diskuze   •  

Český rozhlas Plus, Publicistika, úterý 14.03.2017, 08:40

Nekvalifikovaných pracovníků máme dost, pracovních agentur až moc, tvrdí poslanec Zavadil.


Půlmilionové kauce, konec podvádění se sociálním a zdravotním pojištěním a vysoké pokuty pro firmy, kde pracují najatí agenturní zaměstnanci. Zmíněná opatření zavádí novela zákona o zaměstnanosti, která se dostává na pořad jednání poslanců zrovna uprostřed tzv. „kauzy Rohlík.cz”. Ve skladech internetového obchodníka zadržela cizinecká policie minulý týden při razii 80 lidí. Pomůže novelizace zlepšit podmínky agenturních zaměstnanců?

Hosty Českého rozhlasu Plus jsou poslanec a předseda sněmovního výboru pro sociální politiku Jaroslav Zavadil a prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
Některé agentury si při zaměstnávání pracovníků pomáhají tím, že pokud si jejich lidé vydělají do 2,5 tisíc korun měsíčně, nemusí z výdělku agentura platit sociální ani zdravotní pojištění. Zakládají účelově několik agentur a výdělek rozdrobí. „Jsme v zemi, kde je 1800 agentur, to nemá v západní Evropě obdoby. Doufám, že tyhle věci, které se teď dostávají do zákona, pomůžou tomu, aby řada nepoctivých agentur z trhu vymizela,” říká Zavadil.
„Nesouhlasil bych s tím, že máme hodně agentur. Když se podíváme na Německo, tak v odborářských časopisech z minulého roku čteme o počtu 18 tisíc agentur práce.“ Radovan Burkovič

Stejná kauce pro všechny
Podle informací Asociace pracovních agentur funguje legálně všech 1800 agentur. „Nesouhlasil bych s tím, že máme hodně agentur. Když se podíváme na Německo, tak v odborářských časopisech z minulého roku čteme o počtu 18 tisíc agentur práce. Na statistických serverech letos udávají přes 11,5 tisíce agentur, které se věnují přímému zprostředkování. Vzhledem k tomu, že my máme desetimilionový trh a oni osmdesátimilionový, není to nějak hodně.”
Součástí novely o zaměstnanosti je povinná půlmilionová kauce. „Kauce bohužel zlikviduje ty malé a střední agentury práce, protože je to kauce velmi nerovná. Je stejná pro subjekty, které mají roční obrat 20 milionů, a pro ty, které mají miliardové obraty,” vysvětluje svůj pohled Burkovič.
Podle prezidenta asociace by mohla díky kauci zaniknout až třetina agentur. „Jde zejména o ty malé, kde podniká manželka nebo manžel, dcera tam dělá účetní. Jedná se v podstatě o rodinnou firmu, která je v malé vesnici, mimo velké centrum typu Praha,” říká.

Nekvalifikované pracovníky máme
Na českém trhu chybí nejen kvalifikované, ale i nekvalifikované pracovní síly. Podle Asociace poskytovatelů personálních služeb může navrhovaná změna legislativy vést ke zvýšení schodku státního rozpočtu až o 7 miliard korun. „Co se týká nekvalifikovaných pracovních sil, tady budu zásadně zastávat stanovisko, že u nás bychom na tyto práce měli z vnitřních zdrojů pracovníky sehnat. Bude tam záležet také na tom, jak vysoké finanční ohodnocení těchto nekvalifikovaných zaměstnanců bude, ale ti tady jsou. Chybí pracovníci typu svářeč nebo obráběč, to nejsou nekvalifikovaní pracovníci. Tady je pořád ještě 350 tisíc nezaměstnaných. Můžeme si o tom myslet, co chceme. Je otázka, jak zpřísnit režim dávek, abychom nedávali dávky tam, kde se pracovat nechce,” reaguje poslanec Jaroslav Zavadil.
„Pokud novela povede k likvidaci třetiny agentur, tak lidem znesnadní hledání práce. Ty agentury, které měli doslova pod nosem, zmizí, budou se muset stahovat do velkých center. Víme, jak takové dojíždění nebo bydlení na ubytovnách vypadá,” říká k tomu Burkovič.

Srovnatelné podmínky
Odpůrci agenturního zaměstnávání tvrdí, že místa, která agentury tvoří, existují za cenu nízkých mezd, velkých přesčasů, bez pojištění a někdy se objevují taková označení jako „otrocké podmínky”. „Srovnatelné podmínky by měly být automatické. Pokud nejsou, tak od toho jsou různé inspekční orgány, aby to kontrolovaly.“ říká Zavadil.
„To je problém, se kterým bojujeme a který novela neřeší. Neřeší nelegální agentury, pseudoagentury. Kauza Rohlik.cz, která teď probíhá, je přesně o tom. Pan Čupr si najal polskou firmu, která mu sem neagenturním způsobem dovezla lidi, dodala mu je do skladu. Ti lidé tam dodávají pouze svoji práci, nedělají tam žádné dílo. On se v podstatě podílí na něčem, co Státní úřad inspekce práce tvrdě postihuje. Pokud jste agenturní zaměstnanec, musíte mít takzvané srovnatelné podmínky. Agenturní zaměstnanec musí brát stejně, jako bere kmenový zaměstnanec firmy. Pokud ne, dostanou agentura a firma pokuty,” uvádí Burkovič.

Markéta Bidrmanová, Vítek Svoboda

Česká justice, pondělí 13.03.2017 15:40 (Také Forum24.cz 13.03.2017)

Lidí je nedostatek. Firmy sahají po řešeních na hraně zákona

Kvůli situaci na trhu práce české firmy často sahají po řešeních na hraně zákona i za ní. Využívají kolize legislativy pracovní a legislativy pobytové, kde jsou rozdílné výklady ministerstev práce (MPSV) a vnitra. V souvislosti s případem razie cizinecké police ve skladech e-shopu Rohlik.cz to dnes uvedla Asociace pracovních agentur (APA).

Podle asociace se v ČR kromě čtvrt milionu legálně zaměstnaných agenturních zaměstnanců na trhu práce pohybuje minimálně čtvrt milionu nelegálních pracovníků. Nedostatek pracovníků a tvrdá regulace zaměstnávání, zejména vůči cizincům ze zemí mimo EU, vede české firmy k tomu, že sahají po řešeních na hraně zákona. „Využívají jednak kolize legislativy pracovní a legislativy pobytové (rozdílné výklady MPSV a ministerstva vnitra), jednak své nepostižitelnosti, pokud u nich pracují lidi nelegálně, prostřednictvím různých pseudoagentur,“ uvedl prezident APA Radovan Burkovič.

„Zatímco MPSV podle zákona o zaměstnanosti umožňuje, aby tady cizí zaměstnanci pracovali, tak ministerstvo vnitra tvrdí, že na základě evropských schengenských víz, které vydávají jednotlivé státy, to neplatí. Opírá se přitom ve výkladu o zákon o pobytu cizinců,“ dodal prezident APA.

Podle jednatele Agentury Student a člena výboru APA René Kuchára tvoří Ukrajinci s polskými vízy v Čechách určitý fenomén. „To, co se stalo v Rohlíku.cz, je jen kapka v moři. Takových Ukrajinců jsou tady minimálně desítky tisíc. Podobných případů se staly už desítky, ale nejsou mediálně známé,“ řekl Českému rozhlasu.

Polsko za uplynulé dva roky podle APA vydalo přes 900.000 tzv. schengenských víz. Ty opravňují jejich držitele podle směrnice EU pobývat na území EU dva roky, z toho šest měsíců pracovat přímo v Polsku nebo tři měsíce v jiné zemi EU.

Podle ManpowerGroup je zásadní informace, do které země má zaměstnanec vízum. „Vízum, které se váže k jedné zemi, není platné v jiné. Pokud má například zaměstnanec vízum pouze do Polska, není použitelné pro naši zemi. Nesdílíme názor, že vízum do Polska platí v celé EU, protože Polsko je součást EU,“ uvedl manažer ManpowerGroup Jiří Halbrštát. „Aby cizinec mohl pracovat legálně v České republice, musí být držitelem platného pracovního povolení pro ČR,“ dodal ředitel personální společnosti Hays Ladislav Kučera.

Cizinecká policie minulý čtvrtek zadržela při kontrole v pražském skladu firmy Rohlik.cz 85 lidí. Policisté o víkendu vydali rozhodnutí o vyhoštění z ČR 74 z nich. S dalšími 11 osobami bylo správní řízení o vyhoštění zahájeno. Podle policejního mluvčího Tomáše Hulana měli pracovníci dlouhodobé vízum, které jim umožňovalo pohybovat se po zemích EU po dobu tří měsíců například jako turisté, nemohou tu ale být zaměstnáni. Podle e-shopu šlo o agenturní pracovníky, nikoli zaměstnance firmy.

čtk

Český rozhlas Plus, Publicistika, pondělí 13.03.2017, 11:41

Rohlík.cz je jen kapka v moři. Ukrajinců s polskými vízy jsou u nás desítky tisíc, tvrdí zástupce agentur


Pravidla pro zaměstnávání cizinců v Česku nejsou podle Asociace pracovních agentur (APA) přehledná. Upozornila na to v souvislosti se zásahem ve firmě Rohlík.cz. Ve skladu firmy policie zadržela 85 cizinců, převážně Ukrajinců s polskými vízy, kteří v Česku nemají povolení pracovat. Jak uvedl pro Zpravodajský web Českého rozhlasu člen výboru APA René Kuchár, nejde o první takový případ a celá kauza jen odkrývá téma tzv. zastřeného agenturního zaměstnávání.

Od chvíle, kdy k zásahu došlo, mluví podnikatel a zakladatel Rohlík.cz TomᚠČupr o tom, že byl zásah policistů nepřiměřený – a právně nepodložený. Navíc podle něj úřady nejednají stejně u jiných podobných případů. „Nám dodávají zaměstnance agentury. Já jsem si myslel, že hrajeme podle pravidel, protože cizinecká policie mnohokrát řekla, že takhle je to v pořádku. Co je tedy ten rozdíl oproti třeba firmě, kde byli lidé ze stejné agentury na stejné pracovní dokumenty a kde cizinecká policie řekla, že to je v pořádku? Proč ten zůstává a ten je vyhoštěn?“ ptá se Čupr.
S Čuprovým tvrzením o nejednotném postupu souhlasí i Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur. Jak řekl pro Radiožurnál: „Ten postup není jednotný. V některých krajích pracující byli ignorováni, v jiných krajích docházelo k zahájení řízení o vyhoštění.“
Že je přístup policie v jednotlivých regionech různý, potvrdil i právní poradce i náměstek generálního inspektora práce Jiří Macíček. Mluvčí pražské policie TomᚠHulan ale zásahy policistů obhajuje. „Já mohu hovořit výhradně za pražskou cizineckou policii, kde mohu potvrdit, že policisté postupují standardně neustále stejně,“ sdělil.
Mluvčí pražské policie Hulan dále Českému rozhlasu řekl, že cizinci měli platná víza, ale vydaná pro jiný stát než Česko. „Odpovědnost je výhradně na každé jedné osobě. Ta má znát a vědět, jaké jsou zákony, jaké jsou právní normy České republiky a má se podle nich řídit. Agentura těmto osobám zprostředkovává zaměstnání, ale oni musí vědět, jak dalece je to v souladu s právním prostředím té země,“ tvrdí Hulan.

Podobných případů je v Česku mnoho
René Kuchár, člen výboru APA a jednatel Agentury STUDENT, v rozhovoru pro Zpravodajský web Českého rozhlasu uvedl, že Ukrajinci s polskými vízy v Čechách tvoří určitý fenomén. „To, co se stalo v Rohlíku.cz, je jen kapka v moři. Takových Ukrajinců jsou tady minimálně desítky tisíc. Podobných případů se staly už desítky, ale nejsou mediálně známé,“ tvrdí Kuchár.
Kuchár k popisu situace používá pojem tzv. zastřeného agenturního zaměstnávání. Jak popisuje, cizinců se zde ujme nějaká zprostředkovatelská firma, která pak pracovníky nenabízí běžnou cestou, ale prostřednictvím outsourcingu, smlouvy o dílo apod. „Firmy si neúčtují, že dodali třeba pět lidí, jak je tomu v běžném agenturním zaměstnávání, ale třeba to, že bylo převezeno pět palet. To je ale samozřejmě jen zástěrka,“ informoval jednatel s tím, že z praxe agentur a z diskusí s členy asociací odhaduje, že až 50 % trhu je tvořeno zastřeným agenturním zaměstnáváním a lidmi pracujícími načerno.

Střet dvou ministerstev
Podporou pro podobné případy může být podle Kuchára to, že Polsko vydává Ukrajincům víza v rámci určité solidarity. „Od euromajdanu a bitvy o Krym je Rusko pro Ukrajinu v podstatě něco jako nepřátelská země. Negativně vnímají Rusko i Poláci, což je především historicky dané. A tak ve chvíli, kdy se Ukrajina dostala do válečného stavu s Ruskem, Poláci nabídli Ukrajincům možnost získat polská turistická víza. V rámci tohoto víza mohou Ukrajinci i několik měsíců pracovat. A protože je Polsko členem EU, mají tito lidé podle evropských zákonů možnost pracovat po celé Evropské unii,“ říká Kuchár.
Aby vše bylo legální, popisuje Kuchár, musí si firma zaměstnance objednat přes polskou agenturu. V praxi to nicméně podle Kuchára probíhá tak, že ministerstvo práce a sociálních věcí ví i o ostatních pracovnících a zaujímá k nim jakýsi vstřícný postoj. „Ministerstvo práce a sociálních věcí zaujímá stanovisko, v rámci kterého v podstatě říká, že pokud ti lidé mají polská víza, možnost zde pracovat a splněné podmínky, pak zde pracovat mohou,“ říká. Tento postoj ale podle něj nyní nesdílí cizinecká policie a jí nadřízené ministerstvo vnitra. To prý tvrdí, že mají v rámci zákonů pravomoc cizince v podobné situaci zatknout a vyhostit. „Dá se říct, že tato ministerstva postupují proti sobě a na základě tohoto případu se ukáže, kdo má pravdu a větší pravomoc,“ dodává.
„Ministerstvo práce a sociálních věcí samozřejmě nepostupuje v rozporu s ministerstvem vnitra. Tuto problematiku řešíme z pohledu zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce a naše postupy jsou provázané, kontrolní orgány obou resortů úzce spolupracují,“ napsal Zpravodajskému webu Českého rozhlasu mluvčí resortu Petr Habáň.

Klienti agentur vyžadují seznamy pracovníků
Je tedy na zodpovědnosti každé firmy, jakého dodavatele si vybere. A také jakou smlouvu s ním uzavře, tedy zda se smlouva týká počtu pracovníků, které firma dodá, nebo např. toho, kolik firma zaplatí za jednu vyexpedovanou objednávku. Jak pro zpravodajský web Českého rozhlasu uvedl Kuchár, v rámci situace kolem Rohlíku.cz APA zaznamenala i určitou "paniku" ze strany některých klientů. „Ptají se nás na seznam lidí, kteří pro nás pracují. Aby mezi nimi nebyli cizinci a klienti se tak nedostali do problémů,“ dodává Kuchár.

Jasmin Ježková, LukᚠŘezník, Jana Klementová
•   Odkaz na článek      Diskuze •  •  

iDnes.cz Ekonomika, pondělí 13.03.2017 01:00 h

PŘEHLEDNĚ: Kauza Rohlík.cz plně odhalila problém s „pseudoagenturami“

Internetový obchod Rohlik.cz se brání policejním rozhodnutím o vyhoštění desítek ukrajinských pracovníků zadržených v jeho skladu. Samotný způsob, jakým Ukrajincům firma dávala práci, je ale zpravidla pokutován i inspekcí práce. Přesvědčen o nezákonnosti praktiky v tomto konkrétním případě je potom třeba šéf Asociace pracovních agentur. Mezi mnoha velkými firmami je to ale nyní i tak rozšířená praxe. iDNES.cz přináší odpovědi na několik základních otázek podle informací, které byly o případu k dispozici v nedělní večer. Tedy čtvrtý den od samotného zátahu (více o zásahu policie ve skladu firmy čtěte zde).

1. Co se ve skladu Rohlíku stalo?
Minulý čtvrtek udělala cizinecká policie zátah na pražský sklad e-shopu Rohlík.cz. Protože u pětaosmdesáti Ukrajinců našli policisté víza vydaná v Polsku, odvezli je na služebnu. Tam během víkendu 74 lidem předali na základě správního řízení rozhodnutí o vyhoštění. Tedy příkaz v průměru do třiceti dnů opustit Česko i celou Evropskou unii, kam mají na rok vstup zapovězen. „Se zbylými jedenácti zadrženými bude pokračovat správní řízení začátkem týdne,“ dodal v neděli pro iDNES.cz mluvčí pražské policie TomᚠHulan.
Je pravděpodobné, že dopadnou stejně. „Pracovali na území Česka, i když měli vízum, které je opravňuje pracovat jen v Polsku. Ve zbytku schengenského prostoru se sice mohou pohybovat, ale nemohou zde pracovat,“ vysvětlil policejní názor na provinění zadržených a následně vyhoštěných Ukrajinců.
Normálně se informace o podobných zásazích na veřejnost hned nedostanou. Protože se ale Rohlík.cz zaměřuje na rychlé zásilky a kontrola mu tak ochromila provoz, informoval o ní na svém facebookovém profilu. Policejní mluvčí ji potom médiím potvrdil a popsal.

2. Na co si stěžuje Rohlik.cz?
Zástupci Rohlíku v čele se spolumajitelem a šéfem firmy Tomášem Čuprem se proti zátahu několikrát ohradili. Nejprve si stěžovali na způsob provedení - Čupr ho přirovnal na facebooku k praktikám StB - a tvrdili, že všichni pracovníci ve skladu byli legálně.
Poté, co pracovníci obdrželi rozhodnutí o vyhoštění, se Rohlík snaží svůj výklad obhájit. „Připravujeme právní analýzu, která se opírá o výklad českého práva a zároveň judikát Evropského soudního dvora v Lucemburku, který dal v obdobném případě za pravdu nizozemskému podnikateli, který zaměstnával Turky s německými vízy,“ vysvětlil v neděli večer Čupr s odkazem na rozsudek C-91/13.
Čupr tak jednak plánuje pomoci vyhoštěným s odvoláním, zároveň se chce oficiálně sejít se zástupci policie. „Dosud přesně nevíme, na základě čeho byli ti lidé vyhoštěni,“ řekl v neděli večer. Právě proto také interpretuje celou akci za politicky motivovanou snahu ministerstva vnitra „ukázat svaly“ a tvrdě postupovat vůči Ukrajincům.
Hulan popsal pro iDNES.cz, že policisté postupovali podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky a zároveň zákona o zaměstnávání, který v paragrafu 98 vyjmenovává podmínky, kdy není k zaměstnání cizince nutné povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta.
Právě na paragraf 98 se podle Čupra odkazuje i v jednotlivých rozhodnutích o vyhoštění. Konkrétně na písmeno k, tedy výjimku pro zaměstnance, „který byl vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie.“

3. Jak se na postup Rohlíku dívá inspekce práce?
V tom, jakou povahu měla práce Ukrajinců pro Rohlík.cz by mohlo být jádro celého problému. S velkou pravděpodobností je totiž počínání Rohlíku nelegální z pohledu jiné instituce, která problematiku řeší - Státního úřadu inspekce práce. Ten na rozdíl od cizinecké policie neřeší primárně cizince jako takové, ale dodržování zákonů o zaměstnávání. Cizinecké policii může ale dát podnět.
Legálně by podle náměstka generálního inspektora Jiřího Macíčka mohla situace dopadnout jen tehdy, pokud by zahraniční (třeba právě polský) dodavatel přivezl skupinu Ukrajinců s „polskými” vízy za účelem dodání konkrétní služby - například části stavby.
Přesně tím způsobem - tedy jako takzvanou přeshraniční službu - pojmenovává výpomoc Ukrajinců v Rohlíku i Čupr. Nedodává mu je tam tedy oficiálně registrovaná pracovní agentura, ale jiný dodavatel.
Dle Macíčka - který se ale konkrétním případem Rohlíku ještě nezabýval - je to v poslední době rozšířená praxe. Právě kvůli této praktice loni poprvé ve statistice nelegálně zaměstnaných překonali cizinci Čechy (psali jsme zde). Klíčové je v těchto případech z pohledu inspekce práce dokázat, že charakterem práce nešlo o dodávku služby, ale o dodávku zaměstnanců, kteří se zapojili do provozu.
Podle prezidenta Asociace pracovních agentur (APA) Radovana Burkoviče je systém Rohlíku - tedy polský dodavatel přeshraniční služby dodávající zaměstnance do provozu - takzvané „zastřené agenturní zaměstnávání”.
„To je jasné porušení zákona o zaměstnanosti. Vykonávají zde agenturní zaměstnávání, nezhotovují žádné dílo, což jako skladníci ani nemohou,“ řekl pro iDNES.cz Burkovič, který předtím (když ještě neměl informace o povaze vztahu Rohlíku s dodavatelem) vypsal v rozsáhlé tiskové zprávě APA různé možnosti celého případu.
Inspekce by podle Burkoviče měla (pokud se jí bude zabývat) vyhodnotit situaci jako nelegální práci a pokutovat polskou pseudagenturu. „Rohlik.cz zůstane zřejmě bez sankce. Policie všechny Ukrajince s platnými vízy, kteří takto nelegálně pracují na území republiky, vyhostí,“ předjímá Burkovič.
Pseudoagentury podle Burkoviče zpravidla neodvádí za své zaměstnance pojistné a zcela u nich chybí i jakákoli ochrana zaměstnanců. Díky tomu jsou levnější, což některé zaměstnavatele láká.
Podle mluvčí Rohlíku Michaly Gregorové to ale bylo v tomto případě jinak. „Lidé, o které v případu šlo, byli řádně pojištěni. Máme potřebné dokumenty, které to dokládají,“ říká.

4. Jak velký je problém Ukrajinců s „polskými“ vízy?
V jednom se ale Burkovič s Čuprem shodne: problém je co do rozsahu velký a neposuzoval se vždy stejně. Základem je ruská invaze na Ukrajinu v roce 2014. Poláci poté - na rozdíl od Česka - začali Ukrajincům rychle udělovat víza. Celkem jich udělili podle Burkoviče přes 900 tisíc.
Vzhledem k tomu, že je český trh práce v některých oborech v podstatě vyschlý, začaly se tyto dva fenomény spojovat. I přesto, že podle policie a inspektorátu práce je to nelegální. Tímto způsobem v Česku pracuje nyní Ukrajinců mnoho. „Kdyby teď cizinecká policie udělala stejnou akci v jiných velkých pražských skladech nebo českých výrobních závodech, musela by dopadnout velmi podobně,“ ilustruje situaci Burkovič.
Zároveň šéf asociace přikyvuje i další Čuprově výtce - že ne vždy měly shodné policejní akce stejný výsledek, jako nyní v Rohlíku. Tedy vyhoštění ukrajinských držitelů víz vydaných v Polsku. „Pražská cizinecká policie postupuje stále stejně,“ tvrdí ale mluvčí Hulan.
Podle Burkoviče však minimálně po nějakou dobu - než se jednotlivá krajská ředitelství v postupu sjednotila - opravdu zátahy končily různě.
„Někdy cizinecká policie Ukrajince vyhostila, jindy je nechala být,“ dodal s tím, že podle něj by bylo nejlepším řešením zkopírovat v Česku polský model rychlého udělování víz Ukrajincům. Z nyní vyhošovaných „nelegálů” by se tak mohli po pár dnech papírování stát lidé, kteří mohou v Česku dál pracovat. Tentokrát už ale legálně.

5. Co bude s vyhoštěnými Ukrajinci?
Do svízelné situace se dostali sami vyhoštění Ukrajinci. Mají nyní zpravidla měsíc na to, aby se vrátili zpět na Ukrajinu. Minimálně rok potom nebudou vůbec moci vstoupit na území Evropské unie (byl by to trestný čin). Zvl᚝ pokud se jedná o lidi, kteří opravdu z východu Ukrajiny prchli před válkou, může to pro ně znamenat velký problém.
Naději může skýtat odvolání se k druhoinstančnímu orgánu, kterým je v tomto případě Ředitelství služby cizinecké policie. Policejní mluvčí Hulan však připomněl, že podobná akce se v Rohlíku odehrála už před půl rokem. Výsledkem tehdy bylo 24 vyhoštěných Ukrajinců. „Někteří se odvolali, ale odvolání bylo zamítnuto,“ řekl.
„Nyní se, stejně jako tehdy, také několik zadržených zřeklo odvolání a využilo možnosti, že jim český stát pomůže s návratem domů,“ dodal Hulan. To ale opět kritizuje - a nejspíše i napadne - Čupr. Nelíbí se mu, že je na zadržené vyvíjen nátlak, když si mají vybrat mezi kratším trestem a neodvoláním se, nebo odvoláním s hrozbou delšího vyhoštění ze země.

•   Odkaz na článek •     Diskuze   •  

Novinky.cz, pátek 10.03.2017 10:34 h

Stovky malých agentur práce jsou v ohrožení, varuje asociace

Bude-li schválena novela zákona, která upravuje činnost agentur práce, může to znamenat doslova pohromu pro malé a střední agentury. Tvrdí to Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). Dle nových opatření mají zaplatit půlmiliónovou kauci a omezit spolupráci brigádníků s několika agenturami současně. AMSP ČR protestuje proti některým navrhovaným opatřením ve vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon o zaměstnanosti a další související zákony, zejména Zákoník práce.

Kauce i pro stávající agentury
Asociace nesouhlasí zejména se zavedením kauce ve výši půl miliónu korun. Podle ní by problém nelegálních agentur působících v šedé zóně nevyřešila, ale naopak znevýhodnila menší firmy a způsobila jejich zánik. Kauci mají navíc do tří měsíců zaplatit i stávající agentury práce, nikoli jen nově vstupující na trh.
Je také proti zákazu, aby brigádník v tom samém měsíci pracoval přes více agentur práce. Pokud nebude agenturní zaměstnanec u jedné pracovní agentury spokojen a bude chtít přejít k agentuře jiné, jejíž agenturní zaměstnanci pracují u stejné firmy, nebude tak smět v daném měsíci učinit, nebo hrozí jak pro agenturu práce, tak pro firmu postih až dva milióny korun.
„Typickým příkladem je student na VŠ, který jde ve středu na brigádu do Alberta v Praze přes agenturu XY,“ napsal Novinkám Robert Machart z agentury Práce Liberec.
„V sobotu, kdy přijel za rodiči do Liberce, si skočí na brigádu přes naši agenturu do Alberta v Liberci. Jak můžeme zjistit, že pracoval přes jinou agenturu, pokud nám to sám nepřizná? Ale pokuta nám udělena bude,“ nechápe.
AMSP nesouhlasí ani se zvýšením poplatků za povolení vztahující se na zaměstnávání českých občanů v ČR. Toto povolení se v současnosti vydává na tři roky a podléhá poplatku pět tisíc korun. Po uplynutí tříleté lhůty se platí znovu.

Problematika zaměstnávání cizinců
Nově se požaduje jednorázový poplatek 50 tisíc korun bez časového omezení, ale vztahující se na všechny druhy povolení, tedy i pro zaměstnávání cizinců v ČR a vývoz českých zaměstnanců do zahraničí.
Zaměstnávání cizinců s sebou může nést problémy se zvýšenou kriminalitou i s ubytováním těchto lidí. I proto se ministr vnitra Milan Chovanec shodl s ministryní práce Michaelou Marksovou (oba ČSSD) na potřebě výrazného zpřísnění zákona o pracovních agenturách.

Mnohem více agentur než v Německu (následující tvrzení ministryně a ministra je bohapustá lež, jen jedna z několika německých asociací pracovních agentur BAP má více jak 2.000 členů, statistické weby SRN jich udávají 11.000 - poznámka APA)
Chybí regulace pracovních agentur, podle Marksové se často pohybují na hraně zákona. V ČR je takových agentur přibližně dva tisíce, v sousedním Německu jen dvacet.
„Je to další nečekaný vládní zásah do malého podnikání,“ prohlásil nicméně předseda AMSP ČR Karel Havlíček. „Ve snaze zredukovat trh o nekorektní agentury ohrozíme menší a seriózní poskytovatele agenturního zaměstnávání. Přitom by stačilo kontrolovat stávající pravidla.“
Tato slova potvrzuje i Robert Machart. Jak uvedl pro Novinky, kauce je prý připraví o nemalou část finančních prostředků.
„Poplatek 50 tisíc nás asi nezlikviduje, ale zač jej máme platit? Co je na prověření 20 let fungující firmy a vystavení jednoho elektronického dokumentu tak náročné, aby stát požadoval za tento administrativní úkon 50 tisíc?“ táže se.
Všechna tato opatření podle něj povedou jen k bujení šedé zóny a obcházení institutu dočasného přidělení formou služeb.
„Tyto firmy pak nečelí kontrolám, nemusí dodržovat srovnatelné podmínky a platit nesmyslné kauce a poplatky. Takže pokud ustojíme kauci, rozloučíme se s 50 tisíci za poplatek a dokážeme si (nevím zatím jak) poradit se zjišováním, u koho pracovník pracoval v daném měsíci, zlikvidují nás firmy poskytující pracovníky bez povolení,“ uzavřel Machart.

•   Odkaz na článek •     Diskuze   •  

Novinky.cz, pátek 10.03.2017 10:34 h

Agentury prosperují a stále jich přibývá

Agentur práce je u nás stále více, zatímco před pěti lety jich nebylo ani 1500, loni v pololetí už přesáhl jejich počet 1830. Vyplývá to ze statistik Asociace pracovních agentur.

ťAktuální počet je zhruba 1800 agentur, povolení se vydávají na tři roky, neustále tak někomu končí a někdo nový povolení získává,Ť uvedl prezident asociace Radovan Burkovič.
ťPřesná čísla neexistují, ale odhadujeme, že ročně je agenturně zaměstnáno přes 200 000 lidí,Ť řekla prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslava Rezlerová. Během krize rostly podle ní tržby na trhu asi o pět až osm procent ročně. ťOd roku 2014 je to přes 11 %, ale od roku 2017 očekáváme zpomalení růstu v důsledku zpomalení náborových aktivit firem,Ť odhadla.
Podle Burkoviče existují velké i střední podniky, které by se dnes bez agenturních zaměstnanců vůbec neobešly. Kvůli sezonní poptávce by je musely opakovaně propouštět a nabírat. Agentura práce je schopna tyto lidi přesouvat mezi podniky podle potřeby a zajistit tak uchazečům o práci zaměstnání dlouhodobě, vysvětlil.
Burkovič také uvedl, že klesá poptávka po příležitostných pracích a brigádách. Podniky už totiž neberou zakázky navíc, které dříve řešily přesunem svých kmenových zaměstnanců na kvalifikované práce a doplněním brigádníků na méně kvalifikované a nekvalifikované práce.

ťŠedéŤ a ťčernéŤ
Problémem je podle Burkoviče i existence ťšedýchŤ a ťčernýchŤ agentur práce. Ty podle jeho odhadu v posledních letech zaměstnávají minimálně stejný počet osob jako legální agentury práce, tedy čtvrt milionu zaměstnanců.
ťŠedéŤ agentury práce sice legální povolení jako krytí pro svou činnost mají, ale nepodnikají s ním. S podniky uzavírají místo dohod o dočasném přidělení agenturních zaměstnanců obyčejné obchodní smlouvy na dílo. Pak podnik, ani šedá agentura, nemusí dodržovat paragrafy zákoníku práce o ochraně agenturních zaměstnanců. Třeba i takový základ, jako je shodná mzda pro kmenového i agenturního zaměstnance. ťČernéŤ agentury bez povolení se pak nezatěžují ničím, dodal Burkovič.
Velkým problémem zůstává zajištění, aby agenturní zaměstnanci neměli horší podmínky než ti kmenoví. Existují ale různé výklady, co by to všechno mělo zahrnovat. Není také jasně definované, kdo za porušení může.

(ici)
•   Odkaz na článek •     Diskuze   •  

Česká televize, Události v regionech, Ostrava, pondělí 19.09.2016

Firmám schází brigádníci.




Reportហa rozhovor    

•   Diskuze   

Česká televize, pondělí 19.09.2016

Šokované firmy: Z trhu zmizely desetitisíce brigádníků, o kvalifikované lidi je nouze

Se začátkem školního a akademického roku zmizely z pracovního trhu desetitisíce brigádníků. Firmy tak musí narychlo řešit, jak pracovní síly nahradit. Někde dokonce odmítají zakázky, protože kvalitní brigádníci chybí dlouhodobě.

„V současné době nejsme schopni zaplnit pracovní místa a rozšiřovat se,“ uvedl k nedostatku brigádníků LukᚠNeuwirth, zástupce ředitele ve společnosti IPO, která se zabývá poskytováním bezpečnostních služeb. A podobné zkušenosti s nedostatkem pracovníků mají také v pivovaru Ostravar. „V létě přijímáme i studenty vysokých škol a právě v období, kdy začal semestr, se jejich počet rapidně snížil,“ uvedl zdejší sládek Roman Richter. Patnáct procent lidí v tomto pivovaru jsou přitom brigádníci.

Najít kvalifikovaný personál je ale stále větší problém. Například v ostravském pivovaru je potřeba mít aspoň základní technické znalosti. I ty ale často uchazečům o práci chybí. Podle prezidenta Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče šly průměrné výdělky „hodně nahoru“. „Zatímco brigádníci si v minulých letech vydělali okolo 60, 65 korun, tak teď začínáme někde na 80 a končíme zhruba na 110 korunách,“ upřesnil.

Podíl nezaměstnaných v Moravskoslezském kraji minulý měsíc klesl o 0,1 procentního bodu na 7,7 procenta. Z evidence úřadu práce ubylo 459 uchazečů, práci na konci měsíce nemělo 65 156 lidí. Vyplývá to z údajů Úřadu práce ČR. Oproti srpnu roku 2015 bylo nezaměstnaných v Moravskoslezském kraji o 7236 méně a jejich podíl byl meziročně nižší o 0,8 procenta. Podniky v regionu v letošním prvním čtvrtletí zaměstnávaly přes 423 tisíc lidí, o 20 tisíc více než před třemi lety.

Vyšší nezaměstnanost než na severní Moravě a ve Slezsku je v Česku jen v Ústeckém kraji, kde činil v srpnu podíl nezaměstnaných 8,2 procenta. Nezaměstnanost by však mohla v Moravskoslezském kraji opět růst, a to v souvislosti s krizí v černouhelné společnosti OKD, která je největším soukromým zaměstnavatelem v regionu.

V dolech pracuje zhruba 12 tisíc lidí, kteří podle předběžných plánů zavírání šachet přijdou o práci postupně, nejpozději ale do roku 2024. Zaměstnání navíc ztratí další tisíce lidí v navazujících profesích. OKD je od června v úpadku, minulý týden věřitelé rozhodli o tom, že firma dostane šanci na reorganizaci, to ale útlum a propouštění jen oddálí a rozprostře do delšího časového období. Konkurz a okamžité zavření dolů by však pro kraj, který má stále druhou nejvyšší nezaměstnanost v zemi, znamenalo sociální katastrofu.

adr
•   Diskuze   •  

Aktuálně.cz, pondělí 18.07.2016

Nejhorší práce v Česku není metař ani popelář. Našli jsme volná místa, která nikdo nechce vzít

Nejvíce volných pracovních míst nabízejí úřady práce na pozici pomocných pracovníků ve výrobě. Dalším nejhledanějším zaměstnáním jsou "skuteční" montážní dělníci. Třetí místo obsadili řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají.

Ekonomice se daří a firmy mají stále větší problémy najít zaměstnance na pozice, o které už před krizí nebyl velký zájem. Dělníci, řidiči, prodavači nebo řemeslníci tak mají v Česku jistotu, že když budou chtít, mohou pracovat. Platí to i přes to, že v současné době je podle Úřadu práce ČR bez práce přes 384 tisíc lidí (což je nicméně nejmenší číslo od konce roku 2008). Databáze úřadů práce samozřejmě není vyčerpávající. Od roku 2012 jim totiž společnosti nemusí volná místa hlásit. Zvláště u profesí, které vyžadují vysokou kvalifikaci, firmy mnohdy hledají zaměstnance přes pracovní portály. Přesto je poptávka prostřednictvím úřadů práce stále nejrozšířenějším způsobem, jak volné místo "inzerovat".

Nejvíce volných míst - 9432 - nabízely úřady práce v posledním červnovém týdnu v oboru pomocní pracovníci ve výrobě. "Je to pouze jiný, eufemistický název pro montážní dělníky," říká prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. Na ty mají firmy nižší požadavky, například pokud jde o znalost práce se stroji a přístroji. Počet těchto volných míst se oproti minulému roku zvýšil o 3006. Podle Burkoviče za to mohou nízké mzdy. Lidé tak raději zůstanou doma a nechají se živit státem.

Podle statistiky, kterou pro ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovává společnost Trexima, činil medián (tedy "prostřední" hodnota, pokud bychom všechny seřadili vedle sebe) jejich měsíční mzdy 17 529 korun. Deset procent "pomocníků" s nejnižším výdělkem si přitom vydělalo jen 9520 korun hrubého. "Lehce si spočítají, že čistá mzda a nutnost vstávat denně do práce nevyváží rozdíl pár stokorun či jednoho až dvou tisíc korun mezi sociálními dávkami celé rodiny a zaměstnáním," vysvětluje Burkovič.

Dalším nejhledanějším zaměstnáním jsou "skuteční" montážní dělníci. To je podle Burkoviče vyvoláno nárůstem výroby a zakázek, nedostatkem brigádníků a sezónností. Před rokem byli montážní dělníci až čtvrtí v pořadí. "Spousta lidí na trhu práce dává před pomocnými a dělnickými profesemi přednost sice krátkodobému, ale vyššímu výdělku spojenému se sezónními pracemi," říká Burkovič. Podle údajů společnosti Trexima činí mediánová měsíční mzda montážního dělníka 22 595 korun hrubého. Třetí místo obsadili řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají. "Zde je malý zájem způsoben velikou zodpovědnosti, ale i například špatně udržovanými cestami, zácpami, kalamitami, frontami na celnicích, různorodou legislativou a v poslední době i nelegálními imigranty," vyjmenovává Burkovič.

U řidičů tramvají a autobusů podle něj hraje roli kombinace nízkých výdělků a psychické zátěže. "Spolu s nepřetržitým provozem totiž často mívají trhané směny, kdy tráví v práci s přestávkami skoro celý den," říká. S tím souhlasí i předseda Sdružení řidičů LukᚠPavel. "Dalším faktorem je i nedostatek parkovacích míst pro jejich odpočinek. Když jsou nějaká, tak nejsou řádně vybavena sociálním zařízením," uvádí k řidičům nákladních vozů.

Pětici "nejhorších" zaměstnání - alespoň podle počtu volných míst na úřadech práce - uzavírají pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy. Pro tuto profesi je typický tlak na co nejnižší cenu služeb a obrovská konkurence na trhu. "I ve státních zakázkách pak vítězí firmy s fakturačními cenami, které jsou hluboko pod prostým součtem minimální hodinové mzdy a povinných odvodů zaměstnanců, o nákladech na uniformy, výstroj, výzbroj a výcvik ani nemluvě," vysvětluje Burkovič. Medián jejich hrubé mzdy se pohybuje kolem 12 tisíc korun. I zde hraje roli psychická a fyzická zátěž. "Za takových podmínek se málokomu vyplatí pracovat a riskovat zranění, doživotní zmrzačení nebo život," říká.

I u kuchařů převažuje nabídka nad poptávkou. Podle dotázaných šéfkuchařů to způsobuje také skutečnost, že absolventi učňovských škol se chtějí hlavně zachránit před "pracákem". "Přijde mi deset nových kluků, prakticky ani jeden z nich neumí pořádně základy. Dneska se jde vyučit téměř každý, kdo se nedostane na "lepší“ střední. Jenže jejich nezájem se potom projevuje i v práci," popisuje situaci šéfkuchař restaurace z centra Prahy, který se své profesi věnuje přes dvacet let. Zajímavá je momentálně situace u prodavačů. I u nich je jednou z příčin, proč firmy nemohou najít dostatečný počet zaměstnanců, nízká mzda, která nestačí k uživení. Ovšem podle Burkoviče se možná blíží lepší časy. "Momentálně běží kampaň jednoho obchodního řetězce, který nabízí přes 15 000 korun čistého, po zaškolení 17 000. Snaží se tím odlákat kvalifikované lidi ostatním řetězcům, které se spoléhají na pár kvalifikovaných osob a spousty brigádníků," poznamenává.

Jiří Halbrštát z ManpowerGroup upozorňuje, že obtížně se shánějí i konstruktéři a řemeslníci. To zdůvodňuje boomem automobilového průmyslu nebo nízkým počtem absolventů, který zdaleka nekompenzuje počty lidí odcházejících do důchodu. Podle něho chybí především řemeslníci. "Je to asi 150 000 míst za celou ČR. Prestiž řemeslných profesí klesá a platy jsou v této sféře stále velmi nízké," doplňuje. Dodejme, že ne všechna místa jsou však volná proto, že by o ně lidé neměli zájem. Důvodem může být také chybějící kvalifikace nebo skutečnost, že zájem firem roste rychleji, než na trhu přibývají noví kandidáti.

Jiné pořadí "nejhorších profesí" v Česku pak získáme, pokud je seřadíme podle nejnižšího výdělku. Vedou uklízeči v provozovnách osobních služeb, což je většinou eufemismus pro úklid toalet, případně kadeřnictví nebo masážních salónů. Odlišnou zkušenost, než ukazují statistiky Úřadu práce ČR, mají personální agentury, přes které firmy vyhledávají pracovníky na pozice vyžadující vysokou kvalifikaci. Ty se shodují na tom, že firmy mají problém sehnat především programátory a IT pracovníky obecně. Například podle odhadů pracovní agentury Grafton Recruitment chybí v Česku 20 000 IT specialistů. "Nesoupeří tedy kandidáti o pracovní pozici, ale pracovní pozice o kandidáty. V průměru si může zájemce vybrat ze čtyř nabídek," komentuje Jitka Součková z personální agentury Grafton Recruitment. "Studenti o IT obory mají v principu zájem, ale poptávka po absolventech těchto oborů v posledních letech roste rychleji než nabídka," dodává Pavel Sobíšek, ekonom UniCredit Bank.

Mezi nejhledanější IT pracovníky patří programátoři, vývojáři, network inženýři a aplikační specialisté. V Praze si programátor s pětiletou praxí může přijít na 100 000 korun měsíčně, navíc si může mezi nabídkami vybírat. Výše hrubých mezd u IT specialistů jsou rozdílné podle regionů. Například aplikační specialista si v Plzni přijde na pouhých 25 000 korun, v Praze mu nabídnou až 65 000 korun. "V Praze si odborníci na těchto pozicích vydělají často i o 150 procent více než v některých regionech," uvádí Karel Pittner z agentury PRCOM.

Alice Stejskalová
•   Diskuze   •  

Český rozhlas, Na rovinu, Region Vysočina, neděle 17.07.2016

Policie na Vysočině v krátké době řeší už čtvrtý útok, který má na svědomí agenturní zaměstnanec z východní Evropy.




•   Diskuze   

Český rozhlas, Zprávy 13:00, středa 13.07.2016

Letos firmy marně hledají brigádníky - studentům se prý nechce pracovat rukama ani za lepší peníze.




•   Diskuze   

Aktuálně.cz, středa 13.07.2016

Firmy marně hledají brigádníky. Studentům se nechce pracovat rukama ani za lepší peníze

Brigádníci, kteří začali s hledáním práce až nyní, mají stále šanci. Práce je totiž dostatek. Problém je v tom, že převažuje nabídka méně kvalifikovaných prací. A o ně vysoký zájem, například ve srovnání s administrativou, není. Odměny přitom vzrostly ve srovnání s minulým rokem v některých případech až o polovinu.

Kdo hledá brigádu, má i v půlce prvního prázdninového měsíce stále šanci. Množství nabízených pracovních míst je vysoké, navíc mzdy i u méně kvalifikovaných prací oproti loňskému roku vzrostly. Přesto firmy brigádníky marně hledají, lidé totiž nemají zájem o manuální a fyzicky náročnou práci a firmám nepomáhá ani rekordně nízká nezaměstnanost.

Přestože odměny vzrostly ve srovnání s minulým rokem v některých případech až o polovinu, brigádnická místa zůstávají neobsazená. Podle prezidenta Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče je růst mezd celorepublikovou záležitostí. "Obyčejné zapisování dopravy znamenalo loni 60 korun na hodinu. Letos v lednu už 75 koruna za hodinu a od června 90 korun za hodinu," uvádí příklad z Ostravska.

Výjimkou jsou pouze regiony s městy, kde působí jedna či dvě továrny. "Ty se snaží držet mzdy dole. Ale už i ony přidávají, protože jim lidé odjíždějí do okolních měst a vyplatí se jim dojíždět," vysvětluje Burkovič. Růst hrubých mezd potvrzuje i František Jareš z personální agentury Student, která se zaměřuje především na Prahu. Podle něho rostou odměny především u méně kvalifikovaných brigád, o které není tak velký zájem a kde mzdy dlouhodobě stagnovaly. V průměru odměny podle něj vzrostly meziročně zhruba o 15 procent. "V tuto chvíli jsou pro Prahu sazby u skladů, řetězců a výroby 90 až 120 korun za hodinu, zatímco loni to bylo 80 až 100 korun za hodinu," uvádí Jareš příklad s tím, že jde o průměrné odměny.

Studenti o tyto brigády i přes růst odměn ale zájem nemají. "Netáhnou nejen stavební práce, ale ani zemědělství a zahradní práce. Absolutní propadák jsou pak výkopové práce nebo přesuny materiálu. Tady nepomáhají ani mzdy hodně přes 100 korun hrubého na hodinu," říká Burkovič. Místo toho raději hledají práci v administrativě nebo vyjedou do zahraničí, kde si procvičí cizí jazyk a dosáhnou na lepší platy.

Opozdilci, kteří hledají brigádu až nyní, se nemusí bát. Počet nabídek vzrostl meziročně zhruba o třetinu a podle Burkoviče lze brigádu sehnat kdykoliv a kdekoliv. "Tak jak chybí studenti a střední i vysoké školy o ně bojují, tak samozřejmě chybí i brigádníci a firmy o ně bojují. Prakticky na jakýkoliv obor si vzpomenete, tak tam najdete práci," říká prezident Asociace pracovních agentur. Nedostatek studentů vede firmy k tomu, že pozice nakonec musí obsadit důchodci, rodiči na rodičovské dovolené nebo nezaměstnanými.

I když firmy pociují nedostatek pracovníků, určité nároky na uchazeče stále mají. Požadavky na administrativní pracovníky se týkají především jazykové vybavenosti. "Zvyšuje se zájem o pracovníky s němčinou a francouzštinou, kterých je větší nedostatek než brigádníků mluvících anglicky," dodává Jareš. U administrativních pozic firmy chtějí také lidi, kteří umějí pracovat s počítačem a popřípadě mají i znalosti účetnictví. U manuálních brigád mají firmy jiné požadavky. "Bývá často vyžadována časová flexibilita, fyzická zdatnost, případně manuální zručnost a zdravotní průkaz," vysvětluje Marek Strieborný, obchodní ředitel personální agentury Axial.

Specifická je situace v Praze. "U pražských zájemců vidíme větší finanční nároky a vybíravost. Vše samozřejmě souvisí se zaměstnaností a nabídkou v daném regionu," říká Lenka Pešková z personální agentury Hays. Podle Burkoviče pražští zájemci o brigádu prakticky neexistují. "Prahu, ale i široké okolí zachraňují brigádníci z okolních krajů. Dále pak cizinci z nových zemí Evropské unie, nejčastěji z Rumunska a Bulharska. Ze zemí mimo Unii to jsou nejčastěji Ukrajinci," zdůrazňuje.

Alice Stejskalová
•   Odkaz na článek •     Diskuze

Časopis Ekonom, čtvrtek 23.06.2016

Agenturní zaměstnávání v krizi: Vláda chce zamezit obcházení zákoníku práce

Ministerstvo práce posílá vládě novelu, která má zatočit s nelegálními praktikami pracovních agentur. Firmy ale mluví o zbytečné byrokracii, která problémy nevyřeší.

Vyšší flexibilita v porovnání s kmenovými zaměstnanci by měla být hlavním důvodem, proč firmy sahají po agenturních pracovnících. Ve skutečnosti se ale agenturní zaměstnávání stalo lákavým způsobem, jak obejít některé povinnosti plynoucí ze zákoníku práce.

Tak například podle dikce zákona by pracovníci zprostředkovaní agenturou měli ve firmě pracovat za srovnatelných mzdových podmínek jako kmenoví zaměstnanci daného podniku. Jenže jak ukazují zkušenosti inspekce práce, právě toto pravidlo patří k těm, která agentury práce a uživatelé jejich služeb nejčastěji porušují. "Řešili jsme třeba případ legální agentury s povolením ke zprostředkování, kde zaměstnanci uživatele měli hodinovou sazbu 147 korun, kdežto zaměstnanci agentury práce 51 korun," říká náměstek generálního inspektora práce Jiří Macíček. V tomto případě dostala agentura za porušení zákona pokutu bezmála 900 tisíc korun. Mnohé praktiky ale zůstávají neodhaleny.

Dalším oblíbeným nešvarem je obcházení 150hodinového limitu na přesčasy skrze najímání pracovníků přes agentury. Jak to v praxi funguje? "Zaměstnanec si u firmy odpracuje osmihodinovou nebo dvanáctihodinovou pracovní směnu. A protože je to kvalitní zaměstnanec, firma jako jeho zaměstnavatel chce, aby u ní pracoval ještě déle. Zaměstnavatel se domluví s agenturou, že mu toho samého člověka přivede ještě odpoledne a on bude nyní jako agenturní zaměstnanec pokračovat v práci, kterou běžně dělá jako kmenový zaměstnanec firmy," popisuje další oblíbenou praxi ředitel odboru pracovněprávní legislativy ministerstva práce a sociálních věcí Petr Hůrka. Ačkoliv je tento způsob na hraně etiky, žádný zákon tím ani firma, ani agentura neporušuje. Velkým problémem je v Česku také takzvané zastřené agenturní zaměstnávání. Jde o to, že podnikatelský subjekt bez licence agentury práce dodává firmám pracovníky na základě obchodních nebo mandátních smluv. A to už porušení zákona je a kontroloři se s ním běžně setkávají.

Jenže ne vždy je práce inspektorů korunována úspěchem. Novinkou, s níž si zatím nevědí rady ani inspektoři, ani cizinecká policie, je podle Macíčka najímání ukra­jinských pracovníků českými podniky skrze polské firmy. Dostat se na polský pracovní trh a z něj do Česka je totiž pro Ukrajince snazší než žádat o pracovní povolení v Česku. "Ukrajinským občanům, pokud délka jejich zaměstnání nepřekročí šest měsíců, v Polsku stačí pouhá registrace na vojvodském úřadu práce," uvádí Macíček.

Na český trh práce se tak z Polska nekontrolovaně přelévá masa ukrajinských dělníků. Jak tuto situaci řešit, zatím české úřady nevědí. "Cizinecká policie, pokud takovéto občany zjistí, je v některých krajích z České republiky vyhostí, v některých případech policisté konstatují, že je všechno v pořádku," dodává Macíček.

Na nešvary odpoví novela

V případě zaměstnávání Ukrajinců přes polské firmy má vnést světlo do situace speciální komise složená z pracovníků ministerstva práce a ministerstva vnitra. V ostatních případech by to měla podle ministerstva práce a sociálních věcí udělat dlouho očekávaná novela zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce. Původní návrh ministerstvo kvůli odporu odborů přepracovalo, ze zatím poslední verze materiálu tak vypadla například 15procentní kvóta na podíl agenturních zaměstnanců na celkovém počtu zaměstnanců v podniku. Upravená verze už prošla připomínkovým řízením a nyní míří do vlády.

Novela počítá s tím, že by agentura nesměla firmě přidělit stejného zaměstnance, který je současně zaměstnán i přímo v podniku nebo kterého už v témže měsíci firmě poslala jiná agentura. To by mělo podle Hůrky zabránit tomu, aby se skrze agentury práce obcházel limit na práci přesčas.

Další novinkou má být povinná půlmilionová kauce pro subjekty žádající o licenci agentury práce. Tím způsobem chce ministerstvo práce zvýšit jistotu zaměstnanců, že spolupracují se seriózní firmou, která jim bude mít z čeho vyplácet mzdy. Stát se z kauce bude moci "zahojit" v případě, že by agentura za své zaměstnance neodváděla do státní pokladny povinné odvody.

Prostřednictvím změn v zákoně o inspekci práce novela zvyšuje odpovědnost uživatele za to, že na jeho pracovišti mají agenturní zaměstnanci stejné mzdové a pracovní podmínky jako ti kmenoví. Agentury by tak snáze měly získávat informace o tom, jaké podmínky u uživatele vlastně panují, a překlápět je do smluv se svými lidmi.

Nejistá odezva

Jenže na tom, zda budou tyto novinky pro branži přínosné, či nikoliv, se nedokážou shodnout ani samy agentury. Zatímco Asociace poskytovatelů personálních služeb oceňuje zejména zavedení povinných kaucí a věří, že zvýšení odpovědnosti uživatele povede k eliminaci zastřených agentur, jiná, konkurenční stavovská organizace to vidí zcela opačně. Prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič novelu na konferenci v Poslanecké sněmovně označil za "nesmyslný" útok na podnikání legálních zprostředkovatelů práce. Naopak problém nelegálních agentur zákon podle něj neřeší.

"Není potřeba vymýšlet další pravidla. Stačilo by kontrolovat ta stávající. Velmi rychle bychom oddělili zrno od plev," říká Burkovič. Jeden příklad za všechny: zákon sice už dnes stanovuje, že agentury nesmí zaměstnávat cizince se zelenou či modrou kartou nebo s povolením k zaměstnání, pseudoagentury však prostřednictvím obchodních nebo mandátních smluv zaměstnávání ci­zinců zprostředkovávají. Šedých zprostředkovatelů přitom podle odhadů asociace působí na českém trhu zhruba podobné množství, jako je legálních pracovních agentur, tedy zhruba 1800. A právě na ty by si měl stát lépe posvítit.

Usnadnit práci inspektorů by mohlo například zavedení on-line hlášení nástupu agenturních zaměstnanců do práce na Českou správu sociálního zabezpečení, radí Asociace pracovních agentur. Platilo by přitom jednoduché pravidlo - kdo není před nástupem do práce nahlášen, pracuje nelegálně. "Tento systém už úspěšně funguje na Slovensku," připomíná Burkovič.

Ministerstvo práce a sociálních věcí sice tuto možnost zvažovalo a analyzovalo i zkušenosti ze zahraničí, nakonec ale od plánů na zavedení on-line hlášení upustilo. "Současná úprava je v kontextu všech okolností považována za vyváženou," říká Petr Sulek z tiskového odboru ministerstva. Slovenskou cestou se tak tuzemská právní úprava nejspíš jen tak nevydá.

Podnikatele zajímá cena

Že novela cílí špatným směrem, naznačují i zástupci byznysu. "Podniky mají už dnes největší problém s byrokracií kolem agenturního zaměstnávání v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví, srovnatelných mzdových podmínek a se zákazem dohod o provedení práce na krátké zakázky," upozorňuje manažer pro legislativu Asociace malých a středních podniků Věroslav Sobotka. Agentury práce jsou kvůli tomu pro malé a střední podniky příliš drahé. "V praxi tak raději využijí službu na smlouvu o dílo, kdy za vše ručí pseudoagentura. Ta nabere lidi na DPP, a služba je tak pro zaměstnance i podnik levnější až o 50 procent, bez papírování a rizik," říká Sobotka.

Ačkoliv malé a střední podniky plánovanou novelu zákona o zaměstnanosti kritizují, oceňují alespoň to, že oproti loňskému návrhu v tom aktuálním ministerstvo práce upustilo od zavedení zmíněné 15procentní kvóty na agenturní zaměstnance v podniku. "Návrh kvót byl zcela proti logice agenturního zaměstnávání a byla by tím zcela potlačena flexibilita zaměstnávání. Pro malé a střední podniky by nastaly absurdní situace, kdy by si mohly objednat třeba jen půlku zaměstnance ročně," konstatuje Sobotka.

Zda bude aktuální návrh skutečně poslední verzí novely, se teprve ukáže. Nehraje se ale přitom o málo. Jen legální agentury práce v Česku zaměstnávají čtvrt milionu lidí. Jejich prostřednictvím přitom často nalézají práci lidé se ztíženým uplatněním, například matky na mateřské dovolené nebo bývalí vězni.

Alžběta Vejvodová
•   Diskuze   •  

Polsko dnes a Hospodářské noviny 11.06.2016

Poláci nabízejí českým firmám dělníky z Ukrajiny. Varšava jim vydala pracovní povolení pro celý Schengen

Polské úřady vydaly tisícům Ukrajinců pracovní povolení platné v celém schengenském prostoru. Tamní pracovní agentury je nyní nabízejí českým firmám, některé to zvažují. Vláda sem chtěla nalákat na 500 ukrajinských expertů na IT, zájem ale projevil jen zlomek lidí.

Když se potkají šéfové českých továren, stočí se jejich řeč vždycky k tomu, že nemají dost lidí. Jinak tomu není ani v Moravskoslezském kraji, který trápí ve srovnání s ostatními regiony vyšší, téměř osmiprocentní nezaměstnanost. Rádi by si dovezli dělníky z Ukrajiny, to je ale velmi komplikované. Teď se před nimi objevila nová cesta, jak uniknout z nedostatku kovářů, zámečníků či soustružníků. Pomoc nabízejí polské agentury, jež mají v katalogu stovky Ukrajinců s povolením pracovat v zemích Schengenu, které jim v minulých letech vydala varšavská vláda.

"O možnosti polských agentur vím. Je to varianta, která se zdá být jednodušší a schůdnější z pohledu procedury náboru ukrajinských dělníků," říká personální ředitel Vojenského opravárenského podniku v Šenově u Nového Jičína Slavomír Bretz. A Ivo Lazecký, šéf výrobce součástí vagonů MSV Metal Studénka, dodává: "Bavíme se o tom s kolegy z okolních firem, situace není jednoduchá."

Že se polské agentury snaží nabízet ukrajinské dělníky, a využít tak zesílené poptávky českých firem, ví i majitel ostravské personální kanceláře Job-centrum Radovan Burkovič. „Zrovna mi do e-mailu přišla nabídka ke spolupráci, firma nabízí služby lidí z Ukrajiny s legálním povolením pracovat v zemích schengenského prostoru,“ tvrdí Burkovič, který působí i jako prezident Asociace pracovních agentur.

V oblasti agenturního zaměstnávání má on i jeho kolegové proti polské konkurenci nevýhodu - ze zákona totiž nemohou zaměstnávat lidi ze zemí mimo Evropskou unii. Polsko takové omezení nemá, navíc je Varšava v udílení pracovních povolení Ukrajincům pružnější než Praha. Pro tamní agentury jde o dobrý byznys, v Česku jsou vyšší platy než v Polsku, takže za umístění lidí na jih od hranice dostanou vyšší provizi.

Luboš Kreč - šéf domácího oddělení
•   Diskuze •  •   •odkaz Polsko dnes •   odkaz Hospodářské noviny   

Blesk 12.05.2016 05:01

V Česku roste počet mladých fluktuantů. Práci zbrkle mění hlavně absolventi

Stačí jen nepatrně lepší nabídka, aby dali výpověď a šli jinam. Mladí lidé a čerství absolventi těží z rekordně nízké nezaměstnanosti, kdy jim firmy v Česku nadbíhají. Málokdo z nich si ale uvědomuje, že stávající idyla může při nejbližší krizi rychle skončit.

Tuzemští zaměstnanci nikdy nepatřili k přeborníkům v častém střídání zaměstnání, v posledních letech se ale situace začíná měnit. Ekonomická situace se po krizovém období stabilizovala a počet pracovních míst roste, takže lidé začínají být náročnější, co se týče požadavků na svou práci. Tvrdí to alespoň agentury zprostředkovávající práci.
Například podle personální agentury Advantage Consulting nejsou výjimkou ani zaměstnanci, kteří na jedné pozici vydrží méně než rok. Nejčastěji je ke „zběhnutí“ zláká výhodnější nabídka jiné firmy, případně rychle zjistí, že je daná práce neoslovuje. Typické je to hlavně pro mladé lidi a absolventy, kteří často touží po velmi rychlém kariérním růstu.

Do půl roku pryč? Nic výjimečného
„Klidně odejdou třeba po půlroce. Je jim jedno, že se zavázali vytvořit tým a také naslibovali svým podřízeným, že je něco naučí, někam je profesně posunou,“ popisuje Olga Hyklová, majitelka zmíněné agentury. Podle ní mladí lidé často při prvním náznaku zklamání z práce jednají „netrpělivě a zbrkle“.
Potvrzuje to i prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. „Jde hodně o generační záležitost. Lidé, kteří jsou stále online a s telefonem v ruce, plánují kariéru na maximálně dva tři roky. A spíše zkoušejí, jestli je něco bude bavit. Hlavní věcí je pro ně výzva a změna,“ vysvětluje Burkovič.
Zároveň ale upozorňuje, že při sebemenším záchvěvu ekonomiky a úbytku pracovních míst se jim to může snadno vymstít. „Personalisté pak velmi důkladně zvažují, jestli investovat do někoho, u koho hrozí, že bude třeba během dvou let pryč,“ míní Burkovič.

Nečekané výdaje pro firmy
Dobře fungující ekonomika je druhým důvodem rostoucí fluktuace pracovníků. „V okamžiku, kdy máte zakázky a lidi potřebujete, je o ně boj poměrně velký,“ říká Burkovič. Firmy situaci řeší hlavně lepšími benefity a vyššími platy. „Jenže když se firmy začnou přebíjet penězi, rychle narazí na strop. Poměrně vysoké platy musí nabídnout i méně kvalifikovaným pracovníkům, což se zase nelíbí těm zkušenějším. Ti pak mají tendenci odcházet,“ dodává.
S velkou fluktuací svých lidí se potýká například Česká spořitelna. Až třetina zaměstnanců odchází z banky během dvou až pěti let. U pracovníků klientských poboček je to ještě výraznější – každý třetí odchází už během prvního roku. „Odchod kteréhokoliv zaměstnance, a už nováčka, nebo zkušeného experta či manažera, je vždy spojen s finančními i kapacitními náklady,“ řekl Blesk.cz Martin Grau, manažer náboru České spořitelny. Jde hlavně o výdaje spojené s obsazováním pozice novým kandidátem a předáváním znalostí a agendy.

Nadstandardní benefity lákají
Přesně opačnou zkušenost má mladoboleslavská Škoda Auto, která patří k největším zaměstnavatelům v zemi. „V průměru zde zaměstnanci pracují 13 let, máme však zaměstnance, kteří pracují ve firmě nepřetržitě i 25 a více let,“ uvedla mluvčí Jana Bahníková. Firma nabízí nadstandardní benefity, hlavně ze sociální oblasti, i štědré bonusy. Ty u zaměstnanců běžně dosahují až 70 tisíc korun za rok.
Právě nabízení benefitů a schopnost vycházet svým zaměstnancům vstříc je nejlepším způsobem, jak si zaměstnance udržet. Tvrdí to i TomᚠErvín Dombrovský ze společnosti LMC, která provozuje pracovní portály Jobs.cz a Práce.cz. Samotnou fluktuaci jako problém nevnímá.
„Já bych s pojmem fluktuanti úplně neoperoval. Dnes je tady velký tlak na zlepšování podmínek zaměstnanců a je na rozhodnutí každého jedince, kde chce pracovat. Je nesmyslné vázat je přísnými právními vztahy,“ říká Dombrovský, který hlavní problém vidí v malé pružnosti a nízkých mzdách u většiny pozic podstatné části českých firem a institucí.

David Budai
•   Diskuze   •   •odkaz deník Blesk •

Česká televize, Studio 6, pondělí 23.05.2016

Nedostatek brigádníků v létě




Reportហa rozhovor    

•   Diskuze   

Český rozhlas Plus, Radiofórum, pondělí 29.února 2016 12:33-13:00

Průmysl 4.0 a zaměstnanost


Co myslíte, nahradí nejpozději do dvaceti let velkou část úředníků roboti, jak předpokládají odborníci? Bojíte se, že kvůli automatizaci a digitalizaci přijdete o práci? Našimi hosty budou ekonom z Úřadu vlády Aleš Chmelař a prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. Moderuje Petr Dudek. Od 34.minuty.



•   Diskuze   

Události v regionech - Ostravsko, pátek 14.srpna 2015 18:00

Studenty na brigádách nahrazují senioři




Reportហ   

•   Diskuze   

Český rozhlas Radiožurnál, 13.srpna 2015 08:40 hod.

MPSV chce prosadit kvóty pro počet agenturních zaměstnanců ve firmách

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce regulovat počet agenturních zaměstnanců ve firmách. Ti by podle návrhu novely zákona o zaměstnanosti připravené úřadem mohli tvořit maximálně 15 % pracovníků. Kvóta, určující kolik může mít firma maximálně procent agenturních pracovníků, by mohla platit od pololetí příštího roku. Návrh by měla projednat vláda.

Podle ministerstva práce by v době rostoucí ekonomiky měla spíše vznikat stálá místa. A o to právě novela zákona usiluje. "Agenturní zaměstnávání je pouze dočasné. Proto je potřeba kvótami tento způsob zaměstnávání omezit. Některé firmy měly v minulosti až 80% agenturního personálu," říká Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.

Agenturní zaměstnávání, podle Radovana Burkoviče, prezidenta Asociace pracovních agentur, ale umožňuje větší flexibilitu firem. Pro mnoho zahraničních investorů je flexibilita velmi důležitá. Mluvčí továrny TPCA v Kolíně, Radek Kňava, se domnívá, že její omezování není dobrým signálem pro další investice v ČR a takové kvóty snižují konkurenceschopnost České republiky. Firma TPCA má 20% agenturních zaměstnanců.

V důsledku je agenturní zaměstnávání, podle Radovana Burkoviče, výhodné i pro zaměstnance. "Každý třetí agenturní zaměstnanec se v průběhu tří až pěti měsíců stává kmenovým zaměstnancem firmy," říká. A také mohou práci sehnat i lidé, kterým se delší dobu nedaří najít stálé místo.

Odbory u nás značně rozšířené užívání agenturních zaměstnanců dlouhodobě kritizují především z důvodu snadnějšího propouštění takových zaměstnanců. "Agenturní zaměstnávání je důležitým nástrojem flexibility firmy, který nám umožňuje pružně reagovat na výkyvy trhu a případné propady objednávek. Zavádění kvót by znamenalo komplikaci a výrazně snížilo flexibilitu firmy," sdělila mluvčí společnosti Bosch Barbora Schelová. Bosch zaměstnává dlouhodobě na pozicích montážních dělníků agenturní zaměstnance; jejich podíl se pohybuje kolem 20%.

Na nekalé praktiky v agenturním zaměstnávání upozorňovaly v minulosti odbory i neziskové organizace. Některé hovořily až o vykořisování. Na agentury se zaměřila inspekce práce. Kvůli porušování pravidel o povolení loni přišlo 330 subjektů. "Existují zaměstnavatelé, kteří objektivně potřebují zajišovat větší část svých personálních potřeb flexibilními nástroji. Zároveň nelze veškeré agentury práce paušálně považovat za subjekty, které porušují zákon či zneužívají své zaměstnance," říká mluvčí Hospodářské komory Lenka Vodná.

Michael Rozsypal, Jana Tupá
•   Diskuze   •   odkaz   •


O úskalích i výhodách agenturního zaměstnávání debatovali v Ranním Plusu Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů a Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur. Moderuje Michael Rozsypal.


IDnes.cz, Finance, pátek 31.červenec 2015

Na nekalé personální agentury jsou kontroly krátké, chystají se změny.

V Česku existují některé personální agentury, které využívají legislativní mezery a okrádají zaměstnance i stát o stovky milionů korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto připravilo novelu zákona o zaměstnanosti, která působení pracovních agentur významně mění.

Novela si dala za cíl přísnější regulaci agenturního zaměstnávání s cílem omezit nekalé praktiky některých z nich. Členy pracovní skupiny, která novelu chystala, byli vedle zástupců vlády, odborů a zaměstnavatelů také členové Asociace poskytovatelů personálních služeb včetně prezidentky Asociace Jaroslavy Rezlerové. Společně se shodli na celé řadě bodů, například na zpřísnění kontrol zaměřených na „zastřené“ agenturní zaměstnávání, jehož prostřednictvím se obchází legislativa a placení daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění, či na skládání kauce ze strany agentury jako pojistky pro případ obcházení zákona.

Patnáctiprocentní kvóty jsou omezující

„Nad rámec původně dohodnutých opatření ale návrh MPSV obsahoval dva zcela nové body, které nebyly na pracovní skupině diskutovány a které radikálně omezují výkon samotného agenturního zaměstnávání, omezují flexibilitu firem a naopak je nutí k obcházení zákona,“ říká Jiří Halbrštát ze společnosti ManpowerGroup, která je v oblasti agenturního zaměstnávání jedním z nejsilnějších hráčů na trhu.

Podíl agenturních zaměstnanců v ekonomicky aktivní populaci

„Jde o zavedení patnáctiprocentní kvóty na podíl agenturních zaměstnanců na celkovém počtu zaměstnanců a o omezení řetězení smluv na dobu určitou, které umožňuje pouze tři smlouvy za čtyři roky,“ vypočítává sporné body Halbrštát. Právě zákaz řetězení pracovních smluv údajně zcela popírá smysl agenturního zaměstnávání. Podle odborníků by přitom bylo dostačující, kdyby ministerstvo a další státní orgány trvaly na plnění povinností, které pracovním agenturám předepisuje současná legislativa.

Problémem je zastřené agenturní zaměstnávání

Jak uvádí Radovan Burkovič, prezident Asociace personálních agentur, více než 1 300 z celkového počtu asi 2 500 agentur své povinnosti neplní, a tudíž by jim ministerstvo či Generální ředitelství Úřadu práce mohlo odebrat povolení k činnosti. „Problém není současné agenturní zaměstnávání, které je už nyní doslova přeregulováno. Problémem je zastřené agenturní zaměstnávání, takzvané pseudoagentury,“ tvrdí Burkovič. Podle něj novela dopadne na legální agentury práce s povolením ministerstva, ale vůbec se nedotkne pseudoagentur. „Ty mohou vesele obchodovat s lidmi dál, na ně jsou kontroly krátké,“ tvrdí Burkovič.

Opatření by nemělo postihnout poctivé agentury

Podobný názor zastává i společnost Škoda Auto, která patří mezi největší klienty pracovních agentur. „Vítáme záměr zpřehlednit činnost agentur práce. Opatření by však v žádném případě neměla postihnout poctivé agentury práce a jejich zaměstnance, způsobit zvýšení přesunu agenturních zaměstnanců mezi jednotlivými agenturami a jednotlivým subjektům navýšit administrativní zátěž. Preferujeme samoregulaci nebo dohodu sociálních partnerů, v tomto případě zaměstnavatele a jeho odborové organizace, nad zákonnou regulací,“ uvedla Jana Bahníková z tiskového oddělení společnosti Škoda Auto.

Proč je potřebujeme? Firmy potřebují reagovat na sezonní výkyvy a nečekané nárůsty a poklesy zakázek. „Naše společnost využívá agenturní zaměstnance k zajištění stability standardní produkce i k vytváření rovnováhy v době konjunkturálních výkyvů. Nebo případně ke zvládání výjimečných úkolů, kde bývá zapotřebí dočasného navýšení stávajícího personálu,“ vysvětluje Jana Bahníková: „Nicméně dlouhodobě si udržujeme podíl agenturního personálu na maximálně deseti procentech stavu zaměstnanců. Navíc jsme v roce 2013 uzavřeli se sociálním partnerem, odbory KOVO, Chartu agenturního zaměstnávání, která zaručuje srovnatelné podmínky i pro agenturní personál i jejich zastupování odborovou organizací.“

Co je agenturní zaměstnávání

Jako zaměstnanec agentury práce se musíte smířit s tím, že vaše práce je časově omezená a dost nejistá. Firmy si vás najímají především při náhlých výkyvech ve výrobě. Řeší novou zakázku, tak si vás na čas „půjčí“, abyste kmenovým zaměstnancům například na tři měsíce, půl roku nebo na rok pomáhali. Loni našlo zaměstnání přes agenturu zhruba sto tisíc lidí.

Polovina sezonních míst by nevznikla

Pokud by firmy neměly možnost získat sezonní pracovníky přes agenturu, musely by hledat jiné formy. „Proto je lepší mít transparentní trh agentur práce, které budou fungovat podle jasných pravidel a budou důsledně kontrolovány. Aby agenturní práce nebyla zneužívána, než aby se buď nutily firmy k nelegálním formám práce, případně aby jim byla znemožněna flexibilita,“ je přesvědčen Jiří Halbrštát. Zavedení nových regulí by podle něj znamenalo ztrátu konkurenceschopnosti a rušení pracovních míst. „Navíc podle průzkumů by více než polovina těchto sezonních pracovních míst nevznikla, pokud by nemohla být limitována na dobu zakázky. Podle našich zkušeností se ale každý třetí agenturní zaměstnanec stává do roka kmenovým zaměstnancem. Je vždy lepší mít v životopise několik navazujících brigád než dva roky na úřadu práce,“ míní Jiří Halbrštát.

Ke změnám by mohlo dojít již od ledna 2016

„Skončilo připomínkové řízení k novele zákona o zaměstnanosti a nyní čekáme na nový návrh sporných paragrafů. Očekáváme, že nesmyslné kvóty, které situaci nijak neřeší a nemají žádný dopad na černý trh, budou vypuštěny a že najdeme shodu ohledně řetězení pracovních smluv,“ říká Jaroslava Rezlerová, prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb a generální ředitelka ManpowerGroup.

Ministerstvo práce připouští určité shody. „Cílem je najít shodu nad připravovanými změnami v oblasti agenturního zaměstnávání. Naší snahou je, aby novela zákona o zaměstnanosti vešla v platnost od 1. ledna 2016. Co se týče možných změn, pak z předběžných výsledků vypořádání došlých připomínek je obtížné najít shodu v oblasti zavedení povinných kvót, kdy jako vhodné řešení se jeví toto opatření v současné době neuplatňovat a dále je zejména se sociálními partnery diskutovat. Pokud se týká omezení řetězení smluv na dobu určitou, pak věříme, že v této oblasti k určité dohodě s našimi partnery dospějeme,“ uzavírá Miluše Trefancová z tiskového oddělení MPSV.

Eva Sovová, Lenka Brdková, spolupracovnice MF DNES
•   Diskuze   •   odkaz   •

BusinessInfo.cz, úterý 28.červenec 2015

Agenturní pracovník není nadávka. Firmy takto získávají i kvalitní profesionály.

Agenturní pracovník není nadávka. Firmy takto získávají i kvalitní profesionály. V českých firmách získali agenturní pracovníci nálepku zahraničních gastarbeiterů z těch nejnižších sociálních skupin a se špatnou znalostí jazyka. Tento způsob zaměstnávání však může být přínosem také u kvalifikovaných oborů, včetně menších firem.

Zaměstnavatelé v dobách, kdy jedinou jistotou je nejistota, hledají cesty, jak zabezpečit, aby na rychlé změny na trhu mohli rychle reagovat. Jedním ze způsobů, jak tento problém řešit, je zaměstnávání agenturních pracovníků. Nejedná se o novinku. První agentura práce vznikla v roce 1948 v USA. Tehdy se dva právníci ocitli při přípravě soudního procesu pod tlakem neúprosných uzávěrek. Nutně potřebovali dodatečnou administrativní sílu pro dokončení případu, jenže neměli čas na to, aby se ještě navíc zabývali vyhledáváním nových pracovníků. „Zjistili, že na trhu vlastně neexistuje společnost, která by takovéto potřeby firem dokázala řešit. Výsledkem bylo založení Manpoweru,“ vysvětluje Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup.

Agenturní pracovníci nejsou jen montážní dělníci

V představách značné části lidí existuje rovnítko mezi pojmy agenturní zaměstnanec a pracovník na výrobním pásu. Důsledkem mediálního obrazu této sféry, ale i práce neseriózních agentur, je často spojování agenturní činnosti s nelegálním zaměstnáváním. Agenturní pracovníci však mají ve firmách mnohem širší uplatnění. „Když se podívám na jejich skladbu v našem případě, tak je to asi 40 procent v průmyslu, zbytek jsou segmenty služeb a pak specializované oblasti – například IT, technici, specialisté ve finančních oborech, pracovníci v call centrech, skladníci a podobně,“ dodává Jaroslava Rezlerová.

Velmi silné segmenty pro agenturní zaměstnávání ve světě jsou stavebnictví a hotelnictví, v ČR si velké firmy zajišují flexibilitu lidských zdrojů pomocí sítě malých subdodavatelů. Typickým zákazníkem pracovní agentury je společnost, která má velké sezónní výkyvy v produkci. Z hlediska velikosti to jsou u nás nejčastěji velké zahraniční firmy. Důvodem ale není to, že by služba byla drahá a mohly si to dovolit pouze ony. Pro firmy má agenturní zaměstnávání výhodu nejenom ve flexibilitě náboru pracovníků, ale také v úsporách v personální oblasti. Personální agentury zajišují hromadné nábory v mnoha regionech, svozové autobusy, pomoc při přestěhování i shánění ubytování. Mají na starost mzdovou a personální agendu, zavádějí elektronické docházkové systémy nebo mají ve firmě svoje koordinátory a personalisty. Strojírenství je jedním ze dvou největších segmentů, které agenturní zaměstnávání využívají. Tím druhým jsou služby, speciálně servisní centra, call centra, záruční servis apod., kde hovoříme o tisících lidí.

Dva tisíce dělníků nebo jeden brigádník

Agenturní pracovníci přitom nejsou jen doménou velkých firem, které potřebují pokrýt najednou stovky míst. „Pracujeme i pro malé firmy. Například pro jednu malou nástrojárnu v Kolíně, kterou provozuje majitel ve své garáži u rodinného domku. Když má více zakázek, tak potřebuje výpomoc. Neví ale, kde by našel čas obvolávat brigádníky a hlavně neví, jak se zpracovávají mzdy, jak má zaměstnance přihlásit na úřad,“ vysvětluje Jaroslava Rezlerová. Podobně využívají agenturní brigádníky také spolumajitelé malé tiskárny v Ústí nad Labem, kteří se po většinu roku vystačí sami. Když ale získali zakázku na tisk deseti tisíc katalogů, které museli mít zkompletované a vyexpedované během jednoho týdne, zajistili si tímto způsobem během několika hodin pět brigádníků na kompletování archů a skládání hotových brožur na paletu.

Agenturní pracovníci se přitom neuplatňují jen pro manuální práci. V posledních letech roste zájem o externí programátory, které si najme firma pouze na konkrétní projekt. Lidé z IT si na jednu stranu rádi přivydělají vedle současného zaměstnání a jsou vděční za to, že mohou získat novou zkušenost na zajímavém projektu. Na druhou stranu si však často práci aktivně nehledají. Pro firmy tak může být problém, jak je oslovit. Vybudovat si databázi lidí v různých oborech je totiž velmi náročná práce. Znamená to neustálé procházení databází, sbírání kontaktů na LinkedIn a Facebooku, oslovování známých, jestli nemají známé, kteří by se mohli hodit atd. Zejména malí podnikatelé na to nemají čas. Proto je agenturní zaměstnávání často přínosnější právě pro malé firmy, než pro ty velké. „Ve velké firmě je tým personalistů, kteří se na tuto oblast specializují, ale podnikatel musí řešit zakázky, prodávat, organizovat a ne trávit večery zadáváním inzerátů na internet,“ podotýká Jaroslava Rezlerová.

Omezení agenturních pracovníků firmy nechtějí

V souvislosti s chystanou novelou zákona o agenturním zaměstnávání, v jejímž rámci chce ministerstvo práce a sociálních věcí stanovit patnáctiprocentní kvótu pro podíl agenturních zaměstnanců v podniku a zakázat řetězení smluv, se brání nejenom personální agentury, ale také firmy z řady oborů. „Agenturní zaměstnávání je barometrem ekonomického růstu a zároveň nutným nástrojem k tomu, aby se firmy uměly s růsty a propady vyrovnávat. Pokud nemají možnost zaměstnávat určité profese dočasně a flexibilně, většinou jsou s vytvořením nových pracovních míst velmi opatrné,“ upozorňuje Hana Púllová, ředitelka personální společnosti Randstad. „V nezaměstnanosti, zejména dlouhodobé, lidé velmi rychle ztrácejí pracovní návyky. Je proto důležité, aby měli co nejširší spektrum možností, jak práci v co nejkratším čase najít. Agenturní práce je jednou z těchto možností – pokud ji omezíme, ztížíme tím řadě lidí rychlejší návrat do práce a zároveň zatížíme státní kasu vyplácením dávek v nezaměstnanosti,“ dodává Hana Púllová.

Proti zpřísňování se staví i Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP). „Začínáme podléhat lehké hysterii, v rámci které vidíme v agenturním zaměstnávání největšího nepřítele trhu práce. Přitom se jedná všude v Evropě o flexibilní nástroj pracovního trhu,“ říká Karel Havlíček, předseda AMSP. „Veškeré finanční zatížení pracovních agentur dalšími poplatky se negativně promítlo v ceně, za kterou agentury na trhu práce své služby nabízí. To v konečném důsledku může přinést pokles mezd agenturních zaměstnanců,“ upozorňuje TomᚠLukeš, tajemník Asociace českých nábytkářů. Podle jeho slov některé nábytkářské firmy agenturní zaměstnance využívají. „Jedná se většinou o větší společnosti nebo společnosti středně velké,“ dodává TomᚠLukeš.

Namísto zpřísňování podmínek pro seriózní agentury žádají firmy z oboru postihy neseriózních nebo pololegálních agentur. „Podle ministerstva práce a sociálních věcí navržené regulace a finanční kauce pro poctivé agentury práce totálně ignorují problém s nelegály a pseudoagenturami. Proti nim necílí žádné z nich. Natožpak proti firmám, které si pseudoagentury objednávají a tím podporují obchodníky s lidmi,“ zdůrazňuje Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur (APA).

Hledání nových pracovníků je nákladné

Výběr nových zaměstnanců navíc bývá pro firmu drahý. Náklady na přijetí nového pracovníka se totiž rovnají zhruba ročnímu platu předchůdce, po kterém se místo uvolnilo. Do těchto čísel je započítána nejen personální inzerce, ale například také zapracování, školení, čas pracovníků dané firmy vynaložený na celý proces, riziko, že zaměstnanec odejde ve zkušební době a podobně. Nový zaměstnanec většinou nezačne být efektivní v době kratší než tři měsíce. Do nákladů je nutné započítat také odstupné na základě propuštění z důvodů nadbytečnosti nebo organizačních změn, pokud se firma s pracovníkem v budoucnu musí rozloučit. Výhodou agenturních pracovníků je jejich flexibilita v této oblasti, zejména u krátkodobých zakázek nebo v oborech, kde jsou časté výkyvy. Agenturní pracovníci jsou totiž sjednáni na dobu určitou. To je jejich výhoda oproti klasickým zaměstnancům, kteří jsou zákonem lépe chráněni a zaměstnavatel jim musí platit i v době, kdy pro ně nemá práci.

„Agenturní zaměstnanci jsou vlastně rezervou, která firmu uchrání v době propadu výroby nebo jí pomůže, když nastane boom. Jsou výhodní i pro realizaci různých jednorázových projektů, kdy se zaměstnavateli nevyplatí držet ve stálém poměru člověka, kterého využije jednou za rok či ještě déle,“ charakterizuje Jaroslava Rezlerová. Rozhodně ale nejde o pracovníky na jedno použití. Řada firem považuje agenturní pracovníky za nejlepší zdroj budoucích stálých zaměstnanců. Má čas si je vyzkoušet. V Evropě dnes asi každý třetí agenturní zaměstnanec získá do dvou let stálou práci.

Dalibor Dostál
•   Diskuze   •   odkaz   •

Česká televize, pořad Dobré ráno, pondělí 20.červenec 2015

Rady k letním brigádám - zdanění.




Rozhovor 1. část     Rozhovor 2. část    

•   Diskuze   

ČTK, pondělí 06.červenec 2015

Brigád je letos více, většina je ale rozebraná.

Praha - Brigád a stáží je letos více než loni. Před začátkem léta nabízely firmy více než 25 tisíc míst, v průměru se na jednu pozici hlásilo třicet zájemců. V posledních letech se na letní práce hlásí méně studentů, zájem mají spíše dlouhodobě nezaměstnaní a živnostníci.

Zájemci o letní brigádu mají poslední možnost nějakou získat. Většina míst je už k prvnímu červencovému víkendu rozebraná a v celé zemi je na tento měsíc volných pouze pět tisíc míst. Ve velkých městech se brigádníci nejčastěji uplatní ve službách a logistice, v regionech převažují manuální práce. "Brigádníci mohou pomáhat při montážích, mohou vykonávat manipulační práce v hypermarketu, mohou pracovat v potravinářských podnicích, zejména ve výrobě nápojů a zpracování ovoce a zeleniny, v různých skladech a na stavbách, mohou dělat zahradnické práce, roznos letáku, pasivní telemarketing či mýt okna. Nakonec si své pracovníky najde většina brigád," řekl prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. Další možností přivýdělku pro studenty jsou stáže, při kterých navíc mohou získat i praxi v oboru. Firmy jich letos vypsaly dvakrát více než minulý rok. Přesto není jednoduché takovou stហsehnat, podle Fondu dalšího vzdělávání uspěje teď v létě každý druhý.

Člověka bez smlouvy odhalí inspektoři snadno

Přes léto také častěji chodí inspektoři práce. Minulý rok odhalili touto dobou přes dva tisíce lidí zaměstnaných bez smlouvy a rozdali pokuty za 312 milionů korun. Nejčastěji pracovali takzvaně na černo právě brigádníci. Podle ministerstva práce a sociálních věcí podnikatelé často zneužívají dohodu o provedení práce, kvůli čemu stát přichází nejenom o peníze na daních, ale i na zdravotním a sociálním pojištění. Přitom na tuto dohodu může zaměstnanec pracovat jen 300 hodin ročně a z příjmu maximálně deset tisíc korun měsíčně neodvádět žádné pojištění. Lidé však často pracují mnohem víc a také si víc vydělají. Ministerstvo to chce změnit a nechat tuto možnost jen studentům.

Inspirací Slovensko

"Inspirujeme se mimo jiné na Slovensku, kde šli velmi tvrdě proti těmto dohodám a to tak, že je v podstatě zrušili," řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Další možností, jak tento problém řešit, je zavedení registru všech uzavřených dohod nebo evidence odpracovaných hodin u každého brigádníka. To se však nelíbí podnikatelům. "Výhoda těchto smluv je v tom, že umožňuje firmám rychle reagovat na výkyvy v zakázkách, to znamená, že mohou rychle lidi nabrat a rychle je propustit," řekla Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků. Podle ní stačí už zavedené kontroly inspektorů práce, které prohřešky pravidelně odhalují.

ČT24
•   Diskuze   •   odkaz   •

BusinessInfo.cz, pondělí 08.červen 2015

Desatero agenturního zaměstnávání.

Desatero agenturního zaměstnávání - Asociace pracovních agentur (APA), člen Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR), zpracovala analýzu a axiomy agenturního zaměstnávání.

1. Agenturní zaměstnávání je 25 let opravdu jediným reálně fungujícím flexibilním nástrojem pracovního trhu v ČR.

Využívají ho denně jak firmy, které potřebují rychle měnit počty zaměstnanců podle zakázek, tak zaměstnanci, kterým tento způsob výdělku vyhovuje. Prázdné řeči politiků a úředníků o podpoře flexibility a zkrácených úvazků jsou jen utrácením evropských či veřejných prostředků. Rozsah agenturního zaměstnávání v ČR je 0,7% z celkového počtu zaměstnanců. V Evropě je pětinásobný, 3,5%. V celé Evropě se volá po vyšší flexibilitě a podpoře krátkodobých úvazků, Evropská komise deklaruje, že agenturní zaměstnávání je přínosným a pevným prvkem trhu práce.

Je důvod agenturní zaměstnávání podporovat, ne regulovat, nahrává to černému trhu.

Důkaz: Zákon o zaměstnanosti §§58-66, Zákoník práce §§307a-309, Zákon o zaměstnanosti §§58-66, portál MPSV.cz část zprostředkovatelny práce, portál Justice.cz, statistiky MPSV a Generálního ředitelství Úřadu práce 2008-2014 o umísování uchazečů o práci a zprostředkování plus dočasném přidělování agenturních zaměstnanců.

2. Agentury práce významně snižují nezaměstnanost v ČR, ročně zaměstnají čtvrt milionu lidí.

Úspěšně zvyšují zaměstnanost v regionech, jejich prostřednictvím nezaměstnaní nachází trvalé pracovní poměry u klientů agentur z řad firem. Velkou skupinou agenturních zaměstnanců jsou těžko umístitelní lidé, kteří jsou po výkonu trestu, problémech s návykovými látkami, mají exekuce na mzdy a u běžných zaměstnavatelů práci nenajdou. V agenturách práce cíleně pracují také studenti na brigádách, čerství absolventi SŠ a VŠ bez praxe, maminky na rodičovské dovolené, důchodci invalidní i starobní, lidé hledající přivýdělek v druhém zaměstnání.

Zvyšme regulaci agentur práce a rázem můžeme mít 750 tis. nezaměstnaných a černý pracovní trh. Stát přijde o daně a pojistné.

Důkaz: statistiky MPSV a GŘ ÚP 2008-2014 o umísování uchazečů o práci a zprostředkování plus dočasném přidělování agenturních zaměstnanců.

3. Agentury práce jsou významným lokálním zaměstnavatelem, celkem se o jejich provoz stará 17.000 kmenových zaměstnanců.

V průměru se o provoz agentury práce stará mimo majitele dalších 9 osob na pozicích dispečerů, personalistů, mzdových účetních, ekonomů, psychologů a dalších specializovaných profesí. Jejich mzdy překračují celorepublikový průměr.

Zvyšme regulaci agentur práce a 17 tis. specializovaných osob může ztratit práci. Stát přijde o daně a pojistné.

Důkaz: statistiky MPSV a GŘ ÚP 2005-2015 o počtu agentur práce, portál MPSV.cz část zprostředkovatelny práce, portál Justice.cz, statistiky o členech APA a APPS.

4. Agentury práce jsou významným zaměstnavatelem žen, hodně žen je i vede nebo vlastní.

V průměru se o provoz agentury práce stará více žen než mužů, nacházejí zde uplatnění i na částečných pracovních úvazcích nebo v době rodičovské dovolené. Je to dáno charakterem profesí i převážně administrativními pracemi v kancelářích. Proto je často nacházíme ve vedení nebo jsou majitelkami či spolumajitelkami v případě rodinných firem.

Zvyšme jejich regulaci a rázem můžeme mít více nezaměstnaných žen i celé rodiny v problémech. Stát přijde o daně a pojistné, tratí na dávkách.

Důkaz: statistiky MPSV a GŘ ÚP 2005-2015 o počtu agentur práce, portál MPSV.cz část zprostředkovatelny práce, portál Justice.cz, statistiky o členech APA a APPS.

5. Agentury práce i jejich odpovědní zástupci podléhají každé 3 roky pravidelné kontrole GŘ ÚP při žádosti o obnovu povolení, není žádný důvod ke zpřísňování.

Neexistuje v ČR obor, kde musíte každé 3 roky znovu žádat o povolení, dokládat ho všemi ověřenými listinami a procházet kontrolou MV ČR a MPSV. Většina agentur práce už za 12 let, od doby platnosti novely Zákona o zaměstnanosti, prošla takovou kontrolou 4x. A pokaždé je přísnější podle nových regulí. Jen správní poplatek za vystavení povolení zdražil z 1 tisíce Kč až na 50 tisíc (dle rozsahu povolení).

Zaveďme nové regulace, zvyšme finanční náročnost kaucemi, povinným zaměstnáváním odpovědných zástupců a černý trh zajásá. Bude méně legálních agentur práce, stát přijde o daně a pojistné.

Důkaz: Zákon o zaměstnanosti §§58-66, portál MPSV.cz část zprostředkovatelny práce.

6. Agentury práce jsou od roku 2007 nejkontrolovanějšími firmami s výbornými výsledky, ročně jich SÚIP zkontroluje 1/3, tedy okolo 500, a najde jen pár pochybení.

Už 8 let je vždy hlavním úkolem SÚIP kontrola agentur práce. V roce 2013 SÚIP provedl 567 kontrol u 1.588 agentur práce, pochybení shledal jen u 15 z nich, tj. 1% celkového počtu. V roce 2014 SÚIP provedl 524 kontrol u 1.645 agentur práce, pochybení shledal jen u 70 z nich, tj. 4% celkového počtu. Na většině pochybení se ovšem zcela beztrestně podílela objednávající firma, když zatajila agentuře práce srovnatelné mzdové podmínky svých zaměstnanců.

Legální agentury práce nejsou problém, problém je černý trh práce a pseudoagentury. Jen o nich jsou kauzy v médiích, jen tyto páchají nelegálnosti prakticky ze 100%. A beztrestnost objednavatelů k tomu jen vybízí.

Důkaz: výroční zprávy SÚIP 2013+2014, opakovaná vystoupení zástupců MPSV na konferencích, statistiky MPSV a GŘ ÚP 2005-2015 o počtu agentur práce.

7. Pseudoagentury jsou díky Zákonu o zaměstnanosti o 50% levnější než legální agentury práce.

Ten zakazuje při dočasném přidělování agenturním zaměstnancům uzavírat Dohody o provedení práce, do 10 tis. Kč výdělku měsíčně bez pojistného. Pseudoagentury je uzavírají, pseudagenturní zaměstnanec má o 11% vyšší čistý výdělek. Agentura práce nesmí s firmou uzavřít Smlouvu o dílo, pseudoagentury je uzavírají. Díky kombinaci DPP a SoD ušetří firma objednáním pseudoagentury 34% na odvodech z mezd, o 11% sníží hrubé mzdy, neplatí dovolenou, nemocenskou. Tím v součtu ušetří 50% mzdových nákladů. Legální agentury práce a agenturní zaměstnanci jsou už 11 let zákonem diskriminovány a nedokáží pseudoagenturám konkurovat. Navíc Zákon o zaměstnanosti nepostihuje firmy, objednávající pseudoagentury.

Problém je systémová diskriminace legálních agentur práce zákonem. Umožňuje zastřené agenturní zaměstnávání, kdy vydělá firma, pseudoagenturní zaměstnanec i pseudoagentura. Legální agentury práce přicházejí o zakázky, stát o daně a pojistné.

Důkaz: Zákon o zaměstnanosti §66, Zákoník práce §§307a až 309, Zákon o dani z příjmu, Zákon o sociálním a zdravotním pojištění.

8. Počet agentur práce v ČR je vyhovující, je jich v poměru i celkově méně, než v sousedním Německu.

Počet agentur práce v ČR je v průměru 1.700. V roce 2013 jich bylo v ČR s 10 miliony obyvatel 1.588, v Německu s 80 miliony obyvatel 18.000. Tedy v ČR s 8x méně obyvateli bylo 11x méně agentur práce. Agentury práce jsou rozprostřeny ve 14 krajích ČR, většina působí jen lokálně nebo se úzce specializuje na část trhu práce (např. zdravotní sestry, brigády studentům, au pair).

Neregulujme počet agentur práce, trh už je reguluje sám a dobře. Nenahrávejme monopolům a černému trhu.

Důkaz: statistiky MPSV a GŘ ÚP 2005-2014 o vývoji počtu agentur práce, časopis Českomoravské konfederace odborových svazů Sondy Revue 2/2015, Spolkový úřad práce SRN (BundesagenturfurArbeit).

9. Počet agentur práce v ČR může MV ČR a MPSV ČR ihned snížit o 1/3, když nebude stále vydávat povolení agenturám práce, neplnícím povinnosti ve Sbírce listin Obchodního rejstříku.

Projekt Transparentní agentura práce, který dělala od září 2014 do dubna 2015 Asociace pracovních agentur podle veřejných rejstříků, vedených MPSV ČR a MSp ČR, odhalil 525 agentur práce, které povinnost dlouhodobě neplní. Hodně z nich 10 a více let. Přesto je každé tři roky při obnově povolení považuje MV ČR za spolehlivé a prověřené a MPSV jim vydává povolení k činnosti. A nechtějí to změnit.

Nevymýšlejme nová omezení, důsledně trvejme na plnění nynějších povinností, to stačí.

Důkaz: portál MPSV.cz část zprostředkovatelny práce, portál Justice.cz, Projekt Transparentní agentura práce a 525 datovou schránkou odeslaných udání současně místně příslušnému Obchodnímu rejstříku soudu, Finančnímu úřadu a Oblastnímu Inspektorátu Práce.

10. Počet agentur práce v ČR může MPSV ČR ihned snížit o 1/3, když bude odebírat povolení dle §59 ZoZ, což už 10 let nedělá.

Počet agentur práce, které jsou povinny každoročně podávat hlášení o své činnosti, je v průměru 2.299. Povinnost neplní v průměru 824 z nich. Při prvním prohřešku může GŘ ÚP (dříve MPSV), udělit pokutu až 50 tis. Kč, při opakování odebrat povolení k činnosti. MPSV to do roku 2012 nedělalo vůbec, GŘ ÚP s tím teprve začíná.

Nevymýšlejme nová omezení, důsledně trvejme na plnění nynějších povinností, to stačí.

Důkaz: statistiky MPSV 2008-2012 o plnění informační povinnosti agenturami práce.

Statistiky zaměstnanosti v agenturách práce 2008 – 2014
Rok - Celkem počet volných míst - Celkem počet umístěných osob - Celkem počet zaměstnanců přidělených k uživateli
(dle § 59 odst. 2 písm. a + b + c zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti)
2008 - 198 382 - 84 553 - 230 455
2009 - 94 592 - 44 722 - 164 507
2010 - 94 550 - 51 021 - 195 586
2011 - 69 195 - 69 311 - 172 069
2012 - 108 391 - 44 790 - 197 144
2013 - 115 189 - 50 228 - 223 912
2014 - 130 237 - 57 820 - 261 819
Průměr - 115 791 - 57 492 - 206 499.

Počet vydaných povolení agenturám práce v ČR 2005 – 2015 (povolení jsou jen 3letá)
Rok (k datu) - Počet agentur práce v ČR dle MPSV
31.12.2005 - 1 147
31.12.2006 - 1 510
31.12.2007 - 1 811
31.12.2008 - 2 228
31.12.2009 - 2 214
31.12.2010 - 1 714
31.12.2011 - 1 307
31.12.2012 - 1 483
31.12.2013 - 1 588
18.8.2014 - 1 645
23.2.2015 - 1 585
Průměr - 1 740.

Počet agentur práce, plnících a neplnících informační povinnost v letech 2008 - 2012
Rok - Počet AP, které měly v daném roce podat přehled o činnost - Počet AP, které ho podaly - Počet AP, které ho nepodaly
2008 - 2 587 - 1 780 - 807
2009 - 2 579 - 1 743 - 836
2010 - 2 474 - 1 488 - 986
2011 - 2 012 - 1 256 - 756
2012 - 1 844 - 1 108 - 736
Průměr - 2 299 - 1 475 - 824.

Axiomy:

1. Veřejnost se na základě mediálních kauz a prezentací politiků mylně domnívá, že agenturní zaměstnávání je problém.
Veškeré negativní jevy se přitom odehrávají v šedé zóně pseudoagentur, které legálními pracovními agenturami nejsou a pouze tak vystupují. Na jejich činnost je státní moc krátká a neumí je z trhu eliminovat. Místo toho se cílí na legální agentury práce, které prochází kontrolami státu bez problémů.

2. Rozsah agenturního zaměstnávání v ČR je 0,7% z celkového počtu zaměstnanců. Evropský průměr je přitom 1,7%, nicméně v některých zemích je ažpětinásobný.
V celé Evropě se volá po vyšší flexibilitě a podpoře krátkodobých úvazků, Evropská komise deklaruje, že agenturní zaměstnávání je přínosným a pevným prvkem trhu práce. Přesto naši úředníci a politici jedou proti proudu a agenturní zaměstnávání zašlapávají do země.

3. Zdaleka už neplatí, že agenturní zaměstnanec je pro firmu levnější než stálý zaměstnanec na pracovní poměr. Právě naopak, často bývá dražší.
Ale pro firmy je čím dál tím více rozhodující právě ona flexibilita agenturního zaměstnávání, které dávají předost před porovnáním výdajů. Agenturní zaměstnanci jsou velmi dobře stávajícími zákony chráněni a mají srovnatelné nebo často i vyšší mzdy, než stálí zaměstnanci.

4. Agenturní zaměstnávání významně přispívá ke snížení švarcsystému, který se stal nešvarem českého trhu práce.
Agenturním zaměstnáváním získá firma legální formu flexibilního zaměstnávání a nemá tak potřebu „zaměstnávat“ OSVČ na živnostenský list.

5. Agenturní zaměstnání je už v současné podobě velmi silně regulováno. Jeho další regulací dojde k významnému posílení šedé a černé ekonomické zóny.
Zvýší se podíl nelegálního trhu práce, kde více a více lidí bude pracovat na černo, bez smluv a pojištění.

Autoři článku: Ing. René Kuchár, člen Výboru Asociace pracovních agentur a Ing. Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur
•   Diskuze   •   odkaz   •

BusinessInfo.cz, pondělí 08.červen 2015

AMSP ČR k regulaci pracovních agentur.

Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) považuje návrh na další regulaci pracovních agentur za špatný a současně vyzývá, aby stát začal neprodleně postihovat zastřené agenturní zaměstnávání přes tzv. pseudoagentury, které jsou největším problémem oboru. Tento stav poškozuje zejména malé a střední agentury práce vlastněné českými majiteli.

AMSP ČR zásadně nesouhlasí s návrhem další regulace agentur práce. Považuje to za zcela chybný krok, který pouze nahrává černému trhu. Návrh nové regulace přináší 12 tezí legislativních změn, které regulují již tak přeregulované agenturní zaměstnávání. Nesouhlas vyjadřujeme k těmto změnám:
- Kauce 500 tis. Kč, kterou musí každá agentura složit, pokud chce podnikat
- Zvýšení poplatku za povolení k agenturnímu zaměstnávání
- Odpovědný zástupce musí být zaměstnancem agentury na pracovní smlouvu
- Zákaz řetězení pracovních smluv u agenturních zaměstnanců
- Kvóty pro odběratele agenturních zaměstnanců na jejich počet.

Rozsah agenturního zaměstnávání v ČR je 0,7% z celkového počtu zaměstnanců, což je výrazně menší podíl než v poměrně silně regulované EU, kde se pohybuje v průměru 1,7%. Sama Evropská komise deklaruje, že agenturní zaměstnávání je přínosným a pevným prvkem trhu práce. Agentury práce v ČR ročně zaměstnají čtvrt milionu lidí, přičemž velkou skupinou agenturních zaměstnanců jsou nejen studenti, maminky na rodičovské dovolené, osoby 50+, ale i těžko umístitelní lidé, kteří jsou po výkonu trestu, problémech s návykovými látkami, mají exekuce na mzdy a u běžných zaměstnavatelů práci nenajdou. Agentury práce přitom podléhají každé tři roky pravidelné kontrole GŘ ÚP při žádosti o obnovu povolení a jsou v každoročním pravidelném plánu kontrol inspektorátů práce v celé ČR. Za roky 2013 a 2014 jich inspekce práce zkontrolovala 1.091, tj. 2/3 celkového počtu, pochybení našla jen u 85 z nich.

Problém, který skutečně vzniká, jsou tzv. pseudoagentury, které jsou až o 50% levnější než legální agentury práce

Zákon o zaměstnanosti totiž zakazuje při dočasném přidělování agenturním zaměstnancům uzavírat Dohody o provedení práce. Pseudoagentury je přesto uzavírají, čímž má pseudagenturní zaměstnanec o 11% vyšší čistý výdělek. Agentura práce nesmí s firmou uzavřít Smlouvu o dílo, pseudoagentury je standardně uzavírají. Díky kombinaci DPP a Smlouvy o dílo ušetří firma objednáním pseudoagentury 34% na odvodech z mezd, o 11% sníží hrubé mzdy, neplatí dovolenou ani nemocenskou. Tím v součtu ušetří až 50% mzdových nákladů.

Tolik diskutovaný počet agentur práce v ČR může MV ČR a MPSV ČR ihned snížit až o 1/3, pokud nebude nadále vydávat povolení agenturám práce, neplnícím povinnosti ve Sbírce listin Obchodního rejstříku. Projekt Transparentní agentura práce, který dělala od září 2014 do dubna 2015 Asociace pracovních agentur podle veřejných rejstříků, vedených MPSV ČR a MSp ČR, odhalil 525 agentur práce, které své povinnosti dlouhodobě neplní. Přesto je každé tři roky při obnově povolení považuje MV ČR za spolehlivé a prověřené a MPSV jim vydává další povolení k činnosti. Počet agentur práce, které jsou povinny každoročně podávat hlášení o své činnosti, je v průměru 2.299. Povinnost neplní v průměru 824 z nich.

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR k tomu dodává: Začínáme podléhat lehké hysterii, v rámci které vidíme v agenturním zaměstnávání největšího nepřítele trhu práce. Přitom se jedná všude v Evropě o flexibilní nástroj pracovního trhu. Využívají ho jak firmy, které potřebují rychle měnit počty zaměstnanců podle zakázek, tak zaměstnanci, kterým tento způsob výdělku vyhovuje. Redukce podpory agenturního zaměstnávání a zvýšení regulací pouze posílí nelegální zaměstnávání, včetně tolik diskutovaného švarcsystému. Místo toho, abychom posílili kontroly vůči pseudoagenturám, které celý systém zneužívají, tak zkomplikujeme situaci těm poctivým.“

Ing. Radovan Burkovič, člen Výboru a prezident Asociace pracovních agentur (APA), která je rovněž členem Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR uvádí: “Členové a zástupci Asociace pracovních agentur jsou hluboce frustrováni zbytečným, 2,5 roku trvajícím jednáním Pracovní skupiny k agenturnímu zaměstnávání RHSD na MPSV (tripartita). Jako by vůbec neexistovalo, jako bychom nejednali 2,5 roku se zástupci MPSV, Generálním ředitelstvím Úřadu práce, MV ČR, odboráři a Svazem průmyslu a dopravy ČR o omezení nelegálního trhu práce. MPSV navržené regulace a finanční kauce pro poctivé agentury práce totálně ignorují problém s nelegály a pseudoagenturami. Proti nim necílí žádné z nich. Natožpak proti firmám, které si pseudoagentury objednávají a tím podporují obchodníky s lidmi. Členové APA volají po demisi odpovědných osob MPSV. Není přece dále možné, aby MPSV 10 let pravidelně opakovaným omezováním legálních agentur práce otevřeně podporovalo kriminální živly. Ptáme se – jde o nekompetenci MPSV, záměr zlikvidovat legální trh práce nebo přímo korupci?"

•   Diskuze   •   odkaz   •

ČTK, neděle 07.červen 2015

Poptávka po brigádnících v Moravskoslezském kraji vzrostla.

Možností sehnat na léto brigádu v Moravskoslezském kraji oproti loňsku výrazně přibylo. Více příležitosti mají i studenti, navíc stoupla mzda. Větší šance sehnat brigádu přitom bude v druhé polovině prázdnin. ČTK to řekl jednatel pracovní agentury JOB-centrum Ostrava a prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Oživení se na trhu projevilo už počátkem roku, zvýšila se poptávka po brigádnících a přibyla nabídka brigád. "Stoupají také mzdy brigádníků. Firmy, když vidí, že nedokážou toho člověka sehnat, tak, by teda se skřípěním zubů, se snaží trošku přidat," řekl Burkovič. Za hodinu práce se podle něj brigádníkům v Česku platí průměrně 70 až 75 korun. V Moravskoslezském kraji je běžná brigádní mzda 65 korun. "Málokdy se najdou větší nabídky z jednoho prostého důvodu. Bývají to jenom krátkodobé věci, třeba vykládka kamionu na tři čtyři hodiny nebo něco, kde tu firmu vyšší mzda nebolí a kde potřebuje opravdu rychle a nutně lidi," řekl jednatel.

Uvedl, že brigádníky nabírají velké strojírenské či hutní podniky i montážní firmy z oblasti automobilového průmyslu. Poptávky jsou po dlouhodobých brigádnících na dva tři měsíce, i brigádnících na krátkou dobu, studentech na léto či víkendy. Větší šance sehnat brigádu podle Burkoviče bude v druhé polovině prázdnin. V té první polovině si chce vydělat více lidí, tak aby ještě měli o prázdninách čas si vydělaných peněz užít. "Očekáváme první velkou poptávku ze strany studentů už teď začátkem června, protože skončily maturity, takže předpokládáme, že čtvráci se vrhnou do práce, aby si ještě před prázdninami něco vydělali a pak si mohli užívat," řekl.

V polovině června přibudou studenti, jimž skončí zkoušková období, a od 1. července středoškoláci z prvních až třetích ročníků. "Tam bude největší poptávka, tam se všechny ty tři proudy střetnou a bude asi přechodně týden 14 dnů brigád nedostatek," řekl Burkovič s tím, že v srpnu už bude zase brigád dost. Na začátku září, až studenti nastoupí do škol a na některé chmelové brigády, pak nabídka brigád převýší poptávku.
Burkovič řekl, že studenti mohou najít brigády od rozdávání letáků přes počítání dopravy, práce pro zahradní a stavební firmy až po potravinářství či pivovary. Velkou konkurencí pro studenty jsou ale nezaměstnaní a důchodci.

Mluvčí hutního podniku ArcelorMittal Ostrava Barbora Černá Dvořáková řekla, že firma počítá na léto asi s 50 brigádníky. "Jde hlavně o výpomoc na provozech, kde budou provádět jednoduché činnosti ve výrobě, proto přijímáme pouze studenty VŠ a SŠ nad 18 let z technických oborů," uvedla.

Také Třinecké železárny přijímají na letní brigády zejména studenty středních a vysokých škol s technickým zaměřením. "Ročně v průměru absolvuje i v dceřiných společnostech v areálu v Třinci brigádu přibližně stovka studentů. Letos předpokládáme trochu vyšší počet," uvedla mluvčí železáren Petra Jurásková.

Ostravský pivovar Ostravar bude přijímat brigádníky do stáčírenských provozů a logistiky. "Každý týden budeme navíc potřebovat přibližně 12 lidí. Práce je vhodná pro studenty, musí být pochopitelně starší 18 let," uvedl vrchní sládek pivovaru Ostravar Roman Richter.

Brigádníky bude nabírat také Plzeňský Prazdroj. Pro letní brigádu do výroby i administrativy chce přijmout stovku lidí, z čehož kolem 30 do nošovického pivovaru Radegast, uvedla mluvčí Prazdroje Kateřina Krásová.

Vlastimil Vyplel
•   Diskuze   

Lidové noviny, Ekonomika, 02.červen 2015

Stát přiškrcuje byznys agentur.

Návrh na zavedení kvót a kaucí pobouřil agentury práce. Tvrdí, že hrozí nárůst nelegálního zaměstnávání. (celý článek viz odkaz v pdf)

Miroslav Petr
•   Diskuze   •   odkaz   •

Dobré ráno, Česká televize, středa 27.květen 2015

Dobré ráno s Českou televizí - letní brigády

Prezident APA byl hostem pořadu Dobré ráno s Českou televizí na téma agenturní zaměstnávání a letní brigády.




Rozhovor 1. část     Rozhovor 2. část     Rozhovor 3. část

Chat pozvané osobnosti Dobrého rána s Českou televizí - Ing. Radovan Burkovič – prezident Asociace pracovních agentur a jednatel pracovní agentury, záznam chatu ze středy 27.5.2015:

SK: Jste prezidentem - je to dost vznešené slovo - neměl by být název prezident používán jen pro nejvyšší politickou fuknci - prezident ČR?
Ing. Radovan Burkovič: Máte pravdu že v našem evropském prostoru jsme na titulování a funkce dost zatíženi. Nicméně spolu s prezidentem Hospodářské komory nebo prezidentem Svazu průmyslu nebo prezidentem Karlovarského filmového festivalu používáme toto označení tradičně už desítky let. Zřejmě je to i historicky dáno, protože ještě před rokem 1989 jsme měli přepředsedováno, takže dnes máme možná přeprezidentováno.

SK: Existuje hodně odborových organizací v pracovních agenturách?
Ing. Radovan Burkovič: Odbory v agenturách práce neexistují. Proč? Protože agentury práce nejsou typickým zaměstnavatelem a sociálním partnerem. Vše, co se dotýká agenturního zaměstnance totiž určuje firma, která si služby agentury práce objednala. Kam agentura práce dočasně přiděluje agenturního zaměstnance, tzv. uživatel. Ta je povinna agentuře práce sdělit pracovní a mzdové podmínky svého srovnatelného zaměstnance a ty musí dostat i agenturní zaměstnanec. Pokud u firmy působí odbory, pak se jejich ochrana a domluvené lepší podmínky pro zaměstnance tímto způsobem vztahují i na agenturního zaměstnance. A chce nebo nechce :-).

SK: V čem by se v současné době měla zlepšit práce prac. agentur v ČR a v čem naopak práce prac. agentur funguje?
Ing. Radovan Burkovič: Budete se možná divit - vzhledem k špatnému mediálnímu obrazu agenturního zaměstnávání - ale jediné zlepšení by bylo snížení regulace agentur práce ze strany zákona a státu. Legální agentury práce fungují skoro bezvadně. V roce 2013 a 2014 zkontroloval Státní úřad inspekce práce každý rok přes 500 agentur práce. Jelikož licenci jich má jen zhruba 1.500 (licence je pouze tříletá, takže se počet průběžně mění), tak máme zkontrolováno 2/3 celkového počtu a nalezených pochybení bylo v daném třeba jen 14. Problémem totiž není agenturní zaměstnávání, ale pseudoagentury a zastřené agenturní zaměstnávání. To je práce na smlouvy o dílo, švarcsystém, různá družstva atp., prostě nelegálové. Až po kriminální jevy jako obchod s lidmi a otrocká práce, což je problém různých mafií, vozících sem lidi z nových členských zemí EU, Bulharska a Rumunska. Zde je v posledních letech nejvíce problémů. Kupodivu mají úřady stále tendenci pronásledovat jen legální agentury práce a zpřísňovat pro ně zákony. Že tím jen nahrávají mafiím a nelegálům, jim zjevně nevadí. Je otázkou, kdo je vlastně platí. Daňoví poplatníci nebo mafie?

Jan: DOBRÝ DEN, JAK JE NEJJEDNODUŠŠÍ FORMA BRIGÁDY, MYSLÍM NEJVÝHODNĚJŠÍ PRO OBĚ STRANY - NAPŘ. SMLOUVA O PROVEDENÍ PRÁCE APOD. MYSLÍM FINANČNĚ A ÚŘEDNĚ, ABY BYLO CO NEMÉNĚ PAPÍROVÁNÍ PRO BRIGÁDNÍKA A CO NEJMÉNĚ ODVODŮ PRO. DĚKUJEME JEŠTĚ JEDNOU ZA UVEDENÉ TÉMA.
Ing. Radovan Burkovič: Samozřejmě tradičně Dohoda o provedení práce, z níž se do výdělku 10 tis. Kč měsíčně hrubého neplatí pojistné, jen 15% daň z příjmu. Musí už být písemná, ale je to nejjednodušší pracovněprávní vztah. Pozor, je omezena 300 hodinami ročně a překročení je už od letoška pokutováno. Pokud potřebujete více informací, zkuste www.apa.cz informace pro zaměstnance nebo www.jobcentrum.cz a FAQ pro brigádníky.

Petr Ježek: Vazeny pane Burkovici. Je me 61 let, jsem 10 roku v plnem invalidnim duchodu. Vzdy jsem si praci dokazal sehnat. poslednich 12 mesicu me ale zdravotni stav nedovoluje dochazet do zamestnani. Vyzkousel jsem jedenact praci tzv. "z domova". Vsechny prace se nakonec ukazaly jako podvody a nikdy jsem nedostal slibenou odmenu. Je mozne sehnat seriozni praci, vykonavanou doma? Pres zadne "pracovni" portaly, resp. agentury, se me nedari takovou praci sehnat. Mam na mesic cca 1100 korun a praci bych nutne potreboval. Dekuji za odpoved. Petr Jezek, Praha 1 603207702 603207702@seznam.cz
Ing. Radovan Burkovič: Dobrý den pane Ježku, poradím Vám obrátit se v Praze na sdružení zdravotně postižených, které mají obvykle nejlepší přehled o pracovních příležitostech pro osoby s invalidním důchodem a spojení na místní firmy, které je opravdu zaměstnávají. Práce z domova jsou opravdu v 99% jen podvod na lidi, to Vám mohu z 25 let praxe na trhu práce bohužel jen a jen potvrdit. Vaši tíživou finanční situaci lze také řešit některou ze sociálních dávek, zde je dobré se poradit na místním úřadu práce, co by přicházelo v úvahu. Ale jsem rád, že prvotně se snažíte ji řešit prací. Kéž by takových jako Vy bylo více.

Jan Votruba: Dobrý den, v jakých zemích nejvíce firmy nabízejí práci?
Ing. Radovan Burkovič: Teď nevím, jestli nereagujete na kolegyni ze spolku Duha, ale pokud jde o brigády, pak situace není v zahraničí příliš růžová a zejména země západní Evropy mají velmi ochranářské sklony. Oficiálně jde všechno, ale ďábel je skrytý v detailech.

Jan Votruba: Jaké internetové stránky nabízejí tyto nabídky?
Ing. Radovan Burkovič: Zahraniční práci je dobré hledat na doporučení. Zejména na webu narazíte na spousty lákavých nabídek, které však většinou nejsou seriózní a mnohdy jsou lákadlem různých mafií. Prvotně zkuste portál Eures http://portal.mpsv.cz/eures/, což je evropský portál na který přispívají evropské úřady práce a nabídky na něm jsou garantovány vládou dané země.

Votruba Jan: Co vše je potřeba zařídit než odcestuji?
Ing. Radovan Burkovič: Pokud cestujete za prací do zahraničí, pak určitě vyřešit zdravotní a sociální pojištění. Zdravotní je povinné a musíte si je platit vždy. Takže odcestováním do zahraničí se stáváte samoplátcem a při práci v zahraničí by za Vás měl platit zaměstnavatel. Existuje k tomu speciální formulář, kterým si svoji povinnost přenesete do zahraničí a po návratu zpět prokážete své pojišovně, že jste pojistné poctivě platil. Dále je dobré mít sebou hotovost do začátku a samozřejmě zajištěno ubytování. Není dobré vyjíždět bez dohodnutého místa, i když i dobrodruh může mít štěstí.

Anonym: kdyz chci brigadu kde mam jit
Ing. Radovan Burkovič: Nejlépe na web Asociace pracovních agentur www.apa.cz a mezi členy najít agenturu práce nejblíže Vašemu bydlišti. Jsou tam i kontakty na ně a jejich weby.

Alexandra Kubáková: Dobrý den, pane Burkoviči. Jsem na rodičovské dovolené a ráda bych si přividělala nějakou manuální činností z domova. Nevíte, kam bych se měla obrátit, abych neposlala peněžní zálohu někam, kde už neuvidím ani práci, ani peníze? Děkuji
Ing. Radovan Burkovič: POZOR - JE ZÁKONEM ZAKÁZÁNO PLATIT ZA ZPROSTŘEDKOVÁNÍ PRÁCE. Takové nabídky jsou nelegální a od podvodníků. Nikam žádné peníze neposílejte. I agentury práce platí firmy, ne agenturní zaměstnanci nebo uchazeči o práci. Nabídky prací na doma jsou bohužel z 99% podvodem. Spíše zvažte, zda dokážete najít nějaký čas, kdy by jste na brigádu docházela. Z domova se dá pracovat jen na počítači a to jsou velmi omezené věci.

Jitka : Pěkný den pane Burkovič, jestli dovolíte mám na Vás dotaz.Jsem na mateřské dovolené (nyní již rodičovská) hledám nějakou práci domů. Většina inzerátů na práci domů je však podvod a jediné k čemu jsem se dopracovala bylo to, že po mě chtěli jen peníze - za informace, pak za instrukce, potom za materiál... existuje vůbec v ČR nějaká práce domů???? Velice Vám děkuji za odpověď.
Ing. Radovan Burkovič: Bohužel Jitko, práce domů je z 99% opravdu podvod. Zkuste si najít čas, kdy by jste mohla na brigádu docházet. Bude to plus i pro Vás, když změníte zaběhaný stereotyp starosti o potomka a "dostanete se mezi lid". Nerad používám - jako zasloužilý otec dvou dcer - výrazy mateřská a rodičovská dovolená. Spíše bych tomu říkal mateřská a rodičovská péče. Je to o práci 24 hodin denně 7 dní v týdnu, ne dovolené. A POZOR - zákonem o zaměstnanosti je zakázáno platit za sehnání práce. Je to nelegální. I agenturám práce platí firmy, které si jejich služby objednávají. Ne agenturní zaměstnanci.

Jana: Radovane, jaké jsou možnosti a podmínky DPČ?
Ing. Radovan Burkovič: Dohoda o pracovní činnosti se uzavírá obvykle pokud v průměru nepřekročí doba práce polovinu týdenní pracovní doby, tj. 40 hodin týdně. V průměru to znamená, že pokud uzavřete DPČ na 2 měsíce, pak klidně můžete dělat první měsíc každý pracovní den a druhý vůbec. V průměru podmínky splníte. Překročení je nově státem pokutováno. Co se daní týče, je to stejné jako u všech pracovněprávních vztahů, tj. 15% daň z příjmu. Pojistné se platí v okamžiku, kdy si vyděláte více než 2.500,- Kč hrubého měsíčně. Což pro představu jsou zhruba 3-4 směny. Oproti Dohodě o provedení práce tedy častěji můžete mít u DPČ placenou nemocenskou a práce se Vám započítává do nároku na podporu v nezaměstnanosti nebo starobní důchod. Ovšem musíte za to obětovat 11,5% hrubého výdělku a pro zaměstnavatele jste dražší dokonce o 34%. Proto v případě brigádníků neradi DPČ nabízejí.

•   Diskuze   

Hospodářské noviny, Ihned.cz, 21.květen 2015

Práce přes agentury od ledna zpřísní, úřad trvá na kvótách.

•Ministerstvo chce omezit podíl agenturních pracovníků ve firmách, skončit má i výjimka pro opakování poměrů na dobu určitou.
•Zástupci firem argumentují, že agenturní zaměstnance využívají k sezónním pracím nebo při krátkodobém zvýšení výroby jako flexibilní pracovní sílu.
•Z údajů společnosti Grafton Recruitment vyplývá, že poptávka po agenturních zaměstnancích za poslední rok vzrostla o 18 procent.


Poptávka po agenturních zaměstnancích za poslední rok vzrostla o 18 procent. U velkých tuzemských firem, především výrobních či logistických, tvoří nájemní pracovníci více jak pětinu. Vyplývá to ze statistiky personální agentury Grafton Recruitment. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce ale vládě do konce června předložit návrh, který podmínky agenturního zaměstnávání značně zpřísní. Mimo jiné stanoví patnáctiprocentní kvótu pro podíl agenturních zaměstnanců ve firmě.

Podmínky pro agenturní zaměstnávání se od ledna 2016 zpřísní. Navrhuje to ministerstvo práce a sociálních věcí v novele zákona o zaměstnanosti, kterou nyní posílá do připomínkového řízení. Úřad chce omezit čím dál častější využívání tohoto typu pracovníků, kteří v některých případech mají v praxi horší podmínky a méně jistoty než klasičtí "kmenoví" zaměstnanci.

Jednou z nejvýraznějších změn má být kvóta na využití "dočasně přidělených pracovníků" dodaných agenturou. Ve firmě by mohli tvořit maximálně 15 procent všech zaměstnanců, což se má posuzovat v průměru za kalendářní čtvrtletí.

Skončit má také výjimka v zákoníku práce, díky níž se u dočasně přidělených zaměstnanců od agentur mohou takzvaně řetězit (tedy opakovat) pracovní poměry na dobu určitou. Ministerstvo chce – stejně jako už dříve pro kmenové zaměstnance – tuto možnost omezit tak, aby pracovní poměr na dobu určitou netrval déle než tři roky a mohl být nejvýše dvakrát opakován. "Pojmovým znakem agenturního zaměstnávání je dočasnost, a proto není dán důvod pro zachování výjimky," uvádí ministerstvo v návrhu.

Agentury práce mají také nově skládat kauci, a to ve výši půl milionu korun. Bez ní nedostanou povolení ke zprostředkování, což je základní podmínka podnikání v oboru. Pokud pak agentura poruší zákon a stát jí povolení odejme, propadne i tato kauce.

Zpřísnit má také odpovědnost firmy, k níž byl agenturní zaměstnanec přidělen. Konkrétně když firma nedodrží (už nyní platnou) podmínku, podle níž nesmí být jeho pracovní a mzdové podmínky horší než podmínky srovnatelného kmenového zaměstnance. Samotná agentura totiž v praxi nemůže od firmy získat pravdivé informace.

Téměř 255 tisíc lidí za rok

Zatímco v roce 2005 působilo v Česku 1147 agentur práce, ke konci loňského roku už jich bylo 1585. Podle statistik úřadů práce získalo v loňském roce práci přes agentury téměř 255 tisíc lidí, přitom ještě v roce 2011 jich bylo 172 tisíc.

Z údajů společnosti Grafton Recruitment vyplývá, že poptávka po agenturních zaměstnancích za poslední rok vzrostla o 18 procent. Velcí čeští zaměstnavatelé, především z řad výrobních či logistických firem, mají v průměru pětinu zaměstnanců najatých přes agenturu. Zájem je hlavně o dělnické profese.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí nemá rostoucí podíl agenturního zaměstnávání za situace, kdy nezaměstnanost v Česku od roku 2011 klesá, žádný reálný důvod, a je tedy nadužívané. Přestože připouští, že tato forma práce má v některých případech své opodstatnění.

Po přísnějším postupu státu volají také legální agentury práce, které si stěžují na rostoucí konkurenci těch nelegálních. Asociace poskytovatelů personálních služeb i Asociace pracovních agentur ale zdůrazňují, že by pomohly hlavně účinnější kontroly ze strany státu, nikoliv úprava, která zkomplikuje podnikání i seriózním zprostředkovatelům.

Návrh odmítá i řada zaměstnavatelů, například kolínská automobilka TPCA. "Jsme jednoznačně proti zavádění regulačních opatření tohoto typu, protože znevýhodňují podnikání v ČR. Pro některá výrobní odvětví, která musí reagovat na velké výkyvy v poptávce, může být tato regulace velkou komplikací," říká mluvčí společnosti Marek Hovorka. "Pokud se hledá nástroj, jak vyřešit situaci na trhu pracovních agentur, měla by jím být důsledná kontrola agentur ze strany státu," dodává.

Firmy jsou proti kvótám

Zástupci firem argumentují, že agenturní zaměstnance využívají k sezónním pracím nebo při krátkodobém zvýšení výroby jako flexibilní pracovní sílu. V určitých oborech by patnáctiprocentní kvóta mohla podle Hospodářské komory způsobovat značné problémy. "Existují zaměstnavatelé, kteří objektivně potřebují zajišovat větší část svých personálních potřeb flexibilními nástroji. Zároveň nelze veškeré agentury práce paušálně považovat za subjekty, které porušují zákon či zneužívají své zaměstnance," uvedla už v březnu tehdejší mluvčí komory Lenka Vodná.

Podle zástupce Svazu průmyslu ČR Pavla Juříčka, majitele skupiny Brano, v Česku skutečně působí příliš vysoký počet agentur. Zaměstnavatelský svaz ale přesto nesouhlasí ani s kvótami, ani se zákazem řetězení pracovních poměrů na dobu určitou pro agentury.

Ministryně Michaela Marksová Tominová (ČSSD) trvá na stanovení kvóty přesto, že na březnovém jednání tripartity dohodli odboráři se zástupci zaměstnavatelů kompromis: Pokud by mohly o umístění agenturních zaměstnanců spolurozhodovat odbory v konkrétní firmě, netrvají odboráři na omezení přímo v zákoně.

"Patnáctiprocentní kvóta může být rozumná, avšak procento nelze paušalizovat. Podmínky v regionech jsou odlišné, stejně jako charakter práce. Existují společnosti, ve kterých by procento mohlo být i vyšší, na druhé straně pro menší stavební firmy nebo zemědělce by mohla i tato kvóta představovat problém," říká tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Zikeš.

"Čím více budou firmám svazovány ruce, tím méně pracovních míst budou tvořit. Agenturní zaměstnávání je pro zaměstnavatele důležité, protože jim umožňuje flexibilně pokrývat výkyvy trhu. Jeho zpřísnění tak může paradoxně přinést zvýšení nezaměstnanosti, a ne zlepšení pracovních podmínek, jak ministerstvo doufá," přidává se i výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů Vít Jásek.

Například společnost Škoda Auto ale tvrdí, že by s regulací neměla problém. "Dlouhodobě udržujeme podíl agenturního personálu do zhruba deseti procent. Navíc jsme jako první společnost v České republice v roce 2013 uzavřeli s odboráři Chartu agenturního zaměstnávání, která zaručuje srovnatelné podmínky pro agenturní pracovníky i jejich zastupování odborovou organizací," říká Jana Bahníková z tiskového oddělení společnosti.

Hutě ArcelorMittal Ostrava mají podle své mluvčí Barbory Černé Dvořákové asi pět procent agenturních zaměstnanců. Také mluvčí těžební společnosti OKD Marek Síbrt uvedl, že v ní pracuje zhruba 300 agenturních zaměstnanců, zatímco kmenových zhruba 11 tisíc.

Do kvóty by se ale nevešla například společnost Robert Bosch z Českých Budějovic, u níž se podíl agenturních pracovníků na pozicích montážních dělníků pohybuje kolem dvaceti procent a například v době dovolených je ještě vyšší. "Agenturní zaměstnávání je důležitým nástrojem flexibility firmy, která nám umožňuje pružně reagovat na výkyvy trhu a případné propady objednávek," uvedla mluvčí společnosti Barbora Schelová už dříve pro ČTK.

Ondřej Wysoglad z Asociace poskytovatelů personálních služeb varuje, že kvóty pro podíl dočasně přidělovaných zaměstnanců by mohly ohrozit nové projekty a malé a střední podniky. Také podle šéfa Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče budou více postiženy menší firmy, protože při dočasném nárůstu práce se snadněji dostanou přes patnáctiprocentní kvótu.

Obě asociace jsou také proti zákazu řetězení pracovních poměrů na dobu určitou. "Popírá to základní principy agenturního zaměstnávání, hlavně pak u krátkodobých pracovních poměrů, sezónních a nárazových prací," vysvětluje Burkovič.

Petr Kučera
•   Diskuze   •   odkaz   •

Aktuálně.cz, 13. května 2015

Kolik v ČR pracuje cizinců? Vlastně nevíme, přiznávají úřady

Z dostupných statistik vyplývá, že si v tuzemsku mohlo vydělávat více než 327 tisíc cizinců.

Praha – V České republice může legálně pracovat téměř 330 tisíc cizinců, z toho kolem 137 tisíc ze zemí mimo Evropskou unii. Vyplývá to z údajů, které online deník Aktuálně.cz získal od úřadů práce, ministerstva vnitra a Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Zatímco občané členských států Evropské unie (plus Švýcarska, Norska, Lichtenštejnska a Islandu) mohou v Česku pracovat prakticky za stejných podmínek jako tuzemští zájemci, pro uchazeče mimo EU v zásadě platí, že smějí obsadit jen takové místo, o které po 30 dnů nemá zájem občan Česka nebo EU. Přestože pro práci cizinců z takzvaných třetích zemí platí přísné podmínky, tuzemské úřady překvapivě nemají k dispozici jednoduchou statistiku.

Otázky Aktuálně.cz si navzájem „přehazovala“ ministerstva práce a vnitra, pod něž tato oblast spadá. Každý resort přitom eviduje jen „svᓠpovolení, aniž by měl přehled o celkovém stavu. "Je to samozřejmě obrovský nedostatek, protože řídit se dá jen to, co mohu změřit. A nemám-li čísla, jak pak mohu regulovat zaměstnanost v Česku? Jak mohu povolovat práci cizincům, když vlastně nevím, která profese chybí a v jakém množství?" říká k tomu prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Pracovní povolení i zaměstnanecké karty
V České republice na konci loňského roku pobývalo zhruba 225 tisíc cizinců, kteří podle Úřadu práce ČR splnili podmínky pro to, aby se tu nechali zaměstnat. Dalším 19 524 cizincům pak ministerstvo vnitra vydalo zaměstnanecké či modré karty. Kromě toho mělo 83 569 cizinců oprávnění k podnikání od živnostenského úřadu. Uvedená čísla ale nelze jen tak sčítat. Jak velká je však skupina lidí, kteří vlastní zároveň živnostenský list a současně se mohou nechat zaměstnat, úřady netuší – přestože obě povolení jsou vydávána vždy konkrétní osobě.

Zmíněných 225 tisíc cizinců evidovaných úřady práce tvoří ze tří čtvrtin (zhruba 164 tisíc) občané Evropské unie, Norska, Lichtenštejnska, Islandu a Švýcarska. Ti sice mohou pracovat v Česku bez omezení, ale zaměstnavatelé to musí nejpozději v den jejich nástupu písemně hlásit krajské pobočce úřadu práce.

Zbylých 60 tisíc cizinců registrovaných úřady práce pochází ze "třetích zemí", mezi něž patří typicky Ukrajina, ale také například USA. Přitom 22 tisíc z nich mělo pracovní povolení, které vydávají krajské pobočky Úřadu práce. O povolení musí žádat například sezónní pracovníci či cizinci, které sem jejich zahraniční zaměstnavatel vyslal plnit určitý pracovní úkol. Ostatních 38 tisíc cizinců pracovní povolení nepotřebovalo, protože měli v Česku například trvalý pobyt, dostali tu azyl nebo šlo o studenty, pedagogické či vědecké pracovníky.

Významná část lidí ze třetích zemí navíc v Česku pracuje na takzvanou zaměstnaneckou kartu. Ta byla zavedena loni v létě a postupně nahrazuje dřívější zelenou kartu i dlouhodobé pobyty za účelem zaměstnání. Zaměstnanecké karty spravuje ministerstvo vnitra. Spolu s modrými kartami, které jsou určeny pro vysoce kvalifikované uchazeče (tedy vysokoškoláky nebo osoby s vyšším vzděláním), jich ministerstvo ke konci roku evidovalo 19 524.

Cizinci, kteří mohli v ČR pracovat:
Databáze - Počet
Evidence úřadů práce - 224 000
Zaměstnanecké karty vydané ministerstvem vnitra - 19 524
Živnostníci (ČSÚ) - 83 569
Existují přitom dva typy zaměstnaneckých karet. Buď duální, kdy jde o „dva v jednom“ – tedy k povolení k pobytu i k práci. Nebo neduální karta, která umožňuje pouze pobyt, a dostávají ji tedy například lidé s volným přístupem na trh práce.

Místa, která 30 dní nikdo nechce
"V rámci projektu zaměstnaneckých karet, kam padají nabídky práce z Česka, pokud nejsou do měsíce obsazeny občanem ČR či jiného státu EU, je nyní pět tisíc volných míst, regionálně i oborově velmi pestrých. Od nekvalifikovaných skladníků a řidičů až po lékaře, zubaře nebo pedagogy. Část zaměstnavatelů rovnou nabízí s prací i ubytování," říká Burkovič. Když chce nyní firma zaměstnat cizince ze třetí země, musí na příslušné krajské pobočce úřadu práce prvně nahlásit volné pracovní místo. Pokud se jej během následujících třiceti dní nepodaří obsadit občanem EU, tak se nabídka dostane do centrální evidence míst určených pro držitele zaměstnaneckých či modrých karet. V tu chvíli se o práci může ucházet cizinec ze třetí země. O zaměstnaneckou či modrou kartu pak žádá až ve chvíli, kdy má se svým budoucím zaměstnavatelem uzavřený pracovní kontrakt. "Test třiceti dnů" probíhá většinou i tehdy, když cizinec musí mít pracovní povolení.

Nikdo to prostě neshromažďuje
"Není to o tom, kolik absolutně v ČR pracuje cizinců, ale o tom, kolik karet a povolení evidujeme my,“ říká ke statistice mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková. „A i naše čísla nemusí být úplně přesná. Je třeba opravdu zdůraznit, že prostě taková data v ČR nikdo neshromažďuje," dodává.

Komplexní statistiku o počtu cizinců, kteří v ČR pracují nebo k tomu minimálně mají oprávnění, nevede ani ministerstvo vnitra ČR. To má přehled jen o držitelích karet, které samo vydalo. "Na našem území však mohou být legálně zaměstnáni i cizinci ze třetích zemí s trvalým pobytem a rovněž cizinci s dlouhodobým pobytem za jiným účelem, například kvůli sloučení rodiny, studiu nebo vědeckému výzkumu. Ve chvíli kdy cizinec získá trvalý pobyt, není již v naší kompetenci zjišovat kdy, kde a jak je zaměstnán," vysvětluje Hana Malá z oddělení komunikace ministerstva vnitra.

U největšího českého poskytovatele zdravotního pojištění – Všeobecné zdravotní pojišovny (VZP) - bylo na přelomu roku registrováno 189 481 cizinců. Ve více než polovině případů šlo o občany EU, kteří v tuzemsku neměli trvalý pobyt. Dalších šest menších zdravotních pojišoven evidovalo 25 565 zaměstnanců z ciziny, dohromady tedy 215 046 lidí. Do statistiky ale nejsou zahrnuti cizinci pracující na takzvané dohody, pokud si měsíčně vydělají méně, než je limit pro povinný odvod na zdravotní pojištění (například 10 tisíc u dohody o provedení práce). Stejně tak VZP nemá jednoduchou statistiku cizinců, kteří pracují jako OSVČ a zároveň mají v Česku trvalý pobyt. "Bylo by náročné je dohledat, museli bychom k tomu využít jejich rodná čísla," říká mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Z šesti menších pojišoven sledují data o samostatně výdělečných cizincích s trvalým pobytem jen některé, například Oborová zdravotní pojišovna. "OSVČ ze zemí mimo EU se do českého systému zdravotního pojištění dostanou jen velice těžko," dodává její mluvčí Mario Böhme.

Česká správa sociálního zabezpečení, která vybírá sociální pojištění, podle své mluvčí Jany Buraňové vůbec nerozlišuje státní příslušnost plátců.

Dominují stavební dělníci
Nejvíce cizinců ze zemí mimo EU, kteří měli podle Úřadu práce ČR oprávnění v Česku pracovat, je hlášeno v Praze - více než 52 tisíc osob. Následují Středočeský a Jihomoravský kraj. Zastoupeni jsou hlavně Ukrajinci, Vietnamci a Rusové, řádově stovky lidí pak pocházejí z Moldavska, Mongolska, Uzbekistánu, USA a Indie. Nejčastěji pracují jako montážní nebo stavební dělníci, svářeči, zedníci, šičky či pracovníci ve stravování. Konkrétní počty zaměstnanců v jednotlivých profesích eviduje z krajů pouze Praha. V hlavním městě bylo zaměstnáno 3 146 zahraničních dělníků ve stavebnictví, 1 465 uklízečů a pomocníků a 360 kuchařů, číšníků či servírek.

Podobné profese dominují i v Brně. "Ve venkovských okresech Jihomoravského kraje se pak jedná většinou o sezónní práce v rostlinné výrobě. V okrese Blansko pak o dělníky ve zpracovatelském průmyslu, kteří se věnují obšívání volantů," říká mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.

Kromě manuálních a hůře placených prací si cizinci ze zemí mimo EU vydělávali například i jako řídící pracovníci (v hlavním městě jich bylo evidováno 259), učitelé a lektoři jazyků, tlumočníci, překladatelé nebo lékaři.

Přes 80 tisíc živnostníků
Stejně jako Češi ale mohou i cizinci pracovat nejen jako zaměstnanci, ale i jako podnikatelé, tedy osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Živnostenské oprávnění mělo podle Českého statistického úřadu ke konci loňského roku 83 569 cizinců, z toho třetina v Praze. Z členských států Evropské unie měli živnostenské oprávnění v Česku hlavně Slováci (13,5 tisíce), Němci (tři tisíce) a Poláci (dva tisíce). Z takzvaných třetích zemí pak hlavně Vietnamci (24 tisíc), Ukrajinci (23,6 tisíce) a Rusové (přes dva tisíce). Naprostá většina - kolem 79 tisíc všech oprávnění, které živnostenské úřady cizincům vydaly - se týká volných živností, v jejichž rámci lze působit v osmdesáti různých oborech.

Oprávnění k řemeslné živnosti mělo 16,6 tisíce cizinců (někteří tedy vlastní více oprávnění), dalších 7,7 tisíce pak ke koncesované živnosti, kam patří třeba výroba lihu, střeliva, výbušnin, provádění veřejných dražeb, provoz cestovních kanceláří či pohřebních služeb. Cizinci mohou provozovat živnosti za stejných podmínek jako Češi. Například u volné živnosti tak stačí, když je cizinec svéprávný a bezúhonný. "Pokud nemá cizinec ze třetí země povolen trvalý pobyt v ČR, musí pro prokázání bezúhonnosti doložit i výpis z rejstříku trestů nebo jiné obdobné evidence ze státu původu," upřesňuje mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba. Nutností je i povolení k dlouhodobému pobytu.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Český rozhlas Radiožurnál, 7.května 2015 13:49 hod.

Reportហv celostátním vysílání - Brigády, sezóna začíná

•   Diskuze   •  

Český rozhlas Ostrava, Poradna, 5.května 2015 14:05 hod

Poradna Českého rozhlasu Ostrava - letní brigády, nezaměstnanost, hledání práce, trh práce

Budeme mluvit o letních brigádách, nezaměstnanosti, hledání práce. Pokusíme se vám poradit, jak najít práci, na co byste měli být připravení a jaké máte možnosti. Zaměříme se také na příležitostné zaměstnání, jako jsou například brigády. Moderuje Martin Knitl, host Ing. Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur ČR a dlouholetý spolumajitel agentury práce JOB-centrum Ostrava s.r.o..

•   Diskuze   •   odkaz   •

Aktuálně.cz, 28. dubna 2015

Skladníci za 110 korun na hodinu. Amazon nabírá nové lidi.

Poptává celkem 1100 lidí. Skladníkům a příbuzným profesím nabízí nástupní plat 110 Kč a vedoucím 150 Kč za hodinu.

Praha - Americký internetový obchod Amazon začal nabírat pracovníky do distribučního centra v Dobrovízi u Prahy, které by se mělo otevřít do konce třetího čtvrtletí letošního roku. Firma hledá prvních tisíc řadových zaměstnanců a sto vedoucích. Skladníkům a příbuzným profesím nabízí nástupní plat 110 korun za hodinu, vedoucím 150 korun. Celkem mají v Dobrovízi - poblíž ruzyňského letiště - pracovat dva tisíce lidí na plný úvazek a tři tisíce lidí sezónně. Nabídka sezónních míst se má odvíjet od poptávky na trhu – Amazon předpokládá, že tito zaměstnanci získají smlouvu vždy na šest až osm týdnů.

Praxe není nutná
Zaměstnanci v distribučním centru budou pracovat na jednom z několika míst - příjmu, uskladnění, balení či expedici zásilek. Zájemci o práci nemusí mít žádnou praxi ani zkušenosti, Amazon je zaškolí.
Vedoucí pracovníci budou kromě běžných úkolů v jednom z hlavních oddělení centra také pomáhat manažerovi oddělení logistiky včetně plánování kapacit a zaškolování nových zaměstnanců. Po svém nástupu tito týmoví vedoucí pojedou na osmitýdenní školení do jednoho z evropských distribučních center společnosti.
Zájemci o tuto pozici musí mít výuční list nebo maturitu a základní znalost angličtiny. „Protože na školení budeme naše zaměstnance posílat do zahraničí a bude probíhat v angličtině,“ upřesňuje HR manažerka českého Amazonu Šárka Semeráková. Výhodou je předchozí zkušenost z výroby či logistiky. U všech uchazečů se zároveň očekává, že budou ochotni pracovat na směny.
Vedle základních platů Amazon těmto 1100 zaměstnancům slibuje také až desetiprocentní měsíční prémie a balíček benefitů, k nimž řadí dotované teplé jídlo, pět týdnů dovolené a příspěvky na penzijní spoření a životní pojištění. Podmínky udělování prémií firma teprve dolaďuje.
Při náboru zaměstnanců Amazon spolupracuje s Úřadem práce ČR. Zájemci o práci ve skladu mohou nábor absolvovat online prostřednictvím webu www.pracevamazonu.cz.

Šance pro uchazeče z úřadů práce
"Prioritou je obsadit tyto pozice co největším počtem uchazečů v evidenci úřadu práce. Pracovní nabídka bude soustředěna do tří krajů - Středočeský, hlavní město Praha a Ústecký, přičemž právě Ústecko je krajem, který potřebuje nejvíce pomoci," říká Kateřina Sadílková, pověřená vedením Úřadu práce ČR. Podle ní evidují úřady práce v těchto krajích řádově tisíce vhodných kandidátů.
Jak ale zdůrazňuje Semeráková, hlásit se mohou zájemci z celé republiky, včetně cizinců.
Generální ředitelství úřadu práce nyní čeká na specifikaci přesných požadavků na zaměstnance ze strany Amazonu, poté je předá konkrétním krajským pracovištím. Sadílková naznačila, že chtějí uspořádat společné náborové dny.
"Jsme schopni také podpořit rekvalifikaci a proškolení budoucích zaměstnanců," dodala. Konkrétně by mohlo jít například o kurzy obsluhy vysokozdvižného vozíku, logistiky, administrativy s angličtinou nebo řidičské oprávnění.

Peníze by mohly zaujmout i Pražany
Podle Pavla Kaczora, který vyučuje na Vysoké škole ekonomické v Praze a vede Úřad práce v Táboře, by však s obsazením míst neměl být problém.
"Myslím si, že ve Středočeském kraji a v Praze je řada lidí, kteří pracují za horších platových podmínek. Pokud si hodinovou mzdu přepočítáme na měsíční, pak mi u dělnických profesí vychází zhruba 18 tisíc korun, což není úplně nezajímavé," říká.
Zájem ve zbytku republiky bude podle něj záviset velmi záviset na tom, zda Amazon zvládne nabídnout i cenově výhodné ubytování nebo třeba příspěvek na dopravu.
"Podmínky jsou to dobré, příležitostné nabídky se u těchto prací pohybují od 80 korun za hodinu u nejnižší pozice," souhlasí prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. Zároveň ale připouští, že najít si při podobné výplatě bydlení v Praze, nemusí být pro zájemce ze vzdálenějších krajů úplně snadné.
Spíše se podle Burkoviče může stát, že se na tato místa přihlásí lidé, kteří jsou nyní v Praze či středních Čechách placeni hůře. "Čímž ovšem způsobí problém jinde, jak jsme už viděli za uplynulá léta u nástupů nových investorů v několika krajích. Přetahování zaměstnanců se tomu říká," dodává.
Osobně ale příliš nevěří, že by se všechna místa podařilo zaplnit místními. Část míst tak podle něj pokryjí agenturní zaměstnanci a cizinci, například Poláci, Slováci nebo Bulhaři.
Distribuční centrum bude druhým objektem Amazonu v Dobrovízi u Prahy. Od roku 2013 zde provozuje centrum vráceného zboží. Další distribuční centrum Amazonu mělo vzniknout v Brně, po průtazích ohledně změny územního plánu ale developer od tohoto plánu ustoupil.
Amazon je největší internetový obchod na světě, po celém světě nyní zaměstnává 97 tisíc lidí. Jeff Bezos firmu založil v roce 1994 a stále ji vede.

•   Diskuze   •   odkaz   •

HR Kavárna, 20.dubna 2015

Alfou i omegou je totální přeregulovanost

René Kuchár (spoluzakladatel APA a nynější člen Výboru APA - pozn.) začal v roce 1994, ještě jako vysokoškolský student, organizovat spolužáky na brigády. Jenže firmy se na něj začaly obracet opakovaně, a tak vznikla Agentura STUDENT, s. r. o., která letos oslaví dvacet let. Jak název napovídá, většinu svého fungování se agentura specializovala hlavně na krátkodobé zaměstnávání studentů, takzvané brigády. Dnes je studentů, pracujících na krátkodobých brigádách, minimální podíl. V Tesku na pokladně najdete spíše ukrajinsky hovořící pokladní než studenta, který si přivydělává. Jestli je to v pořádku a jaké to má důvody, si přečtěte v následujícím rozhovoru.


foto: Flickr user Phil Roeder

René, podnikᚠod roku 95. Jak vnímᚠpracovní trh tehdy a nyní?
Z pohledu našeho podnikání byla určitě větší poptávka po brigádnících. Bylo to ale daleko divočejší v tom smyslu, že nikdo nic neřešil, prostě se řeklo: „Pošli mi lidi, o nic se nechci starat, nic nebudu vyplňovat a potvrzovat.“ Myslím, že byly daleko nižší požadavky na lidi, tzn. že bylo vcelku jedno, koho poslat, hlavně dodejte lidi, a je práce rychle hotová. Kdežto dnes už si klienti vybírají, mají vyšší požadavky. Na flexibilním trhu práce, tedy v našem agenturním zaměstnávání, se však za ty roky značně snížila kvalita lidí. Tehdy jsme měli zaměstnance a posílali jsme na brigády lidi, kteří buď studovali, nebo měli dokončené studium a byli na trhu práce volní, byli pracovití, zodpovědní, vzdělaní atd. Což byla výhoda pro firmy. Jako Agentura STUDENT jsme zaměstnávali téměř výhradně studenty.

Takže ta kvalita souvisí s tím, že tenkrát byl mnohem větší podíl studentů a absolventů?
Určitě.

Jaké bylo minimum studentů, kteří v těch prvních letech využívali vaši agenturu?
Troufnu si říct, že v roce 94, kdy jsem začínal, byl počet studentů kolem 95 %. A když z toho udělám lineární křivku, bude během těch dvaceti let sestupná, zhruba o 5 % každý rok dolů.

Jaký je tedy současný podíl studentů, využívajících Agenturu STUDENT?
Dneska máme studentů do 20 %. A není to tak, že bychom je nechtěli, právě naopak. Ani to není tím, že bychom změnili portfolio brigád, jinak to nasměrovali nebo měli jiné požadavky na lidi. My o studenty nadále stojíme. Maximálně se změnilo to, že dříve bylo více práce ve výrobě, dnes je to spíš ve službách – supermarkety, sklady, e-shopy. Mění se samozřejmě portfolio našich klientů, ale typ práce jako takový, tzn. pomocné práce, manipulace, zadávání dat do počítače, skenování, to všechno zůstalo. Mzdy u brigád jsou oproti pracovním poměrům hodně stlačeny dolů, což je v naší dvacetileté historii víceméně neměnné, tak tomu u brigád bylo vždy. Dnes se studentům do brigád nechce proto, že jim nevyhovují parametry, tzn. nekvalifikovaná práce za nízkou odměnu. Dnes se někteří studenti snaží hledat práci sami a ten, kdo je dostatečně aktivní a dostatečně pružný a dokáže si přizpůsobit rozvrh nebo si umí školu trochu osekat a přizpůsobit se zaměstnavateli, ten práci většinou najde.

Ale výhodou práce přes agenturu byla dříve pro studenty právě ona flexibilita. Mohli si vybírat směny podle rozvrhu. Chodili třeba každý den na jinou brigádu a fungovalo to. Teď už je to jiné?
Tenhle parametr jim i nadále vyhovuje, ale jsou míň ochotní se přizpůsobit. Jestliže to dřív bylo tak, že jsme měli brigádu na pondělí, úterý a pátek a student měl volno v pondělí a v úterý, kdežto v pátek nemohl, tak klidně v pátek školu vypustil a opravdu šel na brigádu všechny tři dny. Kdežto dneska v pátek školu nevypustí a radši na brigádu nejde. Z pohledu vzdělání je to asi dobře. Z pohledu získání praxe a pracovních návyků to dobře není.

Když už dneska studenti tolik nepracují, koho potom zaměstnáváte?
Lidi, kteří jsou momentálně bez práce, lidi s exekucemi, které běžný zaměstnavatel nevezme, důchodce, pro které je přivýdělek často existenční záležitostí, maminky s dětmi, které si dovedou zařídit hlídání, tzn. že můžou chodit do práce. Občas zaměstnáváme lidi ze Slovenska, kterým vypadla nějaká práce, kterou tady měli domluvenou, jsou v časové tísni a potřebují rychle nějakou práci i peníze. Vzhledem k tomu, že mzdu vyplácíme denně, jsme pro ně zajímavý zaměstnavatel. Z pohledu diverzity zaměstnáváme opravdu hodně typů zaměstnanců.

Proč studenti nechtějí pracovat?
Jednak není tolik pro studenty atraktivních prací, jako je administrativa, recepce atd. Tedy u firem, kde by studenti mohli zažít nějakou odbornější praxi. To za prvé. Za druhé jsou to úplně jiní lidé než v dobách, kdy jsem agenturu zakládal. Což není špatně, prostě to tak je. Třetí a úplně nejhlavnější ze všeho je, že jsou dnešní studenti dobře zajištěni od svých rodin, které jim poskytují natolik dobrý finanční servis, že není potřeba, aby pracovali. Dříve byly pro studenta brigády materiální nutností, peníze jim chyběly. To, co dostávali od rodičů, stačilo tak tak na žití na koleji, ale nějaký společenský život, pivo s kamarády, na to už si potřebovali přivydělat. Jen u 20 % studentů, co k nám dále chodí, tenhle aspekt z dob minulých přetrval, to znamená, že jsou na tom skutečně finančně hůře než jejich spolužáci, a tudíž jsou nuceni si přivydělávat. Část jich chodí pracovat i proto, že čtou o nezaměstnanosti, o tom, že se studentům doporučuje, aby měli praxi během studia, aby se zorientovali na pracovním trhu. To je zodpovědný přístup a těmto lidem tleskám.

Připadalo mi, že dříve si studenti uvědomovali, že jednou budou na trhu práce, a tak kromě přivýdělku brali brigády jako takovou sondu, jak pracovní trh funguje. Zaměstnavatelé si dnes stěžují, že studenti nemají pracovní návyky, ale oni je v podstatě nemají kde získat.
My pro ně máme pracovní pozice de facto celoročně, možná v menší míře, ale máme. Ale protože je nic nenutí pracovat, nemají o ně zájem. Pokud jsou dobře materiálně zajištění, tak jediné, proč by měli chodit na brigády a získávat pracovní návyky, je odpovědnost, že si budují vlastní budoucnost a že se na ni musí připravit. Mohou tak třeba získat konkurenční výhodu nad ostatními spolužáky, kteří na brigády nechodí. Podle mě taková vize dnešním studentům úplně chybí. Omlouvá je, že jsou to mladí lidé a ti si vždycky nacházejí tu jednodušší cestu. Málokdo je natolik zodpovědný, aby šel složitější cestou.

Teď mě napadlo, že pak vlastně logicky nemůžeš očekávat od lidí, kteří jsou na manažerských pozicích, že sami budou mít nějakou vizi toho, kam chtějí vést své oddělení, protože vlastně vizi budoucnosti nemají už od mládí, nijak se to v nich nepěstuje. Když má mladý člověk všechno zajištěné a nemusí přemýšlet nad svou budoucností, tak je zvyklý, že dostane výhodné podmínky a v těch pracuje.
Pokud nějakou vizi má, tak je to taková ta umělá vize. Naučená z manažerských pouček, knih a z nějakých výukových programů, kde se manažerské rozhodování a swot analýzy učí. Ale to je teorie, nemá to odžité. Chci říct, že nebyl nucený, aby si na praxi sáhnul. Já vím, že není úplně příjemné, když přijdeš dělat manipulanta na prodejnu a vedoucí úseku, pod kterým děláš, má třeba nižší vzdělání a inteligenci. Ale právě i ta schopnost přizpůsobit se, vybalancovat to, abych to vše respektoval, je důležitá. Fajn, ten člověk je na mě tvrdý nebo po mně chce nesmyslné věci, např. abych tady balil tohle takhle, když to můžu zabalit úplně jinak a lépe, a nedovolí mi, abych to balil posvém. I takováto pokora jim potom chybí. Já si myslím, že určitá pokora je velmi důležitá. Když pak někam nastoupíš a tu pokoru si nezažiješ, tak nemůžeš očekávat pokoru od těch druhých.

Přelomový byl rok 2004, kdy se změnil zákon o zaměstnanosti, a agentury práce tím vlastně přišly o možnost zaměstnávat lidi na DPP. Jak vnímᚠtak zásadní změnu teď, s odstupem času? Tenkrát se, pokud vím, říkalo, že to likviduje brigádnický trh.
Myslím, že to zásadní bylo. Velkou část brigádnických pozic tenhle zákon odevzdal černému trhu. Obrovský kus trhu politici předali do rukou nějakých pseudoagentur a pseudomafií, o tom jsem přesvědčený. A dá se říct, že u legálního systému používání pracovních agentur vlastně zůstaly jenom firmy nějak společensky zodpovědné, které si řekly: „Fajn, ten zákon změnili agenturám, a tím pádem to změnili i nám. Takže si musíme vybrat, jestli budeme brát brigádníky na černo od nějakých nelegálních agentur, anebo zůstaneme v legálním, ale dražším systému.“ A já jsem rád, že těch etických firem nám zůstalo tolik, že jsme to tehdy přežili.

Jak by v tomto ohledu měla vypadat role státu? Stát by měl pečovat o pracovní trh, aby byl zdravý. Ale mně nepřipadá, že jej to nějak extra zajímá. Jak by sis představoval, že by měl stát podporovat právě diverzitu pracovního trhu, aby na něm i studenti získávali praxi a mohli využívat více brigád ve firmách?
Já osobně si myslím, že alfou i omegou je totální přeregulovanost. Legální pracovní agentury už jsou v podstatě na konci, už pomalu není co regulovat, zbývá snad už jen zakázat je. Navíc je brigádnická činnost i díky státu a médiím společensky znemožněná. Když si přečteš články o agenturách, všechny vyznívají negativně a podle diskuze pod nimi jsme v podstatě otrokáři. Za těch dvacet let jsem všem zaplatil veškeré mzdy, státu platíme veškeré odvody a daně, tak jaký já jsem sakra otrokář? Celý trh kazí pár agentur, které ale pracovními agenturami vlastně vůbec nejsou a nedodržují žádná pravidla. Celý problém je pak v tom, že politici řeší otázku agentur po svém, je nezajímá, jak ten problém vznikl a jak ho opravdu vyřešit. Je zajímá, jakou změnu zákona nebo jaký úkon udělat, aby to dobře vypadalo a aby se to hezky mediálně nebo politicky prodalo. Je jim jedno, jaký to má reálný dopad. To, že agenturám zpřísní fungování, tak to politicky a mediálně hezky vypadá, ale reálně jen dál pomáhají černému trhu. Zákony a regulace se černého trhu netýkají.
Zákonodárci jsou opravdu skálopevně přesvědčeni, že když chceš mít agenturu, musíš mít povolení MPSV. A my se jim snažíme už jedenáct let vysvětlovat, že to tak není. Že mi stačí mít živnostenský list nebo s.r.o. nebo družstvo a vůbec žádné povolení od MPSV mít nemusím, a přesto si můžu založit agenturu. Že je taková agentura nelegální, nikdo neřeší. Nelegální agentury na povolení MPSV kašlou a hodně firem si je objednává, protože jsou prostě levné. A takových je polovina. Dá se říct, že trh je rozdělený z poloviny na černý a z poloviny na legální. A politici to stále nechápou. Celou tu dobu veškeré nové zákony, změny stávajících zákonů, regulace, omezení, pojištění, záruky a jiné nesmysly pořád cpou na agentury s povolením MPSV. Ale ty nejsou žádným problémem. Prasárny se dějí úplně jinde a stát to není schopen řešit. Takže se každý rok vymyslí nová regulace, zákaz a změna zákona pro legální agentury, aby se to jakože vyřešilo. Vyřeší se tím prd, jenom naženou lidi do chřtánu pseudoagentur.

U těch asi studenti moc nepracují?
Nepracují. Když budu student, který má nějakou inteligenci, tak pro Vasilijeva Iljinoviče načerno, bez smlouvy, s výplatou na ruku atd. asi pracovat nepůjdu, a tím pádem se připravím o polovinu brigád. A ten, kdo to zkusil, to zkusil jen jednou. Půlka trhu je zapovězená. Na té druhé půlce, na černém trhu, jsou hodně cizinci – přestože je dneska mimo EU téměř nemožné dostat sem cizince legálně – ale prostě tam jsou. Nějak to dělají, nikdo neví jak, ale daří se jim to. Takže buď jsou tam cizinci, nebo jsou tam lidi, kteří mají exekuce na mzdy, nemají trvalé bydliště, před úřady se schovávají atd., a pro ně je to vyplácení načerno, bez papírů vlastně bonus. Kdyby byli oficiálně zaměstnaní, tak budou mít obstavený plat. Takže jim vyhovuje, že dostávají peníze na ruku, a jdou do toho rizika pracovat načerno. Stát nedostane nic, věřitel nedostane nic, odběratel ušetří, pseudoagentura vydělá. Paráda.

Jak z toho ven? Jak by stát měl zareagovat, aby aktivoval to, že se jako student od 15 let začnu na pracovním trhu nějakým způsobem pohybovat a začnu na něm získávat praxi? Měla by být přece starost státu vytvořit takové podmínky, aby do firem vstupovali lidé, kteří nejsou zvyklí jenom na kapesné. Co bys udělal ty na místě ministra práce?
Studenti jsou ale pro firmy jako agenturní zaměstnanci strašně drazí, nemají praxi, a i když pracují jen dva dny v týdnu, tak se za ně stejně musí odvádět sociální a zdravotní pojištění. Takže kdybych byl ministr, zrušil bych všechny ty pitomé regulace a narovnal agenturám podmínky. Kdyby agenturám zase dovolili DPP a my bychom mohli zaměstnávat studenty za stejných podmínek jako všechny ostatní firmy, které DPP normálně mají, tak budou studenti pro firmu levnější a míst se pro ně objeví více. Navíc v tu chvíli stát ani nemusí honit nelegální agentury, trh by je z větší části zlikvidoval sám. Kdyby nás neperzekuovali, kdyby nám nechali stejné podmínky, jako má pseudoagentura, která není vůbec ničím omezovaná, tak je v podstatě tržně vytlačíme. Vypořádáme se s nimi tak, že odběrateli nabídneme daleko lepší služby, záruky, profesionální přístup, zázemí a kvalitnější lidi. Jsem přesvědčený, že by půlka pseudoagentur z černého trhu odpadla. To se ale nestane – jednak já nikdy nebudu ministr, a navíc z regulací se stala mantra sociálního státu.

V evropských zemích, které mají vyšší podíl částečných pracovních úvazků, jsou agentury poskytující krátkodobé brigády vnímány jako normální, plnohodnotná a legitimní součást pracovního trhu. Proč to tady není? Proč myslíš, že jsme téměř na konci toho žebříčku?
Politikům je to úplně jedno. Nikdo nic takového neřešil a neřeší. Hlavně je potřeba regulovat a vymýšlet nové zákony. Přitom by úplně stačilo, kdyby si stát pohlídal, aby se dodržovaly stávající zákony. V médiích se hodně mluví o podpoře flexibilních úvazků, ale v reálu vlastně nikdo nic nepodporuje, maximálně se utratí nějaký peníze z EU za jakési programy. To, že krátkodobé brigády existují a jsou potřebné lidem i firmám, nikdo neřeší a raději se vymyslí nový zákon, kterým se to dál zreguluje. Teď třeba vymysleli, že agentury nebudou moct řetězit za sebou smlouvy s brigádníky. Tak k čemu pak agentury budou? Tomu říkám podpora flexibilního zaměstnávání po česku.

A podle tebe je potřeba, aby to podporovali politici…
Jasně, že je to starost politika v rámci zachování zdravého trhu práce. Nevím, jestli jsi to zaregistroval, ale nedávno se konala odborná konference o agenturním zaměstnávání, kterou pořádal ČMKOS (Českomoravský odborový svaz). Byli tam i zástupci agentur pozvaní asociací pracovních agentur. Na konferenci bylo uvedeno, že v České republice je agenturní zaměstnávání využíváno z 0,9 %. Kdežto v evropských zemích, které mají zdravé pracovní trhy, je to minimálně 2,5 % až 5 %, a např. Nizozemsko má nejvíc ze všech. Z celé konference vyplynulo, že odboráři to vnímají tak, že by nejsme ani na třetině hodnoty u vyspělých západních zemí, jejich cílem je 0. Odboráři prohlásili, že jsou pro zrušení dočasné pracovní výpomoci. Tak já nevím, asi se jim více líbí ten černý trh a chtějí tam všechny nahnat.

Zajímavé, ale chápeš tu logiku? Nepracují s diverzitou a vůbec se nedívají na trh práce plošně. Uvedli důvod, proč chtějí nulu?
Myslí si, že tím chrání lidi. Ale před čím je chrání? Před prací. Stát se o ně postará, když neseženou práci. Místo toho, aby si šli přivydělat, půjdou si pro dávky. A k tomu budou dělat na černo. Takže se vlastně budou mít dobře, to je paráda.

Stoupá procento dlouhodobě nezaměstnaných, tedy těch, kteří se nedokážou víc než rok dostat zpátky do pracovního procesu, a také dlouhodobě nezaměstnaných absolventů. Můžou u vás lidé pracovat i dlouhodobě, máte takové nabídky?
Můžou, to není problém. Jasně, že jim nenabídneme nějakou specializovanou práci na HPP, na dobu neurčitou, proto jsme taky agentura, která nabízí brigády. Ale mohou chodit na brigády tři čtyři dny v týdnu, střídat práce a firmy a v průběhu brigád si mohou HPP hledat. Hodně z nich si taky najde HPP právě u našich klientů během brigád – klient si všimne šikovného brigádníka, který se k němu vrací a nabídne mu práci na HPP. A to mi připadá jako skvělá synergie.

A jsme zase u té diverzity. Agenturní trh by měl umět vypomoci i v tom mezidobí, kdy třeba lidé přijdou o zaměstnání – místo aby šli rovnou pro dávky, udrží se na trhu.
Já to takhle vnímám. Nechci říct, že naším cílem je pomáhat nezištně lidem. Nejsme žádná dobročinná organizace nebo pojídači EU peněz. Jsme normální firma, která se snaží vytvořit zisk, ale naším prostřednictví studenti a nezaměstnaní opravdu pracovní návyky získávají nebo si je udržují. A navíc se reálně na trh práce dostávají a nacházejí práci na HPP. Čím dál tím víc brigádníků díky tomu, že jdou na brigádu třeba do Alberta, nakonec v tom Albertu práci na HPP najde. My lidem nijak nebráníme, aby nastoupili ke klientovi, a ani jim v tom nemůžeme bránit. Naopak z toho mám radost a beru to jako přidanou hodnotu pro lidi a od naší agentury pro klienta.

Jak vnímají firmy skutečnost, že je u nás velmi nízký podíl agenturního zaměstnávání?
Firmy berou brigádníky opravdu jen jako doplněk. Málokterá firma z těch, které odebírají brigádníky, má nějakou koncepci, dlouhodobý plán nebo nějaké know-how, jak pracovat s dočasnou pracovní výpomocí. Spíše tím řeší své provozní potřeby, což samozřejmě není špatně. O to více si vážím spolupráce s firmami, které tu dlouhodobou koncepci mají, s některými z nich spolupracuji více jak deset let, s některými i dvacet let od založení agentury.

Vrame se zpět k edukační a rozvojové hodnotě brigád. Protože máme nízký podíl agenturního zaměstnávání, tak zde vlastně chybí prostor, kde by se lidé vychovávali do firemního prostředí. My, kteří jsme chodili na brigády, jsme s každou brigádou získávali nové zkušenosti. Dneska díky tomu třeba vím, jak funguje balicí linka v Pepsi Cole… Jenže takhle to teď vůbec není, tuhle část školy života jsme v podstatě vypustili.
Jednoznačně. Ta kultivovanost, chu pracovat, výchova k práci atd. se vytrácí. Dá se říct, že nᚠsociální stát je nastavený takhle: „Vůbec nic neřeš, my se o tebe postaráme.“ K nám chodí lidé, kteří mají pocit, že jim musíme všechno dát, všechno připravit, vzít je za ruku, odvést je do té práce a tam je posadit na židli. Že máme být vlastně šastní, že k nám přišli. Jsou absolutně nesamostatní. A stát je k tomu bohužel vychovává. Nebo k nám chodí lidi a říkají: „Kolik, že mám na hodinu? 75 Kč hrubého? Aha, tak to já zůstanu radši doma. Na sociálních dávkách mám stejně, ale čistého.

Takže stát de facto vytváří podmínky k tomu, aby lidé zůstávali spíš doma?
Zřejmě ano. Na mě to dělá dojem, že ten, kdo pracovat nechce, tak vlastně nemusí. Strašlivě se také zhoršil přístup lidí k práci, je čím dál více lidí, co u nás podepíší smlouvu, my je pošleme pracovat, ale oni do práce vůbec nedorazí. Pak neberou telefony nebo nám v klidu řeknou, že jim bylo špatně nebo se jim nechtělo ráno vstávat. Dát nám dopředu vědět, omluvit se apod. nepovažují za nutné. Tohle v takové míře nikdy nebylo, to je fenomén posledních pár let.

Teď mě k tomu napadla ještě jedna myšlenka. Pamatuju si, že nám vždycky před začátkem léta volaly stovky rodičů, že potřebují zajistit pro své děti brigády. Starali se o to, aby jejich děti, hlavně středoškoláci, šli na brigádu. Chtěli, aby si na něco přivydělali, aby zjistili, kolik úsilí stojí vydělat si 400 korun. Děje se to pořád?
Já bych řekl, že to skoro zmizelo. Maximálně tak z okruhu svých známých dostanu otázku: „René, prosím tě, já mám syna na střední. Nebyla by pro něj brigáda?“ Ale že by to dnes rodiče obecně poptávali a psali nám e-maily nebo volali, to už se děje minimálně. Deset let zpět chodily stovky mailů a telefonátů, že chtějí práci pro syna nebo dceru, od kdy může pracovat atd. Byli jsme z toho trochu zoufalí, protože jsme věděli, že to chce rodič, ale nevěděli jsme, jestli to taky chce ten student. Byli to často středoškoláci, a ti o prázdninách pracovat vždycky nechtěli, často to bylo jen přání rodičů. Ale když jsme si studenta pozvali k nám, tak se to dalo rychle zjistit.

Nicméně, nějaká starost ze strany rodičů tam byla. A teď mi vlastně dochází, že to taky může být jeden z důvodů, proč je mladá generace označovaná takhle negativně, co se týče chuti pracovat a vzdělávat se. Podílet se na nějaké budoucnosti.
Když to takhle říkáš, tak bych skoro souhlasil. Je to zajímavý pohled, tahle souvislost mě nenapadla. Jasně, výchova doma je nejdůležitější, ostatně jako ve všem.

Je nějaká cesta, jak tento stav narovnat? Takto mi to nepřipadá v pořádku…
Já si myslím, že to chce opravdu osvícené politiky, kteří budou naslouchat potřebám trhu. Bude je zajímat názor asociací, profesních sdružení a zaměstnavatelů. Budou se scházet s firmami a řešit jejich potřeby a budou opravdu pracovat, a ne, že si to jen napíšou na billboard. Místo toho se na agentury řítí další lavina regulací. Máme nově složit kauci půl milionu, jako bychom byli palírna kořalky, abychom mohli vůbec dál podnikat. Chtějí nám zakázat řetězení smluv, ale bez toho nebudeme flexibilní.

Zase proto, že to někdo zneužívá?
Všechno se dá zneužít. Ale tím, že to zakážu všem, tak vyliju s vaničkou i dítě. Dejme tomu, že z 500 agentur jich to 50 zneužívá, ale těch 450 to dělá dobře a stát se zachová stejně jako ve věci invalidů. Zákonodárcům vadilo, že nějaká agentura zaměstnávala invalidy a nějak toho zneužívala, tak zakázali agenturám zaměstnávat invalidy. Všem, generálně! Údajně chtěli chránit invalidy. A před čím je ochránili reálně? Před prací! A najednou to byl velký průšvih. Evropská unie, diskriminace atd. Takže to pod tlakem zase potichu vracejí zpět. Nebo pár let zpátky chtěli chránit mladistvé, tak zakázali, aby pracovali déle než šest hodin. A najednou jsme pro středoškoláky neměli ani jednu brigádu! Tak to po roce taky rychle vrátili zpátky. To je Kocourkov, a ne fungující země.

Vy se v asociaci scházíte se zákonodárci? Pomáháte jim v náhledu na situaci?
Na MPSV existuje pracovní skupina pro agenturní zaměstnávání, kde se scházíme se zástupci státních institucí, asociací, zaměstnavatelů a odborů. A je to super, řeší se tam poměrně smysluplné věci. Navrhli jsme třeba, aby za legalitu agentury jako dodavatele měli odpovědnost i samotné firmy jako odběratelé, takže pokud si někdo objedná falešnou pseudoagenturu, bude to taky jeho věc. Ale rozhodně jsme nenavrhovali nesmysly, které se teď prosazují, jako jsou kvóty pro agenturní zaměstnance nebo zákaz řetězení pracovních smluv. Dokonce zde padla i možnost zrušení dohody o pracovní činnosti pro agentury. Ale tím pádem by jakékoli brigády úplně skončily, tohle by dopadlo na obrovské množství lidí, studentů, nezaměstnaných. Vůbec nechápu, kde se to vzalo, taková zhovadilost! My se scházíme, diskutujeme, navrhujeme smysluplné věci, a pak najednou zjišujeme, že realita je někde jinde.

A tak to je ve většině případů. Stát často mluví s firmami, ale to, co mu ty firmy řeknou, nemá vlastně vůbec žádnou váhu, protože on si to stejně udělá po svém. René, díky za rozhovor.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Aktuálně.cz, 16.duben 2015

Kde si vyděláte víc než v Praze? Našli jsme ráje v regionech.

Obecně platí, že mzdy v Praze jsou výrazně vyšší než v ostatních krajích České republiky. Některé profese jsou ale výjimkou.

Praha - V Praze si průměrný zaměstnanec vydělá výrazně více než v ostatních krajích České republiky. Takzvaný medián hrubých mezd neboli střední hodnota všech výdělků tu loni činil 27 901 korun měsíčně, což je o 4116 korun více než ve druhém Středočeském kraji. Průměr v Praze pak dosahuje 35 835 korun, zatímco ve druhém Středočeském kraji 27 744 korun. Některé profese ale tak výrazný rozdíl nevykazují, mnoho z nich se dokonce vyplatí dělat v jiných regionech. A nemohou za to jen nižší životní náklady mimo Prahu, typicky za bydlení a služby obecně. Vyšší jsou tam i samotné mzdy. Vyplývá to z analýzy, kterou uskutečnil online deník Aktuálně.cz na základě dat sbíraných společností Trexima pro ministerstvo práce a sociálních věcí. Do porovnání byly zahrnuty téměř dvě stovky profesí.

Vysočina, ideální základna pro řidiče
Mimo hlavní město se vyplatí pracovat například řidičům nákladních automobilů či tahačů. Zatímco v Praze loni dosahoval medián jejich hrubé mzdy 17 600 korun měsíčně, na Vysočině to bylo 21 497 korun a v Ústeckém kraji 20 771 korun.
"Logistické firmy a dopravci se snaží být co nejblíže svým zákazníkům, tedy u průmyslových parků nebo na dopravních křižovatkách. U Vysočiny je to ideální poloha poblíž D1 s rychlými návaznostmi na všechny směry přes Prahu a Brno, u Ústeckého kraje je to blízkost Německa," vysvětluje prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. Dopravci navíc mohou mít sídlo prakticky kdekoliv – z Vysočiny zvládnou obstarávat zakázky pro jiné evropské země stejně jako z Prahy.
"Jistou roli v tom pravděpodobně hrají například i náklady spojené s nájmy budov, parkovacích ploch či za energie, které jsou nižší v regionech než v Praze," dodává TomᚠErvín Dombrovský, analytik společnosti LMC, pod níž spadá například portál Jobs.cz.

Kde si řidiči nákladních aut vydělají více než v Praze:
Kraj a Medián mezd (2014)
Vysočina 21 497 Kč
Ústecký 20 771 Kč
Zlínský 20 032 Kč
Plzeňský 19 409 Kč
Jihočeský 19 189 Kč
Jihomoravský 17 976 Kč
Hl. m. Praha 17 600 Kč
Ve statistice ale chybí například Karlovarský kraj, kde mzdy žene nahoru blízkost atraktivnějších nabídek německých zaměstnavatelů. Statistika Treximy totiž neobsahuje údaje z regionů, odkud je jen málo dat (případně jsou nekvalitní).

Pražská konkurence v úklidu
Méně než v jiných regionech si vydělají v Praze i uklízeči v hotelích, administrativních či průmyslových objektech. V hlavním městě byl medián jejich mzdy před srážkami 12 071 korun měsíčně, zatímco ve Středočeském, Jihočeském či Libereckém kraji přesahoval 13 tisíc korun.
Podle Pavla Kaczora, který vyučuje na Vysoké škole ekonomické a vede táborský úřad práce, tlačí v Praze ceny dolů například silná konkurence firem v tomto oboru. Díky vysoké nabídce jsou pak klienti na cenu mimořádně citliví.
"Podle mého názoru je to podpořeno také relativně velkou nabídkou práce studentů, kteří se mnohdy spokojí s relativně nízkou mzdou. V této branži se také pohybuje řada cizinců z méně vyspělých zemí EU i mimo EU, kteří rovněž často akceptují nižší mzdové ohodnocení," dodává Kaczor.

Záleží na délce zaučování
Ještě výraznější rozdíl je vidět třeba u montážních dělníků, kteří pracují i s jinými materiály než elektrickým či mechanickým zařízením.
Pokud se nechají zaměstnat v Praze, musí se zřejmě smířit se mzdou, která bude až o deset tisíc nižší než jinde v Česku. Střední hodnota hrubých mezd loni v metropoli činila 13 463 korun měsíčně. V Plzeňském kraji si přitom tentýž zaměstnanec mohl přijít na 25 189 korun a například v Libereckém na 23 055 korun.
"Tady je to vždy zejména o konkrétním zaměstnavateli. Pokud je firma ve svém byznysu úspěšná a chce minimalizovat fluktuaci zaměstnanců, a tím i náklady na jejich zaškolování, pak prostě musí zaměstnancům připlatit," myslí si Kaczor. Nízké mzdy se naopak drží v podnicích, kde stačí krátké zaučení a případné výpadky zaměstnanců lze vyřešit pomocí brigádníků například z řad studentů.

Kde dostanou dělníci zaplaceno více než v Praze:
Kraj a Medián mezd (2014)
Plzeňský 25 189 Kč
Středočeský 24 689 Kč
Liberecký 23 055 Kč
Královéhradecký 22 593 Kč
Jihočeský 20 661 Kč
Pardubický 18 770 Kč
Karlovarský 18 750 Kč
Ústecký 18 288 Kč
Hl. m. Praha 13 463 Kč

Pomáhají soukromé nemocnice a blízké pohraničí
K dalším profesím, které jsou v hlavním městě placené hůře, patří například stavební technici, elektrotechnici, ale také všeobecné sestry bez specializace – tuto práci se vyplatí dělat spíše například v Karlovarském či Středočeském kraji.
"Je možné, že zdrojem navýšení mezd zdravotních sester v soukromých zdravotnických zařízeních mohou být nadstandardní příjmy od movité klientely. Tomu bych speciálně v Karlovarském či Středočeském kraji docela věřil," říká Kaczor.
Zlatým dolem není Praha ani pro číšníky a servírky - alespoň podle oficiálně uváděných mezd. V hlavním městě si před srážkami vydělali 11 067 korun, zato v Karlovarském kraji to bylo 14 542 korun. Důvodem je hlavně blízká německá hranice – kdo umí jazyk a nemá problém s dojížděním, může hledat práci i u sousedů.

Které další práce se vyplatí dělat mimo Prahu:
Profese - Kde dostanete více - Medián mezd - Medián mezd v Praze
Číšníci a servírky - Karlovarský kraj - 14 542 Kč - 11 067 Kč
Elektromechanici - Středočeský kraj - 29 059 Kč - 27 701 Kč
Elektrotechnici a technici energetici - Ústecký kraj - 36 507 Kč - 31 681 Kč
Mechanici a opraváři motorových vozidel - Královéhradecký - 32 680 Kč - 21 616 Kč
Obsluha vysokozdvižných vozíků, skladníci - Středočeský - 23 906 Kč - 21 672 Kč
Obsluha zařízení na zpracování kovů - Ústecký kraj - 29 971 Kč - 23 495 Kč
Seřizovači a obsluha obráběcích strojů - Středočeský kraj - 29 116 Kč - 24 932 Kč
Strojní inženýři - Středočeský kraj - 49 019 Kč - 38 297 Kč
Technici a laboranti v biologických oborech - Ústecký 30 431 Kč - 23 160 Kč
Všeobecné sestry bez specializace - Karlovarský - 24 734 Kč - 18 912 Kč

Hlavní město bankéřů, úředníků a sekretářek
Pražské firmy naopak nabízejí více peněz lidem, kteří chtějí pracovat v oblasti financí či bankovnictví. Odborní pracovníci v oblasti peněžnictví si tu například vydělají 35 348 korun. Přitom třeba v Libereckém kraji je medián jejich hrubých mezd 28 295 korun, a na Vysočině dokonce jen 22 793 korun.
Podobně dobře jsou na tom i obchodní zástupci – zatímco v Praze mají měsíčně 32 498 korun, v Královéhradeckém kraji 19 637 korun.
Hlavním důvodem je fakt, že v Praze sídlí většina firem i "dcer" velkých zahraničních společností. "V Praze se koncentrují obchodní zástupci i pracovníci bank pro nejlepší a největší klienty firem a peněžních ústavů. S tím souvisí jak jejich odbornost, tak dosahování na větší obchodní a bankovní transakce s většími absolutními odměnami," říká Burkovič.
Hlavní město je také rájem i pro sekretářky, administrativní pracovníky a další úředníky. Například medián hrubé mzdy sekretářky tu činí 26 461 korun, zato v Moravskoslezském kraji jen 20 118 korun, a v Ústeckém kraji dokonce 20 004 korun.

Veronika Šmídová
•   Diskuze   •   odkaz   •

Aktuálně.cz, 30.března 2014

Nejhůře placené práce v Česku. Projděte si nový žebříček.

Které profese si vydělají nejvíce a které nejméně? Máme čerstvé statistiky za celý loňský rok.

Praha - Nejhůře placenou prací v Česku zůstává uklízení. Naopak nejlépe jsou placeni zaměstnanci v řízení letového provozu. Vyplývá to z čerstvých údajů o mzdách v podnikatelské sféře za loňský rok, zveřejněných v Informačním systému o průměrném výdělku. Systém spravuje ministerstvo práce a sociálních věcí, zpracovává jej je společnost Trexima.

Medián mezd v celém Česku za všechny profese činil v loňském roce 22 399 korun. Průměrná mzda přitom dosahovala 27 046 korun. Český statistický úřad zdůrazňuje, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší, než je celostátní průměr. Průměrnou mzdu táhnou nahoru odměny nejlépe placených zaměstnanců. Medián je proto přesnější a má vyšší vypovídací hodnotu, protože ukazuje výdělek zaměstnance, který se nachází právě uprostřed - mezi nejlépe a nejhůře odměňovaným člověkem.

Nejméně berou uklízečky
Vůbec nejméně si vydělají uklízeči a uklízečky pracující "v provozovnách osobních služeb". To je většinou eufemismus pro úklid toalet, případně kadeřnictví nebo masážních salónů. V této profesi bylo loni v podnikatelské sféře zaměstnáno zhruba 1200 lidí. Jejich medián hrubé mzdy (tedy "prostřední výdělek") loni činil 10 106 korun měsíčně. Do této částky se přitom započítávají i skutečně vyplacené příplatky, odměny či náhrada mzdy v pracovní neschopnosti. Desetina nejhůře placených lidí v tomto oboru dostávala dokonce jen kolem 8847 korun měsíčně. Naopak deset procent nejlépe placených zaměstnanců v této kategorii si měsíčně přišlo na zhruba 15 555 korun.
Také druhé místo v žebříčku patří uklízečkám a uklízečům, konkrétně ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Ti si vydělali měsíčně 10 869 korun - opět jde o medián.

Nejnižší hrubá měsíční mzda:
Profese a Medián mezd
Uklízeči v provozovnách osobních služeb 10 106 Kč
Uklízeči a pomocníci ve zdravotnických a sociálních zařízeních 10 869 Kč
Barmani 10 948 Kč
Vrátní 11 023 Kč
Pracovníci ostrahy, strážní 11 122 Kč
Pomocní kuchaři 11 307 Kč
Uklízeči a pomocníci v administrativních subjektech 11 452 Kč
Číšníci a servírky 11 550 Kč
Pomocníci v kuchyni 11 618 Kč
Uklízeči a pomocníci v ubytovacích a vzdělávacích zařízeních 11 890 Kč
Zdroj: Trexima, MPSV
Ze statistiky vyplývá, že celkově je v "uklízečských profesích" v podnikatelském sektoru zaměstnáno 43,6 tisíce osob.

Lehké povolání? Zkuste si to
"Všeobecně vzato se jedná o fyzicky namáhavou práci ve špíně s velkým nárokem na pečlivost. To, co můžete vidět v pohádce Princezna se zlatou hvězdou na čele, kdy šéfkuchař hodnotí výsledek úklidu hlazením míst bílou rukavicí, zda se ušpiní, dělají často klienti úklidovek i dnes," říká k tomu prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
Úklid navzdory nízké mzdě rozhodně nepatří mezi jednoduché práce, zdůrazňuje i šéfka České asociace úklidu a čištění Irena Bartoňová Pálková. "On je velký rozdíl mezi domácím šudláním povrchů po dvou až třech lidech a profesionálním úklidem," říká.
"Běžnou normou na hodinu práce je dvě stě metrů čtverečních. Takže si představte, že máte dvacetimetrovou kancelář a úklidový pracovník na ni má včetně odemknutí a zamknutí dveří šest minut," popisuje Bartoňová Pálková. Základní úklid zahrnuje například setření prachu parapetů a nábytku do výšky 1,7 metru, vysypání koše, výměnu odpadkových pytlů nebo vyčištění podlahy. "Těch samých šest minut máte na toalety a umývárny nebo na kuchyňky. Schválně si to někdy zkuste," doplňuje.
Nízké mzdy mají uklízeči podle ní jen proto, že veřejnost tuto práci podceňuje a firmy či úřady tlačí na nízké ceny služeb. "Obecně je to bohužel stále bráno tak, ač to Asociace úklidu nerada slyší, že uklízečku může dělat každý, protože si doma uklízel," připouští také Burkovič.
"Při vyšších cenách si raději provozovnu uklidí sami, než by za to externě platili," dodává Pavel Kaczor, který vyučuje na Vysoké škole ekonomické v Praze a vede Úřad práce v Táboře. Z nízké mzdy pak podle něj vyplývá obecná neochota Čechů pracovat na této pozici.

Barmani si "vydělají" na spropitném
Třetí nejhůře placenou činností je práce barmanů. Medián jejich hrubé mzdy činí 10 948 korun měsíčně. Podle Kaczora je oficiální výdělek menší než skutečný, protože další peníze získají tito lidé ze spropitného a někdy mohou dostávat část výplaty i neoficiálně "na ruku".
Zaměstnanci, kteří na podobný systém přistoupí, ale podle Kaczora okrádají především sami sebe. Mnohdy to poznají až ve chvíli, kdy jsou nemocní, nezaměstnaní nebo začínají od státu pobírat důchod.
"Nároky na obsluhu kladené neprofesionály, kteří si otevírají restaurace a vedou je, můžeme vidět denně v televizních pořadech. Nejenže branži nerozumí a lidi platí mizerně, ale ještě jsou přesvědčeni, že obsluha si královsky vydělává na dýškách a okrádá hospodu, kde může. Tak proč jí dávat peníze," dodává Burkovič.
Na čtvrtém místě nejhůře placených prací jsou vrátní - měsíčně si vydělají kolem 11 023 korun hrubého.
"Obecně nižší mzda v tomto segmentu může být někdy dána i tím, že tyto posty často vykonávají pracovníci v částečném invalidním nebo ve starobním důchodu, u kterých mzda není jediným příjmem," myslí si Kaczor s tím, že mnohdy jde o post s minimálními požadavky na znalosti nebo fyzickou kondici.
Online deník Aktuálně.cz prošel namátkou nabídky na několika pracovních portálech. Firmy v inzerátech nejčastěji po uchazečích o tuto práci požadovaly čistý trestní rejstřík, spolehlivost, samostatnost a příjemné vystupování. Poznámka "vhodné pro důchodce i pro ZTP" nebyla výjimkou. Zaměstnavatelé obvykle požadovali jakýkoliv výuční list, výjimečně stačilo i základní vzdělání.
V desítce nejhůře placených prací nechybí ani další profese, která se dlouhodobě vyznačuje nedostatkem zaměstnanců - práce v ostraze. Přestože je fyzicky i psychicky náročná a hrozí při ní zranění, nebo dokonce doživotní zmrzačení, lidé si zde před srážkami vydělají jen 11 122 korun měsíčně.
Méně než 13 tisíc korun hrubého měsíčně berou také pomocníci v kuchyni, prodavači drobného zboží, klenotů, nábytku a bytových doplňků, švadleny, šičky nebo vyšívačky a kuchaři (s výjimkou šéfkuchařů).

Kdo si vydělá nejvíc?
Nejlépe placené zaměstnání - pokud zůstaneme u takzvaného mediánu mezd - mají v Česku řídící letového provozu, tedy odborníci, kteří komunikují s piloty letadel a dávají jim pokyny. Měsíčně si vydělají 175 469 korun. Mezi zaměstnanci v tomto oboru ale panují značné rozdíly - zatímco desetina nejlépe placených má medián 273 838 korun, desetina nejhůře placených 32 265 korun.
Druhé nejlépe placené zaměstnání mají nejvyšší představitelé velkých společností a institucí. Medián mezd zde činí 105 268 korun, rozdíly jsou ale ještě výraznější než u řídících letového provozu (od 33 357 do 357 951 korun).

Nejvyšší hrubá měsíční mzda:
Profese a Medián mezd
Řídící letového provozu 175 469 Kč
Nejvyšší představitelé velkých společností a institucí 105 268 Kč
Řídící pracovníci v oblasti finančních služeb 83 840 Kč
Řídící pracovníci v oblasti informačních a komunikačních technologií 68 508 Kč
Řídící pracovníci v energetice 67 544 Kč
Řídící pracovníci v oblasti pojišovacích služeb 63 869 Kč
Nejvyšší představitelé středních společností a institucí 63 400 Kč
Obchodní náměstci (ředitelé) 63 128 Kč
Výrobní a techničtí náměstci (ředitelé) v průmyslové výrobě 61 800 Kč
Řídící pracovníci v oblasti technického rozvoje 60 247 Kč
Zdroj: MPSV, Trexima

Další vybraná zaměstnání:
Profese a Medián mezd
Prodavači potravinářského zboží 13 197 Kč
Kosmetičky 13 901 Kč
Pekaři 15 381 Kč
Recepční v hotelích a dalších ubytovacích zařízeních 16 697 Kč
Doručovatelé listovních poštovních zásilek 16 708 Kč
Obsluha čerpacích stanic a mycích linek 16 851 Kč
Prodavači elektrotechniky, elektroniky a domácích potřeb 17 308 Kč
Zedníci 17 736 Kč
Tesaři 18 805 Kč
Mechanici a opraváři osobních automobilů 19 600 Kč
Všeobecní administrativní pracovníci 19 900 Kč
Řidiči nákladních automobilů 20 159 Kč
Obsluha strojů a zařízení, montéři 21 176 Kč
Sekretáři a sekretářky 22 564 Kč
Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci a klempíři 23 181 Kč
Odborní účetní všeobecní 24 260 Kč
Fotografové 24 969 Kč
Řidiči autobusů v MHD 25 768 Kč
Kováři 26 638 Kč
Horníci v uhelných dolech 34 967 Kč
Zdroj: MPSV, Trexima

•   Diskuze   •   odkaz   •

ProByznys.info, Ihned.cz, 24.březen 2015

Ministerstvo chce tvrdě omezit agenturní zaměstnávaní. Firmy ho zneužívají.

Poptávka firem po agenturních zaměstnancích stále roste. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí se za tím vesměs skrývá snaha podnikatelů nahradit kmenové pracovníky a ušetřit, nikoliv reálná potřeba. Od příštího roku chce proto stanovit patnáctiprocentní kvótu pro podíl agenturních zaměstnanců.

Poptávka po agenturních zaměstnancích za poslední rok vzrostla o 18 procent. U velkých tuzemských firem, především výrobních či logistických, tvoří nájemní pracovníci více jak pětinu. Vyplývá to ze statistiky personální agentury Grafton Recruitment. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce ale vládě do konce června předložit návrh, který podmínky agenturního zaměstnávání značně zpřísní. Mimo jiné stanoví patnáctiprocentní kvótu pro podíl agenturních zaměstnanců ve firmě.

"Zatímco v dřívějších letech využívaly české firmy agenturní zaměstnance především z důvodu větší flexibility, dnes jsou agentury využívané i jako zdroj kvalitních zaměstnanců, kterých je aktuálně nedostatek, a to především v technických oborech a ve výrobě," vysvětluje zájem firem Michal Navrátil z agentury Grafton Recruitment.

Otázkou samozřejmě je, proč ony kvalitní zaměstnance nemá daný podnik zájem přijmout na klasickou pracovní smlouvu. Nad tím se zamýšlí i ministerstvo. "Zjistili jsme, že celkový počet osob zaměstnaných agenturami práce neustále narůstá. Zatímco v roce 2011 je jednalo o 171 787 zaměstnaných, v roce 2014 už tento počet dosáhl 254 947. A to navzdory zlepšující se hospodářské situaci. Dle MPSV není důvod k tak markantnímu nárůstu sektoru agenturního zaměstnávání. Jsou vidět evidentní snahy trvale nahradit pracovněprávní vztahy kmenových zaměstnanců, kteří u zaměstnavatele působí, pracovněprávními či jinými dodavatelskými vztahy agenturních zaměstnanců," popisuje Jiří Vaňásek, ředitel odboru služeb trhu práce MPSV.

To je jedním z důvodů, proč ministerstvo přichází s návrhem, který má celou situaci změnit. Největší rozruch mezi agenturami vzbudilo stanovení kvót, zákazu zřetězování pracovních poměrů na dobu určitou v agenturním zaměstnávání a povinnosti agentur prokazovat finanční způsobilost. Vaňásek vysvětluje: "Hlavním záměrem návrhu je především regulace trhu agenturního zaměstnávání s cílem minimalizace jeho negativních jevů a posílení postavení seriózních agentur práce, tedy těch agentur, které neporušují právní předpisy. Cílem opatření je i zajistit, aby dočasně přidělovaní zaměstnanci u uživatele trvale nenahradili kmenové zaměstnance."

Ministerstvo versus agentury
Podívejme se na navrhované změny podrobněji:

•Kvóty
V současné době zákoník práce nejvyšší možný přípustný podíl dočasně přidělovaných zaměstnanců ve firmách k jeho "kmenovým" zaměstnancům neupravuje. Nově stanovuje maximální 15procentní kvótu."Při stanovení kvóty se MPSV inspirovalo například rakouskou právní úpravou, kdy některé obory mají kvótu mezi 10 až 15 procenty," popisuje Vaňásek.
S tímto návrhem ale některé společnosti nesouhlasí. Například personálně-poradenská firma McROY Czech považuje zavedení kvót pro agenturní zaměstnance za nepřijatelnou regulaci trhu. "Toto nařízení by zásadně ovlivnilo zaměstnanost a atraktivitu Česka pro investory a zaměstnavatele. Navíc pro zavedení kvót není žádný důvod," uvádí TomᚠSurka, Country manager McROY Czech.
Podle něj domácí firmy zpravidla nemají více než 15 procent agenturních zaměstnanců. Jejich podíl se obvykle pohybuje mezi 10-15 procenty, avšak často limit překročí kvůli aktuální situaci na trhu. Kvóty jsou prý nevýhodné hlavně pro ty firmy, jejichž činnost má sezonní či nárazový charakter. "Takové firmy využívají až 80 procent agenturních zaměstnanců a je pro ně nemožné mít je jako kmenové," dodává Surka.
Podle Vaňáska ale zákoník práce k zajištění flexibility pracovního trhu nabízí i jiné nástroje než přidělování zaměstnanců prostřednictvím agentur práce. "Předně lze zmínit institut dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti, prostřednictvím kterých lze nárazové a krátkodobé práce vykonávat. Dále lze využít institutu takzvaného dočasného přidělení."

•Prokázání finanční způsobilosti
Daná problematika není v současnosti žádným způsobem právně řešena. Nově by měl žadatel o povolení k agenturnímu zaměstnávání ve správním řízení u Úřadu práce ČR svoji finanční způsobilost prokázat tím, že složí kauci ve výši 500 000 korun. Ta bude deponována po celou dobu platnosti povolení na příslušném účtu. Pokud se jedná o fyzickou osobu, pak prokazuje svou finanční způsobilost složením kauce ve výši 50 000 korun.
"Prokázání finanční způsobilosti se ukazuje jako důležitý předpoklad reálného výkonu zprostředkovatelské činnosti a zajištění základních požadavků na kvalitu zprostředkování zaměstnání. V praxi se velmi často vyskytují případy, kdy vznikají subjekty, které účelově splní formální podmínky pro zprostředkování zaměstnání, avšak ve skutečnosti pouze různými způsoby participují na výkonu této činnosti. Například dělají nábor pracovníků ze zahraničí a podobně," vysvětluje Vaňásek.
S tím ale zásadně nesouhlasí Radovan Burkovič, člen výboru a prezident Asociace pracovních agentur. "Opatření postihují jenom legální agentury práce, legální agenturní zaměstnance a legální uživatele, tedy firmy. A to je špatně, s tím zásadně nesouhlasíme. Protože je to přímé poškození těch, co se chovají dle práva. Ti, co jej nedodržují již nyní, ho nebudou dodržovat i nadále. A firmy, které si pseudoagentury objednávají, budou mít zase o důvod více, nebrat legální agenturní zaměstnance."
Podle Burkoviče je navíc výše záloh problematická pro malé agentury. "Psycholožka, která si v rámci poradenství zřídí agenturu práce, zaplatí padesát tisíc, pokud si založí společnost s ručením omezeným, pak 500 tisíc. Tato malá agentura práce uhradí stejnou částku jako velký nadnárodní kolos s dvaceti pobočkami v Česku. Jak to má ozřejmit finanční způsobilost? Jak to má ochránit agenturního zaměstnance? Nijak," zdůrazňuje.
Podobně návrh vidí i Radka Čechová, manažerka pražské pobočky Grafton Recruitment. "Oceňujeme, že tripartita vnímá potřebu řešit regulaci trhu agenturního zaměstnávání. Cílem by mělo být posílení postavení seriózních agentur práce, které dodržují zákoník práce. Bohužel aktuálně navrhované řešení je koncipované spíše tak, že právě seriózní agentury omezí a naopak nahraje agenturám, které právní předpisy nedodržují a případně obcházejí dočasné přidělení různými formami outsourcingu."

•Zákaz řetězení pracovních poměrů na dobu určitou
V současné době zákoník práce stanovuje výjimku z obecného zákazu zřetězování pracovních poměrů na dobu určitou pro agentury práce. To by se mělo změnit.
I zde by tudíž mělo platit, že doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami (agenturou práce a jejím zaměstnancem) nesmí přesáhnout tři roky ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou, přičemž může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení.
Ani tato úprava se agenturám nelíbí. "Takové nařízení by přineslo další dramatické snížení flexibility pracovního trhu, což by v konečném důsledku způsobilo pokles ekonomiky a ztrátu zaměstnání mnoha lidí. Flexibilita pracovního trhu je v dnešní době jedním z hlavních ukazatelů pro zahraniční investory," uzavírá Surka.

Veronika Šmídová
•   Diskuze   •   odkaz   •

Haló noviny, 13.březen 2015

Jak dál s agenturním zaměstnáváním

Na programu pondělního zasedání Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartity) bude problematika personálních agentur.

Odbory si již řadu let stěžují, že zaměstnavatelé najímají agenturní pracovníky, jejichž pracovní a mzdové podmínky jsou ve srovnání s kmenovými zaměstnanci mnohdy horší. Že jde o složitý problém, potvrzuje mezinárodní konference o agenturním zaměstnávání, kterou nedávno v Praze uspořádala Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) s německou nadací Friedrich Ebert Stiftung.

Stanovisko ČMKOS
Předseda ČMKOS Josef Středula uvedl, že ťpůvodní smysl využívat práce prostřednictvím personálních agentur především na krátkodobé sezonní práce začal být postupně zneužíván. Agenturní zaměstnanec ve srovnání s klasickým pracovním poměrem pracuje za krajně nevýhodných podmínek. Není ojedinělé, že agenturní pracovník pracuje za minimální mzdu včetně přesčasů, o svátcích a v noci, že mu není vyplacena mzda za poslední měsíc po ukončení práceŤ. Podle něho jde až o mafiánské praktiky některých agentur, které doslova ťpasouŤ zaměstnance a kazí renomé slušným agenturám, které samy volají po regulaci, v čele s Asociací poskytovatelů personálních služeb. Zlepšení by podle Středuly mohlo přinést právo odborů na spolurozhodování při agenturním zaměstnávání ve firmách.

Zaměstnavatelé agenturní zaměstnance chtějí
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček tvrdí, že zaměstnavatelé agenturní zaměstnance potřebují. Zdůvodnil to výkyvy v počtu zakázek, které najednou přijdou do podniku, do firmy a musí se najednou, v krátkém čase, někdy prakticky ihned, vyrobit a expedovat odběratelům z jiných firem. Zároveň však konstatoval, že současných 1585 agentur práce na českém trhu je nesmysl.

Podle Radovana Burkoviče, prezidenta Asociace pracovních agentu (APA), rok od roku sílí nelegální agentury, zatímco zaměstnanci z legálních agentur ztrácejí další pracovní místa. Burkovič se vyslovil proti omezení legislativních pravidel pro pracovní agentury, nebo by to nahrávalo většímu uplatnění švarcsystému u nás, tj. převodu řádných zaměstnanců na OSVČ, což je negativní trend, který se v poslední době projevuje.

ťProblém je, že transparentní zóna se rozvíjí mnohem pomaleji než šedá nebo černá zóna. Jestli je potřeba udělat jednu věc, tak je to rozhodně kultivovat trh agenturního zaměstnávání,Ť doplnila myšlenku nutnosti redukce trhu pracovních agentur Jaroslava Rezlerová, prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb. Uvedla, že na Západě jsou tyto agentury určeny především mladým lidem, aby přes ně dokázali sehnat své první zaměstnání. A tuto myšlenku je nutné uplatnit i v ČR.

Ministerstvo chce zpřísnit pravidla
Podle ředitele odboru trhu práce na ministerstvu práce a sociálních věcí Jiřího Vaňáska má resort v plánu stanovit 15procentní kvótu pro podíl agenturních zaměstnanců v podniku. Kmenoví a agenturní zaměstnanci by také měli mít podle návrhu srovnatelné mzdové a pracovní podmínky. Ministerstvo plánuje i zákaz zřetězování pracovních poměrů na dobu určitou v agenturním zaměstnávání. Ustanovena má být také komise pro udělování povolení ke zprostředkování práce. Podle Vaňáska se dalších úprav má dočkat i zákon o zaměstnanosti a zákoník práce.

Jednání konference shrnul místopředseda ČMKOS Vít Samek. Mimo jiné zdůraznil, že hlavním problémem agenturního zaměstnávání je sociální dumping, kdy nižší odvody daní a pojistného zaměstnavatelů za agenturní zaměstnance vedou k tomu, že řada zaměstnavatelů se jimi snaží nahradit ty kmenové, a to je pro odbory nepřípustné.

Miroslav SVOBODA
•   Diskuze   •   odkaz   •

ČT24, Ekonomika, 4. března 2015

PLÁN MPSV - Kvóty pro agenturní zaměstnance, ale taky lepší podmínky a platy

Praha - Ministerstvo práce a sociálních věcí hodlá zpřísnit pravidla agenturního zaměstnávání, a to už od příštího roku. Resort plánuje zavedení 15procentní kvóty pro podíl agenturních pracovníků v podniku. Navíc kmenoví a agenturní zaměstnanci by měli mít podle návrhu srovnatelné mzdové a pracovní podmínky, zdůraznil ředitel odboru trhu práce na ministerstvu Jiří Vaňásek.

"Chtěli bychom zavést kvóty, zatím je navrhováno plošně, pro maximální počet dočasně přidělených zaměstnanců uživatele. Zatím je navrhována kvóta v rozsahu 15 procent," vysvětlil Vaňásek. Například Českomoravská konfederace odborových svazů si podle svého předsedy Josefa Středuly umí představit, že by kvóty byly ještě přísnější. A to v jednotkách procent, maximálně pak ve výši 10 procent.

Konec řetězení smluv na dobu určitou?
Kromě srovnatelných mzdových a pracovních podmínek ministerstvo plánuje i zákaz zřetězování pracovních poměrů na dobu určitou v agenturním zaměstnávání. A ustanovena má být také komise pro udělování povolení ke zprostředkování zaměstnání. Navíc agentury budou muset prokazovat finanční způsobilost. V případě nesplnění podmínek budou zavedeny kauce pro fyzické osoby ve výši 50 000 korun a pro právnické osoby pak desetkrát vyšší.

"Dnes běžně žádají subjekty, které jsou různě i majetkově provázány, o povolení ke zprostředkování zaměstnání. A v rámci těchto agentur potom dochází k přesunu agenturních zaměstnanců. V případě, kdy jeden subjekt má nějaké problémy, tzn. porušuje zákonné předpisy, tak v podstatě běžně se stává, že agenturní zaměstnanci jsou převedeni na jiný subjekt a de facto pokračují ve své činnosti dál," dodal Vaňásek.

Asociace pracovních agentur také varuje před každoročním posilováním vlivu nelegálních pracovních agentur: "Legální agenturní zaměstnanec a legální agentury ztrácejí další pracovní místa. Není se čemu divit. Nabídce 'šmejdů', minimálně o 11 procent vyšší čistý výdělek pro lidi a současně minimálně o 34 procent nižší fakturační ceny pro firmy, se těžko odolává.", říká její prezident Radovan Burkovič.

Zatímco v roce 2005 působilo v tuzemsku 1 147 agentur práce, loni jich bylo 1 585. Nejvyšší hodnoty dosáhl počet agentur v roce 2008 - tehdy jich bylo v Česku 2 228. Podle údajů Odborového svaz KOVO pracuje v Evropě pod agenturami 1,6 procenta lidí, v Česku asi 0,7 procenta. Podle Jaroslavy Rezlerové, prezidentky Asociace poskytovatelů personálních služeb, se agenturní zaměstnávání v Česku v posledních letech úspěšně rozvíjí. "Problém je, že transparentní zóna se rozvíjí mnohem pomaleji než šedá nebo černá zóna. Jestli je potřeba udělat jednu věc, tak je to rozhodně kultivovat trh agenturního zaměstnávání," říká k již zmíněnému problému Rezlerová.

V určitých oborech by kvóta ve výši 15 procent mohla podle Hospodářské komory způsobovat značné problémy. "Existují zaměstnavatelé, kteří objektivně potřebují zajišovat větší část svých personálních potřeb flexibilními nástroji. Zároveň nelze veškeré agentury práce paušálně považovat za subjekty, které porušují zákon či zneužívají své zaměstnance," domnívá se mluvčí komory Lenka Vodná. Návrh projedná na dalším setkání tripartita. Úprav se má podle Vaňáska dočkat jak zákon o zaměstnanosti, tak zákoník práce. Agentury v Česku podnikají podle odborů často na hraně zákona. Vládě chce MPSV předložit návrh změn agenturního zaměstnávání do konce června, v účinnost by měly vstoupit v lednu 2016.

Agenturní zaměstnávání v ČR
Tato forma je oblíbená v automobilkách. Například ve Škoda Auto je podíl agenturního personálu dlouhodobě pod deseti procenty. "Škoda Auto navíc jako první společnost nejenom v rámci ČR, ale i celého středoevropského regionu uzavřela v roce 2013 se sociálním partnerem, odbory KOVO, tzv. Chartu agenturního zaměstnávání, která zaručuje srovnatelné podmínky i pro agenturní personál a mimo jiné i jejich zastupování přes odborovou organizaci," doplnil pro ČT mluvčí Škodovky Jozef Baláž.

Kolínská TPCA pak v těchto dnech kvůli menším objednávkám propustila asi 400 agenturních pracovníků, což bylo zhruba 20 procent z celkového počtu zaměstnanců. "Pro zahraniční investory je flexibilita velmi důležitá. Jakékoli její omezování není dobrým signálem pro další investice v tuzemsku. Podobné kvóty snižují konkurenceschopnost České republiky," prohlásil mluvčí továrny Radek Kňava.

"Agenturní zaměstnávání je důležitým nástrojem flexibility firmy, který nám umožňuje pružně reagovat na výkyvy trhu a případné propady objednávek. Zavádění kvót by znamenalo komplikaci a výrazně snížilo flexibilitu firmy," sdělila mluvčí společnosti Bosch Barbora Schelová. Bosch zaměstnává dlouhodobě na pozicích montážních dělníků agenturní zaměstnance; jejich podíl se pohybuje kolem 20 procent.


Aktuálně.cz, Ekonomika, 26. února 2015

Vysoká škola nestačí. Firmy chtějí absolventy s praxí

Průzkum Aktuálně.cz ukázal, za jak dlouho najdou absolventi českých vysokých škol práci, kolik musí projít pohovorů a do jakých oborů nejčastěji míří.

Praha - Studovat vysokou školu se stále vyplatí. Ačkoliv experti varují, že pro některé absolventy je stále složitější najít uplatnění, nezaměstnanost je v této skupině obyvatel nejnižší v Česku. V posledním čtvrtletí 2014 činila podle Českého statistického úřadu 2,6 procenta, zatímco u lidí, kteří skončili po maturitě, to bylo 4,5 procenta, u vyučených 6,8 procenta a osob s pouze základním vzděláním 21,7 procenta.

Že s vysokou školou nezůstanete dlouho bez práce, potvrzuje i internetový průzkum Aktuálně.cz. Toho se zúčastnila tisícovka mladých lidí, kteří v uplynulých třech letech dostudovali. V rámci šetření byli za pomoci provozovatele serveru Vyplnto.cz osloveni absolventi z celé ČR a ukázalo se, že nejpozději čtvrt roku po promoci mají práci tři absolventi vysokých škol ze čtyř. Velká část jich navíc pokračuje ve firmě, do které původně chodili jen na brigádu nebo externě.

Ještě před ukončením školy si zvládlo najít práci 449 absolventů, tedy 44,9 procenta všech účastníků šetření. Dalších 13,7 procenta ji získalo do měsíce a 16,8 procenta do tří měsíců od splnění poslední studijní povinnosti. Déle než rok naopak muselo hledat místo jen třicet dva vysokoškoláků z tisíce, tedy 3,2 procenta. Z toho deset respondentů uvedlo, že práci stále ještě hledají.

Za jak dlouho našli absolventi vysokých škol práci:
Doba Počet respondentů
Ještě před ukončením školy 449
Do tří měsíců po skončení školy 168
Do jednoho měsíce 137
Do šesti měsíců 122
Do jednoho roku 91
Pozn.: Do přehledu jsme zahrnuli 5 nejčetnějších hodnot

Proč lidé pracují už při škole
Podle Pavla Kaczora, který působí na Vysoké škole ekonomické v Praze a řídí Úřad práce v Táboře, může za vysoký počet vysokoškoláků, kteří si během studia přivydělávají, případně už dokonce mají "skutečnou" práci, hlavně strach o budoucí uplatnění. "Velmi dobře totiž vědí, že díky zkušenostem budou mít po dokončení školy na trhu práce mnohem lepší pozici než absolventi bez praxe," říká pro Aktuálně.cz.

Pracovní zkušenost totiž patří mezi nejdůležitější kritéria, podle kterých firmy mladé lidi hodnotí. "83 procent zaměstnavatelů jednoznačně upřednostňuje absolventy, kteří již mají relevantní oborovou praxi dostatečné délky," potvrzuje analytik společnosti Jobs.cz TomᚠErvín Dombrovský, podle kterého se přístup mladých lidí v posledních letech viditelně změnil.

Studenti si to podle něj již uvědomují a stále častěji se hlásí na pozice, které budou moci později vykázat jako relevantní praxi. "Krátkodobé brigády a přivýdělky jsou tak spíše z nouze ctností," říká. "Po roce 2008, kdy lidé poprvé viděli krizi a propouštění, roste zájem pracovat i brigádně více v oboru, v němž se mohou po škole uchytit,“ souhlasí prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič, podle kterého vysokoškoláci jen reagují na aktuální vývoj.

Nikdo nechce zajíce v pytli
Z dotazníku rovněž vyplynulo, že více než pětina absolventů (konkrétně 22,3 procenta) našla práci na "full-time" ve firmě, ve které si již dříve přivydělávala. Zaměstnat lidi, se kterými mají nějakou zkušenost, je pro většinu podniků logické. Ušetří tak čas, který by strávily vybíráním vhodného uchazeče, náklady na zaškolení i riziko, že se podobná investice nemusí vyplatit. "Pokud se student v průběžné praxi osvědčí, je pak logicky pro zaměstnavatele přednostní volbou. Vždycky raději sáhnete po někom, s kým máte dobrou zkušenost, než abyste riskovali nábor neznámé tváře," souhlasí Kaczor.

Pokud čerstvý absolvent podobné štěstí neměl a hledal práci ve firmě, kde ho doposud neznají, tak musel nejčastěji absolvovat pohovor. 28 procent těchto uchazečů pak mělo štěstí hned napoprvé, devatenáct procent osob absolvovalo dva a patnáct procent lidí tři pohovory. 14,8 procenta mladých zájemců o práci muselo projít šest až deset pohovorů, 4,5 procenta jich sdělilo, že museli na jedenáct až patnáct pohovorů. Více než dvacet pohovorů má za sebou jen 1,2 procenta respondentů.

Kolik pohovorů museli mladí uchazeči o práci absolvovat:
Pohovory Počet absolventů
Jeden 156
Dva 107
Tři 83
Šest až deset 82
Pět 58
Čtyři 35
Jedenáct až patnáct 26
Více než patnáct 9
Pozn:: Ostatní absolventi buď pokračovali v práci, kde měli dříve brigádu, nebo ji získali na základě známosti nebo ještě stále hledají.

Obcházení pohovorů je typické hlavně pro profese, kde si konkuruje mnoho uchazečů. "Typicky jde o obory, profese a pozice, v nichž jsou nižší vstupní kritéria, a tím pádem i větší konkurence," upřesňuje Dombrovský. Jde tedy třeba o administrativní pozice, místa v zákaznickém servisu nebo juniorní pozice v obchodu a bankovnictví. "Takže zatímco třeba kvalifikovaného technika vezme dnes většina firem hned všemi deseti a ještě mu nabídne různé náborové příspěvky, v administrativních oborech si zaměstnavatelé vybírají i v několika kolech," dodává Kaczor.

Pětina našla práci ze známosti
Pouze elektronická komunikace stačila k najití místa třiceti lidem z tisíce (neboli 3 procentům), na základě známosti pak našlo práci 191 respondentů, tedy 19,1 procenta. "Získat místo na základě známosti, to v řadě lidí dost možná evokuje nějakou neoprávněnou protekci, ale realita tak nespravedlivá nebývá," uvádí Kaczor. Obvykle to podle něj přitom znamená je to, že se uchazeč dozví o práci od někoho ze svého okolí.

Proč láká administrativa
Nejčastější oblastí, kde mladí absolventi hledají práci, je administrativa. Získat zaměstnání se zde snažilo 14,3 procenta respondentů. Podle Burkoviče je to proto, že podobné činnosti zkrátka ovládá největší část absolventů. "Zatímco technik může zvládnout něco z administrativy, absolvent marketingu bude těžko legovat ocel. A při psaní ve Wordu určitě naděláte bez praxe menší škodu, než když začnete bez ní ovládat robotizované pracoviště v tovární hale," uvádí. Část absolventů přitom věří, že práci, se kterou nesouvisí vysoké nároky, získají snáze. "Opak je leckdy pravdou. Například u pozic recepčních, na něž se hlásí v průměru přes 130 zájemců, bývá zdaleka největší konkurence, tudíž i menší šance na přijetí," zdůrazňuje Dombrovský.

Deset oborů, o které je největší zájem:
Odvětví Počet uchazečů
1) Administrativa 143
2) Vzdělávání, výuka, školství 137
3) Média, marketing, reklama, grafika 112
4) Státní, veřejná správa 96
5) Ekonomika, finance 88
6) IT 78
7) Farmacie, zdravotnictví 69
8) Gastronomie, cestovní ruch 45
9) Právo, justice, legislativa 43
10) Audit, daně, účetnictví 43

Na druhém místě je oblast vzdělávání a výuky, kde se o práci ucházelo 13,7 procenta absolventů. Podle expertů přitom nejde zdaleka jen o klasickou práci ve školství. Jak říká Burkovič, za podobný zájem může rozmach různých vzdělávacích agentur, které prodávají - v zaměstnání často vyžadované - rekvalifikace či školení. Po roce 2008 podle něj začaly vznikat jako houby po dešti a nabíraly lidi po desítkách. "Osobně jsem byl svědkem toho, když základy ovládání PC vyučoval čerstvý bakalář, současně student magisterského studia," uvádí s tím, že mladí lidé tedy míří sem, zatímco klasickým školám stále chybí kvalifikovaní kantoři.

Jen méně než deset respondentů naopak chtělo pracovat v oblasti průmyslu, výroby, provozu a řemesel či telekomunikací – do každého z těchto odvětví se hlásili pouze tři lidé z tisíce. Výzkum také ukázal, že ačkoliv část mladých lidí měla s hledáním práce problém, tak nabídka jinak poměrně odpovídá poptávce. Nejvíce absolventů totiž zamířilo právě do jimi zmíněných preferovaných oborů, tedy do administrativy (121 osob), vzdělání, výuky, školství (113 osob) nebo do oblasti médií, marketingu, reklamy či grafiky (102 osob).

Pět nejčastějších oborů, kde dotázaní absolventi nakonec pracují:
Obor Počet absolventů
1) Administrativa 121
2) Vzdělání, výuka, školství 113
3) Média, marketing, reklama, grafika 102
4) IT 79
5) Státní, veřejná správa 77

S jakým vzděláním přišli na trh práce

Více než třetina (36,6 procenta) respondentů vystudovala na vysoké škole ekonomický obor, 17,8 procenta společenskovědní, 15,8 procenta pak technický, například informatiku, stavebnictví, strojírenství, dopravu nebo architekturu. Podle Burkoviče má tato neobliba technických oborů kořeny již při volbě střední školy, která logicky ovlivňuje i případné další studium. "Dnes se na učiliště i technické střední školy hlásí děti jen z nouze a ředitelé si nemohou vybírat," kritizuje s tím, že technické školy navíc často musí – aby dostaly dost peněz na provoz – nabírat stovky studentů, kteří chtějí obor jen "prolézt".

Nejvíce oslovených absolventů hledalo práci v Hlavním městě Praha (48 procent), dále v Jihomoravském a Středočeském kraji (13,6, respektive 11,4 procenta). Nejmenší zájem byl o Karlovarský kraj (2,1 procenta) a Liberecký, kde se snažilo najít uplatnění 2,9 procenta vystudovaných vysokoškoláků.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Český rozhlas, Zprávy, 24.leden 2015

Desetitisíce lidí vykonávají v České republice otrockou práci

Zhruba 38 tisíc pracujících zažívá v Česku vykořisování. Odhaduje to organizace na ochranu lidských práv Walk Free Foundation. Otrockou práci často vykonávají lidé z Rumunska nebo Bulharska. Nezisková církevní organizace Diakonie pro ně dokonce otevřela utajený azylový dům.

V současné době má místo pro deset lidí, letos bude ale své služby rozšiřovat. Pomoc totiž každým rokem potřebuje čím dál více vykořisovaných. „Za loňský rok jsme měli asi 56 klientů,“ říká vedoucí azylového domu Lucie Vojtková.

S vykořisováním se nejčastěji setkávají lidé pracující ve skladech, zemědělství a lesnictví, kteří jsou najatí agenturami. Prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič o takových případech ví. S takovými zprostředkovateli práce prý ale často nic nesvede. „Většinu těchto věci dělají nelegální agentury práce – různé pseudoagentury, které se za ně vydávají,“ vysvětluje. Agentury, které nutí lidi k otrocké práci, jim často buď nedávají žádné smlouvy, nebo jen psané jen v češtině, takže jim zahraniční pracovníci nerozumí.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Aktuálně.cz, Zprávy, Osobní finance 21.říjen 2014

Osmdesát lidí na jedno místo. Kde se nejhůř hledá práce.

Porovnali jsme 80 největších měst v České republice. Kolik uchazečů o zaměstnání připadá na jedno volné místo?

Praha - Práci lze nejsnadněji najít v Domažlicích. Na jedno volné místo tam v průměru vycházejí necelí tři uchazeči registrovaní na úřadech práce. Podobně na tom jsou i Klatovy nebo Benešov. Naopak nejhorší je situace v Havířově, kde na jedno volné místo připadá osmdesát nezaměstnaných. Špatně na tom jsou i nedaleká Orlová nebo Karviná. Neplatí přitom, že všechna krajská města jsou na tom lépe. Horší umístění Ostravy asi nepřekvapí, ale jen nepatrně lepší čísla hlásí Brno. Vyplývá to z analýzy online deníku Aktuálně.cz, porovnávající údaje získané z osmdesáti největších měst České republiky za letošní březen až srpen. Oproti statistikám, které běžně zveřejňují úřady práce, jde skutečně jen o města, nikoliv okresy.

Pomáhají Německo i Praha
V nejlepší desítce se umístila tři města z Jihočeského kraje, po dvou z Vysočiny, Královéhradeckého a Plzeňského kraje a jedno ze Středočeského. "V případě Domažlic a Klatov může sehrávat pozitivní roli blízkost německého příhraničí," myslí si Pavel Kaczor, který přednáší na Vysoké škole ekonomické v Praze a vede Úřad práce v Táboře. Vedle toho, že do Německa Češi migrují za prací, mohou tuzemské firmy také spolupracovat s tamními odběrateli. "Velmi mnoho lidí dojíždí za prací do Německa a z jejich peněz pak žijí i služby a infrastruktura ve městě," souhlasí prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Benešovu pak pomáhá blízkost Prahy, ale ta samotná nestačí - pak by totiž bylo obtížné vysvětlit, proč například Beroun skončil až na 43., a Kladno dokonce až na 69. místě v žebříčku. Důležitou roli hraje i možnost zaměstnání přímo v regionu, tedy požadavky tamních firem. "Některé firmy v současné době hledají větší množství nových zaměstnanců. Jedná se především o Kavalierglass v nedaleké Sázavě nebo TRW Autoelektronika v Benešově. Nové zaměstnance poptává i množství menších firem,“ říká Kateřina Novotná z benešovského úřadu práce.

Nejméně nezaměstnaných na jedno volné místo:
Město Průměrný počet uchazečů
1. Domažlice 2,9
2. Benešov 3,2
3. Klatovy 3,5
4. Prachatice 3,8
5. Písek 4,3
6. Tachov 4,3
7. Havlíčkův Brod 4,8
8. Rychnov nad Kněžnou 5,1
9. Pelhřimov 5,3
10. Jičín 5,6

Firmy hledají lidi. Ale ne vás
Na nejhorších místech (mezi osmdesáti největšími městy) skončil Havířov, kde na jednu pracovní pozici připadá 79 osob, dále Orlová (75 osob) a Karviná (48). Podle Burkoviče je největším problémem regionu strukturální nezaměstnanost. To zjednodušeně znamená, že se "nabídka míjí s poptávkou". Podniků, které shánějí zaměstnance, je zde totiž sice dost, často ale požadují jinou kvalifikaci, než má zástup nezaměstnaných uchazečů.

Firmám v říjnu výrazně chybějí například řidiči (3337 volných míst hlášených na úřadech práce v celé republice), kováři a nástrojáři (3129 neobsazených míst, z toho jen v Ostravě 278), slévači a svářeči (1754 míst, z toho 155 v Ostravě) nebo technici (1236 nabídek). České školy podle Burkoviče "chrlí na trh práce naprosto nepotřebné profese", které pak mají problém najít uplatnění.

Část nezaměstnaných pracovat nechce
Statistika je ovlivněna i tím, že ne všichni lidé zaregistrovaní na úřadech práce skutečně mají zájem o pracovní místo. A zjednodušeně lze říci, že jejich podíl je vyšší v regionech s horší sociální situací, k nimž patří právě sever Moravskoslezského nebo Ústeckého kraje.

"Jde o vedení zahálčivého života na sociálních dávkách v kombinaci s alkoholismem, drogami a naprostou nespolehlivostí. Dojít na schůzku, či dokonce do práce je nepředstavitelný problém," říká Radovan Burkovič, jehož firma pochází z Ostravy. Motivaci pracovat podle něj nemají například osoby s exekucí. "Když vám z výdělku stejně zůstane jen životní minimum, nemáte důvod chodit do práce. Ono minimum dostanete na dávkách i bez toho," vysvětluje prezident Asociace pracovních agentur. Jde také o dlouhodobý trend, kdy některé dnešní děti neviděly své rodiče nikdy chodit do práce. A podle toho se také ony, po dosažení zletilosti, chovají.

Nejvíce nezaměstnaných na jedno místo:
Město Počet uchazečů
1. Havířov 79,4
2. Orlová 75,9
3. Karviná 48,2
4. Ústí nad Labem 43,7
5. Přerov 36,2
6. Bruntál 34,4
7. Český Těšín 32,3
8. Děčín 29
9. Krnov 29
10. Chomutov 26,6

"V každé společnosti jsou zhruba dvě až čtyři procenta osob, které prostě pracovat nechtějí. Jejich pobyt v evidenci úřadů práce je většinou ekonomicky motivovaný," vysvětluje Burkovič a připomíná, že těmto lidem stát platí povinné zdravotní pojištění. To nyní činí 1148 korun měsíčně. "Šetří tím skoro 14 tisíc ročně a mají zajištěnou bezplatnou lékařskou péči. U nás je ekonomický motiv navíc podpořen hojně rozšířenou prací načerno," doplňuje.

Volných míst je více, než firmy hlásí
Hlavní město Praha skončilo v žebříčku na 27. místě. Na jedno volné místo tu mezi březnem a srpnem vycházelo více než osm lidí registrovaných na úřadu práce. Přesto mají pražské firmy problém se sháněním brigádníků. "Z mnoha výkladů restaurací křičí inzeráty nabízející práce v kuchyni i obsluze. Zvláště v pomocných a hůře placených profesích je v Praze stále jednoduché práci sehnat," tvrdí Burkovič.

Zejména v Praze navíc platí, že volných míst je k dispozici více, než uvádí statistiky ministerstva práce a sociálních věcí. Tehdejší ministr Jaromír Drábek totiž od roku 2012 zrušil povinnost firem hlásit volná místa na úřadech práce. Některé podniky tak shánějí zaměstnance bez pomoci úřadu, tedy hlavně přes agentury, pomocí inzerátů nebo na základě osobního doporučení. "Trh práce obecně generuje daleko více míst, která se nedostanou na úřad práce proto, že je firma obsadí svépomocně," uvádí Pavel Kaczor. Firmy v Praze navíc podle něj mívají i řadu životopisů v záloze.

"Od počátku března do konce září bylo skrze naše portály Jobs.cz a Prace.cz obsazováno 57 693 pozic s místem výkonu práce v Praze. Převážnou většinu z nich zaměstnavatelé sami do databáze úřadu práce nehlásili," souhlasí TomᚠDombrovský ze společnosti LMC, která portály provozuje.

Doplácejí na špatné dopravní spojení
Poměrně špatně dopadla vedle Ostravy i některá další krajská města. Olomouc je na 56. místě, o volnou pozici se tam teoreticky uchází více než 16 lidí. V Brně připadá na jedno inzerované místo 22 uchazečů, což moravskou metropoli řadí až na 67. místo.

Podle Burkoviče trpí obě města tragickou dopravní dostupností, což může odradit potenciální investory, a tedy zaměstnavatele. Poukazuje na špatný stav dálnice D1 mezi Prahou a Brnem, nevyhovující je i spojení směrem na Rakousko nebo naopak na Olomouc. Ani Olomouc nemá kvalitní silniční spojení na Slovensko ani na Prahu, lepší už je to směrem na Ostravu k polským hranicím. Olomouc podle Burkoviče také doplácí na to, že zde zaniklo mnoho tradičních výrob, například společnosti Milo nebo Zora, za které nevznikla adekvátní náhrada.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Aktuálně.cz, 13.říjen 2014

Pracovní agentury musí kontrolovat docházku, potvrdil soud

Agentura neuspěla s tvrzením, že evidenci musí vést jen společnosti, u kterých její zaměstnanci pracují.

Praha – Agentury práce musí přesně vést a kontrolovat pracovní dobu, přesčasy i čerpání dovolené u lidí, které pronajímají firmám. A to bez ohledu na to, jestli si takovou evidenci vedou samotné podniky. V opačném případě hrozí agenturám pokuta až do výše 400 tisíc korun. Rozhodnutí liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem, které povinnost dvojího vedení detailních přehledů potvrzuje, se dotkne 1600 oficiálně registrovaných pracovních agentur. Především pak desítek tisíc jejich zaměstnanců, kteří by díky tomu měli být lépe chráněni a měli by dostávat správně vypočítanou mzdu. Pro samotné firmy jako zaměstnavatele se stávající povinnosti nijak nemění.

Základ pro výpočet mzdy
Soud v Liberci rozhodoval o pokutě 170 tisíc korun pro společnost MA Traiding, která nabízí pracovníky pro lodní dopravu. Jedním z jejích prohřešků bylo podle úřadu práce právě to, že nevedla evidenci pracovní doby. Agentura tvrdila, že ze zákoníku práce vyplývá taková povinnost jen pro společnosti, u kterých agenturní zaměstnanci pracují. Soudci to ale odmítli a pokutu potvrdili. Vedení přehledů pracovní doby včetně přesčasů a dovolených u agentur není podle rozhodnutí soudu jen zbytečným byrokratickým opatřením, ale podstatným údajem pro výpočet mzdy. Tedy základem pro to, kolik si agenturní zaměstnanci vydělají. „Je to agentura práce, která je při agenturním zaměstnávání ve vztahu k fyzické osobě zaměstnavatelem. Je proto povinna plnit veškeré povinnosti zaměstnavatele, tedy i vyplácení mzdy, pro které je evidence pracovní doby nezbytná,“ rozhodl senát krajského soudu vedený soudkyní Lucií Trejbalovou. Společnost MA Traiding, která není v současné době na seznamu státem povolených agentur, nechce případ dále komentovat. S rozhodnutím ale podle vyjádření svých zástupců nesouhlasí a podala proti rozsudku kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. (POZNÁMKA APA - společnost, pokud není agenturou práce, má povinnost vést docházku naprosto jednoznačně).

Problém nejlevnějších agentur
Porušování zákona při evidenci pracovní doby je přitom u agentur poměrně častý problém. Týkají se ho dokonce tři z pětice nejvyšších pokut, které loni udělil Státní úřad inspekce práce. Je mezi nimi také sankce 355 tisíc korun za několik provinění pro agenturu Edymax Holding. Ta se bránila, že chyby způsobila změna organizace a firma je už napravila. „Doporučení inspektorátu práce respektujeme,“ uvedla manažerka společnosti pro styk s veřejností Slávka Vančáková.

Podle prezidenta Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče ty poctivé pravidla evidence docházky už dnes zcela běžně dodržují. Problémy jsou naopak s agenturami, které se snaží nabízet zaměstnance co nejlevněji. Upozorňuje také, že agentury sice v praxi potřebné údaje mají, při vedení evidence jsou nicméně zcela závislé na firmách. „Bez odevzdaného pokynu s potvrzenou docházkou nemohu vyplatit agenturnímu zaměstnanci mzdu,“ vysvětluje s tím, že nakonec jsou to vždy firmy, které odpovídají za to, zda vpustí člověka na pracoviště a přidělí mu práci. „To by agentury musely mít na každém pracovišti svého vedoucího, což je nesmysl,“ dodává Burkovič.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Aktuálně.cz, 29.září 2014

Kam po vysoké škole? Tvrdá čísla o srážce s realitou

Sní o práci v Googlu, bankách nebo ČEZu. Nejčastěji ale začínají na recepci nebo jako asistenti.

Praha - Vysokoškoláci mají ohledně své vysněné práce jasno. Nejvíce se jich po skončení školy vidí v České spořitelně, ČEZu, Deloitte, Student Agency nebo rovnou u Googlu - alespoň podle průzkumu Asociace studentů a absolventů. Po promoci se ale mnohdy tvrdě vracejí na zem a bojují o mnohem méně atraktivní pozice. Podle dat společnosti LMC, provozující pracovní portál Jobs.cz, je pak největší přetahovaná o místo recepční či asistenta. Orientačně: pokud se v sekci určené absolventům vysokých škol objeví nabídka místa na recepci, zareaguje na jeden inzerát v průměru 160 osob. Jelikož na Jobs.cz vyšlo v prvním pololetí tohoto roku 153 podobných nabídek, lze tedy říci, že vysokoškoláci poslali celkem 26 080 odpovědí na tuto práci.

Přestože se průměrný počet odpovědí na jednu pozici meziročně snížil (loni jich bylo 187), práce recepční je pro absolventy atraktivní dlouhodobě. Ve stejném období loni odešlo 28 424 odpovědí, v první půlce roku 2011 jich bylo 26 055. "Je to obecně práce, kterou lze získat nejsnadněji," myslí si analytik LMC TomᚠDombrovský. Kvalifikace tu podle něj nehraje roli, důležitá je většinou angličtina, schopnost psát na počítači a reprezentativní vystupování. "Současně je to z pohledu zvenčí i práce nenáročná, v teple a v pěkném prostředí, proto se na ni hlásí takřka všichni absolventi," vysvětluje prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Administrativa jako záchranný kruh
Druhou nejdelší frontu stojí vysokoškoláci na pozici asistenta. V tomto případě se o jedno místo "pere" 111 zájemců. Trojici nejžádanějších zaměstnání pak uzavírá fakturant. Zde na každou nabídku odpoví průměrně 95 osob. Práci administrativního zaměstnance inzerovaly firmy v letošním prvním pololetí vůbec nejčastěji. Podle LMC se objevilo 1423 volných míst a na každou nabídku odešlo v průměru 76 odpovědí. Celkem jich tedy uchazeči poslali 108 148. V administrativě přitom meziročně přibylo 263 volných míst. Za to můžeme podle Dombrovského vděčit hlavně oživení na trhu, díky kterému firmy přestaly škrtit náklady. "Pozice v administrativě jsou záchranným kruhem pro mnoho z těch, kteří nedokáží ihned po škole sehnat odpovídající místo ve svém zaměření," říká analytik LMC.Podle Burkoviče se pod názvem "administrativní pozice" mohou také schovávat různá místa obchodních zástupců ve finančních službách, podomních obchodníků nebo zaměstnanců call center.

O které práce mají absolventi VŠ největší zájem?
Profese Počet odpovědí na 1 inzerát (průměr):
1) Recepční 160
2) Asistent 111
3) Fakturant 95
4) Pracovník back office 78
5) Administrativní pracovník 76
6) Účetní 73
7) Obchodní asistentka 63
8) Marketingová komunikace 58
9) Bankovní poradce 57
10) Operátor výroby 55
11) Finanční analytik 54
12) Manažer prodejního týmu 51
13) Přímý marketing 50
14) Pracovník call centra 47
15) Prodej po telefonu 46
16) Asistent v médiích, reklamě, PR 46
17) Obchodní zástupce 42
18) Account Manager 40
19) Pracovník help desku 39
20) Finanční poradce 37
Zdroj: LMC.

Podobně je tomu u práce obchodního zástupce. Na každý z 1093 inzerátů, které se na pracovním portálu objevily, zareagovalo v průměru 48 lidí. V tomto oboru ale firmy nabírají "novou krev" prakticky neustále, řada zaměstnanců totiž vydrží dělat podobnou práci jen krátce. Někteří neuspějí v dravé konkurenci, další v sobě nenajdou dostatečně velkého obchodního ducha nebo se nezvládnou naučit všechny zákony a novinky, které se zvláště na finančním trhu objevují. Že dnes může jít o velmi náročnou pozici, potvrzuje i Pavel Kaczor, který přednáší na pražské Vysoké škole ekonomické. "Takový obchodní zástupce může sedět půl dne za volantem, mezitím vyřídit telefonáty ve třech světových jazycích, na odpočívadle zaslat z notebooku technicky obchodní nabídku, kromě toho by to měl být tak trochu psycholog, mít bravurní stylistiku i vyjadřování," říká.

Boj o techniky
Vysokoškoláci, kteří chtějí nastoupit na technickou pozici, mají s hledáním práce výrazně menší problém. Alespoň podle počtu uchazečů na jedno místo. Například na pozici vývojového inženýra bylo na webech LMC zveřejněno za první pololetí 248 nabídek, na každou v průměru reagovalo jen osm uchazečů. Pokud se objevila nabídka práce technologa ve strojírenství nebo programátora, odpovídalo na ni v průměru deset zájemců. Současně ale často platí, že jakmile na jeden inzerát zareaguje méně než deset lidí, může zaměstnavatel pozici hůře obsadit. Podle Dombrovského totiž určitá část zájemců vždy nevyhoví požadavkům. Absolventi technických či přírodovědných oborů jsou na tom tedy ve většině případů lépe. "I když mají vzhledem ke své užší specializaci o něco omezenější výběr, nečelí tak silné konkurenci dalších uchazečů," vysvětluje Dombrovský.

Odrazový můstek
Nepoměr odpovědí na humanitně a technicky zaměřené pozice potvrzuje, že absolventi sociálních věd, filozofie či ekonomie končí po škole mnohem častěji v jiném oboru, než studovali. "Berou za vděk jakoukoliv prací," říká Dombrovský. Začít kdekoliv, třeba na recepci, je podle něj u humanitního zaměření nutné. Bez potřebné praxe totiž není šance posunout se dál, na pozici, která více odpovídá kvalifikaci absolventa. Podobná práce tedy může sloužit jako odrazový můstek. "V takovém případě fandím snahám získat dočasně třeba i práci mimo obor nebo méně kvalifikovanou, protože čekání na ideál mnohdy znamená ztrátu pracovních návyků i motivace," doplňuje Kaczor. Podle něj se může každému v životě stát, že bude muset dočasně přijmout horší místo. "Obvyklé je to třeba u maminek po rodičovské dovolené," uvádí.

Zabírají místa pro středoškoláky
Ve většině inzerátů na místo recepční či asistenta firmy požadují střední školu s maturitou. "Nyní je poměrně často obsazují absolventi vysokých škol a univerzit a tím poněkud komplikují situaci lidem s nižším vzděláním," říká Dombrovský. Vysokoškolák má podle něj tu výhodu, že vypadá v očích zaměstnavatele schopněji. "Někdy je to však svým způsobem past: pokud se absolventi zaměří pouze na pozice s co nejnižšími kvalifikačními nároky, mohou tvrdě narazit kvůli obrovské konkurenci ostatních uchazečů," varuje analytik LMC.

Vysokou školu zapírají
Pro některé uchazeče může být vysokoškolský diplom naopak nevýhodou. "Zaměstnavatelé si často kladou otázku, zda jim překvalifikovaný kandidát brzy z takového místa neuteče nebo zda nebude mít neúměrné mzdové požadavky," vysvětluje Kaczor. Někteří absolventi proto své vysokoškolské vzdělání zatajují. "S tímto fenoménem se setkáváme v posledních dvou letech. U nás v databázích je člověk veden s celým vzděláním, ale na konkrétní pozici se hlásí jako středoškolák," potvrzuje Burkovič.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Deník, 7. srpna 2014

Osmdesát procent dotazovaných uvedlo, že by vzali práci načerno

V červnu a červenci 2014 uspořádal jeden ze zakládajících členů Asociace pracovních agentur (APA), pražská Agentura Student, zajímavý průzkum. Celkem 2.242 zájemců o práci v rámci ankety odpovídalo na dotaz, zda jsou ochotni pracovat načerno.

A jaké jsou výsledky? Na otázku „Vzali byste práci načerno, kdyby byla vyšší odměna, to znamená bez placení pojistného a dani?“ odpověděly ano čtyři pětiny respondentů. Necelá pětina pak uvedla, že jistější než vyšší mzda je pro ně záruka a jistota práce u solidního zaměstnavatele.

„Pro nᚠstát a politické představitele je výsledek takového průzkumu doslova žalostný. Zvláště pak s ohledem, že se průzkum uskutečnil v Praze. Co teprve, kdyby proběhl v regionech postižených největší nezaměstnaností,“ komentoval výsledky průzkumu Radovan Burkovič, jednatel ostravské agentury práce JOB-centrum a zároveň člen Výboru a prezident APA.

Dodal, že zástupci podnikatelů opakovaně dokládají, že politiky proklamované takzvané jistoty, ochrana zaměstnanců, nároky a další, kterými je obhajováno extrémní zdanění práce v ČR, vedou k jedinému – k práci načerno, nelegálnímu zaměstnávání, zastřenému agenturnímu zaměstnávání. „Ukazuje se, že vysoké zdanění práce vadí nejen zaměstnavatelům, ale v důsledku také zaměstnancům,“ řekl.

Asociace pracovních agentur a její členové podle Radovana Burkoviče nabízejí práci a brigády zcela a výhradně legálně, s odvody a daněmi, které k zaměstnávání patří. „Hlásíme se ke společenské odpovědnosti a etice podnikání a dodržujeme zákony. A to i přesto, že agenturní zaměstnanci jsou od roku 2004 neustále diskriminováni zákazem uzavírat dohody o provedení práce, které jako jediné (za dodržení několika podmínek) dovolují platit minimální daně a odvody. To je ve srovnání s ostatními zaměstnanci velmi poškozuje a firmy tak dávají přednost různým pseudoagenturám a novodobým otrokářům,“ dodal prezident APA.

Břetislav Lapisz
•   Diskuze   •

Aktuálně.cz, 24.července 2014

Kdo si vydělá nejméně? Nejhůře placené práce v Česku

Projděte si nový žebříček deseti profesí s nejnižší měsíční mzdou. Nejhůře jsou na tom uklízeči "v provozovnách osobních služeb".

Praha - Tuzemským zaměstnavatelům nyní chybí zhruba čtyři tisíce lidí, kteří by byli ochotni uklízet, obsluhovat hosty v restauracích nebo hlídat objekty. Jedním z hlavních důvodů, proč nabídka volných míst výrazně převyšuje zájem uchazečů, je fakt, že právě tyto práce jsou tři nejhůře placené v Česku.

Žebříček profesí s nejnižší mzdou sestavil online deník Aktuálně.cz na základě statistik, které pro ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovává společnost Trexima.

Nejhůře placení jsou uklízeči a uklízečky, konkrétně "uklízeči v provozovnách osobních služeb", což je ve většině případů eufemismus pro úklid toalet. Tuto profesi podle statistik vykonává 1400 lidí.

Jejich medián hrubé mzdy (tedy "prostřední výdělek" v daném oboru) loni činil 10 125 korun měsíčně. Do této částky se přitom započítávají i skutečně vyplacené příplatky, odměny či náhrada mzdy v pracovní neschopnosti. Desetina nejhůře placených uklízečů dostala před srážkami dokonce jen 8 836 korun měsíčně.

Také druhé místo v žebříčku patří uklízečům, konkrétně ve zdravotnických a sociálních zařízeních, ve výrobních prostorách, v hotelích, administrativních objektech a na veřejných prostranstvích.

Kdo má nejnižší hrubou měsíční mzdu - Profese - Medián (rok 2013):
1. Uklízeči v provozovnách osobních služeb 10.125,- Kč
2. Uklízeči a pomocníci ve zdravotnických a sociálních zařízeních 10.601,- Kč
3. Číšníci a servírky 10.956,- Kč
4. Pracovníci ostrahy, strážní 10.957,- Kč
5. Pomocníci v kuchyni 11.009,- Kč
6. Uklízeči výrobních prostor (kromě potravinářské a farmaceutické výroby) a skladů 11.121,- Kč
7. Pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur 11.127,- Kč
8. Vrátní 11.203,- Kč
9. Uklízeči a pomocníci v hotelích, průmyslových a jiných objektech 11.310,- Kč
10. Uklízeči a pomocníci v administrativních objektech 11.403,- Kč
Zdroj: MPSV, Trexima

Celkově je v uklízečských profesích v Česku zaměstnáno 84,2 tisíce osob, vyplývá ze statistiky. "Všeobecně vzato se jedná o fyzicky namáhavou práci ve špíně s velkým nárokem na pečlivost. Ostatně to, co můžete vidět v pohádce Princezna se zlatou hvězdou na čele, kdy šéfkuchař hodnotí výsledek úklidu hlazením míst bílou rukavicí, zda se ušpiní, dělají často klienti úklidovek i dnes," říká prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Neatraktivní činnost? Najdou se i horší

I přes nízký výdělek a náročnost práce ale nejde o zaměstnání, které by patřilo i na přední místa, pokud jde o převis volných míst nad zájmem uchazečů. V prvním červencovém týdnu nabízely úřady práce 436 neobsazených míst v tomto oboru, což znamená až 16. místo. Nejvíce volných pozic - téměř 2800 - nabízely pro řidiče nákladních automobilů, autobusů a tramvají.

Jeden z důvodů, proč Čechům tato práce ve srovnání s řízením nákladních aut tolik nevadí, jsou výrazně nižší požadavky na zaměstnance. Ti na rozdíl od šoférů nemusí skládat žádné speciální zkoušky.

V inzerátech na pozici uklízeče chtějí firmy jen základní vzdělání nebo výuční list, na dalších schopnostech trvají jen výjimečně. Pokud ano, tak jde například o manuální zručnost, tříletou zkušenost v oboru, znalost ruštiny nebo "vášeň pro čistotu a pořádek".

"Obecně je to bráno tak, že uklízečku může dělat každý, protože si doma uklízel. Proto je není třeba extra přeplácet," dodává Burkovič.

Lehké povolání? Zkuste si to

Podle předsedkyně představenstva České asociace úklidu a čištění Ireny Bartoňové Pálkové však tato práce rozhodně není jednoduchá. "On je velký rozdíl mezi domácím šudláním povrchů po dvou až třech lidech a profesionálním úklidem," zdůrazňuje.

"Běžnou normou na hodinu práce je dvě stě metrů čtverečných. Takže si představte, že máte dvacetimetrovou kancelář a úklidový pracovník na ni má včetně odemknutí a zamknutí dveří šest minut," popisuje Bartoňová Pálková.

Základní úklid zahrnuje například setření prachu parapetů a nábytku do výšky 1,7 metru, vysypání koše, výměnu odpadkových pytlů nebo vyčištění podlahy. "Těch samých šest minut máte na toalety a umývárny nebo na kuchyňky. Schválně si to někdy zkuste," doplňuje.

Odborný úklid podle ní navíc neznamená jen odstraňovat nečistoty, ale také dlouhodobou údržbu majetku. Pracovníci musí mimo jiné znát povrchy a jejich reakce s chemickými prostředky nebo umět správně používat a dávkovat dezinfekce.

Nízké mzdy mají uklízeči podle Bartoňové Pálkové proto, že veřejnost tuto práci podceňuje a jak firmy, tak úřady tlačí na nízké ceny služeb.

Číšníci si "vydělají" na spropitném

Druhou nejhůře placenou v Česku je práce číšníka nebo servírky. Ačkoliv obnáší fyzickou námahu, komunikaci se zákazníky, směnný provoz a práci do pozdních hodin, hrubá mzda tu oficiálně činí 10 956 korun.

I v tomto oboru je rozšířené přesvědčení, že jde o jednoduchou práci a může ji dělat každý. "A bohužel i dělá. Naprosto se ignoruje fakt, že k vyučení v oboru jsou potřeba jen ve škole tři roky, o praxi nemluvě," zdůrazňuje Burkovič.

"Tady bohužel smrdí ryba od hlavy, tedy od majitelů. Nejenže branži nerozumí a lidi platí mizerně, ale ještě jsou přesvědčeni, že si zaměstnanci královsky vydělávají na dýškách a okrádají hospodu, kde mohou. Tak proč jim dávat peníze," říká Burkovič.

Nejistá práce s hrozbou zranění

Totéž platí pro třetí nejhůře placené povolání - práci v ostraze. Přestože je fyzicky i psychicky náročná a hrozí při ní zranění, nebo dokonce doživotní zmrzačení, lidé si zde před srážkami vydělají jen 10 957 korun měsíčně.

"Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy patří k pozicím s nejnižší hodinovou mzdou. Ta je často navíc nabízena jako takzvané agenturní zaměstnávání, tedy zaměstnání velmi nejisté," říká Magdaléna Kotýnková, která vyučuje na Vysoké škole ekonomické.

Méně než 13 tisíc korun hrubého měsíčně berou také pomocníci v kuchyni, švadleny a šičky, řidiči tahačů, prodavači potravin, klenotů, nábytku či bytových doplňků.

Od sto tisíc víc

Nejlépe placenou práci - pokud zůstaneme u takzvaného mediánu mezd - mají v Česku řídící letového provozu, kteří si vydělali 114 917 korun. Mezi nejlépe a nejhůře placenými zaměstnanci ale panuje poměrně velký rozdíl, měsíční hrubé mzdy se totiž pohybují v rozmezí 24 093 a 250 017 korun.

Druhým nejvíce placeným zaměstnáním jsou nejvyšší představitelé velkých společností a institucí. Medián mezd zde činí 102 617 korun, odměny za práci se však liší od 31 479 po 337 545 korun. Následují primáři a řídící pracovníci v oblasti služeb.

Kdo má nejvyšší hrubou měsíční mzdu - Profese - Medián (rok 2013):
1. Řídící letového provozu 114.977,- Kč
2. Nejvyšší představitelé velkých společností a institucí 102.617,- Kč
3. Primáři v oblasti zdravotnictví 89.594,- Kč
4. Řídící pracovníci v oblasti finančních služeb 87.146,- Kč
5. Řídící pracovníci v oblasti styku s veřejností 83.300,- Kč
Zdroj: MPSV, Trexima

Průměrná mzda je vyšší

Medián mezd v celém Česku činil v prvním čtvrtletí 20 764 korun. Pokud bychom pracovali s průměrnou mzdou, tak to bylo 24 806 korun. Průměrná mzda je vyšší než medián právě proto, že ji táhnou nahoru odměny nejlépe placených zaměstnanců.

"Zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než je celostátní průměr," zdůrazňuje například Český statistický úřad. Medián je proto podle statistiků přesnější, protože ukazuje výdělek zaměstnance, který se nachází právě uprostřed - mezi nejlépe a nejhůře odměňovaným člověkem.

•   Diskuze   •   odkaz   •

ČT24, Ekonomika, 15.července 2014

Marksová plánuje vykolíkovat prostor pracovním agenturám

Praha – Konkrétnější obrysy získává vládní záměr stanovit pravidla hry pro pracovní agentury. Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaly Marksové by do budoucna měly založit společnou komoru a při vstupu na pracovní trh skládat kauce. Vyšší zodpovědnost bude ministryně žádat i po zaměstnavatelích.

"Existuje pět velkých solidních agentur, které jsou platnými institucemi na trhu práce, ale je zde stálá řada dalších, které se podílejí na nelegálním zaměstnávání," prohlásila ministryně na dnešní tiskové konferenci s tím, že v Česku jich v současnosti dohromady působí zhruba šestnáct set.

Určit operační prostor pracovních agentur by měla příslušná norma, o níž v současnosti jedná pracovní komise ministerstva i zástupců agenturního zaměstnávání. Podle Marksové je cílem takový stav, kdy by agentury vytvořily vlastní komoru. Již v současnosti existuje Asociace poskytovatelů personálních služeb, která sdružuje agentury, jež se od nešvarů spojených s agenturním zaměstnáváním distancují.

MPSV: A za nešvary pyká i zaměstnavatel
Společnosti, které pracující zneužívají, obcházejí zákony například tím, že pracují s větším množstvím typů pracovních smluv, nebo uzavírají vztah dodavatel-odběratel. Zaměstnance tak firmě nepřidělují na základě zákoníku práce, ale obchodní smlouvy (např. o dílo). "Pokud se jedná formálně o obchodní vztah, nemusí agentura ani její klient ze zákona dodržovat srovnatelné pracovní a mzdové podmínky agenturních a kmenových zaměstnanců," vysvětluje výhodu takového postupu Jana Bělíková, inspektorka Státního úřadu inspekce práce.

To ovšem podle ministryně v současnosti vyvazuje odpovědnost samotného podnikatele: "Kdyby dnes agentura porušovala zákoník práce, lidi zaměstnávala nelegálně a v otrockých podmínkách, mohl by zaměstnavatel říct: 'Za to může agentura.' Chceme, aby také nesl zodpovědnost." Pojistku proti nekalým praktikám si potom chce stát zajistit už před zahájením jejich činnosti. "Jestliže se agentura práce registruje, měla by jako na Slovensku složit relativně kauci, která by se v případě, že poruší pravidla, zabavila," prohlásila ministryně.

Cizinec? Místo dvou povolení jedna zaměstnanecká karta
Ministerstvo práce také uzavírá přípravy na vydávání zaměstnanecké karty. Od 24. července ji začne Česko vydávat cizincům ze zemí mimo EU, přičemž jediný dokument nahradí dvě povolení - k práci a k pobytu. Kartu bude vydávat ministerstvo vnitra na dobu, po kterou má trvat práce s maximálně dvouletou platností. Může se opakovaně prodlužovat.

Plastikovou kartičku s biometrickými prvky mohou získat cizinci ze zemí mimo EU i jejich rodinní příslušníci. Požádat o ni mohou na české ambasádě ve své vlasti i v Česku, pokud tu už legálně pobývají. K žádosti musí doložit mimo jiné pracovní smlouvu či dohodu. Práci mohou pak také změnit či mohou mít i víc zaměstnání, musí ale ministerstvo vnitra požádat o souhlas.


Aktuálně.cz, 15.července 2014

Nejhorší práce v Česku? Volná místa, o která není zájem

Prošli jsme volná místa na úřadech práce. Překvapivě mezi nimi nevede horník, metař nebo kopáč, ale řidič. O jaké profese nemají lidé zájem a proč?

Možná byste čekali horníka, metaře nebo kopáče, ale skutečnost je jiná. Mezi nabídkami volných míst na úřadech práce jsou nejvíce zastoupeni řidiči nákladních automobilů a autobusů. Výrazně vyšší nabídka než poptávka je také u profesí jako hlídač, kovář nebo obchodní zástupce. Místa přitom zůstávají volná nejen kvůli nezájmu uchazečů, ale i z objektivnějších důvodů. Lidé často nesplňují profesní nároky. To platí zvláště pro techniky, kováře či nástrojáře.

Noční práce a velká zodpovědnost

Nejvíce volných míst - 2793 - nabízeli v prvním červencovém týdnu zaměstnavatelé v oboru řidičů nákladních automobilů a autobusů. S jejich nedostatkem se podniky potýkají dlouhodobě - například loni v létě jich chybělo 1288. "S oživením průmyslu roste zájem o přepravu vyrobeného zboží, a tudíž roste poptávka po pracovních silách v oblasti dopravy," vysvětluje Marek Mojžíšek z Úřadu práce České republiky. Ačkoliv je v Česku přes půl milionu nezaměstnaných, lidé tuto práci nechtějí dělat hned z několika důvodů. Často by museli pracovat v noci nebo by je čekaly trhané směny, při nichž stráví v zaměstnání s přestávkami prakticky celý den.

"Dalšími problémy jsou třeba špatně udržované cesty, zácpy, kalamity, fronty na celnicích, různorodá legislativa, celní, policejní a finanční kontroly, chybějící odstavná parkoviště a jejich nízká vybavenost. A dále například technický stav vozidel, za něž odpovídá firma, ale prvotně si to odskáče řidič, nebo vykrádání nákladu, či dokonce krádeže celých vozidel," vyjmenovává prezident Asociace pracovních agentur a jednatel agentury práce JOB-centrum Ostrava Ing. Radovan Burkovič. Podobně jsou na tom podle něj řidiči městské hromadné dopravy. "O psychické zátěži spojené s vozením desítek osob ani nemluvě, denním chlebem jsou i spory s cestujícími," říká Burkovič. Zástupci dopravních podniků připouštějí, že zájemce o tuto práci může odradit rovněž velký počet vstupních podmínek. Vedle lékařské prohlídky musí zvládnout i dopravně psychologické testy, případně i státní zkoušky před Drážním správním úřadem.

Hlídač riskuje zranění

Druhé místo v žebříčku volných míst zaujímají práce v oblasti ochrany a ostrahy - v prvním červencovém týdnu evidovaly úřady práce 2520 nabídek. Do této skupiny patří kromě strážníků také pracovníci ochranky, strážci přírody či pláže nebo tělesní a osobní strážci. Případné zájemce odrazuje především nízký výdělek v kombinaci s tím, že jde o odpovědnou práci, která je fyzicky i psychicky náročná, prakticky na úrovni policisty. "Za takových podmínek se málokomu vyplatí pracovat a riskovat zranění, doživotní zmrzačení nebo život," myslí si Burkovič.

Hledají se i obchodní zástupci

Loňská jednička žebříčku - "odborníci v oblasti pojištění, obchodní zástupci a makléři" - je letos šestou nejčastěji nabízenou prací. Zatímco loni firmám v tomto oboru chybělo 2230 lidí, letos se jich nedostává "pouze" 1383. Uchazeče o tuto pozici odrazuje - kromě etického aspektu - hlavně její náročnost. Kromě toho, že musejí oslovit klienty, prodat jim produkt a zvládnout to rychleji než konkurence, se lidé neobejdou bez odborných znalostí související legislativy, pojistného trhu a podobně.

Pod úrovní minimální mzdy

K dalším profesím s přebytkem nabídky patří například svářeči, slévači nebo montážní dělníci. Podle Burkoviče lidi odrazuje hlavně nízká mzda, která v řadě míst republiky nepokryje ani běžné životní náklady. "Pak opravdu nemá cenu pracovat, vyplatí se být na dávkách," říká. Tahákem podle něj není ani jednotvárná práce či nepřetržitý směnný provoz. Nově se v "top 10" objevili také pomocní pracovníci ve výrobě. "Je to pouze jiný, eufemistický název pro montážní dělníky. Pomocník má většinou jen manuální činnost bez nároků na znalosti práce se stroji a přístroji. S tím rovněž souvisí jeho ohodnocení," uvádí prezident Asociace pracovních agentur. Do první desítky se dostali i číšníci, servírky a barmani. Firmy jich podle Burkoviče mají málo, protože se postupně zvyšují nároky na personál. "Hospoda plná brigádníků, kteří se vzájemně pletou, polévají hosty, nepamatují si objednávky, je sice i dnes poměrně častým jevem, ale také většinou rychle z trhu zmizí," vysvětluje. Tato profese zároveň obnáší fyzickou dřinu, komunikaci s lidmi, směnný provoz, práci do pozdních nočních hodin a často odměnu pod úrovní minimální mzdy.

Chybí kvalifikace

O některá volná místa by lidé možná i měli zájem, ale jednoduše pro ně nejsou vybaveni. To platí zvláště pro techniky, kováře a nástrojáře. "Všichni studují, ale začínají chybět řemeslníci, technici, obráběči, frézaři. Takže pozor na závěry typu: Češi nechtějí pracovat jako obráběči. Dost možná by chtěli, ale nemají na to kvalifikaci," říká Pavel Kaczor z Vysoké škole ekonomické.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Dobré ráno, Česká televize, 23.června 2014

Práce pro každého?




Rozhovor 1. část     Rozhovor 2. část     Rozhovor 3. část

Chat pozvané osobnosti Dobrého rána s Českou televizí- Radovan Burkovič – jednatel pracovní agentury, záznam chatu z pondělí 23. června 2014:
Dana Kosařová: Je přeplněný trh prac. agentu ČR a proč jste si zvolil toto zaměstnání?
Radovan Burkovič: Politici budou tvrdit že ano, protože je něco přes 1.300 agentur práce s povolením působit na trhu. Ovšem každá z nich se zabývá něčím jiným a hodně je opravdu specifických. Třeba prostějovská agentura práce zprostředkovává místa personálu na zaoceánských lodích. Přeplněný je spíše díky regulacím, protože na trhu působí spousta podvodných subjektů bez povolení, tvářících se jako agentury práce a dokonce je v posledních 2 letech fenomén - zastřené agenturní zaměstnávání. Všichni pracují jako agenturní zaměstnanci, ale oficiálně se tváří jako dodavatelé služeb. Takový švarcsystém ve velkém.
Dana Kosařová: Je Vašše práce v prac. agentuře náročná?
Radovan Burkovič: Jste v podstatě mezi 2 mlýnskými koly. Musíte najít práci uchazeči a současně firmě nového zaměstnance. A Vy jste ti, kteří sklidí kritiku, pokud se to nepovede. Od jedné i druhé strany. A samozřejmě je to práce s lidmi, citlivá a odpovědná. Svým rozhodnutím můžete někomu dát, ale i vzít výdělek a práci a dostat ho do problémů. V tomto ohledu je hodně náročná.
Dana Kosařová: Co má vše na starosti jednatel prac. agemtury?
Radovan Burkovič: Počínaje legislativní stránkou věci, sledováním zákonů, vyhlášek a nařízení, přes obchodní vztahy s firmami, hledajícími zaměstnance až po vedení týmu vlastních zaměstnanců v agentuře práce. A také reprezentaci agentury navenek, což právě v těchto brzkých ranních hodinách dělám :-).
Janka: Dobré ráno. Myslíte, že je moderátorka Verunka v těch lodičkách naboso?:) Děkuji:)
Radovan Burkovič: Koukám neslušně pod stůl, není...
Dana: Dobrý den, mám prosím dotaz , nepostřehla jsem jaký je přesně web druhého hosta spoluprace... Děkuji.
Tesaříková: Dobrý den, více o projektu se dozvíte na www.bfz.cz. děkuji Tesaříková
Honza: Kde najdu nabídku prací?
Radovan Burkovič: Doporučujeme internet, je nejrychlejší a komplexní. Třeba nabídku brigád na Ostravsku najdete na www.jobcentrum.cz. Ovšem nejpohodlnější je nechat si zasílat nabídku na míru zdarma až do kapsy na mobil. A pak hned reagovat a brigádu si rezervovat.
lucie : Dobrý den, účastnila jsem se několika pohovorů v agenturách. Když mi přijde standardní email o tom, že byla dána přednost jiným uchazečům, vždy mě zajímá, co měli konkrétně navíc. Nikdy však nedostanu žádnou odpověď. Neměly by agentury působit i tímhle způsobem a poskytovat jakousi zpětnou vazbu? Dekuju.
Radovan Burkovič: Slušná agentura práce, které jsou např. sdruženy v Asociaci pracovních agentur na www.apa.cz to udělá. Poskytnutí zpětné vazby by mělo být součástí personální práce. Bohužel jako všude i mezi námi působí lidé, kteří jsou spíše obchodníky s lidmi než personalisty.
lucie : Myslíte si, že má smysl zasílat Cv firmám, i když aktuálně nemají vypsáno žádnou pozici? Dekuju.
Radovan Burkovič: Samozřejmě je lepší, když poptáváte konkrétní místo, protože víte, na co reagovat a "jak se prodat". Zda vůbec je to pro Vás vhodná pozice a bude vám "sedět". Ovšem pokud se pouze chcete registrovat u daného zaměstnavatele, zasláním svého životopisu nic nezkazíte. Nečekejte ale reakci, ozvou se Vám až budou potřebovat.
františek: Dobré ráno máte pobočku na okrese Kroměříž a je možný kontakt ?děkuji
Radovan Burkovič: Lituji, na Kroměřížsku se obrate na některé naše kolegy, třeba z řad agentur práce na www.apa.cz. Jinak na adrese http://portal.mpsv.cz najdete seznam agentur práce s platným povolením a také z Kroměříže.
Stanislava Votavová: Dobrý den.Scháním práci.Jsem ze Středočeského kraje ,Úřad práce nijak nepomůže ani nenabídne druhy prací.Prosím porad te na koho se obrátit.Je nějaké sdružení i tady ve středočeském kraji jako u Vás.Děkuji Votavová
Tesaříková: Dobrý den, kromě naší vzdělávací akademie působí v krajích celá řada realizátorů podobných projektů. Přímo v Praze máme pobočku, která monitoruje i Středočeský kraj. konkrétně je možně na odkaz www.esfcr.cz, zadat přímo krajsky zaměřené aktivity a z těch vybrat. Pro naši pobočku v Praze je funkční odkaz na www.bfz.cz. děkuji.
Pavla Piskáčková: Dobrý den, ráda bych pracovala na zkrácený prac.úvazek v oblasti administrativy. Jsem samoživitelka s malým dítětem a přes rok se mi nedaří sehnat zaměstnání. Mám 20let praxi v bankovnictví a bydlím v Praze. Poradíte mi, prosím, kde se přihlásit do zmiňovaného projektu? Děkuji a přeji hezký den. Piskáčková
Tesaříková: Dobrý den, před chvilenkou jsme posílali na podobný dotaz kontakt na pobočku v Praze, kde pod vedením pana Černého určitě nabízíme pomoc. oblast bankovnictví využívá flexibilní formy práce méně, ale není neřešitelné. děkuji Tesaříková
Aneta: Máte nějakou pobočku i v Olomouci? Známá hledá práci v Olomouci (nebo i v Olomouckém kraji). Děkuji
Radovan Burkovič: Pobočku sice ne, ale doporučím olomoucké kolegy viz www.apa.cz, kde si určitě vyberete. Jinak Olomouc jako velké město je protkáno sítí poboček nadnárodních agentur práce i místních. Je z čeho vybírat.

•   Diskuze   •

Deník.cz, Ekonomika, 20. května 2014 08:20

Honička za brigádou začíná. Šance ještě je

Praha /INFOGRAFIKA/ – Kdo dřív přijde, ten dřív mele. Tak by se dalo zjednodušeně popsat, jak vypadá rozdělování volných míst na letních brigádách. Zájem je ?o ně každoročně velký, počet volných pozic je ale omezený. Přesto pracovní agentury mají letos dobrou zprávu – firmy poptávají větší počet brigádníků. Na druhou stranu jsou novou výraznou konkurencí studentů lidé, kteří dlouhodobě nemohou najít stálé zaměstnání.

Jen na dvou hlavních pracovních portálech, kterými jsou Jobs.cz a Práce.cz, má být v červnu šest tisíc volných brigádních míst. V červenci si zájemci budou podle odhadů moct vybírat z pěti tisíc pozic. „I přes letošní nárůst počtu brigád se nejspíš nedostane na všechny, kteří by si v létě tímto způsobem chtěli přivydělat," upozorňuje analytik společnosti LMC, která spravuje oba zmiňované weby, TomᚠErvín Dombrovský. „Firmy volí mezi prvními vhodnými zájemci, kteří splňují jejich očekávání a přistoupí na nabízené podmínky," vysvětluje Dombrovský, proč brigády rychle mizí.

Nejčastěji studenti hledají přivýdělek přes internetové vyhledavače. Pátrat ale lze i jinak, doporučuje se sledovat internetové stránky firem nebo se jich osobně zeptat. Krátkodobé práce nabízejí také radnice měst a obcí nebo technické služby. Někdy se vyplatí nabídnout svou pomoc na srpen, většina studentů totiž chce pracovat jen v červenci.

Odměna se nejčastěji pohybuje od 75 do 100 korun na hodinu, ve výjimečných případech i mezi 150 až 200 korunami. Pořád je ale hodně pozic, kde si brigádník vydělá maximálně 65 korun za hodinu. Někde mají problém opačný. Třeba prostějovské personální agentury nabízené brigády nemají kým obsadit.

Jak vybrat brigádu? Radovan Burkovič z Asociace pracovních agentur doporučuje především opatrnost. Základem by měla být smlouva s přesně danou odměnou.

Převažuje poptávka nad nabídkou letošních letních brigád, nebo je to vyrovnané?
Posledních šest let si firmy dávají na čas, čekají na termíny dovolených, navíc prvotně nabízejí práci dětem svých zaměstnanců. Teprve poté něco nabízejí veřejnosti. O souhrnnější nabídce se proto pracovní agentury dozvídají až v polovině nebo na konci června. Je však pravda, že na shánění brigády mezi příbuznými a známými je už teď pozdě. Obecně se ale dá říct, že situace se na trhu brigád zlepšuje. Od začátku roku je nabídka o 30 až 50 procent větší, než byla loni a předloni.

Změnily se za poslední roky požadavky firem na brigádníky?
Požadavky se liší podle typu práce. Zájem o brigádníky pořád je, protože brigádníkem nahradí člověka, který je na dovolené. Rozvolnilo se však období, dřív se dělalo jen v červenci a srpnu, teď zaměstnanci chodí na dovolené už kolem června a končí se až v polovině října. Období letních brigád se prodlužuje, tím pádem ale také klesá počet míst, která jsou k dispozici přes letní prázdniny.

Jsou zájemci o brigádu vybíraví, nebo vezmou zavděk jakýmkoli volným místem?
Hodně záleží na tom, jaká je situace v daném regionu. Jsou místa, kde si studenti opravdu nemohou moc vybírat, jsou ale zase regiony, kde je volných míst dostatek. Dlouhodobě je pak největší zájem o místa v administrativě, kde se, zjednodušeně řečeno, překládají papíry zleva doprava. Daleko horší je to ?v případě prací, které jsou venku nebo na stavbách.

Brigádu lze sehnat svépomocí nebo přes agenturu. V čem je podle vás agentura lepší?
Práci přes agenturu chápeme jako samoobsluhu. Když si člověk shání brigádu sám, musí se ohlížet po inzerátech a obcházet příbuzné ?a podniky v okolí. Pokud ale nahlédne do agentury, má nabídku brigád na jednom místě, a to i z dalekého okolí a z míst, kde by práci ani nehledal. Šetří to práci a vyvaruje se řečem typu „uvidíme, ozveme se vám". Spousta agentur navíc dnes komunikuje elektronicky, takže člověk se může jen registrovat, zadá dobu, kdy chce pracovat, a agentura mu nabídku pošle přes SMS nebo email. Když se navíc registruje u více agentur, má větší šanci, že získá brigádu přesně podle představ. Velkým problémem shánění brigády svépomocí je také to, že málokdy vás pustí do areálu firmy, tudíž se nedostanete ani na personální oddělení.

Lidé si často myslí, že když pracují přes agenturu, dostanou méně peněz. Jak to je? Pokud agentura nepodvádí, což by si neměla dovolit, protože nad ní stojí generální ředitelství Úřadu práce a ministerstvo práce a sociálních věcí, tak musí dodržovat zákon o zaměstnanosti a zákoník práce. Ty jasně říkají, že pokud je agenturní zaměstnanec na stejném místě jako kmenový zaměstnanec, musí mu zaměstnavatel dát stejné peníze. Pokud to tak není, zaplatí zaměstnavatel pokutu ?a doplatí rozdíl ve mzdách.

Jaká práva mají brigádníci?
Zaprvé by každý měl požadovat písemnou smlouvu, to je první záruka toho, že podmínky, které byly dány slovně, skutečně platí. Koneckonců zákoník práce od minulého roku neumožňuje uzavřít cokoli ústně. Takové to „my si vás tady čtrnáct dní vyzkoušíme a pak vám dáme smlouvu" zákon klasifikuje jako nelegální zaměstnávání. Zadruhé by si každý měl pohlídat, aby ve smlouvě bylo jasně řečeno, kolik si vydělá. Spousta firem říká, že o platu rozhodne, až se člověk zapracuje. To nelze, a je klidně ve smlouvě uvedena prémie za výkon, ale minimum tam vždy být musí. Navíc musí odpovídat minimální mzdě. Když člověk dělá na pokladně s hotovostí, má hmotnou odpovědnost a má za to padesát korun za hodinu, tak je to špatně. To už je práce, která patří do druhé skupiny prací a je minimálně za 54 korun. Hmotná odpovědnost je navíc platná až od 18 let.

Kolik hodin může brigádník odpracovat?
Do osmnácti let maximálně osm hodin denně a 40 hodin ?v týdnu. Starší osmnácti let může pracovat maximálně dvanáctihodinové směny. ?Ve skutečnosti je v práci třináct hodin, protože má nárok na dvě půlhodinové neplacené přestávky. Výjimkou je zemědělství a odstraňování živelních škod, kde může člověk pracovat až šestnáct hodin.

Ptala se KATEŘINA CIBOROVÁ



•   Diskuze   •

Český rozhlas Ostrava, Poradna, 6.května 2014

Poradna Českého rozhlasu Ostrava - nezaměstnanost, jak si najít práci

Budeme mluvit o nezaměstnanosti. Pokusíme se vám poradit, jak najít práci, na co byste měli být připravení a jaké máte možnosti. Zaměříme se také na příležitostné zaměstnání, jako jsou například brigády. Moderuje Martin Knitl, host Ing. Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur ČR a dlouholetý spolumajitel agentury práce JOB-centrum Ostrava s.r.o..

•   Diskuze   •   odkaz   •

Moravskoslezský Deník.cz, 27. února 2014 13:58

Prezidentem APA byl opět zvolen Radovan Burkovič

Jednatel agentury práce JOB-centrum Ostrava Radovan Burkovič byl opět zvolen prezidentem Asociace pracovních agentur (APA). V čele tak bude stát i v období let 2014 až 2017. Asociace Pracovních Agentur je neziskovou nepolitickou profesní organizací sdružující agentury práce. Byla založena v roce 2001. Členové APA jsou geograficky rozprostřeni po celém území ČR. Jen v roce 2012 obsloužili 40 tisíc uchazečů o práci, zaměstnali 20 tisíc osob jako dočasně přidělené agenturní zaměstnance a zprostředkovali 2,5 tisícovce osob zaměstnání přímo u firmy. Čísla za rok 2013 byla obdobná.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Aktualne.cz, Ekonomika, Práce, 16. prosince 2013 7:05 hodin

Za stovku na hodinu. Dala jsem se najmout v call centru

Praha - Strach o práci je v Česku patrný. Ale přesto je zaměstnání, kde dají místo během pouhé hodiny skoro každému. Jen vám nesmí vadit, že má hroznou pověst.

Call centra nabízí profesi, kterou Češi chtějí dělat vůbec nejméně. Také v prvním prosincovém týdnu patřila na tuzemských úřadech práce k nejčastěji inzerovaným pozicím (i když byly i horší).
Prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič vidí hlavní problém call center ve vysoké fluktuaci zaměstnanců. Hodně lidí po krátké době call centrum opustí. To jim na dobrém renomé nepřidává.
Ale proč to tak vlastně je? Co se v nich děje a jaké to je, být operátorkou? Reportérka Aktuálně.cz se o to ve dvou call centrech pokusila.

Přísný zákaz mluvit
Jako byste vstoupili do jaderné elektrárny nebo tajného vojenského skladu. O ničem, co vidíte, slyšíte či se jinak dozvíte, nesmíte s nikým mluvit. Jinak zaplatíte pokutu až pět milionů korun, i když vᚠplat bude dělat stovku na hodinu.
Už při podpisu smlouvy s call centrem vidíte, že tady povládne německá přísnost, japonská pracovní morálka a ruské utajení. K samotnému volání se proto nedostávám, protože bych předtím musela podepsat dohodu, že o call centru nenapíšu ani řádek. Říká se tomu Smlouva o ochraně obchodního tajemství.
Přesto vidím i z přijímacího řízení a z rozhovorů s lidmi, kteří už v call centru pracovali, jak samotná práce vypadá - a také že má někdy svou hroznou pověst nezaslouženě.
"Pověst telefonního operátora poškodili ti aktivní, nejvlezlejší prodejci, kteří se vám snaží prodat vše, auto, kreditní kartu, byt. Název jejich pozice je stejný, ale náplň práce jiná než u nás," tvrdí David Nevečeřal, ředitel AdFinance, jednoho z call center, která zkouším.
V AdFinance nabízejí po telefonu jen domlouvání schůzek. Žádný aktivní prodej neprobíhá.

Jak uspět v konkurzu
Výběrové řízení pro práci operátorky podstupuji i v další firmě, nejen v AdFinance. První zkouším firmu Eficia, která hledá operátory na ověřování smluv energetických společností.
V malé místnosti se při konkurzu tísní devět zájemců. Mladá žena dosud pracovala jako servírka a na konkurz s sebou přivedla i maminku. Postarší muž je bývalý pracovník rozhlasu. Další člověk byl profesorem angličtiny a němčiny.
Výběr trvá hodinu. Personalistka stihne vysvětlit, jak firma funguje, co se po nových operátorech chce - patnáct až dvacet hodin týdně a nástup ideálně hned - nebo jak správně volat.
Zda mají uchazeči předpoklady pro telefonování, ověřila během krátkého testu. "Zkuste tak minutu něco povídat. Co děláte, jak jste sem přijeli, cokoliv." Že nevíte, co říct, a po dvaceti sekundách máte hotovo? Nevadí. "Nevypadá to, že by někdo z vás měl výraznou vadu řeči," zhodnotila projevy a přinesla rozpis, aby s účastníky domluvila, kdy přijdou na dvouhodinové školení, než začnou naostro.

Telefonát nanečisto
V AdFinance je méně lidí a menší spěch. "Vy jdete na pohovor? Sedněte si tady," uvítal mne kdosi. Zůstávám jen s dalšími dvěma dívkami na židli v úzké chodbě, kde si nás následujících patnáct minut nikdo nevšímá.
Přichází na řadu psychotest, po něm pohovor. Prozrazuji o sobě, že na kritiku reaguji s úsměvem. Přibližně padesát vět a v call centru vědí, jaká jsem. Nebo si to alespoň myslí.
Dostáváme za úkol vyzkoušet si telefonát, ve kterém představíme klientovi novou službu a pokusíme se mu sjednat schůzku s odborníkem. Už mám za sebou jeden konkurz, nejspíš proto působím na porotu zkušeněji než konkurentky. Personalistka se pak ptá všech, kolik času v týdnu máme a zda můžeme nastoupit hned po neděli.
Je vidět, že tady musí jít nabírání nových lidí rychle, protože stejně rychlý je odchod těch, kteří přišli dříve.

Jak vypadá práce operátora?
Necelá stovka na hodinu, tři druhy bonusů, počítadlo pauz a telefonáty, které nikdo nebere. To vše obnáší práce v call centru AdFinance.
Hlavním úkolem je vytáčet čísla, která nabíhají na monitoru, odříkat naučené fráze a přesvědčit zákazníka ke schůzce s odborníkem. Každý má před sebou papír se vzorovým textem. Nic obtížného na zapamatování. Hned během úvodního školení projde supervizorka s budoucím operátorem všechny možné scénáře a dá mu návod, jak reagovat.
Navíc není jisté, kolikrát za směnu se operátor vlastně dostane ke slovu. I když poctivě volá na jedno číslo za druhým, velkou část hovorů nikdo nebere. Další lidé položí telefon, jakmile zjistí, kdo jim volá.
Na to, jak se volání daří, dohlíží v souladu s heslem "všechny hovory jsou monitorované" supervizor. "U každého operátora si náhodně vytipuje několik hovorů. Pokud z toho vyplyne nějaká chyba, tak si toho poslechne ještě více," popisuje David Nevečeřal. Tuto kontrolu provádějí zkušenější pracovníci jednou týdně, dodává HR manažerka AdFinance Markéta Hrubá.
"U nových operátorů se snažíme, aby zkušenější člověk u nováčka seděl a hned hodnotil, jak mu to jde," doplňuje. Nejčastější chyba, které se operátoři zvláště ze začátku dopouštějí, je to, že znějí nejistě a mají v hovorech hluchá místa.
Ne všude to ale funguje jako v AdFinance. Zkušenost, kterou nezažila redaktorka Aktuálně.cz osobně, ale zná ji od pracovnice konkurenční firmy: stačí, aby vᚠhlas při telefonování nepůsobil dost nadšeně, a jdete „na křeslo". Tak se říká místu, kde vám nadřízený manažer vytkne chyby a srazí čtvrtinu platu.

Proměnlivý rozvrh i plat
Call centra se snaží lákat uchazeče na několik výhod - tou hlavní je flexibilní pracovní doba. Lidé si mohou vybírat, kdy přijdou do práce a jak dlouho tam budou. Podmínkou bývá v součtu patnáct až dvacet hodin týdně.
Stejně tak na nich částečně záleží, kolik si za hodinu vydělají. Kromě základní sazby, která se obecně v call centrech pohybuje mezi sedmdesáti až sto korunami za hodinu, si totiž úspěšností (nadšení v hlase nebo používání správných frází) mohou přijít i na další peníze - podle zástupců AdFinance lze navíc získat i dvojnásobek základního platu.
AdFinance nabízí tři typy bonusů: za dodržování povinných bodů, jako je oslovení klienta či ověření jeho identity, dále pak za počet prodejů a kvalitu hovoru - tedy jestli je operátor na zákazníky příjemný. "Vše to spolu souvisí," říká Nevečeřal. "Pokud nebude hovor kvalitní, tak pravděpodobně nebudou vysoké ani ty prodeje - zákazník vycítí, že něco nehraje," vysvětluje.
Zároveň vyvrací mýtus, že by se firma s operátory, kteří jsou na klienty milí, ale příliš se nevyžívají v přemlouvání lidí, hned loučila. "Pokud člověka nebaví být vyloženě aktivní, tak se jej snažíme přesunout například na telefonní kampaň, kde vyřizuje příchozí hovory, poskytuje informace a sám nemusí nikoho oslovovat," tvrdí.
Manažerka HR Markéta Hrubá ale dodává, že většina lidí "přičichne k penězům", ačkoliv ze začátku tvrdí, že základní plat bohatě stačí. "Když už si jednou operátor vydělá něco navíc, tak chce i příště," komentuje.

Lajdák jen pro orientaci
Na druhou stranu počítač "hlídá" každý krok pracovníků. Operátora, který po ukončení hovoru nezačne znovu telefonovat, přehodí brzy do režimu "lajdák".
Jak říkají zástupci AdFinance, "lajdák" má sloužit nadřízeným k tomu, aby věděli, zda operátoři zvládají své úkoly. Součástí každého hovoru je totiž obecně nějaký povolený čas, který zahrnuje přípravu na telefonování a potom na zaznamenání výsledku.
"Pokud naskakuje lajdák, je to pro nás pomocný ukazatel. Ten často vypovídá o tom, že operátor úplně nerozumí systému, nepochopil zaškolení a například zbytečně vypisuje nějaké údaje navíc," říká Nevečeřal. A zdůrazňuje, že "lajdáckou" dobu operátor tedy zaplacenou dostane.
Jinak ale platí, že se zaměstnanec musí při každém odchodu od počítače "odhlásit" - a zároveň zaškrtnout, kam jde. Pokud pouze na toaletu, je toto volno součástí odpracované doby. Jestliže je to oběd, cigareta nebo třeba nákup svačiny, tak za tento čas zaplaceno nedostane.
Neplacenou obědovou pauzu si navíc může vybrat nejméně po třech hodinách telefonování. Vedení AdFinance ovšem zdůrazňuje, že všechna tato pravidla vyplývají ze zákoníku práce.

Útočiště pro vysokoškoláky
Jak ukazují statistiky, call centrum je jedním z míst, kde končí část českých vysokoškoláků - především těch, kteří absolvovali filozofii, sociální vědy či ekonomii. Na jeden inzerát určený především pro vysokoškolské absolventy reaguje v průměru 49 osob."Chodí sem hlavně z humanitních oborů, zejména z filozofických fakult, nebo naopak se tu objevují i lidé, kteří nemají příliš uplatnění v praxi. Například zoologie, chov tropických plazů," souhlasí Hrubá.
Důvod je jednoduchý. Mladí lidé sice mají diplom, ale chybí jim praxe. A bez té je řada firem odmítá vzít. Potřebnou položku do životopisu tedy absolventi mnohdy získávají na recepci nebo v call centru. To potvrdily i zkušenosti uchazeček o práci, s nimiž se redaktorka Aktuálně.cz při výběru brigádníků do call centra setkala.
"Berou zavděk jakoukoliv prací, často pak vytlačují středoškoláky," komentuje TomᚠDombrovský ze společnosti LMC, která provozuje například pracovní portál Jobs.cz. "Když získají rok praxe v call centru, pořád se to počítá jako zkušenost," vysvětluje.
AdFinance se ale snaží, aby jim tito lidé u telefonů zůstali. "Občas pozveme operátory na večeři, teď plánujeme vánoční večírek, snažíme se, aby se operátoři poznali i s vedením společnosti," vyjmenovává Hrubá.

•   Diskuze   •   odkaz   •

ilist.cz, Informační a zpravodajský server studentů Vysoké školy ekonomické Praha, ekonomika a politika, 2. prosince 2013

Praxe pro mladé: Záchrana před nezaměstnaností, nebo vyhazování peněz?

Studenti, kteří nezvládli při škole získat pracovní zkušenost, se nemusí bát. Do konce srpna 2015 se mohou na úřadech práce hlásit do programu „Odborná praxe pro mladé do 30 let“. V rámci projektu se dostanou do některé z firem, kterým stát a Evropská unie za zaměstnání absolventa zaplatí.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) se má takto řešit problém nezaměstnanosti mladých. „Podstatou této aktivity je umožnit mladým lidem, aby získali tolik potřebnou praxi, a tím pádem se zvýšila jejich šance při hledání zaměstnání,“ komentuje pro iList mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. Odborníci mají ovšem k nápadu řadu připomínek – vysokou byrokracii nebo „vyhazování peněz“ na úkor jiných skupin.

Šanci mají i vysokoškoláci

Daňoví poplatníci v Česku už přispěli na praxi 239 absolventům. O zaměstnávání mladých lidí v rámci projektů „Odborná praxe pro mladé do 30 let“ projevilo zatím zájem 2308 tuzemských firem, které nabízejí dohromady 3580 volných míst. Ukazují to poslední data Úřadu práce ČR. Jak přitom informuje MPSV, dalších 2600 uchazečů se ještě může hlásit. Firmy nabízejí místa hlavně v oblasti administrativy, obchodu, IT, hotelových služeb, pohostinství či účetnictví.

Jak napovídá název, projekty jsou určené pro absolventy škol, kterým ještě nebylo třicet a kteří jsou déle než čtyři měsíce zapsaní na úřadu práce nebo jim jednoduše chybí pracovní zkušenost. Nejvyšší dosažené vzdělání nehraje roli. Jak zdůrazňuje Beránková, mezi úspěšnými uchazeči se už objevili i vysokoškoláci.

Nejde o nic nového

„Absolventské praxe byly v průběhu devadesátých let, a pokud se nemýlím, až do roku 2004 jedním z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti,“ připomíná Magdalena Kotýnková z Národohospodářské fakulty na VŠE. V roce 2004 ovšem začal platit nový zákon o zaměstnanosti, ze kterého tyto praxe „vypadly“.

Několik let to vzhledem k hospodářskému růstu příliš nevadilo, absolventi při vstupu na pracovní trh neměli potíže. To se ovšem v posledních pěti letech změnilo, dodává Kotýnková. „Za této situace považuji za přiměřené podpořit získání praxe těch absolventů, kteří mají zájem pracovat, tedy jsou v evidenci úřadu práce,“ uvádí. „Pohled na trh práce v Evropě jednoznačně ukazuje, že nezaměstnanost mladých je významným celospolečenským problémem, což znamená hrozbu pro budoucí potenciál dané ekonomiky,“ souhlasí hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Každý pokus řešit tuto otázku je proto podle něj chvályhodný. „Vzhledem k demografickému vývoji a očekávanému úbytku pracovní síly je i v zájmu zaměstnavatelů získat co nejkvalitnější absolventy a vůbec se o nich dozvědět,“ pokračuje. Pro mladé je podle něj klíčové, že tak vůbec dostanou příležitost někde předvést, co zvládají. „Bez té první pracovní zkušenosti se to ukazuje dost obtížně,“ myslí si.

Jádro problému leží jinde

Zároveň však Vejmělek upozorňuje i na negativa, zejména živení úřednického aparátu a s tím spojenou byrokracii. „Například Komerční banka se právě z důvodu nákladné administrativy tohoto projektu nezúčastňuje,“ říká. Banka tedy podle něj raději nabízí brigády, stáže nebo spolupráci při psaní závěrečných prací.

Kritikou nešetří ani ředitel Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. „Je zásadně špatně, když firmy dostávají příspěvky a dotace na tvorbu pracovních míst. A je úplně jedno, pro jakou skupinu nezaměstnaných na trhu práce. Uvědomme si, že tím vyhazujeme peníze, které pak chybí třeba ve zdravotnictví, školství nebo hasičům,“ vyjmenovává.

„Politici to obhajují tím, že místo podpory v nezaměstnanosti dají raději lidem tytéž peníze za účast na odborné praxi. Místo abych peníze pálil, tak je roztrhám. To je naprosto mimo realitu,“ doplňuje. Daleko přínosnější by podle jeho názoru byla změna školského systému v Česku, který za peníze poplatníků produkuje v praxi nepotřebné nezaměstnané. „Přitom firmám současně chybí armáda kvalifikovaných zaměstnanců jiných oborů,“ zdůrazňuje.

Jak to funguje

Projektů „Odborná praxe pro mladé do 30 let“ po Česku funguje celkem čtrnáct. Nejvíce dohod s firmami o zaměstnání absolventů zatím uzavřela Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně, a to 65. Zde se také zatím nahlásilo nejvíce uchazečů (400).

Celkový rozpočet činí 1,034 miliardy korun, 85 procent z toho se má zaplatit v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, zbytek pak z českého státního rozpočtu. Firma, která absolventa zaměstná, získá na takového pracovníka až 24 tisíc měsíčně, a to na půl roku až na rok. Maximum uchazečů, které lze takto v Česku zaměstnat, jsou tři tisíce.

Programy běží od letošního července, trvat mají do 31. srpna 2015. „V případě, že se ukáže – a zatím tomu vše nasvědčuje – že jsou skutečně přínosem a že je o ně zájem, je pravděpodobné, že bude snaha v této praxi nadále pokračovat,“ říká ovšem už teď Beránková.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Podnikatel.cz, 13. listopadu 2013

Eva Svobodová z AMSP o profesních asociacích

Pod níže zveřejněná slova generální ředitelky Asociace malého a středního podnikání ČR, již je Asociace pracovních agentur členem, se můžeme plně podepsat.
Ing. Radovan Burkovič, člen Výboru a Prezident APA.


Profesní asociace zaštiují obor jako celek. Je na jednotlivých firmách, jak dokážou s členstvím v nich pracovat. Může pomoci rozvoji sektoru i jich samotných.

Být či nebýt členem profesního sdružení? Alespoň jednou si tuto otázku položil každý majitel firmy nebo živnostník. Odpověď na ni se často hledá poměrně dlouho. A to zvl᚝ v českých poměrech, kde pod vlivem zkušeností z minulého režimu panuje odpor k jakémukoli sdružování. Spousta podnikatelů navíc věří, že si se vším musí poradit sama. Ne vždy to ale platí a členství v profesní nebo oborové organizaci pro ně nakonec může být i konkurenční výhodou.

Profesní sdružení je nezávislé, zpravidla neziskové, sdružení fyzických nebo právnických osob má za cíl sledovat a zastupovat společné profesní, ekonomické a kulturní zájmy dané profese. Je jedno, zda má v názvu slovo komora, asociace, sdružení nebo organizace. U některých profesí je členství dokonce povinné ze zákona, například lékaři nebo advokáti bez něho nemohou svou činnost vykonávat. Pro živnostníky a podnikatele z běžných profesí ale nic takového neplatí. Členství je zcela dobrovolné a je na každém, zda se rozhodne do profesního sdružení vstoupit nebo ne. Profesní sdružení má prakticky každý z oborů lidské činnosti. Stačí si toto heslo zadat do internetového vyhledávače a ten jich okamžitě nabídne desítky.

Když se despekt mění v respekt
Jak už bylo předesláno, zájem o sdružování je silně ovlivněn zkušenostmi lidí z minulého režimu. Během něj bylo sdružování povinné a nikam nevedlo. Proto je o profesní sdružení v České republice všeobecně nižší zájem než v západních zemích. Tamní asociace mají za sebou více než sto let činnosti, vybudovanou velkou prestiž a podnikatelé je berou jako samozřejmou pojistku svého podnikání. „Pevně věříme, že se situace bude postupně zlepšovat, že i Češi budou ochotni a schopni vstoupit do social dialogu, ve kterém se na jedné platformě budou domlouvat zaměstnavatelé, vzdělavatelé i individuální profesionálové z oboru. Máme společné cíle, ale pokud jich chceme dosáhnout, musíme se snažit společně a koncepčně,“ říká Jana Havrdová z České komory fitness.

Některá česká profesní sdružení už jsou na velmi vysoké úrovni a mají statisíce členů. Třeba lidé z oboru stavebnictví si uvědomují silné postavení Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Svaz je v současné době platformou pro zhruba 1200 členů, kterými jsou dodavatelé staveb, výrobci stavebních hmot a výrobků pro stavby, projekční, inženýrské a poradenské organizace a řada dalších výrobních a obchodních firem podílejících na investiční výstavbě. Zájem o sdružování sílí v případě, kdy asociace nabízí hmatatelné výsledky. „Ke členům je třeba chovat se jako k zákazníkům. Vnímat jejich podněty a potřeby, zajímat se o ně. Pokud někdo zaplatí členský příspěvek, očekává za to také adekvátní servis a ten musí být velmi dobrý. V dnešní době si podnikatelé hodně všímají toho, zda nejste spřízněni s nějakou politickou stranou,“ upozorňujeEva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Některé asociace mají stovky tisíc členů a jejich činnost, například v podobě ovlivňování konečných podob zákonů, dopadá i na ty, kteří nejsou jejich členy. Menší a nové komory berou státní úřady s rezervou. Některé z nich dokonce budí úsměv. Rozhodujícím faktorem pro získání respektu jsou pak ekonomická síla a potenciál oboru nebo velikost členské základny. „Máme v ruce jeden důležitý nástroj, tím je dlouhodobá spolupráce s médii. To je pro státní úřady asi největší důvod, proč s námi menšími asociacemi spolupracují. Přeci jenom jsme připraveni zveřejnit některé nešvary spíše než jednotlivá firma s vlastními obchodními zájmy,“ říká TomᚠLukešz Asociace českých nábytkářů. Velká sdružení s tradicí pak už jsou zcela zásadními a neopomenutelnými partnery při jednáních v nejvyšších patrech politiky. „Jsme stálým partnerem státní správy na úrovni ministerstva až po obce s rozšířenou působností. Příkladem je smlouva podepsaná s ministrem dopravy v roce 2010 o úpravě mýtných tarifů, platná až do roku 2014,“ uvádí Martin Felix, mluvčí Sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA.

Pět důvodů pro vstup do profesního sdružení
Každý podnikatel může mít jiné důvody pro vstup do profesní organizace. Někdo má zájem o služby, jinému se hodí společný marketing, dalšímu vyhovují společné nákupy a podobně.
1. Ochrana před neúměrnou regulací oboru
Většinu subjektů trápí velmi podobné starosti, které ovšem nejsou schopny sami koncepčně řešit. Pro každého člena je tedy výhodné, pokud může jeho zájmy hájit silná organizace a nemusí se o ně bít sám. Profesní komory jsou užitečné především při připomínkování novel zákonů a podávání návrhů, v tomto ohledu je jejich role nezastupitelná nejen v prostředí České republiky, ale i v celé Evropské unii. „Význam našeho svazu je o to větší, že v České republice není v současné době žádný státní centrální orgán pro resort stavebnictví. Části oboru spadají pod správu pěti ministerstev, a to průmyslu a obchodu, dopravy, pro místní rozvoj, zemědělství a ministerstvo životního prostředí,“ vysvětluje Alena Čechová, mluvčí Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR.
2. Kultivace prostředí
Asociace obecně mají pozitivní vliv na formování vztahů mezi podnikateli. Mohou proto zamezit nekalé konkurenci na vnitřním trhu, například pomluvám mezi jednotlivými firmami u společných odběratelů nebo dodavatelů. Členové se zavazují k dodržování morálních kodexů, které takové jednání vylučují. Sdružení navíc brání zájmy národních producentů před zahraniční konkurencí.„Trvale monitorujeme zadávání veřejných zakázek a nabízíme spolupráci pro vytváření maximálního počtu otevřených soutěžních příležitostí pro všechny podnikatelské subjekty. Zejména jde o ochranu před monopolizací lesnicko-dřevařského sektoru a snahu o rozvoj regionů,“ komentuje Milan Nejedlý, tajemník České asociace podnikatelů v lesním hospodářství. Ten se v současnosti orientuje zejména na prosazování zájmů středních a menších firem lesnicko-dřevařského sektoru a zdůrazňuje úlohu lesního hospodářství v oblasti podpory venkova a regionální zaměstnanosti.
3. Přehled o aktuálním dění
Nejeden podnikatel si stěžuje na to, že nestíhá sledovat všechny legislativní změny, které se týkají odvodu daní a podobně. Je proto vhodné, aby se informování o nich věnoval specializovaný tým. Například Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR nabízí zdarma půlroční status pozorovatele. Za tu dobu si může firma nebo podnikatel udělat představu, jaké informace od ní může dostávat a jaké je faktické využití členství v jeho byznysu.„Zcela otevřeně říkáme: neděláme všechno, neumíme všechno, ale to, co děláme, děláme s maximálním nasazením a transparentně,“ říká Eva Svobodová, generální ředitelka asociace.
4. Specializovaný servis
Mnoho profesních sdružení nabízí nejen právní a informační, ale i další služby. Jedná se například o možnosti společných nákupů. „Lze se domoci lepších podmínek a cen u pojišoven, dodavatelů materiálu a podobně. Naše asociace například zájemcům nabízí nákup výhodné elektrické energie na komoditní burze,“ líčí TomᚠLukeš z Asociace českých nábytkářů. Asociace mohou v dobrém slova smyslu lobovat v mnoha směrech. Jde třeba o ovlivňování odborného školství, které by mělo být podřízeno zájmům firem v oboru a ne naopak.
5. Vytváření mediálního obrazu sektoru
Jde o jeden z nejt잚ích úkolů každé profesní organizace. Nejde o lacinou reklamu a PR, ale o všeobecné povědomí o důležitosti oboru. Vhodným příkladem je fitness. Tento sektor zatím v České republice není, na rozdíl od řady dalších zemí Evropy a USA, uznávaným odvětvím národního hospodářství. Přitom roční obrat fitness průmyslu v Evropě představuje 22 miliard euro, což je o 12 miliard více než ve fotbalu, a ani v českých podmínkách není obrat zanedbatelný. „Fitness sektor je plně připraven naučit populaci znovu se hýbat a zvýšit její pohybovou gramotnost. Důsledkem by pak mělo být výrazné snížení nákladů na zdravotní péči. Naším cílem je prokázat kvalitu našich služeb tak, abychom v budoucnu nastavili koncepční spolupráci s lékaři a zdravotními pojišovnami,“ doplňuje Jana Havrdová, zástupkyně České komory fitness.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Mladá Fronta E15 speciál HR inzerce, 24. září 2013

Vše, co jste chtěli vědět o agenturách práce, ale báli jste se zeptat.


•   Diskuze   •

Parlamentnilisty.cz, 8. září 2013 18:49 hodin

Volná místa v Česku jsou. Lidé ale některá povolání vykonávat nechtějí

Nezaměstnanost v České republice dosáhla v červenci podle Českého statistického úřadu 6,9 procenta osob ve věku 15 až 64 let. Volná místa v tuzemsku ale jsou, statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí to dokazují. Řadu z volných pracovních míst ale lidé nechtějí vzít nebo danou činnost nemohou vykonávat.

Důvody jsou prý různé. U některých zaměstnání nezvládnou uchazeči požadovaný objem znalostí, jinde jim chybí praxe v oboru. Často se také stává, že finanční ohodnocení neodpovídá požadovanému pracovnímu výkonu a zodpovědnosti.

Sever Aktuálně.cz sestavil žebříček profesí, ve kterých firmy hlásily nejvíce volných míst. Úplně nejvíce volných míst (2 230) se najde v oblast pojištění, obchodních zástupců a makléřů. Uchazeče o tyto pozice může odradit hned několik věcí, třeba to, že se vyžaduje práce na živnostenský list. Často se také ukáže, že práce je příliš náročná.

"Založ si živnost, pla ihned státu přes tři tisíce měsíčně povinného zdravotního a sociálního pojištění, vyřiď si mobil, kup auto, pořiď odpovídající oblečení, zapla si u nás vstupní školení a materiály a můžeš pro nás začít pracovat. To lidé nechtějí," vysvětlil serveru prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Práce za minimální mzdu
Pracovníci chybí také v oblasti ochrany a ostrahy. Počet volných míst podle firem je kolem jednoho a půl tisíce. Jde ale o jednu z nejhůře placených profesí, obvyklé hodnocení odpovídá minimální mzdě, přičemž se jedná o práci zodpovědnou a fyzicky i psychicky náročnou. Vedle strážníků se nedostává také pracovníků ochranky, strážců přírody nebo tělesných a osobních strážců.

Lepší podmínky v zahraničí
Nedostatek pracovních sil hlásí také obory jako je kovářství, slévačství, svářečství a příbuzné. "O kvalifikované lidi byla vždy nouze," říká o nedostatku kovářů sekretář Kovářského společenstva TomᚠBlažíček. Navíc v těchto oborech hrozí odliv pracovní síly do zahraničí.

"Svářeči, zvláště speciální se znalostmi jako sváření nebarevných kovů nebo v ochranné atmosféře, jsou na trhu doslova vyvažováni zlatem. V posledních několika letech je na práci za daleko lukrativnějších podmínek lákají nejen německy mluvící země, ale i Skandinávie," dodává Radovan Burkovič.

Sháňka je kromě výše uvedených také po řidičích automobilů, autobusů a tramvají. Nedostatek pracovníků hlásí také informační služby, zejména jde o zaměstnance call center, kde je obrovská fluktuace, výdělky jsou vázány na pracovní výsledky, tedy nejisté.

Zájem není ani o povolání montážních dělníků. Ačkoli není potřeba příliš vysoká kvalifikace, mzda není nikterak závratná. Když se k tomu přidá nepřetržitý směnný provoz a jednotvárná práce, uchazeče o práci to může odradit.

Špatná pověst
Další profesí, o kterou není příliš zájem, je specialista v oblasti financí. "Odrazujícím faktorem je velmi špatná pověst povolání jako osob, které o dané problematice nemají ani páru a přesto lidem radí, jak mají - pokud možno na dlouhá léta dopředu - naložit se svými penězi," řekl pro Aktuálně.cz Burkovič z Asociace pracovních agentur.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Aktualne.cz, 2. září 2013 12:00 hodin

Deset profesí, které Češi opravdu nechtějí dělat

V červenci bylo v tuzemsku bez práce podle Českého statistického úřadu 6,9 procenta osob ve věku 15 až 64 let, u žen míra nezaměstnanosti činila dokonce 8,1 procenta. Jak ale ukazují statistiky ministerstva práce a sociálních věcí, volná místa v ČR jsou. Řadu z nich ovšem lidé nechtějí či nemohou dělat.
Důvody jsou různé. U některých prací uchazeči nezvládnou požadovaný objem znalostí, jinde jim chybí "obchodní duch" nebo praxe v oboru. Peněžní ohodnocení navíc v mnoha případech příliš neodpovídá fyzické zátěži a míře zodpovědnosti, kterou dané zaměstnání vyžaduje.

Projděte si přehled profesí, ve kterých hlásily firmy nejvíce volných míst (k 26. srpnu 2013).

1. Odborní pracovníci v oblasti pojištění, obchodní zástupci a obchodní makléři
Počet volných míst: 2.230


Uchazeče o tuto pozici může odradit několik věcí. Obvykle s ním firma neuzavře klasický zaměstnanecký poměr, ale vyžaduje po něm práci na živnostenský list. "Založ si živnost, pla ihned státu přes tři tisíce měsíčně povinného zdravotního a sociálního pojištění, vyřiď si mobil, kup auto, pořiď odpovídající oblečení, zapla si u nás vstupní školení a materiály a můžeš pro nás začít pracovat. To lidé nechtějí," vysvětluje prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Práce se navíc často ukáže jako příliš náročná. Kromě toho, že je nutné oslovit klienty, prodat jim produkt a zvládnout to rychleji než konkurence, se lidé neobejdou bez odborných znalostí. Legislativa či podmínky na pojistném trhu se navíc neustále mění. "Mnoho lidí nezvládne náročnost a posléze odchází jinam. Proto je neustálá poptávka po zaměstnancích," říká Ivan Špirakus z prezidia Asociace českých pojišovacích makléřů. Celé odvětví podle něj navíc trápí špatná pověst.

2. Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy
Počet volných míst: 1.605


"Je to jedna z profesí, kde jsou zaměstnanci nejhůře odměňováni," říká Magdaléna Kotýnková, která vyučuje na pražské Vysoké škole ekonomické. S tím souhlasí i Radovan Burkovič, podle kterého obvykle hodnocení odpovídá minimální mzdě. "Tedy čistého něco přes sedm tisíc měsíčně," upřesňuje. Zároveň se jedná o práci zodpovědnou a fyzicky i psychicky náročnou, která je de facto na úrovni policisty. "Za takových podmínek se málokomu vyplatí pracovat a riskovat zranění, doživotní zmrzačení nebo život," myslí si Burkovič.

Vedle strážníků patří do této skupiny povolání také pracovníci ochranky, strážci přírody či pláže nebo tělesní a osobní strážci. Podle mluvčího Městské policie hl. m. Prahy Jan Čiháka je ale problémem i nedostatek schopností. "Protože strážníci slouží v ulicích města se zbraní, je výběrové řízení zaměřené na ověření psychické stability, odolnosti, přiměřeného sebevědomí, zodpovědnosti a řady dalších vlastností," říká. Kritéria výběru jsou tudíž podle něj značně přísná. Kromě toho může být převis volných míst daný i tím, že například městská policie inzeruje volná místa průběžně, úspěšné uchazeče následně zařazuje do databáze, kterou využívá, když potřebuje obsadit nějaké místo.

3. Kováři a nástrojáři
Počet volných míst: 1.482


"O kvalifikované lidi byla vždy nouze," říká o nedostatku kovářů sekretář Kovářského společenstva TomᚠBlažíček. Jde přitom podle něj o situaci, kterou několikaměsíční rekvalifikační kurzy nevyřeší. Spíše by pomohlo, kdyby ze škol vycházeli absolventi, kteří už zvládnou "samostatně pracovat podle výkresu a dokážou si stanovit potřebný technologický postup". Jinak řečeno: budou mít praxi. Zkušení zaměstnanci podle Blažíčka naopak místa nabízená na úřadech práce neberou, protože chtějí vyšší mzdu, než firmy v inzerátech nabízejí. Profese má přitom i další úskalí. "Když se odborník po potřebných letech praxe postaví na vlastní nohy, tak teprve zjišuje, co obnáší shánění zakázek nebo problémy s neplatiči," dodává zástupce Kovářského společenství.

4. Slévači, svářeči a příbuzní pracovníci
Počet volných míst: 1.295


Jak připomíná Magdaléna Kotýnková z Vysoké školy ekonomické, ve zpracovatelském průmyslu pracuje největší podíl českých zaměstnanců. V prvním čtvrtletí tohoto roku to podle Českého statistického úřadu bylo 26 procent osob. "V oborech, kde se vytváří nejvíce míst, je také průběžně největší četnost těch neobsazených," říká Kotýnková. V této profesi ale nemůže pracovat každý - kromě odborného vzdělání, které nabízejí v Česku jen tři střední školy, je třeba i výborný zdravotní stav a fyzická zdatnost.

"Svářeči, zvláště speciální se znalostmi jako sváření nebarevných kovů nebo v ochranné atmosféře, jsou na trhu doslova vyvažováni zlatem. V posledních několika letech je na práci za daleko lukrativnějších podmínek lákají nejen německy mluvící země, ale i Skandinávie," dodává Radovan Burkovič z Asociace pracovních agentur.

5. Řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají
Počet volných míst: 1.288


"Řidič, to je stálice na trhu. Profese je náročná na vykonávání - odloučení od rodiny, práce v noci. Lidé nemají takový zájem tuto práci vykonávat, a když už se rozhodnou, po určité době odcházejí," říká Dagmar Brožová, která přednáší na pražské Vysoké škole ekonomické. Kromě obrovské zodpovědnosti řidič nákladního automobilu trpí vším, co mu chystají státy v celé Evropě i mimo ni, podle toho, kam jezdí - upozorňuje Burkovič. "Tedy namátkou špatně udržované cesty, zácpy, kalamity, fronty na celnicích, různorodá legislativa, celní, policejní a finanční kontroly, chybějící odstavná parkoviště, jejich nízká vybavenost, technický stav vozidel, za něž odpovídá firma, ale prvotně si to odskáče řidič, vykrádání nákladu, krádeže celých vozidel" vyjmenovává Burkovič.

Lépe na tom podle něj nejsou ani řidiči MHD. "Spolu s nepřetržitým provozem často mívají takzvaně trhané směny, kdy tráví v práci s přestávkami skoro celý den," říká. "V kombinaci s rodinným životem nejde o žádnou výhru. O psychické zátěži spojené s vozením desítek osob ani nemluvě, spory s cestujícími jsou také jejich denním chlebem," dodává.

6. Pracovníci informačních služeb
Počet volných míst: 1.070


"Tak se nazývají hlavně zaměstnanci call center," upřesňuje Burkovič. "Bohužel současně má tato profese pověst podobnou jako zprostředkovatelé služeb, protože v konečném důsledku nedělají nic jiného než prodej po telefonu," komentuje. Fluktuace zde je podle něj obrovská, často ji vykonávají jen krátce zaškolení brigádníci nebo dlouhodobě nezaměstnaní. Výdělky jsou navíc obvykle vázané na pracovní výsledky, tedy značně nejisté.

7. Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby
Počet volných míst: 1.066


"V České republice a zároveň celosvětově jsou na prvních příčkách nedostatkových profesí," říká o řemeslnících Jiří Halbrštát z pracovní agentury Manpower. "Pro mladé lidi a jejich rodiče není učňovské školství dostatečně prestižní. Navíc poválečná generace fachmanů nyní odchází do důchodu a jejich nedostatek bude během několika let ještě palčivější," komentuje.

"Přestože se každý modlí, aby práci pro něj odvedl zkušený a profesně zdatný řemeslník, společnost si jich váží daleko méně než státních úředníků nebo kohokoliv s titulem z vysoké školy," myslí si Burkovič.

8. Montážní dělníci výrobků a zařízení
Počet volných míst: 814


Pro tuto profesi je potřeba relativně nízká kvalifikace. "Nízké platové ohodnocení a podmínky práce nemusí každý při dané mzdě akceptovat," uvádí Dagmar Brožová z Vysoké školy ekonomické. Podle prezidenta Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče hraje roli i poměrně nízká výška mezd, nepřetržitý směnný provoz či jednotvárná práce.

9. Specialisté v oblasti financí
Počet volných míst: 740


"Odrazujícím faktorem je velmi špatná pověst povolání jako osob, které o dané problematice nemají ani páru a přesto lidem radí, jak mají - pokud možno na dlouhá léta dopředu - naložit se svými penězi," říká Burkovič z Asociace pracovních agentur. "Navíc jsou neodbytní a otravní. Zařadit se mezi ně nikdo nechce, protože jim jde jen o jedno - prodat další produkt. Z ničeho jiného totiž nemají provizi. Osob se silným žaludkem, které toto mohou dělat, je ve společnosti málo," dodává.

10. Zprostředkovatelé služeb
Počet volných míst: 735


"Je to pouze jiný, eufemistický název pro Specialisty v oblasti financí nebo Odborné pracovníky v oblasti pojišovnictví a obchodní makléře," komentuje Burkovič. Problémem jsou tedy opět vysoké požadavky na uchazeče, které řada z nich nezvládne, a odměna vázaná na pracovní výsledky.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Česká televize Události v regionech, Ostrava, 23.července 2013

Prezident APA a jednatel JOB-centrum Ostrava s.r.o. hovořil o letních brigádách živě v České televizi v pořadu Události v regionech Ostrava.



Reportហz pořadu Události v regionech na stránkách archívu České televize.

Přepis reportáže "Nabídka brigád letos bohatší"

Martin MUSIAL, moderátor: Hlásí se vám Události v regionech. Dobrý večer. Už nejenom studenti, ale i dlouhodobě nezaměstnaní, brigády jsou pro ně často jedinou šancí, jak si vydělat peníze. Zatímco kdysi lidé v létě pracovali hlavně v zemědělství a stavebnictví, teď se sezónní práce týkají hlavně potravinářského průmyslu. A oproti loňskému roku je brigád podle pracovních agentur o něco více.
Tereza KRUMPHOLZOVÁ, redaktorka: Studenti Magdalena a Vašek si právě prohlížejí nabídku brigád na Internetu. Sehnat práci na léto, se jim nedaří.
Magdalena CHLEBOUNOVÁ: Sehnat brigádu je pro mě dost těžké, protože najít dobře placenou brigádu a nějakou, kterou bych chtěla dělat, to už většinou lidi po známostech.
Václav CHOCHOLA: Případně když, jako že už něco se mi tam třeba povede najít, tak potom se na to hlásí víc lidí a to zase potom šance klesá, že.
Andrea Karpytová, dispečerka JOB-centrum Ostrava: Ano, jenom čištění lakovací linky, anebo úklid na pílnici.
Tereza KRUMPHOLZOVÁ, redaktorka: V ostravské pracovní agentuře nepřestane zvonit telefon. O brigády je velký zájem. V databázi tady mají přes deset tisíc lidí.
Ing. Radovan BURKOVIČ, jednatel pracovní agentury JOB-centrum Ostrava: Letos to vypadá zajímavě, protože oproti loňsku máme brigád mírně více a 60 procent brigádníků tady jsou v terénu, tak jsou převážně lidé nezaměstnaní, teprve zbytek jsou třeba studenti, důchodci a podobně.
Andrea Karpytová, dispečerka JOB-centrum Ostrava: Momentálně bohužel máme nabídky pouze pro muže.
Ing. Radovan BURKOVIČ, jednatel pracovní agentury JOB-centrum Ostrava: Bohužel charakter průmyslu je převážně strojírenství, jsou to těžké provozy, ženy jsou tam hodně omezeny zákoníkem práce.
Tereza KRUMPHOLZOVÁ, redaktorka: Brigádníky zaměstnávají jako pomocnou sílu třeba v tomto ostravském pivovaru. Aktuálně se jich tady střídá asi padesát.
Ondřej SLIVOŇ, brigádník JOB-centrum Ostrava: Vybírám střepy, narovnám spadlé lahve, jsem tady teprve tři týdny, a do konce vlastně léta tady budu pracovat. Každý den jsem tady 12 hodin, povětšinou 5 nebo 6 dní v týdnu.
Tereza KRUMPHOLZOVÁ, redaktorka: Nejvíce si vydělají brigádnici na stavbách - v průměru až osmdesát korun. Průměrný výdělek na pile se pohybuje okolo sedmdesáti korun. Nejméně pak vydělají ti, kteří pracují v potravinářském průmyslu. Tady se výdělek často nepřehoupne přes pětapadesát korun za hodinu. Tereza Krumpholzová, Česká televize.

Martin MUSIAL, moderátor: A Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur, hostem Událostí v regionech. Dobrý večer.
Ing. Radovan BURKOVIČ, prezident Asociace pracovních agentur: Dobrý večer.
Martin MUSIAL, moderátor: Už to zaznělo, nabídka firem na práci je letos bohatší. Čím to je podle vás?
Ing. Radovan BURKOVIČ, prezident Asociace pracovních agentur: Může se zdát, že trošku se nám hospodářství vzpamatovalo, by ty zprávy ze světa nejsou až tak povzbudivé, nicméně spousta firem propouštělo, spousta firem se zbavovalo lidí a dnes, když má jakoukoliv větší poptávku, spíš se jí snaží řešit brigádníky, než nabírat lidi zpátky.
Martin MUSIAL, moderátor: Jak to vypadá s právním postavením brigádníků, dostávají vždy peníze, na kterých se dohodli nebo jsou častější spory se zaměstnavateli?
Ing. Radovan BURKOVIČ, prezident Asociace pracovních agentur: Bylo by zajímavé zjistit, že je častější ten spor, nebývá tomu tak, dá se říct, že firmy si dobrých lidí váží a pokud toho brigádníka zaměstnají, pak ho většinou i bohatě zaplatí tak, aby se opravdu ta jeho práce vyplatila.
Martin MUSIAL, moderátor: Brigády, to byla vždycky obvykle šance pro studenty, trvá to?
Ing. Radovan BURKOVIČ, prezident Asociace pracovních agentur: Bohužel velikým konkurentem studentů jsou dneska nezaměstnaní, jednak z hlediska času, jednak z hlediska pracovních návyků a hlavně mají o tu práci trvalejší zájem, to znamená, nehledají brigádu na týden, 14 dní, maximálně 3 týdny, ale snaží se opravdu být v té práci co nejdéle, snaží se zalíbit v té dané firmě a získat i trvalí pracovní místo, to je velmi vyvyšuje nad běžného studenta brigádníka.
Martin MUSIAL, moderátor: To znamená, že job agentury nemají tendenci zaměstnávat spíše, spíše studenty?
Ing. Radovan BURKOVIČ, prezident Asociace pracovních agentur: My se snažíme samozřejmě sledovat především toho, kdo má zájem o práci, a je úplně jedno, jestli je to student, matka na rodičovské dovolené, důchodce nebo právě nezaměstnaný. Opravdu je to o osobním přístupu a dá se říci, že přistupujeme individuálně ke každému člověku zvl᚝.
Martin MUSIAL, moderátor: A mají stejnou šanci získat brigády muži i ženy?
Ing. Radovan BURKOVIČ, prezident Asociace pracovních agentur: Tady bohužel v České republice skladba průmyslu je taková, že převažují věci, které se týkají opravdu mužské práce, hodně nám tady dává zabrat legislativa, která třeba omezuje mladistvé, omezuje ženy z hlediska zvedání břemen, z hlediska rizikových prací, prací přesčas a podobně. Takže se dostáváme do situace, kdy opravdu jsme nuceni brát muže a leckdy ta legislativa nedovolí nikoho jiného zaměstnat.
Martin MUSIAL, moderátor: Lze se podle vás brigádami uživit, kolik je obvykle plat, řekněme, měsíční plat?
Ing. Radovan BURKOVIČ, prezident Asociace pracovních agentur: Dá se jimi uživit, pokud brigádník poctivě chodí do práce, snaží se ve svém volném čase okamžitě reagovat, nastupovat flexibilně, pak si může vydělávat kolem těch 80 korun na hodin hrubého, takže když to spočítáte, krát 8 hodin krát 21 pracovních dnů průměrného měsíce, tak se dostáváte na výdělky přes 12, 15 tisíc korun hrubého měsíčně, za to už se opravdu dá vyžít i jako brigádní člověk, ale opravdu musíte se snažit.
Martin MUSIAL, moderátor: Jak to vypadá s výhledem brigád, teď je zřejmě zlatý čas brigád, ale co podzim, existuje nějaká kalkulace, vᚠvýhled, bude jich více, méně?
Ing. Radovan BURKOVIČ, prezident Asociace pracovních agentur: Je to zajímavé, firmy si většinou zvyknou na brigádníky v průběhu léta a není ten předěl potom takový ostrý, co se týká přechodu na září a říjen, většinou tam odejdou z trhu práce právě studenti a zbývá spoust míst právě pro nezaměstnané, důchodce, matky na mateřské a podobně, případně jiné volné pracovní síly, takže tam paradoxně potom míváme spíš přetlak ze strany zaměstnavatelů a chybí tam pracovní síla.
Martin MUSIAL, moderátor: To byl Radovan Burkovič. Já vám děkuji za vᚠčas.
Ing. Radovan BURKOVIČ, prezident Asociace pracovních agentur: Hezký večer. Na shledanou.

•   Diskuze   •

iDnes.cz, 20. července 2013 12:00 hodin

Těžaři propouštějí. Vylidňují se hospody i Ostrava

Ostrava - Propouštění zaměstnanců v těžkém průmyslu na Ostravsku nebere konce. Úřad práce se snaží přispět zvýšeným přílivem dotací, firmám v kraji však chybí především zakázky, a tedy i práce pro lidi. Některým nezbude nic jiného, než se za prací přestěhovat jinam. Těžební průmysl je v krizi. Nezaměstnaných přibývá, Ostravsko hledá, jak z krize ven.

Uhlí na světových trzích zlevnilo a důlní společnost OKD, největší zaměstnavatel v regionu, tlumí těžbu. Vlastník OKD, společnost NWR, k prodeji nabízí Důl Paskov či OKK Koksovny. Pokud by se naplnil kritický scénář, mohlo by se ocitnout bez práce až 12 756 lidí. Tato krajní varianta počítá i s propouštěním v ocelárnách Evraz Vítkovice Steel, které jsou na tom s poptávkou po oceli podobně špatně, a v navazujících dodavatelských firmách.

Generální ředitelství Úřadu práce ČR v pátek přislíbilo přidělit více peněz na aktivní opatření - veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, na rekvalifikace a poradenství. "Nejžádanější jsou na Ostravsku rekvalifikační kurzy zaměřené na získání řidičských oprávnění skupiny C, E, svařování, obsluhu PC a programy pro pracovníky v oblasti sociální péče," uvedla Kateřina Beránková, mluvčí úřadu.

Do zaměstnávání lidí se mají zapojit také soukromé pracovní agentury v rámci projektu Nový začátek, podpořeného penězi z evropských fondů. Agentura by přidělovala lidi na práci do firem a dostávala by na ně dotaci ve výši celé jejich mzdy. Zároveň by s nimi poradensky pracovala, aby si práci udrželi trvale.

To však podle Radovana Burkoviče, majitele Job-centra Ostrava a předsedy Asociace pracovních agentur, není řešení. "Projekt se připravuje už druhý rok. Narážíme na problém - i když jsou lidé zadarmo, nemáme je komu půjčovat," říká. Podmínkou totiž je, aby po nějakou dobu, kdy dotace vyschnou, lidi zaměstnávala a platila firma ze svého. Jenže pro ně nemá práci.

Na konci června Moravskoslezský kraj registroval 82 556 žadatelů o práci z celkem 540 tisíc v republice. Dalších 9 417 lidí tráví část pracovního týdne doma jen za část mzdy, protože pro ně zaměstnavatel nemá dost práce.

Nezaměstnanost v regionu, který žije především z ohroženého těžkého průmyslu, ovlivňuje i další služby. "Lidé se snaží šetřit a vyhýbají se zábavě, včetně návštěv hospod. Čím dál víc pijí pivo z plastu na zahrádkách a hospodám klesá návštěvnost," popisuje sociolog Jiří Siostrzonek ze Slezské univerzity v Opavě. "Před pár lety to bývalo lepší, dnes pracuji sám, dřív jsem měl pomocníka. Chodí sem hlavně důchodci a štamgasti," říká Zdeněk Černý, majitel hostince U Lípy v Ostravě-Hrabové, kde nabízí pivo, limo a utopence.

Ostravsko se kvůli krizi těžkého průmyslu začíná vylidňovat, za dvacet let klesl počet obyvatel Ostravy o 24 tisíc. "Stále více rodin bude zvažovat odchod za prací. I kdyby se region z těžkého průmyslu postupně přeorientoval na služby, tolik nezaměstnaných nevstřebá," předpovídá Siostrzonek.

Podle hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka (ČSSD) by mohla vláda pomoci tím, že prosadí snížení příspěvku na obnovitelné zdroje energie a průmyslovým firmám prodlouží lhůtu na zavedení ekologičtější a modernější výroby. "Co může stát také udělat, je podpořit zaměstnavatele zakázkami," navrhuje Burkovič.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Česká televize Studio 6, 28.června 2013

Člen Výboru APA a jednatel Agentury STUDENT s.r.o. hovořil o letních brigádách v přímém přenosu v České televizi na programu ČT 24 v pořadu Studio 6.


Kromě webu Youtube je celý pořad Studio 6 na stránkách archívu České televize, rozhovor o brigádách začíná v čase 101:50, stačí kurzorem na časové liště přehrávání najet na tento čas a kliknout.

•   Diskuze   •

IHNED.cz, 10.dubna 2013 10:15

Konec malých personálních agentur? Roztříštěný trh chtějí ovládnout velcí hráči

Personálních agentur je v Česku několik set. Trh je velice roztříštěný a současná hospodářská situace nabízí příležitosti k zajímavým akvizicím. Grafton i další velké agentury se poohlížejí po možných obchodech. Do Česka se ale chystají i další velké zahraniční společnosti.

Český trh personálních agentur se začíná hýbat. Čeká se vlna akvizic a spojování sil. Posílit by měly hlavně velké nadnárodní agentury. K akvizicím se chystá i Grafton, jedna z největších agentur na českém trhu. "Nyní jsme v počáteční fázi, kdy spřádáme plány na to, jaké akviziční cíle budeme identifikovat. Pro firmu je to nový model, který nám může prospět," potvrdil plány ředitel Grafton Europe Milan Novák. Firma chce v Česku, kde zatím rostla jen posilováním vlastních poboček, pomocí akvizic rozšířit svůj obchodní model. "Nebráníme se ničemu. Díváme se ale spíš i na diverzifikaci našeho portfolia. Takže jsou pro nás zajímavé společnosti, které jsou něčím unikátní a na něco se specializují. Možná to bude třeba i nějaký start-up," dodal Novák.

Společnost, která rozjíždí i širší expanzi v Evropě, tak chce posílit na českém trhu. A není přitom sama. Že se trh bude brzy konsolidovat, potvrzují i další odborníci z oboru. "Trh se bude konsolidovat, protože je velice roztříštěný. Není to ovšem tak, že by tu někdo monopolizoval trh, ale jde o upravení poměrně neprůhledné situace," uvedla Jaroslava Rezlerová, ředitelka Manpoweru.

Po roce až dvou, kdy se český trh pracovních agentur moc nehýbal, se tak letos objeví nejspíš změny. "Sledujeme to. Letos už jsme dostali další nabídku na převzetí. Naší předností je, že jsme česká firma. A zatím nám spojení se zahraniční velkou firmou nechybělo, takže nyní to nezvažujeme," říká Renata Šastná z Axial Personnel Agency, která je jednou z největších českých firem na trhu.

Do Česka míří další zahraniční hráči

Nepůjde ale jen o "přeparcelování" mezi současnými hráči na trhu. Do Česka chtějí ještě vstoupit další zahraniční velké společnosti. "Zájem o nás projevila evropská firma, která tu zatím nepůsobí," potvrzuje Šastná. Nyní je to totiž nejjednodušší cesta, jak vstoupit na tuzemský trh. Začít na zelené louce je při současné nezaměstnanosti a stavu ekonomiky příliš náročné a nespolehlivé. "Odhaduji, že změny na trhu se budou dít velmi intenzivně. Bude tu nejspíš víc akvizic, různých spojení a partnerských aliancí, protože trh musí projít vývojem, aby nᚠbyznys přežil ve velmi dynamickém vývoji," dodává Novák. Společností, které zprostředkovávají v Česku práci, je zhruba 1400. "Trh je hodně rozdrobený, ale zároveň je hodně saturovaný, takže si umím určitou konsolidaci a přeskupování dobře představit," řekl Vladimír Kočí z personálně poradenské společnosti Recruiters For You.

Personální agentury na hranici ziskovosti

Pracovní agentury v Česku ale nehledají jen příležitosti pro růst a spojování sil. Na druhé straně jsou i takové, které končí. "Některé firmy fungují na hranici ziskovosti, i tady se projevuje ekonomika. Ze strany velkých nadnárodních agentur tu může docházet k zakoupení některých dalších hráčů na trhu," uvedl Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur.

Kromě řady malých agentur, které postupně končí, má podle spekulací potíže také agentura Robert Half International. "Nejspíš tady svou činnost stahují, mluví se o tom pár posledních měsíců, že odejdou" sdělilo IHNED.cz několik na sobě nezávislých zdrojů. Společnost ovšem odmítá spekulace komentovat. "V Česku máme fungující byznys a nekomentujeme fámy na trhu," uvedl Sven Hennige, ředitel společnosti Robert Half International pro střední Evropu a Německo.

Posílit v Česku letos chce i zatím nenápadná GI Group. Ta patří ve světě mezi zavedené a známé lídry pracovních agentur, v tuzemsku ale spustila své působení před dvěma lety na zelené louce. "Začínat od nuly jde skutečně těžko a rozjezd byl pomalý," potvrdila Miroslava Chvojková, která GI Group v Česku zastupuje. Letos ale firma otevře pobočky v dalších městech a plánuje strmější nárůst. "Nevylučujeme také akvizice nebo nějakou podobnou spolupráci, ale zatím není nic rozhodnuté pro ani proti," dodala Chvojková.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Aktuálně.cz, 12.března 2013

Boj se švarcsystémem: Drábkovy kontroly řeší ombudsman

Brno - Povinnost, podle níž musí podnikatelé a zaměstnanci při kontrole okamžitě předložit originál či kopii pracovní smlouvy, je od počátku nelegální. Upozorňuje na to analýza advokátky Evy Valvodové či stanovisko Asociace pracovních agentur, mířící k veřejnému ochránci práv.

Boj se švarcsystémem a nelegální prací, který zpřísnil exministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, má podle těchto stěžovatelů vážnou trhlinu. Zmíněná povinnost totiž měla původně platit pouze pro cizince ze zemí mimo Evropskou unii. Vyplývá to mimo jiné z průběhu legislativního procesu.

Autoři podání k ombudsmanovi upozorňují, že s tresty pro české podnikatele a zaměstnance za okamžité nepředložení smluv zákon vůbec nepočítal. Přesto úřady spadající pod ministerstvo tuto povinnost u tuzemských firem a jejich zaměstnanců kontrolovaly a postihovaly. Kolik kontrol a sankcí se týkalo právě této povinnosti, však úřad nedokáže upřesnit.

Čechů se to týkat nemělo
Povinnost mít u sebe pracovní smlouvu nařídila Česku evropská směrnice. Ta se však ale týká boje s nelegálním přistěhovalectvím, a tedy pouze cizinců z takzvaných třetích zemí - tedy pracovníků nepocházejících z členských států Evropské unie.

Ministerstvo pod vedením exministra Jaromíra Drábka přesto zavedení směrnice do novely českého zákona o zaměstnanosti využilo k několikaměsíčnímu tvrdému postupu vůči všem firmám i zaměstnancům. A to přes to, že ze zákona nevyplývá žádná možnost udělovat za takové počínání pokuty. Ministerstvo přitom svůj výklad zákona oznámilo pouze dodatečně v tiskové zprávě, nikoliv předtím při schvalování ve sněmovně.

Na začátku byla unijní směrnice z roku 2009 nazvaná "O minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí". A protože se jednalo o pouhé přenesení evropských pravidel do českého právního řádu, navrhovalo ministerstvo jednoduchou proceduru se zkráceným projednáním ve sněmovně s tím, že nejde o závažnou věc.

Při projednávání směrnice, respektive jejího zanesení do tuzemského zákona, skutečně tehdejší ministr Drábek uvedl, že půjde o opatření namířené proti nelegálnímu zaměstnávání lidí mimo Evropskou unii, za které hrozí až pokuta do výše pěti milionů korun.

„Při vyhledávání a odhalování nelegální práce se budeme chovat rozdílným způsobem k občanům třetích zemí od toho způsobu vyhledávání a postihování nelegální práce, který je uplatňován vůči tuzemcům a občanům členských států Evropské unie. To je prostě fakt, který z té směrnice vyplývá," uvedl Drábek.

Když ale Parlament změnu zákona schválil, rozhodl Státní úřad inspekce práce (spadající pod ministerstvo) formou metodického pokynu, že povinnost okamžitého předložení smluv se týká všech subjektů. Ministerstvo to potvrdilo v tiskové zprávě.

Po ostré kritice sice ministerstvo svůj postup brzy v tichosti zmírnilo (s tím, že v dalším řízení se musí práce načerno skutečně dokázat a že se kontroly zaměřují především na cizince). Pokyn však zatím oficiálně zrušen nebyl, takže pokuty firmám a lidem hrozí stále.

„Z historie přijetí zákona nelze v žádném případě vysledovat, že by touto novelou ministerstvo sledovalo přijetí restriktivního opatření namířeného a tvrdě sankcionovaného proti občanům Česka či EU, kdy nepředložení dokladů znamená automaticky nelegální práci sankcionovanou pokutou v minimální výši 250 000 korun," uvádí advokátka Eva Valvodová, která se kvůli případu svého klienta obrátila na veřejného ochránce práv.

Kdo četl, nevěděl
Podle Valvodové nelze z novely zákona vyčíst povinnost firem a zaměstnanců mít ve chvíli kontroly u sebe doklady (smlouvy) a okamžitě je předložit inspektorům, jinak jim hrozí pokuta.

„Na základě porušení povinnosti, která se původně měla týkat občanů třetích zemí, nelze označit zaměstnavatele za osobu porušující zákon v případech, kdy jak zaměstnavatel, tak zaměstnanci shodně potvrdí, že jsou v pracovněprávním vztahu, nicméně k předložení pracovních smluv ihned nedojde," podotýká Valvodová.

Stížnost k ombudsmanovi podpořila také Asociace pracovních agentur. „Můžete si názorně povšimnout, jak a k čemu se u nás tvoří zákony a jak jejich jasného znění vláda nelegálně zneužívá," uvedl místopředseda Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Mluvčí veřejného ochránce práv Iva Hrazdílková potvrdila, že kancelář podnět prošetřuje. Doplnila, že stížností na prošetření této problematiky je už pět a veřejný ochránce práv prověří, jak se postupuje v praxi.

Online deník Aktuálně.cz už vloni v květnu, krátce po zveřejnění sporného výkladu, informoval o stanovisku renomované advokátní kanceláře PRK Partners. Ta zmíněnou povinnost označila za právně neplatnou, některé její body dokonce za protiústavní. Podnikatelům doporučila, aby se proti případnému postihu aktivně bránili.

Pro zrušení povinnosti mít u sebe neustále pracovní smlouvu pro případ, že by přišla kontrola, se už vyslovil také premiér Petr Nečas. "Je to bizarní opatření a udělám vše pro to, aby bylo zrušeno," řekl Nečas.

Ministerstvo nyní pracuje na dalších změnách zákona o zaměstnanosti. Úprava povinnosti týkající se okamžité dostupnosti pracovních smluv při kontrole má být jedním z bodů.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Český rozhlas Ostrava, 12.února 2013

Poradna (praktické rady pro všechny) - Téměř 90 tisíc lidí nemá v Moravskoslezském kraji práci. Jak si ji najít? A jaké tipy a triky lidem, kteří už zaměstnání shánějí dlouho, doporučují odborníci? - Radí prezident Asociace pracovních agentur Ing.Radovan Burkovič

Archiv Českého rozhlasu, přehrání Poradny (26 minut)
Andrea Čánová


•   Diskuze   •   odkaz  •

Česká Televize, pořad Máte slovo Michaely Jílkové, čtvrtek 11.října 2012

Máte slovo s Michaelou Jílkovou na téma: Práce načerno a bezpečnost na pracovišti

V přímém přenosu moderátorka Michaela Jílková společně se svými hosty diskutuje o tom, jak se na pracovištích dodržují zásady bezpečnosti práce, jak se daří potírat nelegální zaměstnávání čili práci načerno. Hosté: Mgr. Ing. Rudolf Hahn – generální inspektor Státního úřadu inspekce práce, Bc. Libuše Bělohlávková – předsedkyně Stálého výboru pro sociální a zdravotní problematiku Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, Ing. Radovan Burkovič – prezident Asociace pracovních agentur a další.
Nelegální zaměstnávání, tedy práci na černo, se MPSV spolu s inspektorátem práce rozhodlo tvrdě potírat. Nejen že tímto druhem zaměstnávání stát přichází o peníze, ale člověk, který takto pracuje, je doslova vykořisován. Od toho se také odvíjí bezpečnost práce. Je nasnadě, že zaměstnavatel, který někoho zaměstná nelegálně, takovému člověk nezajistí bezpečné pracoviště s pojištěním. Takovýmto zaměstnáním se pracovník vystavuje riziku, že pokud se mu něco stane, nedostane ani korunu odškodného či ušlý zisk. A nejde jen o lidi, kteří pracují načerno. V mnoha firmách se zkrátka bezpečnost práce nedodržuje. Doplatí na to jen a jen zaměstnanec svým zdravím. Jak se bránit a jak postupovat v případě úrazu?
Máte slovo s Michaelou Jílkovou je diskusní pořad, kde lze vyjádřit svůj názor a kde se řeší problémy a témata, která působí starosti občanům. Každý divák může poslat svůj názor formou SMS nebo prostřednictvím webu České televize. Ve studiu, v němž vede moderátorka debatu, jsou připraveni zastánci různých názorů na vybrané aktuální téma: zástupci odborné i laické veřejnosti. Nejde o to, aby se jeden host dostal do pozice „otloukánka“, na kterého by útočili ostatní, každý má šanci říct svůj názor na daný problém a obhájit ho.



Odkaz na video ve Videoarchivu České televize

•   Diskuze   •   odkaz  •

Ekonom, Ihned.cz, 11.čevence 2012

Zakázka pro agentury práce se odkládá.

Práci pro nezaměstnané agentury zatím shánět nebudou.

Zahájení spolupráce státu s pracovními agenturami při umisování nezaměstnaných se odkládá minimálně o čtvrt roku. Ministerstvo práce a sociálních věcí původně vypsání výběrového řízení na personální agentury, které by přejímaly klienty úřadů práce, plánovalo na začátek června. Nyní však resort start tendru odsunul na podzim.

"Ještě je nutné posoudit soulad podmínek spolupráce s novými požadavky zákona o veřejných zakázkách," vysvětluje zdržení ministr Jaromír Drábek. "Příslušná analýza bude hotová do konce září. Pak bude rozhodnuto o dalším postupu," dodává Táňa Kozelková z tiskového oddělení ministerstva.

Zadávací podmínky výběrového řízení přitom čelí kritice ze strany personálních agentur. Systém, který ministerstvo navrhuje, podle nich nemůže být finančně zajímavý pro žádnou firmu, která by chtěla nezaměstnaným skutečně hledat práci. A vyplatit by se mohl jen těm agenturám, které by nezaměstnané pouze vedly ve svých evidencích, nic užitečného pro ně nedělaly a inkasovaly za to zákonem stanovenou částku, konkrétně 5000 korun za uchazeče. "Sedm z deseti nezaměstnaných, které agentury dostanou na starost, budou z řad dlouhodobě nezaměstnaných. Poctivé agentury podmínky navrhované ministerstvem akceptovat nemohou, protože by prodělávaly," říká předsedkyně Asociace poskytovatelů personálních služeb a šéfka největší české personální agentury Manpower ČR Jaroslava Rezlerová.

Na ministerstvu práce se však přesto nedostatku uchazečů o spolupráci s úřady práce nebojí - spoléhají přitom zejména na jejich velký počet. "V současné době je evidováno přes tisíc agentur, které se potenciálně mohou výběrového řízení zúčastnit," říká mluvčí resortu Viktorie Plívová.

Pro "nepoctivé" agentury mohou aktuálně nastavené podmínky znamenat snadný výdělek. "Navrhovaný systém umožňuje, aby neseriózní agentura převzala například 500 lidí, domluvila se se spřízněnou společností, aby je třeba na dva dny zaměstnala, a pak od státu inkasovala přes tři miliony korun, protože za umístění uchazeče náleží kromě standardní odměny 5000 korun ještě další bonus - 1250 korun," vysvětluje marketingová manažerka personální agentury Adecco Iva Didová. Tato pravidla nepovažuje za šastná ani specialista na pracovní právo z advokátní kanceláře Randl Partners Ondřej Chlada. "Rozumnější by bylo vázat nejvyšší část finančního plnění právě na dosažení cíle, o který jde, tedy na obstarání reálné příležitosti uzavřít pracovní poměr," soudí.

Ministerstvo práce a sociálních věcí však systému, který nastavilo, věří. Na otázku vyvstávající v souvislosti s nepoctivými výdělky nabízí jednoduchou odpověď. "Pokud by agentury chtěly pouze získat příspěvek od státu bez toho, aby jim šlo o reálné umístění uchazeče, by to to jasný signál pro to, aby s takovou agenturou nebyla uzavřena žádná další dohoda," konstatuje ředitel odboru služeb trhu práce ministerstva Jiří Vaňásek.

Výběrového řízení se za současných podmínek nechystá zúčastnit ani další velká agentura práce působící v Česku - Grafton Recruitment. "Podle ministerstva by mělo být 70 procent uchazečů, které by personální agentura dostala přidělené, dlouhodobě nezaměstnaných. Cílem by přitom mělo být umístit je do firem na dobu neurčitou," popisuje ředitel Graftonu pro Evropu Milan Novák. Něco takového je podle něho v současné ekonomické situaci a v době, kdy je standardem takové uchazeče přijímat na dobu určitou, nesplnitelné.

Stejný názor zastává i spolumajitel firmy JOB-centrum Ostrava a prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. "Od dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů nelze očekávat příliš aktivní přístup. Je to sice obecný předsudek, ale pokud se někdo práci vyhýbá, nebo do ní chodí opilý, není to případ pro agenturu práce, ale pro sociální služby," říká. Ani on neví o nikom, kdo by byl ochotný podmínky nabízené ministerstvem akceptovat a do výběrového řízení se přihlásit.

Burkovič si přitom stejně jako Rezlerová stěžuje na špatnou komunikaci s ministerstvem. Podobu spolupráce podle nich ministerstvo s oběma hlavními profesními organizacemi - tedy s Asociací poskytovatelů personálních služeb a Asociací pracovních agentur - konzultovalo naposledy loni. Jejich výhrady vůči nastavení systému přitom resort nezapracoval.

Takzvané sdílené zprostředkování zaměstnání přitom není principiálně špatný nápad: Úřad "předá" nezaměstnaného agentuře. Ta mu najde práci a dostane za to zaplaceno. Na tom nevydělá jen agentura, ale i stát - ušetří na podpoře či na sociálních dávkách. "V zahraničí podobná kooperace soukromých a státních zprostředkovatelen práce funguje již řadu let. A pokud vím, tak například ve Francii se díky tomu významně zvýšily počty lidí, kterým se daří najít práci," uzavírá Rezlerová.

Podmínky spolupráce státu s pracovními agenturami:
- Za každého uchazeče o zaměstnání, kterého agentura převezme, získá 5.000,- korun.
- Za umístění uchazeče do pracovního poměru na dobu neurčitou dostane agentura dalších 1.250,- korun.
- Pokud umístěný uchazeč v zaměstnání setrvá nejméně šest měsíců, agentura za něj získá dalších 500,- korun.
- Na pětitisícový příspěvek za všechny přidělené uchazeče bude mít agentura nárok pouze tehdy, když umístí minimálně 60 procent přidělených nezaměstnaných.
- Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání zařazených do programu musí být minimálně 70 procent "obtížně umístitelných".

Petra Sýkorová, redaktorka týdeníku Ekonom
•   Diskuze   •   odkaz   •

Český rozhlas Ostrava, 19.června 2012

Poradna (praktické rady pro všechny) - Léto je za dveřmi a to mimo jiné znamená hlavní sezónu pro brigádníky všeho druhu. Je hodně nabídek? - Radí prezident Asociace pracovních agentur Ing.Radovan Burkovič

Léto je za dveřmi a to mimo jiné znamená hlavní sezónu pro brigádníky všeho druhu. Je hodně nabídek? A jsou výhodné s ohledem na novou legislativu? Otázky pro Radovana Burkoviče, prezidenta Asociace pracovních agentur.

Archiv Českého rozhlasu, přehrání Poradny (26 minut)

Martin Knitl
•   Diskuze   •   odkaz  •

Odborný server Personalista, 26.dubna 2012

Stanovisko APA k nově zavedeným povinným zdravotním prohlídkám

Asociace Pracovních Agentur se v návaznosti na další nesmyslný zákon Nečasovy vlády zavádějící byrokracii do podnikání ztotožňuje se stanoviskem Asociace malých a středních podnikatelů, v níž se stala nedávno pozorovatelem.

Citujeme: ".......Dle názoru AMSP ČR nejen MPSV, ale i ostatní resorty podnikatelské prostředí spíše komplikují. Na straně jedné cítíme trvalý tlak na vyšší odvody, a již ve formě přímých či nepřímých daní, na straně druhé stát není schopen kompenzovat vyšší náklady podnikatelů jakýmkoliv smysluplným krokem směřujícím ke zjednodušení podnikatelského hřiště, nemluvě o nějaké formě praktické pomoci či růstových opatřeních. (konec citace)

APA ví, že současná, rádoby pravicová vláda, už dva roky podnikání jen škodí a komplikuje ho. Zaváděním nové byrokracie, nových daní a poplatků, zvyšováním stávajících daní a poplatků. Ač by v období neklesající půl milionové nezaměstnanosti měla dělat pravý opak. Lehce se může stát, že nezaměstnanost stoupne o další statisíce osob, když dle údajů MPSV agentury práce zaměstnávají ročně přes 170 tisíc agenturních zaměstnanců. A vláda v čele s MPSV dělá vše proto, aby se stali také nezaměstnanými. A s nimi i majitelé a personál agentur práce. Jde o dlouhodobý názor APA.

Od 1.4.2012 platí nesmyslný zákon ministra zdravotnictví požadující, aby každý zaměstnanec před nástupem na pracoviště procházel vstupní zdravotní prohlídkou bez ohledu na délku trvání práce a třeba kvůli 3 hodinám stěhování absolvoval jednodenní vstupní zdravotní prohlídku a pak jednodenní výstupní zdravotní prohlídku, když třeba agenturní zaměstnanci pracují v průběhu měsíce i na 10 různých pracovištích u různých firem a měli by na každé z nich projít vstupní a výstupní prohlídkou a doktor by se měl předtím osobně na pracoviště jít podívat, aby věděl, kam člověka posílá. Přitom člověk bez prohlídky je zákonem automaticky brán jako zdravotně nezpůsobilý a jeho pracovní smlouva jako neplatná.

Je příznačné, že většina zákonů schválených současnou koaliční vládou končí u Ústavního soudu. Případně je občas podrobena rychlému přepracování a novelám novel. Že to nepřispívá k přehlednosti legislativy a stabilitě podnikatelského prostředí jistě netřeba připomínat. Stejně se má změnit předpis o zdravotních prohlídkách, který mají firmy zavést postupně do 1.4.2013.

Ostatně máme v ČR opravdu tolik lékařů, aby každoročně periodicky zkontrolovali 3 miliony českých zaměstnanců? A předtím ještě navštívili jejich pracoviště, aby zjistili, pro co svoje dobrozdání vydávají? A to opravdu budeme kontrolovat např. domácnosti profesorů v důchodu, kteří v nich sepisují posudky k diplomovým pracem studentů, protože to je třeba typická práce na Dohodu o provedení práce? To všechno je opakovaný důsledek překotného přijímání nesmyslných zákonů na polední chvíli. Bez diskuse s odbornou věřejností a za trvalého ignorování jejich připomínek.

Radovan Burkovič (externí autor)
•   Diskuze   •   odkaz   •

Česká Televize, pořad Otázky Václava Moravce, 2.část, "Hledám práci, zn. Bez úřadu práce", neděle 22.dubna 2012 (od 14.minuty pořadu)

Otázky Václava Moravce, 2.část, "Hledám práci, zn. Bez úřadu práce" (sdílené zprostřekování zaměstnávání)

2 vstupy APA, komentáře k sdílenému zprostředkování zaměstnání.



•   Diskuze   •  •

Televize METROPOL Praha, pořad Na vrcholu s Evou Jurinovou středa 18.dubna 2012 17:33 (od 3. do 18.minuty pořadu)

Zákaz zaměstnávat zdravotně postižené v agenturách práce a stav agenturního zaměstnávání v ČR

Živý rozhovor ve studiu o zákazu zaměstnávat zdravotně postižené v agenturách práce a stavu agenturního zaměstnávání v ČR



Odkaz na video ve Videoarchivu TV Metropol (3.-18.minuta pořadu)

•   Diskuze   •  •

Česká televize Události v regionech - REGIONÁLNÍ VYSÍLÁNÍ OSTRAVA pondělí 2.dubna 2012 18:00

Spolupráce s agenturami se MPSV nedaří - sdílené zprostředkování zaměstnání díky MPSV ani čtvrtý měsíc nefunguje.

Reportហo díky MPSV nefunkčním sdíleném zprostředkování zaměstnání



Odkaz na video ve Videoarchivu ČT

Přepis reportáže 2.dubna 2012 ČT 1 - 18:00 Události v regionech - Ostrava
Spolupráce s agenturami se nedaří
Monika HORSÁKOVÁ, moderátorka: "Část sociální reformy, která měla snížit nezaměstnanost, ani po 3 měsících nefunguje. Od 1. ledna měly úřady práce při hledání míst spolupracovat s pracovními agenturami. Ministerstvo práce ale teprve připravuje kritéria a výběrová řízení."
Jana DRONSKÁ, redaktorka: "Najít práci na Ostravsku je problém. Nezaměstnaných je hodně a nabídka míst chudá. Paní Jiřina hledá marně už 2 roky."
paní Jiřina, nezaměstnaná: "V dnešní době je to opravdu jako t잚í. Je to komplikované vlastně, je to celkem dost náročné zejména pro ty osoby, které mají sníženou pracovní schopnost."
Jana DRONSKÁ, redaktorka: "Právě takovým měl od ledna pomáhat nový systém založený na spolupráci úřadů a pracovních agentur. Jak uvádí ministerstvo práce, umožňuje zprostředkovat nezaměstnaným práci rychleji a efektivněji."
Yvona JUNGOVÁ, ředitelka Úřadu práce v Ostravě: "Každý způsob, který nám pomůže umístit uchazeče u zaměstnavatelů, je dobrý. A každý umístěný uchazeč je přínosem."
Jana DRONSKÁ, redaktorka: "Úřady práce v Moravskoslezském kraji registrují téměř 80 tisíc nezaměstnaných. Agentury odhadují, že by mohly najít práci až pro třetinu z nich."
Radovan BURKOVIČ, prezident Asociace pracovních agentur: "My dokážeme samozřejmě aktivně hledat pracovní místa, protože jsme v kontaktu s firmami, aktivně je oslovujeme. To úřad práce nedělá, není k tomu ani motivován."
Jana DRONSKÁ, redaktorka: "Spolupráce úřadů s agenturami ale zatím nefunguje."
Viktorie PLÍVOVÁ, tisková mluvčí, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR: "Ministerstvo nejprve muselo připravit zadávací dokumentaci pro tato výběrová řízení. Výběrová řízení nyní vypíše, a teprve z nich pak vzejdou ty agentury práce."
Jana DRONSKÁ, redaktorka: "Přitom nový systém ministerstvo na svých internetových stránkách prezentuje jako hotovou věc a jeden z hlavních pilířů sociální reformy."
Radovan BURKOVIČ, prezident Asociace pracovních agentur: "Nebyl to nᚠnápad, přišlo s tím ministerstvo a jak je zvykem poslední 2 roky, zase se nekonzultoval s odbornou veřejností, zase se nekonzultoval s praxí."
Viktorie PLÍVOVÁ, tisková mluvčí, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR: "Předpokládáme, že toto sdílené zprostředkování začne fungovat v druhé polovině letošního roku."
Jana DRONSKÁ, redaktorka: "Že je nutné doladit podmínky, aby nový systém nikdo nemohl zneužít, s tím souhlasí i agentury. Jana Dronská, Česká televize."

•   Diskuze   •  •

Česká televize Události v regionech plus - REGIONÁLNÍ VYSÍLÁNÍ OSTRAVA pátek 23.března 2012 12:30

Stav na trhu studentských brigád a sdílené zprostředkování zaměstnání

Živý rozhovor ve studiu o nabídce studentských brigád a sdíleném zprostředkování zaměstnání



Odkaz na video ve Videoarchivu ČT

•   Diskuze   •  •

Lidové noviny, 20.března 2012 7:02

Stát chce prodávat lidi bez práce. Láká to podvodníky

PRAHA - Z lidí bez práce se může stát lukrativní byznys. Cestu k tomu otevírá novela zákonu o zaměstnanosti, která umožnila Úřadu práce delegovat za finanční odměnu starost o hledání práce pro nezaměstnané na soukromé personální agentury.

Jenomže zákon přímo vybízí ke zneužití. Za převzetí starosti za nezaměstnaného mají pracovní agentury inkasovat 5000 korun, pokud mu najdou práci na dobu neurčitou, vyinkasují dalších 1250 korun. A jenom 500 korun dostane agentura jako odměnu, pokud v nalezené práci lidé vydrží alespoň půl roku. Agenturám práce přitom nic nebrání vyinkasovat odměnu za převzetí starosti, případně nezaměstnaným najít práci na dobu neurčitou, ze které je hned druhý den propustí ve zkušební době.

Čistý zisk i po odečtení nákladů za takovouto machinaci lidé z oboru odhadují na 4750 korun za jednoho nezaměstnaného. Těch úřady práce v únoru evidovaly 541 tisíc, a částka, na kterou takto lze dosáhnout se tak šplhá až ke 2,5 miliardám. "Odměny jsou špatně nastavené, bojím se, aby toho nevyužili spekulanti," říká Nataša Randlová, advokátka a expertka na pracovní právo z advokátní kanceláře Randls.

A právě spekulanti už větří příležitost. Podle informací LN se o tuto možnost zajímají nejen některé personální agentury, ale i skupiny, které zvažují, že si agenturu založí.



Proti tomu, jak byl zákon napsaný, se ozývají i zástupci asociací, které sdružují personální agentury. Zákon je podle nich natolik nekonkrétní, že je možné jeho výklad ohýbat podle potřeby. "Takovému zákonu říkáme prokorupční, protože závisí na libovůli úředníka, jak a co se podle něj bude dělat. Jaká kritéria zvolí, komu zakázku dá, s kým se spojí, kdo se o ní dozví," říká Radovan Burkovič prezident Asociace pracovních agentur.

Přestože je novela zákona o zaměstnanosti účinná už od ledna, zatím ani jedna agentura práce nemohla oficiálně začít spolupracovat s úřady práce. Úřady jsou totiž centralizované a veřejnou zakázku musí vyhlásit generální ředitelství. To zatím ale řešilo nový informační systém a problémy s vyplácením dávek.

Veřejná zakázka má zabránit spekulacím

Podle generálního ředitele Úřadu práce Jiřího Kubeši se na znění veřejné zakázky právě intenzivně pracuje a spekulace budou ošetřené. Podle ministerstva práce a sociálních věcí, který zákon přichystalo, by se úspěšnost agentury práce v konkurzech měla odvíjet od počtu umístěných uchazečů o zaměstnání na trhu práce, a to do pracovního poměru na dobu neurčitou, a setrvání v tomto zaměstnání.

"Pokud by agentura práce chtěla získat pouze příspěvek ve výši 5000 korun, aniž by jejím cílem bylo umístění uchazeče o práci, jehož by po šesti měsících vracela úřadu práce, pak by to byl jasný signál, aby s takovou agenturou už nebyla uzavřena žádná další dohoda," říká Táňa Švrčková, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.

Od tohoto plánu si ministerstvo slibuje, že agentury budou na rozdíl od úřadů práce aktivně shánět nezaměstnaným práci. Ti s tím musí písemně souhlasit, a nepřijdou tak o podporu v nezaměstnání. LN mají k dispozici první návrh podmínek spolupráce agentur a úřadů práce. Je v nich například podmínka, že agentury dostanou ze 70 procent těžko umístitelné nezaměstnané.

V takovém případě by podle Jaroslavy Rezlerové, prezidentky Asociace poskytovatelů personálních služeb, byla finanční odměna od státu pro poctivé agentury nedostatečná a prodělávaly by. A poctivé agentury proto takovou nabídku akceptovat nebudou.

Petr Švihel
•   Diskuze   •  •

TV Prima pondělí 19.března 2012

Novela zákona o zaměstnanosti a sdílené zprostředkování zaměstnání

Hned úvodní první reportហvečerních zpráv z 19.3.2012 o novele Zákona o zaměstnanosti, která nově umožňuje, aby nezaměstnaným místo úřadů práce hledaly zaměstnání také soukromé pracovní agentury



Odkaz na video ve Videoarchivu TV Prima

•   Diskuze   •  •

Lidové noviny pondělí 19.března 2012)

Nový zákon o zaměstnanosti vybízí ke zneužití

Novela zákona o zaměstnanosti, která umožnila, aby nezaměstnaným místo úřadů práce hledaly místo soukromé pracovní agentury, přímo vybízí ke zneužití. Píšou to dnešní Lidové noviny. Pracovní agentury budou při zprostředkovávání zaměstnání získávat za každého uchazeče o práci 5000 korun, nic jim přitom ale podle LN nebrání v tom, aby vyinkasovaly odměnu za převzetí starosti, případně nezaměstnaným našly práci na dobu neurčitou, ze které je hned druhý den propustí ve zkušební době.

Čistý zisk i po odečtení nákladů za takovou machinaci lidé z oboru odhadují na 4750 korun za jednoho nezaměstnaného, jichž v únoru bylo asi 541.000. "Odměny jsou špatně nastavené, bojím se, aby toho nevyužili spekulanti," řekla LN Nataša Randlová, advokátka a expertka na pracovní právo z advokátní kanceláře Randls.

Ministerstvo práce s tím ale nesouhlasí. "Pokud by agentura práce chtěla získat pouze příspěvek 5000 korun, aniž by jejím cílem bylo umístění uchazeče o práci, jehož by po šesti měsících vracela úřadu práce, pak by to byl jasný signál, aby s takovou agenturou už nebyla uzavřena žádná další dohoda," řekla LN Táňa Švrčková z tiskového odboru ministerstva.

Proti tomu, jak byl zákon napsán, se už ozývají i zástupci asociací, které sdružují personální agentury. Zákon je podle nich natolik nekonkrétní, že je možné jeho výklad ohýbat podle potřeby. "Takovému zákonu říkáme prokorupční, protože závisí na libovůli úředníka, jak a co se podle něj bude dělat," řekl LN prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Přestože je novela zákona účinná už od ledna, zatím ani jedna agentura práce nemohla začít spolupracovat s úřady práce. Úřady jsou centralizované a veřejnou zakázku musí vyhlásit generální ředitelství. To na znění veřejné zakázky právě pracuje.

pba mha
•   Diskuze   •   odkaz   •

Odborný server Personalista, 13.1.2012 16:02

Asociace pracovních agentur vítá ústavní stížnost podanou ČSSD na "reformní zákony" koaliční vlády

Asociace pracovních agentur (APA) vítá iniciativu ČSSD a podání ústavní žaloby, která má za cíl zrušit všech 15 „reformních zákonů“ koaliční vlády. I když si myslíme, že kromě napadení nedemokratického způsobu projednávání všech zákonů s různými omezeními a zákazy, si mohla dát ČSSD více práce a napadnout také konkrétní ustanovení v konkrétních zákonech.

ČSSD se v ústavní stížnosti omezila jen na 3. Jsou jich tam však v rozporu s Ústavou ČR, Listinou základních práv a svobod, normami Evropské unie i dalšími mezinárodními závazky ČR desítky.

Bylo možné napadnou i do očí bijící a nesmyslné zákazy. Např. vedle zákazu nucené práce i ustanovení diskriminující při hledání zaměstnání a setrvání v něm zdravotně postižené, držitele zelených či modrých pobytových karet a cizince mimo země EU. A kromě soukromých zdravotnických zařízení také další skupinu zaměstnavatelů, agentury práce.

Asociace pracovních agentur (APA) má od léta 2011 hotovu ústavní stížnost proti diskriminačnímu povinnému pojištění agentur práce, které bylo zmíněnými zákony přes nález Ústavního soudu z března 2011 potvrzeno v platnosti a dále detailněji upraveno.

Poslanci ani senátoři ČSSD ji svými podpisy doposud nepodpořili, ač tak mohli učinit již dávno. Stačí jen podepsat. Všechnu práci za ně už udělala a zaplatila APA.

Redakce
•   Diskuze   •   odkaz   •

E15.cz, 12.1.2012 15:00

V Česku přibyli zahraniční dělníci i podnikatelé

Novela zákona, která zakazuje pracovním agenturám najímat cizince ze zemí mimo Evropsku unii, již promíchává tuzemský pracovní trh. Přibývá Ukrajinců, kteří pracují na živnostenský list. Agentury nyní zprostředkovávají práci pro Slováky a Poláky. Loni v České republice přibyly tisíce zahraničních zaměstnanců a podnikatelů, vyplývá to ze zprávy ministerstva práce.

Nejvíce cizinců, kteří v Česku pracují je ze Slovenska. V porovnání s rokem 2010 jich přibylo 5700 a loni jich zde pracovalo přes 106 tisíc. Druhou nejpočetnější skupinou na konci loňského roku tvořili Ukrajinci. Jejich počet se ovšem významně snížil. Třetí největší zastoupení měli Poláci.

Ukrajinských zaměstnanců v Česku ubývá právě kvůli novele v zákoníku práce. „Zákon od ledna zakazuje agenturám zaměstnávat cizince ze zemí mimo EU a po vypršení stávajících smluv je musí agentury propustit,“ říká Radovan Burkovič, šéf Asociace pracovních agentur. Tím se i vysvětluje proč přibývá Ukrajinců, či Vietnamců se živnostenskými listy.

Mezi zahraničními podnikateli zde totiž dominují právě Ukrajinci, kterých bylo bezmála 36 tisíc. Následovali občané z Vietnamu s necelými 35 tisíci živnostenskými oprávněními. „Vietnamští občané již dva a půl roku nedostávají od České republiky žádná pracovní víza,“ říká předseda Česko - Vitnamské společnosti Marcel Winter. Třetími nejčastějšími podnikateli původem ze zahraničí jsou Slováci s bezmála čtrnácti tisíci oprávněními.

Podle posledních dostupných statistik ministerstva vnitra mělo na konci listopadu loňského roku na území ČR evidovaný pobyt přes 406 cizích státních příslušníků, z toho u necelých 200 tisíc se jednalo o pobyt trvalý.

Michal Nosek
•   Diskuze   •   odkaz   •

E15.cz, 11.1.2012 10:26

Omezení práce cizinců trápí agentury, firmy si našly náhradu

Ukrajinci, Američané, Indové a další cizinci ze zemí mimo Evropské unie již nemohou v České republice hledat zaměstnání prostřednictvím agentur práce. Zakazuje to novela zákona o zaměstnanosti. Pro řadu agentur i zaměstnanců z uvedených zemí je to likvidační, říká prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. Jeho kolegové již připravují ústavní stížnost.

Od nového roku nesmějí pracovní agentury zprostředkovávat práci pro cizince ze zemí mimo Evropské unie. Ministerstvo práce novinku vysvětluje ochranou agenturních zaměstnanců před zneužíváním cizinců ze strany agentur práce. To však Burkovič odmítá s tím, že ke zneužívání může docházet jen za spolupráce zaměstnavatele, který nevyplácí srovnatelné mzdy a proto je nevyplácí ani agentura práce cizincům.

Ti cizinci, kteří v Česku již zaměstnaní prostřednicvím agentury jsou, mohou využít ročního přechodného období a pracovat dokud jim nevyprší povolení, nebo dokud jim neskončí práce u firmy, kam je agentura vyslala.

„Až doběhne cizincům ze zemí mimo EU pracovní povolení, které mají na jeden rok, tak mají smůlu. Nové již nedostanou a agentura je musí propustit,“ říká o současném stavu Burkovič. Jediná šance pro tyto zaměstnance je, že by je přijala do stavu přímo firma, kde zatím pracují. To se ale podle něho stane v minimu případů. „Proč by to firmy dělaly, když tak nečinily dodnes,“ dodává.

Firmy, které agenturní zaměstnance najímají se ale na vzniklou situaci již připravily. Například Škoda Auto, největší výrobce automobilů v ČR v současné době žádné agenturní zaměstnance ze zemí mimo EU nemá. „Všichni tito zaměstnanci pocházejí ze Slovenska nebo Polska,“ uvádí automobilka.

Podobné to je i v plzeňské továrně firmy Panasonic. Radek Vach, produktový manažer říká, že továrna Panasonic AVC Networks Czech plnila tuto novelu zakoníku práce již minulý rok. „V současné době máme dostatek vlastních zaměstnanců a nikoho ze zemí mimo Evropskou unii si nenajímáme,“ říká Vach.

Bez dělníků ze zemí mimo EU se dokáží obejít i lesnické firmy. Miroslav Švec, prezident asociace podnikatelů v lesnictví říká, že by změny v zaměstnávání agenturních pracovníků mohly způsobit určité problémy v době sezonních prací, ale ty jsou podle jeho názoru řešitelné. „Klademe důraz hlavě na zaměstnávání místních lidí a politiku regionální zaměstnanosti, ale některé lesnické firmy na sezónní práce agenturní zaměstnance využívají,“ říká Švec o možných komplikacích.

Michal Nosek
•   Diskuze   •   odkaz   •

Hospodářské noviny 28.12.2011

Agentury nesmějí zaměstnávat invalidy

Státní příspěvek dostanou jen firmy, kde postižení pracují. Agentury prý propustí několik tisíc zdravotně postižených a invalidů.

Od ledna nesmějí agentury zaměstnávat zdravotně postižené lidi a vysílat je na práci do jiných firem. Zakazuje jim to novela zákoníku práce. Opatření má podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) ulehčit situaci invalidům a lidem s nejrůznějším postižením. Ti mají ze zákona nárok na úpravu pracovního prostředí, což ale zaměstnavatel – agentura – není schopen zajistit, když tyto lidi vysílá na práci do jiných firem.

Opatření se údajně dotkne několika tisíc postižených lidí, které budou muset agentury vyřadit ze svého stavu. Tedy propustit. Většina ze zhruba 42 tisíc zaměstnaných zdravotně postižených a jinak handicapovaných lidí v Česku pracuje ve službách a podnicích. Menší část v chráněných dílnách.

"Vyloučení lidí se zdravotním postižením z možnosti jejich dočasného přidělování agenturou do podniků je potřebné k zabezpečení vhodných pracovních podmínek pro tyto osoby," říká mluvčí MPSV Viktorie Plívová. Postižení budou mít podle ní lepší podmínky jako zaměstnanci přímo ve firmách, kde pracují.

S tím souhlasí i zástupci Charty sociálního podnikání, která sdružuje několik organizací zdravotně postižených. "Jde o to, aby státní příspěvek na podporu práce těchto lidí získávala přímo firma, u které pracují. Ta nejlépe pozná, co potřebují, a dokáže to zajistit," reaguje manažerka Charty Hana Potměšilová. Lidé z agentur jsou ale přesvědčeni, že stát likviduje něco, co funguje. "Je to Absurdistán. Řádově tisíce postižených lidí získaly práci třeba v trafikách, při demontování starých počítačů a podobně. Teď je reálné, že je agentury propustí. A pak je otázka, kolik z nich získá zaměstnanecký poměr přímo v podnicích, kde dnes pracují. Pro řadu firem je totiž výhodnější si tyto lidi najímat než je přímo zaměstnávat," reaguje Radovan Burkovič, majitel ostravské agentury JOB centrum a prezident Asociace pracovních agentur, sdružující spíše menší agentury na trhu.

Potměšilová z Charty sociálního podnikání však soudí, že zájem firem přímo zaměstnat zdravotně postižené lidi nebude malý. "Už se nám ozývají první zájemci – firmy – s žádostí o radu, jak mají postupovat," uvedla Potměšilová.

Podle ředitelky lídra trhu agenturního zaměstnávání společnosti Manpower Jaroslavy Rezlerové jde v tomto případě o bizardní paradox. Agentury platí státu – stejně jako jiní zaměstnavatelé – za to, že zaměstnávají menší než státem daný minimální čtyřprocentní podíl zdravotně postižených. A přitom teď zároveň stát agenturám tyto lidi zakazuje vůbec zaměstnávat. Samotný Manpower takto zaměstnává z celkových sedmi tisíc jen malý počet handicapovaných a platí za to tedy státu vysoké sumy – podle informací HN ročně deset milionů. Celkem agentury platí státu za nedostatečný počet zaměstnaných postižených lidí řádově desítky milionů korun.

"Stát nám zakazuje zaměstnávat postižené a zároveň vybírá od nás obrovské peníze kvůli tomu, že je nezaměstnáváme. To už rozum nebere. Připravujeme ústavní stížnost," reaguje Rezlerová, která je zároveň prezidentkou Asociace poskytovatelů personálních služeb, sdružující největší agentury u nás. "K takové ústavní stížnosti se rádi přidáme," vyjádřil se za Asociaci pracovních agentur Burkovič.

Konec agenturního zaměstnávání handicapovaných lidí je jen jednou ze změn, které pro agentury stát od ledna připravil. Se stejnou nevolí reagovaly agentury na to, že nebudou od příštího roku moci zaměstnávat a pronajímat do továren cizince ze třetích zemí – tedy ze zemí mimo Evropskou unii. Tisíce Vietnamců, Ukrajinců a dalších národností dnes už ale stejně pracují v českých firmách ne jako zaměstnanci agentur, ale spíš jako OSVČ na základě živnostenského oprávnění, jako členové různých pololegálních družstev, přímo zaměstnanci továren anebo vyloženě načerno.

Agentury a rok 2012 - Jaké změny čekají agenturní zaměstnávání v příštím roce:

Zákaz pro cizince Agentury nebudou smět zaměstnávat Vietnamce, Ukrajince, Američany a další lidi ze zemí mimo EU a vysílat je na práci do továren. Tito cizinci budou moci pracovat jen jako přímí zaměstnanci firem. Už dnes jich ale agentury vysílají do firem jen cca 1500.

Odměny za lidi z úřadu práce Stát vyplatí agenturám 5 tisíc Kč za každého nezaměstnaného z registru ÚP, kterému agentury zprostředkují práci.

Stop příspěvku na postižené Agentury nesmí od ledna zaměstnávat lidi se změněnou pracovní schopností a přidělovat je jinam na práci. Příspěvek či daňové úlevy státu na handicapované získá jen zaměstnavatel – podnik, kde postižení přímo pracují.

Dále viz odkaz.........

Miroslav Petr
•   Diskuze   •   odkaz   •

Český rozhlas Ostrava, 29. 11. 2011

Poradna (praktické rady pro všechny) - Přišli jste o práci nebo vás to v nejbližší době čeká? Víte, co udělat či neudělat? - Radí prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič

Archiv Českého rozhlasu, přehrání Poradny (26 minut)

Martin Knitl
•   Diskuze   •   odkaz  •

EURO online 07.11.2011 18:30

APA poslala do Bruselu stížnost na Českou republiku, vládě vytýká diskriminaci pracovních agentur

Asociace pracovních agentur odeslala do Bruselu stížnost na Českou republiku, nelíbí se jí, že poslanci i přes výhrady agentur a Ústavního soudu poslali dál zákony, které prodlužují platnost povinného pojištění agentur práce proti úpadku i v roce 2012. Povinné pojištění je dle APA například v rozporu se Zelenou knihou Evropských společenství a se směrnicemi Evropského parlamentu a rady. Dalším důvodem pro stížnost má být podle člena výboru a prezidenta APA Radovana Burkoviče legislativní zmatek, který schvalování provází.

„Nikdo není schopen říci, co bude vlastně od 1. ledna 2012 platit. Zda vše, nebo část – a hlavně, jaké to bude mít pro agenturní zaměstnance i agentury práce důsledky,“ upozornil. Vláda podle Burkoviče výrazně diskriminuje české agentury práce ve vztahu k zahraničním agenturám.

„Nejen členové APA podali v létě na Českou republiku desítky stížností k Evropské komisi, která je v současnosti projednává. Přesto vláda ve svém konání pokračuje, a dokonce hodlá agenturní zaměstnance diskriminovat vyloučením z pojistné ochrany při insolvenci, kdy jsou v současnosti chráněni všichni zaměstnanci,“ konstatoval Burkovič.

Tereza Čapková
•   Diskuze   •   odkaz   •

ČIA NEWS:CZ Ekonomika 13.09.2011 - 16:40

APA: Spolupráce AP s ÚP povede k vysokým nákladům

PRAHA (ČIA) – Prezident Asociace pracovních agentur (APA) Radovan Burkovič považuje některá ustanovení navrhovaného zákona Ministerstva práce a sociálních věcí o přebírání zaměstnanců za nevyžádané a diskriminační. Jak pro ČIA uvedl, agentury se obávají zvýšené administrativní zátěže plynoucí z evidence neaktivních nezaměstnaných či ustanovení navrhovaného §119a odst. 4, dle kterého nebude považováno za zprostředkování práce, pokud agentura uchazeče sama přijme do pracovněprávního vztahu.

Podle návrhu by měly agentury práce přebírat zaměstnance od Úřadů práce (ÚP) za finanční úplatu 5 tisíc Kč měsíčně po dobu půl roku a následně 1250 Kč za umístění zaměstnance. Burkovič tyto sumy označil za nepříliš vysoké. Co se týče dohod o spolupráci agentur s jednotlivými ÚP, ta by měla být podle návrhu jen pro agentury, které vyjádří svůj zájem. Bližší informace o způsobu předávání informací o zaměstnancích, termíny úhrad příspěvků či způsob výběru agentury práce pak podle Burkoviče jsou neznámé, poněvadž budou stanoveny až prováděcím právním předpisem MPSV.

zpravodajství
•   Diskuze   •   odkaz   •

Česká televize 27. června 2011

Situace na trhu brigád před letními prázdninami a potíže agentur práce s diskriminačním povinným pojištěním agentur práce

Rozhovor s prezidentem Asociace personálních agentur a jednatelem společnosti JOB-centrum Ostrava Ing. Radovanem Burkovičem v poledním vysílání České televize pořadu Události v regionech+.

Video: Situace na trhu před letními prázdninami a potíže agentur práce s diskriminačním povinným pojištěním agentur práce

•   Diskuze   •   odkaz   •

Lidové noviny, 11. června 2011 9:39

Pracovních agentur ubývá. Pojištění je drahé

PRAHA - Za dva měsíce se počet pracovních agentur fakticky smrskl na méně než polovinu. Zatímco registrovaných agentur práce je téměř 1300, počet agentur, které mají pojištění proti úpadku, tedy od dubna nutnou podmínku k tomu, aby mohly zapůjčovat svoje zaměstnance, je pouze něco přes 500. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale zároveň registruje 1290 subjektů, které vlastní licenci pro tuto formu zprostředkování zaměstnání.

"V případě, že je činnost vykonávána v rozporu s podmínkami pro zprostředkování zaměstnání, například pokud má agentura práce povinnost mít uzavřené pojištění proti úpadku a toto pojištění neuzavřela, pak ji za takovéto jednání může být v rámci správního řízení uložena pokuta až do výše dvou milionů korun," říká Táňa Švrčková, tisková mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.

"Agentura práce nemusí mít uzavřené pojištění, a to až do okamžiku, kdy by začala své zaměstnance dočasně přidělovat k výkonu práce u uživatele. Poté již podmínka pojištění splněna být musí," vysvětluje Švrčková.

Podle ní právě probíhají kontroly mezi agenturami práce mimo jiné i s ohledem na dodržení nové zákonné povinnosti pojistit se proti úpadku. Pro některé malé pracovní agentury je ovšem samotná výše sumy, o kterou si řekly pojišovny za sjednání pojistky, smrtelná.

LN jsou obeznámeny s případem malé agentury práce zprostředkovávající zaměstnání několika lidem. Pojistka jí byla vyčíslena na dvacet tisíc korun měsíčně, což pro agenturu znamená částku, kterou si údajně nemůže dovolit. Momentálně je tato agentura vyšetřována úřadem práce v Příbrami za to, že nelegálně zprostředkovala zaměstnance právě tomuto úřadu a stejně tak soudu v Příbrami.

Agentury se brání ústavní žalobou

Agentury práce novou povinnost pojistit se kritizují. Například i kvůli tomu, že ještě začátkem letošního března pojistku nenabízela ani jedna z českých pojišoven a přitom měly agentury práce nejpozdější termín pojištění právě do konce března.

Nakonec pojištění začaly nabízet pojišovny Slavia a Uniqa, které také pokryly největší počet agentur. Ostatní instituce zvolily strategii individuálního pojištění svým klientům z řad agentur práce.

"Česká pojišovna tento pojistný produkt ve své standardní nabídce v současnosti nemá. Je však připravena vyjít vstříc svým stávajícím obchodním partnerům a v případě jejich zájmu tento typ pojištění individuálně nabídnout," říká TomᚠZavoral, mluvčí České pojišovny.

Mnohé pojišovny se totiž obávají takzvaného dvojího plnění pojistné události. Podle Radovana Burkoviče, prezidenta Asociace pracovních agentur, totiž agentury i jejich zaměstnanci platí ze svých výdělků sociální pojištění. Tím se pojišují pro případ úpadku zaměstnavatele, který by jim nebyl schopen vyplatit dlužné mzdy.

V takovém případě by jim měl mzdy vyplatit příslušný úřad práce. Burkovič proto s právníky připravil ústavní žalobu, pomocí které chce dosáhnout zrušení nařízení o pojištění pracovních agentur. Momentálně pro ni hledá podporu v parlamentu.

Kolik agentur je pojištěno?

Řádné pojištění má v současnosti pouze 40 %pracovních agentur:
*pojištěno 521
*nepojištěno 769
*celkem 1290.

Nejvíce agentur se pojistilo u pojišoven Slavia a Uniqa. Povinnost pojištění platí pro pracovní agentury od 1. dubna 2011.

Petr Švihel
•   Diskuze   •   odkaz   •

Hospodářské noviny, IHNED.CZ 15.4.2011

Stovky agentur práce jsou od dubna bez licence

Zákon podmiňuje licenci agentur pojištěním proti krachu. Ministerstvu práce doložilo pojištění jen 520 agentur z 1290.

Pouhých 521 agentur práce vyhovělo zákonu a doložilo počátkem dubna ministerstvu práce, že je pojištěno proti úpadku. Licenci na zprostředkování zaměstnání má však 1290 agentur. Skoro 770 jich tedy nevyhovělo zákonu a k 1. dubnu automaticky o licenci přišlo. Od té doby podnikají neoprávněně nebo samy tuto činnost ukončily. Některé se však kvůli údajně nesplnitelným požadavkům zákona hodlají bránit u Ústavního soudu.

"Končíme se zprostředkováváním a zaměstnáváním lidí. Ten zákon je paskvil, kterému nebyla šance vyhovět," vyjádřil se jeden z pražských agenturních zaměstnavatelů TomᚠMacháček. Zákon říká jasně: Kdo nedodal nejpozději do 1. dubna na ministerstvo doklad o tom, že si sjednal pojištění proti úpadku, automaticky přichází o licenci a nesmí pod hrozbou dvoumilionové pokuty zprostředkovávat zaměstnání.

Na sjednání pojištění měly agentury sotva pár dní. Novela zákona o zaměstnanosti sice platí již od letoška, ale požadované pojištění proti úpadku agentur a firem, do nichž vysílají své zaměstnance (takzvaných uživatelů), u nás nenabízel nikdo. Až krátce před prvním dubnem přišly s nabídkou pojištění pojišovny Slavia, Uniqa, ČPP.

Pojišují proti úpadku, ale jen samotné agentury. Zákon však požaduje i pojištění uživatelů. Ministerstvo přispěchalo s výkladem, podle kterého stačí pojistit pouze agenturu. Spustil se poprask, agentury váhaly, zda na diktované podmínky pojišoven v časové tísni vůbec přistoupit.

"Agentury práce budou v následném období kontrolovány mimo jiné i s ohledem na dodržení této zákonné povinnosti," uvedla včera mluvčí ministerstva Viktorie Plívová. Řada z celkového počtu oněch necelých 1300 agentur, které mají licence na zprostředkování zaměstnání, nemá momentálně žádné zaměstnance, anebo tuto činnost v současné době aktivně nevykonává. Ministerstvo tvrdí, že tyto agentury pojištění dokládat nemusely.

"To je samozřejmě nesmysl. Ministerstvo si vykládá zákon po svém, aby na poslední chvíli zamaskovalo, že jde o nesplnitelný požadavek a zásadní chybu v zákoně, která znemožňuje podnikání mnoha agenturám. Do konce dubna budeme podávat ústavní stížnost," reaguje Radovan Burkovič z ostravské agentury JOB centrum a prezident Asociace pracovních agentur, jež sdružuje menší zprostředkovatele v Česku.

Řada agentur, které nedodaly ministerstvu doklad o sjednaném pojištění, činnost nemusí ukončit úplně. Na základě jiné licence může vykonávat například poradenskou činnost nebo nábor zaměstnanců do jiných firem. "Tenhle nešastný zákon ale nevyčistí trh od různých pochybných agentur, jak si ministerstvo představovalo. Podvodníci, kteří šidí své zaměstnance a stát na daních, mají dost prostředků, aby si pojištění zaplatili," přidává se Jaroslava Rezlerová, ředitelka Manpower, největší agentury u nás, a šéfka Asociace poskytovatelů personálních služeb.

Agentury a pojištění:
521 agentur práce z celkového počtu 1290 doložilo, že mají pojištění proti úpadku. Ostatní agentury už nesmí zaměstnávat žádné zaměstnance.
100.000 lidí zaměstnávají agentury práce v Česku a vysílají je pracovat do stovek továren, jako jsou Škoda Auto, Panasonic a další.
8.000 lidí zaměstnává největší agentura v Česku - Manpower (zajišuje například dělníky pro Škodu Auto). Roční pojistka proti úpadku činí u největších agentur stovky tisíc korun.

Miroslav Petr
•   Diskuze   •   odkaz   •

Hospodářské noviny, IHNED.CZ 4.4.2011

Řada agentur práce podniká „na černo“

Povinné pojištění mnoho společností nestihlo. Od pátku nemají licenci. Nejvíce pojistek získala od pracovních agentur pojišovna Slavia

Stovky agentur práce již doložily státu, že jsou pojištěny proti úpadku. Zákon požaduje od prvního dubna pojištění od více než 1300 firem, které se musejí pojistit na sumu, která odhadem převyšuje tři miliardy korun. Největší díl si z toho ukrojila pojišovna Slavia. Řada firem však pojištění sjednat nestihla a podniká tak „na černo“.

Pojištění, kterým zákon podmiňuje zachování licence u všech zprostředkovatelů práce, nyní nabízí jen Slavia, Uniqa, Atradius Credit Insurance a částečně i ČPP. Žádná z nich však nepojišuje zároveň firmy, do kterých agentura své zaměstnance vysílá, jak zákon požaduje.

Zprostředkovatelé zaměstnání už hrozili žalobami na stát kvůli nesplnitelným požadavkům, ale pouhé tři dny před konečným termínem přistoupili na výklad ministerstva práce (MPSV), podle něhož stačí pojistit jen samotnou agenturu.

Pojišovna Slavia přesvědčila nabídkou slev největší hráče na trhu, jako jsou Manpower, Adecco, Grafton, Trenkwalder a další, zaměstnávající skoro dvě třetiny ze 100 tisíc agenturních zaměstnanců v Česku a sdružených v Asociaci poskytovatelů personálních služeb. „Dvacet největších firem, členů asociace, uzavřelo pojistku se Slavií,“ uvedl zdroj z asociace, který není oprávněný poskytovat informace a chce zůstat v anonymitě. „Jsme sdružením renomovaných a důvěryhodných společností. To zřejmě sehrálo při vyjednávání podstatnou roli,“ říká k uzavření pojistek ředitelka jedničky trhu Manpower a zároveň prezidentka asociace Jaroslava Rezlerová.

Smlouvy se Slavií uzavřely i menší agentury, které nejsou členy asociace a musely chtě nechtě akceptovat pojistné ceny. Například pro agenturu se 40 zaměstnanci a pojišovanou sumou dvou milionů vychází roční pojištění na více než 100 tisíc korun. Ale například Manpower má zaměstnanců osm tisíc. Celkem se tak u Slavie pojistily agentury na částku přes dvě miliardy korun – zákon nařizuje pojistit všechny zaměstnance na výši trojnásobku jejich hrubé mzdy.

Slavia, která patří do skupiny SPGroup podnikatele Pavla Sehnala, uzavřela dosud kolem 350 smluv, další zájemce je připravena přijmout ještě v tomto týdnu. Ředitelka divize pojištění průmyslu ve Slavii Martina Traganová ale nechtěla hodnotu uzavřených pojistek komentovat. „Jde o zlomky našich celkových tržeb,“ řekla jen.

Ostatní pojišovny mluví o desítkách uzavřených smluv. MPSV ale ještě neví, jaký počet agentur doručil potvrzení o pojištění v termínu. „Jde o stovky agentur práce, ale přesný počet budeme znát v nejbližších dnech,“ říká mluvčí resortu Viktorie Plívová.

Z vyjádření zástupců několika agentur, které mají HN k dispozici, vyplývá, že řada z nich na pojištění (a tedy i licenci a další podnikání) rezignovala. „Většina se ale pojistila. Přitom je jasné, že povinnost pojištění nevede k větší ochraně zaměstnanců nebo pročištění trhu od pochybných firem, jak si představovalo ministerstvo. Různé pochybné společnosti, které šidí a podvádějí, umí tohle opatření snadno obejít,“ říká Radovan Burkovič, šéf Asociace pracovních agentur, která sdružuje menší zprostředkovatelské firmy v Česku.

Miroslav Petr
•   Diskuze   •   odkaz   •

iHNED.CZ Ekonomika, 1.4.2011

Den velkých změn: Začíná revoluce v DPH, končí papírové padesátikoruny.

První aprílový den přináší řadu změn, které se dotknou života běžných lidí. Zmapovali jsme ty nejdůležitější.

........... Pojištění pracovních agentur

Společnosti zabývající se dočasným přidělováním svých zaměstnanců k "uživateli" (tedy jiné společnosti) mají od dubna povinnost prokázat, že mají nově povinné pojištění proti úpadku sebe i svých klientů. Takové pojištění ale nabízí jen několik pojišoven a ještě jen krátce.

Zákon o zaměstnanosti totiž nově po pracovních agenturách a velkých firmách požaduje, aby se od dubna byly pojištěny nejen proti svému vlastnímu úpadku, ale i proti případnému úpadku zmíněných uživatelů. To se týká více než tisíce agentur ale i firem, jako je třeba Škoda Auto nebo Panasonic, které se bez agenturních zaměstnanců neobejdou.

Jenže pojištění v takovém rozsahu v Česku nikdo neposkytuje a poskytovat nehodlá. Pojistku - ale jen proti úpadku samotné agentury - nabídly pojišovny Slavia, Uniqa, ČPP a Atradius. To podle zástupců agentur i některých právníků na splnění požadavku zákona nestačí. Některé firmy už zvažovaly žalobu na stát kvůli tomu, že jim nesplnitelnými požadavky znemožňuje podnikání.

MPSV však tvrdí, že stačí jen pojištění samotné agentury, navíc vyšlo kvůli legislativním zmatkům firmám vstříc. Ministerstvo práce agenturám slíbilo, že první dva dubnové týdny bude benevolentní. ................

•   Diskuze   •   odkaz   •

Lidové Noviny, 1.4.2011

OTÁZKA DNE

Do včerejška si měly agentury práce zajistit pojištění proti úpadku. Pokud se tak nestalo, zanikla jim licence a nemohou nadále poskytovat zaměstnance. Takovéto pojištění však není v Česku k sehnání a agentury se proti němu bouří. Měly by být agentury takto pojištěny? A mají šanci uspět u Ústavního soudu?

Michal David, AK Mgr. Michal David: "Obecně by se zákonodárce, než uloží jakoukoliv povinnost, měl nejprve zamyslet, zda jde o povinnost smysluplnou či přínosnou, případně nakolik bude povinné subjekty zatěžovat. V rámci tohoto zjištění by měl samozřejmě zvažovat, zda jde vůbec o povinnost reálně splnitelnou. V daném případě tomu tak není a to nikoliv vinou agentur. Zákonodárce mohl rovněž připravit delší přechodné období na splnění této povinnosti. Skutečnost, že pojištění agentur proti úpadku má svůj smysl, na výše uvedeném nic nemění.

Jan Vaníček, Becker & Poliakoff: "Opatření zvýší ceny poskytované služby, protože zvýšené náklady za pojištění si agentury budou muset rozpustit do cen. A pak je otázkou, jestli budou mít jejich odběratelé zájem dražší služby odebírat. Ústavní stížnost podat lze, ale musí směřovat proti rozhodnutí orgánu veřejné moci, kterým bylo do ústavních práv stěžovatele zasaženo.

Jan Procházka, Ambruz & Dark: "Zavedení povinného pojištění bylo reakcí na značně medializované případy agentur práce, které nechaly své zaměstnance doslova ze dne na den bez prostředků na ulici. Nepoctivé agentury práce by podle mě měly být trestány především důslednou kontrolou ze stran úřadů práce, protože další a další regulace tohoto podnikání dopadají zejména na agentury poctivé. Nepoctivé agentury práce si s dodržováním těchto regulací hlavu nelámou. Ústavní stížnost je věc relativně zdlouhavá a s nejistým výsledkem, by v tomto případě není beznadějná."

•   Diskuze   •   odkaz   •

Lidové Noviny, 1.4.2011

Pracovní agentury nemají pojistky, dostaly čas navíc

Čtrnáct dní navíc dostaly agentury práce na to, aby se pojistily pro případ, že jejich klient zkrachuje. Pojistku nově vyžaduje zákon, povinnost platí od dnešního dne. Řada pracovních agentur však toto pojištění stále nemá.

Podle informací LN ale ministerstvo práce agenturám slíbilo, že první dva dubnové týdny bude benevolentní. Státní úředníci věří, že se všechny agentury nakonec pojistí. „Věříme, že agentury se stihnou pojistit,“ řekla LN Viktorie Plívová, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.

Včera byla podle informací LN stále řada agentur, které pojištění sháněly. Převážně proto, že pojišovny ještě před pár dny neměly vhodný produkt, který zákon vyžadoval. „Neustále jednáme s makléři. V současnosti máme na stole jednu konkrétní nabídku. Plně neodpovídá dikci zákona, jednáme dál,“ řekl jednatel jedné z významných agentur práce, který si nepřál být jmenován. „Agentury jsou nesmyslně tlačeny uzavírat nevýhodné a nákladné pojistky. Pojišovny požadují kauce, které jsou vysoké a o kterých se agentury dozvídají na poslední chvíli,“ popisuje situaci zdroj LN.

V případě, že se agenturám nepodaří ani v nejbližších dnech pojistit, budou podle informací LN vyčkávat na postup ministerstva.

PETR ŠVIHEL
•   Diskuze   •   odkaz   •

Lidové Noviny, 1.4.2011

Pojištěny, ale ne všechny

Pojišovny hlásí několik set pojištěných agentur. Menší a nové agentury ale nikdo nepojistí. Dnes ze zákona zanikly licence všem agenturám práce, které během včerejška nedodaly na ministerstvo práce pojištění proti vlastnímu úpadku. Nařizuje to legislativa platná od letošního ledna.

Podle informací LN ještě během včerejška pojistku řešilo několik velkých agentur práce, které zaměstnávají tisíce agenturních zaměstnanců. Zatím největší počet pojistek se podařilo uzavřít pojišovně Slavia, ta hlásí 350 uzavřených smluv a dalších 300 v rozpracovaní.

Uniqa zatím pojistila řádově desítky agentur a má rozjednaných dalších 300 pojistek. Celý proces sjednaní pojistky trvá podle Evy Svobodové, mluvčí pojišovny Uniqa, tři až čtyři dny. „Sjednali jsme řádově několik těchto smluv, a to jenom u vybraných partnerů, kterým jsme takto vyšli vstříc,“ řekla LN Renata Svobodová, mluvčí České podnikatelské pojišovny. Ministerstvo práce a sociálních věcí LN řeklo, že už registruje stovky pojištěných agentur a věří, že to všechny včas stihnou.

Problém kolem pojištění agentur spočívá v tom, že produkt odpovídající přesně znění zákona na trhu není. Ministerstvo práce proto oznámilo, že bude akceptovat i pojištění, které nesplňuje zákon ve všech ohledech. Ale i to je pro mnohé agentury práce těžké sehnat. Pojišovny ho reálně začaly nabízet až před několika dny.

„Agentury nás bombardují dotazy, protože u pojišoven narazily,“ říká Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur, a dodává: „Máme skupinu agentur práce, které mají krátkou historii své činnosti, a pojišovny je proto odmítly pojistit, a pak máme jiné, které mají málo agenturních pracovníků, a pojišovny je proto také nechtěly pojistit.“

Agentury, které nejsou pojištěné, tak ode dneška nemohou provozovat svůj hlavní zdroj obživy. „Musíme propustit zaměstnance, omluvit se klientům a opravdu jít do soudního sporu,“ říká Burkovič.

Některé agentury LN potvrdily, že od ministerstva údajně dostaly ústní příslib, že první dva týdny bude „tolerantní“.

Podle Jaroslavy Rezlerové, prezidentky Asociace poskytovatelů personálních služeb, která sdružuje největší agentury práce, došlo k dohodě s MPSV a nyní se dokončují jednání s pojišovnami. „Členové APPS, jako seriózní a průhledné agentury, dostali od některých pojišoven výrazně zvýhodněnou nabídku a budou řádně pojištěny dle požadavků MPSV,“ řekla Jaroslava Rezlerová.

Mezi pojištěné agentury patří i Esta Xawax, která v uplynulých dnech rozesílala e-mail konkurenci a nabízela, že od nich převezme agenturní zaměstnance. Zcela nezávisle a bez jakýchkoliv vztahů na Xawax podobné e-maily rozesílala i rakouská agentura práce Trendwalder.

PETR ŠVIHEL
•   Diskuze   •   odkaz   •

Lidové Noviny, 1.4.2011

Pojištění je v souladu s výkladem

Pojištění personálních agentur má zlepšit ochranu zaměstnance a je v souladu s programovým prohlášením vlády, říká Táňa Švrčková z tiskového oddělení ministerstva práce.

* LN Agentury práce tvrdí, že pojištění ve výši tří platů všech agenturních pracovníků nemá žádné opodstatnění a neodpovídá žádné skutečnosti. Z čeho jste při stanovení vycházeli?
Samotný návrh na zavedení pojištění agentur práce vzešel z iniciativy zástupců agentur práce a byl opakovaně diskutován v rámci pracovní skupiny pro agenturní zaměstnávání při jednání tripartity. Návrh je zpracován i v souladu s programovým prohlášením vlády, která se zavázala zpřísnit podmínky v oblasti agenturního zaměstnávání. Přínosem má být lepší ochrana zaměstnanců, které agentury nabízí na trhu práce.

* LN Je podle vás pojištění proti úpadku agentury dublované, jak agentury tvrdí? Případně jak tento problém řešíte?
Nelze směšovat nároky zaměstnanců na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti, tak jak jsou upraveny zákonem, s právem na pojistné plnění, které nastane při vzniku pojistné události na základě uzavřené pojistné smlouvy agentuře práce vůči pojišovně.

* LN Agentury se stejně tak bojí, že je ministerstvo náladové. Dnes pojištění, která nejsou zcela podle znění zákona, přijme, ovšem není záruky, že se to časem nezmění. Jaké jsou tedy záruky?
Co se týká možnosti pojištění, pak dle našich informací pojišovna Slavia i UNIQA nabízejí pojištění, které je v souladu s výkladovým stanoviskem MPSV k § 58a zákona o zaměstnanosti.

PETR ŠVIHEL
•   Diskuze   •   odkaz   •

Česká televize 31.3.2011

Pojištění proti úpadku nově vyžaduje zákon

Personálním a pracovním agenturám zbývá už jen několik hodin, aby se pojistily proti úpadku. Vyžaduje to zákon o zaměstnanosti. Firmám, které nebudou mít potřebné dokumenty během dneška, hrozí správní řízení vedené ministerstvem práce, které může skončit až odebráním licence. Nastavená pravidla ale budou platit jen do konce roku. Novelu zákona o zaměstnanosti totiž agentury napadly u Ústavního soudu a uspěly. Ministerstvo tak musí celý zákon přepracovat.

Video: Pracovní agentury a pojištění

Do posledních dnů bojovaly agentury s ministerstvem a snažily se ještě povinnost pojistit se proti úpadku zvrátit. Vadí jim jak výše pojistného, tak nedostatečný výběr těchto produktů na trhu. "Z 30 pojišoven, které jsou na trhu v České republice, takové pojištění nabízí dvě," tvrdí Radovan Burkovič z Asociace pracovních agentur.

Zákon se přitom týká více než 1300 personálních agentur a asi 100 tisíc zaměstnanců. Pojištění se navíc bude uzavírat jen do konce tohoto roku, pak musí – dle rozhodnutí Ústavního soudu – začít zákon platit v jiném znění. Agenturám kromě výše pojistného vadí taky to, že se musí pojistit i proti úpadku svých klientů.

"Budeme se snažit velmi intenzivně a ve velmi krátkém časovém horizontu zpřesnit tu právní úpravu pojištění," je přesvědčen ředitel odboru realizace služeb zaměstnanosti Jiří Vaňásek. Tvrdší podmínky pro pracovní agentury prosadily odbory a to kvůli špatným pracovním podmínkám, ale taky třeba podezření na krácení daní.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Hospodářské noviny,IHNED.CZ 30.3.2011

Agentury se na poslední chvíli houfně pojišují

Asociace agentur vzdala odpor proti požadavku na povinné pojištění. Zprostředkovatelé práce mají na pojištění dva dny. Jinak ztratí licenci.

Jen pár dnů před pátečním termínem pro uzavření pojištění proti úpadku začaly stovky agentur práce horečně vyjednávat s několika málo pojišovnami, které jim jsou schopny tento produkt nabídnout. Včera se na uzavření pojistek dohodli i členové Asociace poskytovatelů personálních služeb, zaměstnávající tisíce lidí a sdružující u nás největší zprostředkovatelské firmy, včetně těch nadnárodních, jako je třeba Manpower nebo Grafton.

"Nemůžeme riskovat, že prvního dubna přijdeme o licence. Nemáme jinou možnost než se pojistit," reaguje prezidentka asociace Jaroslava Rezlerová. Agentury se rozhodly, že si pojištění sjednají až po týdnech spekulací a jednání s ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) ohledně zákonem požadovaného pojištění zprostředkovatelských agentur a firem, do kterých dodávají pracovníky (takzvaných uživatelů). Zákon o zaměstnanosti totiž požaduje, aby se nejpozději do konce března agentury pojistily nejen proti svému vlastnímu úpadku, ale i proti případnému úpadku zmíněných uživatelů. Tedy firem, jako je třeba Škoda Auto nebo Panasonic, které se bez agenturních zaměstnanců neobejdou.

Jenže pojištění v takovém rozsahu nikdo u nás neposkytuje a poskytovat nehodlá. Pojistku - ale jen proti úpadku samotné agentury - nabídly pojišovny Slavia, Uniqa, ČPP a Atradius. To podle zástupců agentur i některých právníků na splnění požadavku zákona nestačí. Některé firmy už zvažovaly žalobu na stát kvůli tomu, že jim nesplnitelnými požadavky znemožňuje podnikání. MPSV však tvrdí, že stačí jen pojištění samotné agentury. "V případě, kdy agentura práce sjedná pojištění záruky proti svému úpadku, splňuje tím současně podmínku pojištění proti úpadku uživatele," opakuje stanovisko mluvčí resortu Viktorie Plívová.

Kdo se nepojistí, přijde o byznys
Někteří zprostředkovatelé práce už o pojištění začali vyjednávat před několika týdny. A těm, kteří dosud důsledně trvali na právním výkladu zákona, hrozilo, že bez pojistky přijdou v pátek nejen o licenci, ale i zaměstnance, které by jim pojištěná konkurence začala přetahovat. "Nezbývá než vyjednat solidní podmínky těch pojistek," říká Luboš Rejchrt z agentury Grafton.

Třeba Rudolf Pavlík, majitel agentury Interservice se zhruba 40 zaměstnanci, má ročně zaplatit přes 130 tisíc. Statisíce až přes milion korun zaplatí agentury, které zaměstnávají tisíce lidí. Částka, kterou mají pojistit, se totiž počítá z trojnásobku hrubé mzdy všech zaměstnanců. "Co jiného je to než vydírání v časové tísni. Pojišoven, které tohle pojištění nabízejí, je hrstka. Není z čeho vybírat," říká Pavlík.

"Ministerstvo svým výkladem jednoznačně porušuje zákon. Připravujeme žalobu k Ústavnímu soudu a stížnost k Evropské komisi," vyjádřil se Radovan Burkovič z ostravské agentury JOB centrum a šéf Asociace pracovních agentur, sdružující menší firmy na trhu.

Jen na rok
Ale i Burkovič si už sjednal pojištění své agentury. "Nešlo to jinak. Pikantní přitom je, že ministerstvo nás k tomu přinutilo v souvislosti se zákonem, který byl loni schválen ve stavu legislativní nouze a jehož platnost Ústavní soud omezil jen pro letošní rok," dodává.

Požadavek, aby si agentury sjednávaly pojištění nejen pro případ vlastního úpadku, ale i úpadku uživatele, je nepřijatelný i podle právních expertů. "To je nesmyslné. Věřím, že se to v novele, která se nyní chystá, už neobjeví. A je otázka, jak řešit pojištění samotných agentur," říká expertka na pracovní právo Nataša Randlová z právní kanceláře Randl Partners.

Ustanovení o pojištění agentur má podle MPSV chránit zaměstnance agentur a také regulovat činnost těch agentur práce, které poskytují nekvalitní služby. Novela zákona je nyní v připomínkovém řízení.

Pojištění agentur
100 tis. korun a více zaplatí ročně za pojištění proti úpadku menší agentura práce. Větší zprostředkovatelé kolem milionu.
1 323 agentur práce se v ČR týká povinnost pojištění proti úpadku. Celkem zaměstnávají a propůjčují do podniků zhruba 100 tisíc lidí.

Jen čtyři pojišovny
Nový produkt - pojištění proti úpadku agentury práce nabízí podle dostupných informací zatím jen pojišovny Slavia, ČPP, Uniqa a Atradius. Jiné, jako třeba Česká pojišovna, ČSOB pojišovna nebo Kooperativa, možnosti zvažují. Agentury však musejí uzavřít pojistku nejpozději do konce března.

POJISTÍ SE
Šéfka Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslava Rezlerová soudí, že stát nutí agentury k uzavření pojistek proti úpadku neoprávněně. Agentury se přesto dohodly, že pojištění uzavřou.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Právo, Trhy & ekonomika 30.3.2011

Personální agentury se dostaly do kleští

Personální agentury se dostaly do kleští. Musí se pojistit proti úpadku, ale nemají kde. Pojišovny, až na dvě výjimky, takové pojistky zatím nenabízejí.

Personální a pracovní agentury musí být podle zákona od 1. dubna pojištěny proti úpadku svému i firem, kam umisují pracovníky. Pokud se do konce března proti úpadku nepojistí, zahájí s nimi ministerstvo práce a sociálních věcí správní řízení. To může vést k odebrání povolení ke zprostředkování zaměstnání. Naposledy včera to znovu zopakovalo tiskové oddělení MPSV.

Jenže většina pojišoven takový produkt vůbec nemá v nabídce a řada z nich se ho ani nechystá připravit. Personálním agenturám tak hrozí, že nikoliv vlastní vinou dostanou pokutu, či přijdou o licenci.

Ministerstvo sice už dříve zveřejnilo seznam pojišoven, které pracovním agenturám mohou poskytnout pojištění proti úpadku, avšak podle Asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS) tento seznam neodpovídá skutečnosti, což následně potvrdily i některé pojišovny. Podle APPS v ČR toto pojištění nabízejí jedna či dvě pojišovny. Agentury tak podle asociace nemají možnost vybrat si z více cenových nabídek a hrozí zneužití dominantního postavení. „Navíc cena pojištění bude zřejmě vysoká a pro některé agentury může být likvidační,“ argumentuje asociace. V současné době podniká na českém trhu až 1380 zprostředkovatelů práce, na něž se příslušná zákonná úprava vztahuje.

Skromná nabídka
„To jsou věci, které neustále kritizujeme, ale situace je taková, že nám nezbývá nic jiného než se pojistit a doufat, že toho pojišovny nezneužijí,“ řekl včera ČTK viceprezident APPS Luboš Rejchrt. Její členové podle něj v současnosti o pojištění vyjednávají tak, aby měli pojistku včas uzavřenu.

„Od samého počátku jsme upozorňovali MPSV na úskalí a nadměrná rizika, která zavedení povinného pojištění agentur práce přinese, a na to, že nebude technicky možné požadovaný produkt postavit,“ sdělila Právu Jolana Ackermannová z České asociace pojišoven. Podle ní je totiž problematické vůbec spočítat míru a rozsah rizika v této oblasti. Teprve nedávno začala nabízet pojištění personálních agentur jako první pojišovna Slavia a k ní se pak přidala Uniqa. „Několik dalších pojišoven má tento produkt připraven a jedná o jeho zajištění. Zda se jim podaří zajištění sjednat v termínu do 1. dubna, ale nelze odhadnout. Pojistný produkt, který jsou pojišovny schopné nabídnout, však stejně nesplňuje přesně požadavky zákona v plném rozsahu, protože v něm není zahrnuto pojištění třetích stran, resp. pojištění úpadku koncových uživatelů,“ uzavřela Ackermannová.

ČP: Spočítat riziko u partnerů nelze
Česká pojišovna (ČP) tento pojistný produkt ve své nabídce v současnosti nemá, protože nemůže sjednat pojištění plně v souladu se zákonem. „U pojištění finančních rizik, kam toto pojištění svým charakterem spadá, provádíme vždy hodnocení bonity klienta – to lze u samotných agentur práce. Zákon však ukládá pojistit nejen úpadek agentury práce, ale také úpadek jejích uživatelů. Možný úpadek všech uživatelů agentur práce není pojišovna schopna adekvátně zanalyzovat,“ potvrdil TomᚠZavoral z ČP.

„Kooperativa pojištění pro případ úpadku agentur práce nenabízí,“ uvedl její mluvčí Milan Káňa. „Situaci analyzujeme, ale aktuálně tento produkt nenabízíme,“ oznámila na dotaz lakonicky Allianz. Ani Česká podnikatelská pojišovna pojištění personálních agentur nenabízí.

„V současné době vedeme jednání o zajištění produktu se zahraničními partnery,“ upřesnila Renata Svobodová z ČPP.

Rovněž Direct Pojišovna tento produkt v nabídce nemá, nepojišuje ani cestovní kanceláře.

Rozpor s pojistnými podmínkami
Pojištění má podle požadavku zákona chránit agenturní pracovníky před úpadkem firmy, která si je najímá (uživatelé práce), dále má fungovat jako záruka za samotnou personální agenturu, na což se vztahuje pojištění pohledávek. U druhého zákonného požadavku na záruku dochází k rozporu mezi zákonem a pojistnými podmínkami případného pojistitele. Ze zákona totiž propuštěným pracovníkům náleží tříměsíční plat a zároveň pojišovny mají v podmínkách, že k plnění nemůže dojít, pokud pojištěný dostal peníze již z jiného zdroje.
„Řada výrobních firem má však vytvořen systém, kdy holding umisuje pracovníky do jednotlivých společností. Takové firmy nikdy nemohou sjednat pojištění, protože vztahy ve skupině společností nikdy pojistit nelze,“ vysvětlila Markéta Stržínková z pojišovny Atradius.
Podle ní by měla být celá pasហvypuštěna ze zákona, protože staví agentury do nevýhodné pozice vůči ostatním zaměstnavatelům. „Nevím o žádné evropské zemi, kde by byly zákonem dané podmínky, aby agentury měly povinnost si takové pojištění sjednat. Například ve Velké Británii existuje alternativa pojištění pohledávek pro zprostředkovatele práce, která reaguje na specifické obchodní podmínky v oboru,“ dodala Stržínková.

Jindřich Ginter
•   Diskuze   •   odkaz   •

Lidové Noviny, 30.3.2011

Pojistěte se, varují úřady agentury

PERSONÁLNÍ AGENTURY

Pokud se pracovní a personální agentury nepojistí do konce března proti úpadku, jak to vyžaduje zákon, zahájí s nimi ministerstvo práce a sociálních věcí správní řízení. To může vést k odebrání povolení ke zprostředkování zaměstnání. Povinnost mít pojištění personální agentury v minulých dnech kritizovaly, nyní si již nicméně pojistky sjednávají. Podle ministerstva je nyní možné toto pojištění sjednat minimálně u dvou pojišoven, a to u pojišovny Slavia a u pojišovny UNIQA.

•   Diskuze   •   odkaz   •

česká televize, Události v regionech – Ostrava 29.3.2011

Asociace pracovních agentur připravuje stížnost k Evropské komisi a Ústavnímu soudu

Martin MUSIAL, moderátor: "Asociace pracovních agentur připravuje stížnost k Evropské komisi a Ústavnímu soudu. Důvodem je novela zákona, která nařizuje agenturám práce do konce března pojistit proti úpadku sebe i firmy, ke kterým své zaměstnance posílají na brigády. Takové pojištění přitom podle agentur práce nabízí jen velmi málo pojišoven. Je drahé a žádné z nich údajně nesplňuje podmínky zákona.

Jiří VAŇÁSEK, ředitel, odbor realizace služeb zaměstnanosti, MPSV ČR: "Není pravdou, že by pojištění nebylo nabízeno v souladu, není pravdou, že pojištění nabízí příliš málo pojišoven, v dnešní době už jsou tři, v tuhle chvíli nelze říct, že by to bylo, to pojištění, likvidační nebo velmi drahé.

Radovan BURKOVIČ, prezident Asociace pracovních agentur: "Právníci nám dodali kompletní rozbor těch změn a zjistilo se, že pokud se nepojistíme jako agentury práce a budeme ten nesmyslný legislativní zmetek ignorovat, pak se můžeme dostat i do vězení, a to ne do malého.

•   Diskuze   •   odkaz   •

ČT24 telemost, živě, 28.3.2011

Pracovní agentury se musí pojistit, uspějí ale jen u dvou pojišoven

Personální agentury se do konce března musí pojistit proti úpadku, jinak přijdou o licenci. Ministerstvo práce a sociálních věcí tak chce zajistit, aby se agentury mohly postarat o své lidi i potom, co ztratí práci nebo celá firma zbankrotuje. Jenže agentury si opakovaně stěžují na to, že pojistit se není jednoduché. Jednak to vyjde draze, navíc zhruba ze tří desítek pojišoven, které podnikají na českém trhu, nabízí pracovním agenturám pojištění zatím jen dvě.

Video: Pojištění pracovních agentur tématem Ekonomiky ČT24, Radovan Burkovič (APA) a Jiří Vaňásko (MPSV).

"Nabídka není kompletní. První s ní přišla Česká podnikatelská pojišovna – ta ale nyní toto pojištění nenabízí. Potom přišly další dvě nabídky od Uniqy a od pojišovny Slavia – ovšem bohužel přišly velmi pozdě. Když se chceme pojistit, potřebujeme nabídky zvážit a potřebujeme na to čas, což se bohužel neděje," upozornil v rozhovoru pro ČT24 prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Pracovním agenturám zbývají poslední čtyři dny na to, aby se pojistily proti úpadku a nepřišly o licence. Novela zákona se týká víc než 1 300 firem, které českým podnikům zajišují přibližně 100 tisíc zaměstnanců. Povinné pojištění ale zatím řada z nich neuzavřela. Zájem ale podle pojišoven v posledních dnech roste. "Už dnes máme uzavřeno přibližně 400 smluv, což je přibližně třetina trhu," uvedla Martina Traganová z pojišovny Slavia.

Ministerstvo práce: Nepochybili jsme

Výhradám agentur, které považují nový zákon za zmatečný, už dal za pravdu i Ústavní soud, a tak novela nebude mít v současné podobě dlouhého trvání. Bude platit jen do konce letošního roku a ministerstvo už pracuje na nové verzi. V ní by měly být zapracovány změny, o kterých budou představitelé resortu jednat se zástupci agentur. Povinné pojistné ale zůstane.

Samo ministerstvo se ale diví, proč pracovní agentury se svými výhradami přišly tak pozdě. "My jsme návrh diskutovali na pracovní skupině pro agenturní zaměstnávání, návrh prošel dvakrát připomínkovým řízením. V rámci připomínkového řízení k němu nebyly vzneseny žádné připomínky," připomněl v Ekonomice ČT24 ředitel odboru realizace služeb zaměstnanosti ministerstva Jiří Vaňásek.

Debata se ještě povede i kolem výše povinného pojistného. To je totiž v původním návrhu podle agentur zbytečně vysoké. Zaplatit by na něm měly stovky tisíc korun. U těch největších by se pak pojistné mohlo vyšplhat na několik milionů.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Týdeník Euro, Trh práce, strana 38, 27.3.2011

Vražedné pojištění

Velké podniky by se měly dvakrát pojistit na svůj krach, aby mohly přemisovat své zaměstnance v rámci holdingu

Chtěli chránit zaměstnance, a je z toho paskvil. Alespoň tak se dívají představitelé agentur práce a pojišoven na novou podmínku, již zavedla novela zákona o zaměstnanosti. Agentury práce si totiž do konce března musejí sjednat pojistku proti svému úpadku a proti bankrotu firmy, k níž přidělují své zaměstnance, do výše trojnásobku jejich průměrného měsíčního výdělku. Pokud tak neudělají, přijdou o licenci. A s nimi o práci desetitisíce lidí. „Je to původně dobrý úmysl, ale špatně zpracovaný paragraf. Navíc přijatý v legislativní nouzi,“ kritizuje novelu prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb a zároveň ředitelka největší domácí agentury Manpower Jaroslava Rezlerová. Koalice totiž nový paragraf do zákona o zaměstnanosti protlačila v šiku změn, jimiž prosadila škrty v sociálních dávkách.

Ministerstvo práce a sociálních věcí však s kritikou zásadně nesouhlasí. „Samotný návrh na zavedení pojištění agentur práce vzešel z iniciativy zástupců agentur práce a bylo o něm několikrát diskutováno na tripartitě. V rámci legislativního procesu nebyly k tomuto návrhu zaslány žádné připomínky. Přínosem má být lepší ochrana zaměstnanců, které agentury nabízejí na trhu práce,“ vysvětluje mluvčí resortu Viktorie Plívová. Upozornila rovněž, že již existující agentury, které se k 1. dubnu neprokážou dokladem o sjednané pojistce, přijdou o povolení na zprostředkování zaměstnání. V současnosti se jedná o 1330 agentur práce.

Pojistky neexistují

„Jak si můžeme takovou pojistku sjednat, když není na trhu nikdo, kdo by nám ji nabídl?“ ptá se ale ředitel společnosti Trenkwalder Jan Kozina. Domácí pojišovny opravdu nejsou v tuto chvíli schopny takový produkt agenturám práce předložit. „Povinnost krýt pojistkou i třetí osoby, tedy klienty agentur, nemá řešení. V tomto případě nelze kalkulovat riziko,“ zdůrazňuje výkonný ředitel České asociace pojišoven TomᚠSíkora. A souhlasí s ním i zástupci samotných pojišoven. „Česká pojišovna tento pojistný produkt ve své nabídce v současnosti nemá, protože nemůže sjednat pojištění plně v souladu s požadavkem zákona o zaměstnanosti. Součástí tohoto typu pojistky je totiž hodnocení bonity klienta, což lze jen u samotných agentur práce. Zákon však ukládá pojistit nejen úpadek agentury práce, ale také úpadek jejích uživatelů. Možný úpadek všech klientů agentur práce není pojišovna schopna adekvátně zanalyzovat, respektive plnohodnotně ověřit finanční situaci všech těchto podnikatelských subjektů, a splnit tak rozsah striktně požadovaný zákonem,“ vysvětluje mluvčí České pojišovny TomᚠZavoral.

Například Kooperativa či ČSOB Pojišovna rovnou vyloučily, že by vůbec o nabídce takového produktu uvažovaly. A to přestože je ministerstvo práce a sociálních věcí označilo právě za ty pojistitele, kteří jsou schopni uvedenou pojistku agenturám práce nabízet.

Hloupé je, že pojišovny se ani nemohou inspirovat v zahraničí. „Při jednání se zahraničními zajistiteli v rámci celého evropského prostoru se doposud nepodařilo vzhledem k unikátnosti produktu i segmentu nalézt odpovídající pojistný produkt na zahraničním pojistném trhu,“ potvrzuje Zavoral. Zatím jediná pojišovna, která se k produktu přihlásila, je dle posledních informací Slavia.

Pojistka přitom nebude levnou záležitostí, větší agentury ročně vyjde na několik milionů korun. Rezlerová se obává, že takto konstruované pojištění bude nakonec tak drahé, že bude pro některé agentury likvidační. „Mohla by nás vyjít na pět až šest milionů korun ročně. Což je vražedné zvláště v takto nízkomaržovém byznyse,“ vypočítává.

Plný pytel chyb

Krytí rizika úpadku třetí strany ale není jediným úskalím dikce čerstvého paragrafu o povinnosti pojistit se. Jak upozorňuje pojišovna Generali, platná podoba právní úpravy obsahuje řadu nepřesností, a to jak terminologických, tak i v podmínkách pojištění. Například svým charakterem srovnatelné povinné pojištění cestovních kanceláří je definováno daleko detailněji. „Jako jeden ze sporných bodů se jeví stanovení pojistné částky. Je otázkou, zda budou agentury vůbec schopny určit, na jakou částku mají být pojištěny, aby se vyhnuly podpojištění, a jakým způsobem by probíhala aktualizace častých změn v průběhu trvání pojištění,“ vysvětluje mluvčí Generali Jiří Cívka.

Nepřesně je definován termín úpadek, nejasné je rovněž, co se stane, když se po krachu agentury zaregistruje její zaměstnanec u úřadu práce a začne pobírat dávky v nezaměstnanosti. Nový paragraf rovněž koliduje se zákonem o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. „Ze zákona totiž náleží pracovníkům tříměsíční plat a zároveň pojišovny mají v podmínkách, že nemohou vyplatit pojistku, pokud pojištěný již dostal peníze z jiného zdroje, tedy například od úřadu práce,“ vysvětluje ředitelka pojišovny Atradius Markéta Stržínková.

Nahrané podniky

Licenci resortu práce na zprostředkovávání zaměstnání přitom drží i řada velkých firem. Jde například o ocelárny ArcelorMittal, strojírny Vítkovice, Škoda či Siemens, provozovatele hotelů CPI Hotels nebo třeba ostravský Dopravní podnik. Ti všichni si museli o licenci požádat, aby mohli své zaměstnance přemísovat mezi sesterskými i mateřskými podniky v rámci jednoho koncernu. „Prozatím není s kým uzavřít pojistku, ale snažíme se najít řešení. Pojišovny nemají žádnou nabídku, jsou zaskočeny,“ říká mluvčí Škody Transportation Jolana Číhová.

Pikantní ovšem je, že tyto podniky by se vlastně musely dvakrát pojistit proti svému bankrotu. Podle názoru odborníků navíc není v možnostech pojišoven už vůbec holdingům takový produkt nabídnout. „Řada výrobních firem má vytvořen systém, kdy holding umísuje pracovníky do jednotlivých společností. Takové firmy nikdy nemohou sjednat pojištění, protože vztahy ve skupině společností pojistit nikdy nelze,“ vysvětluje Stržínková.

Přes nesmlouvavý postoj ministerstva práce a sociálních věcí ale podniky doufají, že se jim podaří patovou situaci zdárně vyřešit. „Doufáme, že v budoucnu bude zákon upraven tak, aby v případě společností, u kterých nejde o podnikání za účelem zisku, ale o flexibilní využívání zaměstnaneckého potenciálu uvnitř firmy, nebylo toto pojištění potřeba. Svědčí tomu i aktuální návrh novely zákoníku práce k obnovení principu dočasného přidělení zaměstnanců mimo rámec agenturního zaměstnávání,“ zdůrazňuje mluvčí Siemensu Pavel Kaidl.

Stimulace černých jezdců

Rovněž agentury práce i pojišovny doufají, že se jim podaří dojednat s resortem práce a sociálních věcí nové znění paragrafu tak, aby pojistku bylo možné standardně sjednat. „Návrh na vytvoření pojistky opravdu původně vzešel z asociace personálních agentur. Konstruovali jsme ji ale jinak. Cílem bylo, aby se pročistil trh agentur práce, aby z něj vymizely nesolidní firmy,“ vysvětluje ředitel Trenkwalderu Kozina.

Skutečnost je však jiná. „Rozmnoží se pojistné podvody. Tedy případy, kdy si podnik před krachem cíleně objedná agenturní zaměstnance, a pak za ně nezaplatí. Protože je ale agentura pojištěna proti úpadku klienta, nezaplacené faktury jí uhradí pojišovna. Agentury vlastně vůbec nebudou muset rozvíjet svou dosavadní obezřetnost, pojišovna jim zaplatí každou nedobytnou fakturu. A druhý moment je ten, že již dnes řada „agentur“ podniká na černo, jako družstvo, nebo na smlouvu o dílo, čímž obchází zejména platby zdravotního a sociálního pojištění. Bojíme se, že nutnost pořídit si pojistku pod hrozbou odebrání licence jen zvýší počet těchto černých agentur.“

Vzhledem k výroku Ústavního soudu, který zrušil platnost zákona, jenž mimo jiné zavedl i povinnost této pojistky, resort práce jej bude muset nechat projít novým, teď už standardním legislativním procesem. Dotčení doufají, že se podmínky pojistky podaří přeformulovat. „Chtěli jsme přenést zodpovědnost na klienty, kteří si agenturní zaměstnance najímají, a to se vůbec nepovedlo,“ upřesňuje Rezlerová. Vypráví, jak Manpower přišel o devět milionů korun poté, co zkrachoval hranický výrobce televizních obrazovek Philips a rázem byli všichni zaměstnanci bez práce. Philips Manpoweru pochopitelně nezaplatil. Agentura zaměstnance nakonec vyplatila ze svého, pohledávku za hranickým výrobcem ale musela odepsat.

Atradius například navrhuje, aby na ochranu agenturních zaměstnanců před úpadkem firmy stačilo pojištění pohledávek, což je standardní produkt. Riziko úpadku agentury by ze zákona tato pojišovna vypustila úplně.

S tím se však ministerstvo určitě nespokojí. I když připravuje změnu, trvá na tom, aby se agentury pojišovaly proti svému krachu. „Změna je navržena v rámci takzvané sociální reformy I, kdy bude jasněji definováno, že agentura práce má povinnost pojistit se proti svému úpadku,“ zdůrazňuje Plívová.

Marcela Alföldi Šperkerová
•   Diskuze   •   odkaz   •

Lidové Noviny, 25.3.2011

Pracovní nejistota trvá

Jak to vidí

Poslední dny se musí personální agentury cítit jako chaloupka na kuří nožce z pohádky Mrazík. Z ministerstva práce a sociálních věcí vychází tvrdošíjně: „Personálky, k nám čelem a k asociacím zády!“ Zatímco z druhé strany na ně křičí dvě asociace, které agentury práce sdružují, zcela jednohlasně: „K ministerstvu zády a ke mně čelem!“ V pohádce je to vtipné, ale asi nikdo by se nechtěl na tuto scénku dívat několik dní po sobě a snad ani masochisté by nechtěli být tak dlouho v kůži na kuří nožce se otáčející chaloupky.

Důvodem této prekérní situace je zákon platný od Nového roku, který nařizuje agenturám práce pojistit se proti úpadku, a fakt, že za více jak dva měsíce se pojišovny této příležitosti nechytily. To o něčem svědčí. Přitom byznys by to měl být právě pro pojišovny lákavý – pojistky u velkých personálních agentur by dosahovaly určitě desítek milionů. Samotné ministerstvo připustilo, že nedokáže odhadnout, proč pojišovny toto lákavé rozšíření svého portfolia nenabízejí. Všem ale musí být jasné, že to není kvůli tomu, že by si nechtěly sáhnout na další miliony navíc. Kdyby pojištění šlo sjednat ve znění odpovídajícím zákonu, tak už ho všichni nabízejí. Proto bude v zákonu chyba a je třeba si to přiznat a nebýt za babu jagu.

PETR ŠVIHEL
•   Diskuze   •   odkaz   •

Hospodářské noviny, IHNED.CZ 25.3.2011

Stovky agentur práce se bojí o existenci

Agentury mají mít do sedmi dní pojištění, které na trhu neexistuje. Kvůli přísné novele zákona některé zvažují žalobu na stát.

Více než třinácti stům agentur práce v Česku hrozí existenční potíže. Nejpozději od prvního dubna musejí mít sjednané pojištění pro případ svého úpadku i úpadku firmy, do které své zaměstnance posílají pracovat. Jinak automaticky přicházejí o licenci. Včera, tedy sedm dnů před inkriminovaným termínem, nenabízela pojištění v takto požadovaném rozsahu žádná z pojišoven.

Loni v režimu legislativní nouze schválená novela zákona o zaměstnanosti má podle ministerstva práce a sociálních věcí omezit činnost různých pochybných agentur a ochránit jejich zaměstnance v případě insolvence zaměstnavatele. Agentury ale pojištění zatím shánějí marně. "Od února obcházím všechny možné pojišovny. Žádná nemá k dispozici produkt, který by pojišoval nás a současně i firmy, kterým své zaměstnance dodáváme. Ten zákon je paskvil, nedivil bych se, kdyby někdo zažaloval stát za to, že znemožňuje podnikání," říká například majitel agentury Interservis Rudolf Pavlík.

Podle právníků by taková žaloba mohla být na místě a agentury, jako jsou Manpower nebo Grafton už takovou možnost připravují. "Agentury, které patří zahraničním investorům, by se mohly bránit žalobou kvůli možnému porušení dohody o ochraně investic," soudí například expertka na pracovní právo JUDr. Nataša Randlová z právní kanceláře Randl Partners. Šlo by u nás v takovém případě zřejmě o jedny z prvních žalob na stát ohledně pracovního práva.

Agentura, která k prvnímu dubnu nevyhoví požadavku na vlastní pojištění a zároveň pojištění takzvaného uživatele (firmy, kde agenturní zaměstnanci pracují), podniká neoprávněně. Platnost pracovních smluv zaměstnanců tím ale předčasně nekončí. Továrny, které u nás využívají práce agenturních dělníků, tak o dělníky nemusejí přijít. Alespoň ne hned. Jde o menší podniky i velké typu Panasonicu, Škody Auto nebo Siemensu. I tak ale situaci s obavami sledují. "Věříme, že se celou záležitost podaří zdárně vyřešit," reagoval mluvčí Siemensu Pavel Kaidl.

Pojištění agentur proti úpadku od včera začala nabízet pojišovna Uniqa, o něco dříve i Slavia a ČPP. Ministerstvo práce na základě toho tvrdí, že agentury zákonu vyhovět do konce března mohou. "Máme zprávy, že tento produkt už na trhu je," uvedla včera mluvčí ministerstva Viktorie Plívová.

Neodpověděla už ale na otázku, zda budou moci agentury od dubna podnikat v případě, že pojištění nebude plně odpovídat zákonu. Zástupci zmíněných pojišoven totiž přiznali, že jejich produkt se týká jen pojištění agentur, ale už ne podniků. "Od počátku jsme upozorňovali ministerstvo, že nebude technicky možné produkt, tak jak požaduje zákon, postavit," říká mluvčí České asociace pojišoven Jolana Ackermannová. Za pojistné by měly agentury zaplatit řádově statisíce ročně, přitom ale Ústavní soud platnost novely, která pojištění nařizuje, na základě podnětu opozičních poslanců od příštího roku zrušil.

O PRÁCI NEPŘIJDOU. SNAD. Dělníci, které agentury vysílají na práci do továren, například do Škody Auto (na snímku), se podle názoru právníků zatím o práci bát nemusejí. Přijde-li agentura kvůli chybějícímu pojištění proti úpadku o licenci, pracovní smlouvy trvají nadále. Je ale otázka, jak dlouho.

Agentury a pojistné
1 až 5 milionů korun by měly ty největší agentury práce platit ročně pojistné proti svému úpadku a úpadku takzvaných uživatelů. U menších agentur jde o částku řádově několika set tisíc.
1 323 agentur práce v Česku se týká novela zákona, která zavádí od dubna povinné pojištění proti úpadku. To v rozsahu požadovaném zákonem v současné chvíli pojišovny v nabídce nemají.
100 000 svých zaměstnanců celkem vysílají nyní agentury práce do stovek podniků v Česku. Před třemi lety byl tento počet o 70 tisíc vyšší.

Miroslav Petr
•   Diskuze   •   odkaz   •

Odborný server Personalista, 25.3.2011

UNIQA pojišovna zařadila do nabídky povinné pojištění agentur práce - APA nesouhlasí

Počínaje dnešním dnem nabízí UNIQA ve výhradní spolupráci se společností Fiducia nový produkt – pojištění záruky v důsledku úpadku agentury práce. Firmy provozující tzv. agenturní zaměstnávání mohou uzavřít s UNIQA pojištění pro případ jejich úpadku vyhlášeného insolvenčním soudem, čímž splní podmínku, kterou jim ukládá v současnosti platná legislativa. Tento druh pojištění je pro agentury práce povinný nejpozději od 1. 4. 2011.

UNIQA pojišovna a Fiducia analyzovaly situaci na trhu, konzultovaly podmínky pojištění na ministerstvu práce a sociálních věcí a během posledních týdnů připravily odpovídající pojistný produkt. Produkt je koncipován především pro střední a velké agentury práce, nicméně lze očekávat, že kritéria pro příjem do krytí splní i řada menších, na trhu zavedených agentur. Úpis bude prováděn individuálně na základě standardně požadovaných podkladů. V současné době podniká na českém trhu přibližně 1380 agentur práce, na něž se příslušná zákonná úprava vztahuje. Pojištění záruky obecně posiluje postavení agenturního zaměstnance, přičemž pojištění nabízené UNIQA mu nyní bude v definovaných případech úpadku agentury práce zaručovat odškodnění až do výše tří průměrných měsíčních výdělků.

Stanovisko APA:

APA konstatuje, že toto prohlášení je stejná účelová lež, jakou stále používá Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pojišovna Uniqa, jakožto velká nadnárodní společnost, by měla dobře vědět, že všichni agenturní zaměstnanci platící sociální pojištění jsou automaticky v případě úpadku agentury pojištěni do výše 3 měsíčních mezd. Ty jim na základě insolvence agentury práce vyplatí úřad práce dle Zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Proto si ze svých mezd povinné sociální pojištění platili oni sami, proto z objemu vyplacených hrubých mezd platila sociální pojištění jejich agentura práce. Jde tedy o dvojí pojištění, které zákony přímo zakazují.

Pojišovna Uniqa, jakožto velká nadnárodní společnost, by měla dobře vědět, že agenturním zaměstnancům vyplatí dlužné mzdy v první řadě stát prostřednictvím ÚP. Pojišovna pak s odvoláním na tuto výplatu nebude agenturním zaměstnancům vyplácet nic. Pojištění je náhrada, slouží tedy k vyplacení dlužné mzdy za dané období, ne dvojnásobku mezd. Tím by došlo k bezdůvodnému obohacení, což nᚠprávní řád zakazuje. Proto stále trvá rozpor §58a Zákona o zaměstnanosti s legislativou ČR v tom, který po agenturách práce požaduje dvojí pojištění téhož. Navozuje to podezření, že chce zneužít tísně agentur práce vyvolané kroky MPSV ČR a otálením s nabídkou, když do minulého týdne nikdo pojistný produkt nenabízel. A produkt plně v souladu s §58a ZoZ nikdo nenabízí doposud.

Je naprosto ostudné, že MPSV, jako státní orgán, aktivně v této frašce přilévá oleje do ohně, který samo založilo. V neprospěch poctivých podnikatelů a agenturních zaměstnanců. Místo veřejného přiznání MPSV, že takový produkt na trhu není, §58a je tím neúčinný a Ministerstvo práce nebude pojištění po agenturách práce vyžadovat. To by uklidnilo trh práce a poskytlo čas na koncepční řešení. Navíc zmíněné pojištění požaduje zákon, jemuž ústavní soud tento měsíc poskytl platnost podmíněně pouze do konce roku 2011.

•   Diskuze   •   odkaz   •

Lidové Noviny, 25.3.2011

Agentury stále v nejistotě

Situace kolem pojištění pracovních agentur je stále nepřehledná a zbývají pouze dny na její řešení. Toho využívají různí pojišovací agenti i konkurence.

Mezi pracovními agenturami vládne panika, znechucení a chaos. Jejich byznys se poslední dny stal doslova kořistí pro pojišovací agenty, a to kvůli povinnosti pojistit se do konce března proti vlastnímu úpadku. Pokud to neudělají, licence jim automaticky zanikne.

Diskuse mezi ministerstvem práce a sociálních věcí a asociacemi sdružujícími pracovní agentury přitom uvízla na mrtvém bodě. Ministerstvo práce trvá na svém postoji a upozorňuje na povinnost zákonného pojištění agentur práce. Navíc tvrdí, že pojištění nabízí hned několik pojišoven. Jako příklad uvádí pojišovnu Slavia. Dále tvrdí, že už obdrželo pojistku uzavřenou s ČSOB Pojišovnou.

Asociace ovšem nadále trvají na tom, že pojištění od Slavia pojišovny neodpovídá zcela znění zákona, a v případě, že by se u ní pojistily, jsou odkázané na libovůli úředníků na ministerstvu. „Jejich názor se může kdykoliv změnit a pojistku nám nemusí uznat,“ řekl LN Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur.

Asociace poskytovatelů personálních služeb, která sdružuje větší část pracovních agentur, včera reagovala prohlášením, že informace o pojišovnách od MPSV samostatně prověřovala, a jednotlivé pojišovny jí oznámily, že nemají produkt k dispozici. „Asociace poskytovatelů personálních služeb podnikla veškeré kroky(...), v tuto chvíli však stále nedostala k dispozici řešení od pojišoven, které by korespondovalo se zněním zákona. APPS je proto velmi překvapena obsahem tiskového prohlášení ministerstva,“ uvedla asociace.

Současné situace využívají různí pojišovací agenti, kteří agentury doslova bombardují dotazníky, na základě kterých chtějí nabídnout a vyčíslit pojištění.

Podle informací LN se tak zatím ale nestalo. Přitom pojišovací agenti berou agentury útokem a často do jedné z nich volají hned několikrát, aniž by si uvědomovali, že už s ní jednali. Dotazníky, které následně agenturám zasílají, jsou velmi konkrétní. Ptají se na klienty agentur, počty zaměstnanců, které jim pronajímají, obraty i zisky. Mezi jednotlivými agenturami panuje pocit naprostého zmaru a znechucení. „Mám chu všechny lidi propustit a zavřít firmu,“ řekl LN majitel jedné agentury, který si nepřál být jmenován.

Objevila se také jedna personální agentura, která o sobě tvrdí, že je pojištěná. Je to Trenkwalder, která je původně z Rakouska. Kde se pojistila, ovšem nechce uvést. Konkurentům posílá e-mail s nabídkou, že od nich převezme jejich dosazené personální pracovníky s tím, že by v případě zániku licencí nic nepoznali. Ti jsou ale pro většinu agentur jediným zdrojem obživy.

PETR ŠVIHEL
•   Diskuze   •   odkaz   •

Čerský rozhlas 1 Radiožurnál, 25.3.2011

Stát odebere licence personálním agenturám, které se nepojistí proti úpadku

Podle personálních agentur hrozí České republice vyšší nezaměstnanost. Stát bude moci od 1. dubna odebírat licence těm agenturám, které spolu s jejich klienty nebudou pojištěné proti úpadku. Agentury zaměstnávají tisíce lidí a dalším desetitisícům práci zprostředkovávají.

Povinnost platí od nového roku, ale příslušný produkt začaly nabízet pojišovny Uniqa a Slavia teprve před několika dny. Pojištění ale agentury považují za právně nedostačující, protože proti úpadku pojišuje pouze agentury, nikoli jejich obchodní partnery. Podle ředitelky pojištění průmyslu pojišovny Slavia Martiny Traganové ale státu takové pojištění postačí: „Toto pojištění, které kryje úpadek agentury samotné, je pro ministerstvo práce a sociálních věcí dostatečnou zárukou a uznává toto pojištění jako naplnění jejich nové povinnosti, která jim vznikla od ledna letošního roku.“

V Česku se povinné pojištění týká zhruba 1300 personálních agentur. „Dneska máme více než 100 tisíc lidí, kteří jsou zaměstnáni prostřednictvím agentur. V průběhu dubnových dnů hrozí, že lidé přijdou o práci a půjdou na úřady práce. I firmám, kde ti lidé pracují, hrozí zastavení výroby, protože nebudou moci pracovat v režimu, který dnes mají nastavený,“ říká viceprezident Asociace poskytovatelů personálních služeb Luboš Reichert. O změnách v pojištění personální agentury s ministerstvem práce a sociálních věcí už jednají, platnost novely chtějí zavést od roku 2012.

Květoslava Moravcová
•   Diskuze   •   odkaz  •

Prima TV 23.3.2011

Pojištění personálních agentur

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka: "Teď máme dobrou zprávu pro stovky tisíc lidí, kterým práci dávají personální agentury. Hrozil jim zánik, o tom jsme vám říkali včera, a to kvůli povinnému pojištění, které nařizoval zákon, ale nikdo ho v naší zemi v podstatě neprodával."

TomᚠDRAHOŇOVSKÝ, moderátor: "Dnes se zdá, že to skutečně všechno dobře dopadlo. Ministerstvo totiž oznámilo, že bude uznávat i takové pojištění, které zákonu vyhovuje jen částečně. Jestli to ale bude stačit soudům a právníkům, to tak úplně jasné není."

Markéta SCHENKOVÁ, redaktorka, Lenka PASTORČÁKOVÁ, redaktorka:"Konec personálních agentur v Čechách. Zákon z dílny ministerstva práce jim přikazuje mít pojištění, které není na trhu. Kdo se nepojistí, přijde o licenci. To bylo včera. Ministerstvo teď říká - problémy dělat nebudeme, zákon je sice jedna věc, jeho výklad ale věc druhá. Jak tomu rozumět? Hlavní je prý výkladový dodatek ministerstva a ten leccos odpustí a tak už prý stačí pojistit jen agenturu a ne i klienty, jak káže sám zákon."

Jiří VAŇÁSEK, odbor realizace služeb zaměstnanosti, MPSV: "V současné době několik pojišoven aktivně oslovuje agentury práce s nabídkou, s nabídkou pojištění proti úpadku. Pojistné podmínky, které nám byly prezentovány a předloženy, tak splňují ty parametry, které jsou stanoveny."

Markéta SCHENKOVÁ, redaktorka, Lenka PASTORČÁKOVÁ, redaktorka: "Podmínky tak splňuje hned několik pojišoven, jedna už produkt nabízí."

Martina TRAGANOVÁ, divize pojištění průmyslu, pojišovna Slavia: "Aby agentury byly schopny dostát své povinnost a k 1. dubnu předkládat ministerstvu doklad o tom, že jsou pojištěny."

Eva SVOBODOVÁ, mluvčí, Uniqa pojišovna, a.s.: "Předpokládáme, že v případě potvrzení kladného stanoviska zajistitele bude produkt připraven do konce tohoto týdne."

Milan KÁŇA, mluvčí, Kooperativa pojišovna, a.s.: "Rozhodli jsme se, že tímto směrem portfolio našich produktů rozšiřovat nebudeme."

Markéta SCHENKOVÁ, redaktorka, Lenka PASTORČÁKOVÁ, redaktorka: "Ministerstvo si mne ruce, ale agentury mu ani teď netleskají."

Radovan BURKOVIČ, prezident Asociace pracovních agentur: "To znamená, že bychom si měli něco koupit, co nevyhovuje, ale co ministerstvo blahoskloně schválí, jakože ano, budeme se tvářit, že brambory jsou rajčata."

Vladimír PLETICHA, ředitel personální agentury: "Může přijít nová vláda, nový investor, který řekne, že tohle to pojištění tento pojistný produkt nesplňuje všechny podmínky zákona a řekne, že nám ruší licenci."

Markéta SCHENKOVÁ, redaktorka, Lenka PASTORČÁKOVÁ, redaktorka: "A obávají se i toho, že je podmínky pojištění stejně přivedou na mizinu."

Radovan BURKOVIČ, prezident Asociace pracovních agentur: "A z předběžných podmínek, které jsme se dozvěděli, ty podmínky pro mnohé agentury práce budou likvidační."

klient personální agentury: "Rozhodně si myslím, že by nebylo fakt dobrý, kdyby to nějakou legislativní chybou tady mělo zaniknout."

klientka personální agentury: "Hodně studentů nemá takový zámožný rodiče na to, aby je vlastně dotovali."

Markéta SCHENKOVÁ, redaktorka, Lenka PASTORČÁKOVÁ, redaktorka: "Agenturám tedy nezbývá, než se urychleně pojistit, aby stihly lhůtu 1. dubna. A pak už jen čekat a doufat. Markéta Schenková a Lenka Pastorčáková, televize Prima."

Markéta SCHENKOVÁ,Lenka PASTORČÁKOVÁ
•   Diskuze   •   odkaz  •

Lidové Noviny, 22.3.2011

Slavia: Máme platné pojištění

Jsme připravení platně pojistit agentury práce, tvrdí Martina Traganová, ředitelka divize pojištění průmyslu Slavia pojišovny.

* LN Včera jste se zúčastnila porady na ministerstvu práce a sociálních věcí ohledně pojištění pracovních agentur. Padlo nějaké konkrétní řešení současné situace?
Ano. Ministerstvo práce a sociálních věcí jasně deklaruje svůj postoj k pojištění pracovních agentur. Nejdéle k 1. 4 . 2011 musejí agentury dostát své nové povinnosti a doložit potvrzení o svém pojištění.

* LN Pojišovna Slavia minulý týden jako první přišla s tím, že dokáže pojistit agentury proti úpadku. Bylo toto pojištění přijato ministerstvem?
Ano. Pojištění, které si agentura uzavře u Slavie pojišovny, je ve svém rozsahu uznáno a považováno za dodržení dané povinnosti.

* LN Agentury mají jen několik málo dní na to, přihlásit se. Jak se řeší pojištění 1700 personálních agentur? Půjde to nějak zvládnout?
Ano. Během včerejšího jednání jsme se se zástupci ministerstva dohodli na metodice uzavírání pojistných smluv a vydávání potvrzení o pojištění tak, aby měly agentury možnost doložit potvrzení včas. Doporučuji agenturám neotálet, zaslat mailem vyplněný dotazník co nejdříve a s pojišovnou komunikovat. Agentury mohou požádat o pojistnou smlouvu přímo nebo prostřednictvím některého z 256 pojišovacích makléřů, se kterými Slavia pojišovna spolupracuje. Jsme připraveni agenturám vyjít maximálně vstříc.

* LN Jak se pojistka vypořádala s argumentem agentur, že se bude pojištění dublovat?
V tuto chvíli vám mohu říci, že je tato skutečnost jasně a transparentně ošetřena. Slavia pojišovna s ní přišla jako první, v celé řadě jednání, která byla dosud s pojistiteli vedena.

* LN Lze říct, kolik budou agentury u vás platit?
Výši pojistného předpisu určuje mnoho faktorů. Jedním z nejvýznamnějších parametrů je také velikost dané agentury a pojistná částka, kterou si agentura určí. Stejně jako u jiných pojištění, která kryjí nejrůznější rizika, téměř nenajdete firmu, která by měla parametry rizika a předepsané pojistné shodné s jinou.

PETR ŠVIHEL
•   Diskuze   •   odkaz  •

Právo, 22.3.2011

Pracovní agentury musí mít pojištění proti úpadku, nemají si je ale kde sjednat

Personální agentury musí být nově podle zákona pojištěny proti úpadku svému i svých klientů-zaměstnavatelů, k nimž umisují pracovníky, jenže většina pojišoven takový produkt vůbec nemá a řada z nich se ho ani nechystá připravit. Personálním agenturám tak hrozí, že nikoliv vlastní vinou přijdou o licenci. Za lapsus může zjevně nekoordinovaný legislativní postup ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).

„Od samého počátku jsme upozorňovali MPSV na úskalí a nadměrná rizika, která zavedení povinného pojištění agentur práce přinese, a na to, že nebude technicky možné požadovaný produkt technicky postavit,“ sdělila Právu Jolana Ackermannová z České asociace pojišoven.

Nelze spočítat míru rizika
Podle ní je totiž problematické vůbec spočítat míru a rozsah rizika v této oblasti. Koncem minulého týdne uvedla na trh pojištění personálních agentur Slavia. „Několik dalších pojišoven má tento produkt připravený a v současné době jedná o jeho zajištění. Jestli se jim podaří zajištění sjednat a jestli to bude v termínu do 1. dubna, nelze odhadnout. Pojistný produkt, který jsou pojišovny schopné nabídnout, však stejně nesplňuje přesně požadavky zákona v plném rozsahu, protože v něm není zahrnuto pojištění třetích stran, respektive pojištění úpadku koncových uživatelů,“ uzavřela Ackermannová.

ČP: pojištění nelze sjednat plně v souladu se zákonem
Česká pojišovna tento pojistný produkt ve své nabídce v současnosti nemá, protože nemůže sjednat pojištění plně v souladu se zákonem.

„U pojištění finančních rizik, kam toto pojištění svým charakterem spadá, provádíme vždy hodnocení bonity klienta – to lze u samotných agentur práce. Zákon však ukládá pojistit nejen úpadek agentury práce, ale také úpadek jejích uživatelů. Možný úpadek všech uživatelů agentur práce není pojišovna schopna adekvátně zanalyzovat,“ potvrdil TomᚠZavoral z ČP.

Další pojišovny se tím ani nehodlají příliš zabývat v tom smyslu, že co si MPSV v zákoně nadrobilo, a si také vyřeší. „Situaci analyzujeme, ale aktuálně tento produkt nenabízíme,“ oznámila lakonicky Allianz.

Rovněž DIRECT Pojišovna tento produkt v nabídce nemá, nepojišuje ani cestovní kanceláře.

Ani Česká podnikatelská pojišovna pojištění personálních agentur nenabízí.

„V současné sobě vedeme jednání o zajištění produktu se zahraničními partnery,“ upřesnila Renata Svobodová z ČPP.

Rozpory
Pojištění podle požadavku zákona má chránit agenturní pracovníky před úpadkem firmy, která si je najímá (uživatelé práce), nebo záruka za samotnou personální agenturu. Na to se vztahuje například pojištění pohledávek. U druhého zákonného požadavku na záruku dochází k rozporu mezi zákonem a pojistnými podmínkami případného pojistitele. Ze zákona totiž náleží propuštěným pracovníkům tříměsíční plat a zároveň pojišovny mají v podmínkách, že k plnění nemůže dojít, pokud pojištěný dostal peníze již z jiného zdroje.

„Řada výrobních firem má však vytvořen systém, kdy holding umisuje pracovníky do jednotlivých společností. Takové firmy nikdy nemohou sjednat pojištění, protože vztahy ve skupině společností pojistit nikdy nelze,“ vysvětlila Markéta Stržínková z pojišovny Atradius. Podle ní by měla být celá pasហze zákona vypuštěna, protože staví agentury do nevýhodné pozice vůči ostatním zaměstnavatelům. „Nevím o žádné evropské zemi, kde by byly zákonem dané podmínky, aby agentury měly povinnost si takové pojištění sjednat. Například ve Velké Británii existuje alternativa pojištění pohledávek pro zprostředkovatele práce, která reaguje na specifické obchodní podmínky v oboru,“ dodala Stržínková.

Jindřich Ginter
•   Diskuze   •   odkaz  •

Lidové Noviny, 22.3.2011

Měli bychom potíže, přiznávají výrobci

Boj o 100 tisíc pracovních míst – Personálním agenturám hrozí, že příští týden zaniknou. Personálním agenturám svitla naděje. První pojišovna se dohodla s ministerstvem a může nabízet povinné pojištění.

Už jen devět pracovních dní mají personální agentury na to, aby se pojistily. Pokud se tak nestane, jejich licence zanikne. Slavia pojišovna jako první informovala o tom, že má takové pojištění připravené. Včera navíc dostala potvrzení od ministerstva práce, že její produkt přijme.

„Ano informaci Slavia pojišovny mohu potvrdit,“ řekla LN Viktorie Plívová, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí, a dodala, že návrh pojištění obdrželo také od ČSOB pojišovny a konzultovalo ho i s Kooperativou a Českou podnikatelskou pojišovnou.

„Pokud tento produkt nenabízejí, pak je to otázka pro ně. Nelze odhadnout, co by je mělo vést k tomu, aby produkt, který pro ně bezpochyby znamená rozšíření portfolia, a tedy i obchodních příležitostí, nenabízely,“ dodala Plívová.

Podle Radovana Burkoviče, prezidenta Asociace pracovních agentur, jsou ale všechny nabízené pojistky polovičaté a neodpovídají znění zákona.

Martina Traganová, ředitelka divize pojištění průmyslu Slavia pojišovny, LN potvrdila, že se s ministerstvem dohodla i na tom, jakým způsobem se podaří do konce měsíce pojistit velké množství pracovních agentur. Těch je zhruba 1700 a zaměstnávají odhadem kolem sto tisíc zaměstnanců, které pronajímají zejména velkým společnostem v České republice.

Podle informací LN je zhruba 12 procent pracovníků ve Škodě Auto ve skutečnosti zaměstnáno agenturou, která je automobilce jen pronajímá.

Zhruba šest procent agenturních zaměstnanců pracuje pro nošovickou továrnu Hyundai. „Nᚠaktuální systém spočívá v tom, že noví pracovníci na pozice dělníků ve výrobě nastupují zásadně přes agentury. Po třech měsících, tedy po skončení zkušební doby, je jejich výkon ohodnocen a v případě pozitivního hodnocení je jim nabídnut trvalý pracovní poměr a stávají se kmenovými zaměstnanci,“ říká Petr Vaněk, manažer vztahů s veřejností v Hyundai Motor Manufacturing Czech.

Hyundai předpokládá, že agentury práce, se kterými spolupracuje, pojištění získají. Obě dvě agentury, které automobilce pronajímají pracovníky, daly slovo, že si pojištění zřídí, hned jak to bude možné. Kolínská automobilka TPCA momentálně zaměstnává jen zhruba dvě desítky agenturních zaměstnanců. Kdyby o ně přišla, zkomplikovalo by to automobilce výrobu.

Bez agenturních pracovníků by se neobešel ani koncern Siemens. Využívá je zejména v mohelnickém závodě na výrobu elektromotorů, kde aktuálně tvoří zhruba deset procent z více než dvou tisíc zaměstnanců. V případě nutnosti jsou připraveni agenturní pracovníky zaměstnat sami.

I maloobchodní řetězec Tesco by měl v případě výpadku agentur potíže, a to zejména v obdobích, jako jsou měsíce dovolených nebo Vánoce. „Museli bychom situaci řešit jiným způsobem, například zvýšením počtu zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,“ říká Lenka Fornůsková, manažerka zaměstnaneckých vztahů Teska.

Mimo nebezpečí je energetická skupina ČEZ. Od externích agentur nemají pronajatého jediného člověka, a proto je případný zánik agentur nemůže ohrozit. Skupině by to ale způsobilo nepříjemnosti, protože je sama vlastníkem licence na provozování pracovní agentury. a to proto, aby mohla půjčovat své pracovníky sesterským podnikům. Krize agentur se vůbec nedotkne Budějovického Budvaru, který nemá ani jednoho agenturního pracovníka.

***Jak by se vaší firmy dotkl zánik personálních agentur?
Siemens (mohelnický závod) 200 agenturních zaměstnanců, 2 000 celkem. V případě zániku agentur bychom převedli zmíněné zaměstnance do kmenového stavu s pracovním poměrem na dobu určitou.
T-Mobile 220 agenturních zaměstnanců, 3 000 celkem. Přineslo by nám to jisté komplikace.
TPCA (Toyota, Peugeot, Citroën) 17 agenturních zaměstnanců, 3000 celkem. Pokud by agentury zanikly, znamenalo by to pro nás výraznou komplikaci.
HMMC (Hyundai) 150 agenturních zaměstnanců, 2 600 celkem. HMMC spolupracuje se dvěma pracovními agenturami, které jsou obě připraveny požadované pojistné uzavřít, a to v momentě, kdy bude známa pojišovna.
ČEZ 5 agenturních zaměstnanců, 32 600 celkem. Případný zánik agentur by ČEZ v žádném případě nehrozil, agenturní zaměstnanci jsou zaměstnanci ČEZ pracující pro sesterské firmy.

PETR ŠVIHEL
•   Diskuze   •   odkaz  •

Odborný server Personalista 22.3.2011

APA: Ministerstvo práce se rozhodlo zlikvidovat agenturní zaměstnávání

V říjnu 2010 prošla parlamentem v legislativní nouzi novela Zákona o zaměstnanosti. Ta, zcela v rozporu se svým názvem „Úsporná opatření na úseku MPSV“, obsahuje mnoho nových povinností pro agentury práce, ministerstvo práce a ministerstvo vnitra. Také nesmyslný §58a zák. č.435/2004 Sb., týkající se nově zavedeného povinného pojištění agentur práce.

Jeho znění, proti němuž protestovaly v době jeho přípravy o prázdninách 2010 jak agentury práce, tak pojišovny sdružené v České asociaci pojišoven, vrší omyly a nesmysly. Agentury se musí pojistit proti úpadku svému i proti úpadku klienta, kam posílají agenturní pracovníky. Výška pojištění se bez jakékoli logiky má rovnat tříměsíčním hrubý mzdám všech agenturních zaměstnanců. Pojistit se musí všechny agentury práce s příslušným povolením, bez ohledu na to zda mají či nemají agenturní pracovníky.

Zcela nám uniká smysl tohoto pojištění. MPSV to zdůvodňuje ochranou zaměstnanců před úpadkem agentury práce, protože takové případy údajně už nastaly. Bez bližšího vysvětlení a konkrétních příkladů, u kterých agentur se tak stalo. Nikdo z členů naší asociace však o zmiňovaných úpadcích neví. Je otázkou, zda se takové případy skutečně staly a především nás zajímá, zda údajné zkrachovalé agentury vůbec vlastnily povolení MPSV a byly legálními agenturami práce. Požadované pojištění nyní na trhu neposkytuje žádná z pojišoven, což deklarovala opakovaně Česká asociace pojišoven. Pojišovny kvůli uvedeným rizikům a svým připomínkám z loňského roku nestihnou pojištění vytvořit a získat od zajišoven patřičné krytí rizik. Přitom agentuře práce, která nepředloží ministerstvu do 1.4.2011 doklad o sjednání pojištění, povolení zaniká. Tím je ohroženo celé agenturní zaměstnávání v ČR, zhruba 100.000 pracovních míst. Rovněž tak majetek a zaměstnání majitelů agentur práce a personálu agentur práce.

K dnešnímu dni je 54 agentur práce s povolením vydaným po 1.1.2011, které tuto povinnost nesplnily. Zákon ji požaduje do 2 měsíců od vydání povolení. MPSV s nimi musí zahájit řízení o odebrání povolení. To jsou první oběti nesmyslného zákona, žádné pojištění na trhu totiž neexistuje. K 31.3.2011 musí povinnost pojištění splnit dalších 1.238 agentur práce, které mají starší povolení z let 2008-2010. Ty budou následovat své kolegy. Jen s tím rozdílem, že jim povolení zanikne automaticky. Aplikace nařízení bude mít fatální dopad na celý trh práce. Znamená likvidaci pracovních agentur, znehodnocení investic jejich majitelů a nezaměstnanost personálu. Znamená vážné provozní problémy tisíců firem, využívajících denně jejich služeb. Znemožní velkým holdingům, aby si zapůjčovaly zaměstnance mezi jednotlivými dceřinými společnostmi, protože dnes i k tomu musí mít povolení MPSV a pojištění zároveň.

Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur
•   Diskuze   •   odkaz  •

Lidové Noviny, 22.3.2011

Stát vyžaduje pojištění, které neexistuje

V říjnu 2010 prošla parlamentem ve zkráceném řízení novela zákona o zaměstnanosti, která obsahuje sporný paragraf týkající se pojištění agentur proti úpadku klienta a proti jejich vlastnímu úpadku. Konečné znění je plné omylů, ale nejzásadnější je to, že pojištění je od 1. 4. 2011 pro agentury povinné, nicméně toto pojištění na trhu neposkytuje žádná z pojišoven a podle posledních jednání s pojišovnami ještě stále není jisté, zda budou schopny do té doby produkt vytvořit. Ihned po přijetí zákona jsme zahájili intenzivní jednání jak s ministerstvem práce a sociálních věcí o změně sporného paragrafu, tak i s pojišovnami o poskytnutí příslušného produktu. Změna zákona není v takto krátkém časovém úseku možná a zároveň pojišovny nestihnou požadovaný produkt vytvořit a získat od zajišoven patřičné krytí rizik. Například na přípravu pojištění cestovních agentur měly jeden rok. Agentuře, která nepředloží 1. 4. 2011 doklad o sjednání pojištění, povolení zanikne a je tak ohroženo celé odvětví, které zaměstnává až 100 000 lidí. Stejně tak i ve chvíli, kdy by eventuálně produkt byl na trh uveden a bude jej nabízet jen jedna či dvě pojišovny, neměly by agentury možnost vybrat si z více cenových nabídek a hrozilo by zneužití dominantního postavení. Navíc cena pojištění bude vysoká a pro některé agentury může být likvidační. Tvůrci zákona jeho finální znění se zástupci agentur nediskutovali. Absence tohoto dialogu vedla k současné podobě úpravy, která bohužel přivede poctivé agentury do zásadních problémů a opět umožní další růst agenturám, které nedodržují a obcházejí legislativu.

Jaroslava Rezlerová, Asociace poskytovatelů personálních služeb
•   Diskuze   •   odkaz  •

Lidové Noviny, 22.3.2011

Letenka na Měsíc

Personální agentury bojují s rozmary zákonodárců

Stát neúspěšně zápasí s agenturami, jež zaměstnávají zahraniční dělníky pobývající v Česku načerno. Ty jsou často spíš než podnikáním kriminální činností. Ovšem vedle agentur provozujících nezákonně otrockou práci jsou i agentury pracující pro velké a významné zaměstnavatele a ty rozhodně nic nekalého nečiní a zákon neporušují.

Proto je nanejvýš divné zákonem všechny agentury nutit k tomu, aby se komerčně připojistily, a to způsobem, kterému žádná pojišovna není schopna vyhovět. Je to, jako by stát nutil vybrané firmy zajistit zaměstnancům letenky na Měsíc a přitom ignoroval skutečnost, že tam nikdo nelétá. Jestli měli zákonodárci v úmyslu tento způsob podnikání zlikvidovat, měli to udělat přímo, nikoli takto bokem. Má-li to být obmyslná forma boje s kriminálním jednáním, je to trapné a pro stát ponižující. Kde neuspěla policie, má pomoci legislativní klička. A co ti poctiví, kteří zákon dodržovali? To budeme napříště likvidovat třeba ilegální přistěhovalectví tím, že hermeticky zavřeme hranice?

Pokud agentury upozorňují na rozpor s legislativou nejen naší, ale i EU a vyhrožují stížností k Ústavnímu soudu, pochopitelně hájí svůj výdělek a zisk. Avšak dokud stížnost nepodají a nezískají nález, nemusí se najít žádná pojišovna ochotná vyhovět zákonu. A tak je otázkou, co těch zhruba sto tisíc lidí, kteří se ocitnou bez práce a jejichž výkon budou firmy postrádat, bude dělat. Zajímá to někoho? Nebo jsou zákony jen výsledkem rozmaru zákonodárců a nemají se zájmy celku nic společného?

Martin Zvěřina
•   Diskuze   •   odkaz  •

Lidové Noviny, 21.3.2011

Sto tisíc dělníků je v ohrožení

Personálním agenturám hrozí, že prvního dubna zaniknou. Firmy chystají podání ústavní stížnosti

Zhruba sto tisícům lidí, kteří pracují převážně na dělnických pozicích, hrozí, že přijdou už příští týden o místo. Pracují ve velkých průmyslových firmách, jako je Škoda Auto, ale zaměstnávají a vyplácejí je personální agentury. Právě tyto firmy se v současnosti potýkají se změnou zákona, která je přímo ohrožuje. Situaci se snaží zvrátit a chystají ústavní stížnost.

Podle nového zákona totiž personální agentury musí do konce března předložit Ministerstvu práce a sociálních věci doklad o tom, že se pojistily proti vlastnímu úpadku a úpadku klientů. Problém je, že žádná pojišovna stále nenabízí produkt, který by splňoval všechny podmínky zákona. V případě, že se totiž agentury nepojistí, jak zákon nařizuje, automaticky přicházejí o licenci. Je to diskriminace „Zvažujeme podání ústavní stížnosti se všemi dostupnými argumenty,“ řekl LN Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur. Stížnost už připravují. Podepírají ji hned čtyřmi body.

Zaprvé zdůrazňují, že zákon nutící agentury pojistit se proti úpadku je diskriminuje oproti jiným zaměstnavatelům. Opírat se chtějí také o argument, že zákon je v rozporu s jiným zákonem. Pokud by se totiž agentury pojistily podle nově platného zákona, došlo by k takzvanému dvojímu plnění. Agentury i jejich zaměstnanci totiž platí ze svých výdělků sociální pojištění. Tím se pojišují pro případ úpadku zaměstnavatele, který jim nebude schopen vyplatit dlužné mzdy. Ty by jim v případě úpadku agentury vyplatil úřad práce. Pokud by platily i pojišovny, lidé od nich peníze nesmí převzít. Nové nařízení údajně také porušuje směrnice EU. Česká asociace pojišoven podle své mluvčí Jolany Ackermannové nezná konkrétní pojišovny, které by pojištění pro agentury vyvíjely. Má jenom informace, že několik pojišoven na tom pracuje.

Pojistit se zatím nelze Lidovým novinám se podařilo zjistit, že o vytvoření nového pojištění se pokusila Česká podnikatelská pojišovna. Ta sama i zprostředkovaně posílala dotazníky agenturám práce. „Sbíráme informace a vedeme jednání se zástupci Asociace poskytovatelů personálních služeb a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR,“ tvrdí Renata Svobodová, mluvčí Česká podnikatelské pojišovny. Pojištění proti úpadku pracovních agentur sice už připravila pojišovna Slavia, to ale dosud zcela neodpovídá znění zákona, což přiznává i sama pojišovna. „Pojištění však nabízí možnost zmírnění následků případného úpadku. Dále budeme jednat se zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Věřím, že součinnost všech dotčených stran v této věci přinese toužebně očekávané zklidnění situace a řešení, které bude v souladu se zákony ČR a směrnicemi EU,“ řekla Lidovým novinám Martina Traganová, ředitelka divize průmyslu z pojišovny Slavie.

PETR ŠVIHEL
•   Diskuze   •   odkaz  •

Lidové Noviny, 21.3.2011

Personálním agenturám hrozí zánik, dělníci jsou v ohrožení

Zhruba sto tisícům lidí, které zaměstnávají a vyplácejí personální agentury, hrozí, že už příští týden přijdou o práci. Tyto firmy se totiž v současnosti potýkají se změnou zákona, která je přímo ohrožuje, píší dnešní Lidové noviny (LN). Agentury se situaci snaží zvrátit a chystají ústavní stížnost.

Podle nového zákona musí personální agentury do konce března předložit Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) doklad o tom, že se pojistily proti vlastnímu úpadku a proti úpadku klientů. Když tak neučiní, přijdou o licenci. Problém je v tom, že žádná pojišovna nenabízí produkt, který by splňoval všechny podmínky zákona, píší LN. "Zvažujeme podání ústavní stížnosti se všemi dostupnými argumenty," řekl deníku Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur.

Podle LN agentury zdůrazňují především fakt, že je nový zákon diskriminuje oproti jiným zaměstnavatelům. Opírat se chtějí také o to, že zákon je v rozporu s jiným zákonem. Pokud by se agentury pojistily, došlo by k tzv. dvojímu plnění. Agentury i jejich zaměstnanci totiž platí sociální pojištění a tím se pojišují pro případ úpadku zaměstnavatele, který nebude schopen vyplácet mzdy. Ty by zaměstnancům v případě úpadku agentury vyplatil úřad práce. Pokud by platily i pojišovny, lidé od nich peníze nesmí převzít. Nové nařízení navíc podle LN také porušuje směrnice EU.

(krs)
•   Diskuze   •

Lidové Noviny, 18. 3. 2011

Zákon o pojištění je nesmyslný

Radovan Burkovič, prezident asociace personálních agentur, se už několik měsíců snaží vyřešit dopady zákona, podle kterého se musí agentury pojistit.

* LN Je podle vás možné do čtrnácti dnů uzavřít pojištění?

Ne. Protože na trhu je přes 1600 agentur práce a většina má povinnost pojištění předložit. Těm, kterým bylo uděleno povolení po 1. 1. 2011, už lhůta dokonce vypršela. S nimi by mělo MPSV již nyní vést řízení o odnětí povolení. Ostatní, s dříve vydanými povoleními, mají lhůtu do 31. 3. Tedy deset pracovních dní. Každý den by musely pojišovny uzavřít 130 pojistek po celé republice. Tedy analyzovat dotazníky, zpracovat je, informovat klienta dle zákona o podmínkách, vystavit smlouvy, nechat je podepsat, převzít platbu a vydat potvrzení tak, aby ho klient doručil na MPSV do 31. 3. Je to nesmysl jako celé povinné pojištění.

* LN Bavil jsem se s jednou z pojišoven, která předběžně posílala formuláře a dotazníky. Říkali, že poptávka byla nulová. Proč na to agentury nereagovaly?

Agentury práce se bojí poskytovat informace, které pojišovny v dotaznících požadují. Bez jakékoliv záruky o utajení je chtějí jak přímo ony, tak jejich zprostředkovatelé a makléři. A agentury práce by jim kromě veřejných informací, dohledatelných v obchodním rejstříku, měly sdělovat i jména svých největších klientů, kolik peněz jim nafakturovaly, zda jim dlužili, a další citlivé informace podléhající obchodnímu tajemství. V zemi, kde se neutají ani tajné státní dokumenty, nikdo nevěří, že u jeho klienta druhý den nezazvoní konkurence s přesnými informacemi z první ruky.

* LN Pojišovny chtějí nabízet pojistku proti úpadku klientů agentur. Vycházejí přitom z pojištění pohledávek. Pojištění proti úpadku samotné agentury se bojí. Proč?

Pojišovny si s tím nevědí rady, to ostatně samy přiznávají. Vědí, že by pojistkou vlastně podváděly. Protože by získaly pojistné, a nikdy nemusely platit. Proto nabízejí jiné produkty, jako pojištění pohledávek, které je legální, ale v rozporu s požadavkem zákona o zaměstnanosti. Ten hovoří o pojištění ve výši tří mezd všech agenturních zaměstnanců. Vůbec nevíme, pokud bychom na takové jiné pojištění přistoupili, zda by nám ho ministerstvo uznalo, či ne. A zda by nám vzali povolení, nebo ne. Protože pojistka požadovaná zákonem na trhu prostě není a jiná mu nevyhovuje.

PETR ŠVIHEL
•   Diskuze   •   odkaz  •

Lidové Noviny, 18. 3. 2011

Agentury zápasí o licence

Od příštího měsíce může být 25 tisíc zaměstnanců personálních agentur bez práce. Nový zákon totiž nejspíš způsobí, že agentury ztratí licence.

Personálním agenturám v České republice hrozí koncem března zánik. Podle nového zákona přijatého v rámci úsporného balíčku se musejí pojistit do konce měsíce proti vlastnímu úpadku, jinak jim stát odebere licenci. Jenomže tento typ pojištění nabízí jen jedna pojišovna, ostatní váhají. „V celé Evropské unii nic podobného neexistuje a bylo by velice problematické takový produkt vytvořit. Není to v silách seriózní pojišovny,“ řekla LN Markéta Stžíková z pojišovací společnosti Atradius. Právě tato společnost společně s Českou podnikatelskou pojišovnou zkoušela personálním agenturám posílat dotazníky, na jejichž základě chtěly produkt vytvořit.

„Na přípravě odpovídajícího produktu pro naše stávající i potenciální klienty pracujeme. Času je bohužel velmi málo, sbíráme informace a vedeme jednání se zástupci Asociace poskytovatelů personálních služeb,“ tvrdí Renata Svobodová, mluvčí České podnikatelské pojišovny. Problémem, na který personální agentury upozorňují skrze své asociace, je, že pokud by se agentura pojistila proti úpadku, byla by vlastně pojištěna hned dvakrát.

„Agentury práce jako zaměstnavatelé i agenturní pracovníci jako zaměstnanci platí ze svých výdělků sociální pojištění. Tím se pojišují i pro případ úpadku zaměstnavatele, který jim nebude schopen vyplatit dlužné mzdy. Pak jim je vyplatí úřad práce, stejně jako dále podporu v nezaměstnanosti. Zákon chce po agenturách práce, aby si pojistily totéž podruhé. Dvojí pojistné plnění zákon ovšem zakazuje,“ vysvětluje Radovan Burkovič, prezident asociace personálních agentur.

Jediná pojišovna, která tak v současnosti produkt nabízí, je Slavie. Ta se dvojího pojištění neobává, snaží se jen vyhovět novému zákonu. „Je to dotaz na ministerstvo práce a sociálních věcí, proč schvaluje zákony, které jsou v rozporu s dalšími,“ reaguje Martina Traganová z pojišovny Slavie. Pokud by ale Slavie skutečně uzavřela pojištění s nějakou personální agenturou, může být agenturou zažalovaná za nezákonné obohacování. „Pojistná událost nemůže totiž nikdy nastat,“ tvrdí Burkovič.

Personální agentury tak mají několik posledních dní, než jim ze zákona zanikne licence k provozování činnosti. Pokud se do konce měsíce problém nevyřeší, zanikne celé odvětí, a o práci tak přijde 25 tisíc lidí. Do problémů by se dostala i většina firem, které služby personálních agentur využívají. Podle zdroje LN má například Škoda Auto zhruba 12 procent veškeré pracovní síly v Česku pronajatých od personálních agentur. „Změna zákona není v takto krátkém časovém úseku možná, ale iniciujeme legislativní kroky pro co nejrychlejší změnu v nejbližším možném termínu,“ říká Jaroslava Rezlerová, ředitelka personální agentury Manpower ČR a SR a prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb. Další pojišovny podle ní s nejvyšší pravděpodobností nestihnou požadovaný produkt vytvořit.

PETR ŠVIHEL
•   Diskuze   •   odkaz  •

Česká televize reportហ16. 3. 2011

Pojištění pracovních agentur? Nesmysl, tvrdí agentury i pojišovny

Už jen 15 dnů mají pracovní agentury na to, aby se pojistily proti úpadku. Jinak podle nového zákona přijdou o možnost nabízet své pracovníky firmám. Agentury ale s uzavíráním pojistek nespěchají. Místo toho kritizují ministerstvo práce, že zákon ušilo horkou jehlou. Stejně to vidí i pojišovny a odmítají s agenturami uzavírat smlouvy. Ministerstvo práce pojištění požaduje proto, aby se agentury o své lidi dokázaly postarat, když ztratí práci. O pracovníky má být postaráno také v případě, že agentura zbankrotuje.

ReportហRicharda Samka a Mirky Vildové 16.3.2011

Rozhovor s Karlem Machotkou, náměstkem MPSV ČR 15. 6. 2010

Agentury práce se budou muset pojistit proti úpadku. O zaměstnance pracovních agentur musí být v případě jejich úpadku postaráno, zdůrazňuje ministerstvo práce. Stát se o ně starat nemůže. "My právě nechceme, aby stát hradil tuhletu rizikovou událost," upozornil náměstek ministra práce Karel Machotka. Pokud budou pracovní agentury podnikat bez pojištění, hrozí jim od dubna správní řízení a až dvoumilionová pokuta.

Agenturám se nové opatření nelíbí, protože je bude stát peníze. Na zadní se navíc staví i pojišovny, agentury pojišovat nechtějí. "Tam je problém v tom, že je to odpovědnost vůči třetím osobám, pokud agentura udělá úpadek, což je věc, na kterou my nemáme absolutně žádný vliv," vysvětlila prezidentka APPS Jaroslava Redlerová. Pojišovny navíc mají problém obstarat na podobné pojistky zajištění. "Pokud mám informace, tak žádná z pojišoven zatím nemá na tento produkt koupené zajištění," podotkl výkonný ředitel České asociace pojišoven TomᚠSíkora. Nicméně podle ministerstva už některé pojišovny připravily návrhy smluv, které by mohly s agenturami uzavírat.

Agentury budou zákon obcházet, obávají se odborníci. Martina Hánová, Kontaktní centrum pro cizince: "V Panasonicu působila půl roku agentura, která neměla vůbec licenci. Třikrát se přejmenovala." V úspěch nového zákona moc nevěří ani odborníci. "Už teď se hovoří mezi agenturami o nějakém obcházení, o nějakém zneužívání pojistné události," varovala Martina Hánová z občanského sdružení Kontaktní centrum pro cizince. Její slova potvrzují i zkušenosti z minulosti. Čím víc má stát pák na pracovní agentury, tím víc je agentury obcházejí.

O tom svědčí také případ paní Emilie ze Slovenska. V Česku pracovala přes agenturu, a když měla jít na operaci, zjistila, že za ni agentura neplatila pojištění. "Ani prášky si nemůžu nechat předepsat, nic, co potřebuji," stěžuje si Emilie. Pracovní smlouvu má podepsanou do konce května. Podle vedení agentury je neplatná. Teď je paní Emilie zaevidovaná na úřadu práce. Nárok na podporu ale nemá. "Prostě nebyla přihlášená na okresní správě sociálního zabezpečení," řekla k tomu Alena Jančová z Úřadu práce v Tachově. Úřady pro paní Emilii, která se ocitla bez peněz, nic udělat nemohou, i když je zřejmé, kdo ji do svízelné situace dostal. "Na inspektorátu práce mi řekli, že oni nemají páky na tyto agentury, aby jim mohli zamezit v tom, co se děje," popsala své zkušenosti Emilie.

Paní Emilie zůstala kvůli porušování zákona ze strany agentury bez peněz i nároku na zdravotní péči. Cizinci, kteří v Česku pracují legálně, se kvůli nezodpovědnému chování agentur do problémů dostávají mnohdy stejně snadno jako ti, kteří pracují načerno. Ti jsou v Česku také bez pojištění a pochopitelně nemají nárok na podporu. Jeden z mála rozdílů je tak v tom, že se o práci mnohdy ucházejí na nelegálních burzách. O výši mzdy se zde smlouvá.

•   Diskuze   •   odkaz  •

Hospodářské noviny, IHNED.CZ 14. 3. 2011

Za zprostředkování práce v zahraničí může firma zaplatit navíc až dva miliony

NEHROZÍ VÁM POKUTA? Licence na zprostředkování práce v zahraničí Čechům nebo naopak cizincům do Česka je povinná už nejen pro personální agentury. Povinnost zařídit si ji mají nově také firmy, pokud dočasně přidělují své zaměstnance do zahraničí.

Nejen personální agentury, ale i firmy musí do 31. března získat licenci od ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), pokud přidělují své zaměstnance dočasně na práci do zahraničí. K tomu potřebují i speciální pojištění. Problém ale je, že to zatím u pojišoven v Česku není možné získat.

"V oblasti pronájmu pracovní síly vnímám dvě velká legislativní pochybení, která v současnosti trápí podnikatele. K prvnímu došlo v roce 2004, kdy novela zákoníku práce zakázala podnikatelům dočasně přidělovat vlastní zaměstnance bez zvláštního povolení, které dosud bylo povinné jen pro agentury práce," říká TomᚠProcházka, advokát Dvořák & Spol. "Za druhé touto legislativní změnou došlo k setření rozdílů mezi provozováním 'komerční' agentury práce a 'nekomerčním' vysíláním zaměstnanců při běžné činnosti podniku," říká.

Právní úprava se tak zcela rozešla s podnikatelskou realitou. Dočasné přidělování zaměstnanců je u podniků zcela běžné třeba při půjčování zaměstnanců mezi společnostmi v rámci skupiny nebo při operativním řešení výpadků v odbytu.

Co říkají ministerští úředníci, je lež

Tomu, kdo nemá platnou licenci, hrozí nyní až dvoumilionová pokuta. Potíž ani tak není v tom, že je třeba zaplatit deset tisíc za licenci, jako v tom, že je nutné získat právě povinné pojištění. "Ministerstvo práce a sociálních věcí mělo o povinném pojištění podnikatele lépe informovat a jednoznačné stanovit, jaké pojištění má být sjednáno," říká Procházka.

"Před hloupostí ustanovení o povinném pojištění agentur bylo opakovaně ministerstvo varováno ještě před přijetím zákonné úpravy. Nicméně, jak je v naší zemi zvykem, to řešit nechtěli. Pojišovny toto odmítají pojistit, protože stávající právní úprava je nevyhovující. A nebudou přece poskytovat produkt, který je předem prodělečný. Výplata plnění nejde pracovníkům, co zůstali bez výplaty, ale agentuře, která jim výplatu nevyplatila. Tvrzení ministerských úředníků, že vše se v dobré obrátí, je lživé," říká Iva Ježková, nezávislá daňová poradkyně z Prahy.

Z pojišoven reaguje málokterá. "Na přípravě odpovídajícího produktu pracujeme," říká Renata Svobodová, mluvčí České podnikatelské pojišovny. "Ze zákona nevyplývá jednoznačně, proti čemu se mají agentury práce pojistit ani v jaké výši mají sjednat pojistnou částku. Až tragikomicky působí to, že požadované pojištění žádná česká pojišovna oficiálně nenabízí a že dosavadním agenturám práce, které předepsané pojištění ministerstvu práce do začátku dubna nedoloží, povolení automaticky zanikne," konstatuje TomᚠProcházka.

Tuto absurditu popisuje i Radovan Burkovič, člen výboru a prezident Asociace pracovních agentur. "Povinné pojištění agentur práce zakládá povinnost, kterou nemůže povinný subjekt (agentura práce) bez součinnosti třetí strany (pojišovny) splnit. Přičemž pojišovně není zákonem uloženo součinnost poskytnout. Pak podle Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod nelze plnění podle takového ustanovení zákona po povinném subjektu vyžadovat," říká Burkovič s tím, že poslední týden v březnu plánuje odeslat stanovisko právníků místo kopie pojistky na MPSV ČR.

Jak upozorňuje Procházka, pro získání agenturního povolení musí také všechny firmy splnit velmi přísné povinnosti šité namíru komerčním agenturám práce. "Absurditu současného stavu dokresluje to, že počet povolení vydaných těmto 'agenturám z donucení' mnohonásobně přesahuje počet skutečných komerčních agentur práce," dodává. Agentur práce je nyní na trhu 1659 a jak MPSV sdělilo, udělenou licenci nemá jediná.

Jak vysílají firmy pracovníky do ciziny

Česká licence je však jen základní předpoklad pro zprostředkování práce. Je třeba znát i legislativu přijímající země. Lokálně je třeba získat povolení v místě vyslání, dodržet lokální pracovněprávní předpisy, splnit ohlašovací povinnosti. Mimo země EU je vyžadováno pracovní povolení. Ani v zemích EU se však agentura nevyhne zkoumání podmínek v místě. Lišit se může maximální délka pracovní doby, doba pro odpočinek, délka dovolené, zákonné příplatky a další parametry.

Firem se nejčastěji týká dočasné přidělování lidí do zahraničí. Své zaměstnance vysílají do zahraničí nejčastěji dvěma způsoby. "Buď jde o pracovní cestu, nebo právě o dočasné přidělení do zahraničí," říká Milan Polák, advokát z Weinhold Legal. "Dalšími méně obvyklými způsoby jsou souběžné pracovní poměry - tedy jeden 'spící' v Česku a lokální smlouva v místě vyslání nebo přeložení podle paragrafu 43 zákoníku práce v rámci jednoho zaměstnavatele. Nejméně frekventovanou formou je změna výkonu práce," říká.

Hranice mezi tím, kdy volit pracovní cestu, či dočasné přidělení, je i personalistům firem často nejasná. "Základní parametry jsou dány českými právními předpisy," vysvětluje Daniel Krempa, manažer z Ernst & Young, který podnikatelům radí s daňovou problematikou při vysílání lidí do zahraničí. Při pracovní cestě má odpovědnost za pracovníka vysílající firma stejně jako v Česku. Třeba i za případnou škodu pracovníka v zahraničí je odpovědný stále český zaměstnavatel. EU navíc stanoví pro tyto případy práce podmínky na hranici minima, které pracovník obvykle požívá v domovské zemi. U dočasného přidělení je tomu jinak. Tehdy musí mít pracovníci v zahraničí zaručeny pracovní podmínky srovnatelně s praxí běžnou v dané zemi, což je pro Čechy pracující třeba v západní Evropě často výhodnější.

Povinnosti při najímání zaměstnanců do Česka

"Mezi základní povinnosti zaměstnavatele patří povinnost oznámit a projednat záměr zaměstnávat cizince," říká Ondřej Brychta z MPSV. "Musí uvést jejich počet, druh práce a předpokládanou dobu výkonu práce. Povolení vydává úřad práce a v tomto ohledu existují výjimky. Cizinci nepotřebují povolení k zaměstnání, například pokud má vysílající subjekt sídlo v EU nebo pokud jde o držitele zelené či modré karty. Modré karty dostávají cizinci, kteří jsou v Česku skutečně žádáni na trhu práce. Disponují vždy vysokou kvalifikací, vzděláním nebo mají vyšší odborné vzdělání a studium trvalo aspoň tři roky.

Karta se vydává nejdéle na dva roky a platí o tři měsíce déle, než je doba, na kterou je uzavřena pracovní smlouva. Pracovní místo je vedeno v centrální evidenci modrých karet. V tomto režimu nelze pracovat na zkrácený úvazek. Vstupovat do centrální evidence smí ministerstvo práce, ministerstvo vnitra a zastupitelský úřad ČR v zahraničí. Co to znamená pro cizince? Pokud chce změnit zaměstnavatele, potřebuje souhlas ministerstva vnitra.

1 659 agentur práce má licenci od MPSV. Žádná z nich však nemá platné pojištění, které podmiňuje platnost licence. Splnit tuto povinnost je třeba do 31. března 2011.

Vysílání zaměstnanců do zahraničí

Pracovní cesta
- Dohoda o poskytování služeb se řídí Obchodním zákoníkem.
- Zaměstnanec pracuje stále pro svou vysílající firmu/zaměstnavatele.
- Zaměstnanci mají odpovědnost vůči svému domovskému zaměstnavateli.
- Vysílaní zaměstnanci nejsou integrováni do organizační struktury přijímající entity.
- Firma platí cestovní náklady v plné výši. Pracovní podmínky jsou na hranici minima vysílajícího státu.
- Místo výkonu práce zůstává nezměněno. Za pracovní škodu zodpovídá vždy zaměstnavatel.
- Základní parametry jsou dány českými právními parametry.

Dočasné přidělení v cizině
- Dohoda o dočasném přidělení se řídí Zákoníkem práce a Obchodním zákoníkem.
- Práce je vykonávána pro přijímajícího uživatele, firmu nebo jinou entitu.
- Odpovědnost je možné dohodnout v dodatečné smlouvě. Nynější právní úprava je nejasná.
- Cestovní náhrady hrazeny v omezené výši. Pracovní podmínky dány normami dané země.
- Pracovní místo je v cizí zemi. Délka dočasného přidělení nesmí přesáhnout 12 měsíců.
- Práce dočasně přiděleného zaměstnance je organizována, řízena a kontrolována uživatelem.

Stát nasadil v minulém roce svým zaměstnancům redukční dietu. V nepodnikatelském sektoru klesla ve čtvrtém čtvrtletí 2010 průměrná měsíční mzda meziročně o 1074 korun, což představuje nominální meziroční pokles o 3,9 procenta.
ZDROJ: WEINHOLD LEGAL

Hana Kejhová
•   Diskuze   •   odkaz  •

Český rozhlas 1 Radiožurnál, 11. 3. 2011

Reportáže v Českém rozhlasu o prověřování zástupců agentur práce bezpečnostními složkami Ministerstva vnitra ČR



Květoslava Moravcová
•   Diskuze   •   odkaz  •

Český rozhlas Radiožurnál, 10. 3. 2011

Stát posiluje svůj vliv vůči personálním agenturám

Personálním agenturám se nelíbí vliv bezpečnostních složek na jejich podnikání. O tom, kdo si otevře agenturu nebo bude v oboru dál podnikat, totiž překvapivě rozhodují ministerstvo vnitra, policie a zpravodajské služby.

Stát chtěl původně znemožnit činnost nelegálním agenturám, které lidi zaměstnávají načerno a vyplácejí jim minimum peněz. Vymyslel proto zákon, podle kterého musejí majitelé agentur žádat každé tři roky o licenci, o jejímž vystavení rozhodnou bezpečnostní složky. Bohužel ale státu uniklo, že nelegální pracovní agentura o licenci žádat nebude.

„Kdyby to kladivo na čarodějnice dopadalo alespoň na ty otrokářské i na ty čisté agentury. Ale ono dopadá jen na ty čisté. Ty otrokářské agentury se jen smějí, protože se žádnou licencí od ministerstva práce a sociálních věcí se vůbec nezabývají,“ uvádí jednatel agentury Student René Kuchár.

Situace se nelíbí ani viceprezidentovi Asociace poskytovatelů personálních služeb Luboši Rejchrtovi, který říká, že automatické sledování majitelů personálních agentur je špatné rozhodnutí: „Systémově to určitě není v pořádku, když každý, kdo má agenturu práce je prověřován ministerstvem vnitra.“

V prvním roce platnosti zákona stát neudělil licenci deseti žadatelům z několika set. Kdo ji nedostal a proč ale není jasné. O tématu se odmítl bavit i ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, jehož úřad se při udělování licencí agenturám rozhodnutím ministerstva vnitra řídí: „Bez komentáře. To není veřejná informace.“

Personální agentury bojují s ministerstvem práce a sociálních věcí poslední tři roky, k napětí mezi oběma stranami přispěla podle prezidenta Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče také ekonomická krize: „Nejenže se zpřísňují zákony, za poslední tři roky byly přijaty čtyři novely, ale stále je nám podsouváno, že nejsme dostatečně zregulováni. Výsledkem je, že stále více agentur práce přestává být agenturami práce, posunují se do šedé a černé ekonomiky, stát přichází nejen o sociální a zdravotní pojištění, o daně, ale žene do záhuby obrovské množství zaměstnanců.“

Květoslava Moravcová
•   Diskuze   •   odkaz  •

Český rozhlas Radiožurnál, 10. 3. 2011

Personální agentury se nestihnou pojistit. Mohou přijít o licenci

Desetitisíce lidí, zaměstnané personálními agenturami, mohou přijít s koncem března o práci. Ministerstvo práce a sociálních věcí je totiž připravené odebrat licenci těm agenturám, které se do té doby nepojistí proti úpadku. Pojistit sebe a své klienty je ale nemožné, protože pojišovny žádný takový produkt stále ještě nenabízejí.

O nabídce pojištění proti úpadku personálním agenturám uvažuje jedna jediná pojišovna – Česká podnikatelská. Ostatní, sdružené v České asociaci pojišoven, považují produkt za nesmyslný, říká Marcela Kotyrová. „Jednak tam není přesně vymezena kvalifikace nebo jak má bát pojištění vlastně provozováno, a nejsou tam specifikované podmínky pojištění,“ řekla Marcela Korytová.

Přesto se musejí majitelé personálních agentur proti úpadku pojistit. Tedy i v případě, že jim pojištění nabídne jedna jediná pojišovna v zemi, která si tak bude moci stanovit veškeré podmínky smlouvy včetně výše pojistného. A majitelé agentur na ně budou muset přistoupit, protože jinak přijdou o licenci. „V případě, že by agentury práce pojištění do 31. března neuzavřely a nedoložily doklad o sjednaném pojištění ministerstvu práce a sociálních věcí, povolení ke zprostředkování práce pro ně zaniká,“ uvedl náměstek ministra práce a sociálních věcí Karel Machotka.

Pro zavedenou ostravskou firmu Radovana Burkoviče, která zprostředkovává práci studentům, to znamená jediné - propustit ze dne na den tři sta lidí. Je totiž jasné, že všechny agentury se proti úpadku pojistit do stanoveného data nestihnou. V Česku jich je skoro 1700 a kdyby je chtěla jedna pojišovna pojistit do konce března, pak by musela uzavřít smlouvu se sto šesti agenturami denně.

„To je zase důsledek rychlosti, nepřipravenosti, toho, jak se to celé upeklo, protože kdybychom vyjednávali rok, tak Česká asociace pojišoven by byla připravená, věděla by, jak to komunikovat svým členům. Pojišovny by se na to mohly připravit se svými zajistiteli a byly by tady produkty, které by fungovaly v konkurenceschopném prostředí,“ okomentoval přístup státu k personálním agenturám viceprezident Asociace poskytovatelů personálních služeb Luboš Rejchrt.

Zachránit personální agentury může ještě verdikt Ústavního soudu, který zkoumá, zda byl balíček sociálních škrtů, do kterého se povinnost pojistit dostala, přijatý v souladu s Ústavou. Dalším řešením může být i novelizace zmíněného nařízení, na kterém budou pracovat agentury se svými klienty i pojišovnami. Pokud neuspějí, obrátí se se stížností na přístup Česka k soukromému podnikání na Evropskou komisi.

Květoslava Moravcová
•   Diskuze   •   odkaz  •

Český rozhlas Radiožurnál, 8. 3. 2011

Ministr Drábek trvá na pojištění personálních agentur proti úpadku

Personální agentury musejí pojistit sebe a firmy, kterým dodávají brigádníky, proti úpadku. Žádná z pojišoven ale takový produkt nenabízí, protože není jasné, jaké pojištění by mělo být použito a jak by měly pojišovat firmy, se kterými by nebyly ve smluvním vztahu.

Podle jednatele společnosti JOB-centrum, Radovana Burkoviče, by navíc agentury byly pojištěny proti úpadku dvakrát: „My se tam dostáváme do konfliktu, protože v okamžiku, kdy pojišujeme lidi ze zákona sociálním a zdravotním pojištěním a zkrachujeme, tak nᚠzaměstnanec nebo brigádník přijde na úřad práce a úřad práce mu z toho povinného pojištění vyplatí tři mzdy. Zároveň nám zákon od 1. 1. 2011 ukládá pojistit si totéž podruhé.“

Pokud by v takovém případě agentura zkrachovala, brigádník by dostal vyplacené plnění od státu i pojišovny a to je nezákonné. Ministerstvo práce a sociálních věcí přesto na dodržení zákona trvá.

Podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka totiž některé pojišovny produkt nabízejí, a tak na pojištění personálních agentur trvá: „Již několik komerčních pojišoven nabízí pojištění agentur práce. Já nevidím žádný problém, který by měl mít vliv na splnění podmínky, kterou ukládá zákon.“

Česká asociace pojišoven ale odmítá, že by její členové pojišovali personální agentury proti úpadu, jak tvrdí ministr Drábek. „Považujeme tuto právní úpravu za velmi nepřesnou, protože tam není přesně vymezena kvalifikace nebo jaké pojištění má být provozováno a nejsou tam specifikované podmínky toho pojištění,“ uvedla Marcela Kotyrová z České asociace pojišoven.

Personální agentury mají čas do konce března, pokud se do té doby nepojistí, může jim stát odebrat licenci.

Květoslava Moravcová
•   Diskuze   •   odkaz  •

YouTube.com, 3. 2. 2011

Interpelace poslance Romana Sklenáka (ČSSD) v PSP ČR na ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka ve věci povinného pojištění agentur práce.

•   Diskuze   •   odkaz  •

Lidové Noviny, 25. 10. 2010

Mzdy má chránit nové pojištění, peníze za svou práci dostanete vždy

Agentury práce se od ledna pojistí proti úpadku podobně jako cestovky. Pojišovny i agentury ale váhají.

Bezmála půl milionu lidí, převážně Čechů, kteří v tuzemsku každoročně pracují pro některou z agentur práce, má mít od Nového roku jistotu, že peníze za svou práci vždy dostanou. Zprostředkovatelské firmy by se podle nového zákona měly pojišovat proti svému krachu i krachu svého klienta.

Novela zákona o zaměstnanosti v současné podobě počítá s tím, že by se agentury povinně pojišovaly až do výše trojnásobku měsíční mzdy všech svých přidělených zaměstnanců. S platností normy se počítá od začátku příštího roku, agentury však její podobu chtějí změnit a zatím tápou také pojišovny. Parlament začne o novele jednat příští týden a coby součást protikrizových opatření ji zřejmě čeká zrychlené řízení.

Personální agentury proti tomu protestují i přesto, že opatření původně samy navrhovaly. „My jsme chtěli, aby agentury byly pojištěny proti úpadku klienta. Když totiž firma skončí v konkurzu a agentura nedostane zaplaceno, může to znamenat, že nedostane zaplaceno ani zaměstnanec. Na ministerstvu k tomu ovšem přidali i pojištění agentury proti vlastnímu úpadku,“ popsal Luboš Rejchrt, prezident Asociace poskytovatelů personálních služeb.

V Česku agentury práce ročně zaměstnají téměř 500 tisíc lidí, jen malou část z nich tvoří cizinci, Čechů je přibližně 80 procent. Většina úvazků je krátkodobá, při přepočtu na pevné úvazky se však stále jedná asi o 100 tisíc lidí. Pojištění proti vlastnímu úpadku by však podle Rejchrta služby agentur znatelně prodražilo.

„Museli bychom platit hromady peněz za pojištění, což povede ke zdražení služby. Když se budeme pojišovat proti vlastnímu úpadku, tak se musíme pojistit z obratu celé firmy. Kdežto kdyby šlo jen o pojištění proti úpadku klienta, bude to cenově jinde. Přece jen se nepředpokládá, že zkrachují všichni najednou,“ uvedl Rejchrt.

Zákon ostře sledují také tuzemské pojišovny, které by musely nabídnout odpovídající produkty. Podle nich je problém především v tom, že kvůli neustále se měnícímu počtu zaměstnanců agentur bude těžké stanovit pojistnou částku.

„Téma pojištění pracovních agentur proti úpadku pečlivě sledujeme a nad dostupnými verzemi připravovaných legislativních změn byla našimi odborníky vedena celá řada diskusí. Z našeho pohledu obsahuje navrhovaná úprava ve stávající podobě řadu nepřesností, například povinné pojištění pro případ úpadku cestovní kanceláře je definováno daleko detailněji,“ popsal mluvčí Generali Jiří Cívka.

Právě kvůli tomu jednají s ministerstvem od minulého týdne kromě personalistů také pojišovny. „Je otázka, zda za navrhovaných podmínek budou agentury vůbec schopny určit, na jakou pojistnou částku mají být pojištěny, aby se vyhnuly podpojištění, a jakým způsobem by probíhala aktualizace častých změn. Dále je třeba vzít v úvahu, že pro sjednání pojištění je nutné předložit celou řadu finančních a účetních dokumentů. Na to, jakým způsobem bude zajištěna spolupráce daného uživatele, nedávají navrhované právní úpravy zcela jasnou odpověď,“ dodal Cívka.

Změna by se dotkla nejen skutečných personálních agentur, ale všech společností, které mají licenci ke zprostředkování zaměstnání i z jiných důvodů. Velké společnosti si ji pořizují zejména proto, že jim současná úprava jinak neumožňuje převádět zaměstnance z jedné části firmy do jiné. Mezi přibližně 1700 českých agentur práce proto teoreticky patří i Česká národní banka, ČEZ, AAA Auto, IBM, ČSOB, Česká spořitelna a desítky dalších předních společností napříč všemi obory. Podle ministerstva práce stále existuje prostor pro změny, za návrhem v současné podobě si nicméně stojí. „Cílem opatření je zvýšit právní jistotu zaměstnanců agentur práce v případě, že by došlo k jejímu úpadku. Tato úprava by měla platit od 1. ledna 2011.

S Asociací poskytovatelů personálních služeb vedeme průběžná jednání, v rámci připomínkového řízení ale nezazněly ze strany ministerstva financí, ministerstva průmyslu a obchodu nebo asociace personálních služeb žádné připomínky k tomuto návrhu,“ řekla Viktorie Plívová, mluvčí ministerstva práce.

KOHO SE MÁ POJIŠTĚNÍ TÝKAT
Zprostředkovatelské firmy by se podle nového zákona měly pojišovat proti svému krachu i krachu svého klienta.
500 000 zaměstnanců
100 000 dlouhodobých úvazků
400 000 krátkodobých úvazků
80 % Češi
20 % cizinci
10-15 tisíc nejběžnější plat
Novela zákona o zaměstnanosti počítá s tím, že by se agentury povinně pojišovaly až do výše trojnásobku měsíční mzdy všech svých umístěných zaměstnanců.

VOJTĚCH BEDNÁŘ
•   Diskuze   •   odkaz  •