<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01//EN"> <html> <head> <title>Asociace pracovnch agentur</title> <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=windows-1250"> <meta name="keywords" content="Asociace, pracovnch, agentur" lang="cs"> <meta name="design" content="Copyright 2011, Marek Lazor, marek.lazor@jobcentrum.cz"> <link rel="shortcut icon" href="favicon.ico"> <link media="SCREEN" href="css/general.css" type="TEXT/CSS" rel="stylesheet"> <link rel="stylesheet" href="css/foto_box.css" type="text/css"> <script type="text/javascript" src="js/fbox_conf.js"></script> <script type="text/javascript" src="js/fbox_engine-min.js"></script> </head> <body bgcolor="#eeeeee"> <div id="telo"> <div id="posunuti"> <div id="horni_stin"> <img src="images/up_left.jpg" border="0" align="left" hspace="0" vspace="0" width="10" height="10"> <img src="images/up_right.jpg" border="0" align="right" hspace="0" vspace="0" width="10" height="10"> </div> <div id="hlavicka_general"> <div id="levy_stin_hlavicka"></div> <div id="hlavicka"><iframe src="hlavicka.htm" width="1004" height="133" frameborder="0" scrolling="no"></iframe></div> <div id="pravy_stin_hlavicka"></div> </div> <div id="text_general"> <div id="levy_stin"></div> <div id="levy_sloupec"><iframe src="obsah.htm" width="150" height="2000" frameborder="0" scrolling="no"></iframe></div> <! .......... HLAVNI TEXT ..........> <div id="hlavni_text"> <div id="hlavni_text_odsazeni"> <! img src="images/nejen_velci.jpg" align="right" border="0"> <br> <H1><span class="H1-green">Mdia o ns</span></H1> <! .................................................... Text Bulletinu .................................................................> <div class="bulletin" align="justify"> Denk, Zpravodajstv, exkluzivn jen v tiatn verzi, ptek 15.06.2018 <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Letn brigdu dnes se~ene takYka ka~d </SPAN></H2> <br> <a href="images/Denik_letni_brigady_15062018.jpg" target="_blank"><img src="images/Denik_letni_brigady_15062018_small.jpg"></a> <br><br> <br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;</div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk rozhlas Ostrava - Poradna, ter 12.06.2018 <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Mo~nosti pYivdlku </SPAN></H2> <br> Zkoumte, jak existuj mo~nosti pYivdlku a jak je situace na trhu, nebo se bojte, ~e nalette podvodnkom? Rad prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi . Moderuje Stanislav Janalk.<br><br> <audio controls><source src="media/reportaz_2018_06_12.mp3" type="audio/mpeg"></audio> </div> <br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;</div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk televize, Udlosti v regionech, Ostrava, ter 15.05.2018 <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Firmm chyb brigdnci </SPAN></H2> <br> <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/10122978233-udalosti-v-regionech-ostrava/418231100030515-udalosti-v-regionech/video/620010,620011" target="_blank"><img src="images/2018_05_15_udalosti_v_regionech.jpg" WIDTH="514" HEIGHT="290" class="foto"></a> <br><br> <br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;</div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk televize, Udlosti v regionech, Ostrava, pondl 09.10.2017 <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Zamstnavatel zvyauj mzdy </SPAN></H2> <br> <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/10122978233-udalosti-v-regionech-ostrava/417231100031009-udalosti-v-regionech/video/573898" target="_blank"><img src="images/2017_10_09_udalosti_v_regionech.jpg" WIDTH="514" HEIGHT="290" class="foto"></a> <br><br> <b>A hostem Udlost v regionech je Radovan Burkovi , prezident Asociace pracovnch agentur, pYeju dobr ve er.</b><br> Dobr ve er vm i poslucha om.<br><br> <b>Pane Burkovi i, mo~ete nm vysvtlit, pro  je prv v Ostrav nejvce nezamstnanch, m to je?</b><br> Je otzkou, jestli hovoYit o nezamstnanosti v Ostrav, kdy se pohybujeme kolem 4 %, ona nm ekonomick vda Yk, ~e 4 % je v podstat hrani n. 2 % z toho jsou lid, kteY mn prci a hledaj si novou prv proto, ~e s tou stvajc byli nespokojeni, pYpadn kvli na ty nabdky vyaach mezd, o kterch se hovoYilo v pYedchoz report~i. A ta druh 2 %, a bohu~el to u~ jsme si pYiznali, po celm svt jsou lid, kteY prost pracovat nechtj. Tak to je.<br><br> <b>A to je ten hlavn problm, ~e pracovat nechtj nebo je to...</b><br> Co se t e Ostravy, my tady mme takovou troaku specifickou situaci v tom, ~e jsme tady mli hodn takovch t~kch, ale pouze manulnch profes. A te, kdy~ ta vroba nm stle pYeskakuje vc do tch kvalifikovanjach, slo~itjach a nro njach profes na vzdln, tak tch lid se nm nedostv. Tady, co se t e stvajc strukturln nezamstnanosti, mo~ete Yct, ~e budeme muset udlat hodn pro to, abychom v roznch Univerzitch tYetho vku, v doplHkovch kurzech, rekvalifikacch dostali ty lidi zptky do vroby, tam je nejvce potYebujeme.<br><br> <b>A jak velk problm to je, proto~e jsme slyaeli, ~e v jedn rodinn firm tam nabzej svYe om 60 tisc promrn a pYitom mme potom zstupce Yadu prce, kter Yk, ~e firmy nej astji poptvaj svYe e, Yidi e, ~e jich je tedy nedostatek.</b><br> Prv proto, ~e je jich takov nedostatek, ty mzdy tam rostou velmi rychlm tempem, my se musme podvat i na takov vylo~en zbytkov profese typu vysokoakolskho nebo stYedoakolskho brigdnka, ten jeat pYed 2 lety byl rd, kdy~ nkdo dostal 70 korun hrubho. Dneska, kdy~ nem 100 nebo 110, tak prost nevyleze z postele, jak se Yk lidov, to znamen, tak, jak rostou ty mzdy na tch nejni~ach rovnch, tak rostou i na tch nejvyaach. A zamstnavatel budou muset pYidvat a hlavn mli by se sna~it dr~et si ty zamstnance, mli by veakerou obsluhu, kterou jim dlaj kolem dokola, tak dobYe zva~ovat, a ekonomizovat prci. To znamen, aby ten svYe  opravdu svYel a veaker obslu~n innosti hodnocen daleko mn dlal nkdo jin.<br><br> <b>Tak zamstnavatel v regionu u~ pYidvaj, zvyauj mzdy. Plat to napY  vaemi obory a nebo ne?</b><br> Je to napY  vaemi obory, dokonce i to zmiHovan pohostinstv za alo pYidvat, nen to jenom ten pYesun z t aed ekonomiky do t klasick, ale je to i o tom, ~e prost ti lidi tam nemte, a pokud nepYidte, tak nepYijdou. Xeknme si to upYmn, prce v pohostinstv nen ~dn med, bu stojte v kuchyni ve vedru v zim, v lt, prost tak to je, je tam spousta manulnch innost, spousta vc nro nch na zru nost, ale to se tam d lehce pokazit, jak se Yk, kdy~ tomu kuchaYi vypadne solni ka do 30litrovho kotle, no, tak prost je po vvaru. No, a co se tk potom obsluhy, tak samozYejm od interakce s lidmi pYes ty pozdn hodiny, kdy pracujete do pozdnch no nch hodin, nkdy i do rna.<br><br> <b>Dkuji za rozhovor, na shledanou.</b> <br><br> <br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;</div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk televize, Dobr rno, Ostrava, pondl 19.06.2017 <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Beseda o letnch brigdch </SPAN></H2> <br> <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/10435049455-dobre-rano/417236100071059/video/552269" target="_blank"><img src="images/2017_06_19_dobre_rano.jpg" WIDTH="514" HEIGHT="290" class="foto"></a> <br><br> Po shldnut prvn sti nalezne v seznamu pod videozznamem dala 2 zznamy na odkazech "Beseda: Brigdy", kde je detailnji probrna otzka smluv, mezd, a zahrani nch brigd. <br><br> Hodn odpovd na rozn otzky divko je psemn v <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/10435049455-dobre-rano/417236100071059/chat/6882-radovan-burkovic/" target="_blank"><b>zznamu z TV chatu z pondl 19. ervna 2017.</b></a>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <br><br> <br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;</div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> HospodYsk noviny, ptek 01.06.2017 07:41 hod.<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Agentury prce ek " istka". Novela zkona zavede polmilionov kauce i vyaa pokuty </SPAN></H2> <b> " Tsn pYed schvlenm je novela zkona o zamstnanosti. M vyzrt na agentury, kter obchz zkony a neplat dan. <br> " Podle ministerstva prce a socilnch vc nkter agentury obchz zkon tm, ~e zakldaj mena dceYin firmy a pYehazuj si v nich zamstnance. Dky tomu za n nemus platit dan a sociln pojiatn. <br> " Novela m obchzen zkona zastavit pYedevam pomoc polmilionov kauce. Tu budou muset nov skldat vaechny pracovn agentury. To se ale nelb antimonopolnmu Yadu. </b> <br><br> Trh agenturnho zamstnvn ek jedna z nejvtach zmn za celou novodobou historii. V Sentu u~ le~ novela zkona o zamstnanosti, od n~ si ministerstvo prce a socilnch vc (MPSV) slibuje, ~e zamez nekalmu podnikn, kterho se v sou asn dob dopouat Yada pracovnch agentur. SentoYi ji maj schvalovat pYat tden. "Clem je vy istit trh od agentur, kter vyu~vaj mezer v zkon," shrnuje v jedn vt viceprezident Asociace poskytovatelo personlnch slu~eb a Yeditel tYet nejvta agentury na trhu Adecco R OndYej Wysoglad. <br> Hlavn zbran, kter by mla zmnnmu obchzen zkona zabrnit, je zaveden polmilionov kauce. Tu bude muset nov zaplatit ka~d vznikajc i ji~ zabhnut agentura. Zva se i pokuty za prohYeaky. Kauce m odradit problmov firmy od toho, aby elov zakldaly dceYin pracovn agentury. Tmto zposobem se toti~ podle MPSV nkter sna~ vyhbat placen socilnho a zdravotnho pojiatn a dan za sv zamstnance. Na to si st~uj i odborov asociace. Podle nich nkter velk spole nosti zakldaj mena agentury, mezi ktermi sv pracovnky neustle pYemiseuj, a ti tak oficiln odpracuj mn hodin. Dky tomu jim agentury nemus dvat smlouvu na hlavn pracovn pomr, pouze dohodu o pracovn innosti. Proto pojiatn ani dan platit nemus. <br> "Podvodn agentury si pYitom od firem, pro kter pracovnky poskytuj, tuj stku, kter s nklady na sociln pojiatn po t. Penze si ale agentura nech," popisuje postup pYedseda MKOS Josef StYedula. Podle nj na podvodn chovn doplc prv i pracovnci, kteY bez smlouvy na hlavn pracovn pomr pYichzej o Yadu vhod. Nemohou napYklad doshnout na vr od banky. <br><br> Infografika - <a href="images/vyvoj_poctu_agentur_prace_2008_2016.png" target="_blank"><b>Vvoj po tu agentur prce v letech 2008 - 2016.</b></a> <br><br> <b> Polmilionov poplatek </b> <br> PYesto~e ministerstvo prce pYipravilo opatYen proti podvodnm praktikm, nedok~e vy slit, kolik agentur se takto chov. Proto zaveden kauce kritizuje Yad pro ochranu hospodYsk sout~e (OHS). "Jedn se o naprosto obecn tvrzen, kter nejsou dolo~ena ~dnou konkrtn analzou prokazujc nutnost zaveden kauce. NapYklad nen uvedeno a dolo~eno, v jak vai vznikly daHov niky. Nejsou tak pYedlo~eny dokazy o jejich vzniku, nejsou uvedeny ani konkrtn agentury, kter byly za protiprvn jednn posti~eny," uvedl v pYipomnce k nvrhu zkona JiY Plach z OHS. Podle Yadu vytvY novela zkona bariru hospodYsk sout~e, proto~e vysok "vstupn" poplatky mohou zt~it nebo znemo~nit vstup drobnch podnikatelo na trh i jejich fungovn zejmna v nkterch regionech. <br><br> Majitel menach agentur se ji~ na zmnu zkona, kter by mla vstoupit v innost jeat letos, pYipravuj a shnj penze na zaplacen kauce. "Pomohla nm banka, kter od ns odkoupila zatm neproplacen faktury. Chybjc penze, kter jeat mme v obratu, tedy nahradme bankovnm vrem. Novela vrazn prodra~ podnikn jako takov," Yk Ren KuchaY, majitel agentury Student, je~ v okol Prahy zprostYedkovv zamstnn asi pro 3000 lid ro n. <br><br> <b> Agentury zamstnaj cizince </b><br> V esku se podle ministerstva prce poradenstvm v tto oblasti zabv tmY dva tisce spole nost " mezi ldry trhu patY Manpower, Randstat i Grafton. Agentury firmm poskytuj sv zamstnance pYedevam na krtkodob sezonn prce " loni takto firmm pronajaly pYes 300 tisc pracovnko. Hledaj tak vhodn kandidty na voln pracovn msta, a to napYklad i na mana~ersk pozice. Podle prezidenta Asociace pracovnch agentur Radovana Burkovi e zkon dopadne hlavn na mal firmy: "Po et agentur prce se zcela jist zredukuje. Odpadnou ti mal a stYedn. Kdo nezaplat, pYijde o povolen. A~ dvma miliony korun bude navc pokutovno doposud b~n chovn agenturnch zamstnanco, kteY pYechzej mezi agenturami v probhu jednoho msce." <br><br> PYesto~e mal a stYedn hr i na trhu novelu spae kritizuj, vtaj novou mo~nost zamstnvat cizince ze zem mimo EU a pronajmat je klientom. "Firmy nyn nemaj kapacitu ani prostor pro administrativu spojenou s nborem cizinco. Novela urychl proces zskvn novch zamstnanco," popisuje Wysoglad z firmy Adecco. Agenturn zamstnvn cizinco zkon z roku 2012 zakzal kvoli problmom se zvaenou kriminalitou a tak proto, ~e agenturou zamstnan cizinci mli v eskch firmch v minulosti hora platov podmnky ne~ kmenov zamstnanci. Toho se odporci novely boj i nyn. Problm je navc kvalita pracovnko. Nejvta problmy s nedostatkem dlnko Yea vrobn firmy. Zde agentury eviduj poptvku tmY po 80 tiscch volnch pracovnch mstech. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"> Markta Xehkov, Adam Vchal </div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="http://archiv.ihned.cz/c1-65750920-agentury-prace-ceka-cistka" target="_blank"><b>Odkaz na lnek </b></a> " &nbsp;&nbsp; " &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk televize, Udlosti v regionech, Ostrava, ptek 21.04.2017 <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Letnch brigd bude dost </SPAN></H2> <br> <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/10122978233-udalosti-v-regionech-ostrava/417231100030421-udalosti-v-regionech/video/539018" target="_blank"><img src="images/2017_04_21_udalosti_v_regionech.jpg" WIDTH="514" HEIGHT="290" class="foto"></a> <br><br><br> <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/10122978233-udalosti-v-regionech-ostrava/417231100030421-udalosti-v-regionech/video/539018" target="_blank"><b>Report~</b></a>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <br><br> <br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;</div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Paraleln Polis, Praha, ter 11.04.2017 16:30<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Diskuze Stt versus Prce </SPAN></H2> Diskutuj (zleva po smru hodinovch ru i ek):<br> - Ing. Radovan Burkovi  - podnikatel a spoluvlastnk pracovn agentury JOB-centrum Ostrava, prezident Asociace pracovnch agentur R<br> - Urza - anarchokapitalista, programtor a bloger<br> - Pavol Luptk, etick hacker, spoluzakladatel Paraleln Polis.<br> Dala otevYen diskuze v Paraleln Polis navzala tmatem na nedvn udlosti ve firm Rohlik.cz. Kvoli podezYen z protiprvnho zamstnvn do jejho skladu vtrhla 10.3. cizineck policie a bez obvinn odvedla 85 lid, m~ ochromila chod firmy. <br> Byla to prasrna nebo legitimn akce? Je ochrana pracovnho trhu proti pYlivu pracujcch ze zahrani  prospan nebo akodliv? Je v poYdku, ~e stt omezuje pracovn vztahy na nkolik rigidnch kategori typu zamstnanec, zamstnavatel nebo ~ivnostnk? <br><br> <a href="https://www.youtube.com/watch?v=d_irxN7wt4g&list=PLGJQS0h-wqLSUEif5UODj8RhOmii6aP-1&index=3" target="_blank"><b>Zznam diskuse na Youtube, 1:25 h.</b></a>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;<br> <br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;</div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Dotyk.cz a Denk.cz, ptek 31.03.2017 <br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Podvodn agentury sni~uj dovozem neleglnch zamstnanco cenu prce </SPAN></H2> <b> V esku v sou asnosti pracuje nejvc cizinco od vzniku esk republiky. Vedle leglnch pracovnko ale neustle pYibv pYpado neoprvnnho zamstnvn cizinco, kteY pracuj za podstatn jin mzdov nklady. Vliv to mo~e mt mimo jin na platov vvoj. </b> <br><br> Policie v era oznmila, ~e pYi tYdenn akci odhalila 262 cizinco, kteY v esku pracovali nelegln. Kontroly se uskute nily ve vaech regionech. PYi jin kontrole policist na za tku bYezna zadr~eli 85 lid v pra~skm skladu firmy Rohlk.cz, 74 jich bylo vyhoatno. <br><br> Podle ministra vnitra Milana Chovance pYibv v esku pYpado neleglnho zamstnvn cizinco, co~ chce Yeait jednak novelou zkona o pobytu cizinco, jednak novelou tkajc se agentur prce.  PYidlvaj nm vrsky na ele, proto~e vce ne~ 2000 agentur na eskou republiku je opravdu velmi vysok slo," citovala Chovance TK. <br><br> <b>  NeYeate problm" </b> <br> S Chovancem ostYe nesouhlas Asociace pracovnch agentur, sdru~ujc agentury poskytujc do asnou pracovn vpomoc. Podle n tyto zmny problm neleglnho zamstnvn nijak neYea.  PYipravovan novela zkona o zamstnanosti dopad pouze na legln agentury prce. Vobec nepostihuje ty nelegln, kter figurovaly napYklad v pYpadu Rohlk.cz," uvedl pro Denk prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi . <br><br>  Novela zavd pro ka~dou agenturu, kter chce legln podnikat, kauci 500 tisc korun, nebo zakazuje u agenturnch zamstnanco Yetzit pracovn smlouvy. Tm pouze znevhodHuje legln podnikajc subjekt vo i pseudoagenturm," tvrd Burkovi . <br><br> Podle asociace jde v pYpadech, jako byl mediln proslaven zsah v Rohlku, o problm  kraden prce".  Msto agenturnho zamstnvn podle zkona o zamstnanosti uzavraj pseudoagentury bez platnho povolen od Generlnho Yeditelstv Yadu prce dohody o proveden prce s lidmi a smlouvy o dlo s firmami. UaetY tak firmm a~ 52 % mzdovch nklado," uvd Asociace pracovnch agentur. <br><br>  Neleglov sni~uj cenu prce o obrovsk penze. Zamstnavatel, kter si sjedn legln agenturu, je povinen j nahlsit vai svch hrubch mezd, aby agenturn zamstnanci pracovali za stejnch podmnek jako zamstnanci firmy. Legln pracovnk navc odvede z ka~d stokoruny 11,56 K  na zdravotn pojiatn a dalach 15 procent ze superhrub mzdy na dan. Ze stovky mu tak zbude nco mlo pYes 60 korun. Nelegl nic takovho neYea," uvd Burkovi . <br><br> Ilustruje to i na kauze Rohlku, kde policie podle jeho nzoru postupovala sprvn.  Ukrajince s polskmi pracovnmi vzy sem nedovezla legln agentura prce, ale pseudoagentura, kter tyto lidi dodala Rohlku na zklad smlouvy o dle. To je ale obchzen zkona - pokud mte svou balc linku, na n lid bal potraviny do vaaich obalo a Yd se ve vaem vaaimi pravidly, t~ko mo~ete tvrdit, ~e vm agentura dodala njak dlo. Pokud by vaech 85 lid pracovalo v Rohlku za tchto podmnek rok, uaetYili by firm ro n 5,5 milionu na mzdovch nkladech," tvrd Burkovi . V po tu leglnch pracovnch agentur podle nj problm nen, proto~e ten odpovd sou asn vysok poptvce po pracovn sle. <br><br> Ministr vnitra Chovanec uvedl, ~e s vedenm firmy Rohlk.cz jednal. Podle nj si nest~ovali na zsah policie, ale chtli Yeait metodiku, jak legln zskat zamstnance z ciziny. "Udlali jsme prvn rozbor tto kauzy a chci jednozna n Yci, ~e stojme za postupem policie," uvedl Chovanec. <br><br> "Nemo~eme se vyjadYovat k prvnmu nzoru ministerstva, kter znme jen zprostYedkovan. Jsme toho nzoru, ~e o finln interpretaci by ml rozhodnout soud, pokud dYve ministerstvo prce a socilnch vc inkriminovan paragraf samo nezpYesn," uvedla mluv  Rohlk.cz Michala Gregorov. <br><br> <b> Cizinci pYichzej </b> <br> Podle dat zveYejnnch letos v lednu eskm statistickm Yadem po et cizinco v esku od roku 2011 roste.  V roce 2015 tu pracovalo 407 tisc cizinco, co~ je nejvc v historii esk republiky. Zamstnanch ob ano ciz sttn pYsluanosti tu bylo 323 tisc, ~ivnostnko pak 84 tisc," uvedla pYedsedkyn S Iva Ritschelov. <br><br> Zatmco po ty zamstnanch cizinco se podle statistickho Yadu zvaily od roku 2006 o 172 tisc, po ty ~ivnostnko stagnovaly. TYi tvrtiny cizinco zamstnanch v esku pochzely podle dat z roku 2015 ze zem Evropsk unie. Bezmla polovinu z nich (46 %) tvoYili Slovci, v poslednch letech ale vrazn pYibylo i pracujcch Rumuno a Bulharo. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"> Jaroslav Krupka </div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.dotyk.cz/byznys/podvodne-agentury-snizuji-dovozem-nelegalnich-zamestnancu-cenu-prace.html" target="_blank"><b>Odkaz na lnek Dotyk.cz</b></a> " &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.denik.cz/z_domova/nelegalove-snizuji-cenu-prace-20170331.html" target="_blank"><b>Odkaz na lnek Denk.cz</b></a> " &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; </div> <br> <br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;</div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Rdio ZET, nedle 26.03.2017 <br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Kauza Rohlk.cz je jen kapkou v moYi. Neleglnch agenturnch zamstnanco v R je 300 tisc </SPAN></H2><br> <b> PYed dvma tdny zadr~ela cizineck policie v pra~skm skladu firmy Rohlik.cz 85 lid, kteY byli v esku zamstnni v rozporu s prvnmi pYedpisy. Podle e-shopu se jednalo o agenturn zamstnance z Polska. Samotn Asociace pracovnch agentur pYiznv, ~e se esk firmy kvoli situaci na trhu prce asto uchyluj mimo zkon. Po et neleglnch agenturnch zamstnanco je pak podle n i vyaa ne~ po et leglnch agenturnch zamstnanco. </b> <br><br> Za minul rok bylo leglnch agenturnch zamstnanco v esk republice tvrt milionu. Podle prezidenta Asociace pracovnch agentur Radovana Burkovi e je po et neleglnch agenturnch zamstnanco jeat o 50 tisc vyaa. PYedpokld, ~e jich je na 300 tisc.  Je to velik slo, hlavn v tom okam~iku, kdy si uvdomte, kolik ka~d lovk vydlv penz, kolik by z toho odvdl sociln a zdravotn pojiatn a dan z pYjmu. Veaker tyto penze bu nejsou vobec..., anebo to vaechno odchz do ciziny, Yekl na rdiu Zet. <br><br> V kone nm dosledku na tom trat stt a firma zamstnvajc nelegln pracovnky na tom naopak vydlv. Penze neodvede ani zamstnanec, ani firma, kter dky tomu mo~e dt neleglnmu zamstnanci o to mena mzdu. Xeknme si to na pYkladu. Pokud dme lovku 100 korun hrubho na hodinu, tak on by z toho sprvn ml odvst 11,5 koruny socilnho a zdravotnho pojiatn a pak njakch 23 korun dan z pYjmu, zostalo by mu tedy nco pod 70 korun. Tyto vci mu odpadaj. Pokud u~ je registrovan a dodala ho pseudoagentura, tak maximln odvede jen 15 procent, nebo nic, vysvtloval Burkovi , podle kterho jsou nelegln agenturn zamstnanci pro firmu levnja a~ o 52 procent. <br><br> <b> Firmy jako vinci i obti </b> <br> Na problematiku se vaak podle Burkovi e lze dvat ze dvou hlo pohledu. Firmy jsou situac na trhu prce asto dohnny k tmto praktikm. Je tak otzkou, jestli je zastavovn pYlivu zahrani nch zamstnanco sprvnou cestou ve chvli, kdy je v esku velmi nzk nezamstnanost.  Ekonomick teorie Yk, ~e mme 2 procenta lid, kteY nebudou nikdy pracovat, pak mme 2 procenta lid na trhu, kteY prv mn prci, tak~e jsou momentln nezamstnan a hledaj si nco novho. To je b~n tr~n pohyb. A~ nad ty 4 procenta ve stt se jedn o nezamstnanost. Jestli~e se v Praze pohybujeme na 2,4 %, tak ta nezamstnanost nen, tak~e my ty lidi potYebujeme, Yekl. <br><br> Cestou, jak by stt nemusel pYichzet o penze, tak je podle Burkovi e zjednoduaen udlovn pracovnch vz.  Kdy~ se podvme vedle za severn hranici, tak Polci to dlaj jednoduae. Nevydv se ~dn vzum na ~dost. Prost jen ohlste, ~e chcete tohoto a tohoto Ukrajince, dodte jeho doklady a do 14 dno mte v ruce pro nj pracovn vzum. To je nco, emu s naa procedurou 8, 9,12 msco nedok~eme vobec konkurovat. To je vina vldy, ta to nezvldla, Yekl. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"> Iva Horkov Michaela Hofmanov </div> <br> <div class="bull-pozadi"> " &nbsp;&nbsp; <a href="https://www.zet.cz/tema/kauza-rohlik-cz-je-jen-kapkou-v-mori-nelegalnich-agenturnich-zamestnancu-v-cr-je-300-tisic-12373" target="_blank"><b>Odkaz na lnek i cel rozhovor audio</b></a> " &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> " &nbsp;&nbsp;</div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Prvo a Novinky.cz, nedle 19.03.2017 <br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> trnctihodinov smny o vkendech a 50 korun na hodinu. I tak se v R pracuje </SPAN></H2><br> <b> esk ekonomika se bez pracovnko z ciziny neobejde. Problmem ale zostvaj  agentury , kter je do eska dohazuj bez Ydnho povolen, navc za podmnek jak z pYedminulho stolet. </b> <br><br> Na praktiky takovch dohazova o, asto jsou to tak cizinci, opakovan poukazuj serizn zamstnaneck agentury. Potvrzuj to i zjiatn Sttnho Yadu inspekce prce. <br>  V R stle panuje vykoYiseovn. Zamstnavatel i nelegln agentura za n neodvd zdravotn a sociln pojiatn. Kontroly se zabvaj zavedenmi agenturami, ale nelegln zna postihom unik, potvrdila Prvu generln Yeditelka personln agentury Manpower Group a pYedsedkyn Asociace poskytovatelo personlnch slu~eb Jaroslava Rezlerov. <br> Kdy~ se shrnou poznatky inspektoro, vychz z toho jasn obraz: ilegln zprostYedkovatel prce, mnoz z Polska, sem bez patYi nch povolen pYivezou pracovnky a ti dlaj za 50 korun na hodinu, a~ trnctihodinov pracovn smny i o vkendech, bez jakchkoliv zamstnaneckch prv, v nevyhovujcch podmnkch.<br> Za takov penze pYitom firma u~ nese~ene ani studenty na brigdu. Inspekce zjiaeuje, ~e proti stlm dlnkom berou pracovnci pYes dohazova e oficiln i tYikrt mn. Je to dan rovn~ tm, ~e ilegln pracovnci jsou z sti vyplceni bokem a neodvd se za n zdravotn a sociln pojiatn. <br><br> <b> Zkon: agenturn mus brt stejn </b><br> Metoda promluv a leta na uml en funguje, proto~e cizinci zde bvaj bez prostYedko. Firmy, kter je zamstnvaj, dlaj, ~e o ni em nevd, ~e je to starost zprostYedkovatele, co~ je ale podle inspektoro okat alibismus. Podnik toti~ ze zkona mus agenturnm zamstnancom platit srovnateln vplaty jako kmenovm pracovnkom. <br> Ob asociace pracovnch agentur, kter u ns existuj, ale jen za rok 2016 poslaly inspektortu prce tyYi stovky podnto na ilegln zamstnvn, z celkovho po tu pti set, kter inspekce obdr~ela. Celkem inspekce prce za tyYi roky, od roku 2012, zjistila deset tisc nelegln zamstnanch osob. <br> Podle Rezlerov v ta~en proti ileglnm agenturm dostate n pru~n nekooperuj jednotliv slo~ky sttu, tedy cizineck policie, finan n Yady a inspektort prce. Zdoraznila, ~e samotn inspektort prce novodob otrokYe jen t~ko mo~e dostihnout. <br> Kdy~ agentura dodr~uje zkony, tak pYes ni zamstnan skladnci si podle viceprezidenta Asociace poskytovatelo personlnch slu~eb OndYeje Wysoglada b~n v celorepublikovm promru vydlaj za b~nou pracovn dobu kolem 23 tisc korun ms n hrubho, obchodn zstupci pYes 30 tisc za msc, programtoYi i 60 tisc ms n. <br>  Srovnateln mzdov podmnky ale asto nejsou zdaleka dodr~ovny. V jednom z pYpado dostvali kmenov zamstnanci firmy vyrbjc pro automobilky 147 korun na hodinu a zamstnanci agentury prce 51 korun, informoval u~ loni v ervnu na parlamentnm seminYi nmstek generlnho inspektora Sttnho Yadu inspekce prce JiY Mac ek. Zamstnavatel v tomto pYpad od Yadu dostal pokutu necelch 900 tisc korun. <br> Podle inspektortu byly loni patrn nelegln aktivity hlavn polskch zprostYedkovatelo prce. <br>  Mme problm s predtory v dohazovn zamstnanco, kteY se sem stahuj z Polska, ale i z Moldavska i z Ukrajiny. Jak je to vobec mo~n, ~e sem mohou jen tak dov~et lidi? ptal se loni na pod Parlamentu prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi . <br><br> <b> 16 kontrol denn </b><br> Odpovd inspekce bylo, ~e zva po et kontrol. Letos jich chce Yad inspekce prce realizovat minimln 8500. Za dva msce u~ provedl tisc provrek, pYi kterch inspekce zjistila 126 nelegln zamstnanch osob, z toho 30 ob ano R, sedm EU a 89 cizinco. V pYepo tu to promrn vychz na aestnct kontrol na jeden pracovn den. <br> Jedna z tchto aer vedla do vrobny baget v Praze. Vsledkem bylo vyhoatn dvancti Ukrajinco. Nebo minul tden pYi akci v pra~skm skladu internetovho obchodu Rohlk.cz policie odhalila destky ileglnch pracovnko. Firma se brn s tm, ~e alo o Ydn zamstnance polsk firmy, kter za n odvdla sociln a zdravotn pojiatn. Jejich mzda se v pYepo tu mla pohybovat okolo 20 tisc K . Proti rozhodnut policie se bude odvolvat. <br>  Zsadn chyba chpn agenturnch zamstnanco je, ~e jsou pYece levnja. Nemli by bt. Vhodou pro firmy je vta flexibilita v nabrn lid pYes agentury. Ale nemla by to bt cena prce, opakovala Prvu Rezlerov. <br>  Agenturn zamstnanci mohou bt vhodn i za zkonnch podmnek. Hod se napYklad pYi rozjezdu start-upo nebo u zprostYedkovn flexibilnch krtkodobch vazko pro ~eny na rodi ovsk, sdlil Yeditel Adecco R OndYej Wysoglad. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"> JiY Ginter </div> <br> <div class="bull-pozadi"> " &nbsp;&nbsp; <a href="https://www.novinky.cz/ekonomika/432452-ctrnactihodinove-smeny-o-vikendech-a-50-korun-na-hodinu-i-tak-se-v-cr-pracuje.html" target="_blank"><b>Odkaz na lnek</b></a> " &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> " &nbsp;&nbsp;</div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Aktuln.TV, DVTV, ptek 17.03.2017 20:00<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Vlda dotla ila Rohlk.cz do situace, kdy nemohl jednat jinak, chce jen pYe~t, Yk Burkovi  </SPAN></H2><br> <a href="https://video.aktualne.cz/dvtv/vlada-dotlacila-rohlikcz-do-situace-kdy-nemohl-jednat-jinak/r~60fd0e380a5e11e78ad70025900fea04/" target="_blank"><img src="images/rohlik_cz_reportaz_dvtv_17032017.jpg" WIDTH="514" HEIGHT="290" class="foto"></a> <br><br> Toma upr si najal na smlouvu o dlo firmu, kter mu ~dn dlo nedodala, Rohlk.cz si vzal jen pracovnky, ne stroje, ne zaYzen, nic, co by po nich zostalo, Yk prezident Asociace personlnch agentur Radovan Burkovi . V esku je pr 150 000 volnch pracovnch mst, kter by se mohla hned obsadit, ale nen km. Podle jeho nzoru vlda dotla ila Rohlk.cz do situace, kdy nemohl jednat jinak, proto~e firma se jen sna~ pYe~t na trhu. <br><br> <a href="https://video.aktualne.cz/dvtv/vlada-dotlacila-rohlikcz-do-situace-kdy-nemohl-jednat-jinak/r~60fd0e380a5e11e78ad70025900fea04/" target="_blank"><b>Rozhovor</b></a>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;<br> <br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;</div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> TK, Verlag Dashfer, tvrtek 16.03.2017 <br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Na hran zkona </SPAN></H2><br> <b> Kvoli nedostatku zamstnanco na trhu prce a nepru~n regulaci zamstnvn sahaj esk firmy asto po Yeaench na hran zkona i za n. </b> <br><br> Firmy vyu~vaj kolize legislativy pracovn a legislativy pobytov, kde jsou rozdln vklady ministerstev prce (MPSV) a vnitra. V souvislosti s pYpadem razie cizineck police ve skladech e-shopu Rohlik.cz to uvedla Asociace pracovnch agentur (APA). <br><br> Podle asociace se v R krom tvrt milionu legln zamstnanch agenturnch zamstnanco na trhu prce pohybuje minimln tvrt milionu neleglnch pracovnko. Nedostatek pracovnko a tvrd regulace zamstnvn, zejmna vo i cizincom ze zem mimo EU, vede esk firmy k tomu, ~e sahaj po Yeaench na hran zkona. "Vyu~vaj jednak kolize legislativy pracovn a legislativy pobytov (rozdln vklady MPSV a ministerstva vnitra), jednak sv neposti~itelnosti, pokud u nich pracuj lidi nelegln, prostYednictvm roznch pseudoagentur," uvedl prezident APA Radovan Burkovi . <br><br> "Zatmco MPSV podle zkona o zamstnanosti umo~Huje, aby tady ciz zamstnanci pracovali, tak ministerstvo vnitra tvrd, ~e na zklad evropskch schengenskch vz, kter vydvaj jednotliv stty, to neplat. Opr se pYitom ve vkladu o zkon o pobytu cizinco," dodal prezident APA. <br><br> Podle jednatele Agentury Student a lena vboru APA Ren Kuchra tvoY Ukrajinci s polskmi vzy v echch ur it fenomn. "To, co se stalo v Rohlku.cz, je jen kapka v moYi. Takovch Ukrajinco jsou tady minimln destky tisc. Podobnch pYpado se staly u~ destky, ale nejsou mediln znm," Yekl. <br><br> Polsko za uplynul dva roky podle APA vydalo pYes 900.000 tzv. schengenskch vz. Ty opravHuj jejich dr~itele podle smrnice EU pobvat na zem EU dva roky, z toho aest msco pracovat pYmo v Polsku nebo tYi msce v jin zemi EU. <br><br> Podle ManpowerGroup je zsadn informace, do kter zem m zamstnanec vzum. "Vzum, kter se v~e k jedn zemi, nen platn v jin. Pokud m napYklad zamstnanec vzum pouze do Polska, nen pou~iteln pro naai zemi. Nesdlme nzor, ~e vzum do Polska plat v cel EU, proto~e Polsko je sou st EU," uvedl mana~er ManpowerGroup JiY Halbratt. "Aby cizinec mohl pracovat legln v esk republice, mus bt dr~itelem platnho pracovnho povolen pro R," dodal Yeditel personln spole nosti Hays Ladislav Ku era. <br><br> " &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> " &nbsp;&nbsp; </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk televize T24 poYad Devadestka 90, stYeda 15.03.2017 pYepis poYadu <br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Firmy hledaj skuliny v zkon, jak zamstnat ernou pracovn slu ze zahrani . Host: Radovan Burkovi  </SPAN></H2> <b>Kauza firmy Rohlk.cz u~ od minulho tdne hbe eskem. Policie v jejm skladu zadr~ela 85 cizinco  vtainu z nich ek vyhoatn. Majitel spole nosti se ale brn, ~e pro prci mli potYebn povolen. Podle resortu prce existuj pYpady, kdy cizincom sta  pouze povolen k pobytu a nemus mt pracovn vza, jak ~d ministerstvo vnitra. Host poYadu Devadestka na T24 se nicmn shodli, ~e firma Rohlk je jen mali k ukzka toho, co se dje jinde ve vtach po tech, a vypovd o ernm trhu zamstnvn.</b> <br><br> Potraviny firma Rohlk.cz rozv~ u~ dva a pol roku. Na konci nora vyYdili miliontou objednvku, ale od minulho tdne je provoz omezen. Cizineck policie tady ve tvrtek pYi zsahu zadr~ela 85 cizinco.  Tyto osoby disponuj vzy, ale pro jinou republiku ne~ je esk republika a na zklad takovch vz nemohou bt tyto osoby v esku zamstnny, Yk mluv  pra~sk policie Toma Hulan.<br> Skladnci jsou zamstnanci polsk agentury prce s polskmi vzy. Firma ale tvrd, ~e na tato povolen mohou v esku pracovat.  Jsou to zamstnanci polsk firmy, kter za n odvd sociln a zdravotn pojiatn. Jak ostatn potvrdila nedvn kontrola polskho inspektortu prce, hj se majitel firmy Rohlk.cz Toma upr. <br><br> Policie u~ za ala pracovnky vyhoaeovat. Podle Rohlku ale na stejnm principu funguje Yada dalach spole nost, co~ potvrzuj i pYedstavitel pracovnch a personlnch agentur. Rozdl je podle nich jen v tom, kdo zkon vylo~en poruauje a kdo si jen hled skulinku, jak ho obejt. Ka~dopdn to ale pro mnoh firmy pYedstavuje Yeaen v situaci, kdy je na trhu 150 tisc neobsazench pracovnch mst a systm vydvn eskch vz pro Ukrajince, kter ml situaci pomoci Yeait, nefunguje.  Zkon pYipouat vjimku, kdy cizinec nemus mt povolen k zamstnn (zamstnaneckou ani modrou kartu) v pYpad, ~e je svm zamstnavatelem usazenm v jinm lenskm sttu Evropsk unie vysln na zem esk republiky v rmci poskytovn slu~eb, vysvtluje mluv  ministerstva prce a socilnch vc Petr HabH. Zkon o pobytu cizinco ministerstva vnitra se d ale vykldat opa n. <br><br>  V rmci EU existuje pYeshrani n poskytovn, to nen problm, ale mus tady ta firma vykonvat dlo. Jestli~e tady pYijede stavebn firma a bude tady se svmi stroji, nstroji a lidmi stavt pro vs dom, tak je to v poYdku. Mo~e tady klidn pYijet s Ukrajinci s polskmi vzy, to nen ~dn problm. Ale v Rohlku, ti Ukrajinci tam pracuj mezi b~nmi zamstnanci a v ten okam~ik tedy dlaj to, emu se Yk agenturn zamstnvn. Jen~e jakmile mte agenturn zamstnance, tj. lidi, kteY vm dvaj pouze prci, tak si je muste najmat agenturnm zposobem, Yk prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi . <br> A to podle nho Rohlk neudlal a postupoval tedy nelegln.  Sttn Yad inspekce prce tomu Yk zastYen agenturn zamstnvn. TvYte se, ~e mte autobus, ale ve skute nosti mte osobn auta, dodv. <br><br> Rohlk sice argumentoval tak, ~e pouze vyu~v zkona o zamstnanosti, kter umo~Huje legln do asnou prci, paragraf 98 psmeno K. Jen~e podle Burkovi e tento paragraf hovoY prv o tom, ~e to mus bt lid, kteY jsou usazeni v jin zemi a tady v esku poskytuj slu~by v rmci njak firmy, kter tady napYklad  nco stav a dl to s vlastnmi lidmi, vlastnmi stroji a na vlastn riziko . <br>  Ale pokud tady mte zamstnance, kteY se pohybuj ve vaaem skladu, vaae potraviny skldaj do vaaich pYepravek, pYedvaj je do vaaich aut a rozv~ej je zkaznkom, tak oni nedodvaj nic jinho ne~ svou prci a toto je agenturn zamstnvn, vysvtluje Burkovi . <br><br> <b>V esku mo~e podle odhado pracovat na erno i nkolik set tisc cizinco </b> <br> Za pravdu dv Burkovi ovi prezidentka Asociace poskytovatelo personlnch slu~eb Jaroslava Rezlerov.  Vidm to ale tak, ~e firma spae vyu~ila mezery v zkon. Zkon ale rozhodn poruaila firma, kter tam ty zamstnance dodala, a to jsou dv rozn vci. Jestli dnes mluvme o agenturnm zamstnvn, tak to m jasn nle~itosti, kter mus jak u~ivatel, tak dodavatel pracovn sly, tedy agentura dodr~ovat. Jestli~e nkterou z tchto vlastnost smluvn pomr nesplHuje, tak to nem nic spole nho s agenturnm zamstnvnm, Yk. <br> Otzka, zda si mo~e tedy firma Rohlk od zahrani n spole nosti najmat prci, by si podle n zaslou~ila vta debatu. UpozorHuje toti~ na to, ~e esk prvn Yd tohle neYea.  Mme na trhu prce v esk republice vznamn podl tak zvanch ernch nebo aedch typo zamstnn, kter prvn ani zamstnn nejsou, proto~e to je formou smluv o dlo. A tady se vlastn schovv to, co jinak specializovan firma dodv jako prci s pYidanou hodnotou, pod oby ejn pracovn vkon, kter dlaj i b~n zamstnanci firmy. A v tomhle ohledu je to apatn, potvrzuje Rezlerov. <br> Podle n mo~e bt zamstnanch v esku a~ dv st tisc i vce cizinco bez patYi nch povolen k vkonu prce. Kolik pYesn, to ale nikdo nev, mn.  Je tady velk skupina Ukrajinco, kteY tady pracuj na erno, vaichni to obecn v a nyn tady pYibvaj dala, prostYednictvm polskch agentur, Yk. A dodv, ~e esk trh agenturnho zamstnvn se tak obecn dl na ten ist, kde se dodr~uj zkony, dle na ty, kteY vyu~vaj mezer v nich, a nov i na ty, kteY spolupracuj s polskmi agenturami. A v tto aed zn se mo~e podle n pohybovat i dalach sto tisc lid. <br><br> Podle obou odbornko mo~e za apatnou situaci vlda.  esk stt je povodce toho, co se tady stalo. Rohlk je v tom jen mali k ukzka toho, co se dje jinde ve vtach po tech a je to o celm ernm trhu zamstnvn. Mme v rmci EU skoro nejni~a nezamstnanost, voln pracovn sla na trhu tmY neexistuje a to, ~e vlda velmi tvrdoajn s velkou podporou odboro odmt pustit do zem regulovan, v systmu provYen pracovnky, tYeba z Ukrajiny, to tuto situaci zposobilo, Yk Rezlerov. <br> Burkovi  pak dodv, ~e chyba je i v tom, ~e vlda do republiky lk zahrani n zamstnavatele bohatmi pobdkami a ti tady pak stav tovrny a nsledn s hrozou zjiaeuj, ~e nemaj lidi.  Podvme-li se na Amazon minulho roku, tak ten dnes voz denn 60 autobuso ze severnch ech, aby vobec ml njak zamstnance ve skladech. V~dye je to nesmysl, postavit u Prahy, v mst s nejvyaa zamstnanost lid, obrovsk sklad pro tyYi tisce zamstnanco a pak je vozit pYes tvrt republiky, vysvtluje. <br><br> <b>Pracovn vza v esku pod kontrolou mafie?</b> <br> Navc jde i o to, ~e udlovn eskch pracovnch vz na Ukrajin je zYejm pod kontrolou mafie. Stoj si zatm Rezlerov, ale potvrzuje to i aetYen reportra Radio~urnlu Janka Kroupy. <br>  Kdyby to byla jen mafie na Ukrajin, tak je to jeat vlastn docela dobr. Ten problm se ale netk bohu~el jen Ukrajiny. My jsme zjistili fakt, ~e o eskch vzech kupYkladu v Blorusku spolurozhoduje spole nost, kterou vlastn rusk miliardY a oligarcha Oleg Dripaska, co~ je blzk spolupracovnk Vladimra Putina. Jinmi slovy, esk zpravodajsk slu~by opakovan varovaly ministerstvo zahrani , ~e rusk zpravodajsk slu~ba m pod kontrolou, kdo do eska pYijede z Bloruska, Yk Kroupa. <br><br> Podle nho to funguje tak, ~e se esk stt rozhodl udlovn vz, respektive st slu~eb kolem tohoto procesu, svYit extern spole nosti, kter bude pYijmat ~dost o vza, zpracovvat je a pYedvat do eska u~ jen k vyYzen.  Problm ale nastv v tom, ~e ve chvli, kdy vy se nedostanete k tomu pYedn ~dosti, tak se nedostanete do eska, proto~e esk stt o tom nebude rozhodovat, vysvtluje. <br> A na Ukrajin?  Tam to funguje tak, ~e esk stt outsourcuje slu~bu nbru ~dosti a vy se muste objednat na esk zastupitelsk Yad. A abyste se dostal do slu~by, muste se na internetu zaevidovat, vysvtluje Kroupa. <br> Na Ukrajin tak existuj firmy, kter zajist, ~e pro ur itho lovka msto obsad.  Oni maj tak zvan klika e, co~ je velmi pravdpodobn skupina osob, kteY klikaj, nebo je to sofistikovan po ta ov program, ale zkrtka maj kontrolu a obsad vaechna msta. Lid pak mus kontaktovat je, ~e se chtj dostat do eska a ~e se potYebuj objednat a tohle objednn je v rukou tch firem, dodv. <br><br> <b>Msto 30 a~ 1500 eur za vzum </b> <br> Za to, ~e se do systmu dostanou, samozYejm zaplat. B~n poplatek esk republice za vyYzen ~dosti se pohybuje kolem 30 euro, ovaem v tomto pYpad lid zaplat nejmn dv st eur a jsou i takov, kteY mus uhradit a~ 1500 euro.  My tomu Ykme, kde je poptvka, tak se vytvoY nabdka. Jestli~e my nedok~eme zvldnout poptvku leglnm zposobem, tak se nelze divit, ~e si to zabezpe  firmy jinak, Yk k tomu Burkovi . <br> esk vlda pYitom loni v lt schvlila program, kter ml do zem dostat kvalifikovan Ukrajince.  Ano, ale Yeknme si, v jakch to bylo po tech. Xdov pr stovek, mo~n tisco lid. Jestli~e nm ale chyb sto padest tisc zamstnanco, tak to je jako plivnut do moYe, pYipomn Burkovi . <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"> mor </div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/2057570-firmy-hledaji-skuliny-v-zakone-jak-zamestnat-cernou-pracovni-silu-ze-zahranici" target="_blank"><b>Odkaz na lnek</b></a> " &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> TK, Verlag Dashfer, stYeda 15.03.2017 <br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Cizinci na eskm pracovnm trhu  dnes bychom se bez nich neobeali, leda~e by pracovali vaichni dnes evidovan na P a nezamstnanost v R by tak byla opravdu nulov </SPAN></H2><br> <b> Ka~d tYet cizinec i cizinka, kteY jsou v esku zamstnan, dl nekvalifikovan a pomocn prce. Na mstech, kde je potYeba kvalifikace, je pak tvrtina ze zahrani nch zamstnanco a zamstnankyH. Zbvajc sly vykonvaj polokvalifikovan innosti. </b> <br><br> Tyto daje vyplvaj z publikace o ~ivot cizinco v esku, kterou vydal esk statistick Yad. Podle dajo bylo v roce 2015 v R na 323 000 zahrani nch zamstnanco, tYi tvrtiny z nich pochzeli z EU. Nejpo etnja skupinou jsou Slovci. Nejvta dl cizinco naael uplatnn ve zpracovatelskm promyslu. <br><br> Migrace do eska je hlavn ekonomick, cizinci do zem pYij~dj za prac. Kolik jich podniky zamstnvaj, ale Yad prce od roku 2012 nezveYejHuje. Tehdy toti~ dostal nov informa n systmy, kter statistiku nezaznamenvaly. I kdy~ se pozdji Yednci vrtili ke staronovm programom, aktuln daje na web generln Yeditelstv Yadu nedv. Podle jeho mluv  KateYiny Bernkov jsou k dispozici jen kvalifikovan odhady. Z nich vychzej i statistici. Bernkov poukzala tak na to, ~e Yad prce m na starosti povolen k prci, modr a zelen karty Yea ministerstvo vnitra. <br><br> Mezi lety 2004 a~ 2008 zahrani nch sil v esku pYibvalo. Jen v roce 2008 po et zamstnanco ze zem mimo EU pYeshl o pr tisc po et pracovnko z EU, kteY v~dy pYeva~ovali. V roce 2008 evidoval Yad prce podle S bezmla 284.600 zamstnanch cizinco. Z nich 143.600 pYijelo ze stto mimo unii. <br><br> Po nstupu krize cizinco na eskm trhu prce vrazn ubylo, a to hlavn tch ze tYetch zemch. Yady jim pYestaly vydvat povolen. V poslednch letech zahrani n zamstnanost roste. V roce 2015 po et pYekro il 323.200, z toho 245.000 lid dorazilo z EU. <br><br> Nejvta skupinu zahrani nch zamstnanco tvoYili Slovci. V esku jich v roce 2015 pracovalo pYes 150 300. Nsleduj Ukrajinci, tch v zemi mlo zamstnn zhruba 41.850. V roce 2008 jich v R pracovalo na 81.000. <br><br> TmY tYetina sil z EU a vc ne~ ptina ze tYetch zem se uplatnila ve zpracovatelskm promyslu. Podle statistiko se v posledn dob dostv do popYed sektor administrativnch a podpornch innost. Prci v nm naalo 14 procent zamstnanch cizinco, valn vtaina pochzela z EU. <br><br> Ve zpracovatelskm promyslu v roce 2015 dlalo 77.000 euroob ano a 17.000 cizinco ze tYetch zem. Ve stavebnictv naalo uplatnn 33.000 pracovnko z EU a kolem 10.000 ze stto mimo unii. Ve vd a v odbornch profesch posobilo na 18.000 euroob ano a kolem tyY tisc cizinco mimo unii. Na 25.000 lid z unie a asi 10.000 odjinud mlo prci v obchodu i pYi dr~b a opravch vozidel. <br><br> Nekvalifikovan prce v roce 2008 dlalo 71.000 lid ze tYetch stto a 9000 z EU. V roce 2015 u~ bylo v esku na nekvalifikovanch mstech 66.000 euroob ano a 26 000 lid ze zem mimo unii. Kvalifikovan innosti pYedloni provdlo 60.000 cizinco z osmadvactky a 16.000 z dalach zem. <br><br> <div>" &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> " &nbsp;&nbsp;</div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> echo24.cz, ter 14.03.2017 <br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Zmatek na ministerstvech. Kauza rohlik.cz upozornila na mezeru v zkon </SPAN></H2> <b>A koliv podle policie cizinci s pracovnm vzem z jin zem EU v esk republice pracovat nemohou, zkon o zamstnanosti z pera ministerstva prce a socilnch vc nic takovho nezakazuje. Na mezeru v esk legislativ vznamn upozornil a~ pYpad spole nosti rohlik.cz zakladatele Tomae upra, kde policie ve tvrtek zajistila 85 lid a hroz jim vyhoatn. Rohlik.cz se vaak brn a Yk, ~e zkon neporuail a ~e Ukrajince zamstnval legln. </b> <br><br> Dvat prci cizincom s polskmi vzy je podle mluv  spole nosti rohlik.cz Michaly Gregorov mo~n a legln na zklad eskho zkona o zamstnanosti a Smlouvy o zalo~en Evropskho spole enstv. Prv na zklad tto smlouvy Evropsk unie podle spole nosti rohlik.cz vydv vza, na kter je v Polsku umo~nno i pracovat.  Na zklad zkona o zamstnanosti 98, psm. k) mohou cizinci zamstnvan v Polsku pracovat i u ns. Podobn pYpad Yeail nedvno Evropsk soudn dvor a postavil se na stranu holandskho podnikatele, uvedla pro Echo24 mluv  spole nosti Michala Gregorov. <br> O tom, ~e takov vzum, kter cizince na zem EU opravHuje pracovat, existuje, se zmiHuje i Asociace pracovnch agentur.  Vza opravHuj jejich dr~itele dle Evropsk smrnice pobvat na zem EU 2 roky, z toho 6 msco pracovat pYmo v Polsku nebo 3 msce v jin zemi EU, uvd <a href="http://www.apa.cz/tiskove_zpravy.htm">v tiskovm prohlaen</a> prezident asociace Radovan Burkovi . <br><br> <b>Rohlik.cz zamstnval lidi nelegln </b> <br> Dole~itm argumentem firmy rohlik.cz je, ~e spolupracovala s polskou agenturou, kter k n na zklad smlouvy o dlu poslala lidi na prci. Pokud by tak inila agentura esk, poruaen zkona by v tomto pYpad bylo podle Burkovi e nezpochybniteln. <br> Zsadn informac je to, ~e spoluprce probhala na zklad tzv. smlouvy o dlo, co~ je podle Burkovi e dokladem toho, ~e firma inila v rozporu se zkonem.  Vykonvaj zde agenturn zamstnvn, nezhotovuj ~dn dlo, co~ jako skladnci ani nemohou. Pseudoagentura tak u inila v rozporu se zkonem o zamstnanosti a rohlik.cz s n podepsal Smlouvu o dlo, m~ se oba dopustili zastYenho agenturnho zamstnvn, uvedl pro Echo24 dle Burkovi . <br>  Pokud by to tak nebylo, o ekval bych, ~e firma ji~ ve tvrtek odpoledne zveYejn tYi zsadn dokumenty, kter ka~d firma, kter cizince zamstnv legln, mus mt. A tmi jsou kopie pracovnho povolen, dohoda o do asnm pYidlen agenturnch zamstnanco a pokyny k jednotlivm zamstnancom, Yekl pro Echo24 Burkovi  s tm ~e se tak nestalo a firma m jen tzv. smlouvu o dlo, m~ se dopustila neleglnho zamstnvn tzv. zastYenho agenturnho zamstnvn. <br> Vo i tomu se vaak spole nost rohlik.cz ohrazuje s tm, ~e spolupracuje s dovryhodnmi polskmi agenturami a ~e jejich zamstnanci maj platn dokumenty a jsou pYihlaeni na Yad prce.  Z dovodu velkho medilnho tlaku agenturu zatm jmenovat nechceme. Nechceme nic tajit, ale v tto fzi je to spae strategick vc, dodala pro Echo24 Gregorov s tm, ~e vyjdYen asociace je tYeba vnmat s ohledem na konkuren n prostYed mezi eskmi a polskmi agenturami. <br><br> <b>Ministerstva nemaj v pYstupu k zamstnvn cizinco jasno </b> <br> Druhm zposobem je podle Burkovi e t~ spoluprce s polskmi agenturami, ale na zklad tzv. Dohody o do asnm pYidlen agenturnch zamstnanco. Tento zposob zamstnvn podle Burkovi e ukazuje na nesrovnalosti v legislativ a nemus tedy nutn znamenat poruaen zkona. <br> Do kolize se zde toti~ podle nj dostv odlian vklad zkona. Zatmco ministerstvo prce a socilnch vc podle Burkovi e i zakladatele firmy rohlik.cz Tomae upra takov vza na zklad zkona o zamstnanosti respektuje, tak policie, kter spad pod ministerstvo vnitra na zklad zkona o pobytu cizinco, nikoliv. <br> Ministerstvo prce a socilnch vc se vaak brn a Yk, ~e v rozporu s ministerstvem vnitra nejedn.  Tuto problematiku Yeame z pohledu zkona o zamstnanosti a zkonku prce a naae postupy jsou provzan, uvedl pro Echo24 mluv  Petr HabH. V pYpad spole nosti rohlik.cz se podle nj jedn o situaci, kdy nen na zklad podmnek striktn vy~adovno povolen k zamstnn, ale pouze povolen k pobytu. <br> To, ~e policie opravdu takov postup neuznv, ji~ dYve pro Echo24 potvrdil mluv  Toma Hulan.  Zamstnvn cizinco na pracovn vza vydan pro jinou zemi ne~ R je v rozporu s platnmi prvnmi pYedpisy a v rozporu se zamstnvnm cizinco, uvedl koncem minulho tdne Hulan. <br><br> <b>Snmovna chce tvrda podmnky za poruaovn zkona</b> <br> Problematice s tzv. zastYenm agenturnm zamstnvnm se v pondl vnoval i snmovn sociln vbor, kter navrhl, aby za nerespektovn zkonnch podmnek hrozila agenturm pokuta a~ 5 miliono korun. Zmna m podle strojce nvrhu Vclava Klu ky ( SSD) omezit zejmna nedodr~ovn zsady srovnatelnch mzdovch a pracovnch podmnek do asnho pYidlovanho zamstnance a v kone nm dosledku obchzen odvodo na sociln a zdravotn pojiatn a zloh na daH z pYjmu. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"> <a href="http://echo24.cz/author/renata-bohuslavova">Renta Bohuslavov</a> </div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="http://echo24.cz/a/w3HKL/zmatek-na-ministerstvech-kauza-rohlikcz-upozornila-na-mezeru-v-zakone" target="_blank"><b>Odkaz na lnek</b></a> " &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk televize, T24 poYad Devadestka 90, ter 14.03.2017 20:00 <br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Nelegln zamstnvn cizinco. Hlavn host: Radovan Burkovi  </SPAN></H2><br> <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/217411058130314/" target="_blank"><img src="images/2017_03_14_ct_24_devadesatka.jpg" WIDTH="514" HEIGHT="290" class="foto"></a> <br><br> <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/217411058130314/" target="_blank"><b>Rozhovor</b></a>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;<br> <br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;</div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Aktuln.cz, ter 14.03.2017 <br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Rohlik.cz doplatil na Ukrajince s polskmi vzy. Dodaly je zYejm agentury, kterm chyb povolen </SPAN></H2> <b> PYpad firmy Rohlik.cz, v n~ policie pYi razii zadr~ela destky cizinco, je dosledek toho, ~e se nkteY tuzemat zamstnavatel sna~ zskat chybjc pracovnky oklikou pYes Polsko, kde je mnohem mena byrokracie ne~ v esku. Spole nosti si ale mus dt pozor na to, ~e ne vaechny pracovn agentury maj potYebn povolen. A tak na to, ~e zposob, jak si esk Yady vysvtluj zamstnvn tYeba Ukrajinco s polskmi vzy, se mo~e dost vrazn liait. Bye v Polsku vydan pracovn povolen plat v cel Unii a vyu~vaj je statisce Ukrajinco, podle esk policie to k zamstnn v R nesta . </b><br><br> Praha - Cizineck policie vyhostila tmY vaechny zahrani n pracovnky, kter zadr~ela pYi tvrte n kontrole skladu e-shopu Rohlik.cz. Podle mluv ho pra~skch policisto Tomae Hulana jde o dosud nejvta po et zadr~ench neleglnch pracovnko v jedn firm. <br> Online prodejce potravin se ale brn, ~e 85 zadr~ench pracovnko mlo pracovn vza, bye vydan v Polsku, co~ pr pro prci v esku sta . "Naae agentury a jejich prvnci nm ve smlouvch ru  za to, ~e agenturn zamstnvn cizinco s polskmi vzy je legln," tvrd hlavn akcionY firmy Toma upr. <br> Vae je pYedevam dosledek toho, ~e na eskm pracovnm trhu chyb tisce pracovnko zejmna dlnickch profes. A nkteY tuzemat zamstnavatel jako Rohlik.cz se je sna~ zskat oklikou pYes Polsko, kde je mnohem mena byrokracie ne~ v esku. A tamn pracovn vza plat pro cel zem Evropsk unie. Jen~e podle esk cizineck policie to nesta . <br><br> <b>TYi mal esk s.r.o. </b><br> PYpad tak odhaluje obecn rys, na kter si esk firmy shnjc levnou slu ze zahrani  mus dt pozor - ~e mezi pracovnmi agenturami je Yada takovch, kter nemaj potYebn povolen a ~e zposob, jak se esk Yady dvaj na zamstnvn tYeba Ukrajinco s polskmi vzy, se mo~e dost vrazn liait. <br> Denk Aktuln.cz po~dal Rohlik.cz, aby vysvtlil, jak typ smlouvy s agenturami ml a dal na n i kontakt. Mluv  firmy Michala Gregorov v ptek uvedla bez daach detailo pouze jmna tY malch eskch s.r.o. s cizinci na postu jednatele, s nimi~ se nedalo spojit. Ani jedna z nich nen na seznamu pracovnch agentur s povolenm ministerstva prce a socilnch vc. <br> A~ pot, co lnek vyael, Gregorov oznmila, ~e se spletla. A pracovnky pr dodala polsk firma jako dodvku slu~by. <br> "Ka~d agentura, bye je zahrani n, mus mt na zem republiky povolen ke zprostYedkovn," upozorHuje nmstek Sttnho Yadu inspekce prce JiY Mac ek. Jde podle nj o m dl rozaYenja problm: objevuj se firmy, kter formln dodvaj slu~bu, ale ve skute nosti jde o nelegln zamstnvn. <br><br> <b> esk agentury Ukrajince nabzet nesmj </b><br> Navc podle prvni ky Marie Janaov z advoktn kancelYe Legalit esk pracovn agentura nesm nabzet lidi ze zem mimo EU, to po splnn nkterch podmnek mohou jen zahrani n agentury, tYeba polsk. I tak ale hroz konflikt s Yady. <br> "Zatmco inspektorty prce rozliauj, zda ten, kdo zahrani n zamstnance propoj il, splHuje pro tuto innost zkonn pravidla, cizineck policie zYejm nikoli, tu zajm, zda pracujc cizinec m pYsluan povolen od eskch Yado," upYesHuje Janaov. <br> Jeat donedvna se pYitom sama cizineck policie nedokzala shodnout, zda je podobn zposob zamstnvn v poYdku. <br><br> <b>Jedni toleruj, druz ne </b><br> "V nkterch krajch je z esk republiky vyhost, v nkterch pYpadech policist konstatuj, ~e je vaechno v poYdku," uvedl nedvno pro HN nmstek Sttnho Yadu inspekce prce JiY Mac ek. <br> "Pra~sk policie postupuje stle stejn. Za jin kraje nemo~u mluvit," reagoval Hulan. Ukrajinec s polskm vzem podle nj mo~e v esku legln pracovat jen tehdy, kdy~ jej sem polsk zamstnavatel poale na slu~ebn cestu. "To ale v tomto pYpad nebylo," podotkl Hulan. <br> Zmatky kolem zamstnvn cizinco pYitom komplikuj Yad firem ~ivot. Nezamstnanost je na rekordn nzk rovni a zamstnanco je nedostatek takYka ve vaech oborech. Podnikatel by mli zjem hlavn o ukrajinsk dlnky a experty, jen~e jejich pYchodu ve vtam mno~stv brn zdlouhav, byrokratick a podezYenmi z korupce opYeden vyYizovn povolen. <br><br> <b>"Ostuda esk vldy"</b><br> " esk vlda se v tom chov neskute n ostudn," zlob se prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi  a poukazuje na severnho souseda, kde je zskvn pracovnho povolen pro cizince mnohem jednoduaa a lze je zskat bhem trncti dno. <br> "Polsk vlda rozdala do loHskho prosince 900 tisc dvouletch pracovnch povolen. Jen necel tYetina tchto lid pracuje v Polsku a zbytek je za hranicemi - ve Francii, Nmecku, esku," popisuje. <br> Problmem je podle nj i to, ~e esk cizineck policii nesta  jen pracovn povolen, kter plat pro celou EU, ale je tYeba mt i povolen k pobytu v esku. "Je to konflikt dvou zkono. Zkon o zamstnanosti to nevy~aduje, ale zkon o pobytu cizinco ano," dodv Burkovi . <br> A nejednozna nost zkono zmiHuje i jeho kolega Kamil Grund z brnnsk pracovn agentury Sodat. "Jsme radji opatrn a shodli jsme se, ~e tento zposob nebudeme pou~vat," Yk. <br><br> <b>Voz je po autobusech</b><br> OstYeja postup a astja kontroly naYdil koncem loHskho roku ministr vnitra Milan Chovanec. "Sta , kdy~ ti lid budou plnit platn podmnky zkona, a nemus se bt kontroly. Kontroly jsou astja, to je pYirozen, proto~e zamstnvn cizinco se v sou asnosti Yea," uvedl pro Aktuln.cz Chovanec. <br> Podle Burkovi e pYitom Rohlik.cz nen jedin pYpad. "Tch kontrol byla loni spousta, ale ostatn firmy ml . Jen Rohlik.cz se to rozhodl medializovat," podotkl Burkovi  s tm, ~e na "ukrajinsk Polky" narazili v cel Yad firem, s nimi~ jednali o mo~n spoluprci. "Xkali: Vy nemte lidi a tady nm to polsk agentury voz po autobusech," vzpomn. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"> <a href="https://www.aktualne.cz/autori/adam-vachal/l~f889f00ce76611e5a8d7002590604f2e/?_ga=1.127794958.2012647138.1477470562" target="_blank">Adam Vchal</a>, <a href="https://www.aktualne.cz/autori/marek-pokorny/l~34907a1aba3911e384150025900fea04/?_ga=1.127794958.2012647138.1477470562" target="_blank">Marek Pokorn</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="https://zpravy.aktualne.cz/domaci/rohlikcz-doplatil-na-ukrajince-s-polskymi-vizy-dovezly-je-ma/r~e151553607d811e7bfaf0025900fea04/?redirected=1491937947" target="_blank"><b>Odkaz na lnek</b></a> " &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Aktuln.cz, ter 14.03.2017 17:33 <br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Rohlik.cz mo~e ekat vysokou pokutu, postupoval nelegln, Yk af asociace agentur </SPAN></H2> <b>`f Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi  m jasno. Podle nj se k neleglnmu postupu doznal sm spolumajitel e-shopu Rohlik.cz Toma upr v rozhovoru v DVTV. </b> "O ekvm, ~e se pokuta bude pohybovat u horn hranice mo~nho," Yk Burkovi  v rozhovoru pro Aktuln.cz. Policie zasahovala v pra~skm skladu firmy na konci minulho tdne. O vkendu pak oznmila, ~e podle n vaech 85 zadr~ench lid pracovalo v esku nelegln. Rohlik.cz ale svou chybu neuznv a upr trv na tom, ~e firma postupovala legln. <br><br> <b>Aktuln.cz: `lo podle vs v pYpad e-shopu Rohlik.cz o nelegln zamstnvn? A pokud ano, pro ? </b><br> Radovan Burkovi : My jsme pomrn tpali, kdy~ se kauza Rohlik.cz rozbhla v mdich. Nevdli jsme, jakm zposobem firma ony skladnky objednala. Ale postupn vychzelo najevo, ~e to bude pln jinak, ne~ by to sprvn a legln mlo bt. V era v DVTV to pan upr (spolumajitel Rohlik.cz - poznmka redakce) Yekl naplno. Skladnky mu dodala polsk firma, kter nen agenturou prce. Xkal, ~e mu je dodala jako slu~bu, ale ti lid byli ve skladech Rohlik.cz normln zamstnni, co~ v rozhovoru v DVTV tak pYiznv, kdy~ mluv tYeba o odmnch za prci navc. `lo tak o dodvku prce, kdy~ to ti lid dlali v jejich skladu, pod jejich dohledem a tYeba i s jejich skladovmi vozky. A dodvka prce se sm v esku dlat jen pYes agentury prce s platnm povolenm. <br><br> <b>A.cz: Podle vs je to tedy jednozna n?</b> <br> Ano, alo o nelegln postup. Pan upr v rozhovoru na DVTV operoval s paragrafem 98 psmeno k zkona o zamstnanosti, ~e opravdu mo~e tyto lidi pYijmat a je pln jedno, jak maj vza. V tom pravdu sice m, ale problm je jinde. Kdy~ si objedn firmu Ovd-Temyrtrans, jej~ jmno v rozhovoru Yekl a kter m v obchodnm rejstYku jako prvotn innost zapsny stavebn prce, a ta firma by pYijela se svmi stroji a zamstnanci mu nco postavit, tak je to v poYdku. Ale v tomto pYpad se opravdu jednalo o agenturn zamstnvn a Rohlik.cz si to ml objednat u legln agentury prce. Ti lid by pak, krom jinho, mli mt srovnateln mzdy s eskmi. V tomto my spatYujeme tu nelegalitu a jsme pYesvd eni, ~e inspektort prce jim za to vymY velmi tu nou pokutu. <br><br> <b>A.cz: Jak vysok ta pokuta mo~e bt?</b> <br> Jde o opakovan pYpad a navc jde o velk rozsah neleglnho zamstnvn - o 85 lid. Jde o sporu na mzdovch nkladech a odvodech v Ydech miliono korun za rok, pokud postupovali, jak je obvykl, a zamstnvali ty lidi na dohodu o proveden prce. O ekvm, ~e se pokuta bude pohybovat u horn hranice mo~nho (maximln pokuta je deset miliono korun; Sttn Yad inspekce prce ale zatm podle informac online denku Aktuln.cz pYpad firmy Rohlik.cz neYea, mo~e se to ale zmnit, pokud se na nj s informacemi obrt cizineck policie - poznmka redakce). <br><br> <b>A.cz: Jestli tomu dobYe rozumm, tak motiv e-shopu Rohlik.cz je podle vs jednozna n - chtla uaetYit na mzdovch nkladech?</b> <br> Jednak je to spora na mzdovch nkladech, proto~e ur it tam nebylo dosa~eno srovnatelnch mzdovch podmnek, jak by museli dt agenturnm zamstnancom. Druh problm je samozYejm i v tom, ~e v esku u~ se velmi t~ko shnj pracovnci. Jsme v dob rekordn nzk nezamstnanosti a zvlat v okol Prahy, kde Rohlik.cz posob, je ta situace obzvlat slo~it. Skladnkom tam muste nabdnout alespoH 24 tisc korun, aby do t prce vobec nkdo pYiael. <br><br> <b>A.cz: Jak obvykl je praxe, kdy se tu zamstnvaj zamstnanci polskch firem z Ukrajiny?</b> <br> Kdyby nyn cizineck policie udlala stejnou akci v jinch velkch pra~skch skladech nebo velkch eskch vrobnch zvodech, musela by dopadnout podobn. Je to obvykl a buj to tady zhruba od roku 2015, kdy se na vchod Ukrajiny rozhoYel vle n konflikt. Polsko se zachovalo solidrn a za alo Ukrajincom vydvat v podstat charitativn vza. Dlali to samozYejm i proto, aby pomohli svmu promyslu. Vza se tam vydvaj na zklad jednoduchho ohlaen, nejde o slo~it proces, jak je nastaven u ns. Vzum je tam vyYzen maximln do tY tdno. U~ jich vydali 900 tisc a tato vza Ukrajince opravHuj pol roku pracovat v Polsku nebo tYi msce v dalach zemch EU. <br><br> <b>A.cz: Tak~e kdy~ pracovn agentura doveze do eska Ukrajince s pracovnm polskm vzem a dodr~ vaechny zkonn podmnky, tak to mo~n je?</b> <br> Podle naaeho nzoru ano, ale je to pro polsk agentury velmi komplikovan, tak~e se to v praxi nedje. I tak jsou ale tito Ukrajinci v esku, Maarsku nebo na Slovensku. Kdy~ polsk kontroln Yad dlal na podzim 2016 prozkum, tak zjistil, ~e v Polsku je jen zhruba 150 tisc z tch 900 tisc Ukrajinco s vzem a zbytek je rozbhnut nkde v zemch EU. V esku podle naaich odhado pracuje minimln 200 tisc neleglnch zamstnanco ze zahrani . <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"> <a href="https://www.aktualne.cz/autori/jiri-hovorka/l~i:author:212/?_ga=1.256814989.762890166.1467037189" target="_blank">JiY Hovorka</a> </div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/burkovic-rohlikcz-postupoval-nelegalne-cekam-vysokou-pokutu/r~ef8ec6bc08b211e7bc17002590604f2e/?redirected=1492013373" target="_blank"><b>Odkaz na lnek</b></a> " &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> iDnes.cz, Ekonomika, pondl 13.03.2017 18:33, aktualizovno 14. bYezna 12:28 <br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> V esku pracuje 100 tisc lid nelegln, Yk afka pracovnch agentur </SPAN></H2> <b>Firmy volaj po vstYcnjam udlovn vz cizincom. Nedostatek lid u~ nkter brzd v rozvoji.</b>  PYliv pracovnko z ciziny nelze zastavit. Stt by se ml soustYedit na dosledn dodr~ovn pravidel, Yekla v poYadu RozstYel na iDNES.tv prezidentka Asociace poskytovatelo personlnch slu~eb Jaroslava Rezlerov. Podle n v esku pracuje 100 tisc lid na erno. <br><br> PoYad moderovala vedouc ekonomick rubriky MF DNES Zuzana Kubtov. Tmatem bylo nelegln zamstnvn cizinco, ern trh, takzvan  pseudoagentury a jejich metody, jak na pracovn trhy v EU umstit Ukrajince, Srby a dala cizince bez potYebnch doklado. <br><br> Policie minul tvrtek zasahovala v prostorch firmy Rohlk.cz, kter se zabv rozvozem potravin do domu, a odvedla si 85 nelegln zamstnvanch cizinco. Spole nost se brn, ~e se stala obt policejn aikany a tvrd, ~e m dokumenty v poYdku. Rezlerov tvrd, ~e majitel firmy nen v tomto pYpad ani obe ani vink.  Nedostatek pracovnko zamstnavatele nut k tomu, aby se poohldli po volnch zdrojch, Yekla Rezlerov. Proces zskvn pracovnch vz z Ukrajiny je podle n navc  pln pod kontrolou mafie. Rezlerov zmnila i zkostnatlost celho systmu. Podle n toho stt i pYes proklamace o zjednoduaen udlovn pracovnch vz pYlia neudlal. <br><br> <b>V esku pracuje nelegln 100 000 lid</b> <br> Objevuj se navc nzory, ~e nedvn pYpad je api kou ledovce a cizince z tYetch zem ve skute nosti na erno zamstnv mnoho firem. To Rezlerov potvrzuje, podle n je na eskm pracovn trhu a~ 100 tisc lid, kteY pracuj na erno. Zhruba stejn po et zamstnanco firmy najmaj pYes agentury. <br>  Kdyby nyn cizineck policie udlala stejnou akci v jinch velkch pra~skch skladech nebo velkch eskch vrobnch zvodech, musela by dopadnout podobn, Yekl MF DNES prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi . <br> Firma, kter si najme na prci lovka pYes pochybnou agenturu, uaetY pYes 30 procent nklado.  Roli tak hraje to, s jakou ~ivotn rovn se pracovnci napYklad z Ukrajiny spokoj, Yk Rezlerov. Podle n ale neplat, ~e lid ze zahrani , kteY jsou ochotni pracovat za mena odmnu a pYes agenturu, tla  mzdy dolo.  Stt by ml msto repres vynalo~it vta prostYedky a kapacity na to, aby zjistil, zdali nejsou agenturn pracovnci podhodnoceni, Yekla Rezlerov v reakci na obavy, zda agenturn pracovn nepokYivuj trh prce. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right">iDnes</div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="http://ekonomika.idnes.cz/rozstrel-jaroslava-rezlerova-zamestnavani-cizincu-agentury-rohlik-cz-13s-/ekonomika.aspx?c=A170313_175735_ekonomika_fih" target="_blank"><b>Odkaz na lnek</b></a> " &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk rozhlas Plus, Publicistika, ter 14.03.2017, 08:40<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Nekvalifikovanch pracovnko mme dost, pracovnch agentur a~ moc, tvrd poslanec Zavadil. </SPAN></H2><br> <b>Polmilionov kauce, konec podvdn se socilnm a zdravotnm pojiatnm a vysok pokuty pro firmy, kde pracuj najat agenturn zamstnanci. Zmnn opatYen zavd novela zkona o zamstnanosti, kter se dostv na poYad jednn poslanco zrovna uprostYed tzv.  kauzy Rohlk.cz . Ve skladech internetovho obchodnka zadr~ela cizineck policie minul tden pYi razii 80 lid. Pomo~e novelizace zlepait podmnky agenturnch zamstnanco? </b> <br><br> Hosty eskho rozhlasu Plus jsou poslanec a pYedseda snmovnho vboru pro sociln politiku Jaroslav Zavadil a prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi . <br> Nkter agentury si pYi zamstnvn pracovnko pomhaj tm, ~e pokud si jejich lid vydlaj do 2,5 tisc korun ms n, nemus z vdlku agentura platit sociln ani zdravotn pojiatn. Zakldaj elov nkolik agentur a vdlek rozdrob.  Jsme v zemi, kde je 1800 agentur, to nem v zpadn Evrop obdoby. Doufm, ~e tyhle vci, kter se te dostvaj do zkona, pomo~ou tomu, aby Yada nepoctivch agentur z trhu vymizela, Yk Zavadil. <br>  Nesouhlasil bych s tm, ~e mme hodn agentur. Kdy~ se podvme na Nmecko, tak v odborYskch asopisech z minulho roku teme o po tu 18 tisc agentur prce. Radovan Burkovi  <br><br> <b>Stejn kauce pro vaechny </b><br> Podle informac Asociace pracovnch agentur funguje legln vaech 1800 agentur.  Nesouhlasil bych s tm, ~e mme hodn agentur. Kdy~ se podvme na Nmecko, tak v odborYskch asopisech z minulho roku teme o po tu 18 tisc agentur prce. Na statistickch serverech letos udvaj pYes 11,5 tisce agentur, kter se vnuj pYmmu zprostYedkovn. Vzhledem k tomu, ~e my mme desetimilionov trh a oni osmdestimilionov, nen to njak hodn. <br> Sou st novely o zamstnanosti je povinn polmilionov kauce.  Kauce bohu~el zlikviduje ty mal a stYedn agentury prce, proto~e je to kauce velmi nerovn. Je stejn pro subjekty, kter maj ro n obrat 20 miliono, a pro ty, kter maj miliardov obraty, vysvtluje svoj pohled Burkovi . <br> Podle prezidenta asociace by mohla dky kauci zaniknout a~ tYetina agentur.  Jde zejmna o ty mal, kde podnik man~elka nebo man~el, dcera tam dl etn. Jedn se v podstat o rodinnou firmu, kter je v mal vesnici, mimo velk centrum typu Praha, Yk. <br><br> <b>Nekvalifikovan pracovnky mme </b><br> Na eskm trhu chyb nejen kvalifikovan, ale i nekvalifikovan pracovn sly. Podle Asociace poskytovatelo personlnch slu~eb mo~e navrhovan zmna legislativy vst ke zvaen schodku sttnho rozpo tu a~ o 7 miliard korun.  Co se tk nekvalifikovanch pracovnch sil, tady budu zsadn zastvat stanovisko, ~e u ns bychom na tyto prce mli z vnitYnch zdrojo pracovnky sehnat. Bude tam zle~et tak na tom, jak vysok finan n ohodnocen tchto nekvalifikovanch zamstnanco bude, ale ti tady jsou. Chyb pracovnci typu svYe  nebo obrb , to nejsou nekvalifikovan pracovnci. Tady je poYd jeat 350 tisc nezamstnanch. Mo~eme si o tom myslet, co chceme. Je otzka, jak zpYsnit re~im dvek, abychom nedvali dvky tam, kde se pracovat nechce, reaguje poslanec Jaroslav Zavadil. <br>  Pokud novela povede k likvidaci tYetiny agentur, tak lidem znesnadn hledn prce. Ty agentury, kter mli doslova pod nosem, zmiz, budou se muset stahovat do velkch center. Vme, jak takov doj~dn nebo bydlen na ubytovnch vypad, Yk k tomu Burkovi . <br><br> <b>Srovnateln podmnky </b><br> Odporci agenturnho zamstnvn tvrd, ~e msta, kter agentury tvoY, existuj za cenu nzkch mezd, velkch pYes aso, bez pojiatn a nkdy se objevuj takov ozna en jako  otrock podmnky .  Srovnateln podmnky by mly bt automatick. Pokud nejsou, tak od toho jsou rozn inspek n orgny, aby to kontrolovaly. Yk Zavadil. <br>  To je problm, se kterm bojujeme a kter novela neYea. NeYea nelegln agentury, pseudoagentury. Kauza Rohlik.cz, kter te probh, je pYesn o tom. Pan upr si najal polskou firmu, kter mu sem neagenturnm zposobem dovezla lidi, dodala mu je do skladu. Ti lid tam dodvaj pouze svoji prci, nedlaj tam ~dn dlo. On se v podstat podl na n em, co Sttn Yad inspekce prce tvrd postihuje. Pokud jste agenturn zamstnanec, muste mt takzvan srovnateln podmnky. Agenturn zamstnanec mus brt stejn, jako bere kmenov zamstnanec firmy. Pokud ne, dostanou agentura a firma pokuty, uvd Burkovi . <br> <br> <div class="bull-podpis" align="right">Markta Bidrmanov, Vtek Svoboda</div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="http://m.rozhlas.cz/plus/dnesniplus/_zprava/nekvalifikovanych-pracovniku-mame-dost-pracovnich-agentur-az-moc-tvrdi-poslanec-zavadil--1707736" target="_blank"><b>Odkaz na lnek a ZVUKOVOU REPORT}</b> </a>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk justice, pondl 13.03.2017 15:40 (Tak Forum24.cz 13.03.2017)<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Lid je nedostatek. Firmy sahaj po Yeaench na hran zkona </SPAN></H2> <b>Kvoli situaci na trhu prce esk firmy asto sahaj po Yeaench na hran zkona i za n. Vyu~vaj kolize legislativy pracovn a legislativy pobytov, kde jsou rozdln vklady ministerstev prce (MPSV) a vnitra. V souvislosti s pYpadem razie cizineck police ve skladech e-shopu Rohlik.cz to dnes uvedla Asociace pracovnch agentur (APA). </b> <br><br> Podle asociace se v R krom tvrt milionu legln zamstnanch agenturnch zamstnanco na trhu prce pohybuje minimln tvrt milionu neleglnch pracovnko. Nedostatek pracovnko a tvrd regulace zamstnvn, zejmna vo i cizincom ze zem mimo EU, vede esk firmy k tomu, ~e sahaj po Yeaench na hran zkona.  Vyu~vaj jednak kolize legislativy pracovn a legislativy pobytov (rozdln vklady MPSV a ministerstva vnitra), jednak sv neposti~itelnosti, pokud u nich pracuj lidi nelegln, prostYednictvm roznch pseudoagentur, uvedl prezident APA Radovan Burkovi . <br><br>  Zatmco MPSV podle zkona o zamstnanosti umo~Huje, aby tady ciz zamstnanci pracovali, tak ministerstvo vnitra tvrd, ~e na zklad evropskch schengenskch vz, kter vydvaj jednotliv stty, to neplat. Opr se pYitom ve vkladu o zkon o pobytu cizinco, dodal prezident APA. <br><br> Podle jednatele Agentury Student a lena vboru APA Ren Kuchra tvoY Ukrajinci s polskmi vzy v echch ur it fenomn.  To, co se stalo v Rohlku.cz, je jen kapka v moYi. Takovch Ukrajinco jsou tady minimln destky tisc. Podobnch pYpado se staly u~ destky, ale nejsou mediln znm, Yekl eskmu rozhlasu. <br><br> Polsko za uplynul dva roky podle APA vydalo pYes 900.000 tzv. schengenskch vz. Ty opravHuj jejich dr~itele podle smrnice EU pobvat na zem EU dva roky, z toho aest msco pracovat pYmo v Polsku nebo tYi msce v jin zemi EU. <br><br> Podle ManpowerGroup je zsadn informace, do kter zem m zamstnanec vzum.  Vzum, kter se v~e k jedn zemi, nen platn v jin. Pokud m napYklad zamstnanec vzum pouze do Polska, nen pou~iteln pro naai zemi. Nesdlme nzor, ~e vzum do Polska plat v cel EU, proto~e Polsko je sou st EU, uvedl mana~er ManpowerGroup JiY Halbratt.  Aby cizinec mohl pracovat legln v esk republice, mus bt dr~itelem platnho pracovnho povolen pro R, dodal Yeditel personln spole nosti Hays Ladislav Ku era.<br><br> Cizineck policie minul tvrtek zadr~ela pYi kontrole v pra~skm skladu firmy Rohlik.cz 85 lid. Policist o vkendu vydali rozhodnut o vyhoatn z R 74 z nich. S dalami 11 osobami bylo sprvn Yzen o vyhoatn zahjeno. Podle policejnho mluv ho Tomae Hulana mli pracovnci dlouhodob vzum, kter jim umo~Hovalo pohybovat se po zemch EU po dobu tY msco napYklad jako turist, nemohou tu ale bt zamstnni. Podle e-shopu alo o agenturn pracovnky, nikoli zamstnance firmy. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"> tk </div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.ceska-justice.cz/2017/03/lidi-je-nedostatek-firmy-sahaji-po-resenich-na-hrane-zakona/" target="_blank"><b>Odkaz na lnek esk justice</b></a> " &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="http://forum24.cz/udalosti/kvuli-nedostatku-lidi-firmy-sahaji-resenich-hrane-zakona/" target="_blank"><b>Odkaz na lnek Forum24</b></a> " &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk rozhlas Plus, Publicistika, pondl 13.03.2017, 11:41<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Rohlk.cz je jen kapka v moYi. Ukrajinco s polskmi vzy jsou u ns destky tisc, tvrd zstupce agentur </SPAN></H2><br> <b>Pravidla pro zamstnvn cizinco v esku nejsou podle Asociace pracovnch agentur (APA) pYehledn. Upozornila na to v souvislosti se zsahem ve firm Rohlk.cz. Ve skladu firmy policie zadr~ela 85 cizinco, pYev~n Ukrajinco s polskmi vzy, kteY v esku nemaj povolen pracovat. Jak uvedl pro Zpravodajsk web eskho rozhlasu len vboru APA Ren Kuchr, nejde o prvn takov pYpad a cel kauza jen odkrv tma tzv. zastYenho agenturnho zamstnvn. </b> <br> <br> Od chvle, kdy k zsahu doalo, mluv podnikatel a zakladatel Rohlk.cz Toma upr o tom, ~e byl zsah policisto nepYimYen  a prvn nepodlo~en. Navc podle nj Yady nejednaj stejn u jinch podobnch pYpado.  Nm dodvaj zamstnance agentury. J jsem si myslel, ~e hrajeme podle pravidel, proto~e cizineck policie mnohokrt Yekla, ~e takhle je to v poYdku. Co je tedy ten rozdl oproti tYeba firm, kde byli lid ze stejn agentury na stejn pracovn dokumenty a kde cizineck policie Yekla, ~e to je v poYdku? Pro  ten zostv a ten je vyhoatn? pt se upr. <br> S uprovm tvrzenm o nejednotnm postupu souhlas i Radovan Burkovi , prezident Asociace pracovnch agentur. Jak Yekl pro Radio~urnl:  Ten postup nen jednotn. V nkterch krajch pracujc byli ignorovni, v jinch krajch dochzelo k zahjen Yzen o vyhoatn. <br> }e je pYstup policie v jednotlivch regionech rozn, potvrdil i prvn poradce i nmstek generlnho inspektora prce JiY Mac ek. Mluv  pra~sk policie Toma Hulan ale zsahy policisto obhajuje.  J mohu hovoYit vhradn za pra~skou cizineckou policii, kde mohu potvrdit, ~e policist postupuj standardn neustle stejn, sdlil. <br> Mluv  pra~sk policie Hulan dle eskmu rozhlasu Yekl, ~e cizinci mli platn vza, ale vydan pro jin stt ne~ esko.  Odpovdnost je vhradn na ka~d jedn osob. Ta m znt a vdt, jak jsou zkony, jak jsou prvn normy esk republiky a m se podle nich Ydit. Agentura tmto osobm zprostYedkovv zamstnn, ale oni mus vdt, jak dalece je to v souladu s prvnm prostYedm t zem, tvrd Hulan. <br> <br> <b>Podobnch pYpado je v esku mnoho </b> <br> Ren Kuchr, len vboru APA a jednatel Agentury STUDENT, v rozhovoru pro Zpravodajsk web eskho rozhlasu uvedl, ~e Ukrajinci s polskmi vzy v echch tvoY ur it fenomn.  To, co se stalo v Rohlku.cz, je jen kapka v moYi. Takovch Ukrajinco jsou tady minimln destky tisc. Podobnch pYpado se staly u~ destky, ale nejsou mediln znm, tvrd Kuchr. <br> Kuchr k popisu situace pou~v pojem tzv. zastYenho agenturnho zamstnvn. Jak popisuje, cizinco se zde ujme njak zprostYedkovatelsk firma, kter pak pracovnky nenabz b~nou cestou, ale prostYednictvm outsourcingu, smlouvy o dlo apod.  Firmy si ne tuj, ~e dodali tYeba pt lid, jak je tomu v b~nm agenturnm zamstnvn, ale tYeba to, ~e bylo pYevezeno pt palet. To je ale samozYejm jen zstrka, informoval jednatel s tm, ~e z praxe agentur a z diskus s leny asociac odhaduje, ~e a~ 50 % trhu je tvoYeno zastYenm agenturnm zamstnvnm a lidmi pracujcmi na erno. <br> <br> <b>StYet dvou ministerstev </b> <br> Podporou pro podobn pYpady mo~e bt podle Kuchra to, ~e Polsko vydv Ukrajincom vza v rmci ur it solidarity.  Od euromajdanu a bitvy o Krym je Rusko pro Ukrajinu v podstat nco jako nepYtelsk zem. Negativn vnmaj Rusko i Polci, co~ je pYedevam historicky dan. A tak ve chvli, kdy se Ukrajina dostala do vle nho stavu s Ruskem, Polci nabdli Ukrajincom mo~nost zskat polsk turistick vza. V rmci tohoto vza mohou Ukrajinci i nkolik msco pracovat. A proto~e je Polsko lenem EU, maj tito lid podle evropskch zkono mo~nost pracovat po cel Evropsk unii, Yk Kuchr. <br> Aby vae bylo legln, popisuje Kuchr, mus si firma zamstnance objednat pYes polskou agenturu. V praxi to nicmn podle Kuchra probh tak, ~e ministerstvo prce a socilnch vc v i o ostatnch pracovncch a zaujm k nim jaksi vstYcn postoj.  Ministerstvo prce a socilnch vc zaujm stanovisko, v rmci kterho v podstat Yk, ~e pokud ti lid maj polsk vza, mo~nost zde pracovat a splnn podmnky, pak zde pracovat mohou, Yk. Tento postoj ale podle nj nyn nesdl cizineck policie a j nadYzen ministerstvo vnitra. To pr tvrd, ~e maj v rmci zkono pravomoc cizince v podobn situaci zatknout a vyhostit.  D se Yct, ~e tato ministerstva postupuj proti sob a na zklad tohoto pYpadu se uk~e, kdo m pravdu a vta pravomoc, dodv. <br>  Ministerstvo prce a socilnch vc samozYejm nepostupuje v rozporu s ministerstvem vnitra. Tuto problematiku Yeame z pohledu zkona o zamstnanosti a zkonku prce a naae postupy jsou provzan, kontroln orgny obou resorto zce spolupracuj, napsal Zpravodajskmu webu eskho rozhlasu mluv  resortu Petr HabH. <br> <br> <b>Klienti agentur vy~aduj seznamy pracovnko </b> <br> Je tedy na zodpovdnosti ka~d firmy, jakho dodavatele si vybere. A tak jakou smlouvu s nm uzavYe, tedy zda se smlouva tk po tu pracovnko, kter firma dod, nebo napY. toho, kolik firma zaplat za jednu vyexpedovanou objednvku. Jak pro zpravodajsk web eskho rozhlasu uvedl Kuchr, v rmci situace kolem Rohlku.cz APA zaznamenala i ur itou "paniku" ze strany nkterch kliento.  Ptaj se ns na seznam lid, kteY pro ns pracuj. Aby mezi nimi nebyli cizinci a klienti se tak nedostali do problmo, dodv Kuchr. <br> <br> <div class="bull-podpis" align="right">Jasmin Je~kov, Luka Xeznk, Jana Klementov</div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="http://m.rozhlas.cz/zpravy/domaci/_zprava/1707295" target="_blank"><b>Odkaz na lnek</b> </a>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> " &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> iDnes.cz Ekonomika, pondl 13.03.2017 01:00 h<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> PXEHLEDN: Kauza Rohlk.cz pln odhalila problm s  pseudoagenturami </SPAN></H2> <b>Internetov obchod Rohlik.cz se brn policejnm rozhodnutm o vyhoatn destek ukrajinskch pracovnko zadr~ench v jeho skladu. Samotn zposob, jakm Ukrajincom firma dvala prci, je ale zpravidla pokutovn i inspekc prce. PYesvd en o nezkonnosti praktiky v tomto konkrtnm pYpad je potom tYeba af Asociace pracovnch agentur. Mezi mnoha velkmi firmami je to ale nyn i tak rozaYen praxe. </b> iDNES.cz pYina odpovdi na nkolik zkladnch otzek podle informac, kter byly o pYpadu k dispozici v nedln ve er. Tedy tvrt den od samotnho ztahu <a href="http://zpravy.idnes.cz/rohlik-cz-cizinecka-04g-/krimi.aspx?c=A170309_140503_krimi_cen">(vce o zsahu policie ve skladu firmy tte zde)</a>. <br><br> <b>1. Co se ve skladu Rohlku stalo? </b><br> Minul tvrtek udlala cizineck policie ztah na pra~sk sklad e-shopu Rohlk.cz. Proto~e u ptaosmdesti Ukrajinco naali policist vza vydan v Polsku, odvezli je na slu~ebnu. Tam bhem vkendu 74 lidem pYedali na zklad sprvnho Yzen rozhodnut o vyhoatn. Tedy pYkaz v promru do tYiceti dno opustit esko i celou Evropskou unii, kam maj na rok vstup zapovzen.  Se zbylmi jedencti zadr~enmi bude pokra ovat sprvn Yzen za tkem tdne, dodal v nedli pro iDNES.cz mluv  pra~sk policie Toma Hulan.<br> Je pravdpodobn, ~e dopadnou stejn.  Pracovali na zem eska, i kdy~ mli vzum, kter je opravHuje pracovat jen v Polsku. Ve zbytku schengenskho prostoru se sice mohou pohybovat, ale nemohou zde pracovat, vysvtlil policejn nzor na provinn zadr~ench a nsledn vyhoatnch Ukrajinco. <br> Normln se informace o podobnch zsazch na veYejnost hned nedostanou. Proto~e se ale Rohlk.cz zamYuje na rychl zsilky a kontrola mu tak ochromila provoz, informoval o n na svm facebookovm profilu. Policejn mluv  ji potom mdim potvrdil a popsal. <br><br> <b>2. Na co si st~uje Rohlik.cz? </b><br> Zstupci Rohlku v ele se spolumajitelem a afem firmy Tomaem uprem se proti ztahu nkolikrt ohradili. Nejprve si st~ovali na zposob proveden - upr ho pYirovnal na facebooku k praktikm StB - a tvrdili, ~e vaichni pracovnci ve skladu byli legln. <br> Pot, co pracovnci obdr~eli rozhodnut o vyhoatn, se Rohlk sna~ svoj vklad obhjit.  PYipravujeme prvn analzu, kter se opr o vklad eskho prva a zroveH judikt Evropskho soudnho dvora v Lucemburku, kter dal v obdobnm pYpad za pravdu nizozemskmu podnikateli, kter zamstnval Turky s nmeckmi vzy, vysvtlil v nedli ve er upr s odkazem na rozsudek C-91/13. <br> upr tak jednak plnuje pomoci vyhoatnm s odvolnm, zroveH se chce oficiln sejt se zstupci policie.  Dosud pYesn nevme, na zklad eho byli ti lid vyhoatni, Yekl v nedli ve er. Prv proto tak interpretuje celou akci za politicky motivovanou snahu ministerstva vnitra  ukzat svaly a tvrd postupovat vo i Ukrajincom. <br> Hulan popsal pro iDNES.cz, ~e policist postupovali podle zkona o pobytu cizinco na zem esk republiky a zroveH zkona o zamstnvn, kter v paragrafu 98 vyjmenovv podmnky, kdy nen k zamstnn cizince nutn povolen k zamstnn, zamstnaneck karta nebo modr karta. <br> Prv na paragraf 98 se podle upra odkazuje i v jednotlivch rozhodnutch o vyhoatn. Konkrtn na psmeno k, tedy vjimku pro zamstnance,  kter byl vysln na zem esk republiky v rmci poskytovn slu~eb zamstnavatelem usazenm v jinm lenskm sttu Evropsk unie. <br><br> <b>3. Jak se na postup Rohlku dv inspekce prce? </b><br> V tom, jakou povahu mla prce Ukrajinco pro Rohlk.cz by mohlo bt jdro celho problmu. S velkou pravdpodobnost je toti~ po nn Rohlku nelegln z pohledu jin instituce, kter problematiku Yea - Sttnho Yadu inspekce prce. Ten na rozdl od cizineck policie neYea primrn cizince jako takov, ale dodr~ovn zkono o zamstnvn. Cizineck policii mo~e ale dt podnt.<br> Legln by podle nmstka generlnho inspektora JiYho Mac ka mohla situace dopadnout jen tehdy, pokud by zahrani n (tYeba prv polsk) dodavatel pYivezl skupinu Ukrajinco s  polskmi vzy za elem dodn konkrtn slu~by - napYklad sti stavby.<br> PYesn tm zposobem - tedy jako takzvanou pYeshrani n slu~bu - pojmenovv vpomoc Ukrajinco v Rohlku i upr. Nedodv mu je tam tedy oficiln registrovan pracovn agentura, ale jin dodavatel.<br> Dle Mac ka - kter se ale konkrtnm pYpadem Rohlku jeat nezabval - je to v posledn dob rozaYen praxe. Prv kvoli tto praktice loni poprv ve statistice nelegln zamstnanch pYekonali cizinci echy (psali jsme zde). Kl ov je v tchto pYpadech z pohledu inspekce prce dokzat, ~e charakterem prce nealo o dodvku slu~by, ale o dodvku zamstnanco, kteY se zapojili do provozu.<br> Podle prezidenta Asociace pracovnch agentur (APA) Radovana Burkovi e je systm Rohlku - tedy polsk dodavatel pYeshrani n slu~by dodvajc zamstnance do provozu - takzvan  zastYen agenturn zamstnvn .<br>  To je jasn poruaen zkona o zamstnanosti. Vykonvaj zde agenturn zamstnvn, nezhotovuj ~dn dlo, co~ jako skladnci ani nemohou, Yekl pro iDNES.cz Burkovi , kter pYedtm (kdy~ jeat neml informace o povaze vztahu Rohlku s dodavatelem) vypsal <a href="http://apa.cz/dokument/tiskova_zprava_apa_2017_03_12_kauza_rohlikcz.pdf">v rozshl tiskov zprv APA rozn mo~nosti celho pYpadu.</a><br> Inspekce by podle Burkovi e mla (pokud se j bude zabvat) vyhodnotit situaci jako nelegln prci a pokutovat polskou pseudagenturu.  Rohlik.cz zostane zYejm bez sankce. Policie vaechny Ukrajince s platnmi vzy, kteY takto nelegln pracuj na zem republiky, vyhost, pYedjm Burkovi .<br> Pseudoagentury podle Burkovi e zpravidla neodvd za sv zamstnance pojistn a zcela u nich chyb i jakkoli ochrana zamstnanco. Dky tomu jsou levnja, co~ nkter zamstnavatele lk.<br> Podle mluv  Rohlku Michaly Gregorov to ale bylo v tomto pYpad jinak.  Lid, o kter v pYpadu alo, byli Ydn pojiatni. Mme potYebn dokumenty, kter to dokldaj, Yk. <br><br> <b>4. Jak velk je problm Ukrajinco s  polskmi vzy? </b><br> V jednom se ale Burkovi  s uprem shodne: problm je co do rozsahu velk a neposuzoval se v~dy stejn. Zkladem je rusk invaze na Ukrajinu v roce 2014. Polci pot - na rozdl od eska - za ali Ukrajincom rychle udlovat vza. Celkem jich udlili podle Burkovi e pYes 900 tisc. <br> Vzhledem k tomu, ~e je esk trh prce v nkterch oborech v podstat vyschl, za aly se tyto dva fenomny spojovat. I pYesto, ~e podle policie a inspektortu prce je to nelegln. Tmto zposobem v esku pracuje nyn Ukrajinco mnoho.  Kdyby te cizineck policie udlala stejnou akci v jinch velkch pra~skch skladech nebo eskch vrobnch zvodech, musela by dopadnout velmi podobn, ilustruje situaci Burkovi . <br> ZroveH af asociace pYikyvuje i dala uprov vtce - ~e ne v~dy mly shodn policejn akce stejn vsledek, jako nyn v Rohlku. Tedy vyhoatn ukrajinskch dr~itelo vz vydanch v Polsku.  Pra~sk cizineck policie postupuje stle stejn, tvrd ale mluv  Hulan. <br> Podle Burkovi e vaak minimln po njakou dobu - ne~ se jednotliv krajsk Yeditelstv v postupu sjednotila - opravdu ztahy kon ily rozn. <br>  Nkdy cizineck policie Ukrajince vyhostila, jindy je nechala bt, dodal s tm, ~e podle nj by bylo nejlepam Yeaenm zkoprovat v esku polsk model rychlho udlovn vz Ukrajincom. Z nyn vyhoaeovanch  neleglo by se tak mohli po pr dnech paprovn stt lid, kteY mohou v esku dl pracovat. Tentokrt u~ ale legln. <br><br> <b>5. Co bude s vyhoatnmi Ukrajinci? </b><br> Do svzeln situace se dostali sami vyhoatn Ukrajinci. Maj nyn zpravidla msc na to, aby se vrtili zpt na Ukrajinu. Minimln rok potom nebudou vobec moci vstoupit na zem Evropsk unie (byl by to trestn in). Zvlae pokud se jedn o lidi, kteY opravdu z vchodu Ukrajiny prchli pYed vlkou, mo~e to pro n znamenat velk problm. <br> Nadji mo~e sktat odvoln se k druhoinstan nmu orgnu, kterm je v tomto pYpad Xeditelstv slu~by cizineck policie. Policejn mluv  Hulan vaak pYipomnl, ~e podobn akce se v Rohlku odehrla u~ pYed pol rokem. Vsledkem tehdy bylo 24 vyhoatnch Ukrajinco.  NkteY se odvolali, ale odvoln bylo zamtnuto, Yekl. <br>  Nyn se, stejn jako tehdy, tak nkolik zadr~ench zYeklo odvoln a vyu~ilo mo~nosti, ~e jim esk stt pomo~e s nvratem domo, dodal Hulan. To ale opt kritizuje - a nejspae i napadne - upr. Nelb se mu, ~e je na zadr~en vyvjen ntlak, kdy~ si maj vybrat mezi kratam trestem a neodvolnm se, nebo odvolnm s hrozbou delaho vyhoatn ze zem. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"> <a href="http://vice.idnes.cz/novinari.aspx?idnov=2229" target="_blank">Alea ern</a> </div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="http://ekonomika.idnes.cz/zatah-cizinecke-policie-v-rohlik-cz-duv-/ekonomika.aspx?c=A170312_205622_ekonomika_rny" target="_blank"><b>Odkaz na lnek</b></a> " &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Novinky.cz, ptek 10.03.2017 10:34 h<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Stovky malch agentur prce jsou v ohro~en, varuje asociace </SPAN></H2> <b>Bude-li schvlena novela zkona, kter upravuje innost agentur prce, mo~e to znamenat doslova pohromu pro mal a stYedn agentury. Tvrd to Asociace malch a stYednch podniko a ~ivnostnko R (AMSP R). Dle novch opatYen maj zaplatit polmilinovou kauci a omezit spoluprci brigdnko s nkolika agenturami sou asn. </b> AMSP R protestuje proti nkterm navrhovanm opatYenm ve vldnm nvrhu zkona, kterm se mn zkon o zamstnanosti a dala souvisejc zkony, zejmna Zkonk prce. <br><br> <b>Kauce i pro stvajc agentury</b><br> Asociace nesouhlas zejmna se zavedenm kauce ve vai pol milinu korun. Podle n by problm neleglnch agentur posobcch v aed zn nevyYeaila, ale naopak znevhodnila mena firmy a zposobila jejich znik. Kauci maj navc do tY msco zaplatit i stvajc agentury prce, nikoli jen nov vstupujc na trh. <br> Je tak proti zkazu, aby brigdnk v tom samm msci pracoval pYes vce agentur prce. Pokud nebude agenturn zamstnanec u jedn pracovn agentury spokojen a bude chtt pYejt k agentuYe jin, jej~ agenturn zamstnanci pracuj u stejn firmy, nebude tak smt v danm msci u init, neboe hroz jak pro agenturu prce, tak pro firmu postih a~ dva miliny korun. <br>  Typickm pYkladem je student na V`, kter jde ve stYedu na brigdu do Alberta v Praze pYes agenturu XY, napsal Novinkm Robert Machart z agentury Prce Liberec. <br>  V sobotu, kdy pYijel za rodi i do Liberce, si sko  na brigdu pYes naai agenturu do Alberta v Liberci. Jak mo~eme zjistit, ~e pracoval pYes jinou agenturu, pokud nm to sm nepYizn? Ale pokuta nm udlena bude, nechpe. <br> AMSP nesouhlas ani se zvaenm poplatko za povolen vztahujc se na zamstnvn eskch ob ano v R. Toto povolen se v sou asnosti vydv na tYi roky a podlh poplatku pt tisc korun. Po uplynut tYlet lhoty se plat znovu. <br><br> <b>Problematika zamstnvn cizinco</b><br> Nov se po~aduje jednorzov poplatek 50 tisc korun bez asovho omezen, ale vztahujc se na vaechny druhy povolen, tedy i pro zamstnvn cizinco v R a vvoz eskch zamstnanco do zahrani . <br> Zamstnvn cizinco s sebou mo~e nst problmy se zvaenou kriminalitou i s ubytovnm tchto lid. I proto se ministr vnitra Milan Chovanec shodl s ministryn prce Michaelou Marksovou (oba SSD) na potYeb vraznho zpYsnn zkona o pracovnch agenturch. <br><br> <b>Mnohem vce agentur ne~ v Nmecku</b> (nsledujc tvrzen ministryn a ministra je bohapust le~, jen jedna z nkolika nmeckch asociac pracovnch agentur BAP m vce jak 2.000 leno, statistick weby SRN jich udvaj 11.000 - poznmka APA)<br> Chyb regulace pracovnch agentur, podle Marksov se asto pohybuj na hran zkona. V R je takovch agentur pYibli~n dva tisce, v sousednm Nmecku jen dvacet. <br>  Je to dala ne ekan vldn zsah do malho podnikn, prohlsil nicmn pYedseda AMSP R Karel Havl ek.  Ve snaze zredukovat trh o nekorektn agentury ohrozme mena a serizn poskytovatele agenturnho zamstnvn. PYitom by sta ilo kontrolovat stvajc pravidla. <br> Tato slova potvrzuje i Robert Machart. Jak uvedl pro Novinky, kauce je pr pYiprav o nemalou st finan nch prostYedko. <br>  Poplatek 50 tisc ns asi nezlikviduje, ale za  jej mme platit? Co je na provYen 20 let fungujc firmy a vystaven jednoho elektronickho dokumentu tak nro n, aby stt po~adoval za tento administrativn kon 50 tisc? t~e se. <br> Vaechna tato opatYen podle nj povedou jen k bujen aed zny a obchzen institutu do asnho pYidlen formou slu~eb. <br>  Tyto firmy pak ne el kontrolm, nemus dodr~ovat srovnateln podmnky a platit nesmysln kauce a poplatky. Tak~e pokud ustojme kauci, rozlou me se s 50 tisci za poplatek a dok~eme si (nevm zatm jak) poradit se zjiaeovnm, u koho pracovnk pracoval v danm msci, zlikviduj ns firmy poskytujc pracovnky bez povolen, uzavYel Machart. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"> fa </div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="https://www.novinky.cz/kariera/430227-stovky-malych-agentur-prace-jsou-v-ohrozeni-varuje-asociace.html" target="_blank"><b>Odkaz na lnek</b></a> " &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Novinky.cz, ptek 10.03.2017 10:34 h<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Agentury prosperuj a stle jich pYibv </SPAN></H2> <b>Agentur prce je u ns stle vce, zatmco pYed pti lety jich nebylo ani 1500, loni v pololet u~ pYeshl jejich po et 1830. Vyplv to ze statistik Asociace pracovnch agentur. </b><br><br> Aktuln po et je zhruba 1800 agentur, povolen se vydvaj na tYi roky, neustle tak nkomu kon  a nkdo nov povolen zskv, uvedl prezident asociace Radovan Burkovi . <br> PYesn sla neexistuj, ale odhadujeme, ~e ro n je agenturn zamstnno pYes 200 000 lid, Yekla prezidentka Asociace poskytovatelo personlnch slu~eb Jaroslava Rezlerov. Bhem krize rostly podle n tr~by na trhu asi o pt a~ osm procent ro n. Od roku 2014 je to pYes 11 %, ale od roku 2017 o ekvme zpomalen rostu v dosledku zpomalen nborovch aktivit firem, odhadla. <br> Podle Burkovi e existuj velk i stYedn podniky, kter by se dnes bez agenturnch zamstnanco vobec neobealy. Kvoli sezonn poptvce by je musely opakovan propouatt a nabrat. Agentura prce je schopna tyto lidi pYesouvat mezi podniky podle potYeby a zajistit tak uchaze om o prci zamstnn dlouhodob, vysvtlil. <br> Burkovi  tak uvedl, ~e kles poptvka po pYle~itostnch pracch a brigdch. Podniky u~ toti~ neberou zakzky navc, kter dYve Yeaily pYesunem svch kmenovch zamstnanco na kvalifikovan prce a doplnnm brigdnko na mn kvalifikovan a nekvalifikovan prce. <br><br> <b>`ed a ern</b><br> Problmem je podle Burkovi e i existence aedch a ernch agentur prce. Ty podle jeho odhadu v poslednch letech zamstnvaj minimln stejn po et osob jako legln agentury prce, tedy tvrt milionu zamstnanco.<br> `ed agentury prce sice legln povolen jako kryt pro svou innost maj, ale nepodnikaj s nm. S podniky uzavraj msto dohod o do asnm pYidlen agenturnch zamstnanco oby ejn obchodn smlouvy na dlo. Pak podnik, ani aed agentura, nemus dodr~ovat paragrafy zkonku prce o ochran agenturnch zamstnanco. TYeba i takov zklad, jako je shodn mzda pro kmenovho i agenturnho zamstnance. ern agentury bez povolen se pak nezat~uj ni m, dodal Burkovi .<br> Velkm problmem zostv zajiatn, aby agenturn zamstnanci nemli hora podmnky ne~ ti kmenov. Existuj ale rozn vklady, co by to vaechno mlo zahrnovat. Nen tak jasn definovan, kdo za poruaen mo~e. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"> (ici) </div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.halonoviny.cz/articles/view/44814111" target="_blank"><b>Odkaz na lnek</b></a> " &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Prvn rdce, Ihned.cz, 22.12.2016 16:43 h<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Za vyplacen mzdy dlnkom dovezench do eska maj nov ru it tuzemsk firmy </SPAN></H2> <b>Platy pracovnkom ze zahrani , kterm agentura nezaplat, maj nov platit tuzemsk firmy. Novinka v zkon cl hlavn na polsk spole nosti, kter k nm nelegln dov~ej Ukrajince. Podle Asociace pracovnch agentur R je ale tYeba firmy zneu~vajc levnou pracovn slu z ciziny hldat jeat vc. </b><br><br> Do eska mY za prac ka~d rok tisce cizinco hlavn z vchodu. Spolhaj pYi tom na zahrani n pracovn agentury, kter jim anga~m zajiaeuj. Ne v~dy ale za odvedenou prci dostanou zaplaceno. Cizince toti~ nevyplcej pYmo esk firmy, ale agentury. Pomoci jim m novinka v zkon, kterou budou v lednu schvalovat poslanci. Za vplaty tchto lid budou nov ru it tuzemsk firmy, i kdy~ s dodanmi zamstnanci nemaj uzavYenou smlouvu. Tu podepisuj prv s agenturou, kter m "sv" pracovnky vyplcet. Nej astji se to tk manulnch profes. <br><br> Nov pravidla vznikaj na podnt Bruselu. Evropsk unie hodl sjednotit podmnky pro zamstnvn lid pYes agentury napY  celm kontinentem. NapYklad Slovci a Nmci u~ se podle tchto regul Yd. Popudem pro zmnu zkono bylo, ~e v poslednch letech za alo pYibvat podvodo pYi zamstnvn cizinco pomoc agentur. "Zejmna se to tk pYpado polskch agentur," pYipouat jasnou inspiraci bruselskch tvorco pYedpisu nmstek ministryn prce JiY VaHsek. <br><br> Na za tku byla polsk vstYcnost vo i Ukrajincom, v jejich~ zemi po rusk okupaci Krymu v noru 2014 zavldlo napt a pak i ozbrojen boje s ruskmi separatisty. Polci proto lidem z Ukrajiny za ali vydvat pracovn povolen, aby mohli odejt do bezpe  a mli mo~nost si v zahrani  vydlat. To ale plat jen pro Polsko. Tamn agentury se vaak pYlivu Ukrajinco chopily a za aly je za prac na erno "vyv~et" i do okolnch zem. Ukrajinci jsou v tuzemskch firmch vtanou silou a jsou ochotni pracovat jeat za mn ne~ Polci. "Pokud ale nemaj atst a nezskaj unijn pracovn vzum, dostvaj se do eska vhradn prostYednictvm podvodnch pracovnch agentur a mafi," tvrd prezident esk Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi . "Oficiln agentury nesm na trh dov~et zamstnance ze zem mimo unii," Yk. <br><br> Byznys s neleglnm nabzenm Ukrajinco dokld Burkovi  statistikou. "Polsko zatm Ukrajincom vydalo zhruba 900 tisc pracovnch povolen. Na zem Polska jich ale pracuje jen asi 140 tisc." Novinka podle asociace pomo~e, je ale jen prvnm krokem. "Zkon by ml dt i praktick nvod, jak esk zamstnavatel mo~e skute n zjistit, ~e agentura lidem nezaplatila. Dnes to mo~e poznat jedin tehdy, kdy~ je smluvn cena pro firmu ni~a, ne~ je minimln mzda eskho zamstnance," vysvtluje Burkovi . Cizinci pracujc v esku maj toti~ ze zkona nrok alespoH na tuzemskou minimln mzdu. V praxi je podle afa Asociace pracovnch agentur Burkovi e nej astja model, ~e zamstnanci nedostanou posledn vplatu. S bl~cm se koncem vza pak lid nemaj as problm Yeait. <br><br> Povinnost firem ru it za mzdu se ale nelb nkterm politikom. MstopYedsedkyn TOP 09 Markta Adamov tvrd, ~e novinka je zbyte n. Pr sta  u~ existujc zkony na ochranu zahrani nch pracovnko: spole nost, kter sv lidi neplat, mo~e dostat vysok pokuty. Adamov prosazuje nvrh, aby se pYedpis vztahoval jen na stavebnictv, kde je podle n podvodo nejvc. Ministerstvo prce pYitom po t se vaemi oblastmi bez vjimky. Poslankyn se obv i mo~nho zneu~it zkona. "Co kdy~ se lovk s agenturou domluv, ~e mu se~ene prci tYeba v Nmecku a zmrn mu nezaplat? Potom takov pracovnk mo~e nrokovat nmeckou minimln mzdu, kter by nkolikrt pYevaila pYpadn plat od agentury," vysvtluje Adamov. Ministerstvo pr tak dostate n nezdovodnilo, jak asto cizinci za prci v esku nedostvaj zaplaceno. "}dn sla nepYedlo~ili. Nen tak jasn, jestli nedlme zmnu zkona jen kvoli jednotkm pYpado," dodv Adamov. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"> Veronika Nepraaov, redaktorka </div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="http://pravniradce.ihned.cz/c1-65566240-za-mzdu-delniku-dovezenych-z-ciziny-maji-nove-rucit-tuzemske-firmy" target="_blank"><b>Odkaz na lnek</b></a> " &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Novinky.cz, 04.12.2016 20:46 h<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Ministerstvo chce zatnout tipec podvodnm agenturm prce </SPAN></H2> <b>Ministerstvo prce a socilnch vc chce zpYsnit podmnky pracovnm agenturm, kter v esku vyrostly jako houby po deati. Nvrh novely zkona o zamstnanosti, kter by ml zatnout tipec agenturm, kter zneu~vaj sv pracovnky, u~ v lt schvlila vlda. Nyn je v prvnm ten Snmovny. </b><br><br>  Respektujeme, ~e pracovn agentury maj sv msto na trhu, a nvrh jsme pYipravili ve spoluprci s tmi nejvtami z nich. Jde nm jen o to, odstranit podvodnky. Dlme to pro maximln ochranu pracujcch, Yekla Prvu ministryn prce Michaela Marksov ( SSD). Nov by mla ka~d zamstnaneck agentura slo~it polmilinovou kauci jako podmnku, aby vobec mohla za t fungovat. Ministerstvo tak chce omezit tzv. Yetzen smluv. <br><br>  Reagujeme na pYpady, kdy nkolik majetkov provzanch agentur to  zamstnance mezi sebou. Zamstnanec pracuje pro tyYi a~ pt agentur, ale pro ka~dou jen za mal vdlek, ze kterho neplat odvody. Vydl si tak zajmav penze, ale nevznikne mu nrok na podporu v nezamstnanosti i na dochod, Yekl Prvu.  Dle chceme zamezit tomu, aby jeden lovk odvdl v jedn firm ur itou prci jako kmenov zamstnanec a jinou prci jako agenturn zamstnanec. Toto vaechno jsou poznatky z kontroln innosti, jsou to ur it nekal jevy, na kter chceme reagovat, dodal VaHsek. Xetzen smluv zakazuje sice zkonk prce, ale pracovn agentury maj vjimku.<br><br> Nvrh tak po t s finan n spoluodpovdnost firem, kter agenturn pracovnky zamstnvaj.  Dohoda o proveden prce by mla specifikovat pracovn a mzdov podmnky. Pokud je firma poruauje, mo~e dostat sankci a~ jeden milin korun, vysvtlil VaHsek. Takov odpovdnost ala doposud pouze za agenturou. <br><br> <b> Kauce je zbyte n </b><br>  Obecn vzato vtm snahy MPSV o zpYesnn prvn pravy agenturnho zamstnvn. Navrhovan spoluzodpovdnost u~ivatele, tedy firmy, do kter je agenturn zamstnanec pYidlen, mo~e vznamn pYispt k narovnn podmnek mezi kmenovmi a agenturnmi zamstnanci a tm i zvait zjem uchaze o o tento flexibiln zposob zamstnn, Yekl Prvu Michal KoYnek, Yeditel spole nosti GIT, kter se prv vyhledvnm zamstnanco zabv. S polmilinovou kauc vaak nesouhlas.  Dovod k jejmu zaveden mi nen jasn, a to pYedevam s ohledem na to, ~e ji~ nyn maj agentury povinnost pojiatn proti padku, kter slou~ pro narovnn jejich zvazko vo i zamstnancom v pYpad krachu, uvedl KoYnek. <br><br>  Neuvdomuji si, ~e by bylo potYeba skldat podobnou kauci u kterkoliv jin formy podnikn. Polmilinov kauce nepYedstavuje vznamnou finan n polo~ku pro velk agentury prce, ale pro mena agentury se mo~e jednat o vysokou stku a toto opatYen bude spae nahrvat velkm agenturm prce, poznamenal. S podvodnky podle KoYnka toto opatYen neskoncuje, proto~e ti asto o licenci vobec ne~daj a zamstnance nabzej na erno.<br><br>  Vaechny tyto nesmysly akort postihnou legln pracovn agentury, a neudlaj nic proti tm ileglnm, zkritizoval nvrh MPSV prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi . <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"> Jan Martnek </div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="https://www.novinky.cz/domaci/422033-ministerstvo-chce-zatnout-tipec-podvodnym-agenturam-prace.html" target="_blank"><b>Odkaz na lnek</b></a> " &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Prvn rdce iHned.cz, 30.11.2016 <br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Pracovn prvo v pYatm roce: snadnja vpovdi a pYsnja home office </SPAN></H2> <b>PYat rok bude ve znamen velkch pracovnprvnch zmn. V ervenci by mla za t platit novela zkonku prce, kter pYinese zamstnavatelom napYklad povinnost proplcet nklady na home office. Dky novele bude tak snaza doru it vpov zamstnanci, kter se tomu vyhbal. Nov by se mohl za t posuzovat i soubh funkc, jeho~ zkaz stavn soud v~n zpochybnil. <br> Rok 2017 bude ve znamen revoluce v pracovnm prvu. Na ervenec se chyst novela zkonku prce, kter pYinese firmm nov povinnosti, na druhou stranu jim ale umo~n snze se zbavit nkterch zamstnanco. Soudy tak letos vyYkly dole~it rozsudky tkajc se napYklad soubhu funkc nebo lsky na pracoviati a do Poslaneck snmovny jde nvrh vrazn zpYsHujc agenturn zamstnvn. </b><br><br> <b>Zkonk prce v novm </b><br> Novela zkonku prce, jej~ innost je stanovena na 1. ervence 2017, vyvolala u zamstnavatelo negativn reakce zejmna novou pravou prce z domova neboli home officu. Na tu dosud zkon pamatoval v jedinm paragrafu. Nov by zamstnavatel museli lidem proplcet nklady na home office, kter jim doma s prac vzniknou, nebo by mli zabrnit jejich sociln izolaci. "Prce z domova je oblben benefit, kter nevy~aduje dala regulaci. Ji~ dnes plat, ~e podmnky home officu se sjednvaj individuln nebo jsou nastaveny vnitYnmi pYedpisy," Yk Markta Schormov z HospodYsk komory R. Zamstnavatel se novince brn hlavn proto, ~e prava navr~en ministerstvem podle nich svazuje a omezuje vztahy, kter u~ se zamstnanci maj domluven ke spokojenosti obou stran, a neodr~ to, jak prce z domova ve skute nosti funguje. <br> Naopak jako uleh en vnmaj zamstnavatel nov paragrafy o doru ovn. Dky nim budou moci jednoduaeji ukon it pracovn pomr se zamstnancem, kter se tomu vyhb. Takovmu zamstnanci musel af nejdYv zkusit pYedat vpov v prci, pokud tam ale doty n nebyl, musel ho zamstnavatel hledat v mst jeho bydliat, pYpadn na mstech, kde se obvykle zdr~uje. A~ kdy~ selhaly i tyto pokusy, mohl jako tvrtou mo~nost zvolit doru en poatou. To te odpadne " firma bude moci vpov rovnou poslat poatou, pokud se nepovede pYedat ji zamstnanci v prci. Zamstnavatel by ml nov vpov odeslat na posledn znmou adresu, kterou mu zamstnanec sdlil psemn. Co kdy~ ale takovou adresu nikde neuvede? "Tak ji bude mt v pracovn smlouv. A kdy~ nesdl njakou novou, tak to zamstnavatel mo~e doru it na tuto posledn znmou adresu," vysvtluje advoktka Nataaa Randlov z Randl Partners. <br> Zlepaen mohou o ekvat i zamstnanci. Pokud se nyn zamstnavatel rozhodl, ~e bude doru en jakkoliv psemnosti maYit, tedy ~e bude napYklad pou~vat adresy faleanch sdel, neml zamstnanec aanci mu njakm nhradnm zposobem cokoliv doru it. To novela rua a psemnost se nov bude pova~ovat za doru enou dnem, kdy pokus doru it ji v mst sdla firmy bude nespan. <br><br> <b>Lska na pracoviati a soubh funkc </b><br> Do pracovnho prva letos zashly i soudy. Navzn milostnho vztahu s dole~itm obchodnm partnerem nen dovodem okam~itho zruaen pracovnho pomru, Yekl na za tku roku Nejvyaa soud. V pYpad, o kterm rozhodoval, dot en zamstnankyn kvoli tomuto vztahu sice zneu~vala tYeba fingovan slu~ebn cesty, samotn vztah ale podle soudu nemo~e bt dovodem vyhazovu. Takovm dovodem mo~e bt a~ to, kdyby zamstnankyn vyzradila dole~it skute nosti tkajc se provozu zamstnavatele nebo obchodnho tajemstv. "Zkazy milostnch vztaho na pracoviati i s obchodnmi partnery zamstnavatele maj asto firmy obsa~en v pracovnm Ydu. Tento rozsudek nm jednozna n nazna il, ~e bez dalaho tyto zkazy vymahateln nejsou," Yk Nataaa Randlov. <br> Jako pYelomov byl asto ozna ovn nlez stavnho soudu, kter se zamYil na soubh funkc. Situaci, kdy m len statutrnho orgnu uzavYen soub~n pracovn pomr tak na vedouc mana~erskou pozici, napYklad funkci generlnho nebo jinho Yeditele, Nejvyaa soud dlouhodob posuzoval jako zakzanou. Podle stavnho soudu se ale Nejvyaamu soudu zatm nepodaYilo uspokojiv obhjit a vysvtlit, pro  by soubh funkc ml bt zakzn. "Optimist vY, ~e dosledkem mo~e bt zmna ustlenho rozhodovn soudo, co~ by bylo v praxi zcela jist pYivtno. Nelze vaak o ekvat, ~e by se Nejvyaa soud vzdal bez boje," uvd advoktka Veronika Kinclov z kancelYe Clifford Chance. <br><br> <b>PYsnji na agentury</b><br> Ve snmovn pojde do prvnho ten novela zkona o zamstnanosti, kter vrazn zpYsHuje agenturn zamstnvn. "Na zamstnavatele by nejvc dopadla nov povinnost, ~e by musel ohldat to, kdo k nmu nastupuje jako agenturn zamstnanec, ploan po cel republice," komentuje zmny prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi . Novela zakazuje, aby u jednoho zamstnavatele pracoval lovk pYidlen agenturou, kter by ml zroveH u tohoto zamstnavatele smlouvu na "normln" pracovn pomr. Za poruaovn tohoto pravidla zkon stanovuje pokutu pro agenturu i zamstnavatele a~ ve vai jednoho milionu korun. <br> Hlavn zamstnanci pak mohou doplatit na novelu zkona o spotYebitelskm vru, kter bude inn od letoanho prosince a pYina nov povinnosti, kter mus splHovat vaichni, kdo vr poskytuj. Finan n poradci a prodejci vro budou muset nejen vykonat odbornou zkouaku, ale tak mt ist trestn rejstYk v oblasti majetkovch a hospodYskch trestnch ino. Ohledn jejich majetku by tak nemlo bt v poslednch pti letech vydno rozhodnut o padku. Podle advoktky Randlov zkon povede k velkmu propouatn v bankch a finan nch institucch, proto~e zamstnanci asto nebudou schopni nov podmnky splnit. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"> KateYina Kratochvlov </div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="http://pravniradce.ihned.cz/c1-65538610-pracovni-pravo-v-pristim-roce-snadnejsi-vypovedi-a-prisnejsi-home-office" target="_blank"><b>Odkaz na lnek</b></a> " &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk televize, Udlosti v regionech, Ostrava, pondl 19.09.2016<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Firmm schz brigdnci. </SPAN></H2><br> <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/10122978233-udalosti-v-regionech-ostrava/416231100030919-udalosti-v-regionech/video/493544" target="_blank"><img src="images/2016_09_19_udalosti_v_regionech.jpg" WIDTH="514" HEIGHT="290" class="foto"></a> <br><br> <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/10122978233-udalosti-v-regionech-ostrava/416231100030919-udalosti-v-regionech/video/493544" target="_blank"><b>Report~ a rozhovor</b></a>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;<br> <br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;</div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk televize, pondl 19.09.2016<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> `okovan firmy: Z trhu zmizely desetitisce brigdnko, o kvalifikovan lidi je nouze </SPAN></H2> <b>Se za tkem akolnho a akademickho roku zmizely z pracovnho trhu desetitisce brigdnko. Firmy tak mus narychlo Yeait, jak pracovn sly nahradit. Nkde dokonce odmtaj zakzky, proto~e kvalitn brigdnci chyb dlouhodob.</b><br><br>  V sou asn dob nejsme schopni zaplnit pracovn msta a rozaiYovat se, uvedl k nedostatku brigdnko Luka Neuwirth, zstupce Yeditele ve spole nosti IPO, kter se zabv poskytovnm bezpe nostnch slu~eb. A podobn zkuaenosti s nedostatkem pracovnko maj tak v pivovaru Ostravar.  V lt pYijmme i studenty vysokch akol a prv v obdob, kdy za al semestr, se jejich po et rapidn sn~il, uvedl zdeja sldek Roman Richter. Patnct procent lid v tomto pivovaru jsou pYitom brigdnci.<br><br> Najt kvalifikovan personl je ale stle vta problm. NapYklad v ostravskm pivovaru je potYeba mt aspoH zkladn technick znalosti. I ty ale asto uchaze om o prci chyb. Podle prezidenta Asociace pracovnch agentur Radovana Burkovi e aly promrn vdlky  hodn nahoru .  Zatmco brigdnci si v minulch letech vydlali okolo 60, 65 korun, tak te za nme nkde na 80 a kon me zhruba na 110 korunch, upYesnil.<br><br> Podl nezamstnanch v Moravskoslezskm kraji minul msc klesl o 0,1 procentnho bodu na 7,7 procenta. Z evidence Yadu prce ubylo 459 uchaze o, prci na konci msce nemlo 65 156 lid. Vyplv to z dajo Yadu prce R. Oproti srpnu roku 2015 bylo nezamstnanch v Moravskoslezskm kraji o 7236 mn a jejich podl byl meziro n ni~a o 0,8 procenta. Podniky v regionu v letoanm prvnm tvrtlet zamstnvaly pYes 423 tisc lid, o 20 tisc vce ne~ pYed tYemi lety.<br><br> Vyaa nezamstnanost ne~ na severn Morav a ve Slezsku je v esku jen v steckm kraji, kde inil v srpnu podl nezamstnanch 8,2 procenta. Nezamstnanost by vaak mohla v Moravskoslezskm kraji opt rost, a to v souvislosti s kriz v ernouheln spole nosti OKD, kter je nejvtam soukromm zamstnavatelem v regionu. <br><br> V dolech pracuje zhruba 12 tisc lid, kteY podle pYedb~nch plno zavrn aachet pYijdou o prci postupn, nejpozdji ale do roku 2024. Zamstnn navc ztrat dala tisce lid v navazujcch profesch. OKD je od ervna v padku, minul tden vYitel rozhodli o tom, ~e firma dostane aanci na reorganizaci, to ale tlum a propouatn jen oddl a rozprostYe do delaho asovho obdob. Konkurz a okam~it zavYen dolo by vaak pro kraj, kter m stle druhou nejvyaa nezamstnanost v zemi, znamenalo sociln katastrofu. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right">adr</div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Aktuln.cz, pondl 18.07.2016<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Nejhora prce v esku nen metaY ani popelY. Naali jsme voln msta, kter nikdo nechce vzt </SPAN></H2> <b>Nejvce volnch pracovnch mst nabzej Yady prce na pozici pomocnch pracovnko ve vrob. Dalam nejhledanjam zamstnnm jsou "skute n" mont~n dlnci. TYet msto obsadili Yidi i nkladnch automobilo, autobuso a tramvaj.</b><br><br> Ekonomice se daY a firmy maj stle vta problmy najt zamstnance na pozice, o kter u~ pYed kriz nebyl velk zjem. Dlnci, Yidi i, prodava i nebo Yemeslnci tak maj v esku jistotu, ~e kdy~ budou chtt, mohou pracovat. Plat to i pYes to, ~e v sou asn dob je podle Yadu prce R bez prce pYes 384 tisc lid (co~ je nicmn nejmena slo od konce roku 2008). Databze Yado prce samozYejm nen vy erpvajc. Od roku 2012 jim toti~ spole nosti nemus voln msta hlsit. Zvlat u profes, kter vy~aduj vysokou kvalifikaci, firmy mnohdy hledaj zamstnance pYes pracovn portly. PYesto je poptvka prostYednictvm Yado prce stle nejrozaYenjam zposobem, jak voln msto "inzerovat".<br><br> Nejvce volnch mst - 9432 - nabzely Yady prce v poslednm ervnovm tdnu v oboru pomocn pracovnci ve vrob. "Je to pouze jin, eufemistick nzev pro mont~n dlnky," Yk prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi . Na ty maj firmy ni~a po~adavky, napYklad pokud jde o znalost prce se stroji a pYstroji. Po et tchto volnch mst se oproti minulmu roku zvail o 3006. Podle Burkovi e za to mohou nzk mzdy. Lid tak radji zostanou doma a nechaj se ~ivit sttem.<br><br> Podle statistiky, kterou pro ministerstvo prce a socilnch vc zpracovv spole nost Trexima, inil medin (tedy "prostYedn" hodnota, pokud bychom vaechny seYadili vedle sebe) jejich ms n mzdy 17 529 korun. Deset procent "pomocnko" s nejni~am vdlkem si pYitom vydlalo jen 9520 korun hrubho. "Lehce si spo taj, ~e ist mzda a nutnost vstvat denn do prce nevyv~ rozdl pr stokorun i jednoho a~ dvou tisc korun mezi socilnmi dvkami cel rodiny a zamstnnm," vysvtluje Burkovi .<br><br> Dalam nejhledanjam zamstnnm jsou "skute n" mont~n dlnci. To je podle Burkovi e vyvolno nrostem vroby a zakzek, nedostatkem brigdnko a seznnost. PYed rokem byli mont~n dlnci a~ tvrt v poYad. "Spousta lid na trhu prce dv pYed pomocnmi a dlnickmi profesemi pYednost sice krtkodobmu, ale vyaamu vdlku spojenmu se seznnmi pracemi," Yk Burkovi . Podle dajo spole nosti Trexima in medinov ms n mzda mont~nho dlnka 22 595 korun hrubho. TYet msto obsadili Yidi i nkladnch automobilo, autobuso a tramvaj. "Zde je mal zjem zposoben velikou zodpovdnosti, ale i napYklad apatn udr~ovanmi cestami, zcpami, kalamitami, frontami na celnicch, roznorodou legislativou a v posledn dob i neleglnmi imigranty," vyjmenovv Burkovi .<br><br> U Yidi o tramvaj a autobuso podle nj hraje roli kombinace nzkch vdlko a psychick zt~e. "Spolu s nepYetr~itm provozem toti~ asto mvaj trhan smny, kdy trv v prci s pYestvkami skoro cel den," Yk. S tm souhlas i pYedseda Sdru~en Yidi o Luka Pavel. "Dalam faktorem je i nedostatek parkovacch mst pro jejich odpo inek. Kdy~ jsou njak, tak nejsou Ydn vybavena socilnm zaYzenm," uvd k Yidi om nkladnch vozo.<br><br> Ptici "nejhorach" zamstnn - alespoH podle po tu volnch mst na Yadech prce - uzavraj pracovnci v oblasti ochrany a ostrahy. Pro tuto profesi je typick tlak na co nejni~a cenu slu~eb a obrovsk konkurence na trhu. "I ve sttnch zakzkch pak vtz firmy s faktura nmi cenami, kter jsou hluboko pod prostm sou tem minimln hodinov mzdy a povinnch odvodo zamstnanco, o nkladech na uniformy, vstroj, vzbroj a vcvik ani nemluv," vysvtluje Burkovi . Medin jejich hrub mzdy se pohybuje kolem 12 tisc korun. I zde hraje roli psychick a fyzick zt~. "Za takovch podmnek se mlokomu vyplat pracovat a riskovat zrann, do~ivotn zmrza en nebo ~ivot," Yk.<br><br> I u kuchaYo pYeva~uje nabdka nad poptvkou. Podle dotzanch afkuchaYo to zposobuje tak skute nost, ~e absolventi u Hovskch akol se chtj hlavn zachrnit pYed "prackem". "PYijde mi deset novch kluko, prakticky ani jeden z nich neum poYdn zklady. Dneska se jde vyu it tmY ka~d, kdo se nedostane na "lepa stYedn. Jen~e jejich nezjem se potom projevuje i v prci," popisuje situaci afkuchaY restaurace z centra Prahy, kter se sv profesi vnuje pYes dvacet let. Zajmav je momentln situace u prodava o. I u nich je jednou z pY in, pro  firmy nemohou najt dostate n po et zamstnanco, nzk mzda, kter nesta  k u~iven. Ovaem podle Burkovi e se mo~n bl~ lepa asy. "Momentln b~ kampaH jednoho obchodnho Yetzce, kter nabz pYes 15 000 korun istho, po zaakolen 17 000. Sna~ se tm odlkat kvalifikovan lidi ostatnm Yetzcom, kter se spolhaj na pr kvalifikovanch osob a spousty brigdnko," poznamenv.<br><br> JiY Halbratt z ManpowerGroup upozorHuje, ~e obt~n se shnj i konstruktYi a Yemeslnci. To zdovodHuje boomem automobilovho promyslu nebo nzkm po tem absolvento, kter zdaleka nekompenzuje po ty lid odchzejcch do dochodu. Podle nho chyb pYedevam Yemeslnci. "Je to asi 150 000 mst za celou R. Presti~ Yemeslnch profes kles a platy jsou v tto sfYe stle velmi nzk," doplHuje. Dodejme, ~e ne vaechna msta jsou vaak voln proto, ~e by o n lid nemli zjem. Dovodem mo~e bt tak chybjc kvalifikace nebo skute nost, ~e zjem firem roste rychleji, ne~ na trhu pYibvaj nov kandidti.<br><br> Jin poYad "nejhorach profes" v esku pak zskme, pokud je seYadme podle nejni~aho vdlku. Vedou uklze i v provozovnch osobnch slu~eb, co~ je vtainou eufemismus pro klid toalet, pYpadn kadeYnictv nebo mas~nch salno. Odlianou zkuaenost, ne~ ukazuj statistiky Yadu prce R, maj personln agentury, pYes kter firmy vyhledvaj pracovnky na pozice vy~adujc vysokou kvalifikaci. Ty se shoduj na tom, ~e firmy maj problm sehnat pYedevam programtory a IT pracovnky obecn. NapYklad podle odhado pracovn agentury Grafton Recruitment chyb v esku 20 000 IT specialisto. "NesoupeY tedy kandidti o pracovn pozici, ale pracovn pozice o kandidty. V promru si mo~e zjemce vybrat ze tyY nabdek," komentuje Jitka Sou kov z personln agentury Grafton Recruitment. "Studenti o IT obory maj v principu zjem, ale poptvka po absolventech tchto oboro v poslednch letech roste rychleji ne~ nabdka," dodv Pavel Sobaek, ekonom UniCredit Bank.<br><br> Mezi nejhledanja IT pracovnky patY programtoYi, vvojYi, network in~enYi a aplika n specialist. V Praze si programtor s ptiletou prax mo~e pYijt na 100 000 korun ms n, navc si mo~e mezi nabdkami vybrat. Vae hrubch mezd u IT specialisto jsou rozdln podle regiono. NapYklad aplika n specialista si v Plzni pYijde na pouhch 25 000 korun, v Praze mu nabdnou a~ 65 000 korun. "V Praze si odbornci na tchto pozicch vydlaj asto i o 150 procent vce ne~ v nkterch regionech," uvd Karel Pittner z agentury PRCOM.<br><br> <div class="bull-podpis" align="right">Alice Stejskalov</div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; </div> </div> <br> <SPAN CLASS="H2-red"></SPAN> <div class="bulletin" align="justify"> esk rozhlas, Na rovinu, Region Vyso ina, nedle 17.07.2016<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Policie na Vyso in v krtk dob Yea u~ tvrt tok, kter m na svdom agenturn zamstnanec z vchodn Evropy. </SPAN></H2><br> <object type="application/x-shockwave-flash" data="http://flash-mp3-player.net/medias/player_mp3_maxi.swf" width="200" height="20"> <param name="movie" value="http://flash-mp3-player.net/medias/player_mp3_maxi.swf" /> <param name="bgcolor" value="#ffffff" /> <param name="FlashVars" value="mp3=http://www.apa.cz/media/reportaz_2016_07_17.mp3" /> </object> <br><br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;</div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk rozhlas, Zprvy 13:00, stYeda 13.07.2016<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Letos firmy marn hledaj brigdnky - studentom se pr nechce pracovat rukama ani za lepa penze. </SPAN></H2><br> <object type="application/x-shockwave-flash" data="http://flash-mp3-player.net/medias/player_mp3_maxi.swf" width="200" height="20"> <param name="movie" value="http://flash-mp3-player.net/medias/player_mp3_maxi.swf" /> <param name="bgcolor" value="#ffffff" /> <param name="FlashVars" value="mp3=http://www.apa.cz/media/reportaz_2016_07_13.mp3" /> </object> <br><br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;</div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Aktuln.cz, stYeda 13.07.2016<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Firmy marn hledaj brigdnky. Studentom se nechce pracovat rukama ani za lepa penze </SPAN></H2> <b>Brigdnci, kteY za ali s hlednm prce a~ nyn, maj stle aanci. Prce je toti~ dostatek. Problm je v tom, ~e pYeva~uje nabdka mn kvalifikovanch prac. A o n vysok zjem, napYklad ve srovnn s administrativou, nen. Odmny pYitom vzrostly ve srovnn s minulm rokem v nkterch pYpadech a~ o polovinu.</b><br><br> Kdo hled brigdu, m i v polce prvnho przdninovho msce stle aanci. Mno~stv nabzench pracovnch mst je vysok, navc mzdy i u mn kvalifikovanch prac oproti loHskmu roku vzrostly. PYesto firmy brigdnky marn hledaj, lid toti~ nemaj zjem o manuln a fyzicky nro nou prci a firmm nepomh ani rekordn nzk nezamstnanost.<br><br> PYesto~e odmny vzrostly ve srovnn s minulm rokem v nkterch pYpadech a~ o polovinu, brigdnick msta zostvaj neobsazen. Podle prezidenta Asociace pracovnch agentur Radovana Burkovi e je rost mezd celorepublikovou zle~itost. "Oby ejn zapisovn dopravy znamenalo loni 60 korun na hodinu. Letos v lednu u~ 75 koruna za hodinu a od ervna 90 korun za hodinu," uvd pYklad z Ostravska.<br><br> Vjimkou jsou pouze regiony s msty, kde posob jedna i dv tovrny. "Ty se sna~ dr~et mzdy dole. Ale u~ i ony pYidvaj, proto~e jim lid odj~dj do okolnch mst a vyplat se jim doj~dt," vysvtluje Burkovi . Rost hrubch mezd potvrzuje i Frantiaek Jarea z personln agentury Student, kter se zamYuje pYedevam na Prahu. Podle nho rostou odmny pYedevam u mn kvalifikovanch brigd, o kter nen tak velk zjem a kde mzdy dlouhodob stagnovaly. V promru odmny podle nj vzrostly meziro n zhruba o 15 procent. "V tuto chvli jsou pro Prahu sazby u sklado, Yetzco a vroby 90 a~ 120 korun za hodinu, zatmco loni to bylo 80 a~ 100 korun za hodinu," uvd Jarea pYklad s tm, ~e jde o promrn odmny.<br><br> Studenti o tyto brigdy i pYes rost odmn ale zjem nemaj. "Nethnou nejen stavebn prce, ale ani zemdlstv a zahradn prce. Absolutn propadk jsou pak vkopov prce nebo pYesuny materilu. Tady nepomhaj ani mzdy hodn pYes 100 korun hrubho na hodinu," Yk Burkovi . Msto toho radji hledaj prci v administrativ nebo vyjedou do zahrani , kde si procvi  ciz jazyk a doshnou na lepa platy.<br><br> Opozdilci, kteY hledaj brigdu a~ nyn, se nemus bt. Po et nabdek vzrostl meziro n zhruba o tYetinu a podle Burkovi e lze brigdu sehnat kdykoliv a kdekoliv. "Tak jak chyb studenti a stYedn i vysok akoly o n bojuj, tak samozYejm chyb i brigdnci a firmy o n bojuj. Prakticky na jakkoliv obor si vzpomenete, tak tam najdete prci," Yk prezident Asociace pracovnch agentur. Nedostatek studento vede firmy k tomu, ~e pozice nakonec mus obsadit dochodci, rodi i na rodi ovsk dovolen nebo nezamstnanmi.<br><br> I kdy~ firmy pocieuj nedostatek pracovnko, ur it nroky na uchaze e stle maj. Po~adavky na administrativn pracovnky se tkaj pYedevam jazykov vybavenosti. "Zvyauje se zjem o pracovnky s nm inou a francouzatinou, kterch je vta nedostatek ne~ brigdnko mluvcch anglicky," dodv Jarea. U administrativnch pozic firmy chtj tak lidi, kteY umj pracovat s po ta em a popYpad maj i znalosti etnictv. U manulnch brigd maj firmy jin po~adavky. "Bv asto vy~adovna asov flexibilita, fyzick zdatnost, pYpadn manuln zru nost a zdravotn prokaz," vysvtluje Marek Strieborn, obchodn Yeditel personln agentury Axial.<br><br> Specifick je situace v Praze. "U pra~skch zjemco vidme vta finan n nroky a vybravost. Vae samozYejm souvis se zamstnanost a nabdkou v danm regionu," Yk Lenka Peakov z personln agentury Hays. Podle Burkovi e pra~at zjemci o brigdu prakticky neexistuj. "Prahu, ale i airok okol zachraHuj brigdnci z okolnch krajo. Dle pak cizinci z novch zem Evropsk unie, nej astji z Rumunska a Bulharska. Ze zem mimo Unii to jsou nej astji Ukrajinci," zdorazHuje.<br><br> <div class="bull-podpis" align="right">Alice Stejskalov</div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="http://byznys.ihned.cz/c1-65364230-firmy-marne-hledaji-brigadniky-studentum-se-nechce-pracovat-rukama-ani-za-lepsi-pen%C3%ADze" target="_blank"><b>Odkaz na lnek</b></a> " &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> asopis Ekonom, tvrtek 23.06.2016 <br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Agenturn zamstnvn v krizi: Vlda chce zamezit obchzen zkonku prce </SPAN></H2> <b>Ministerstvo prce posl vld novelu, kter m zato it s neleglnmi praktikami pracovnch agentur. Firmy ale mluv o zbyte n byrokracii, kter problmy nevyYea.</b><br><br> Vyaa flexibilita v porovnn s kmenovmi zamstnanci by mla bt hlavnm dovodem, pro  firmy sahaj po agenturnch pracovncch. Ve skute nosti se ale agenturn zamstnvn stalo lkavm zposobem, jak obejt nkter povinnosti plynouc ze zkonku prce.<br><br> Tak napYklad podle dikce zkona by pracovnci zprostYedkovan agenturou mli ve firm pracovat za srovnatelnch mzdovch podmnek jako kmenov zamstnanci danho podniku. Jen~e jak ukazuj zkuaenosti inspekce prce, prv toto pravidlo patY k tm, kter agentury prce a u~ivatel jejich slu~eb nej astji poruauj. "Xeaili jsme tYeba pYpad legln agentury s povolenm ke zprostYedkovn, kde zamstnanci u~ivatele mli hodinovou sazbu 147 korun, kde~to zamstnanci agentury prce 51 korun," Yk nmstek generlnho inspektora prce JiY Mac ek. V tomto pYpad dostala agentura za poruaen zkona pokutu bezmla 900 tisc korun. Mnoh praktiky ale zostvaj neodhaleny.<br><br> Dalam oblbenm neavarem je obchzen 150hodinovho limitu na pYes asy skrze najmn pracovnko pYes agentury. Jak to v praxi funguje? "Zamstnanec si u firmy odpracuje osmihodinovou nebo dvanctihodinovou pracovn smnu. A proto~e je to kvalitn zamstnanec, firma jako jeho zamstnavatel chce, aby u n pracoval jeat dle. Zamstnavatel se domluv s agenturou, ~e mu toho samho lovka pYivede jeat odpoledne a on bude nyn jako agenturn zamstnanec pokra ovat v prci, kterou b~n dl jako kmenov zamstnanec firmy," popisuje dala oblbenou praxi Yeditel odboru pracovnprvn legislativy ministerstva prce a socilnch vc Petr Horka. A koliv je tento zposob na hran etiky, ~dn zkon tm ani firma, ani agentura neporuauje. Velkm problmem je v esku tak takzvan zastYen agenturn zamstnvn. Jde o to, ~e podnikatelsk subjekt bez licence agentury prce dodv firmm pracovnky na zklad obchodnch nebo mandtnch smluv. A to u~ poruaen zkona je a kontroloYi se s nm b~n setkvaj.<br><br> Jen~e ne v~dy je prce inspektoro korunovna spchem. Novinkou, s n~ si zatm nevd rady ani inspektoYi, ani cizineck policie, je podle Mac ka najmn ukrajinskch pracovnko eskmi podniky skrze polsk firmy. Dostat se na polsk pracovn trh a z nj do eska je toti~ pro Ukrajince snaza ne~ ~dat o pracovn povolen v esku. "Ukrajinskm ob anom, pokud dlka jejich zamstnn nepYekro  aest msco, v Polsku sta  pouh registrace na vojvodskm Yadu prce," uvd Mac ek.<br><br> Na esk trh prce se tak z Polska nekontrolovan pYelv masa ukrajinskch dlnko. Jak tuto situaci Yeait, zatm esk Yady nevd. "Cizineck policie, pokud takovto ob any zjist, je v nkterch krajch z esk republiky vyhost, v nkterch pYpadech policist konstatuj, ~e je vaechno v poYdku," dodv Mac ek.<br><br> <b>Na neavary odpov novela</b><br><br> V pYpad zamstnvn Ukrajinco pYes polsk firmy m vnst svtlo do situace speciln komise slo~en z pracovnko ministerstva prce a ministerstva vnitra. V ostatnch pYpadech by to mla podle ministerstva prce a socilnch vc udlat dlouho o ekvan novela zkona o zamstnanosti a zkonku prce. Povodn nvrh ministerstvo kvoli odporu odboro pYepracovalo, ze zatm posledn verze materilu tak vypadla napYklad 15procentn kvta na podl agenturnch zamstnanco na celkovm po tu zamstnanco v podniku. Upraven verze u~ proala pYipomnkovm Yzenm a nyn mY do vldy.<br><br> Novela po t s tm, ~e by agentura nesmla firm pYidlit stejnho zamstnance, kter je sou asn zamstnn i pYmo v podniku nebo kterho u~ v tm~e msci firm poslala jin agentura. To by mlo podle Horky zabrnit tomu, aby se skrze agentury prce obchzel limit na prci pYes as.<br><br> Dala novinkou m bt povinn polmilionov kauce pro subjekty ~dajc o licenci agentury prce. Tm zposobem chce ministerstvo prce zvait jistotu zamstnanco, ~e spolupracuj se serizn firmou, kter jim bude mt z eho vyplcet mzdy. Stt se z kauce bude moci "zahojit" v pYpad, ~e by agentura za sv zamstnance neodvdla do sttn pokladny povinn odvody.<br><br> ProstYednictvm zmn v zkon o inspekci prce novela zvyauje odpovdnost u~ivatele za to, ~e na jeho pracoviati maj agenturn zamstnanci stejn mzdov a pracovn podmnky jako ti kmenov. Agentury by tak snze mly zskvat informace o tom, jak podmnky u u~ivatele vlastn panuj, a pYeklpt je do smluv se svmi lidmi.<br><br> <b>Nejist odezva</b><br><br> Jen~e na tom, zda budou tyto novinky pro bran~i pYnosn, i nikoliv, se nedok~ou shodnout ani samy agentury. Zatmco Asociace poskytovatelo personlnch slu~eb oceHuje zejmna zaveden povinnch kauc a vY, ~e zvaen odpovdnosti u~ivatele povede k eliminaci zastYench agentur, jin, konkuren n stavovsk organizace to vid zcela opa n. Prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi  novelu na konferenci v Poslaneck snmovn ozna il za "nesmysln" tok na podnikn leglnch zprostYedkovatelo prce. Naopak problm neleglnch agentur zkon podle nj neYea.<br><br> "Nen potYeba vymalet dala pravidla. Sta ilo by kontrolovat ta stvajc. Velmi rychle bychom oddlili zrno od plev," Yk Burkovi . Jeden pYklad za vaechny: zkon sice u~ dnes stanovuje, ~e agentury nesm zamstnvat cizince se zelenou i modrou kartou nebo s povolenm k zamstnn, pseudoagentury vaak prostYednictvm obchodnch nebo mandtnch smluv zamstnvn cizinco zprostYedkovvaj. `edch zprostYedkovatelo pYitom podle odhado asociace posob na eskm trhu zhruba podobn mno~stv, jako je leglnch pracovnch agentur, tedy zhruba 1800. A prv na ty by si ml stt lpe posvtit.<br><br> Usnadnit prci inspektoro by mohlo napYklad zaveden on-line hlaen nstupu agenturnch zamstnanco do prce na eskou sprvu socilnho zabezpe en, rad Asociace pracovnch agentur. Platilo by pYitom jednoduch pravidlo - kdo nen pYed nstupem do prce nahlaen, pracuje nelegln. "Tento systm u~ span funguje na Slovensku," pYipomn Burkovi .<br><br> Ministerstvo prce a socilnch vc sice tuto mo~nost zva~ovalo a analyzovalo i zkuaenosti ze zahrani , nakonec ale od plno na zaveden on-line hlaen upustilo. "Sou asn prava je v kontextu vaech okolnost pova~ovna za vyv~enou," Yk Petr Sulek z tiskovho odboru ministerstva. Slovenskou cestou se tak tuzemsk prvn prava nejspa jen tak nevyd.<br><br> <b>Podnikatele zajm cena</b><br><br> }e novela cl apatnm smrem, nazna uj i zstupci byznysu. "Podniky maj u~ dnes nejvta problm s byrokraci kolem agenturnho zamstnvn v oblasti bezpe nosti a ochrany zdrav, srovnatelnch mzdovch podmnek a se zkazem dohod o proveden prce na krtk zakzky," upozorHuje mana~er pro legislativu Asociace malch a stYednch podniko Vroslav Sobotka. Agentury prce jsou kvoli tomu pro mal a stYedn podniky pYlia drah. "V praxi tak radji vyu~ij slu~bu na smlouvu o dlo, kdy za vae ru  pseudoagentura. Ta nabere lidi na DPP, a slu~ba je tak pro zamstnance i podnik levnja a~ o 50 procent, bez paprovn a rizik," Yk Sobotka.<br><br> A koliv mal a stYedn podniky plnovanou novelu zkona o zamstnanosti kritizuj, oceHuj alespoH to, ~e oproti loHskmu nvrhu v tom aktulnm ministerstvo prce upustilo od zaveden zmnn 15procentn kvty na agenturn zamstnance v podniku. "Nvrh kvt byl zcela proti logice agenturnho zamstnvn a byla by tm zcela potla ena flexibilita zamstnvn. Pro mal a stYedn podniky by nastaly absurdn situace, kdy by si mohly objednat tYeba jen polku zamstnance ro n," konstatuje Sobotka.<br><br> Zda bude aktuln nvrh skute n posledn verz novely, se teprve uk~e. Nehraje se ale pYitom o mlo. Jen legln agentury prce v esku zamstnvaj tvrt milionu lid. Jejich prostYednictvm pYitom asto nalzaj prci lid se zt~enm uplatnnm, napYklad matky na mateYsk dovolen nebo bval vzni.<br><br> <div class="bull-podpis" align="right">Al~bta Vejvodov</div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Polsko dnes a HospodYsk noviny 11.06.2016<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Polci nabzej eskm firmm dlnky z Ukrajiny. Varaava jim vydala pracovn povolen pro cel Schengen </SPAN></H2> <b> Polsk Yady vydaly tiscom Ukrajinco pracovn povolen platn v celm schengenskm prostoru. Tamn pracovn agentury je nyn nabzej eskm firmm, nkter to zva~uj. Vlda sem chtla nalkat na 500 ukrajinskch experto na IT, zjem ale projevil jen zlomek lid.</b><br><br> Kdy~ se potkaj afov eskch tovren, sto  se jejich Ye  v~dycky k tomu, ~e nemaj dost lid. Jinak tomu nen ani v Moravskoslezskm kraji, kter trp ve srovnn s ostatnmi regiony vyaa, tmY osmiprocentn nezamstnanost. Rdi by si dovezli dlnky z Ukrajiny, to je ale velmi komplikovan. Te se pYed nimi objevila nov cesta, jak uniknout z nedostatku kovYo, zme nko i soustru~nko. Pomoc nabzej polsk agentury, je~ maj v katalogu stovky Ukrajinco s povolenm pracovat v zemch Schengenu, kter jim v minulch letech vydala varaavsk vlda. <br><br> "O mo~nosti polskch agentur vm. Je to varianta, kter se zd bt jednoduaa a schodnja z pohledu procedury nboru ukrajinskch dlnko," Yk personln Yeditel Vojenskho opravrenskho podniku v `enov u Novho Ji na Slavomr Bretz. A Ivo Lazeck, af vrobce sou st vagono MSV Metal Studnka, dodv: "Bavme se o tom s kolegy z okolnch firem, situace nen jednoduch." <br><br> }e se polsk agentury sna~ nabzet ukrajinsk dlnky, a vyu~t tak zeslen poptvky eskch firem, v i majitel ostravsk personln kancelYe Job-centrum Radovan Burkovi .  Zrovna mi do e-mailu pYiala nabdka ke spoluprci, firma nabz slu~by lid z Ukrajiny s leglnm povolenm pracovat v zemch schengenskho prostoru, tvrd Burkovi , kter posob i jako prezident Asociace pracovnch agentur. <br><br> <b>V oblasti agenturnho zamstnvn m on i jeho kolegov proti polsk konkurenci nevhodu - ze zkona toti~ nemohou zamstnvat lidi ze zem mimo Evropskou unii. Polsko takov omezen nem, navc je Varaava v udlen pracovnch povolen Ukrajincom pru~nja ne~ Praha. </b>Pro tamn agentury jde o dobr byznys, v esku jsou vyaa platy ne~ v Polsku, tak~e za umstn lid na jih od hranice dostanou vyaa provizi. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right">Luboa Kre  - af domcho oddlen</div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> " &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; " <a href="http://www.polskodnes.cz/aktuality/polaci-nabizeji-ceskym-firmam-delniky-z-ukrajiny/" target="_blank">odkaz Polsko dnes</a> " &nbsp;&nbsp;<a href="http://archiv.ihned.cz/c1-65324810-ukrajinske-delniky-vlada-do-ceska-pustit-nechce-firmam-je-proto-nabizeji-polaci" target="_blank">odkaz HospodYsk noviny</a> &nbsp;&nbsp;</div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> iHned.cz HospodYsk noviny Byznys 23.05.2016 07:34<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Roboti nahrad hlavn Yednky, pokladn a Yidi e. Nezamstnanost se ale prudce nezva, Yk expertka </SPAN></H2> <b>" S nstupem tvrt promyslov revoluce pYijdou o prci pYedevam lid, kteY se vnuj automatizovan innosti. <br> " PYesto vaak podle prezidentky Mezinrodn asociace agentur prce nehroz, ~e by kvoli "nov promyslov revoluci" stoupla nezamstnanost. <br> " Nejvce ohro~en jsou Yednci, Yidi i a pokladn. </b><br><br> Nstup tvrt promyslov revoluce postihne vedle dlnko u psov vroby tYeba i pojiaeovac agenty nebo Yednky v bankch. Varuje pYed tm Annemarie Muntzov, prezidentka Mezinrodn asociace agentur prce Ciett, kter zastupuje pracovn agentury z vce ne~ tyYiceti zem svta. Po ta e nebo roboti podle n v cel Evrop v etn eska nahrad vtainu zamstnanco, kteY dlaj rutinn prci. "Nejlpe placen profese zostanou, stejn jako apatn placen prce, kter nejsou rutinn. StYedn placen msta, pro kter je asto typick automatizovan innost, vaak zmiz," Yk. Promysl 4.0, ozna ovan tak Prce 4.0, pYina digitln revoluci a dala rozvoj automatizace. "Je to postupn proces, kter potrv roky, nebo dokonce dekdy. Nedvn ekonomick recese jej ale urychlila, proto~e Yada firem se musela rychle modernizovat," dodv Muntzov. <br><br> Vedle prce v tovrnch zvldnou stroje i Yadu administrativnch innost, tak~e by mohly nahradit tYeba zamstnance v cestovnch kancelYch, dispe ery, pojiaeovac agenty nebo bankYe. "Kdy~ si kupujete dom a chcete hypotku, muste splnit nkolik kritri, napYklad mt ur itou roveH pYjmo. Toto vae mo~e schvalovat stroj," tvrd Muntzov. "Zamstnanci poaty, Yidi i metra, prodava i, knihovnci," pYidv dala rutinn pozice, kter jsou ohro~en, vedouc tajemnk Konfederace zamstnavatelskch a podnikatelskch svazo R Jan Zikea. Podle prezidenta Asociace pracovnch agentur Radovana Burkovi e mohou stroje nahradit i mzdov etn i referenty. Nkter jednotvrn innosti sice budou lid dlat dl, kvoli modernizaci na n ale bude tYeba mn zamstnanco ne~ dosud. "Msto pti kop o s krump em to zvldne jeden bagrista a ne za dva dny, ale za hodinu. Tak~e je hrav nahrad, a jeat pYed  ve vkonu," o ekv Burkovi . Seznam profes, v nich~ by v pYatch patncti a~ dvaceti letech mohli na msta lid nastoupit roboti, zpracoval nedvno tak ekonom Alea ChmelaY z Yadu vldy R. }ebY ek je sou st dvousetstrnkov studie nazvan Nrodn iniciativa Promysl 4.0, kter analyzuje pYipravenost esk republiky na masivn automatizaci a digitalizaci. Nejvce jsou podle ChmelaYe ohro~eni Yednci, Yidi i a pokladn. <br><br> <b>Pozice - Index ohro~en digitalizac</b><br> Yednci pro zpracovn selnch dajo 0,98 <br> Vaeobecn administrativn pracovnci 0,98 <br> Xidi i motocyklo a automobilo (krom nkladnch) 0,98 <br> Pokladnci a prodava i vstupenek a jzdenek 0,97 <br> Kvalifikovan pracovnci v lesnictv a pYbuznch oblastech 0,97 <br> KovYi, nstrojaYi a pYbuzn pracovnci 0,97 <br> Ostatn Yednci 0,96 <br> SekretYi (vaeobecn) 0,96 <br> Obsluha pojzdnch zaYzen 0,96 <br> Chovatel zvYat pro trh 0,95 <br> Pomocn pracovnci v zemdlstv, lesnictv a rybYstv 0,95 <br> Obsluha zaYzen na t~bu a zpracovn nerostnch surovin 0,94 <br> Obsluha strojo na vrobu a zpracovn vrobko z pry~e, plastu a papru 0,94 <br> Yednci v logistice 0,94 <br> Mont~n dlnci vrobko a zaYzen 0,93 <br> Obsluha strojo na vrobu potravin a pYbuznch vrobko 0,93 <br> Pracovnci s odpady 0,93 <br> Pokladnci ve finan nch institucch, bookmakeYi, poj ovatel penz, inkasist pohledvek a pracovnci v pYbuznch oborech 0,93 <br> Strojvedouc a pracovnci zabezpe ujc sestavovn a jzdu vlako 0,92 <br> Ostatn obsluha stacionrnch strojo a zaYzen 0,92 <br><br> <b>Prudk rost nezamstnanosti nehroz </b><br> Obavy, ~e kvoli robotizaci skokov stoupne nezamstnanost, ale Muntzov ozna uje za nesmysl. PYed rostem nezamstnanosti varuj v esku hlavn odborYi, podle pYedsedy eskomoravsk konfederace odborovch svazo Josefa StYeduly je ohro~eno a~ 40 procent pracovnch mst. Spolu s ka~dou novou odbornou pozic podle Muntzov vzniknou i tYi a~ tyYi msta ve slu~bch. "Mohou to bt prodava i, kadeYnci, doru ovatel nkupo, cokoliv," pYedpokld. Ka~d, kdo pYijde kvoli promyslov revoluci o prci, bude podle n mt dost pYle~itost najt si uplatnn jinde. "Tito lid se rekvalifikuj a rozhodn to nebude na hoYe placenou pozici," vY prezidentka Mezinrodn asociace agentur prce. V nkterch pYpadech se tak mo~e zmnit nplH prce. "K rutinnm innostem pYibude spousta nerutinnch kolo - napYklad ze sekretYky se mo~e stt osobn asistentka," dodv. <br><br> <b>PotYeba budou technici, ale i kadeYnci </b><br> Nejvta zjem bude podle Muntzov naopak o techniky i po ta ov experty. "Rozhodn potYebujeme lidi ve STEM oborech, to znamen vdu, technologie, strojrenstv a matematiku," vyjmenovv. PYesvd it Evropany, ~e jsou populrn zrovna technick profese, bude ale bh na dlouhou trae. "Je to o tom, ~e budete vyprvt sprvn pYbhy, podvat pYklady a informace," vY. }dn zkon ani naYzen vldy podle n nepomohou, rozhodujc roli bude hrt marketing. "Je to podobn, jako pro  mme iPhone. Proto~e je to uznvan zna ka, nco, co si lid pYej mt," Yk. Podle Burkovi e je dole~it, aby technici za ali bt na tuto prci hrd a vedli k tomu svoje dti. "}dn: Bda, jak se nebudea u it, skon a jako tta ve apinav fabrice," zdorazHuje. ZroveH by podle nj pomohlo, kdyby se zmnil zposob financovn akol. Ty by mly dostvat od sttu jen mena st penz, zatmco vtaina by pochzela od mstnch firem, kter by si pak samy rozhodly, co zaplat. "A budou podporovat Yemesla a techniky, ne vtvarnky a sociln teoretiky. PotYebn jsou samozYejm vaichni, jen tch prvnch Ydov vce," doplHuje Burkovi . `tst ale budou mt v dob digitalizace i hoYe placen zamstnanci, kteY mus pYi prci prokzat njakou zru nost. "Nechci, aby mm kadeYnkem byl robot," vysvtluje Muntzov. Ta si mysl, ~e pYe~ij vaechny profese, kter "nejsou jen o rutin". Podle Zikeae navc lidem, kteY se vnuj Yemesln i zakzkov vrob, pYpadn poskytuj zkaznkovi slu~by "na mru", postupn porostou mzdy. <br><br> <b> esko je solidn pYipraveno </b><br> Na tvrtou promyslovou revoluci jsou v Evrop nejlpe pYipraveny `vcarsko, Nmecko a zem Skandinvie, domnv se Muntzov. "Pokud se podvm na roveH promyslu nebo mru nezamstnanosti v esku, Yekla bych, ~e jste na tom spae dobYe. K tomu, abychom zhodnotili, jak je esko pYipraven, nm mo~e pomoct index konkurenceschopnosti, kter sestavuje Svtov ekonomick frum," Yk. V nm se esko nachz na 31. mst ze 140 zem svta, respektive na 13. mst z osmadvaceti zem EU. Krom zmnnho Nmecka a Skandinvie dopadly lpe zem Beneluxu, Velk Britnie, Irsko, ale tak Estonsko. "Myslm si, ~e jsme na tom dobYe," souhlas Burkovi . esku podle nj mimo jin pomh i to, ~e obyvatel obecn vnmaj technologie jako pozitivn vc. "Divili byste se, jak negativn tYeba Britov pYistupovali k mobilnm telefonom, kter jim nahrazovaly oblben erven telefonn budky na ka~dm rohu," Yk. "Bojovat proti budoucnosti a modernizaci, to nikdy nefungovalo," zdorazHuje Muntzov. Jako pYklad zmiHuje luddity, kteY v Anglii na pYelomu 18. a 19. stolet manifesta n ni ili stroje kvoli tomu, ~e je "pYipravuj o prci". <br><br> <div class="bull-podpis" align="right">Tereza Holanov - redaktorka </div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; " <a href="http://byznys.ihned.cz/c1-65302450-roboti-nahradi-vsechny-zamestnance-jejichz-profese-je-rutinni-nezamestnanost-ale-nesnizi-rika-expertka" target="_blank">odkaz HospodYsk noviny</a> " </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk televize, Studio 6, pondl 23.05.2016<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Nedostatek brigdnko v lt </SPAN></H2><br> <a href="http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096902795-studio-6/216411010100523/obsah/473164-nedostatek-brigadniku-v-lete" target="_blank"><img src="images/2016_05_23_studio_6.jpg" WIDTH="514" HEIGHT="290" class="foto"></a> <br><br> <a href="http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096902795-studio-6/216411010100523/obsah/473164-nedostatek-brigadniku-v-lete"><b>Report~ a rozhovor</b></a>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <br><br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;</div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Blesk 12.05.2016 05:01<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> V esku roste po et mladch fluktuanto. Prci zbrkle mn hlavn absolventi </SPAN></H2> <b> Sta  jen nepatrn lepa nabdka, aby dali vpov a ali jinam. Mlad lid a erstv absolventi t~ z rekordn nzk nezamstnanosti, kdy jim firmy v esku nadbhaj. Mlokdo z nich si ale uvdomuje, ~e stvajc idyla mo~e pYi nejbli~a krizi rychle skon it. </b><br><br> Tuzemat zamstnanci nikdy nepatYili k pYebornkom v astm stYdn zamstnn, v poslednch letech se ale situace za n mnit. Ekonomick situace se po krizovm obdob stabilizovala a po et pracovnch mst roste, tak~e lid za naj bt nro nja, co se t e po~adavko na svou prci. Tvrd to alespoH agentury zprostYedkovvajc prci.<br> NapYklad podle personln agentury Advantage Consulting nejsou vjimkou ani zamstnanci, kteY na jedn pozici vydr~ mn ne~ rok. Nej astji je ke  zbhnut zlk vhodnja nabdka jin firmy, pYpadn rychle zjist, ~e je dan prce neoslovuje. Typick je to hlavn pro mlad lidi a absolventy, kteY asto tou~ po velmi rychlm karirnm rostu.<br><br> <b>Do pol roku pry ? Nic vjime nho </b><br>  Klidn odejdou tYeba po polroce. Je jim jedno, ~e se zavzali vytvoYit tm a tak naslibovali svm podYzenm, ~e je nco nau , nkam je profesn posunou, popisuje Olga Hyklov, majitelka zmnn agentury. Podle n mlad lid asto pYi prvnm nznaku zklamn z prce jednaj  netrpliv a zbrkle .<br> Potvrzuje to i prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi .  Jde hodn o genera n zle~itost. Lid, kteY jsou stle online a s telefonem v ruce, plnuj kariru na maximln dva tYi roky. A spae zkouaej, jestli je nco bude bavit. Hlavn vc je pro n vzva a zmna, vysvtluje Burkovi .<br> ZroveH ale upozorHuje, ~e pYi sebemenam zchvvu ekonomiky a bytku pracovnch mst se jim to mo~e snadno vymstt.  Personalist pak velmi dokladn zva~uj, jestli investovat do nkoho, u koho hroz, ~e bude tYeba bhem dvou let pry , mn Burkovi .<br><br> <b>Ne ekan vdaje pro firmy </b><br> DobYe fungujc ekonomika je druhm dovodem rostouc fluktuace pracovnko.  V okam~iku, kdy mte zakzky a lidi potYebujete, je o n boj pomrn velk, Yk Burkovi . Firmy situaci Yea hlavn lepami benefity a vyaami platy.  Jen~e kdy~ se firmy za nou pYebjet penzi, rychle naraz na strop. Pomrn vysok platy mus nabdnout i mn kvalifikovanm pracovnkom, co~ se zase nelb tm zkuaenjam. Ti pak maj tendenci odchzet, dodv.<br> S velkou fluktuac svch lid se potk napYklad esk spoYitelna. A~ tYetina zamstnanco odchz z banky bhem dvou a~ pti let. U pracovnko klientskch pobo ek je to jeat vraznja  ka~d tYet odchz u~ bhem prvnho roku.  Odchod kterhokoliv zamstnance, ae u~ nov ka, nebo zkuaenho experta i mana~era, je v~dy spojen s finan nmi i kapacitnmi nklady, Yekl Blesk.cz Martin Grau, mana~er nboru esk spoYitelny. Jde hlavn o vdaje spojen s obsazovnm pozice novm kandidtem a pYedvnm znalost a agendy.<br><br> <b>Nadstandardn benefity lkaj </b><br> PYesn opa nou zkuaenost m mladoboleslavsk `koda Auto, kter patY k nejvtam zamstnavatelom v zemi.  V promru zde zamstnanci pracuj 13 let, mme vaak zamstnance, kteY pracuj ve firm nepYetr~it i 25 a vce let, uvedla mluv  Jana Bahnkov. Firma nabz nadstandardn benefity, hlavn ze sociln oblasti, i atdr bonusy. Ty u zamstnanco b~n dosahuj a~ 70 tisc korun za rok.<br> Prv nabzen benefito a schopnost vychzet svm zamstnancom vstYc je nejlepam zposobem, jak si zamstnance udr~et. Tvrd to i Toma Ervn Dombrovsk ze spole nosti LMC, kter provozuje pracovn portly Jobs.cz a Prce.cz. Samotnou fluktuaci jako problm nevnm.<br>  J bych s pojmem fluktuanti pln neoperoval. Dnes je tady velk tlak na zlepaovn podmnek zamstnanco a je na rozhodnut ka~dho jedince, kde chce pracovat. Je nesmysln vzat je pYsnmi prvnmi vztahy, Yk Dombrovsk, kter hlavn problm vid v mal pru~nosti a nzkch mzdch u vtainy pozic podstatn sti eskch firem a instituc. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right">David Budai</div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; " <a href="http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/393466/v-cesku-roste-pocet-mladych-fluktuantu-praci-zbrkle-meni-hlavne-absolventi.html?utm_source=blesk.cz&utm_medium=copy" target="_blank">odkaz denk Blesk</a> " </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk rozhlas Plus, Radiofrum, pondl 29.nora 2016 12:33-13:00<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Promysl 4.0 a zamstnanost </SPAN></H2><br> Co myslte, nahrad nejpozdji do dvaceti let velkou st Yednko roboti, jak pYedpokldaj odbornci? Bojte se, ~e kvoli automatizaci a digitalizaci pYijdete o prci? Naaimi hosty budou ekonom z Yadu vldy Alea ChmelaY a prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi . Moderuje Petr Dudek. Od 34.minuty. <br><br> <object type="application/x-shockwave-flash" data="http://flash-mp3-player.net/medias/player_mp3_maxi.swf" width="200" height="20"> <param name="movie" value="http://flash-mp3-player.net/medias/player_mp3_maxi.swf" /> <param name="bgcolor" value="#ffffff" /> <param name="FlashVars" value="mp3=http://www.apa.cz/media/cro_radiozurnal_radioforum_prumysl40_a_zamestnanost.mp3" /> </object> <br><br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;</div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Aktuln.cz, 29.Yjen 2015<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Slab voln po zvaen mezd. Odbory se bhem deseti let zmenaily o polovinu.</SPAN></H2> <b>Hlas odborYo v esku je m dl tm slaba. To je podle ekonoma Davida Marka ze spole nosti Deloitte jednm z hlavnch dovodo, pro  vdlky tuzemskch zamstnanco nerostou vraznji. Statistiky potvrzuj, ~e eat zamstnanci patY k nejmn anga~ovanm v EU. Jen za poslednch deset let klesl po et leno zhruba o polovinu. </b><br><br> Praha - Rozdl mezi vkonem ekonomiky (HDP na obyvatele) a promrnou mzdou je v esku nejvyaa v Evropsk unii. OdborYi tak maj pravdu, kdy~ volaj po "konci levn prce" a zvaen mezd. Jejich hlas je ale m dl slaba. Prv mal sla odboro v porovnn se zahrani m je pYitom podle ekonoma Davida Marka ze spole nosti Deloitte jednm z hlavnch dovodo, pro  vdlky tuzemskch zamstnanco nerostou vraznji.<br>Statistiky Organizace pro hospodYskou spoluprci a rozvoj (OECD) potvrzuj, ~e eat zamstnanci patY k nejmn anga~ovanm v Evropsk unii, pokud jde o lenstv v odborech. Zatmco v severskch sttech jsou zapojeny dv tYetiny pracovnko, v Rakousku 27,4 procenta a v Nmecku 17,9 procenta, v esku jen 13,4 procenta. Po et leno sice kles ve vtain stto s vjimkou `panlska, Belgie a Itlie, nicmn v esku jich za poslednch deset let ubyla dokonce polovina.<br><br> <b>Podl odborYo na celkovm po tu zamstnanco:</b><br><br> Zem - rok 1995 - rok 2005 - roky 2011-13<br> Finsko - 80,4 % - 70,6 % - 68,6 %<br> `vdsko - 83,1 % - 76,5 % - 67,7 %<br> Dnsko - 75,9 % - 70,7 % - 66,8 %<br> Belgie - 52,8 % - 53,7 % - 55 %<br> Itlie - 38,1 % - 33,6 % - 36,9 %<br> Lucembursko - 43,5 % - 41,4 % - 32,8 %<br> Irsko - 45,1 % - 34 % - 29,6 %<br> Rakousko - 41,1 % - 33,3 % - 27,4 %<br> Velk Britnie - 33,1 % - 28,4 % - 25,4 %<br> Slovinsko - 49,1 % - 43,7 % - 23,1 %<br> Xecko - 31,3 % - 24,6 % - 21,3 %<br> Portugalsko - 25,4 % - 21,2 % - 20,5 %<br> Nmecko - 29,2 % - 21,7 % - 17,7 %<br> Nizozemsko - 25,9 % - 20,6 % - 17,6 %<br> `panlsko - 16,8 % - 14,8 % - 17,5 %<br> Slovensko - 56,1 % - 22,8 % - 16,8 %<br> esko - 43,2 % - 20,2 % - 13,4 %<br> Polsko - 20,2 % - 21,5 % - 12,5 %<br> Maarsko - 49,1 % - 14,5 % - 10,6 %<br> Francie - 8,7 % - 7,7 % - 7,7 %<br> Estonsko - 32,4 % - 9,1 % - 6,4 %<br> Zdroj: OECD, nejnovja data jsou u jednotlivch zem z let 2011, 2012 nebo 2013<br><br> <b>Pokles na ptinu </b><br><br> Podl zamstnanco, kteY jsou leny odboro, klesl v esku podle OECD ze 43,2 procenta v roce 1995 na 13,4 procenta v roce 2012.<br> Potvrzuj to i jin dostupn statistiky a prozkum online denku Aktuln.cz. Po et odborYo bhem poslednch dvaceti let klesl z 2,6 milionu na pYibli~n 460 tisc, tedy o 82 procent.<br> Jen nejvta odborov centrla, eskomoravsk konfederace odborovch svazo ( MKOS), zaznamenala za poslednch dvacet let propad z 2,45 milionu na 660 tisc leno v roce 2005 a~ na loHskch 330 tisc leno. Pro porovnn: V roce 1991, tedy krtce po konci socialismu, kdy centrla navazovala na nkdeja Revolu n odborov hnut (ROH), bylo v odborech tmY 4,4 milionu lid.<br> Podle pYedsedy MKOS Josefa StYeduly sice celkov po et odborYo kles, nicmn roste po et novch organizac, tedy zjednoduaen Ye eno podniko, v nich~ odbory posob. Za poslednch pt let jich vzniklo pYes pt set. "Za rok 2015 se jeat sla upYesHuj, ale zatm mme potvrzeno vznik 106 novch organizac s po tem 11 068 leno," dodv.<br><br> <b>Po et leno? PYesn to nevme</b><br><br> Podobn vrazn pokles je vidt tak u druh nejvta organizace - Asociace samostatnch odboro (ASO), k n~ se od poloviny devadestch let vtainou pYidvaly odborov svazy odatpen od MKOS. Zatmco v roce 2001 sdru~ovala ASO okolo 200 tisc leno, nyn jich m podle pYedsedy Bohumira Dufka zhruba 80 tisc. Z toho jen Odborov sdru~en ~elezni Yo, sou st ASO, m podle svho afa Jaroslava Pejai pYes 50 tisc leno, dalam silnm lenem ASO je Odborov svaz pracovnko zemdlstv a v~ivy.<br> Mimo ASO je pak zYejm nejvraznja Konfederace umn a kultury (KUK). Ta v roce 1995 mla 70 tisc leno, letos je to u~ jenom 32 tisc. A napYklad loni na jaYe se od MKOS odpojily odbory z mladoboleslavsk `kody Auto - ty te maj podle asopisu `kodovck odborY v zvodech po cel R zhruba dvacet tisc leno.<br>Dala mena odborov svazy takov problm s bytkem leno zatm nemaj. "Po et leno je od roku 2004 prakticky stabiln. Ro n bytek zhruba osmdesti leno je kompenzovn vstupem stejnho po tu," Yk Jan Fridrich, prezident Federace vlakovch et, kter m zhruba 1500 leno. Podobn je na tom i Federace strojvodco - v poslednch patncti letech se po et leno poYd pohybuje kolem pti tisc.<br><br> <b>Nechue k organizovn se</b><br><br> Klesajc po et odborYo v cel R m nkolik dovodo - jednm z nich je neochota jakkoliv se spole ensky anga~ovat.<br> "Obecn plat nechue lid bt nkde organizovni, ae u~ v politickch stranch nebo v zjmovch sdru~ench," mysl si af Konfederace umn a kultury Silvester Hska. "Teprve v situaci, kdy~ se zamstnanci dostanou do problmo, maj zjem vstoupit do odboro, proto~e potYebuj prvn pomoc," dodv. ast je podle nj tak pocit, ~e zamstnanci sami stejn nic nezaYd.<br> PY inou bytku odborYo mo~e bt i strnut dosavadnch leno, kter nahrazuje stle mn lid. S tm podle Hsky souvis to, ~e st esk spole nosti bere lenstv v odborech jako pYe~itek "dob minulch".<br> "Povsti odboro mezi lidmi vaeobecn akod jejich neskrvan levicovost. Zvlat za sociln demokracii je nyn spousta bvalch odborYo v Poslaneck snmovn i Sentu, bval odborYsk boss Milan `tch je dokonce pYedsedou Sentu," pYipomn prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi .<br> Tento pohled ale sou asn af MKOS Josef StYedula odmt. "Moc nechpu, co je levicovho na tom mt spravedlivou mzdu, sluan pracovn podmnky, Ydnou dovolenou, benefity. Odbory se v tr~n spole nosti chovaj tr~n, zastupuj sv leny a sna~ se co nejlpe prodat jejich prci," zdorazHuje.<br> A pokud jde o asociace na "povinn" lenstv v Revolu nm odborovm hnut (ROH) za socialismu? "Federace strojvodco je ji~ 120 let nezvislou profesn odborovou organizac. Proto na sebe ani nevztahujeme njak reflexe na dYvja ROH," Yk napYklad Libor Pol ek, kter tento svaz zastupuje.<br><br> <b>Jen vno n kolekce?</b><br><br> bytek leno souvis podle veden MKOS tak s rozpadem velkch tovren - po listopadu 1989 naopak pYibylo hodn menach firem, v nich~ odbory nemly tradici.<br> Podle Burkovi e si vaak zstupci odboro za bytek leno ste n mohou i sami. "Dlouh roky pYehl~eli tYeba problmy agenturnch zamstnanco ve firmch. Nebo se jim sna~ili dokonce rozn akodit poukazovnm na jejich nepotYebnost, Yk. NkteY zamstnanci pak podle nj vnmaj odbory jen jako "ty, co berou na odborYsk pYspvky procenta z jejich plato a dvaj jim za n maximln tak vno n kolekce na Mikulae."<br> "Lid, kterm poskytujeme pracovn-prvn poradenstv, se asto ptm, pro  njak problm neYeaili prvotn s odbory svho podniku. Odpovdaj, ~e nejsou leny nebo v n nemaj dovru," Yk Burkovi .<br> Zkladnm dovodem pro lenstv v odborech obecn bv snaha prosadit si vyaa mzdu nebo si alespoH udr~et tu sou asnou, pYpadn samotn pracovn msto. Krom toho mohou odbory ovlivHovat podmnky na pracoviati, jako je dodr~ovn pracovn doby, bezpe nost a ochrana zdrav pYi prci nebo chovn afo k podYzenm. Tm, ~e se zamstnanci formln spoj, se logicky zvyauje jejich vyjednvac sla. Oprvnn tchto organizac vyplvaj pYmo ze zkonku prce, kter sou asn poskytuje odborYskm afom silnja ochranu pYed vpovd. <br> lensk pYspvek in podle informac MKOS zpravidla jedno procento z ist mzdy nebo platu zamstnance. O zaplacen pYspvky si pak mohou zamstnanci sn~it daHov zklad.<br><br> <b>Slevomat a dala vhody</b><br><br> Ve snaze zastavit odliv leno a pYilkat nov zjemce za n lenstv v nkterch odborech pYipomnat vrnostn klub. Nejznmjam pokusem je benefitn program Odbory plus, kter MKOS spustila v polovin roku 2012. Nyn je v nm zaregistrovno tmY 22 tisc leno. Nejvyu~vanja vhodou je et bez poplatko od Equa Bank (12 tisc leno), dala benefity u~ lkaj mn. <br> NapYklad u CCS loni nakupovalo pohonn hmoty se slevou 113 odborYo, letos jich bylo zatm jen 84. A napYklad pojiaeovna Kooperativa, kter odborYom nabzela slevy na pojiatn motorovch vozidel, nezaznamenala podle svho mluv ho Milana Kni ~dn zjem. Nikdo zatm letos nevyu~il ani slevu v prodejn jzdnch kol Capriolo. <br> Konfederace umn a kultury poskytuje lenom napYklad pYspvky na penzijn pYipojiatn, na dovolenou, odmny k vznamnm ~ivotnm jubilem, dar ke svatb, k narozen dtte nebo k odchodu do dochodu. Federace strojvodco nabz navc pojiatn odpovdnosti za akody zposoben zamstnavateli nebo sociln program Stephenson. "Vno n kolekci i kapra, stejn jako odborovou rekreaci typu Andl na horch, nemme v nabdce. lenov vd, ~e to vae si mohou poYdit i bez ns, tedy pokud si vydlaj sluan penze," Yk Pol ek. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right">Tereza Holanov</div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/slabe-volani-po-zvyseni-mezd-odbory-se-behem-deseti-let-zmen/r~2a31266277ef11e58c710025900fea04/" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Udlosti v regionech - Ostravsko, ptek 14.srpna 2015 18:00<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Studenty na brigdch nahrazuj senioYi </SPAN></H2><br> <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/10122978233-udalosti-v-regionech-ostrava/415231100030814-udalosti-v-regionech/video/417573" target="_blank"><img src="images/2015_08_14_udalosti_v_regionech.jpg" WIDTH="514" HEIGHT="290" class="foto"></a> <br><br> <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/10122978233-udalosti-v-regionech-ostrava/415231100030814-udalosti-v-regionech/video/417573" target="_blank"><b>Report~</b></a>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <br><br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;</div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk rozhlas Radio~urnl, 13.srpna 2015 08:40 hod.<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> MPSV chce prosadit kvty pro po et agenturnch zamstnanco ve firmch </SPAN></H2> <b>Ministerstvo prce a socilnch vc chce regulovat po et agenturnch zamstnanco ve firmch. Ti by podle nvrhu novely zkona o zamstnanosti pYipraven Yadem mohli tvoYit maximln 15 % pracovnko. Kvta, ur ujc kolik mo~e mt firma maximln procent agenturnch pracovnko, by mohla platit od pololet pYatho roku. Nvrh by mla projednat vlda. </b><br><br> Podle ministerstva prce by v dob rostouc ekonomiky mla spae vznikat stl msta. A o to prv novela zkona usiluje. "Agenturn zamstnvn je pouze do asn. Proto je potYeba kvtami tento zposob zamstnvn omezit. Nkter firmy mly v minulosti a~ 80% agenturnho personlu," Yk Josef StYedula, pYedseda eskomoravsk konfederace odborovch svazo. <br><br> Agenturn zamstnvn, podle Radovana Burkovi e, prezidenta Asociace pracovnch agentur, ale umo~Huje vta flexibilitu firem. Pro mnoho zahrani nch investoro je flexibilita velmi dole~it. Mluv  tovrny TPCA v Koln, Radek KHava, se domnv, ~e jej omezovn nen dobrm signlem pro dala investice v R a takov kvty sni~uj konkurenceschopnost esk republiky. Firma TPCA m 20% agenturnch zamstnanco. <br><br> V dosledku je agenturn zamstnvn, podle Radovana Burkovi e, vhodn i pro zamstnance. "Ka~d tYet agenturn zamstnanec se v probhu tY a~ pti msco stv kmenovm zamstnancem firmy," Yk. A tak mohou prci sehnat i lid, kterm se dela dobu nedaY najt stl msto. <br><br> Odbory u ns zna n rozaYen u~vn agenturnch zamstnanco dlouhodob kritizuj pYedevam z dovodu snadnjaho propouatn takovch zamstnanco. "Agenturn zamstnvn je dole~itm nstrojem flexibility firmy, kter nm umo~Huje pru~n reagovat na vkyvy trhu a pYpadn propady objednvek. Zavdn kvt by znamenalo komplikaci a vrazn sn~ilo flexibilitu firmy," sdlila mluv  spole nosti Bosch Barbora Schelov. Bosch zamstnv dlouhodob na pozicch mont~nch dlnko agenturn zamstnance; jejich podl se pohybuje kolem 20%. <br><br> Na nekal praktiky v agenturnm zamstnvn upozorHovaly v minulosti odbory i neziskov organizace. Nkter hovoYily a~ o vykoYiseovn. Na agentury se zamYila inspekce prce. Kvoli poruaovn pravidel o povolen loni pYialo 330 subjekto. "Existuj zamstnavatel, kteY objektivn potYebuj zajiaeovat vta st svch personlnch potYeb flexibilnmi nstroji. ZroveH nelze veaker agentury prce paualn pova~ovat za subjekty, kter poruauj zkon i zneu~vaj sv zamstnance," Yk mluv  HospodYsk komory Lenka Vodn. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"> Michael Rozsypal, Jana Tup</div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.rozhlas.cz/plus/ranniplus/_zprava/1522072" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div><br><br> <b>O skalch i vhodch agenturnho zamstnvn debatovali v Rannm Plusu Josef StYedula, pYedseda eskomoravsk konfederace odborovch svazo a Radovan Burkovi , prezident Asociace pracovnch agentur. Moderuje Michael Rozsypal.</b><br><br> <object type="application/x-shockwave-flash" data="http://flash-mp3-player.net/medias/player_mp3_maxi.swf" width="200" height="20"> <param name="movie" value="http://flash-mp3-player.net/medias/player_mp3_maxi.swf" /> <param name="bgcolor" value="#ffffff" /> <param name="FlashVars" value="mp3=http://www.apa.cz/media/ranni_plus_13_08_2015_1200_stredula_burkovic.mp3" /> </object> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> IDnes.cz, Finance, ptek 31. ervenec 2015<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Na nekal personln agentury jsou kontroly krtk, chystaj se zmny.</SPAN></H2> <b>V esku existuj nkter personln agentury, kter vyu~vaj legislativn mezery a okrdaj zamstnance i stt o stovky miliono korun. Ministerstvo prce a socilnch vc proto pYipravilo novelu zkona o zamstnanosti, kter posoben pracovnch agentur vznamn mn. </b><br><br> Novela si dala za cl pYsnja regulaci agenturnho zamstnvn s clem omezit nekal praktiky nkterch z nich. leny pracovn skupiny, kter novelu chystala, byli vedle zstupco vldy, odboro a zamstnavatelo tak lenov Asociace poskytovatelo personlnch slu~eb v etn prezidentky Asociace Jaroslavy Rezlerov. Spole n se shodli na cel Yad bodo, napYklad na zpYsnn kontrol zamYench na  zastYen agenturn zamstnvn, jeho~ prostYednictvm se obchz legislativa a placen dan a odvodo na sociln a zdravotn pojiatn, i na skldn kauce ze strany agentury jako pojistky pro pYpad obchzen zkona.<br><br> <b>Patnctiprocentn kvty jsou omezujc</b><br><br>  Nad rmec povodn dohodnutch opatYen ale nvrh MPSV obsahoval dva zcela nov body, kter nebyly na pracovn skupin diskutovny a kter radikln omezuj vkon samotnho agenturnho zamstnvn, omezuj flexibilitu firem a naopak je nut k obchzen zkona, Yk JiY Halbratt ze spole nosti ManpowerGroup, kter je v oblasti agenturnho zamstnvn jednm z nejsilnjach hr o na trhu. <br><br> <b>Podl agenturnch zamstnanco v ekonomicky aktivn populaci</b><br><br>  Jde o zaveden patnctiprocentn kvty na podl agenturnch zamstnanco na celkovm po tu zamstnanco a o omezen Yetzen smluv na dobu ur itou, kter umo~Huje pouze tYi smlouvy za tyYi roky, vypo tv sporn body Halbratt. Prv zkaz Yetzen pracovnch smluv dajn zcela popr smysl agenturnho zamstnvn. Podle odbornko by pYitom bylo dosta ujc, kdyby ministerstvo a dala sttn orgny trvaly na plnn povinnost, kter pracovnm agenturm pYedepisuje sou asn legislativa.<br><br> <b>Problmem je zastYen agenturn zamstnvn</b><br><br> Jak uvd Radovan Burkovi , prezident Asociace personlnch agentur, vce ne~ 1 300 z celkovho po tu asi 2 500 agentur sv povinnosti nepln, a tud~ by jim ministerstvo i Generln Yeditelstv Yadu prce mohlo odebrat povolen k innosti.  Problm nen sou asn agenturn zamstnvn, kter je u~ nyn doslova pYeregulovno. Problmem je zastYen agenturn zamstnvn, takzvan pseudoagentury, tvrd Burkovi . Podle nj novela dopadne na legln agentury prce s povolenm ministerstva, ale vobec se nedotkne pseudoagentur.  Ty mohou vesele obchodovat s lidmi dl, na n jsou kontroly krtk, tvrd Burkovi . <br><br> <b>OpatYen by nemlo postihnout poctiv agentury</b><br><br> Podobn nzor zastv i spole nost `koda Auto, kter patY mezi nejvta klienty pracovnch agentur.  Vtme zmr zpYehlednit innost agentur prce. OpatYen by vaak v ~dnm pYpad nemla postihnout poctiv agentury prce a jejich zamstnance, zposobit zvaen pYesunu agenturnch zamstnanco mezi jednotlivmi agenturami a jednotlivm subjektom navait administrativn zt~. Preferujeme samoregulaci nebo dohodu socilnch partnero, v tomto pYpad zamstnavatele a jeho odborov organizace, nad zkonnou regulac, uvedla Jana Bahnkov z tiskovho oddlen spole nosti `koda Auto.<br><br> Pro  je potYebujeme? Firmy potYebuj reagovat na sezonn vkyvy a ne ekan nrosty a poklesy zakzek.  Naae spole nost vyu~v agenturn zamstnance k zajiatn stability standardn produkce i k vytvYen rovnovhy v dob konjunkturlnch vkyvo. Nebo pYpadn ke zvldn vjime nch kolo, kde bv zapotYeb do asnho navaen stvajcho personlu, vysvtluje Jana Bahnkov:  Nicmn dlouhodob si udr~ujeme podl agenturnho personlu na maximln deseti procentech stavu zamstnanco. Navc jsme v roce 2013 uzavYeli se socilnm partnerem, odbory KOVO, Chartu agenturnho zamstnvn, kter zaru uje srovnateln podmnky i pro agenturn personl i jejich zastupovn odborovou organizac. <br><br> <b>Co je agenturn zamstnvn</b><br><br> Jako zamstnanec agentury prce se muste smYit s tm, ~e vaae prce je asov omezen a dost nejist. Firmy si vs najmaj pYedevam pYi nhlch vkyvech ve vrob. Xea novou zakzku, tak si vs na as  poj  , abyste kmenovm zamstnancom napYklad na tYi msce, pol roku nebo na rok pomhali. Loni naalo zamstnn pYes agenturu zhruba sto tisc lid. <br><br> <b>Polovina sezonnch mst by nevznikla</b><br><br> Pokud by firmy nemly mo~nost zskat sezonn pracovnky pYes agenturu, musely by hledat jin formy.  Proto je lepa mt transparentn trh agentur prce, kter budou fungovat podle jasnch pravidel a budou dosledn kontrolovny. Aby agenturn prce nebyla zneu~vna, ne~ aby se bu nutily firmy k neleglnm formm prce, pYpadn aby jim byla znemo~nna flexibilita, je pYesvd en JiY Halbratt. Zaveden novch regul by podle nj znamenalo ztrtu konkurenceschopnosti a ruaen pracovnch mst.  Navc podle prozkumo by vce ne~ polovina tchto sezonnch pracovnch mst nevznikla, pokud by nemohla bt limitovna na dobu zakzky. Podle naaich zkuaenost se ale ka~d tYet agenturn zamstnanec stv do roka kmenovm zamstnancem. Je v~dy lepa mt v ~ivotopise nkolik navazujcch brigd ne~ dva roky na Yadu prce, mn JiY Halbratt. <br><br> <b>Ke zmnm by mohlo dojt ji~ od ledna 2016</b><br><br>  Skon ilo pYipomnkov Yzen k novele zkona o zamstnanosti a nyn ekme na nov nvrh spornch paragrafo. O ekvme, ~e nesmysln kvty, kter situaci nijak neYea a nemaj ~dn dopad na ern trh, budou vypuatny a ~e najdeme shodu ohledn Yetzen pracovnch smluv, Yk Jaroslava Rezlerov, prezidentka Asociace poskytovatelo personlnch slu~eb a generln Yeditelka ManpowerGroup. <br><br> Ministerstvo prce pYipouat ur it shody.  Clem je najt shodu nad pYipravovanmi zmnami v oblasti agenturnho zamstnvn. Naa snahou je, aby novela zkona o zamstnanosti veala v platnost od 1. ledna 2016. Co se t e mo~nch zmn, pak z pYedb~nch vsledko vypoYdn doalch pYipomnek je obt~n najt shodu v oblasti zaveden povinnch kvt, kdy jako vhodn Yeaen se jev toto opatYen v sou asn dob neuplatHovat a dle je zejmna se socilnmi partnery diskutovat. Pokud se tk omezen Yetzen smluv na dobu ur itou, pak vYme, ~e v tto oblasti k ur it dohod s naaimi partnery dospjeme, uzavr Miluae Trefancov z tiskovho oddlen MPSV. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right">Eva Sovov, Lenka Brdkov, spolupracovnice MF DNES</div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://finance.idnes.cz/novela-zakona-o-zamestnanosti-agenturni-zamestnavani-p1c-/podnikani.aspx?c=A150617_2170901_podnikani_kho" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> BusinessInfo.cz, ter 28. ervenec 2015<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Agenturn pracovnk nen nadvka. Firmy takto zskvaj i kvalitn profesionly.</SPAN></H2> <b>Agenturn pracovnk nen nadvka. Firmy takto zskvaj i kvalitn profesionly. V eskch firmch zskali agenturn pracovnci nlepku zahrani nch gastarbeitero z tch nejni~ach socilnch skupin a se apatnou znalost jazyka. Tento zposob zamstnvn vaak mo~e bt pYnosem tak u kvalifikovanch oboro, v etn menach firem. </b><br><br> Zamstnavatel v dobch, kdy jedinou jistotou je nejistota, hledaj cesty, jak zabezpe it, aby na rychl zmny na trhu mohli rychle reagovat. Jednm ze zposobo, jak tento problm Yeait, je zamstnvn agenturnch pracovnko. Nejedn se o novinku. Prvn agentura prce vznikla v roce 1948 v USA. Tehdy se dva prvnci ocitli pYi pYprav soudnho procesu pod tlakem neprosnch uzvrek. Nutn potYebovali dodate nou administrativn slu pro dokon en pYpadu, jen~e nemli as na to, aby se jeat navc zabvali vyhledvnm novch pracovnko.  Zjistili, ~e na trhu vlastn neexistuje spole nost, kter by takovto potYeby firem dokzala Yeait. Vsledkem bylo zalo~en Manpoweru, vysvtluje Jaroslava Rezlerov, generln Yeditelka ManpowerGroup. <br><br> <b>Agenturn pracovnci nejsou jen mont~n dlnci</b><br><br> V pYedstavch zna n sti lid existuje rovntko mezi pojmy agenturn zamstnanec a pracovnk na vrobnm psu. Dosledkem medilnho obrazu tto sfry, ale i prce neseriznch agentur, je asto spojovn agenturn innosti s neleglnm zamstnvnm. Agenturn pracovnci vaak maj ve firmch mnohem aira uplatnn.  Kdy~ se podvm na jejich skladbu v naaem pYpad, tak je to asi 40 procent v promyslu, zbytek jsou segmenty slu~eb a pak specializovan oblasti  napYklad IT, technici, specialist ve finan nch oborech, pracovnci v call centrech, skladnci a podobn, dodv Jaroslava Rezlerov. <br><br> Velmi siln segmenty pro agenturn zamstnvn ve svt jsou stavebnictv a hotelnictv, v R si velk firmy zajiaeuj flexibilitu lidskch zdrojo pomoc st malch subdodavatelo. Typickm zkaznkem pracovn agentury je spole nost, kter m velk seznn vkyvy v produkci. Z hlediska velikosti to jsou u ns nej astji velk zahrani n firmy. Dovodem ale nen to, ~e by slu~ba byla drah a mohly si to dovolit pouze ony. Pro firmy m agenturn zamstnvn vhodu nejenom ve flexibilit nboru pracovnko, ale tak v sporch v personln oblasti. Personln agentury zajiaeuj hromadn nbory v mnoha regionech, svozov autobusy, pomoc pYi pYesthovn i shnn ubytovn. Maj na starost mzdovou a personln agendu, zavdj elektronick dochzkov systmy nebo maj ve firm svoje koordintory a personalisty. Strojrenstv je jednm ze dvou nejvtach segmento, kter agenturn zamstnvn vyu~vaj. Tm druhm jsou slu~by, speciln servisn centra, call centra, zru n servis apod., kde hovoYme o tiscch lid. <br><br> <b>Dva tisce dlnko nebo jeden brigdnk</b><br><br> Agenturn pracovnci pYitom nejsou jen domnou velkch firem, kter potYebuj pokrt najednou stovky mst.  Pracujeme i pro mal firmy. NapYklad pro jednu malou nstrojrnu v Koln, kterou provozuje majitel ve sv gar~i u rodinnho domku. Kdy~ m vce zakzek, tak potYebuje vpomoc. Nev ale, kde by naael as obvolvat brigdnky a hlavn nev, jak se zpracovvaj mzdy, jak m zamstnance pYihlsit na Yad, vysvtluje Jaroslava Rezlerov. Podobn vyu~vaj agenturn brigdnky tak spolumajitel mal tiskrny v st nad Labem, kteY se po vtainu roku vysta  sami. Kdy~ ale zskali zakzku na tisk deseti tisc katalogo, kter museli mt zkompletovan a vyexpedovan bhem jednoho tdne, zajistili si tmto zposobem bhem nkolika hodin pt brigdnko na kompletovn archo a skldn hotovch bro~ur na paletu. <br><br> Agenturn pracovnci se pYitom neuplatHuj jen pro manuln prci. V poslednch letech roste zjem o extern programtory, kter si najme firma pouze na konkrtn projekt. Lid z IT si na jednu stranu rdi pYivydlaj vedle sou asnho zamstnn a jsou vd n za to, ~e mohou zskat novou zkuaenost na zajmavm projektu. Na druhou stranu si vaak asto prci aktivn nehledaj. Pro firmy tak mo~e bt problm, jak je oslovit. Vybudovat si databzi lid v roznch oborech je toti~ velmi nro n prce. Znamen to neustl prochzen databz, sbrn kontakto na LinkedIn a Facebooku, oslovovn znmch, jestli nemaj znm, kteY by se mohli hodit atd. Zejmna mal podnikatel na to nemaj as. Proto je agenturn zamstnvn asto pYnosnja prv pro mal firmy, ne~ pro ty velk.  Ve velk firm je tm personalisto, kteY se na tuto oblast specializuj, ale podnikatel mus Yeait zakzky, prodvat, organizovat a ne trvit ve ery zadvnm inzerto na internet, podotk Jaroslava Rezlerov. <br><br> <b>Omezen agenturnch pracovnko firmy nechtj</b><br><br> V souvislosti s chystanou novelou zkona o agenturnm zamstnvn, v jejm~ rmci chce ministerstvo prce a socilnch vc stanovit patnctiprocentn kvtu pro podl agenturnch zamstnanco v podniku a zakzat Yetzen smluv, se brn nejenom personln agentury, ale tak firmy z Yady oboro.  Agenturn zamstnvn je barometrem ekonomickho rostu a zroveH nutnm nstrojem k tomu, aby se firmy umly s rosty a propady vyrovnvat. Pokud nemaj mo~nost zamstnvat ur it profese do asn a flexibiln, vtainou jsou s vytvoYenm novch pracovnch mst velmi opatrn, upozorHuje Hana Pllov, Yeditelka personln spole nosti Randstad.  V nezamstnanosti, zejmna dlouhodob, lid velmi rychle ztrcej pracovn nvyky. Je proto dole~it, aby mli co nejaira spektrum mo~nost, jak prci v co nejkratam ase najt. Agenturn prce je jednou z tchto mo~nost  pokud ji omezme, zt~me tm Yad lid rychleja nvrat do prce a zroveH zat~me sttn kasu vyplcenm dvek v nezamstnanosti, dodv Hana Pllov. <br><br> Proti zpYsHovn se stav i Asociace malch a stYednch podniko a ~ivnostnko (AMSP).  Za nme podlhat lehk hysterii, v rmci kter vidme v agenturnm zamstnvn nejvtaho nepYtele trhu prce. PYitom se jedn vaude v Evrop o flexibiln nstroj pracovnho trhu, Yk Karel Havl ek, pYedseda AMSP.  Veaker finan n zat~en pracovnch agentur dalami poplatky se negativn promtlo v cen, za kterou agentury na trhu prce sv slu~by nabz. To v kone nm dosledku mo~e pYinst pokles mezd agenturnch zamstnanco, upozorHuje Toma Lukea, tajemnk Asociace eskch nbytkYo. Podle jeho slov nkter nbytkYsk firmy agenturn zamstnance vyu~vaj.  Jedn se vtainou o vta spole nosti nebo spole nosti stYedn velk, dodv Toma Lukea. <br><br> Namsto zpYsHovn podmnek pro serizn agentury ~daj firmy z oboru postihy neseriznch nebo pololeglnch agentur.  Podle ministerstva prce a socilnch vc navr~en regulace a finan n kauce pro poctiv agentury prce totln ignoruj problm s nelegly a pseudoagenturami. Proti nim necl ~dn z nich. Nato~pak proti firmm, kter si pseudoagentury objednvaj a tm podporuj obchodnky s lidmi, zdorazHuje Radovan Burkovi , prezident Asociace pracovnch agentur (APA). <br><br> <b>Hledn novch pracovnko je nkladn</b><br><br> Vbr novch zamstnanco navc bv pro firmu drah. Nklady na pYijet novho pracovnka se toti~ rovnaj zhruba ro nmu platu pYedchodce, po kterm se msto uvolnilo. Do tchto sel je zapo tna nejen personln inzerce, ale napYklad tak zapracovn, akolen, as pracovnko dan firmy vynalo~en na cel proces, riziko, ~e zamstnanec odejde ve zkuaebn dob a podobn. Nov zamstnanec vtainou neza ne bt efektivn v dob krata ne~ tYi msce. Do nklado je nutn zapo tat tak odstupn na zklad propuatn z dovodo nadbyte nosti nebo organiza nch zmn, pokud se firma s pracovnkem v budoucnu mus rozlou it. Vhodou agenturnch pracovnko je jejich flexibilita v tto oblasti, zejmna u krtkodobch zakzek nebo v oborech, kde jsou ast vkyvy. Agenturn pracovnci jsou toti~ sjednni na dobu ur itou. To je jejich vhoda oproti klasickm zamstnancom, kteY jsou zkonem lpe chrnni a zamstnavatel jim mus platit i v dob, kdy pro n nem prci. <br><br>  Agenturn zamstnanci jsou vlastn rezervou, kter firmu uchrn v dob propadu vroby nebo j pomo~e, kdy~ nastane boom. Jsou vhodn i pro realizaci roznch jednorzovch projekto, kdy se zamstnavateli nevyplat dr~et ve stlm pomru lovka, kterho vyu~ije jednou za rok i jeat dle, charakterizuje Jaroslava Rezlerov. Rozhodn ale nejde o pracovnky na jedno pou~it. Xada firem pova~uje agenturn pracovnky za nejlepa zdroj budoucch stlch zamstnanco. M as si je vyzkouaet. V Evrop dnes asi ka~d tYet agenturn zamstnanec zsk do dvou let stlou prci. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right">Dalibor Dostl</div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/agenturni-pracovnik-neni-nadavka-firmy-takto-ziskavaji-i-kvalitni-profesionaly--67077.html" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk televize, poYad Dobr rno, pondl 20. ervenec 2015<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Rady k letnm brigdm - zdann.</SPAN></H2> <img src="images/2015_07_20_dobre_rano.jpg" WIDTH="514" HEIGHT="290" class="foto"> <br><br><br> <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/10435049455-dobre-rano/415236100071069/?video&index=412926#video" target="_blank"><b>Rozhovor 1. st</b></a>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/10435049455-dobre-rano/415236100071069/?video&index=412939#video" target="_blank"><b>Rozhovor 2. st</b></a>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <br><br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;</div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> TK, pondl 06. ervenec 2015<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Brigd je letos vce, vtaina je ale rozebran.</SPAN></H2> <b>Praha - Brigd a st~ je letos vce ne~ loni. PYed za tkem lta nabzely firmy vce ne~ 25 tisc mst, v promru se na jednu pozici hlsilo tYicet zjemco. V poslednch letech se na letn prce hls mn studento, zjem maj spae dlouhodob nezamstnan a ~ivnostnci.</b><br><br> Zjemci o letn brigdu maj posledn mo~nost njakou zskat. Vtaina mst je u~ k prvnmu ervencovmu vkendu rozebran a v cel zemi je na tento msc volnch pouze pt tisc mst. Ve velkch mstech se brigdnci nej astji uplatn ve slu~bch a logistice, v regionech pYeva~uj manuln prce. "Brigdnci mohou pomhat pYi mont~ch, mohou vykonvat manipula n prce v hypermarketu, mohou pracovat v potravinYskch podnicch, zejmna ve vrob npojo a zpracovn ovoce a zeleniny, v roznch skladech a na stavbch, mohou dlat zahradnick prce, roznos letku, pasivn telemarketing i mt okna. Nakonec si sv pracovnky najde vtaina brigd," Yekl prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi . Dala mo~nost pYivdlku pro studenty jsou st~e, pYi kterch navc mohou zskat i praxi v oboru. Firmy jich letos vypsaly dvakrt vce ne~ minul rok. PYesto nen jednoduch takovou st~ sehnat, podle Fondu dalaho vzdlvn uspje te v lt ka~d druh. <br><br> <b> lovka bez smlouvy odhal inspektoYi snadno</b><br><br> PYes lto tak astji chod inspektoYi prce. Minul rok odhalili touto dobou pYes dva tisce lid zamstnanch bez smlouvy a rozdali pokuty za 312 miliono korun. Nej astji pracovali takzvan na erno prv brigdnci. Podle ministerstva prce a socilnch vc podnikatel asto zneu~vaj dohodu o proveden prce, kvoli emu stt pYichz nejenom o penze na danch, ale i na zdravotnm a socilnm pojiatn. PYitom na tuto dohodu mo~e zamstnanec pracovat jen 300 hodin ro n a z pYjmu maximln deset tisc korun ms n neodvdt ~dn pojiatn. Lid vaak asto pracuj mnohem vc a tak si vc vydlaj. Ministerstvo to chce zmnit a nechat tuto mo~nost jen studentom. <br><br> <b>Inspirac Slovensko</b><br><br> "Inspirujeme se mimo jin na Slovensku, kde ali velmi tvrd proti tmto dohodm a to tak, ~e je v podstat zruaili," Yekla ministryn prce a socilnch vc Michaela Marksov. Dala mo~nost, jak tento problm Yeait, je zaveden registru vaech uzavYench dohod nebo evidence odpracovanch hodin u ka~dho brigdnka. To se vaak nelb podnikatelom. "Vhoda tchto smluv je v tom, ~e umo~Huje firmm rychle reagovat na vkyvy v zakzkch, to znamen, ~e mohou rychle lidi nabrat a rychle je propustit," Yekla Eva Svobodov, generln Yeditelka Asociace malch a stYednch podniko. Podle n sta  u~ zaveden kontroly inspektoro prce, kter prohYeaky pravideln odhaluj. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"> T24</div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/316617-brigad-je-letos-vice-vetsina-je-ale-rozebrana/" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> BusinessInfo.cz, pondl 08. erven 2015<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Desatero agenturnho zamstnvn.</SPAN></H2> <b>Desatero agenturnho zamstnvn - Asociace pracovnch agentur (APA), len Asociace malch a stYednch podniko a ~ivnostnko R (AMSP R), zpracovala analzu a axiomy agenturnho zamstnvn. </b><br><br> <b>1. Agenturn zamstnvn je 25 let opravdu jedinm reln fungujcm flexibilnm nstrojem pracovnho trhu v R.</b><br><br> Vyu~vaj ho denn jak firmy, kter potYebuj rychle mnit po ty zamstnanco podle zakzek, tak zamstnanci, kterm tento zposob vdlku vyhovuje. Przdn Ye i politiko a Yednko o podpoYe flexibility a zkrcench vazko jsou jen utrcenm evropskch i veYejnch prostYedko. Rozsah agenturnho zamstnvn v R je 0,7% z celkovho po tu zamstnanco. V Evrop je ptinsobn, 3,5%. V cel Evrop se vol po vyaa flexibilit a podpoYe krtkodobch vazko, Evropsk komise deklaruje, ~e agenturn zamstnvn je pYnosnm a pevnm prvkem trhu prce. <br><br> <b>Je dovod agenturn zamstnvn podporovat, ne regulovat, nahrv to ernmu trhu.</b><br><br> <b>Dokaz:</b> Zkon o zamstnanosti 58-66, Zkonk prce 307a-309, Zkon o zamstnanosti 58-66, portl MPSV.cz st zprostYedkovatelny prce, portl Justice.cz, statistiky MPSV a Generlnho Yeditelstv Yadu prce 2008-2014 o umseovn uchaze o o prci a zprostYedkovn plus do asnm pYidlovn agenturnch zamstnanco.<br><br> <b>2. Agentury prce vznamn sni~uj nezamstnanost v R, ro n zamstnaj tvrt milionu lid. </b><br><br> span zvyauj zamstnanost v regionech, jejich prostYednictvm nezamstnan nachz trval pracovn pomry u kliento agentur z Yad firem. Velkou skupinou agenturnch zamstnanco jsou t~ko umstiteln lid, kteY jsou po vkonu trestu, problmech s nvykovmi ltkami, maj exekuce na mzdy a u b~nch zamstnavatelo prci nenajdou. V agenturch prce clen pracuj tak studenti na brigdch, erstv absolventi S` a V` bez praxe, maminky na rodi ovsk dovolen, dochodci invalidn i starobn, lid hledajc pYivdlek v druhm zamstnn.<br><br> <b>Zvyame regulaci agentur prce a rzem mo~eme mt 750 tis. nezamstnanch a ern pracovn trh. Stt pYijde o dan a pojistn.</b><br><br> <b>Dokaz: </b>statistiky MPSV a GX P 2008-2014 o umseovn uchaze o o prci a zprostYedkovn plus do asnm pYidlovn agenturnch zamstnanco.<br><br> <b>3. Agentury prce jsou vznamnm loklnm zamstnavatelem, celkem se o jejich provoz star 17.000 kmenovch zamstnanco. </b><br><br> V promru se o provoz agentury prce star mimo majitele dalach 9 osob na pozicch dispe ero, personalisto, mzdovch etnch, ekonomo, psychologo a dalach specializovanch profes. Jejich mzdy pYekra uj celorepublikov promr.<br><br> <b>Zvyame regulaci agentur prce a 17 tis. specializovanch osob mo~e ztratit prci. Stt pYijde o dan a pojistn. </b><br><br> <b>Dokaz:</b> statistiky MPSV a GX P 2005-2015 o po tu agentur prce, portl MPSV.cz st zprostYedkovatelny prce, portl Justice.cz, statistiky o lenech APA a APPS.<br><br> <b>4. Agentury prce jsou vznamnm zamstnavatelem ~en, hodn ~en je i vede nebo vlastn.</b><br><br> V promru se o provoz agentury prce star vce ~en ne~ mu~o, nachzej zde uplatnn i na ste nch pracovnch vazcch nebo v dob rodi ovsk dovolen. Je to dno charakterem profes i pYev~n administrativnmi pracemi v kancelYch. Proto je asto nachzme ve veden nebo jsou majitelkami i spolumajitelkami v pYpad rodinnch firem.<br><br> <b>Zvyame jejich regulaci a rzem mo~eme mt vce nezamstnanch ~en i cel rodiny v problmech. Stt pYijde o dan a pojistn, trat na dvkch.</b><br><br> <b>Dokaz:</b> statistiky MPSV a GX P 2005-2015 o po tu agentur prce, portl MPSV.cz st zprostYedkovatelny prce, portl Justice.cz, statistiky o lenech APA a APPS.<br><br> <b>5. Agentury prce i jejich odpovdn zstupci podlhaj ka~d 3 roky pravideln kontrole GX P pYi ~dosti o obnovu povolen, nen ~dn dovod ke zpYsHovn.</b><br><br> Neexistuje v R obor, kde muste ka~d 3 roky znovu ~dat o povolen, dokldat ho vaemi ovYenmi listinami a prochzet kontrolou MV R a MPSV. Vtaina agentur prce u~ za 12 let, od doby platnosti novely Zkona o zamstnanosti, proala takovou kontrolou 4x. A poka~d je pYsnja podle novch regul. Jen sprvn poplatek za vystaven povolen zdra~il z 1 tisce K  a~ na 50 tisc (dle rozsahu povolen).<br><br> <b>Zaveme nov regulace, zvyame finan n nro nost kaucemi, povinnm zamstnvnm odpovdnch zstupco a ern trh zajs. Bude mn leglnch agentur prce, stt pYijde o dan a pojistn. </b><br><br> <b>Dokaz:</b> Zkon o zamstnanosti 58-66, portl MPSV.cz st zprostYedkovatelny prce. <br><br> <b>6. Agentury prce jsou od roku 2007 nejkontrolovanjami firmami s vbornmi vsledky, ro n jich SIP zkontroluje 1/3, tedy okolo 500, a najde jen pr pochyben. </b><br><br> U~ 8 let je v~dy hlavnm kolem SIP kontrola agentur prce. V roce 2013 SIP provedl 567 kontrol u 1.588 agentur prce, pochyben shledal jen u 15 z nich, tj. 1% celkovho po tu. V roce 2014 SIP provedl 524 kontrol u 1.645 agentur prce, pochyben shledal jen u 70 z nich, tj. 4% celkovho po tu. Na vtain pochyben se ovaem zcela beztrestn podlela objednvajc firma, kdy~ zatajila agentuYe prce srovnateln mzdov podmnky svch zamstnanco. <br><br> <b>Legln agentury prce nejsou problm, problm je ern trh prce a pseudoagentury. Jen o nich jsou kauzy v mdich, jen tyto pchaj neleglnosti prakticky ze 100%. A beztrestnost objednavatelo k tomu jen vybz. </b><br><br> <b>Dokaz:</b> vro n zprvy SIP 2013+2014, opakovan vystoupen zstupco MPSV na konferencch, statistiky MPSV a GX P 2005-2015 o po tu agentur prce. <br><br> <b>7. Pseudoagentury jsou dky Zkonu o zamstnanosti o 50% levnja ne~ legln agentury prce. </b><br><br> Ten zakazuje pYi do asnm pYidlovn agenturnm zamstnancom uzavrat Dohody o proveden prce, do 10 tis. K  vdlku ms n bez pojistnho. Pseudoagentury je uzavraj, pseudagenturn zamstnanec m o 11% vyaa ist vdlek. Agentura prce nesm s firmou uzavYt Smlouvu o dlo, pseudoagentury je uzavraj. Dky kombinaci DPP a SoD uaetY firma objednnm pseudoagentury 34% na odvodech z mezd, o 11% sn~ hrub mzdy, neplat dovolenou, nemocenskou. Tm v sou tu uaetY 50% mzdovch nklado. Legln agentury prce a agenturn zamstnanci jsou u~ 11 let zkonem diskriminovny a nedok~ pseudoagenturm konkurovat. Navc Zkon o zamstnanosti nepostihuje firmy, objednvajc pseudoagentury. <br><br> <b>Problm je systmov diskriminace leglnch agentur prce zkonem. Umo~Huje zastYen agenturn zamstnvn, kdy vydl firma, pseudoagenturn zamstnanec i pseudoagentura. Legln agentury prce pYichzej o zakzky, stt o dan a pojistn. </b><br><br> <b>Dokaz:</b> Zkon o zamstnanosti 66, Zkonk prce 307a a~ 309, Zkon o dani z pYjmu, Zkon o socilnm a zdravotnm pojiatn. <br><br> <b>8. Po et agentur prce v R je vyhovujc, je jich v pomru i celkov mn, ne~ v sousednm Nmecku. </b><br><br> Po et agentur prce v R je v promru 1.700. V roce 2013 jich bylo v R s 10 miliony obyvatel 1.588, v Nmecku s 80 miliony obyvatel 18.000. Tedy v R s 8x mn obyvateli bylo 11x mn agentur prce. Agentury prce jsou rozprostYeny ve 14 krajch R, vtaina posob jen lokln nebo se zce specializuje na st trhu prce (napY. zdravotn sestry, brigdy studentom, au pair). <br><br> <b>Neregulujme po et agentur prce, trh u~ je reguluje sm a dobYe. Nenahrvejme monopolom a ernmu trhu. </b><br><br> <b>Dokaz:</b> statistiky MPSV a GX P 2005-2014 o vvoji po tu agentur prce, asopis eskomoravsk konfederace odborovch svazo Sondy Revue 2/2015, Spolkov Yad prce SRN (BundesagenturfurArbeit). <br><br> <b>9. Po et agentur prce v R mo~e MV R a MPSV R ihned sn~it o 1/3, kdy~ nebude stle vydvat povolen agenturm prce, neplncm povinnosti ve Sbrce listin Obchodnho rejstYku. </b><br><br> Projekt Transparentn agentura prce, kter dlala od zY 2014 do dubna 2015 Asociace pracovnch agentur podle veYejnch rejstYko, vedench MPSV R a MSp R, odhalil 525 agentur prce, kter povinnost dlouhodob nepln. Hodn z nich 10 a vce let. PYesto je ka~d tYi roky pYi obnov povolen pova~uje MV R za spolehliv a provYen a MPSV jim vydv povolen k innosti. A nechtj to zmnit. <br><br> <b>Nevymalejme nov omezen, dosledn trvejme na plnn nynjach povinnost, to sta . </b><br><br> <b>Dokaz:</b> portl MPSV.cz st zprostYedkovatelny prce, portl Justice.cz, Projekt Transparentn agentura prce a 525 datovou schrnkou odeslanch udn sou asn mstn pYsluanmu Obchodnmu rejstYku soudu, Finan nmu Yadu a Oblastnmu Inspektortu Prce. <br><br> <b>10. Po et agentur prce v R mo~e MPSV R ihned sn~it o 1/3, kdy~ bude odebrat povolen dle 59 ZoZ, co~ u~ 10 let nedl. </b><br><br> Po et agentur prce, kter jsou povinny ka~doro n podvat hlaen o sv innosti, je v promru 2.299. Povinnost nepln v promru 824 z nich. PYi prvnm prohYeaku mo~e GX P (dYve MPSV), udlit pokutu a~ 50 tis. K , pYi opakovn odebrat povolen k innosti. MPSV to do roku 2012 nedlalo vobec, GX P s tm teprve za n. <br><br> <b>Nevymalejme nov omezen, dosledn trvejme na plnn nynjach povinnost, to sta . </b><br><br> <b>Dokaz:</b> statistiky MPSV 2008-2012 o plnn informa n povinnosti agenturami prce. <br><br> <b>Statistiky zamstnanosti v agenturch prce 2008  2014</b><br> Rok - Celkem po et volnch mst - Celkem po et umstnch osob - Celkem po et zamstnanco pYidlench k u~ivateli <br> (dle 59 odst. 2 psm. a + b + c zkona . 435/2004 Sb. o zamstnanosti) <br> 2008 - 198 382 - 84 553 - 230 455 <br> 2009 - 94 592 - 44 722 - 164 507 <br> 2010 - 94 550 - 51 021 - 195 586 <br> 2011 - 69 195 - 69 311 - 172 069 <br> 2012 - 108 391 - 44 790 - 197 144 <br> 2013 - 115 189 - 50 228 - 223 912 <br> 2014 - 130 237 - 57 820 - 261 819 <br> Promr - 115 791 - 57 492 - 206 499. <br> <br> <b>Po et vydanch povolen agenturm prce v R 2005  2015 (povolen jsou jen 3let) </b><br> Rok (k datu) - Po et agentur prce v R dle MPSV <br> 31.12.2005 - 1 147 <br> 31.12.2006 - 1 510 <br> 31.12.2007 - 1 811 <br> 31.12.2008 - 2 228 <br> 31.12.2009 - 2 214 <br> 31.12.2010 - 1 714 <br> 31.12.2011 - 1 307 <br> 31.12.2012 - 1 483 <br> 31.12.2013 - 1 588 <br> 18.8.2014 - 1 645 <br> 23.2.2015 - 1 585 <br> Promr - 1 740. <br><br> <b>Po et agentur prce, plncch a neplncch informa n povinnost v letech 2008 - 2012 </b><br> Rok - Po et AP, kter mly v danm roce podat pYehled o innost - Po et AP, kter ho podaly - Po et AP, kter ho nepodaly <br> 2008 - 2 587 - 1 780 - 807 <br> 2009 - 2 579 - 1 743 - 836 <br> 2010 - 2 474 - 1 488 - 986 <br> 2011 - 2 012 - 1 256 - 756 <br> 2012 - 1 844 - 1 108 - 736 <br> Promr - 2 299 - 1 475 - 824. <br><br> <b>Axiomy:</b><br><br> <b>1. VeYejnost se na zklad medilnch kauz a prezentac politiko myln domnv, ~e agenturn zamstnvn je problm.</b><br> Veaker negativn jevy se pYitom odehrvaj v aed zn pseudoagentur, kter leglnmi pracovnmi agenturami nejsou a pouze tak vystupuj. Na jejich innost je sttn moc krtk a neum je z trhu eliminovat. Msto toho se cl na legln agentury prce, kter prochz kontrolami sttu bez problmo. <br><br> <b>2. Rozsah agenturnho zamstnvn v R je 0,7% z celkovho po tu zamstnanco. Evropsk promr je pYitom 1,7%, nicmn v nkterch zemch je a~ptinsobn. </b><br> V cel Evrop se vol po vyaa flexibilit a podpoYe krtkodobch vazko, Evropsk komise deklaruje, ~e agenturn zamstnvn je pYnosnm a pevnm prvkem trhu prce. PYesto naai Yednci a politici jedou proti proudu a agenturn zamstnvn zaalapvaj do zem. <br><br> <b>3. Zdaleka u~ neplat, ~e agenturn zamstnanec je pro firmu levnja ne~ stl zamstnanec na pracovn pomr. Prv naopak, asto bv dra~a. </b><br> Ale pro firmy je m dl tm vce rozhodujc prv ona flexibilita agenturnho zamstnvn, kter dvaj pYedost pYed porovnnm vdajo. Agenturn zamstnanci jsou velmi dobYe stvajcmi zkony chrnni a maj srovnateln nebo asto i vyaa mzdy, ne~ stl zamstnanci. <br><br> <b>4. Agenturn zamstnvn vznamn pYispv ke sn~en avarcsystmu, kter se stal neavarem eskho trhu prce. </b><br> Agenturnm zamstnvnm zsk firma legln formu flexibilnho zamstnvn a nem tak potYebu  zamstnvat OSV  na ~ivnostensk list. <br><br> <b>5. Agenturn zamstnn je u~ v sou asn podob velmi siln regulovno. Jeho dala regulac dojde k vznamnmu poslen aed a ern ekonomick zny. </b><br> Zva se podl neleglnho trhu prce, kde vce a vce lid bude pracovat na erno, bez smluv a pojiatn. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right">AutoYi lnku: Ing. Ren Kuchr, len Vboru Asociace pracovnch agentur a Ing. Radovan Burkovi , prezident Asociace pracovnch agentur</div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/desatero-agenturniho-zamestnavani-65591.html" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> BusinessInfo.cz, pondl 08. erven 2015<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">AMSP R k regulaci pracovnch agentur.</SPAN></H2> <b>Asociace malch a stYednch a podniko a ~ivnostnko R (AMSP R) pova~uje nvrh na dala regulaci pracovnch agentur za apatn a sou asn vyzv, aby stt za al neprodlen postihovat zastYen agenturn zamstnvn pYes tzv. pseudoagentury, kter jsou nejvtam problmem oboru. Tento stav poakozuje zejmna mal a stYedn agentury prce vlastnn eskmi majiteli. </b><br><br> AMSP R zsadn nesouhlas s nvrhem dala regulace agentur prce. Pova~uje to za zcela chybn krok, kter pouze nahrv ernmu trhu. Nvrh nov regulace pYina 12 tez legislativnch zmn, kter reguluj ji~ tak pYeregulovan agenturn zamstnvn. Nesouhlas vyjadYujeme k tmto zmnm: <br> - Kauce 500 tis. K , kterou mus ka~d agentura slo~it, pokud chce podnikat <br> - Zvaen poplatku za povolen k agenturnmu zamstnvn <br> - Odpovdn zstupce mus bt zamstnancem agentury na pracovn smlouvu <br> - Zkaz Yetzen pracovnch smluv u agenturnch zamstnanco <br> - Kvty pro odbratele agenturnch zamstnanco na jejich po et. <br><br> Rozsah agenturnho zamstnvn v R je 0,7% z celkovho po tu zamstnanco, co~ je vrazn mena podl ne~ v pomrn siln regulovan EU, kde se pohybuje v promru 1,7%. Sama Evropsk komise deklaruje, ~e agenturn zamstnvn je pYnosnm a pevnm prvkem trhu prce. Agentury prce v R ro n zamstnaj tvrt milionu lid, pYi em~ velkou skupinou agenturnch zamstnanco jsou nejen studenti, maminky na rodi ovsk dovolen, osoby 50+, ale i t~ko umstiteln lid, kteY jsou po vkonu trestu, problmech s nvykovmi ltkami, maj exekuce na mzdy a u b~nch zamstnavatelo prci nenajdou. Agentury prce pYitom podlhaj ka~d tYi roky pravideln kontrole GX P pYi ~dosti o obnovu povolen a jsou v ka~doro nm pravidelnm plnu kontrol inspektorto prce v cel R. Za roky 2013 a 2014 jich inspekce prce zkontrolovala 1.091, tj. 2/3 celkovho po tu, pochyben naala jen u 85 z nich. <br><br> <b>Problm, kter skute n vznik, jsou tzv. pseudoagentury, kter jsou a~ o 50% levnja ne~ legln agentury prce </b><br><br> Zkon o zamstnanosti toti~ zakazuje pYi do asnm pYidlovn agenturnm zamstnancom uzavrat Dohody o proveden prce. Pseudoagentury je pYesto uzavraj, m~ m pseudagenturn zamstnanec o 11% vyaa ist vdlek. Agentura prce nesm s firmou uzavYt Smlouvu o dlo, pseudoagentury je standardn uzavraj. Dky kombinaci DPP a Smlouvy o dlo uaetY firma objednnm pseudoagentury 34% na odvodech z mezd, o 11% sn~ hrub mzdy, neplat dovolenou ani nemocenskou. Tm v sou tu uaetY a~ 50% mzdovch nklado. <br><br> Tolik diskutovan po et agentur prce v R mo~e MV R a MPSV R ihned sn~it a~ o 1/3, pokud nebude nadle vydvat povolen agenturm prce, neplncm povinnosti ve Sbrce listin Obchodnho rejstYku. Projekt Transparentn agentura prce, kter dlala od zY 2014 do dubna 2015 Asociace pracovnch agentur podle veYejnch rejstYko, vedench MPSV R a MSp R, odhalil 525 agentur prce, kter sv povinnosti dlouhodob nepln. PYesto je ka~d tYi roky pYi obnov povolen pova~uje MV R za spolehliv a provYen a MPSV jim vydv dala povolen k innosti. Po et agentur prce, kter jsou povinny ka~doro n podvat hlaen o sv innosti, je v promru 2.299. Povinnost nepln v promru 824 z nich. <br><br> Karel Havl ek, pYedseda AMSP R k tomu dodv: Za nme podlhat lehk hysterii, v rmci kter vidme v agenturnm zamstnvn nejvtaho nepYtele trhu prce. PYitom se jedn vaude v Evrop o flexibiln nstroj pracovnho trhu. Vyu~vaj ho jak firmy, kter potYebuj rychle mnit po ty zamstnanco podle zakzek, tak zamstnanci, kterm tento zposob vdlku vyhovuje. Redukce podpory agenturnho zamstnvn a zvaen regulac pouze posl nelegln zamstnvn, v etn tolik diskutovanho avarcsystmu. Msto toho, abychom poslili kontroly vo i pseudoagenturm, kter cel systm zneu~vaj, tak zkomplikujeme situaci tm poctivm. <br><br> Ing. Radovan Burkovi , len Vboru a prezident Asociace pracovnch agentur (APA), kter je rovn~ lenem Asociace malch a stYednch podniko a ~ivnostnko R uvd:  lenov a zstupci Asociace pracovnch agentur jsou hluboce frustrovni zbyte nm, 2,5 roku trvajcm jednnm Pracovn skupiny k agenturnmu zamstnvn RHSD na MPSV (tripartita). Jako by vobec neexistovalo, jako bychom nejednali 2,5 roku se zstupci MPSV, Generlnm Yeditelstvm Yadu prce, MV R, odborYi a Svazem promyslu a dopravy R o omezen neleglnho trhu prce. MPSV navr~en regulace a finan n kauce pro poctiv agentury prce totln ignoruj problm s nelegly a pseudoagenturami. Proti nim necl ~dn z nich. Nato~pak proti firmm, kter si pseudoagentury objednvaj a tm podporuj obchodnky s lidmi. lenov APA volaj po demisi odpovdnch osob MPSV. Nen pYece dle mo~n, aby MPSV 10 let pravideln opakovanm omezovnm leglnch agentur prce otevYen podporovalo kriminln ~ivly. Ptme se  jde o nekompetenci MPSV, zmr zlikvidovat legln trh prce nebo pYmo korupci?" <br><br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/amsp-cr-k-regulaci-pracovnich-agentur-65559.html" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> TK, nedle 07. erven 2015<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Poptvka po brigdncch v Moravskoslezskm kraji vzrostla.</SPAN></H2> <b>Mo~nost sehnat na lto brigdu v Moravskoslezskm kraji oproti loHsku vrazn pYibylo. Vce pYle~itosti maj i studenti, navc stoupla mzda. Vta aance sehnat brigdu pYitom bude v druh polovin przdnin. TK to Yekl jednatel pracovn agentury JOB-centrum Ostrava a prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi .</b><br><br> O~iven se na trhu projevilo u~ po tkem roku, zvaila se poptvka po brigdncch a pYibyla nabdka brigd. "Stoupaj tak mzdy brigdnko. Firmy, kdy~ vid, ~e nedok~ou toho lovka sehnat, tak, bye teda se skYpnm zubo, se sna~ troaku pYidat," Yekl Burkovi . Za hodinu prce se podle nj brigdnkom v esku plat promrn 70 a~ 75 korun. V Moravskoslezskm kraji je b~n brigdn mzda 65 korun. "Mlokdy se najdou vta nabdky z jednoho prostho dovodu. Bvaj to jenom krtkodob vci, tYeba vykldka kamionu na tYi tyYi hodiny nebo nco, kde tu firmu vyaa mzda nebol a kde potYebuje opravdu rychle a nutn lidi," Yekl jednatel. <br><br> Uvedl, ~e brigdnky nabraj velk strojrensk i hutn podniky i mont~n firmy z oblasti automobilovho promyslu. Poptvky jsou po dlouhodobch brigdncch na dva tYi msce, i brigdncch na krtkou dobu, studentech na lto i vkendy. Vta aance sehnat brigdu podle Burkovi e bude v druh polovin przdnin. V t prvn polovin si chce vydlat vce lid, tak aby jeat mli o przdninch as si vydlanch penz u~t. "O ekvme prvn velkou poptvku ze strany studento u~ te za tkem ervna, proto~e skon ily maturity, tak~e pYedpokldme, ~e tvreci se vrhnou do prce, aby si jeat pYed przdninami nco vydlali a pak si mohli u~vat," Yekl. <br><br> V polovin ervna pYibudou studenti, jim~ skon  zkouakov obdob, a od 1. ervence stYedoakolci z prvnch a~ tYetch ro nko. "Tam bude nejvta poptvka, tam se vaechny ty tYi proudy stYetnou a bude asi pYechodn tden 14 dno brigd nedostatek," Yekl Burkovi  s tm, ~e v srpnu u~ bude zase brigd dost. Na za tku zY, a~ studenti nastoup do akol a na nkter chmelov brigdy, pak nabdka brigd pYeva poptvku.<br> Burkovi  Yekl, ~e studenti mohou najt brigdy od rozdvn letko pYes po tn dopravy, prce pro zahradn a stavebn firmy a~ po potravinYstv i pivovary. Velkou konkurenc pro studenty jsou ale nezamstnan a dochodci. <br><br> Mluv  hutnho podniku ArcelorMittal Ostrava Barbora ern DvoYkov Yekla, ~e firma po t na lto asi s 50 brigdnky. "Jde hlavn o vpomoc na provozech, kde budou provdt jednoduch innosti ve vrob, proto pYijmme pouze studenty V` a S` nad 18 let z technickch oboro," uvedla. <br><br> Tak TYineck ~elezrny pYijmaj na letn brigdy zejmna studenty stYednch a vysokch akol s technickm zamYenm. "Ro n v promru absolvuje i v dceYinch spole nostech v arelu v TYinci brigdu pYibli~n stovka studento. Letos pYedpokldme trochu vyaa po et," uvedla mluv  ~elezren Petra Jurskov.<br><br> Ostravsk pivovar Ostravar bude pYijmat brigdnky do st renskch provozo a logistiky. "Ka~d tden budeme navc potYebovat pYibli~n 12 lid. Prce je vhodn pro studenty, mus bt pochopiteln stara 18 let," uvedl vrchn sldek pivovaru Ostravar Roman Richter. <br><br> Brigdnky bude nabrat tak PlzeHsk Prazdroj. Pro letn brigdu do vroby i administrativy chce pYijmout stovku lid, z eho~ kolem 30 do noaovickho pivovaru Radegast, uvedla mluv  Prazdroje KateYina Krsov. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right">Vlastimil Vyplel</div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;</div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Lidov noviny, Ekonomika, 02. erven 2015<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Stt pYiakrcuje byznys agentur.</SPAN></H2> <b>Nvrh na zaveden kvt a kauc pobouYil agentury prce. Tvrd, ~e hroz nrost neleglnho zamstnvn. (cel lnek viz odkaz v pdf)</b><br><br> <div class="bull-podpis" align="right">Miroslav Petr</div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.apa.cz/dokument/Lidove_noviny_novela_ZoZ_02062015.pdf" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Dobr rno, esk televize, stYeda 27.kvten 2015<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Dobr rno s eskou televiz - letn brigdy</SPAN></H2> <b>Prezident APA byl hostem poYadu Dobr rno s eskou televiz na tma agenturn zamstnvn a letn brigdy.</b><br><br> <img src="http://www.apa.cz/images/2015_05_27_dobre_rano.jpg" WIDTH="514" HEIGHT="290" class="foto"><br><br><br> <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/10435049455-dobre-rano/415236100071052/?video&index=403159#video" target="_blank"><b>Rozhovor 1. st</b></a>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/10435049455-dobre-rano/415236100071052/?video&index=403173#video" target="_blank"><b>Rozhovor 2. st</b></a>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/10435049455-dobre-rano/415236100071052/?video&index=403188#video" target="_blank"><b>Rozhovor 3. st</b></a><br><br> <b>Chat pozvan osobnosti Dobrho rna s eskou televiz - Ing. Radovan Burkovi   prezident Asociace pracovnch agentur a jednatel pracovn agentury, zznam chatu ze stYedy 27.5.2015: </b><br><br> <i><b>SK: Jste prezidentem - je to dost vzneaen slovo - neml by bt nzev prezident pou~vn jen pro nejvyaa politickou fuknci - prezident R?</b></i><br> Ing. Radovan Burkovi : Mte pravdu ~e v naaem evropskm prostoru jsme na titulovn a funkce dost zat~eni. Nicmn spolu s prezidentem HospodYsk komory nebo prezidentem Svazu promyslu nebo prezidentem Karlovarskho filmovho festivalu pou~vme toto ozna en tradi n u~ destky let. ZYejm je to i historicky dno, proto~e jeat pYed rokem 1989 jsme mli pYepYedsedovno, tak~e dnes mme mo~n pYeprezidentovno.<br><br> <i><b>SK: Existuje hodn odborovch organizac v pracovnch agenturch?</b></i><br> Ing. Radovan Burkovi : Odbory v agenturch prce neexistuj. Pro ? Proto~e agentury prce nejsou typickm zamstnavatelem a socilnm partnerem. Vae, co se dotk agenturnho zamstnance toti~ ur uje firma, kter si slu~by agentury prce objednala. Kam agentura prce do asn pYidluje agenturnho zamstnance, tzv. u~ivatel. Ta je povinna agentuYe prce sdlit pracovn a mzdov podmnky svho srovnatelnho zamstnance a ty mus dostat i agenturn zamstnanec. Pokud u firmy posob odbory, pak se jejich ochrana a domluven lepa podmnky pro zamstnance tmto zposobem vztahuj i na agenturnho zamstnance. Ae chce nebo nechce :-).<br><br> <i><b>SK: V em by se v sou asn dob mla zlepait prce prac. agentur v R a v em naopak prce prac. agentur funguje?</b></i><br> Ing. Radovan Burkovi : Budete se mo~n divit - vzhledem k apatnmu medilnmu obrazu agenturnho zamstnvn - ale jedin zlepaen by bylo sn~en regulace agentur prce ze strany zkona a sttu. Legln agentury prce funguj skoro bezvadn. V roce 2013 a 2014 zkontroloval Sttn Yad inspekce prce ka~d rok pYes 500 agentur prce. Jeliko~ licenci jich m jen zhruba 1.500 (licence je pouze tYlet, tak~e se po et prob~n mn), tak mme zkontrolovno 2/3 celkovho po tu a nalezench pochyben bylo v danm tYeba jen 14. Problmem toti~ nen agenturn zamstnvn, ale pseudoagentury a zastYen agenturn zamstnvn. To je prce na smlouvy o dlo, avarcsystm, rozn dru~stva atp., prost neleglov. A~ po kriminln jevy jako obchod s lidmi a otrock prce, co~ je problm roznch mafi, vozcch sem lidi z novch lenskch zem EU, Bulharska a Rumunska. Zde je v poslednch letech nejvce problmo. Kupodivu maj Yady stle tendenci pronsledovat jen legln agentury prce a zpYsHovat pro n zkony. }e tm jen nahrvaj mafim a neleglom, jim zjevn nevad. Je otzkou, kdo je vlastn plat. DaHov poplatnci nebo mafie?<br><br> <i><b>Jan: DOBR DEN, JAK JE NEJJEDNODU`` FORMA BRIGDY, MYSLM NEJVHODNJ` PRO OB STRANY - NAPX. SMLOUVA O PROVEDEN PRCE APOD. MYSLM FINAN N A XEDN, ABY BYLO CO NEMN PAPROVN PRO BRIGDNKA A CO NEJMN ODVODn PRO. DKUJEME JE`T JEDNOU ZA UVEDEN TMA.</b></i><br> Ing. Radovan Burkovi : SamozYejm tradi n Dohoda o proveden prce, z n~ se do vdlku 10 tis. K  ms n hrubho neplat pojistn, jen 15% daH z pYjmu. Mus u~ bt psemn, ale je to nejjednoduaa pracovnprvn vztah. Pozor, je omezena 300 hodinami ro n a pYekro en je u~ od letoaka pokutovno. Pokud potYebujete vce informac, zkuste www.apa.cz informace pro zamstnance nebo www.jobcentrum.cz a FAQ pro brigdnky.<br><br> <i>Petr Je~ek: Vazeny pane Burkovici. Je me 61 let, jsem 10 roku v plnem invalidnim duchodu. Vzdy jsem si praci dokazal sehnat. poslednich 12 mesicu me ale zdravotni stav nedovoluje dochazet do zamestnani. Vyzkousel jsem jedenact praci tzv. "z domova". Vsechny prace se nakonec ukazaly jako podvody a nikdy jsem nedostal slibenou odmenu. Je mozne sehnat seriozni praci, vykonavanou doma? Pres zadne "pracovni" portaly, resp. agentury, se me nedari takovou praci sehnat. Mam na mesic cca 1100 korun a praci bych nutne potreboval. Dekuji za odpoved. Petr Jezek, Praha 1 603207702 603207702@seznam.cz</b></i><br> Ing. Radovan Burkovi : Dobr den pane Je~ku, poradm Vm obrtit se v Praze na sdru~en zdravotn posti~ench, kter maj obvykle nejlepa pYehled o pracovnch pYle~itostech pro osoby s invalidnm dochodem a spojen na mstn firmy, kter je opravdu zamstnvaj. Prce z domova jsou opravdu v 99% jen podvod na lidi, to Vm mohu z 25 let praxe na trhu prce bohu~el jen a jen potvrdit. Vaai t~ivou finan n situaci lze tak Yeait nkterou ze socilnch dvek, zde je dobr se poradit na mstnm Yadu prce, co by pYichzelo v vahu. Ale jsem rd, ~e prvotn se sna~te ji Yeait prac. K~ by takovch jako Vy bylo vce.<br><br> <i><b>Jan Votruba: Dobr den, v jakch zemch nejvce firmy nabzej prci?</b></i><br> Ing. Radovan Burkovi : Te nevm, jestli nereagujete na kolegyni ze spolku Duha, ale pokud jde o brigdy, pak situace nen v zahrani  pYlia ro~ov a zejmna zem zpadn Evropy maj velmi ochranYsk sklony. Oficiln jde vaechno, ale bel je skryt v detailech.<br><br> <i><b>Jan Votruba: Jak internetov strnky nabzej tyto nabdky?</b></i><br> Ing. Radovan Burkovi : Zahrani n prci je dobr hledat na doporu en. Zejmna na webu narazte na spousty lkavch nabdek, kter vaak vtainou nejsou serizn a mnohdy jsou lkadlem roznch mafi. Prvotn zkuste portl Eures http://portal.mpsv.cz/eures/, co~ je evropsk portl na kter pYispvaj evropsk Yady prce a nabdky na nm jsou garantovny vldou dan zem.<br><br> <i><b>Votruba Jan: Co vae je potYeba zaYdit ne~ odcestuji?</b></i><br> Ing. Radovan Burkovi : Pokud cestujete za prac do zahrani , pak ur it vyYeait zdravotn a sociln pojiatn. Zdravotn je povinn a muste si je platit v~dy. Tak~e odcestovnm do zahrani  se stvte samopltcem a pYi prci v zahrani  by za Vs ml platit zamstnavatel. Existuje k tomu speciln formulY, kterm si svoji povinnost pYenesete do zahrani  a po nvratu zpt prok~ete sv pojiaeovn, ~e jste pojistn poctiv platil. Dle je dobr mt sebou hotovost do za tku a samozYejm zajiatno ubytovn. Nen dobr vyj~dt bez dohodnutho msta, i kdy~ i dobrodruh mo~e mt atst.<br><br> <i><b>Anonym: kdyz chci brigadu kde mam jit</b></i><br> Ing. Radovan Burkovi : Nejlpe na web Asociace pracovnch agentur www.apa.cz a mezi leny najt agenturu prce nejbl~e Vaaemu bydliati. Jsou tam i kontakty na n a jejich weby.<br><br> <i><b>Alexandra Kubkov: Dobr den, pane Burkovi i. Jsem na rodi ovsk dovolen a rda bych si pYividlala njakou manuln innost z domova. Nevte, kam bych se mla obrtit, abych neposlala pen~n zlohu nkam, kde u~ neuvidm ani prci, ani penze? Dkuji</b></i><br> Ing. Radovan Burkovi : POZOR - JE ZKONEM ZAKZNO PLATIT ZA ZPROSTXEDKOVN PRCE. Takov nabdky jsou nelegln a od podvodnko. Nikam ~dn penze neposlejte. I agentury prce plat firmy, ne agenturn zamstnanci nebo uchaze i o prci. Nabdky prac na doma jsou bohu~el z 99% podvodem. Spae zva~te, zda dok~ete najt njak as, kdy by jste na brigdu dochzela. Z domova se d pracovat jen na po ta i a to jsou velmi omezen vci.<br><br> <i><b>Jitka : Pkn den pane Burkovi , jestli dovolte mm na Vs dotaz.Jsem na mateYsk dovolen (nyn ji~ rodi ovsk) hledm njakou prci domo. Vtaina inzerto na prci domo je vaak podvod a jedin k emu jsem se dopracovala bylo to, ~e po m chtli jen penze - za informace, pak za instrukce, potom za materil... existuje vobec v R njak prce domo???? Velice Vm dkuji za odpov.</b></i><br> Ing. Radovan Burkovi : Bohu~el Jitko, prce domo je z 99% opravdu podvod. Zkuste si najt as, kdy by jste mohla na brigdu dochzet. Bude to plus i pro Vs, kdy~ zmnte zabhan stereotyp starosti o potomka a "dostanete se mezi lid". Nerad pou~vm - jako zaslou~il otec dvou dcer - vrazy mateYsk a rodi ovsk dovolen. Spae bych tomu Ykal mateYsk a rodi ovsk p e. Je to o prci 24 hodin denn 7 dn v tdnu, ne dovolen. A POZOR - zkonem o zamstnanosti je zakzno platit za sehnn prce. Je to nelegln. I agenturm prce plat firmy, kter si jejich slu~by objednvaj. Ne agenturn zamstnanci.<br><br> <i><b>Jana: Radovane, jak jsou mo~nosti a podmnky DP ?</b></i><br> Ing. Radovan Burkovi : Dohoda o pracovn innosti se uzavr obvykle pokud v promru nepYekro  doba prce polovinu tdenn pracovn doby, tj. 40 hodin tdn. V promru to znamen, ~e pokud uzavYete DP  na 2 msce, pak klidn mo~ete dlat prvn msc ka~d pracovn den a druh vobec. V promru podmnky splnte. PYekro en je nov sttem pokutovno. Co se dan t e, je to stejn jako u vaech pracovnprvnch vztaho, tj. 15% daH z pYjmu. Pojistn se plat v okam~iku, kdy si vydlte vce ne~ 2.500,- K  hrubho ms n. Co~ pro pYedstavu jsou zhruba 3-4 smny. Oproti Dohod o proveden prce tedy astji mo~ete mt u DP  placenou nemocenskou a prce se Vm zapo tv do nroku na podporu v nezamstnanosti nebo starobn dochod. Ovaem muste za to obtovat 11,5% hrubho vdlku a pro zamstnavatele jste dra~a dokonce o 34%. Proto v pYpad brigdnko neradi DP  nabzej.<br><br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;</div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> HospodYsk noviny, Ihned.cz, 21.kvten 2015<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Prce pYes agentury od ledna zpYsn, Yad trv na kvtch.</SPAN></H2> <b>" Ministerstvo chce omezit podl agenturnch pracovnko ve firmch, skon it m i vjimka pro opakovn pomro na dobu ur itou. <br> " Zstupci firem argumentuj, ~e agenturn zamstnance vyu~vaj k seznnm pracm nebo pYi krtkodobm zvaen vroby jako flexibiln pracovn slu. <br> " Z dajo spole nosti Grafton Recruitment vyplv, ~e poptvka po agenturnch zamstnancch za posledn rok vzrostla o 18 procent.</b><br><br> Poptvka po agenturnch zamstnancch za posledn rok vzrostla o 18 procent. U velkch tuzemskch firem, pYedevam vrobnch i logistickch, tvoY njemn pracovnci vce jak ptinu. Vyplv to ze statistiky personln agentury Grafton Recruitment. Ministerstvo prce a socilnch vc chce ale vld do konce ervna pYedlo~it nvrh, kter podmnky agenturnho zamstnvn zna n zpYsn. Mimo jin stanov patnctiprocentn kvtu pro podl agenturnch zamstnanco ve firm. <br><br> Podmnky pro agenturn zamstnvn se od ledna 2016 zpYsn. Navrhuje to ministerstvo prce a socilnch vc v novele zkona o zamstnanosti, kterou nyn posl do pYipomnkovho Yzen. Yad chce omezit m dl astja vyu~vn tohoto typu pracovnko, kteY v nkterch pYpadech maj v praxi hora podmnky a mn jistoty ne~ klasi t "kmenov" zamstnanci.<br><br> Jednou z nejvraznjach zmn m bt kvta na vyu~it "do asn pYidlench pracovnko" dodanch agenturou. Ve firm by mohli tvoYit maximln 15 procent vaech zamstnanco, co~ se m posuzovat v promru za kalendYn tvrtlet.<br><br> Skon it m tak vjimka v zkonku prce, dky n~ se u do asn pYidlench zamstnanco od agentur mohou takzvan Yetzit (tedy opakovat) pracovn pomry na dobu ur itou. Ministerstvo chce  stejn jako u~ dYve pro kmenov zamstnance  tuto mo~nost omezit tak, aby pracovn pomr na dobu ur itou netrval dle ne~ tYi roky a mohl bt nejvae dvakrt opakovn. "Pojmovm znakem agenturnho zamstnvn je do asnost, a proto nen dn dovod pro zachovn vjimky," uvd ministerstvo v nvrhu.<br><br> Agentury prce maj tak nov skldat kauci, a to ve vai pol milionu korun. Bez n nedostanou povolen ke zprostYedkovn, co~ je zkladn podmnka podnikn v oboru. Pokud pak agentura porua zkon a stt j povolen odejme, propadne i tato kauce.<br><br> ZpYsnit m tak odpovdnost firmy, k n~ byl agenturn zamstnanec pYidlen. Konkrtn kdy~ firma nedodr~ (u~ nyn platnou) podmnku, podle n~ nesm bt jeho pracovn a mzdov podmnky hora ne~ podmnky srovnatelnho kmenovho zamstnance. Samotn agentura toti~ v praxi nemo~e od firmy zskat pravdiv informace.<br><br> <b>TmY 255 tisc lid za rok</b><br><br> Zatmco v roce 2005 posobilo v esku 1147 agentur prce, ke konci loHskho roku u~ jich bylo 1585. Podle statistik Yado prce zskalo v loHskm roce prci pYes agentury tmY 255 tisc lid, pYitom jeat v roce 2011 jich bylo 172 tisc.<br><br> Z dajo spole nosti Grafton Recruitment vyplv, ~e poptvka po agenturnch zamstnancch za posledn rok vzrostla o 18 procent. Velc eat zamstnavatel, pYedevam z Yad vrobnch i logistickch firem, maj v promru ptinu zamstnanco najatch pYes agenturu. Zjem je hlavn o dlnick profese.<br><br> Podle ministerstva prce a socilnch vc nem rostouc podl agenturnho zamstnvn za situace, kdy nezamstnanost v esku od roku 2011 kles, ~dn reln dovod, a je tedy nadu~van. PYesto~e pYipouat, ~e tato forma prce m v nkterch pYpadech sv opodstatnn. <br><br> Po pYsnjam postupu sttu volaj tak legln agentury prce, kter si st~uj na rostouc konkurenci tch neleglnch. Asociace poskytovatelo personlnch slu~eb i Asociace pracovnch agentur ale zdorazHuj, ~e by pomohly hlavn innja kontroly ze strany sttu, nikoliv prava, kter zkomplikuje podnikn i seriznm zprostYedkovatelom. <br><br> Nvrh odmt i Yada zamstnavatelo, napYklad kolnsk automobilka TPCA. "Jsme jednozna n proti zavdn regula nch opatYen tohoto typu, proto~e znevhodHuj podnikn v R. Pro nkter vrobn odvtv, kter mus reagovat na velk vkyvy v poptvce, mo~e bt tato regulace velkou komplikac," Yk mluv  spole nosti Marek Hovorka. "Pokud se hled nstroj, jak vyYeait situaci na trhu pracovnch agentur, mla by jm bt dosledn kontrola agentur ze strany sttu," dodv. <br><br> <b>Firmy jsou proti kvtm</b><br><br> Zstupci firem argumentuj, ~e agenturn zamstnance vyu~vaj k seznnm pracm nebo pYi krtkodobm zvaen vroby jako flexibiln pracovn slu. V ur itch oborech by patnctiprocentn kvta mohla podle HospodYsk komory zposobovat zna n problmy. "Existuj zamstnavatel, kteY objektivn potYebuj zajiaeovat vta st svch personlnch potYeb flexibilnmi nstroji. ZroveH nelze veaker agentury prce paualn pova~ovat za subjekty, kter poruauj zkon i zneu~vaj sv zamstnance," uvedla u~ v bYeznu tehdeja mluv  komory Lenka Vodn. <br><br> Podle zstupce Svazu promyslu R Pavla JuY ka, majitele skupiny Brano, v esku skute n posob pYlia vysok po et agentur. Zamstnavatelsk svaz ale pYesto nesouhlas ani s kvtami, ani se zkazem Yetzen pracovnch pomro na dobu ur itou pro agentury. <br><br> Ministryn Michaela Marksov Tominov ( SSD) trv na stanoven kvty pYesto, ~e na bYeznovm jednn tripartity dohodli odborYi se zstupci zamstnavatelo kompromis: Pokud by mohly o umstn agenturnch zamstnanco spolurozhodovat odbory v konkrtn firm, netrvaj odborYi na omezen pYmo v zkon. <br><br> "Patnctiprocentn kvta mo~e bt rozumn, avaak procento nelze pauaalizovat. Podmnky v regionech jsou odlian, stejn jako charakter prce. Existuj spole nosti, ve kterch by procento mohlo bt i vyaa, na druh stran pro mena stavebn firmy nebo zemdlce by mohla i tato kvta pYedstavovat problm," Yk tajemnk Konfederace zamstnavatelskch a podnikatelskch svazo Jan Zikea. <br><br> " m vce budou firmm svazovny ruce, tm mn pracovnch mst budou tvoYit. Agenturn zamstnvn je pro zamstnavatele dole~it, proto~e jim umo~Huje flexibiln pokrvat vkyvy trhu. Jeho zpYsnn tak mo~e paradoxn pYinst zvaen nezamstnanosti, a ne zlepaen pracovnch podmnek, jak ministerstvo douf," pYidv se i vkonn Yeditel Unie zamstnavatelskch svazo Vt Jsek. <br><br> NapYklad spole nost `koda Auto ale tvrd, ~e by s regulac nemla problm. "Dlouhodob udr~ujeme podl agenturnho personlu do zhruba deseti procent. Navc jsme jako prvn spole nost v esk republice v roce 2013 uzavYeli s odborYi Chartu agenturnho zamstnvn, kter zaru uje srovnateln podmnky pro agenturn pracovnky i jejich zastupovn odborovou organizac," Yk Jana Bahnkov z tiskovho oddlen spole nosti. <br><br> Hut ArcelorMittal Ostrava maj podle sv mluv  Barbory ern DvoYkov asi pt procent agenturnch zamstnanco. Tak mluv  t~ebn spole nosti OKD Marek Sbrt uvedl, ~e v n pracuje zhruba 300 agenturnch zamstnanco, zatmco kmenovch zhruba 11 tisc. <br><br> Do kvty by se ale neveala napYklad spole nost Robert Bosch z eskch Budjovic, u n~ se podl agenturnch pracovnko na pozicch mont~nch dlnko pohybuje kolem dvaceti procent a napYklad v dob dovolench je jeat vyaa. "Agenturn zamstnvn je dole~itm nstrojem flexibility firmy, kter nm umo~Huje pru~n reagovat na vkyvy trhu a pYpadn propady objednvek," uvedla mluv  spole nosti Barbora Schelov u~ dYve pro TK. <br><br> OndYej Wysoglad z Asociace poskytovatelo personlnch slu~eb varuje, ~e kvty pro podl do asn pYidlovanch zamstnanco by mohly ohrozit nov projekty a mal a stYedn podniky. Tak podle afa Asociace pracovnch agentur Radovana Burkovi e budou vce posti~eny mena firmy, proto~e pYi do asnm nrostu prce se snadnji dostanou pYes patnctiprocentn kvtu. <br><br> Ob asociace jsou tak proti zkazu Yetzen pracovnch pomro na dobu ur itou. "Popr to zkladn principy agenturnho zamstnvn, hlavn pak u krtkodobch pracovnch pomro, seznnch a nrazovch prac," vysvtluje Burkovi . <br><br> <div class="bull-podpis" align="right">Petr Ku era</div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://byznys.ihned.cz/c1-64044620-prace-pres-agentury-od-ledna-zprisni-urad-trva-na-kvotach" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Aktuln.cz, 13. kvtna 2015<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Kolik v R pracuje cizinco? Vlastn nevme, pYiznvaj Yady</SPAN></H2> <b>Z dostupnch statistik vyplv, ~e si v tuzemsku mohlo vydlvat vce ne~ 327 tisc cizinco.</b><br><br> Praha  V esk republice mo~e legln pracovat tmY 330 tisc cizinco, z toho kolem 137 tisc ze zem mimo Evropskou unii. Vyplv to z dajo, kter online denk Aktuln.cz zskal od Yado prce, ministerstva vnitra a eskho statistickho Yadu ( S).<br><br> Zatmco ob an lenskch stto Evropsk unie (plus `vcarska, Norska, Lichtenatejnska a Islandu) mohou v esku pracovat prakticky za stejnch podmnek jako tuzemat zjemci, pro uchaze e mimo EU v zsad plat, ~e smj obsadit jen takov msto, o kter po 30 dno nem zjem ob an eska nebo EU. PYesto~e pro prci cizinco z takzvanch tYetch zem plat pYsn podmnky, tuzemsk Yady pYekvapiv nemaj k dispozici jednoduchou statistiku. <br><br> Otzky Aktuln.cz si navzjem  pYehazovala ministerstva prce a vnitra, pod n~ tato oblast spad. Ka~d resort pYitom eviduje jen  sv povolen, ani~ by ml pYehled o celkovm stavu. "Je to samozYejm obrovsk nedostatek, proto~e Ydit se d jen to, co mohu zmYit. A nemm-li sla, jak pak mohu regulovat zamstnanost v esku? Jak mohu povolovat prci cizincom, kdy~ vlastn nevm, kter profese chyb a v jakm mno~stv?" Yk k tomu prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi . <br><br> <b>Pracovn povolen i zamstnaneck karty</b><br> V esk republice na konci loHskho roku pobvalo zhruba 225 tisc cizinco, kteY podle Yadu prce R splnili podmnky pro to, aby se tu nechali zamstnat. Dalam 19 524 cizincom pak ministerstvo vnitra vydalo zamstnaneck i modr karty. Krom toho mlo 83 569 cizinco oprvnn k podnikn od ~ivnostenskho Yadu. Uveden sla ale nelze jen tak s tat. Jak velk je vaak skupina lid, kteY vlastn zroveH ~ivnostensk list a sou asn se mohou nechat zamstnat, Yady netua  pYesto~e ob povolen jsou vydvna v~dy konkrtn osob. <br><br> Zmnnch 225 tisc cizinco evidovanch Yady prce tvoY ze tY tvrtin (zhruba 164 tisc) ob an Evropsk unie, Norska, Lichtenatejnska, Islandu a `vcarska. Ti sice mohou pracovat v esku bez omezen, ale zamstnavatel to mus nejpozdji v den jejich nstupu psemn hlsit krajsk pobo ce Yadu prce. <br><br> Zbylch 60 tisc cizinco registrovanch Yady prce pochz ze "tYetch zem", mezi n~ patY typicky Ukrajina, ale tak napYklad USA. PYitom 22 tisc z nich mlo pracovn povolen, kter vydvaj krajsk pobo ky Yadu prce. O povolen mus ~dat napYklad seznn pracovnci i cizinci, kter sem jejich zahrani n zamstnavatel vyslal plnit ur it pracovn kol. Ostatnch 38 tisc cizinco pracovn povolen nepotYebovalo, proto~e mli v esku napYklad trval pobyt, dostali tu azyl nebo alo o studenty, pedagogick i vdeck pracovnky. <br><br> Vznamn st lid ze tYetch zem navc v esku pracuje na takzvanou zamstnaneckou kartu. Ta byla zavedena loni v lt a postupn nahrazuje dYvja zelenou kartu i dlouhodob pobyty za elem zamstnn. Zamstnaneck karty spravuje ministerstvo vnitra. Spolu s modrmi kartami, kter jsou ur eny pro vysoce kvalifikovan uchaze e (tedy vysokoakolky nebo osoby s vyaam vzdlnm), jich ministerstvo ke konci roku evidovalo 19 524. <br><br> <b>Cizinci, kteY mohli v R pracovat:</b><br> Databze - Po et <br> Evidence Yado prce - 224 000 <br> Zamstnaneck karty vydan ministerstvem vnitra - 19 524 <br> }ivnostnci ( S) - 83 569 <br> Existuj pYitom dva typy zamstnaneckch karet. Bu duln, kdy jde o  dva v jednom  tedy k povolen k pobytu i k prci. Nebo neduln karta, kter umo~Huje pouze pobyt, a dostvaj ji tedy napYklad lid s volnm pYstupem na trh prce. <br><br> <b>Msta, kter 30 dn nikdo nechce</b><br> "V rmci projektu zamstnaneckch karet, kam padaj nabdky prce z eska, pokud nejsou do msce obsazeny ob anem R i jinho sttu EU, je nyn pt tisc volnch mst, regionln i oborov velmi pestrch. Od nekvalifikovanch skladnko a Yidi o a~ po lkaYe, zubaYe nebo pedagogy. st zamstnavatelo rovnou nabz s prac i ubytovn," Yk Burkovi . Kdy~ chce nyn firma zamstnat cizince ze tYet zem, mus na pYsluan krajsk pobo ce Yadu prce prvn nahlsit voln pracovn msto. Pokud se jej bhem nsledujcch tYiceti dn nepodaY obsadit ob anem EU, tak se nabdka dostane do centrln evidence mst ur ench pro dr~itele zamstnaneckch i modrch karet. V tu chvli se o prci mo~e uchzet cizinec ze tYet zem. O zamstnaneckou i modrou kartu pak ~d a~ ve chvli, kdy m se svm budoucm zamstnavatelem uzavYen pracovn kontrakt. "Test tYiceti dno" probh vtainou i tehdy, kdy~ cizinec mus mt pracovn povolen. <br><br> <b>Nikdo to prost neshroma~uje</b><br> "Nen to o tom, kolik absolutn v R pracuje cizinco, ale o tom, kolik karet a povolen evidujeme my, Yk ke statistice mluv  Yadu prce KateYina Bernkov.  A i naae sla nemus bt pln pYesn. Je tYeba opravdu zdoraznit, ~e prost takov data v R nikdo neshroma~uje," dodv. <br><br> Komplexn statistiku o po tu cizinco, kteY v R pracuj nebo k tomu minimln maj oprvnn, nevede ani ministerstvo vnitra R. To m pYehled jen o dr~itelch karet, kter samo vydalo. "Na naaem zem vaak mohou bt legln zamstnni i cizinci ze tYetch zem s trvalm pobytem a rovn~ cizinci s dlouhodobm pobytem za jinm elem, napYklad kvoli slou en rodiny, studiu nebo vdeckmu vzkumu. Ve chvli kdy cizinec zsk trval pobyt, nen ji~ v naa kompetenci zjiaeovat kdy, kde a jak je zamstnn," vysvtluje Hana Mal z oddlen komunikace ministerstva vnitra. <br><br> U nejvtaho eskho poskytovatele zdravotnho pojiatn  Vaeobecn zdravotn pojiaeovny (VZP) - bylo na pYelomu roku registrovno 189 481 cizinco. Ve vce ne~ polovin pYpado alo o ob any EU, kteY v tuzemsku nemli trval pobyt. Dalach aest menach zdravotnch pojiaeoven evidovalo 25 565 zamstnanco z ciziny, dohromady tedy 215 046 lid. Do statistiky ale nejsou zahrnuti cizinci pracujc na takzvan dohody, pokud si ms n vydlaj mn, ne~ je limit pro povinn odvod na zdravotn pojiatn (napYklad 10 tisc u dohody o proveden prce). Stejn tak VZP nem jednoduchou statistiku cizinco, kteY pracuj jako OSV  a zroveH maj v esku trval pobyt. "Bylo by nro n je dohledat, museli bychom k tomu vyu~t jejich rodn sla," Yk mluv  VZP OldYich Tich. <br><br> Z aesti menach pojiaeoven sleduj data o samostatn vdle nch cizincch s trvalm pobytem jen nkter, napYklad Oborov zdravotn pojiaeovna. "OSV  ze zem mimo EU se do eskho systmu zdravotnho pojiatn dostanou jen velice t~ko," dodv jej mluv  Mario Bhme. <br><br> esk sprva socilnho zabezpe en, kter vybr sociln pojiatn, podle sv mluv  Jany BuraHov vobec nerozliauje sttn pYsluanost pltco. <br><br> <b>Dominuj stavebn dlnci</b><br> Nejvce cizinco ze zem mimo EU, kteY mli podle Yadu prce R oprvnn v esku pracovat, je hlaeno v Praze - vce ne~ 52 tisc osob. Nsleduj StYedo esk a Jihomoravsk kraj. Zastoupeni jsou hlavn Ukrajinci, Vietnamci a Rusov, Ydov stovky lid pak pochzej z Moldavska, Mongolska, Uzbekistnu, USA a Indie. Nej astji pracuj jako mont~n nebo stavebn dlnci, svYe i, zednci, ai ky i pracovnci ve stravovn. Konkrtn po ty zamstnanco v jednotlivch profesch eviduje z krajo pouze Praha. V hlavnm mst bylo zamstnno 3 146 zahrani nch dlnko ve stavebnictv, 1 465 uklze o a pomocnko a 360 kuchaYo, anko i servrek. <br><br> Podobn profese dominuj i v Brn. "Ve venkovskch okresech Jihomoravskho kraje se pak jedn vtainou o seznn prce v rostlinn vrob. V okrese Blansko pak o dlnky ve zpracovatelskm promyslu, kteY se vnuj obavn volanto," Yk mluv  Yadu prce KateYina Bernkov. <br><br> Krom manulnch a hoYe placench prac si cizinci ze zem mimo EU vydlvali napYklad i jako Ydc pracovnci (v hlavnm mst jich bylo evidovno 259), u itel a lektoYi jazyko, tlumo nci, pYekladatel nebo lkaYi. <br><br> <b>PYes 80 tisc ~ivnostnko</b><br> Stejn jako eai ale mohou i cizinci pracovat nejen jako zamstnanci, ale i jako podnikatel, tedy osoby samostatn vdle n inn (OSV ). }ivnostensk oprvnn mlo podle eskho statistickho Yadu ke konci loHskho roku 83 569 cizinco, z toho tYetina v Praze. Z lenskch stto Evropsk unie mli ~ivnostensk oprvnn v esku hlavn Slovci (13,5 tisce), Nmci (tYi tisce) a Polci (dva tisce). Z takzvanch tYetch zem pak hlavn Vietnamci (24 tisc), Ukrajinci (23,6 tisce) a Rusov (pYes dva tisce). Naprost vtaina - kolem 79 tisc vaech oprvnn, kter ~ivnostensk Yady cizincom vydaly - se tk volnch ~ivnost, v jejich~ rmci lze posobit v osmdesti roznch oborech. <br><br> Oprvnn k Yemesln ~ivnosti mlo 16,6 tisce cizinco (nkteY tedy vlastn vce oprvnn), dalach 7,7 tisce pak ke koncesovan ~ivnosti, kam patY tYeba vroba lihu, stYeliva, vbuanin, provdn veYejnch dra~eb, provoz cestovnch kancelY i pohYebnch slu~eb. Cizinci mohou provozovat ~ivnosti za stejnch podmnek jako eai. NapYklad u voln ~ivnosti tak sta , kdy~ je cizinec svprvn a bezhonn. "Pokud nem cizinec ze tYet zem povolen trval pobyt v R, mus pro prokzn bezhonnosti dolo~it i vpis z rejstYku tresto nebo jin obdobn evidence ze sttu povodu," upYesHuje mluv  ministerstva promyslu a obchodu Frantiaek Kotrba. Nutnost je i povolen k dlouhodobmu pobytu. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><a href="http://www.aktualne.cz/autori/tereza-holanova/l~i:author:203/" target="_blank">Tereza Holanov</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/kolik-v-cr-pracuje-cizincu-vlastne-nevime-priznavaji-urady/r~97cca5e0f25f11e4994f002590604f2e/" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk rozhlas Radio~urnl, 7.kvtna 2015 13:49 hod.<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Report~ v celosttnm vysln - Brigdy, sezna za n</SPAN></H2> <object type="application/x-shockwave-flash" data="http://flash-mp3-player.net/medias/player_mp3_maxi.swf" width="200" height="20"> <param name="movie" value="http://flash-mp3-player.net/medias/player_mp3_maxi.swf" /> <param name="bgcolor" value="#ffffff" /> <param name="FlashVars" value="mp3=http://www.apa.cz/media/reportaz_ostrava_brigady_sezona_zacina_07_05_2015.mp3" /> </object> <div class="bull-podpis" align="right"><a href="http://www.rozhlas.cz/lide/czp_ostrava/_zprava/295415" target="_blank">Martin Knitl</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk rozhlas Ostrava, Poradna, 5.kvtna 2015 14:05 hod<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Poradna eskho rozhlasu Ostrava - letn brigdy, nezamstnanost, hledn prce, trh prce</SPAN></H2> Budeme mluvit o letnch brigdch, nezamstnanosti, hledn prce. Pokusme se vm poradit, jak najt prci, na co byste mli bt pYipraven a jak mte mo~nosti. ZamYme se tak na pYle~itostn zamstnn, jako jsou napYklad brigdy. Moderuje Martin Knitl, host Ing. Radovan Burkovi , prezident Asociace pracovnch agentur R a dlouholet spolumajitel agentury prce JOB-centrum Ostrava s.r.o.. <br><br> <object type="application/x-shockwave-flash" data="http://flash-mp3-player.net/medias/player_mp3_maxi.swf" width="200" height="20"> <param name="movie" value="http://flash-mp3-player.net/medias/player_mp3_maxi.swf" /> <param name="bgcolor" value="#ffffff" /> <param name="FlashVars" value="mp3=http://www.jobcentrum.cz/media/poradna_05_05_2015.mp3" /> </object> <div class="bull-podpis" align="right"><a href="http://www.rozhlas.cz/lide/czp_ostrava/_zprava/295415" target="_blank">Martin Knitl</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3377800" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Aktuln.cz, 28. dubna 2015<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Skladnci za 110 korun na hodinu. Amazon nabr nov lidi.</SPAN></H2> <b>Poptv celkem 1100 lid. Skladnkom a pYbuznm profesm nabz nstupn plat 110 K  a vedoucm 150 K  za hodinu.</b><br><br> Praha - Americk internetov obchod Amazon za al nabrat pracovnky do distribu nho centra v Dobrovzi u Prahy, kter by se mlo otevYt do konce tYetho tvrtlet letoanho roku. Firma hled prvnch tisc Yadovch zamstnanco a sto vedoucch. Skladnkom a pYbuznm profesm nabz nstupn plat 110 korun za hodinu, vedoucm 150 korun. Celkem maj v Dobrovzi - pobl~ ruzyHskho letiat - pracovat dva tisce lid na pln vazek a tYi tisce lid seznn. Nabdka seznnch mst se m odvjet od poptvky na trhu  Amazon pYedpokld, ~e tito zamstnanci zskaj smlouvu v~dy na aest a~ osm tdno.<br><br> <b>Praxe nen nutn</b><br> Zamstnanci v distribu nm centru budou pracovat na jednom z nkolika mst - pYjmu, uskladnn, balen i expedici zsilek. Zjemci o prci nemus mt ~dnou praxi ani zkuaenosti, Amazon je zaakol.<br> Vedouc pracovnci budou krom b~nch kolo v jednom z hlavnch oddlen centra tak pomhat mana~erovi oddlen logistiky v etn plnovn kapacit a zaakolovn novch zamstnanco. Po svm nstupu tito tmov vedouc pojedou na osmitdenn akolen do jednoho z evropskch distribu nch center spole nosti.<br> Zjemci o tuto pozici mus mt vu n list nebo maturitu a zkladn znalost angli tiny.  Proto~e na akolen budeme naae zamstnance poslat do zahrani  a bude probhat v angli tin, upYesHuje HR mana~erka eskho Amazonu `rka Semerkov. Vhodou je pYedchoz zkuaenost z vroby i logistiky. U vaech uchaze o se zroveH o ekv, ~e budou ochotni pracovat na smny.<br> Vedle zkladnch plato Amazon tmto 1100 zamstnancom slibuje tak a~ desetiprocentn ms n prmie a bal ek benefito, k nim~ Yad dotovan tepl jdlo, pt tdno dovolen a pYspvky na penzijn spoYen a ~ivotn pojiatn. Podmnky udlovn prmi firma teprve dolauje.<br> PYi nboru zamstnanco Amazon spolupracuje s Yadem prce R. Zjemci o prci ve skladu mohou nbor absolvovat online prostYednictvm webu www.pracevamazonu.cz.<br><br> <b>`ance pro uchaze e z Yado prce</b><br> "Prioritou je obsadit tyto pozice co nejvtam po tem uchaze o v evidenci Yadu prce. Pracovn nabdka bude soustYedna do tY krajo - StYedo esk, hlavn msto Praha a steck, pYi em~ prv stecko je krajem, kter potYebuje nejvce pomoci," Yk KateYina Sadlkov, povYen vedenm Yadu prce R. Podle n eviduj Yady prce v tchto krajch Ydov tisce vhodnch kandidto.<br> Jak ale zdorazHuje Semerkov, hlsit se mohou zjemci z cel republiky, v etn cizinco.<br> Generln Yeditelstv Yadu prce nyn ek na specifikaci pYesnch po~adavko na zamstnance ze strany Amazonu, pot je pYed konkrtnm krajskm pracoviatm. Sadlkov nazna ila, ~e chtj uspoYdat spole n nborov dny.<br> "Jsme schopni tak podpoYit rekvalifikaci a proakolen budoucch zamstnanco," dodala. Konkrtn by mohlo jt napYklad o kurzy obsluhy vysokozdvi~nho vozku, logistiky, administrativy s angli tinou nebo Yidi sk oprvnn.<br><br> <b>Penze by mohly zaujmout i Pra~any</b><br> Podle Pavla Kaczora, kter vyu uje na Vysok akole ekonomick v Praze a vede Yad prce v TboYe, by vaak s obsazenm mst neml bt problm.<br> "Myslm si, ~e ve StYedo eskm kraji a v Praze je Yada lid, kteY pracuj za horach platovch podmnek. Pokud si hodinovou mzdu pYepo tme na ms n, pak mi u dlnickch profes vychz zhruba 18 tisc korun, co~ nen pln nezajmav," Yk.<br> Zjem ve zbytku republiky bude podle nj zviset velmi zviset na tom, zda Amazon zvldne nabdnout i cenov vhodn ubytovn nebo tYeba pYspvek na dopravu.<br> "Podmnky jsou to dobr, pYle~itostn nabdky se u tchto prac pohybuj od 80 korun za hodinu u nejni~a pozice," souhlas prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi . ZroveH ale pYipouat, ~e najt si pYi podobn vplat bydlen v Praze, nemus bt pro zjemce ze vzdlenjach krajo pln snadn.<br> Spae se podle Burkovi e mo~e stt, ~e se na tato msta pYihls lid, kteY jsou nyn v Praze i stYednch echch placeni hoYe. " m~ ovaem zposob problm jinde, jak jsme u~ vidli za uplynul lta u nstupo novch investoro v nkolika krajch. PYetahovn zamstnanco se tomu Yk," dodv.<br> Osobn ale pYlia nevY, ~e by se vaechna msta podaYilo zaplnit mstnmi. st mst tak podle nj pokryj agenturn zamstnanci a cizinci, napYklad Polci, Slovci nebo BulhaYi.<br> Distribu n centrum bude druhm objektem Amazonu v Dobrovzi u Prahy. Od roku 2013 zde provozuje centrum vrcenho zbo~. Dala distribu n centrum Amazonu mlo vzniknout v Brn, po protazch ohledn zmny zemnho plnu ale developer od tohoto plnu ustoupil.<br> Amazon je nejvta internetov obchod na svt, po celm svt nyn zamstnv 97 tisc lid. Jeff Bezos firmu zalo~il v roce 1994 a stle ji vede. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><a href="http://www.aktualne.cz/autori/tereza-holanova/l~i:author:203/" target="_blank">Tereza Holanov</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/amazon-nabira-v-cesku-zamestnance-pro-distribucni-sklad/r~9b280f3aed8811e49e4e002590604f2e/" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> HR Kavrna, 20.dubna 2015<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Alfou i omegou je totln pYeregulovanost</SPAN></H2> <b>Ren Kuchr (spoluzakladatel APA a nynja len Vboru APA - pozn.) za al v roce 1994, jeat jako vysokoakolsk student, organizovat spolu~ky na brigdy. Jen~e firmy se na nj za aly obracet opakovan, a tak vznikla Agentura STUDENT, s. r. o., kter letos oslav dvacet let. Jak nzev napovd, vtainu svho fungovn se agentura specializovala hlavn na krtkodob zamstnvn studento, takzvan brigdy. Dnes je studento, pracujcch na krtkodobch brigdch, minimln podl. V Tesku na pokladn najdete spae ukrajinsky hovoYc pokladn ne~ studenta, kter si pYivydlv. Jestli je to v poYdku a jak to m dovody, si pYe tte v nsledujcm rozhovoru.</b><br><br> <center><img src="images/foto_rene_kuchar_clanek.jpg" WIDTH="490" HEIGHT="290" class="foto"></center><br> foto: Flickr user Phil Roeder <br><br> <b>Ren, podnika od roku 95. Jak vnma pracovn trh tehdy a nyn?</b><br> Z pohledu naaeho podnikn byla ur it vta poptvka po brigdncch. Bylo to ale daleko divo eja v tom smyslu, ~e nikdo nic neYeail, prost se Yeklo:  Poali mi lidi, o nic se nechci starat, nic nebudu vyplHovat a potvrzovat. Myslm, ~e byly daleko ni~a po~adavky na lidi, tzn. ~e bylo vcelku jedno, koho poslat, hlavn dodejte lidi, ae je prce rychle hotov. Kde~to dnes u~ si klienti vybraj, maj vyaa po~adavky. Na flexibilnm trhu prce, tedy v naaem agenturnm zamstnvn, se vaak za ty roky zna n sn~ila kvalita lid. Tehdy jsme mli zamstnance a poslali jsme na brigdy lidi, kteY bu studovali, nebo mli dokon en studium a byli na trhu prce voln, byli pracovit, zodpovdn, vzdlan atd. Co~ byla vhoda pro firmy. Jako Agentura STUDENT jsme zamstnvali tmY vhradn studenty.<br><br> <b>Tak~e ta kvalita souvis s tm, ~e tenkrt byl mnohem vta podl studento a absolvento?</b><br> Ur it. <br><br> <b>Jak bylo minimum studento, kteY v tch prvnch letech vyu~vali vaai agenturu? </b><br> Troufnu si Yct, ~e v roce 94, kdy jsem za nal, byl po et studento kolem 95 %. A kdy~ z toho udlm linern kYivku, bude bhem tch dvaceti let sestupn, zhruba o 5 % ka~d rok dolo. <br><br> <b>Jak je tedy sou asn podl studento, vyu~vajcch Agenturu STUDENT? </b><br> Dneska mme studento do 20 %. A nen to tak, ~e bychom je nechtli, prv naopak. Ani to nen tm, ~e bychom zmnili portfolio brigd, jinak to nasmrovali nebo mli jin po~adavky na lidi. My o studenty nadle stojme. Maximln se zmnilo to, ~e dYve bylo vce prce ve vrob, dnes je to spa ve slu~bch  supermarkety, sklady, e-shopy. Mn se samozYejm portfolio naaich kliento, ale typ prce jako takov, tzn. pomocn prce, manipulace, zadvn dat do po ta e, skenovn, to vaechno zostalo. Mzdy u brigd jsou oproti pracovnm pomrom hodn stla eny dolo, co~ je v naa dvacetilet historii vcemn nemnn, tak tomu u brigd bylo v~dy. Dnes se studentom do brigd nechce proto, ~e jim nevyhovuj parametry, tzn. nekvalifikovan prce za nzkou odmnu. Dnes se nkteY studenti sna~ hledat prci sami a ten, kdo je dostate n aktivn a dostate n pru~n a dok~e si pYizposobit rozvrh nebo si um akolu trochu osekat a pYizposobit se zamstnavateli, ten prci vtainou najde.<br><br> <b>Ale vhodou prce pYes agenturu byla dYve pro studenty prv ona flexibilita. Mohli si vybrat smny podle rozvrhu. Chodili tYeba ka~d den na jinou brigdu a fungovalo to. Te u~ je to jin?</b><br> Tenhle parametr jim i nadle vyhovuje, ale jsou mH ochotn se pYizposobit. Jestli~e to dYv bylo tak, ~e jsme mli brigdu na pondl, ter a ptek a student ml volno v pondl a v ter, kde~to v ptek nemohl, tak klidn v ptek akolu vypustil a opravdu ael na brigdu vaechny tYi dny. Kde~to dneska v ptek akolu nevypust a radai na brigdu nejde. Z pohledu vzdln je to asi dobYe. Z pohledu zskn praxe a pracovnch nvyko to dobYe nen.<br><br> <b>Kdy~ u~ dneska studenti tolik nepracuj, koho potom zamstnvte?</b><br> Lidi, kteY jsou momentln bez prce, lidi s exekucemi, kter b~n zamstnavatel nevezme, dochodce, pro kter je pYivdlek asto existen n zle~itost, maminky s dtmi, kter si dovedou zaYdit hldn, tzn. ~e mo~ou chodit do prce. Ob as zamstnvme lidi ze Slovenska, kterm vypadla njak prce, kterou tady mli domluvenou, jsou v asov tsni a potYebuj rychle njakou prci i penze. Vzhledem k tomu, ~e mzdu vyplcme denn, jsme pro n zajmav zamstnavatel. Z pohledu diverzity zamstnvme opravdu hodn typo zamstnanco.<br><br> <b>Pro  studenti nechtj pracovat?</b><br> Jednak nen tolik pro studenty atraktivnch prac, jako je administrativa, recepce atd. Tedy u firem, kde by studenti mohli za~t njakou odbornja praxi. To za prv. Za druh jsou to pln jin lid ne~ v dobch, kdy jsem agenturu zakldal. Co~ nen apatn, prost to tak je. TYet a pln nejhlavnja ze vaeho je, ~e jsou dnean studenti dobYe zajiatni od svch rodin, kter jim poskytuj natolik dobr finan n servis, ~e nen potYeba, aby pracovali. DYve byly pro studenta brigdy materiln nutnost, penze jim chybly. To, co dostvali od rodi o, sta ilo tak tak na ~it na koleji, ale njak spole ensk ~ivot, pivo s kamardy, na to u~ si potYebovali pYivydlat. Jen u 20 % studento, co k nm dle chod, tenhle aspekt z dob minulch pYetrval, to znamen, ~e jsou na tom skute n finan n hoYe ne~ jejich spolu~ci, a tud~ jsou nuceni si pYivydlvat. st jich chod pracovat i proto, ~e tou o nezamstnanosti, o tom, ~e se studentom doporu uje, aby mli praxi bhem studia, aby se zorientovali na pracovnm trhu. To je zodpovdn pYstup a tmto lidem tleskm.<br><br> <b>PYipadalo mi, ~e dYve si studenti uvdomovali, ~e jednou budou na trhu prce, a tak krom pYivdlku brali brigdy jako takovou sondu, jak pracovn trh funguje. Zamstnavatel si dnes st~uj, ~e studenti nemaj pracovn nvyky, ale oni je v podstat nemaj kde zskat. </b><br> My pro n mme pracovn pozice de facto celoro n, mo~n v mena mYe, ale mme. Ale proto~e je nic nenut pracovat, nemaj o n zjem. Pokud jsou dobYe materiln zajiatn, tak jedin, pro  by mli chodit na brigdy a zskvat pracovn nvyky, je odpovdnost, ~e si buduj vlastn budoucnost a ~e se na ni mus pYipravit. Mohou tak tYeba zskat konkuren n vhodu nad ostatnmi spolu~ky, kteY na brigdy nechod. Podle m takov vize dneanm studentom pln chyb. Omlouv je, ~e jsou to mlad lid a ti si v~dycky nachzej tu jednoduaa cestu. Mlokdo je natolik zodpovdn, aby ael slo~itja cestou.<br><br> <b>Te m napadlo, ~e pak vlastn logicky nemo~ea o ekvat od lid, kteY jsou na mana~erskch pozicch, ~e sami budou mt njakou vizi toho, kam chtj vst sv oddlen, proto~e vlastn vizi budoucnosti nemaj u~ od mld, nijak se to v nich nepstuje. Kdy~ m mlad lovk vaechno zajiatn a nemus pYemalet nad svou budoucnost, tak je zvykl, ~e dostane vhodn podmnky a v tch pracuje. </b><br> Pokud njakou vizi m, tak je to takov ta uml vize. Nau en z mana~erskch pou ek, knih a z njakch vukovch programo, kde se mana~ersk rozhodovn a swot analzy u . Ale to je teorie, nem to od~it. Chci Yct, ~e nebyl nucen, aby si na praxi shnul. J vm, ~e nen pln pYjemn, kdy~ pYijdea dlat manipulanta na prodejnu a vedouc seku, pod kterm dla, m tYeba ni~a vzdln a inteligenci. Ale prv i ta schopnost pYizposobit se, vybalancovat to, abych to vae respektoval, je dole~it. Fajn, ten lovk je na m tvrd nebo po mn chce nesmysln vci, napY. abych tady balil tohle takhle, kdy~ to mo~u zabalit pln jinak a lpe, a nedovol mi, abych to balil posvm. I takovto pokora jim potom chyb. J si myslm, ~e ur it pokora je velmi dole~it. Kdy~ pak nkam nastoupa a tu pokoru si neza~ijea, tak nemo~ea o ekvat pokoru od tch druhch.<br><br> <b>PYelomov byl rok 2004, kdy se zmnil zkon o zamstnanosti, a agentury prce tm vlastn pYialy o mo~nost zamstnvat lidi na DPP. Jak vnma tak zsadn zmnu te, s odstupem asu? Tenkrt se, pokud vm, Ykalo, ~e to likviduje brigdnick trh.</b><br> Myslm, ~e to zsadn bylo. Velkou st brigdnickch pozic tenhle zkon odevzdal ernmu trhu. Obrovsk kus trhu politici pYedali do rukou njakch pseudoagentur a pseudomafi, o tom jsem pYesvd en. A d se Yct, ~e u leglnho systmu pou~vn pracovnch agentur vlastn zostaly jenom firmy njak spole ensky zodpovdn, kter si Yekly:  Fajn, ten zkon zmnili agenturm, a tm pdem to zmnili i nm. Tak~e si musme vybrat, jestli budeme brt brigdnky na erno od njakch neleglnch agentur, anebo zostaneme v leglnm, ale dra~am systmu. A j jsem rd, ~e tch etickch firem nm zostalo tolik, ~e jsme to tehdy pYe~ili.<br><br> <b>Jak by v tomto ohledu mla vypadat role sttu? Stt by ml pe ovat o pracovn trh, aby byl zdrav. Ale mn nepYipad, ~e jej to njak extra zajm. Jak by sis pYedstavoval, ~e by ml stt podporovat prv diverzitu pracovnho trhu, aby na nm i studenti zskvali praxi a mohli vyu~vat vce brigd ve firmch?</b><br> J osobn si myslm, ~e alfou i omegou je totln pYeregulovanost. Legln pracovn agentury u~ jsou v podstat na konci, u~ pomalu nen co regulovat, zbv snad u~ jen zakzat je. Navc je brigdnick innost i dky sttu a mdim spole ensky znemo~nn. Kdy~ si pYe tea lnky o agenturch, vaechny vyznvaj negativn a podle diskuze pod nimi jsme v podstat otrokYi. Za tch dvacet let jsem vaem zaplatil veaker mzdy, sttu platme veaker odvody a dan, tak jak j jsem sakra otrokY? Cel trh kaz pr agentur, kter ale pracovnmi agenturami vlastn vobec nejsou a nedodr~uj ~dn pravidla. Cel problm je pak v tom, ~e politici Yea otzku agentur po svm, je nezajm, jak ten problm vznikl a jak ho opravdu vyYeait. Je zajm, jakou zmnu zkona nebo jak kon udlat, aby to dobYe vypadalo a aby se to hezky mediln nebo politicky prodalo. Je jim jedno, jak to m reln dopad. To, ~e agenturm zpYsn fungovn, tak to politicky a mediln hezky vypad, ale reln jen dl pomhaj ernmu trhu. Zkony a regulace se ernho trhu netkaj. <br> Zkonodrci jsou opravdu sklopevn pYesvd eni, ~e kdy~ chcea mt agenturu, musa mt povolen MPSV. A my se jim sna~me u~ jedenct let vysvtlovat, ~e to tak nen. }e mi sta  mt ~ivnostensk list nebo s.r.o. nebo dru~stvo a vobec ~dn povolen od MPSV mt nemusm, a pYesto si mo~u zalo~it agenturu. }e je takov agentura nelegln, nikdo neYea. Nelegln agentury na povolen MPSV kaalou a hodn firem si je objednv, proto~e jsou prost levn. A takovch je polovina. D se Yct, ~e trh je rozdlen z poloviny na ern a z poloviny na legln. A politici to stle nechpou. Celou tu dobu veaker nov zkony, zmny stvajcch zkono, regulace, omezen, pojiatn, zruky a jin nesmysly poYd cpou na agentury s povolenm MPSV. Ale ty nejsou ~dnm problmem. Prasrny se dj pln jinde a stt to nen schopen Yeait. Tak~e se ka~d rok vymysl nov regulace, zkaz a zmna zkona pro legln agentury, aby se to jako~e vyYeailo. VyYea se tm prd, jenom na~enou lidi do chYtnu pseudoagentur.<br><br> <b>U tch asi studenti moc nepracuj?</b><br> Nepracuj. Kdy~ budu student, kter m njakou inteligenci, tak pro Vasilijeva Iljinovi e na erno, bez smlouvy, s vplatou na ruku atd. asi pracovat nepojdu, a tm pdem se pYipravm o polovinu brigd. A ten, kdo to zkusil, to zkusil jen jednou. Polka trhu je zapovzen. Na t druh polce, na ernm trhu, jsou hodn cizinci  pYesto~e je dneska mimo EU tmY nemo~n dostat sem cizince legln  ale prost tam jsou. Njak to dlaj, nikdo nev jak, ale daY se jim to. Tak~e bu jsou tam cizinci, nebo jsou tam lidi, kteY maj exekuce na mzdy, nemaj trval bydliat, pYed Yady se schovvaj atd., a pro n je to vyplcen na erno, bez papro vlastn bonus. Kdyby byli oficiln zamstnan, tak budou mt obstaven plat. Tak~e jim vyhovuje, ~e dostvaj penze na ruku, a jdou do toho rizika pracovat na erno. Stt nedostane nic, vYitel nedostane nic, odbratel uaetY, pseudoagentura vydl. Parda.<br><br> <b>Jak z toho ven? Jak by stt ml zareagovat, aby aktivoval to, ~e se jako student od 15 let za nu na pracovnm trhu njakm zposobem pohybovat a za nu na nm zskvat praxi? Mla by bt pYece starost sttu vytvoYit takov podmnky, aby do firem vstupovali lid, kteY nejsou zvykl jenom na kapesn. Co bys udlal ty na mst ministra prce? </b><br> Studenti jsou ale pro firmy jako agenturn zamstnanci straan draz, nemaj praxi, a i kdy~ pracuj jen dva dny v tdnu, tak se za n stejn mus odvdt sociln a zdravotn pojiatn. Tak~e kdybych byl ministr, zruail bych vaechny ty pitom regulace a narovnal agenturm podmnky. Kdyby agenturm zase dovolili DPP a my bychom mohli zamstnvat studenty za stejnch podmnek jako vaechny ostatn firmy, kter DPP normln maj, tak budou studenti pro firmu levnja a mst se pro n objev vce. Navc v tu chvli stt ani nemus honit nelegln agentury, trh by je z vta sti zlikvidoval sm. Kdyby ns neperzekuovali, kdyby nm nechali stejn podmnky, jako m pseudoagentura, kter nen vobec ni m omezovan, tak je v podstat tr~n vytla me. VypoYdme se s nimi tak, ~e odbrateli nabdneme daleko lepa slu~by, zruky, profesionln pYstup, zzem a kvalitnja lidi. Jsem pYesvd en, ~e by polka pseudoagentur z ernho trhu odpadla. To se ale nestane  jednak j nikdy nebudu ministr, a navc z regulac se stala mantra socilnho sttu.<br><br> <b>V evropskch zemch, kter maj vyaa podl ste nch pracovnch vazko, jsou agentury poskytujc krtkodob brigdy vnmny jako normln, plnohodnotn a legitimn sou st pracovnho trhu. Pro  to tady nen? Pro  mysla, ~e jsme tmY na konci toho ~ebY ku?</b><br> Politikom je to pln jedno. Nikdo nic takovho neYeail a neYea. Hlavn je potYeba regulovat a vymalet nov zkony. PYitom by pln sta ilo, kdyby si stt pohldal, aby se dodr~ovaly stvajc zkony. V mdich se hodn mluv o podpoYe flexibilnch vazko, ale v relu vlastn nikdo nic nepodporuje, maximln se utrat njak penze z EU za jaksi programy. To, ~e krtkodob brigdy existuj a jsou potYebn lidem i firmm, nikdo neYea a radji se vymysl nov zkon, kterm se to dl zreguluje. Te tYeba vymysleli, ~e agentury nebudou moct Yetzit za sebou smlouvy s brigdnky. Tak k emu pak agentury budou? Tomu Ykm podpora flexibilnho zamstnvn po esku.<br><br> <b>A podle tebe je potYeba, aby to podporovali politici& </b><br> Jasn, ~e je to starost politika v rmci zachovn zdravho trhu prce. Nevm, jestli jsi to zaregistroval, ale nedvno se konala odborn konference o agenturnm zamstnvn, kterou poYdal MKOS ( eskomoravsk odborov svaz). Byli tam i zstupci agentur pozvan asociac pracovnch agentur. Na konferenci bylo uvedeno, ~e v esk republice je agenturn zamstnvn vyu~vno z 0,9 %. Kde~to v evropskch zemch, kter maj zdrav pracovn trhy, je to minimln 2,5 % a~ 5 %, a napY. Nizozemsko m nejvc ze vaech. Z cel konference vyplynulo, ~e odborYi to vnmaj tak, ~e bye nejsme ani na tYetin hodnoty u vysplch zpadnch zem, jejich clem je 0. OdborYi prohlsili, ~e jsou pro zruaen do asn pracovn vpomoci. Tak j nevm, asi se jim vce lb ten ern trh a chtj tam vaechny nahnat.<br><br> <b>Zajmav, ale chpea tu logiku? Nepracuj s diverzitou a vobec se nedvaj na trh prce ploan. Uvedli dovod, pro  chtj nulu? </b><br> Mysl si, ~e tm chrn lidi. Ale pYed m je chrn? PYed prac. Stt se o n postar, kdy~ nese~enou prci. Msto toho, aby si ali pYivydlat, pojdou si pro dvky. A k tomu budou dlat na erno. Tak~e se vlastn budou mt dobYe, to je parda.<br><br> <b>Stoup procento dlouhodob nezamstnanch, tedy tch, kteY se nedok~ou vc ne~ rok dostat zptky do pracovnho procesu, a tak dlouhodob nezamstnanch absolvento. Mo~ou u vs lid pracovat i dlouhodob, mte takov nabdky?</b><br> Mo~ou, to nen problm. Jasn, ~e jim nenabdneme njakou specializovanou prci na HPP, na dobu neur itou, proto jsme taky agentura, kter nabz brigdy. Ale mohou chodit na brigdy tYi tyYi dny v tdnu, stYdat prce a firmy a v probhu brigd si mohou HPP hledat. Hodn z nich si taky najde HPP prv u naaich kliento bhem brigd  klient si vaimne aikovnho brigdnka, kter se k nmu vrac a nabdne mu prci na HPP. A to mi pYipad jako skvl synergie.<br><br> <b>A jsme zase u t diverzity. Agenturn trh by ml umt vypomoci i v tom mezidob, kdy tYeba lid pYijdou o zamstnn  msto aby ali rovnou pro dvky, udr~ se na trhu.</b><br> J to takhle vnmm. Nechci Yct, ~e naam clem je pomhat neziatn lidem. Nejsme ~dn dobro inn organizace nebo pojda i EU penz. Jsme normln firma, kter se sna~ vytvoYit zisk, ale naam prostYednictv studenti a nezamstnan opravdu pracovn nvyky zskvaj nebo si je udr~uj. A navc se reln na trh prce dostvaj a nachzej prci na HPP. m dl tm vc brigdnko dky tomu, ~e jdou na brigdu tYeba do Alberta, nakonec v tom Albertu prci na HPP najde. My lidem nijak nebrnme, aby nastoupili ke klientovi, a ani jim v tom nemo~eme brnit. Naopak z toho mm radost a beru to jako pYidanou hodnotu pro lidi a od naa agentury pro klienta.<br><br> <b>Jak vnmaj firmy skute nost, ~e je u ns velmi nzk podl agenturnho zamstnvn?</b><br> Firmy berou brigdnky opravdu jen jako doplnk. Mlokter firma z tch, kter odebraj brigdnky, m njakou koncepci, dlouhodob pln nebo njak know-how, jak pracovat s do asnou pracovn vpomoc. Spae tm Yea sv provozn potYeby, co~ samozYejm nen apatn. O to vce si v~m spoluprce s firmami, kter tu dlouhodobou koncepci maj, s nktermi z nich spolupracuji vce jak deset let, s nktermi i dvacet let od zalo~en agentury.<br><br> <b>Vraeme se zpt k eduka n a rozvojov hodnot brigd. Proto~e mme nzk podl agenturnho zamstnvn, tak zde vlastn chyb prostor, kde by se lid vychovvali do firemnho prostYed. My, kteY jsme chodili na brigdy, jsme s ka~dou brigdou zskvali nov zkuaenosti. Dneska dky tomu tYeba vm, jak funguje balic linka v Pepsi Cole& Jen~e takhle to te vobec nen, tuhle st akoly ~ivota jsme v podstat vypustili.</b><br> Jednozna n. Ta kultivovanost, chue pracovat, vchova k prci atd. se vytrc. D se Yct, ~e na sociln stt je nastaven takhle:  Vobec nic neYea, my se o tebe postarme. K nm chod lid, kteY maj pocit, ~e jim musme vaechno dt, vaechno pYipravit, vzt je za ruku, odvst je do t prce a tam je posadit na ~idli. }e mme bt vlastn aeastn, ~e k nm pYiali. Jsou absolutn nesamostatn. A stt je k tomu bohu~el vychovv. Nebo k nm chod lidi a Ykaj:  Kolik, ~e mm na hodinu? 75 K  hrubho? Aha, tak to j zostanu radai doma. Na socilnch dvkch mm stejn, ale istho.<br><br> <b>Tak~e stt de facto vytvY podmnky k tomu, aby lid zostvali spa doma?</b><br> ZYejm ano. Na m to dl dojem, ~e ten, kdo pracovat nechce, tak vlastn nemus. Straaliv se tak zhorail pYstup lid k prci, je m dl vce lid, co u ns podepa smlouvu, my je poaleme pracovat, ale oni do prce vobec nedoraz. Pak neberou telefony nebo nm v klidu Yeknou, ~e jim bylo apatn nebo se jim nechtlo rno vstvat. Dt nm dopYedu vdt, omluvit se apod. nepova~uj za nutn. Tohle v takov mYe nikdy nebylo, to je fenomn poslednch pr let.<br><br> <b>Te m k tomu napadla jeat jedna myalenka. Pamatuju si, ~e nm v~dycky pYed za tkem lta volaly stovky rodi o, ~e potYebuj zajistit pro sv dti brigdy. Starali se o to, aby jejich dti, hlavn stYedoakolci, ali na brigdu. Chtli, aby si na nco pYivydlali, aby zjistili, kolik sil stoj vydlat si 400 korun. Dje se to poYd?</b><br> J bych Yekl, ~e to skoro zmizelo. Maximln tak z okruhu svch znmch dostanu otzku:  Ren, prosm t, j mm syna na stYedn. Nebyla by pro nj brigda? Ale ~e by to dnes rodi e obecn poptvali a psali nm e-maily nebo volali, to u~ se dje minimln. Deset let zpt chodily stovky mailo a telefonto, ~e chtj prci pro syna nebo dceru, od kdy mo~e pracovat atd. Byli jsme z toho trochu zoufal, proto~e jsme vdli, ~e to chce rodi , ale nevdli jsme, jestli to taky chce ten student. Byli to asto stYedoakolci, a ti o przdninch pracovat v~dycky nechtli, asto to bylo jen pYn rodi o. Ale kdy~ jsme si studenta pozvali k nm, tak se to dalo rychle zjistit.<br><br> <b>Nicmn, njak starost ze strany rodi o tam byla. A te mi vlastn dochz, ~e to taky mo~e bt jeden z dovodo, pro  je mlad generace ozna ovan takhle negativn, co se t e chuti pracovat a vzdlvat se. Podlet se na njak budoucnosti. </b><br> Kdy~ to takhle Yka, tak bych skoro souhlasil. Je to zajmav pohled, tahle souvislost m nenapadla. Jasn, vchova doma je nejdole~itja, ostatn jako ve vaem.<br><br> <b>Je njak cesta, jak tento stav narovnat? Takto mi to nepYipad v poYdku& </b><br> J si myslm, ~e to chce opravdu osvcen politiky, kteY budou naslouchat potYebm trhu. Bude je zajmat nzor asociac, profesnch sdru~en a zamstnavatelo. Budou se schzet s firmami a Yeait jejich potYeby a budou opravdu pracovat, a ne, ~e si to jen napaou na billboard. Msto toho se na agentury Yt dala lavina regulac. Mme nov slo~it kauci pol milionu, jako bychom byli palrna koYalky, abychom mohli vobec dl podnikat. Chtj nm zakzat Yetzen smluv, ale bez toho nebudeme flexibiln.<br><br> <b>Zase proto, ~e to nkdo zneu~v? </b><br> Vaechno se d zneu~t. Ale tm, ~e to zak~u vaem, tak vyliju s vani kou i dt. Dejme tomu, ~e z 500 agentur jich to 50 zneu~v, ale tch 450 to dl dobYe a stt se zachov stejn jako ve vci invalido. Zkonodrcom vadilo, ~e njak agentura zamstnvala invalidy a njak toho zneu~vala, tak zakzali agenturm zamstnvat invalidy. Vaem, generln! dajn chtli chrnit invalidy. A pYed m je ochrnili reln? PYed prac! A najednou to byl velk proavih. Evropsk unie, diskriminace atd. Tak~e to pod tlakem zase potichu vracej zpt. Nebo pr let zptky chtli chrnit mladistv, tak zakzali, aby pracovali dle ne~ aest hodin. A najednou jsme pro stYedoakolky nemli ani jednu brigdu! Tak to po roce taky rychle vrtili zptky. To je Kocourkov, a ne fungujc zem.<br><br> <b>Vy se v asociaci schzte se zkonodrci? Pomhte jim v nhledu na situaci?</b><br> Na MPSV existuje pracovn skupina pro agenturn zamstnvn, kde se schzme se zstupci sttnch instituc, asociac, zamstnavatelo a odboro. A je to super, Yea se tam pomrn smyslupln vci. Navrhli jsme tYeba, aby za legalitu agentury jako dodavatele mli odpovdnost i samotn firmy jako odbratel, tak~e pokud si nkdo objedn faleanou pseudoagenturu, bude to taky jeho vc. Ale rozhodn jsme nenavrhovali nesmysly, kter se te prosazuj, jako jsou kvty pro agenturn zamstnance nebo zkaz Yetzen pracovnch smluv. Dokonce zde padla i mo~nost zruaen dohody o pracovn innosti pro agentury. Ale tm pdem by jakkoli brigdy pln skon ily, tohle by dopadlo na obrovsk mno~stv lid, studento, nezamstnanch. Vobec nechpu, kde se to vzalo, takov zhovadilost! My se schzme, diskutujeme, navrhujeme smyslupln vci, a pak najednou zjiaeujeme, ~e realita je nkde jinde.<br><br> <b>A tak to je ve vtain pYpado. Stt asto mluv s firmami, ale to, co mu ty firmy Yeknou, nem vlastn vobec ~dnou vhu, proto~e on si to stejn udl po svm. Ren, dky za rozhovor.</b><br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><a href="http://www.hrkavarna.cz/garanti-rubrik/petr-skondrojanis/" target="_blank">Petr Skondrojanis</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.hrkavarna.cz/tema-mesice/flexibilita-a-diverzita-pracovniho-trhu/alfou-i-omegou-je-totalni-preregulovanost/" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Aktuln.cz, 16.duben 2015<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Kde si vydlte vc ne~ v Praze? Naali jsme rje v regionech.</SPAN></H2> <b>Obecn plat, ~e mzdy v Praze jsou vrazn vyaa ne~ v ostatnch krajch esk republiky. Nkter profese jsou ale vjimkou.</b><br><br> Praha - V Praze si promrn zamstnanec vydl vrazn vce ne~ v ostatnch krajch esk republiky. Takzvan medin hrubch mezd neboli stYedn hodnota vaech vdlko tu loni inil 27 901 korun ms n, co~ je o 4116 korun vce ne~ ve druhm StYedo eskm kraji. Promr v Praze pak dosahuje 35 835 korun, zatmco ve druhm StYedo eskm kraji 27 744 korun. Nkter profese ale tak vrazn rozdl nevykazuj, mnoho z nich se dokonce vyplat dlat v jinch regionech. A nemohou za to jen ni~a ~ivotn nklady mimo Prahu, typicky za bydlen a slu~by obecn. Vyaa jsou tam i samotn mzdy. Vyplv to z analzy, kterou uskute nil online denk Aktuln.cz na zklad dat sbranch spole nost Trexima pro ministerstvo prce a socilnch vc. Do porovnn byly zahrnuty tmY dv stovky profes. <br><br> <r>Vyso ina, ideln zkladna pro Yidi e</b><br> Mimo hlavn msto se vyplat pracovat napYklad Yidi om nkladnch automobilo i taha o. Zatmco v Praze loni dosahoval medin jejich hrub mzdy 17 600 korun ms n, na Vyso in to bylo 21 497 korun a v steckm kraji 20 771 korun.<br> "Logistick firmy a dopravci se sna~ bt co nejbl~e svm zkaznkom, tedy u promyslovch parko nebo na dopravnch kYi~ovatkch. U Vyso iny je to ideln poloha pobl~ D1 s rychlmi nvaznostmi na vaechny smry pYes Prahu a Brno, u steckho kraje je to blzkost Nmecka," vysvtluje prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi . Dopravci navc mohou mt sdlo prakticky kdekoliv  z Vyso iny zvldnou obstarvat zakzky pro jin evropsk zem stejn jako z Prahy.<br> "Jistou roli v tom pravdpodobn hraj napYklad i nklady spojen s njmy budov, parkovacch ploch i za energie, kter jsou ni~a v regionech ne~ v Praze," dodv Toma Ervn Dombrovsk, analytik spole nosti LMC, pod n~ spad napYklad portl Jobs.cz.<br><br> <b>Kde si Yidi i nkladnch aut vydlaj vce ne~ v Praze:</b><br> Kraj a Medin mezd (2014) <br> Vyso ina 21 497 K  <br> steck 20 771 K  <br> Zlnsk 20 032 K  <br> PlzeHsk 19 409 K  <br> Jiho esk 19 189 K  <br> Jihomoravsk 17 976 K  <br> Hl. m. Praha 17 600 K  <br> Ve statistice ale chyb napYklad Karlovarsk kraj, kde mzdy ~ene nahoru blzkost atraktivnjach nabdek nmeckch zamstnavatelo. Statistika Treximy toti~ neobsahuje daje z regiono, odkud je jen mlo dat (pYpadn jsou nekvalitn).<br><br> <b>Pra~sk konkurence v klidu</b><br> Mn ne~ v jinch regionech si vydlaj v Praze i uklze i v hotelch, administrativnch i promyslovch objektech. V hlavnm mst byl medin jejich mzdy pYed sr~kami 12 071 korun ms n, zatmco ve StYedo eskm, Jiho eskm i Libereckm kraji pYesahoval 13 tisc korun.<br> Podle Pavla Kaczora, kter vyu uje na Vysok akole ekonomick a vede tborsk Yad prce, tla  v Praze ceny dolo napYklad siln konkurence firem v tomto oboru. Dky vysok nabdce jsou pak klienti na cenu mimoYdn citliv.<br> "Podle mho nzoru je to podpoYeno tak relativn velkou nabdkou prce studento, kteY se mnohdy spokoj s relativn nzkou mzdou. V tto bran~i se tak pohybuje Yada cizinco z mn vysplch zem EU i mimo EU, kteY rovn~ asto akceptuj ni~a mzdov ohodnocen," dodv Kaczor.<br><br> <b>Zle~ na dlce zau ovn</b><br> Jeat vraznja rozdl je vidt tYeba u mont~nch dlnko, kteY pracuj i s jinmi materily ne~ elektrickm i mechanickm zaYzenm.<br> Pokud se nechaj zamstnat v Praze, mus se zYejm smYit se mzdou, kter bude a~ o deset tisc ni~a ne~ jinde v esku. StYedn hodnota hrubch mezd loni v metropoli inila 13 463 korun ms n. V PlzeHskm kraji si pYitom tent~ zamstnanec mohl pYijt na 25 189 korun a napYklad v Libereckm na 23 055 korun.<br> "Tady je to v~dy zejmna o konkrtnm zamstnavateli. Pokud je firma ve svm byznysu span a chce minimalizovat fluktuaci zamstnanco, a tm i nklady na jejich zaakolovn, pak prost mus zamstnancom pYiplatit," mysl si Kaczor. Nzk mzdy se naopak dr~ v podnicch, kde sta  krtk zau en a pYpadn vpadky zamstnanco lze vyYeait pomoc brigdnko napYklad z Yad studento.<br><br> <b>Kde dostanou dlnci zaplaceno vce ne~ v Praze:</b><br> Kraj a Medin mezd (2014) <br> PlzeHsk 25 189 K  <br> StYedo esk 24 689 K  <br> Libereck 23 055 K  <br> Krlovhradeck 22 593 K  <br> Jiho esk 20 661 K  <br> Pardubick 18 770 K  <br> Karlovarsk 18 750 K  <br> steck 18 288 K  <br> Hl. m. Praha 13 463 K <br><br> <b>Pomhaj soukrom nemocnice a blzk pohrani </b><br> K dalam profesm, kter jsou v hlavnm mst placen hoYe, patY napYklad stavebn technici, elektrotechnici, ale tak vaeobecn sestry bez specializace  tuto prci se vyplat dlat spae napYklad v Karlovarskm i StYedo eskm kraji.<br> "Je mo~n, ~e zdrojem navaen mezd zdravotnch sester v soukromch zdravotnickch zaYzench mohou bt nadstandardn pYjmy od movit klientely. Tomu bych speciln v Karlovarskm i StYedo eskm kraji docela vYil," Yk Kaczor.<br> Zlatm dolem nen Praha ani pro anky a servrky - alespoH podle oficiln uvdnch mezd. V hlavnm mst si pYed sr~kami vydlali 11 067 korun, zato v Karlovarskm kraji to bylo 14 542 korun. Dovodem je hlavn blzk nmeck hranice  kdo um jazyk a nem problm s doj~dnm, mo~e hledat prci i u sousedo.<br><br> <b>Kter dala prce se vyplat dlat mimo Prahu:</b><br> Profese - Kde dostanete vce - Medin mezd - Medin mezd v Praze <br> anci a servrky - Karlovarsk kraj - 14 542 K  - 11 067 K  <br> Elektromechanici - StYedo esk kraj - 29 059 K  - 27 701 K  <br> Elektrotechnici a technici energetici - steck kraj - 36 507 K  - 31 681 K  <br> Mechanici a opravYi motorovch vozidel - Krlovhradeck - 32 680 K  - 21 616 K  <br> Obsluha vysokozdvi~nch vozko, skladnci - StYedo esk - 23 906 K  - 21 672 K  <br> Obsluha zaYzen na zpracovn kovo - steck kraj - 29 971 K  - 23 495 K  <br> SeYizova i a obsluha obrbcch strojo - StYedo esk kraj - 29 116 K  - 24 932 K  <br> Strojn in~enYi - StYedo esk kraj - 49 019 K  - 38 297 K  <br> Technici a laboranti v biologickch oborech - steck 30 431 K  - 23 160 K  <br> Vaeobecn sestry bez specializace - Karlovarsk - 24 734 K  - 18 912 K  <br><br> <b>Hlavn msto bankYo, Yednko a sekretYek</b><br> Pra~sk firmy naopak nabzej vce penz lidem, kteY chtj pracovat v oblasti financ i bankovnictv. Odborn pracovnci v oblasti pen~nictv si tu napYklad vydlaj 35 348 korun. PYitom tYeba v Libereckm kraji je medin jejich hrubch mezd 28 295 korun, a na Vyso in dokonce jen 22 793 korun.<br> Podobn dobYe jsou na tom i obchodn zstupci  zatmco v Praze maj ms n 32 498 korun, v Krlovhradeckm kraji 19 637 korun.<br> Hlavnm dovodem je fakt, ~e v Praze sdl vtaina firem i "dcer" velkch zahrani nch spole nost. "V Praze se koncentruj obchodn zstupci i pracovnci bank pro nejlepa a nejvta klienty firem a pen~nch stavo. S tm souvis jak jejich odbornost, tak dosahovn na vta obchodn a bankovn transakce s vtami absolutnmi odmnami," Yk Burkovi .<br> Hlavn msto je tak rjem i pro sekretYky, administrativn pracovnky a dala Yednky. NapYklad medin hrub mzdy sekretYky tu in 26 461 korun, zato v Moravskoslezskm kraji jen 20 118 korun, a v steckm kraji dokonce 20 004 korun. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right">Veronika `mdov</div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://probyznysinfo.ihned.cz/zakony-firma-a-zamestnanci/c1-63691800-ministerstvo-chce-tvrde-omezit-agenturni-zamestnavani-firmy-ho-zneuzivaji" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Aktuln.cz, 30.bYezna 2014<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">NejhoYe placen prce v esku. Projdte si nov ~ebY ek.</SPAN></H2> <b>Kter profese si vydlaj nejvce a kter nejmn? Mme erstv statistiky za cel loHsk rok.</b><br><br> Praha - NejhoYe placenou prac v esku zostv uklzen. Naopak nejlpe jsou placeni zamstnanci v Yzen letovho provozu. Vyplv to z erstvch dajo o mzdch v podnikatelsk sfYe za loHsk rok, zveYejnnch v Informa nm systmu o promrnm vdlku. Systm spravuje ministerstvo prce a socilnch vc, zpracovv jej je spole nost Trexima. <br><br> Medin mezd v celm esku za vaechny profese inil v loHskm roce 22 399 korun. Promrn mzda pYitom dosahovala 27 046 korun. esk statistick Yad zdorazHuje, ~e zhruba dv tYetiny zamstnanco maj mzdu ni~a, ne~ je celosttn promr. Promrnou mzdu thnou nahoru odmny nejlpe placench zamstnanco. Medin je proto pYesnja a m vyaa vypovdac hodnotu, proto~e ukazuje vdlek zamstnance, kter se nachz prv uprostYed - mezi nejlpe a nejhoYe odmHovanm lovkem. <br><br> <b>Nejmn berou uklze ky </b><br> Vobec nejmn si vydlaj uklze i a uklze ky pracujc "v provozovnch osobnch slu~eb". To je vtainou eufemismus pro klid toalet, pYpadn kadeYnictv nebo mas~nch salno. V tto profesi bylo loni v podnikatelsk sfYe zamstnno zhruba 1200 lid. Jejich medin hrub mzdy (tedy "prostYedn vdlek") loni inil 10 106 korun ms n. Do tto stky se pYitom zapo tvaj i skute n vyplacen pYplatky, odmny i nhrada mzdy v pracovn neschopnosti. Desetina nejhoYe placench lid v tomto oboru dostvala dokonce jen kolem 8847 korun ms n. Naopak deset procent nejlpe placench zamstnanco v tto kategorii si ms n pYialo na zhruba 15 555 korun.<br> Tak druh msto v ~ebY ku patY uklze km a uklze om, konkrtn ve zdravotnickch a socilnch zaYzench. Ti si vydlali ms n 10 869 korun - opt jde o medin.<br><br> <b>Nejni~a hrub ms n mzda:</b><br> Profese a Medin mezd <br> Uklze i v provozovnch osobnch slu~eb 10 106 K  <br> Uklze i a pomocnci ve zdravotnickch a socilnch zaYzench 10 869 K  <br> Barmani 10 948 K  <br> Vrtn 11 023 K  <br> Pracovnci ostrahy, str~n 11 122 K  <br> Pomocn kuchaYi 11 307 K  <br> Uklze i a pomocnci v administrativnch subjektech 11 452 K  <br> anci a servrky 11 550 K  <br> Pomocnci v kuchyni 11 618 K  <br> Uklze i a pomocnci v ubytovacch a vzdlvacch zaYzench 11 890 K  <br> Zdroj: Trexima, MPSV<br> Ze statistiky vyplv, ~e celkov je v "uklze skch profesch" v podnikatelskm sektoru zamstnno 43,6 tisce osob.<br><br> <b>Lehk povoln? Zkuste si to </b><br> "Vaeobecn vzato se jedn o fyzicky namhavou prci ve apn s velkm nrokem na pe livost. To, co mo~ete vidt v pohdce Princezna se zlatou hvzdou na ele, kdy afkuchaY hodnot vsledek klidu hlazenm mst blou rukavic, zda se uapin, dlaj asto klienti klidovek i dnes," Yk k tomu prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi .<br> klid navzdory nzk mzd rozhodn nepatY mezi jednoduch prce, zdorazHuje i afka esk asociace klidu a iatn Irena BartoHov Plkov. "On je velk rozdl mezi domcm audlnm povrcho po dvou a~ tYech lidech a profesionlnm klidem," Yk.<br> "B~nou normou na hodinu prce je dv st metro tvere nch. Tak~e si pYedstavte, ~e mte dvacetimetrovou kancelY a klidov pracovnk na ni m v etn odemknut a zamknut dveY aest minut," popisuje BartoHov Plkov. Zkladn klid zahrnuje napYklad setYen prachu parapeto a nbytku do vaky 1,7 metru, vysypn koae, vmnu odpadkovch pytlo nebo vy iatn podlahy. "Tch samch aest minut mte na toalety a umvrny nebo na kuchyHky. Schvln si to nkdy zkuste," doplHuje.<br> Nzk mzdy maj uklze i podle n jen proto, ~e veYejnost tuto prci podceHuje a firmy i Yady tla  na nzk ceny slu~eb. "Obecn je to bohu~el stle brno tak, a  to Asociace klidu nerada slya, ~e uklze ku mo~e dlat ka~d, proto~e si doma uklzel," pYipouat tak Burkovi .<br> "PYi vyaach cench si radji provozovnu uklid sami, ne~ by za to extern platili," dodv Pavel Kaczor, kter vyu uje na Vysok akole ekonomick v Praze a vede Yad prce v TboYe. Z nzk mzdy pak podle nj vyplv obecn neochota echo pracovat na tto pozici.<br><br> <b>Barmani si "vydlaj" na spropitnm </b><br> TYet nejhoYe placenou innost je prce barmano. Medin jejich hrub mzdy in 10 948 korun ms n. Podle Kaczora je oficiln vdlek mena ne~ skute n, proto~e dala penze zskaj tito lid ze spropitnho a nkdy mohou dostvat st vplaty i neoficiln "na ruku".<br> Zamstnanci, kteY na podobn systm pYistoup, ale podle Kaczora okrdaj pYedevam sami sebe. Mnohdy to poznaj a~ ve chvli, kdy jsou nemocn, nezamstnan nebo za naj od sttu pobrat dochod.<br> "Nroky na obsluhu kladen neprofesionly, kteY si otevraj restaurace a vedou je, mo~eme vidt denn v televiznch poYadech. Nejen~e bran~i nerozum a lidi plat mizern, ale jeat jsou pYesvd eni, ~e obsluha si krlovsky vydlv na dakch a okrd hospodu, kde mo~e. Tak pro  j dvat penze," dodv Burkovi .<br> Na tvrtm mst nejhoYe placench prac jsou vrtn - ms n si vydlaj kolem 11 023 korun hrubho.<br> "Obecn ni~a mzda v tomto segmentu mo~e bt nkdy dna i tm, ~e tyto posty asto vykonvaj pracovnci v ste nm invalidnm nebo ve starobnm dochodu, u kterch mzda nen jedinm pYjmem," mysl si Kaczor s tm, ~e mnohdy jde o post s minimlnmi po~adavky na znalosti nebo fyzickou kondici.<br> Online denk Aktuln.cz proael namtkou nabdky na nkolika pracovnch portlech. Firmy v inzertech nej astji po uchaze ch o tuto prci po~adovaly ist trestn rejstYk, spolehlivost, samostatnost a pYjemn vystupovn. Poznmka "vhodn pro dochodce i pro ZTP" nebyla vjimkou. Zamstnavatel obvykle po~adovali jakkoliv vu n list, vjime n sta ilo i zkladn vzdln.<br> V destce nejhoYe placench prac nechyb ani dala profese, kter se dlouhodob vyzna uje nedostatkem zamstnanco - prce v ostraze. PYesto~e je fyzicky i psychicky nro n a hroz pYi n zrann, nebo dokonce do~ivotn zmrza en, lid si zde pYed sr~kami vydlaj jen 11 122 korun ms n.<br> Mn ne~ 13 tisc korun hrubho ms n berou tak pomocnci v kuchyni, prodava i drobnho zbo~, klenoto, nbytku a bytovch doplHko, avadleny, ai ky nebo vyava ky a kuchaYi (s vjimkou afkuchaYo).<br><br> <b>Kdo si vydl nejvc? </b><br> Nejlpe placen zamstnn - pokud zostaneme u takzvanho medinu mezd - maj v esku Ydc letovho provozu, tedy odbornci, kteY komunikuj s piloty letadel a dvaj jim pokyny. Ms n si vydlaj 175 469 korun. Mezi zamstnanci v tomto oboru ale panuj zna n rozdly - zatmco desetina nejlpe placench m medin 273 838 korun, desetina nejhoYe placench 32 265 korun.<br> Druh nejlpe placen zamstnn maj nejvyaa pYedstavitel velkch spole nost a instituc. Medin mezd zde in 105 268 korun, rozdly jsou ale jeat vraznja ne~ u Ydcch letovho provozu (od 33 357 do 357 951 korun).<br><br> <b>Nejvyaa hrub ms n mzda:</b><br> Profese a Medin mezd <br> Xdc letovho provozu 175 469 K  <br> Nejvyaa pYedstavitel velkch spole nost a instituc 105 268 K  <br> Xdc pracovnci v oblasti finan nch slu~eb 83 840 K  <br> Xdc pracovnci v oblasti informa nch a komunika nch technologi 68 508 K  <br> Xdc pracovnci v energetice 67 544 K  <br> Xdc pracovnci v oblasti pojiaeovacch slu~eb 63 869 K  <br> Nejvyaa pYedstavitel stYednch spole nost a instituc 63 400 K  <br> Obchodn nmstci (Yeditel) 63 128 K  <br> Vrobn a techni t nmstci (Yeditel) v promyslov vrob 61 800 K  <br> Xdc pracovnci v oblasti technickho rozvoje 60 247 K  <br> Zdroj: MPSV, Trexima <br><br> <b>Dala vybran zamstnn:</b><br> Profese a Medin mezd <br> Prodava i potravinYskho zbo~ 13 197 K  <br> Kosmeti ky 13 901 K  <br> PekaYi 15 381 K  <br> Recep n v hotelch a dalach ubytovacch zaYzench 16 697 K  <br> Doru ovatel listovnch poatovnch zsilek 16 708 K  <br> Obsluha erpacch stanic a mycch linek 16 851 K  <br> Prodava i elektrotechniky, elektroniky a domcch potYeb 17 308 K  <br> Zednci 17 736 K  <br> TesaYi 18 805 K  <br> Mechanici a opravYi osobnch automobilo 19 600 K  <br> Vaeobecn administrativn pracovnci 19 900 K  <br> Xidi i nkladnch automobilo 20 159 K  <br> Obsluha strojo a zaYzen, montYi 21 176 K  <br> SekretYi a sekretYky 22 564 K  <br> InstalatYi, potrubYi, stavebn zme nci a klempYi 23 181 K  <br> Odborn etn vaeobecn 24 260 K  <br> Fotografov 24 969 K  <br> Xidi i autobuso v MHD 25 768 K  <br> KovYi 26 638 K  <br> Hornci v uhelnch dolech 34 967 K  <br> Zdroj: MPSV, Trexima<br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><a href="http://www.aktualne.cz/autori/tereza-holanova/l~i:author:203/" target="_blank">Tereza Holanov</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://zpravy.aktualne.cz/finance/nejhure-placene-prace-v-cesku-projdete-si-novy-zebricek/r~eccee0d2d45d11e4994f002590604f2e/" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> ProByznys.info, Ihned.cz, 24.bYezen 2015<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Ministerstvo chce tvrd omezit agenturn zamstnvan. Firmy ho zneu~vaj.</SPAN></H2> <b>Poptvka firem po agenturnch zamstnancch stle roste. Podle Ministerstva prce a socilnch vc se za tm vesms skrv snaha podnikatelo nahradit kmenov pracovnky a uaetYit, nikoliv reln potYeba. Od pYatho roku chce proto stanovit patnctiprocentn kvtu pro podl agenturnch zamstnanco.</b><br><br> Poptvka po agenturnch zamstnancch za posledn rok vzrostla o 18 procent. U velkch tuzemskch firem, pYedevam vrobnch i logistickch, tvoY njemn pracovnci vce jak ptinu. Vyplv to ze statistiky personln agentury Grafton Recruitment. Ministerstvo prce a socilnch vc chce ale vld do konce ervna pYedlo~it nvrh, kter podmnky agenturnho zamstnvn zna n zpYsn. Mimo jin stanov patnctiprocentn kvtu pro podl agenturnch zamstnanco ve firm. <br><br> "Zatmco v dYvjach letech vyu~valy esk firmy agenturn zamstnance pYedevam z dovodu vta flexibility, dnes jsou agentury vyu~van i jako zdroj kvalitnch zamstnanco, kterch je aktuln nedostatek, a to pYedevam v technickch oborech a ve vrob," vysvtluje zjem firem Michal Navrtil z agentury Grafton Recruitment.<br><br> Otzkou samozYejm je, pro  ony kvalitn zamstnance nem dan podnik zjem pYijmout na klasickou pracovn smlouvu. Nad tm se zamal i ministerstvo. "Zjistili jsme, ~e celkov po et osob zamstnanch agenturami prce neustle narost. Zatmco v roce 2011 je jednalo o 171 787 zamstnanch, v roce 2014 u~ tento po et doshl 254 947. A to navzdory zlepaujc se hospodYsk situaci. Dle MPSV nen dovod k tak markantnmu nrostu sektoru agenturnho zamstnvn. Jsou vidt evidentn snahy trvale nahradit pracovnprvn vztahy kmenovch zamstnanco, kteY u zamstnavatele posob, pracovnprvnmi i jinmi dodavatelskmi vztahy agenturnch zamstnanco," popisuje JiY VaHsek, Yeditel odboru slu~eb trhu prce MPSV.<br><br> To je jednm z dovodo, pro  ministerstvo pYichz s nvrhem, kter m celou situaci zmnit. Nejvta rozruch mezi agenturami vzbudilo stanoven kvt, zkazu zYetzovn pracovnch pomro na dobu ur itou v agenturnm zamstnvn a povinnosti agentur prokazovat finan n zposobilost. VaHsek vysvtluje: "Hlavnm zmrem nvrhu je pYedevam regulace trhu agenturnho zamstnvn s clem minimalizace jeho negativnch jevo a poslen postaven seriznch agentur prce, tedy tch agentur, kter neporuauj prvn pYedpisy. Clem opatYen je i zajistit, aby do asn pYidlovan zamstnanci u u~ivatele trvale nenahradili kmenov zamstnance."<br><br> <b>Ministerstvo versus agentury</b><br> Podvejme se na navrhovan zmny podrobnji:<br><br> <b>" Kvty</b><br> V sou asn dob zkonk prce nejvyaa mo~n pYpustn podl do asn pYidlovanch zamstnanco ve firmch k jeho "kmenovm" zamstnancom neupravuje. Nov stanovuje maximln 15procentn kvtu."PYi stanoven kvty se MPSV inspirovalo napYklad rakouskou prvn pravou, kdy nkter obory maj kvtu mezi 10 a~ 15 procenty," popisuje VaHsek.<br> S tmto nvrhem ale nkter spole nosti nesouhlas. NapYklad personln-poradensk firma McROY Czech pova~uje zaveden kvt pro agenturn zamstnance za nepYijatelnou regulaci trhu. "Toto naYzen by zsadn ovlivnilo zamstnanost a atraktivitu eska pro investory a zamstnavatele. Navc pro zaveden kvt nen ~dn dovod," uvd Toma Surka, Country manager McROY Czech.<br> Podle nj domc firmy zpravidla nemaj vce ne~ 15 procent agenturnch zamstnanco. Jejich podl se obvykle pohybuje mezi 10-15 procenty, avaak asto limit pYekro  kvoli aktuln situaci na trhu. Kvty jsou pr nevhodn hlavn pro ty firmy, jejich~ innost m sezonn i nrazov charakter. "Takov firmy vyu~vaj a~ 80 procent agenturnch zamstnanco a je pro n nemo~n mt je jako kmenov," dodv Surka. <br> Podle VaHska ale zkonk prce k zajiatn flexibility pracovnho trhu nabz i jin nstroje ne~ pYidlovn zamstnanco prostYednictvm agentur prce. "PYedn lze zmnit institut dohod o pracch konanch mimo pracovn pomr, tedy dohodu o proveden prce a dohodu o pracovn innosti, prostYednictvm kterch lze nrazov a krtkodob prce vykonvat. Dle lze vyu~t institutu takzvanho do asnho pYidlen."<br><br> <b>" Prokzn finan n zposobilosti</b><br> Dan problematika nen v sou asnosti ~dnm zposobem prvn Yeaena. Nov by ml ~adatel o povolen k agenturnmu zamstnvn ve sprvnm Yzen u Yadu prce R svoji finan n zposobilost prokzat tm, ~e slo~ kauci ve vai 500 000 korun. Ta bude deponovna po celou dobu platnosti povolen na pYsluanm tu. Pokud se jedn o fyzickou osobu, pak prokazuje svou finan n zposobilost slo~enm kauce ve vai 50 000 korun.<br> "Prokzn finan n zposobilosti se ukazuje jako dole~it pYedpoklad relnho vkonu zprostYedkovatelsk innosti a zajiatn zkladnch po~adavko na kvalitu zprostYedkovn zamstnn. V praxi se velmi asto vyskytuj pYpady, kdy vznikaj subjekty, kter elov spln formln podmnky pro zprostYedkovn zamstnn, avaak ve skute nosti pouze roznmi zposoby participuj na vkonu tto innosti. NapYklad dlaj nbor pracovnko ze zahrani  a podobn," vysvtluje VaHsek.<br> S tm ale zsadn nesouhlas Radovan Burkovi , len vboru a prezident Asociace pracovnch agentur. "OpatYen postihuj jenom legln agentury prce, legln agenturn zamstnance a legln u~ivatele, tedy firmy. A to je apatn, s tm zsadn nesouhlasme. Proto~e je to pYm poakozen tch, co se chovaj dle prva. Ti, co jej nedodr~uj ji~ nyn, ho nebudou dodr~ovat i nadle. A firmy, kter si pseudoagentury objednvaj, budou mt zase o dovod vce, nebrat legln agenturn zamstnance."<br> Podle Burkovi e je navc vae zloh problematick pro mal agentury. "Psycholo~ka, kter si v rmci poradenstv zYd agenturu prce, zaplat padest tisc, pokud si zalo~ spole nost s ru enm omezenm, pak 500 tisc. Tato mal agentura prce uhrad stejnou stku jako velk nadnrodn kolos s dvaceti pobo kami v esku. Jak to m ozYejmit finan n zposobilost? Jak to m ochrnit agenturnho zamstnance? Nijak," zdorazHuje.<br> Podobn nvrh vid i Radka echov, mana~erka pra~sk pobo ky Grafton Recruitment. "OceHujeme, ~e tripartita vnm potYebu Yeait regulaci trhu agenturnho zamstnvn. Clem by mlo bt poslen postaven seriznch agentur prce, kter dodr~uj zkonk prce. Bohu~el aktuln navrhovan Yeaen je koncipovan spae tak, ~e prv serizn agentury omez a naopak nahraje agenturm, kter prvn pYedpisy nedodr~uj a pYpadn obchzej do asn pYidlen roznmi formami outsourcingu."<br><br> <b>" Zkaz Yetzen pracovnch pomro na dobu ur itou</b><br> V sou asn dob zkonk prce stanovuje vjimku z obecnho zkazu zYetzovn pracovnch pomro na dobu ur itou pro agentury prce. To by se mlo zmnit.<br> I zde by tud~ mlo platit, ~e doba trvn pracovnho pomru na dobu ur itou mezi tmi~ smluvnmi stranami (agenturou prce a jejm zamstnancem) nesm pYeshnout tYi roky ode dne vzniku prvnho pracovnho pomru na dobu ur itou, pYi em~ mo~e bt opakovna nejvae dvakrt. Za opakovn pracovnho pomru na dobu ur itou se pova~uje rovn~ i jeho prodlou~en. <br> Ani tato prava se agenturm nelb. "Takov naYzen by pYineslo dala dramatick sn~en flexibility pracovnho trhu, co~ by v kone nm dosledku zposobilo pokles ekonomiky a ztrtu zamstnn mnoha lid. Flexibilita pracovnho trhu je v dnean dob jednm z hlavnch ukazatelo pro zahrani n investory," uzavr Surka. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right">Veronika `mdov</div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://probyznysinfo.ihned.cz/zakony-firma-a-zamestnanci/c1-63691800-ministerstvo-chce-tvrde-omezit-agenturni-zamestnavani-firmy-ho-zneuzivaji" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Hal noviny, 13.bYezen 2015<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Jak dl s agenturnm zamstnvnm</SPAN></H2> <b>Na programu pondlnho zasedn Rady hospodYsk a sociln dohody R (tripartity) bude problematika personlnch agentur.</b><br><br> Odbory si ji~ Yadu let st~uj, ~e zamstnavatel najmaj agenturn pracovnky, jejich~ pracovn a mzdov podmnky jsou ve srovnn s kmenovmi zamstnanci mnohdy hora. }e jde o slo~it problm, potvrzuje mezinrodn konference o agenturnm zamstnvn, kterou nedvno v Praze uspoYdala eskomoravsk konfederace odborovch svazo ( MKOS) s nmeckou nadac Friedrich Ebert Stiftung. <br><br> <b>Stanovisko MKOS</b><br> PYedseda MKOS Josef StYedula uvedl, ~e povodn smysl vyu~vat prce prostYednictvm personlnch agentur pYedevam na krtkodob sezonn prce za al bt postupn zneu~vn. Agenturn zamstnanec ve srovnn s klasickm pracovnm pomrem pracuje za krajn nevhodnch podmnek. Nen ojedinl, ~e agenturn pracovnk pracuje za minimln mzdu v etn pYes aso, o svtcch a v noci, ~e mu nen vyplacena mzda za posledn msc po ukon en prce. Podle nho jde a~ o mafinsk praktiky nkterch agentur, kter doslova pasou zamstnance a kaz renom sluanm agenturm, kter samy volaj po regulaci, v ele s Asociac poskytovatelo personlnch slu~eb. Zlepaen by podle StYeduly mohlo pYinst prvo odboro na spolurozhodovn pYi agenturnm zamstnvn ve firmch.<br><br> <b>Zamstnavatel agenturn zamstnance chtj</b><br> Viceprezident Svazu promyslu a dopravy Pavel JuY ek tvrd, ~e zamstnavatel agenturn zamstnance potYebuj. Zdovodnil to vkyvy v po tu zakzek, kter najednou pYijdou do podniku, do firmy a mus se najednou, v krtkm ase, nkdy prakticky ihned, vyrobit a expedovat odbratelom z jinch firem. ZroveH vaak konstatoval, ~e sou asnch 1585 agentur prce na eskm trhu je nesmysl.<br><br> Podle Radovana Burkovi e, prezidenta Asociace pracovnch agentu (APA), rok od roku sl nelegln agentury, zatmco zamstnanci z leglnch agentur ztrcej dala pracovn msta. Burkovi  se vyslovil proti omezen legislativnch pravidel pro pracovn agentury, neboe by to nahrvalo vtamu uplatnn avarcsystmu u ns, tj. pYevodu Ydnch zamstnanco na OSV , co~ je negativn trend, kter se v posledn dob projevuje.<br><br> Problm je, ~e transparentn zna se rozvj mnohem pomaleji ne~ aed nebo ern zna. Jestli je potYeba udlat jednu vc, tak je to rozhodn kultivovat trh agenturnho zamstnvn, doplnila myalenku nutnosti redukce trhu pracovnch agentur Jaroslava Rezlerov, prezidentka Asociace poskytovatelo personlnch slu~eb. Uvedla, ~e na Zpad jsou tyto agentury ur eny pYedevam mladm lidem, aby pYes n dokzali sehnat sv prvn zamstnn. A tuto myalenku je nutn uplatnit i v R.<br><br> <b>Ministerstvo chce zpYsnit pravidla</b><br> Podle Yeditele odboru trhu prce na ministerstvu prce a socilnch vc JiYho VaHska m resort v plnu stanovit 15procentn kvtu pro podl agenturnch zamstnanco v podniku. Kmenov a agenturn zamstnanci by tak mli mt podle nvrhu srovnateln mzdov a pracovn podmnky. Ministerstvo plnuje i zkaz zYetzovn pracovnch pomro na dobu ur itou v agenturnm zamstnvn. Ustanovena m bt tak komise pro udlovn povolen ke zprostYedkovn prce. Podle VaHska se dalach prav m do kat i zkon o zamstnanosti a zkonk prce.<br><br> Jednn konference shrnul mstopYedseda MKOS Vt Samek. Mimo jin zdoraznil, ~e hlavnm problmem agenturnho zamstnvn je sociln dumping, kdy ni~a odvody dan a pojistnho zamstnavatelo za agenturn zamstnance vedou k tomu, ~e Yada zamstnavatelo se jimi sna~ nahradit ty kmenov, a to je pro odbory nepYpustn. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right">Miroslav SVOBODA</div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.halonoviny.cz/articles/view/35084233" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> T24, Ekonomika, 4. bYezna 2015<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">PLN MPSV - Kvty pro agenturn zamstnance, ale taky lepa podmnky a platy</SPAN></H2> Praha - Ministerstvo prce a socilnch vc hodl zpYsnit pravidla agenturnho zamstnvn, a to u~ od pYatho roku. Resort plnuje zaveden 15procentn kvty pro podl agenturnch pracovnko v podniku. Navc kmenov a agenturn zamstnanci by mli mt podle nvrhu srovnateln mzdov a pracovn podmnky, zdoraznil Yeditel odboru trhu prce na ministerstvu JiY VaHsek. <br><br> "Chtli bychom zavst kvty, zatm je navrhovno ploan, pro maximln po et do asn pYidlench zamstnanco u~ivatele. Zatm je navrhovna kvta v rozsahu 15 procent," vysvtlil VaHsek. NapYklad eskomoravsk konfederace odborovch svazo si podle svho pYedsedy Josefa StYeduly um pYedstavit, ~e by kvty byly jeat pYsnja. A to v jednotkch procent, maximln pak ve vai 10 procent. <br><br> <b>Konec Yetzen smluv na dobu ur itou?</b><br> Krom srovnatelnch mzdovch a pracovnch podmnek ministerstvo plnuje i zkaz zYetzovn pracovnch pomro na dobu ur itou v agenturnm zamstnvn. A ustanovena m bt tak komise pro udlovn povolen ke zprostYedkovn zamstnn. Navc agentury budou muset prokazovat finan n zposobilost. V pYpad nesplnn podmnek budou zavedeny kauce pro fyzick osoby ve vai 50 000 korun a pro prvnick osoby pak desetkrt vyaa. <br><br> "Dnes b~n ~daj subjekty, kter jsou rozn i majetkov provzny, o povolen ke zprostYedkovn zamstnn. A v rmci tchto agentur potom dochz k pYesunu agenturnch zamstnanco. V pYpad, kdy jeden subjekt m njak problmy, tzn. poruauje zkonn pYedpisy, tak v podstat b~n se stv, ~e agenturn zamstnanci jsou pYevedeni na jin subjekt a de facto pokra uj ve sv innosti dl," dodal VaHsek. <br><br> Asociace pracovnch agentur tak varuje pYed ka~doro nm posilovnm vlivu neleglnch pracovnch agentur: "Legln agenturn zamstnanec a legln agentury ztrcej dala pracovn msta. Nen se emu divit. Nabdce 'amejdo', minimln o 11 procent vyaa ist vdlek pro lidi a sou asn minimln o 34 procent ni~a faktura n ceny pro firmy, se t~ko odolv.", Yk jej prezident Radovan Burkovi .<br><br> Zatmco v roce 2005 posobilo v tuzemsku 1 147 agentur prce, loni jich bylo 1 585. Nejvyaa hodnoty doshl po et agentur v roce 2008 - tehdy jich bylo v esku 2 228. Podle dajo Odborovho svaz KOVO pracuje v Evrop pod agenturami 1,6 procenta lid, v esku asi 0,7 procenta. Podle Jaroslavy Rezlerov, prezidentky Asociace poskytovatelo personlnch slu~eb, se agenturn zamstnvn v esku v poslednch letech span rozvj. "Problm je, ~e transparentn zna se rozvj mnohem pomaleji ne~ aed nebo ern zna. Jestli je potYeba udlat jednu vc, tak je to rozhodn kultivovat trh agenturnho zamstnvn," Yk k ji~ zmnnmu problmu Rezlerov.<br><br> V ur itch oborech by kvta ve vai 15 procent mohla podle HospodYsk komory zposobovat zna n problmy. "Existuj zamstnavatel, kteY objektivn potYebuj zajiaeovat vta st svch personlnch potYeb flexibilnmi nstroji. ZroveH nelze veaker agentury prce paualn pova~ovat za subjekty, kter poruauj zkon i zneu~vaj sv zamstnance," domnv se mluv  komory Lenka Vodn. Nvrh projedn na dalam setkn tripartita. prav se m podle VaHska do kat jak zkon o zamstnanosti, tak zkonk prce. Agentury v esku podnikaj podle odboro asto na hran zkona. Vld chce MPSV pYedlo~it nvrh zmn agenturnho zamstnvn do konce ervna, v innost by mly vstoupit v lednu 2016. <br><br> <b>Agenturn zamstnvn v R</b><br> Tato forma je oblben v automobilkch. NapYklad ve `koda Auto je podl agenturnho personlu dlouhodob pod deseti procenty. "`koda Auto navc jako prvn spole nost nejenom v rmci R, ale i celho stYedoevropskho regionu uzavYela v roce 2013 se socilnm partnerem, odbory KOVO, tzv. Chartu agenturnho zamstnvn, kter zaru uje srovnateln podmnky i pro agenturn personl a mimo jin i jejich zastupovn pYes odborovou organizaci," doplnil pro T mluv  `kodovky Jozef Bal~.<br><br> Kolnsk TPCA pak v tchto dnech kvoli menam objednvkm propustila asi 400 agenturnch pracovnko, co~ bylo zhruba 20 procent z celkovho po tu zamstnanco. "Pro zahrani n investory je flexibilita velmi dole~it. Jakkoli jej omezovn nen dobrm signlem pro dala investice v tuzemsku. Podobn kvty sni~uj konkurenceschopnost esk republiky," prohlsil mluv  tovrny Radek KHava. <br><br> "Agenturn zamstnvn je dole~itm nstrojem flexibility firmy, kter nm umo~Huje pru~n reagovat na vkyvy trhu a pYpadn propady objednvek. Zavdn kvt by znamenalo komplikaci a vrazn sn~ilo flexibilitu firmy," sdlila mluv  spole nosti Bosch Barbora Schelov. Bosch zamstnv dlouhodob na pozicch mont~nch dlnko agenturn zamstnance; jejich podl se pohybuje kolem 20 procent. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><a href="http://www.ceskatelevize.cz" target="_blank"> T24</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/303582-kvoty-pro-agenturni-zamestnance-ale-taky-lepsi-podminky-a-platy/" target="_blank">odkaz - obsahuje video z report~e T a rozhovory </a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Aktuln.cz, Ekonomika, 26. nora 2015<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Vysok akola nesta . Firmy chtj absolventy s prax</SPAN></H2> <b>Prozkum Aktuln.cz ukzal, za jak dlouho najdou absolventi eskch vysokch akol prci, kolik mus projt pohovoro a do jakch oboro nej astji mY.</b><br><br> Praha - Studovat vysokou akolu se stle vyplat. A koliv experti varuj, ~e pro nkter absolventy je stle slo~itja najt uplatnn, nezamstnanost je v tto skupin obyvatel nejni~a v esku. V poslednm tvrtlet 2014 inila podle eskho statistickho Yadu 2,6 procenta, zatmco u lid, kteY skon ili po maturit, to bylo 4,5 procenta, u vyu ench 6,8 procenta a osob s pouze zkladnm vzdlnm 21,7 procenta. <br><br> }e s vysokou akolou nezostanete dlouho bez prce, potvrzuje i internetov prozkum Aktuln.cz. Toho se z astnila tiscovka mladch lid, kteY v uplynulch tYech letech dostudovali. V rmci aetYen byli za pomoci provozovatele serveru Vyplnto.cz osloveni absolventi z cel R a ukzalo se, ~e nejpozdji tvrt roku po promoci maj prci tYi absolventi vysokch akol ze tyY. Velk st jich navc pokra uje ve firm, do kter povodn chodili jen na brigdu nebo extern. <br><br> Jeat pYed ukon enm akoly si zvldlo najt prci 449 absolvento, tedy 44,9 procenta vaech astnko aetYen. Dalach 13,7 procenta ji zskalo do msce a 16,8 procenta do tY msco od splnn posledn studijn povinnosti. Dle ne~ rok naopak muselo hledat msto jen tYicet dva vysokoakolko z tisce, tedy 3,2 procenta. Z toho deset respondento uvedlo, ~e prci stle jeat hledaj. <br><br> <b>Za jak dlouho naali absolventi vysokch akol prci: </b><br> Doba Po et respondento <br> Jeat pYed ukon enm akoly 449 <br> Do tY msco po skon en akoly 168 <br> Do jednoho msce 137 <br> Do aesti msco 122 <br> Do jednoho roku 91 <br> Pozn.: Do pYehledu jsme zahrnuli 5 nej etnjach hodnot<br><br> <b>Pro  lid pracuj u~ pYi akole</b><br> Podle Pavla Kaczora, kter posob na Vysok akole ekonomick v Praze a Yd Yad prce v TboYe, mo~e za vysok po et vysokoakolko, kteY si bhem studia pYivydlvaj, pYpadn u~ dokonce maj "skute nou" prci, hlavn strach o budouc uplatnn. "Velmi dobYe toti~ vd, ~e dky zkuaenostem budou mt po dokon en akoly na trhu prce mnohem lepa pozici ne~ absolventi bez praxe," Yk pro Aktuln.cz. <br><br> Pracovn zkuaenost toti~ patY mezi nejdole~itja kritria, podle kterch firmy mlad lidi hodnot. "83 procent zamstnavatelo jednozna n upYednostHuje absolventy, kteY ji~ maj relevantn oborovou praxi dostate n dlky," potvrzuje analytik spole nosti Jobs.cz Toma Ervn Dombrovsk, podle kterho se pYstup mladch lid v poslednch letech viditeln zmnil. <br><br> Studenti si to podle nj ji~ uvdomuj a stle astji se hls na pozice, kter budou moci pozdji vykzat jako relevantn praxi. "Krtkodob brigdy a pYivdlky jsou tak spae z nouze ctnost," Yk. "Po roce 2008, kdy lid poprv vidli krizi a propouatn, roste zjem pracovat i brigdn vce v oboru, v nm~ se mohou po akole uchytit, souhlas prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi , podle kterho vysokoakolci jen reaguj na aktuln vvoj.<br><br> <b>Nikdo nechce zajce v pytli </b><br> Z dotaznku rovn~ vyplynulo, ~e vce ne~ ptina absolvento (konkrtn 22,3 procenta) naala prci na "full-time" ve firm, ve kter si ji~ dYve pYivydlvala. Zamstnat lidi, se ktermi maj njakou zkuaenost, je pro vtainu podniko logick. UaetY tak as, kter by strvily vybrnm vhodnho uchaze e, nklady na zaakolen i riziko, ~e se podobn investice nemus vyplatit. "Pokud se student v prob~n praxi osvd , je pak logicky pro zamstnavatele pYednostn volbou. V~dycky radji shnete po nkom, s km mte dobrou zkuaenost, ne~ abyste riskovali nbor neznm tvYe," souhlas Kaczor.<br><br> Pokud erstv absolvent podobn atst neml a hledal prci ve firm, kde ho doposud neznaj, tak musel nej astji absolvovat pohovor. 28 procent tchto uchaze o pak mlo atst hned napoprv, devatenct procent osob absolvovalo dva a patnct procent lid tYi pohovory. 14,8 procenta mladch zjemco o prci muselo projt aest a~ deset pohovoro, 4,5 procenta jich sdlilo, ~e museli na jedenct a~ patnct pohovoro. Vce ne~ dvacet pohovoro m za sebou jen 1,2 procenta respondento.<br><br> <b>Kolik pohovoro museli mlad uchaze i o prci absolvovat:</b><br> Pohovory Po et absolvento <br> Jeden 156 <br> Dva 107 <br> TYi 83 <br> `est a~ deset 82 <br> Pt 58 <br> tyYi 35 <br> Jedenct a~ patnct 26 <br> Vce ne~ patnct 9 <br> Pozn:: Ostatn absolventi bu pokra ovali v prci, kde mli dYve brigdu, nebo ji zskali na zklad znmosti nebo jeat stle hledaj.<br><br> Obchzen pohovoro je typick hlavn pro profese, kde si konkuruje mnoho uchaze o. "Typicky jde o obory, profese a pozice, v nich~ jsou ni~a vstupn kritria, a tm pdem i vta konkurence," upYesHuje Dombrovsk. Jde tedy tYeba o administrativn pozice, msta v zkaznickm servisu nebo juniorn pozice v obchodu a bankovnictv. "Tak~e zatmco tYeba kvalifikovanho technika vezme dnes vtaina firem hned vaemi deseti a jeat mu nabdne rozn nborov pYspvky, v administrativnch oborech si zamstnavatel vybraj i v nkolika kolech," dodv Kaczor.<br><br> <b>Ptina naala prci ze znmosti </b><br> Pouze elektronick komunikace sta ila k najit msta tYiceti lidem z tisce (neboli 3 procentom), na zklad znmosti pak naalo prci 191 respondento, tedy 19,1 procenta. "Zskat msto na zklad znmosti, to v Yad lid dost mo~n evokuje njakou neoprvnnou protekci, ale realita tak nespravedliv nebv," uvd Kaczor. Obvykle to podle nj pYitom znamen je to, ~e se uchaze  dozv o prci od nkoho ze svho okol.<br><br> <b>Pro  lk administrativa </b><br> Nej astja oblast, kde mlad absolventi hledaj prci, je administrativa. Zskat zamstnn se zde sna~ilo 14,3 procenta respondento. Podle Burkovi e je to proto, ~e podobn innosti zkrtka ovld nejvta st absolvento. "Zatmco technik mo~e zvldnout nco z administrativy, absolvent marketingu bude t~ko legovat ocel. A pYi psan ve Wordu ur it nadlte bez praxe mena akodu, ne~ kdy~ za nete bez n ovldat robotizovan pracoviat v tovrn hale," uvd. st absolvento pYitom vY, ~e prci, se kterou nesouvis vysok nroky, zskaj snze. "Opak je leckdy pravdou. NapYklad u pozic recep nch, na n~ se hls v promru pYes 130 zjemco, bv zdaleka nejvta konkurence, tud~ i mena aance na pYijet," zdorazHuje Dombrovsk.<br><br> <b>Deset oboro, o kter je nejvta zjem: </b><br> Odvtv Po et uchaze o <br> 1) Administrativa 143 <br> 2) Vzdlvn, vuka, akolstv 137 <br> 3) Mdia, marketing, reklama, grafika 112 <br> 4) Sttn, veYejn sprva 96 <br> 5) Ekonomika, finance 88 <br> 6) IT 78 <br> 7) Farmacie, zdravotnictv 69 <br> 8) Gastronomie, cestovn ruch 45 <br> 9) Prvo, justice, legislativa 43 <br> 10) Audit, dan, etnictv 43 <br><br> Na druhm mst je oblast vzdlvn a vuky, kde se o prci uchzelo 13,7 procenta absolvento. Podle experto pYitom nejde zdaleka jen o klasickou prci ve akolstv. Jak Yk Burkovi , za podobn zjem mo~e rozmach roznch vzdlvacch agentur, kter prodvaj - v zamstnn asto vy~adovan - rekvalifikace i akolen. Po roce 2008 podle nj za aly vznikat jako houby po deati a nabraly lidi po destkch. "Osobn jsem byl svdkem toho, kdy~ zklady ovldn PC vyu oval erstv bakalY, sou asn student magisterskho studia," uvd s tm, ~e mlad lid tedy mY sem, zatmco klasickm akolm stle chyb kvalifikovan kantoYi. <br><br> Jen mn ne~ deset respondento naopak chtlo pracovat v oblasti promyslu, vroby, provozu a Yemesel i telekomunikac  do ka~dho z tchto odvtv se hlsili pouze tYi lid z tisce. Vzkum tak ukzal, ~e a koliv st mladch lid mla s hlednm prce problm, tak nabdka jinak pomrn odpovd poptvce. Nejvce absolvento toti~ zamYilo prv do jimi zmnnch preferovanch oboro, tedy do administrativy (121 osob), vzdln, vuky, akolstv (113 osob) nebo do oblasti mdi, marketingu, reklamy i grafiky (102 osob).<br><br> <b>Pt nej astjach oboro, kde dotzan absolventi nakonec pracuj: </b><br> Obor Po et absolvento <br> 1) Administrativa 121 <br> 2) Vzdln, vuka, akolstv 113 <br> 3) Mdia, marketing, reklama, grafika 102 <br> 4) IT 79 <br> 5) Sttn, veYejn sprva 77 <br><br> <b>S jakm vzdlnm pYiali na trh prce</b><br><br> Vce ne~ tYetina (36,6 procenta) respondento vystudovala na vysok akole ekonomick obor, 17,8 procenta spole enskovdn, 15,8 procenta pak technick, napYklad informatiku, stavebnictv, strojrenstv, dopravu nebo architekturu. Podle Burkovi e m tato neobliba technickch oboro koYeny ji~ pYi volb stYedn akoly, kter logicky ovlivHuje i pYpadn dala studium. "Dnes se na u iliat i technick stYedn akoly hls dti jen z nouze a Yeditel si nemohou vybrat," kritizuje s tm, ~e technick akoly navc asto mus  aby dostaly dost penz na provoz  nabrat stovky studento, kteY chtj obor jen "prolzt". <br><br> Nejvce oslovench absolvento hledalo prci v Hlavnm mst Praha (48 procent), dle v Jihomoravskm a StYedo eskm kraji (13,6, respektive 11,4 procenta). Nejmena zjem byl o Karlovarsk kraj (2,1 procenta) a Libereck, kde se sna~ilo najt uplatnn 2,9 procenta vystudovanch vysokoakolko. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><a href="http://www.aktualne.cz/autori/tereza-holanova/l~i:author:203/" target="_blank">Tereza Holanov</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/vysoka-skola-nestaci-firmy-chteji-absolventy-s-praxi/r~9f9aa988bcdc11e4a10c0025900fea04/" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk rozhlas, Zprvy, 24.leden 2015<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Desetitisce lid vykonvaj v esk republice otrockou prci</SPAN></H2> <b>Zhruba 38 tisc pracujcch za~v v esku vykoYiseovn. Odhaduje to organizace na ochranu lidskch prv Walk Free Foundation. Otrockou prci asto vykonvaj lid z Rumunska nebo Bulharska. Neziskov crkevn organizace Diakonie pro n dokonce otevYela utajen azylov dom.</b><br><br> V sou asn dob m msto pro deset lid, letos bude ale sv slu~by rozaiYovat. Pomoc toti~ ka~dm rokem potYebuje m dl vce vykoYiseovanch.  Za loHsk rok jsme mli asi 56 kliento, Yk vedouc azylovho domu Lucie Vojtkov. <br><br> S vykoYiseovnm se nej astji setkvaj lid pracujc ve skladech, zemdlstv a lesnictv, kteY jsou najat agenturami. Prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi  o takovch pYpadech v. S takovmi zprostYedkovateli prce pr ale asto nic nesvede.  Vtainu tchto vci dlaj nelegln agentury prce  rozn pseudoagentury, kter se za n vydvaj, vysvtluje. Agentury, kter nut lidi k otrock prci, jim asto bu nedvaj ~dn smlouvy, nebo jen psan jen v eatin, tak~e jim zahrani n pracovnci nerozum. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><a href="http://www.rozhlas.cz/_osoba/2826" target="_blank">Martin Karlk</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/1447567" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Aktuln.cz, Zprvy, Osobn finance 21.Yjen 2014<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Osmdest lid na jedno msto. Kde se nejhoY hled prce.</SPAN></H2> <b>Porovnali jsme 80 nejvtach mst v esk republice. Kolik uchaze o o zamstnn pYipad na jedno voln msto?</b><br><br> Praha - Prci lze nejsnadnji najt v Doma~licch. Na jedno voln msto tam v promru vychzej necel tYi uchaze i registrovan na Yadech prce. Podobn na tom jsou i Klatovy nebo Beneaov. Naopak nejhora je situace v HavYov, kde na jedno voln msto pYipad osmdest nezamstnanch. `patn na tom jsou i nedalek Orlov nebo Karvin. Neplat pYitom, ~e vaechna krajsk msta jsou na tom lpe. Hora umstn Ostravy asi nepYekvap, ale jen nepatrn lepa sla hls Brno. Vyplv to z analzy online denku Aktuln.cz, porovnvajc daje zskan z osmdesti nejvtach mst esk republiky za letoan bYezen a~ srpen. Oproti statistikm, kter b~n zveYejHuj Yady prce, jde skute n jen o msta, nikoliv okresy. <br><br> <b>Pomhaj Nmecko i Praha</b><br> V nejlepa destce se umstila tYi msta z Jiho eskho kraje, po dvou z Vyso iny, Krlovhradeckho a PlzeHskho kraje a jedno ze StYedo eskho. "V pYpad Doma~lic a Klatov mo~e sehrvat pozitivn roli blzkost nmeckho pYhrani ," mysl si Pavel Kaczor, kter pYedna na Vysok akole ekonomick v Praze a vede Yad prce v TboYe. Vedle toho, ~e do Nmecka eai migruj za prac, mohou tuzemsk firmy tak spolupracovat s tamnmi odbrateli. "Velmi mnoho lid doj~d za prac do Nmecka a z jejich penz pak ~ij i slu~by a infrastruktura ve mst," souhlas prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi .<br><br> Beneaovu pak pomh blzkost Prahy, ale ta samotn nesta  - pak by toti~ bylo obt~n vysvtlit, pro  napYklad Beroun skon il a~ na 43., a Kladno dokonce a~ na 69. mst v ~ebY ku. Dole~itou roli hraje i mo~nost zamstnn pYmo v regionu, tedy po~adavky tamnch firem. "Nkter firmy v sou asn dob hledaj vta mno~stv novch zamstnanco. Jedn se pYedevam o Kavalierglass v nedalek Szav nebo TRW Autoelektronika v Beneaov. Nov zamstnance poptv i mno~stv menach firem, Yk KateYina Novotn z beneaovskho Yadu prce.<br><br> <b>Nejmn nezamstnanch na jedno voln msto:</b><br> Msto Promrn po et uchaze o <br> 1. Doma~lice 2,9 <br> 2. Beneaov 3,2 <br> 3. Klatovy 3,5 <br> 4. Prachatice 3,8 <br> 5. Psek 4,3 <br> 6. Tachov 4,3 <br> 7. Havl kov Brod 4,8 <br> 8. Rychnov nad Kn~nou 5,1<br> 9. PelhYimov 5,3 <br> 10. Ji n 5,6 <br><br> <b>Firmy hledaj lidi. Ale ne vs</b><br> Na nejhorach mstech (mezi osmdesti nejvtami msty) skon il HavYov, kde na jednu pracovn pozici pYipad 79 osob, dle Orlov (75 osob) a Karvin (48). Podle Burkovi e je nejvtam problmem regionu strukturln nezamstnanost. To zjednoduaen znamen, ~e se "nabdka mj s poptvkou". Podniko, kter shnj zamstnance, je zde toti~ sice dost, asto ale po~aduj jinou kvalifikaci, ne~ m zstup nezamstnanch uchaze o.<br><br> Firmm v Yjnu vrazn chybj napYklad Yidi i (3337 volnch mst hlaench na Yadech prce v cel republice), kovYi a nstrojYi (3129 neobsazench mst, z toho jen v Ostrav 278), slva i a svYe i (1754 mst, z toho 155 v Ostrav) nebo technici (1236 nabdek). esk akoly podle Burkovi e "chrl na trh prce naprosto nepotYebn profese", kter pak maj problm najt uplatnn.<br><br> <b> st nezamstnanch pracovat nechce</b><br> Statistika je ovlivnna i tm, ~e ne vaichni lid zaregistrovan na Yadech prce skute n maj zjem o pracovn msto. A zjednoduaen lze Yci, ~e jejich podl je vyaa v regionech s hora sociln situac, k nim~ patY prv sever Moravskoslezskho nebo steckho kraje.<br><br> "Jde o veden zahl ivho ~ivota na socilnch dvkch v kombinaci s alkoholismem, drogami a naprostou nespolehlivost. Dojt na schozku, i dokonce do prce je nepYedstaviteln problm," Yk Radovan Burkovi , jeho~ firma pochz z Ostravy. Motivaci pracovat podle nj nemaj napYklad osoby s exekuc. "Kdy~ vm z vdlku stejn zostane jen ~ivotn minimum, nemte dovod chodit do prce. Ono minimum dostanete na dvkch i bez toho," vysvtluje prezident Asociace pracovnch agentur. Jde tak o dlouhodob trend, kdy nkter dnean dti nevidly sv rodi e nikdy chodit do prce. A podle toho se tak ony, po dosa~en zletilosti, chovaj.<br><br> <b>Nejvce nezamstnanch na jedno msto:</b><br> Msto Po et uchaze o <br> 1. HavYov 79,4 <br> 2. Orlov 75,9 <br> 3. Karvin 48,2 <br> 4. st nad Labem 43,7 <br> 5. PYerov 36,2 <br> 6. Bruntl 34,4 <br> 7. esk Tan 32,3 <br> 8. D n 29 <br> 9. Krnov 29 <br> 10. Chomutov 26,6 <br><br> "V ka~d spole nosti jsou zhruba dv a~ tyYi procenta osob, kter prost pracovat nechtj. Jejich pobyt v evidenci Yado prce je vtainou ekonomicky motivovan," vysvtluje Burkovi  a pYipomn, ~e tmto lidem stt plat povinn zdravotn pojiatn. To nyn in 1148 korun ms n. "`etY tm skoro 14 tisc ro n a maj zajiatnou bezplatnou lkaYskou p i. U ns je ekonomick motiv navc podpoYen hojn rozaYenou prac na erno," doplHuje. <br><br> <b>Volnch mst je vce, ne~ firmy hls</b><br> Hlavn msto Praha skon ilo v ~ebY ku na 27. mst. Na jedno voln msto tu mezi bYeznem a srpnem vychzelo vce ne~ osm lid registrovanch na Yadu prce. PYesto maj pra~sk firmy problm se shnnm brigdnko. "Z mnoha vklado restaurac kYi  inzerty nabzejc prce v kuchyni i obsluze. Zvlat v pomocnch a hoYe placench profesch je v Praze stle jednoduch prci sehnat," tvrd Burkovi . <br><br> Zejmna v Praze navc plat, ~e volnch mst je k dispozici vce, ne~ uvd statistiky ministerstva prce a socilnch vc. Tehdeja ministr Jaromr Drbek toti~ od roku 2012 zruail povinnost firem hlsit voln msta na Yadech prce. Nkter podniky tak shnj zamstnance bez pomoci Yadu, tedy hlavn pYes agentury, pomoc inzerto nebo na zklad osobnho doporu en. "Trh prce obecn generuje daleko vce mst, kter se nedostanou na Yad prce proto, ~e je firma obsad svpomocn," uvd Pavel Kaczor. Firmy v Praze navc podle nj mvaj i Yadu ~ivotopiso v zloze. <br><br> "Od po tku bYezna do konce zY bylo skrze naae portly Jobs.cz a Prace.cz obsazovno 57 693 pozic s mstem vkonu prce v Praze. PYev~nou vtainu z nich zamstnavatel sami do databze Yadu prce nehlsili," souhlas Toma Dombrovsk ze spole nosti LMC, kter portly provozuje. <br><br> <b>Doplcej na apatn dopravn spojen </b><br> Pomrn apatn dopadla vedle Ostravy i nkter dala krajsk msta. Olomouc je na 56. mst, o volnou pozici se tam teoreticky uchz vce ne~ 16 lid. V Brn pYipad na jedno inzerovan msto 22 uchaze o, co~ moravskou metropoli Yad a~ na 67. msto.<br><br> Podle Burkovi e trp ob msta tragickou dopravn dostupnost, co~ mo~e odradit potenciln investory, a tedy zamstnavatele. Poukazuje na apatn stav dlnice D1 mezi Prahou a Brnem, nevyhovujc je i spojen smrem na Rakousko nebo naopak na Olomouc. Ani Olomouc nem kvalitn silni n spojen na Slovensko ani na Prahu, lepa u~ je to smrem na Ostravu k polskm hranicm. Olomouc podle Burkovi e tak doplc na to, ~e zde zaniklo mnoho tradi nch vrob, napYklad spole nosti Milo nebo Zora, za kter nevznikla adekvtn nhrada. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><a href="http://www.aktualne.cz/autori/tereza-holanova/l~i:author:203/" target="_blank">Tereza Holanov</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://zpravy.aktualne.cz/finance/osmdesat-lidi-na-jedno-misto-kde-se-nejhur-hleda-prace/r~1eb315a2538811e4a9d80025900fea04/" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Aktuln.cz, 13.Yjen 2014<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Pracovn agentury mus kontrolovat dochzku, potvrdil soud</SPAN></H2> <b>Agentura neuspla s tvrzenm, ~e evidenci mus vst jen spole nosti, u kterch jej zamstnanci pracuj.</b><br><br> Praha  Agentury prce mus pYesn vst a kontrolovat pracovn dobu, pYes asy i erpn dovolen u lid, kter pronajmaj firmm. A to bez ohledu na to, jestli si takovou evidenci vedou samotn podniky. V opa nm pYpad hroz agenturm pokuta a~ do vae 400 tisc korun. Rozhodnut libereck pobo ky Krajskho soudu v st nad Labem, kter povinnost dvojho veden detailnch pYehledo potvrzuje, se dotkne 1600 oficiln registrovanch pracovnch agentur. PYedevam pak destek tisc jejich zamstnanco, kteY by dky tomu mli bt lpe chrnni a mli by dostvat sprvn vypo tanou mzdu. Pro samotn firmy jako zamstnavatele se stvajc povinnosti nijak nemn. <br><br> <b>Zklad pro vpo et mzdy</b><br> Soud v Liberci rozhodoval o pokut 170 tisc korun pro spole nost MA Traiding, kter nabz pracovnky pro lodn dopravu. Jednm z jejch prohYeako bylo podle Yadu prce prv to, ~e nevedla evidenci pracovn doby. Agentura tvrdila, ~e ze zkonku prce vyplv takov povinnost jen pro spole nosti, u kterch agenturn zamstnanci pracuj. Soudci to ale odmtli a pokutu potvrdili. Veden pYehledo pracovn doby v etn pYes aso a dovolench u agentur nen podle rozhodnut soudu jen zbyte nm byrokratickm opatYenm, ale podstatnm dajem pro vpo et mzdy. Tedy zkladem pro to, kolik si agenturn zamstnanci vydlaj.  Je to agentura prce, kter je pYi agenturnm zamstnvn ve vztahu k fyzick osob zamstnavatelem. Je proto povinna plnit veaker povinnosti zamstnavatele, tedy i vyplcen mzdy, pro kter je evidence pracovn doby nezbytn, rozhodl sent krajskho soudu veden soudkyn Luci Trejbalovou. <b> Spole nost MA Traiding, kter nen v sou asn dob na seznamu sttem povolench agentur, nechce pYpad dle komentovat. S rozhodnutm ale podle vyjdYen svch zstupco nesouhlas a podala proti rozsudku kasa n st~nost k Nejvyaamu sprvnmu soudu v Brn.</b> (POZNMKA APA - spole nost, pokud nen agenturou prce, m povinnost vst dochzku naprosto jednozna n). <br><br> <b>Problm nejlevnjach agentur</b><br> Poruaovn zkona pYi evidenci pracovn doby je pYitom u agentur pomrn ast problm. Tkaj se ho dokonce tYi z ptice nejvyaach pokut, kter loni udlil Sttn Yad inspekce prce. Je mezi nimi tak sankce 355 tisc korun za nkolik provinn pro agenturu Edymax Holding. Ta se brnila, ~e chyby zposobila zmna organizace a firma je u~ napravila.  Doporu en inspektortu prce respektujeme, uvedla mana~erka spole nosti pro styk s veYejnost Slvka Van kov.<br><br> Podle prezidenta Asociace pracovnch agentur Radovana Burkovi e ty poctiv pravidla evidence dochzky u~ dnes zcela b~n dodr~uj. Problmy jsou naopak s agenturami, kter se sna~ nabzet zamstnance co nejlevnji. UpozorHuje tak, ~e agentury sice v praxi potYebn daje maj, pYi veden evidence jsou nicmn zcela zvisl na firmch.  Bez odevzdanho pokynu s potvrzenou dochzkou nemohu vyplatit agenturnmu zamstnanci mzdu, vysvtluje s tm, ~e nakonec jsou to v~dy firmy, kter odpovdaj za to, zda vpust lovka na pracoviat a pYidl mu prci.  To by agentury musely mt na ka~dm pracoviati svho vedoucho, co~ je nesmysl, dodv Burkovi . <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><a href="http://www.aktualne.cz/autori/tereza-holanova/l~i:author:203/" target="_blank">Tereza Holanov</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/pracovni-agentury-musi-kontrolovat-dochazku-potvrdil-soud/r~b767dcb252b411e4a653002590604f2e/" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Aktuln.cz, 29.zY 2014<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Kam po vysok akole? Tvrd sla o sr~ce s realitou</SPAN></H2> <b>Sn o prci v Googlu, bankch nebo EZu. Nej astji ale za naj na recepci nebo jako asistenti.</b><br><br> Praha - Vysokoakolci maj ohledn sv vysnn prce jasno. Nejvce se jich po skon en akoly vid v esk spoYiteln, EZu, Deloitte, Student Agency nebo rovnou u Googlu - alespoH podle prozkumu Asociace studento a absolvento. Po promoci se ale mnohdy tvrd vracej na zem a bojuj o mnohem mn atraktivn pozice. Podle dat spole nosti LMC, provozujc pracovn portl Jobs.cz, je pak nejvta pYetahovan o msto recep n i asistenta. Orienta n: pokud se v sekci ur en absolventom vysokch akol objev nabdka msta na recepci, zareaguje na jeden inzert v promru 160 osob. Jeliko~ na Jobs.cz vyalo v prvnm pololet tohoto roku 153 podobnch nabdek, lze tedy Yci, ~e vysokoakolci poslali celkem 26 080 odpovd na tuto prci. <br><br> PYesto~e se promrn po et odpovd na jednu pozici meziro n sn~il (loni jich bylo 187), prce recep n je pro absolventy atraktivn dlouhodob. Ve stejnm obdob loni odealo 28 424 odpovd, v prvn polce roku 2011 jich bylo 26 055. "Je to obecn prce, kterou lze zskat nejsnadnji," mysl si analytik LMC Toma Dombrovsk. Kvalifikace tu podle nj nehraje roli, dole~it je vtainou angli tina, schopnost pst na po ta i a reprezentativn vystupovn. "Sou asn je to z pohledu zven  i prce nenro n, v teple a v pknm prostYed, proto se na ni hls takYka vaichni absolventi," vysvtluje prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi . <br><br> <b>Administrativa jako zchrann kruh</b><br> Druhou nejdela frontu stoj vysokoakolci na pozici asistenta. V tomto pYpad se o jedno msto "pere" 111 zjemco. Trojici nej~danjach zamstnn pak uzavr fakturant. Zde na ka~dou nabdku odpov promrn 95 osob. Prci administrativnho zamstnance inzerovaly firmy v letoanm prvnm pololet vobec nej astji. Podle LMC se objevilo 1423 volnch mst a na ka~dou nabdku odealo v promru 76 odpovd. Celkem jich tedy uchaze i poslali 108 148. V administrativ pYitom meziro n pYibylo 263 volnch mst. Za to mo~eme podle Dombrovskho vd it hlavn o~iven na trhu, dky ktermu firmy pYestaly akrtit nklady. "Pozice v administrativ jsou zchrannm kruhem pro mnoho z tch, kteY nedok~ ihned po akole sehnat odpovdajc msto ve svm zamYen," Yk analytik LMC.Podle Burkovi e se pod nzvem "administrativn pozice" mohou tak schovvat rozn msta obchodnch zstupco ve finan nch slu~bch, podomnch obchodnko nebo zamstnanco call center. <br><br> <b>O kter prce maj absolventi V` nejvta zjem?</b><br> Profese Po et odpovd na 1 inzert (promr): <br> 1) Recep n 160 <br> 2) Asistent 111 <br> 3) Fakturant 95 <br> 4) Pracovnk back office 78 <br> 5) Administrativn pracovnk 76 <br> 6) etn 73 <br> 7) Obchodn asistentka 63 <br> 8) Marketingov komunikace 58 <br> 9) Bankovn poradce 57 <br> 10) Opertor vroby 55 <br> 11) Finan n analytik 54 <br> 12) Mana~er prodejnho tmu 51 <br> 13) PYm marketing 50 <br> 14) Pracovnk call centra 47 <br> 15) Prodej po telefonu 46 <br> 16) Asistent v mdich, reklam, PR 46 <br> 17) Obchodn zstupce 42 <br> 18) Account Manager 40 <br> 19) Pracovnk help desku 39 <br> 20) Finan n poradce 37 <br> Zdroj: LMC. <br><br> Podobn je tomu u prce obchodnho zstupce. Na ka~d z 1093 inzerto, kter se na pracovnm portlu objevily, zareagovalo v promru 48 lid. V tomto oboru ale firmy nabraj "novou krev" prakticky neustle, Yada zamstnanco toti~ vydr~ dlat podobnou prci jen krtce. NkteY neuspj v drav konkurenci, dala v sob nenajdou dostate n velkho obchodnho ducha nebo se nezvldnou nau it vaechny zkony a novinky, kter se zvlat na finan nm trhu objevuj. }e dnes mo~e jt o velmi nro nou pozici, potvrzuje i Pavel Kaczor, kter pYedna na pra~sk Vysok akole ekonomick. "Takov obchodn zstupce mo~e sedt pol dne za volantem, mezitm vyYdit telefonty ve tYech svtovch jazycch, na odpo vadle zaslat z notebooku technicky obchodn nabdku, krom toho by to ml bt tak trochu psycholog, mt bravurn stylistiku i vyjadYovn," Yk.<br><br> <b>Boj o techniky</b><br> Vysokoakolci, kteY chtj nastoupit na technickou pozici, maj s hlednm prce vrazn mena problm. AlespoH podle po tu uchaze o na jedno msto. NapYklad na pozici vvojovho in~enra bylo na webech LMC zveYejnno za prvn pololet 248 nabdek, na ka~dou v promru reagovalo jen osm uchaze o. Pokud se objevila nabdka prce technologa ve strojrenstv nebo programtora, odpovdalo na ni v promru deset zjemco. Sou asn ale asto plat, ~e jakmile na jeden inzert zareaguje mn ne~ deset lid, mo~e zamstnavatel pozici hoYe obsadit. Podle Dombrovskho toti~ ur it st zjemco v~dy nevyhov po~adavkom. Absolventi technickch i pYrodovdnch oboro jsou na tom tedy ve vtain pYpado lpe. "I kdy~ maj vzhledem ke sv u~a specializaci o nco omezenja vbr, ne el tak siln konkurenci dalach uchaze o," vysvtluje Dombrovsk. <br><br> <b>Odrazov mostek</b><br> Nepomr odpovd na humanitn a technicky zamYen pozice potvrzuje, ~e absolventi socilnch vd, filozofie i ekonomie kon  po akole mnohem astji v jinm oboru, ne~ studovali. "Berou za vdk jakoukoliv prac," Yk Dombrovsk. Za t kdekoliv, tYeba na recepci, je podle nj u humanitnho zamYen nutn. Bez potYebn praxe toti~ nen aance posunout se dl, na pozici, kter vce odpovd kvalifikaci absolventa. Podobn prce tedy mo~e slou~it jako odrazov mostek. "V takovm pYpad fandm snahm zskat do asn tYeba i prci mimo obor nebo mn kvalifikovanou, proto~e ekn na idel mnohdy znamen ztrtu pracovnch nvyko i motivace," doplHuje Kaczor. Podle nj se mo~e ka~dmu v ~ivot stt, ~e bude muset do asn pYijmout hora msto. "Obvykl je to tYeba u maminek po rodi ovsk dovolen," uvd.<br><br> <b>Zabraj msta pro stYedoakolky</b><br> Ve vtain inzerto na msto recep n i asistenta firmy po~aduj stYedn akolu s maturitou. "Nyn je pomrn asto obsazuj absolventi vysokch akol a univerzit a tm ponkud komplikuj situaci lidem s ni~am vzdlnm," Yk Dombrovsk. Vysokoakolk m podle nj tu vhodu, ~e vypad v o ch zamstnavatele schopnji. "Nkdy je to vaak svm zposobem past: pokud se absolventi zamY pouze na pozice s co nejni~ami kvalifika nmi nroky, mohou tvrd narazit kvoli obrovsk konkurenci ostatnch uchaze o," varuje analytik LMC.<br><br> <b>Vysokou akolu zapraj</b><br> Pro nkter uchaze e mo~e bt vysokoakolsk diplom naopak nevhodou. "Zamstnavatel si asto kladou otzku, zda jim pYekvalifikovan kandidt brzy z takovho msta neute e nebo zda nebude mt nemrn mzdov po~adavky," vysvtluje Kaczor. NkteY absolventi proto sv vysokoakolsk vzdln zatajuj. "S tmto fenomnem se setkvme v poslednch dvou letech. U ns v databzch je lovk veden s celm vzdlnm, ale na konkrtn pozici se hls jako stYedoakolk," potvrzuje Burkovi . <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><a href="http://www.aktualne.cz/autori/tereza-holanova/l~i:author:203/" target="_blank">Tereza Holanov</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/kam-po-vysoke-skole-tvrda-cisla-o-srazce-s-realitou/r~224e4af244c811e4b3d60025900fea04/" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Denk, 7. srpna 2014<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Osmdest procent dotazovanch uvedlo, ~e by vzali prci na erno</SPAN></H2> <b>V ervnu a ervenci 2014 uspoYdal jeden ze zakldajcch leno Asociace pracovnch agentur (APA), pra~sk Agentura Student, zajmav prozkum. Celkem 2.242 zjemco o prci v rmci ankety odpovdalo na dotaz, zda jsou ochotni pracovat na erno.</b><br><br> A jak jsou vsledky? Na otzku  Vzali byste prci na erno, kdyby byla vyaa odmna, to znamen bez placen pojistnho a dani? odpovdly ano tyYi ptiny respondento. Necel ptina pak uvedla, ~e jistja ne~ vyaa mzda je pro n zruka a jistota prce u solidnho zamstnavatele.<br><br>  Pro na stt a politick pYedstavitele je vsledek takovho prozkumu doslova ~alostn. Zvlat pak s ohledem, ~e se prozkum uskute nil v Praze. Co teprve, kdyby probhl v regionech posti~ench nejvta nezamstnanost, komentoval vsledky prozkumu Radovan Burkovi , jednatel ostravsk agentury prce JOB-centrum a zroveH len Vboru a prezident APA.<br><br> Dodal, ~e zstupci podnikatelo opakovan dokldaj, ~e politiky proklamovan takzvan jistoty, ochrana zamstnanco, nroky a dala, ktermi je obhajovno extrmn zdann prce v R, vedou k jedinmu  k prci na erno, neleglnmu zamstnvn, zastYenmu agenturnmu zamstnvn.  Ukazuje se, ~e vysok zdann prce vad nejen zamstnavatelom, ale v dosledku tak zamstnancom, Yekl.<br><br> Asociace pracovnch agentur a jej lenov podle Radovana Burkovi e nabzej prci a brigdy zcela a vhradn legln, s odvody a danmi, kter k zamstnvn patY.  Hlsme se ke spole ensk odpovdnosti a etice podnikn a dodr~ujeme zkony. A to i pYesto, ~e agenturn zamstnanci jsou od roku 2004 neustle diskriminovni zkazem uzavrat dohody o proveden prce, kter jako jedin (za dodr~en nkolika podmnek) dovoluj platit minimln dan a odvody. To je ve srovnn s ostatnmi zamstnanci velmi poakozuje a firmy tak dvaj pYednost roznm pseudoagenturm a novodobm otrokYom, dodal prezident APA.<br><br> <div class="bull-podpis" align="right">BYetislav Lapisz</div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Aktuln.cz, 24. ervence 2014<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Kdo si vydl nejmn? NejhoYe placen prce v esku</SPAN></H2> <b>Projdte si nov ~ebY ek deseti profes s nejni~a ms n mzdou. NejhoYe jsou na tom uklze i "v provozovnch osobnch slu~eb".</b><br><br> Praha - Tuzemskm zamstnavatelom nyn chyb zhruba tyYi tisce lid, kteY by byli ochotni uklzet, obsluhovat hosty v restauracch nebo hldat objekty. Jednm z hlavnch dovodo, pro  nabdka volnch mst vrazn pYevyauje zjem uchaze o, je fakt, ~e prv tyto prce jsou tYi nejhoYe placen v esku.<br><br> }ebY ek profes s nejni~a mzdou sestavil online denk Aktuln.cz na zklad statistik, kter pro ministerstvo prce a socilnch vc zpracovv spole nost Trexima.<br><br> NejhoYe placen jsou uklze i a uklze ky, konkrtn "uklze i v provozovnch osobnch slu~eb", co~ je ve vtain pYpado eufemismus pro klid toalet. Tuto profesi podle statistik vykonv 1400 lid.<br><br> Jejich medin hrub mzdy (tedy "prostYedn vdlek" v danm oboru) loni inil 10 125 korun ms n. Do tto stky se pYitom zapo tvaj i skute n vyplacen pYplatky, odmny i nhrada mzdy v pracovn neschopnosti. Desetina nejhoYe placench uklze o dostala pYed sr~kami dokonce jen 8 836 korun ms n.<br><br> Tak druh msto v ~ebY ku patY uklze om, konkrtn ve zdravotnickch a socilnch zaYzench, ve vrobnch prostorch, v hotelch, administrativnch objektech a na veYejnch prostranstvch.<br><br> <b>Kdo m nejni~a hrubou ms n mzdu</b> - Profese - Medin (rok 2013):<br> 1. Uklze i v provozovnch osobnch slu~eb 10.125,- K  <br> 2. Uklze i a pomocnci ve zdravotnickch a socilnch zaYzench 10.601,- K  <br> 3. anci a servrky 10.956,- K  <br> 4. Pracovnci ostrahy, str~n 10.957,- K  <br> 5. Pomocnci v kuchyni 11.009,- K  <br> 6. Uklze i vrobnch prostor (krom potravinYsk a farmaceutick vroby) a sklado 11.121,- K  <br> 7. Pracovnci ostrahy a bezpe nostnch agentur 11.127,- K  <br> 8. Vrtn 11.203,- K  <br> 9. Uklze i a pomocnci v hotelch, promyslovch a jinch objektech 11.310,- K  <br> 10. Uklze i a pomocnci v administrativnch objektech 11.403,- K  <br> Zdroj: MPSV, Trexima<br><br> Celkov je v uklze skch profesch v esku zamstnno 84,2 tisce osob, vyplv ze statistiky. "Vaeobecn vzato se jedn o fyzicky namhavou prci ve apn s velkm nrokem na pe livost. Ostatn to, co mo~ete vidt v pohdce Princezna se zlatou hvzdou na ele, kdy afkuchaY hodnot vsledek klidu hlazenm mst blou rukavic, zda se uapin, dlaj asto klienti klidovek i dnes," Yk prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi . <br><br> <b>Neatraktivn innost? Najdou se i hora</b><br><br> I pYes nzk vdlek a nro nost prce ale nejde o zamstnn, kter by patYilo i na pYedn msta, pokud jde o pYevis volnch mst nad zjmem uchaze o. V prvnm ervencovm tdnu nabzely Yady prce 436 neobsazench mst v tomto oboru, co~ znamen a~ 16. msto. Nejvce volnch pozic - tmY 2800 - nabzely pro Yidi e nkladnch automobilo, autobuso a tramvaj.<br><br> Jeden z dovodo, pro  echom tato prce ve srovnn s Yzenm nkladnch aut tolik nevad, jsou vrazn ni~a po~adavky na zamstnance. Ti na rozdl od aofro nemus skldat ~dn speciln zkouaky.<br><br> V inzertech na pozici uklze e chtj firmy jen zkladn vzdln nebo vu n list, na dalach schopnostech trvaj jen vjime n. Pokud ano, tak jde napYklad o manuln zru nost, tYletou zkuaenost v oboru, znalost ruatiny nebo "vaeH pro istotu a poYdek".<br><br> "Obecn je to brno tak, ~e uklze ku mo~e dlat ka~d, proto~e si doma uklzel. Proto je nen tYeba extra pYeplcet," dodv Burkovi .<br><br> <b>Lehk povoln? Zkuste si to</b><br><br> Podle pYedsedkyn pYedstavenstva esk asociace klidu a iatn Ireny BartoHov Plkov vaak tato prce rozhodn nen jednoduch. "On je velk rozdl mezi domcm audlnm povrcho po dvou a~ tYech lidech a profesionlnm klidem," zdorazHuje.<br><br> "B~nou normou na hodinu prce je dv st metro tvere nch. Tak~e si pYedstavte, ~e mte dvacetimetrovou kancelY a klidov pracovnk na ni m v etn odemknut a zamknut dveY aest minut," popisuje BartoHov Plkov.<br><br> Zkladn klid zahrnuje napYklad setYen prachu parapeto a nbytku do vaky 1,7 metru, vysypn koae, vmnu odpadkovch pytlo nebo vy iatn podlahy. "Tch samch aest minut mte na toalety a umvrny nebo na kuchyHky. Schvln si to nkdy zkuste," doplHuje.<br><br> Odborn klid podle n navc neznamen jen odstraHovat ne istoty, ale tak dlouhodobou dr~bu majetku. Pracovnci mus mimo jin znt povrchy a jejich reakce s chemickmi prostYedky nebo umt sprvn pou~vat a dvkovat dezinfekce.<br><br> Nzk mzdy maj uklze i podle BartoHov Plkov proto, ~e veYejnost tuto prci podceHuje a jak firmy, tak Yady tla  na nzk ceny slu~eb.<br><br> <b> anci si "vydlaj" na spropitnm</b><br><br> Druhou nejhoYe placenou v esku je prce anka nebo servrky. A koliv obna fyzickou nmahu, komunikaci se zkaznky, smnn provoz a prci do pozdnch hodin, hrub mzda tu oficiln in 10 956 korun.<br><br> I v tomto oboru je rozaYen pYesvd en, ~e jde o jednoduchou prci a mo~e ji dlat ka~d. "A bohu~el i dl. Naprosto se ignoruje fakt, ~e k vyu en v oboru jsou potYeba jen ve akole tYi roky, o praxi nemluv," zdorazHuje Burkovi .<br><br> "Tady bohu~el smrd ryba od hlavy, tedy od majitelo. Nejen~e bran~i nerozum a lidi plat mizern, ale jeat jsou pYesvd eni, ~e si zamstnanci krlovsky vydlvaj na dakch a okrdaj hospodu, kde mohou. Tak pro  jim dvat penze," Yk Burkovi .<br><br> <b>Nejist prce s hrozbou zrann</b><br><br> Tot~ plat pro tYet nejhoYe placen povoln - prci v ostraze. PYesto~e je fyzicky i psychicky nro n a hroz pYi n zrann, nebo dokonce do~ivotn zmrza en, lid si zde pYed sr~kami vydlaj jen 10 957 korun ms n.<br><br> "Pracovnci v oblasti ochrany a ostrahy patY k pozicm s nejni~a hodinovou mzdou. Ta je asto navc nabzena jako takzvan agenturn zamstnvn, tedy zamstnn velmi nejist," Yk Magdalna Kotnkov, kter vyu uje na Vysok akole ekonomick.<br><br> Mn ne~ 13 tisc korun hrubho ms n berou tak pomocnci v kuchyni, avadleny a ai ky, Yidi i taha o, prodava i potravin, klenoto, nbytku i bytovch doplHko.<br><br> <b>Od sto tisc vc</b><br><br> Nejlpe placenou prci - pokud zostaneme u takzvanho medinu mezd - maj v esku Ydc letovho provozu, kteY si vydlali 114 917 korun. Mezi nejlpe a nejhoYe placenmi zamstnanci ale panuje pomrn velk rozdl, ms n hrub mzdy se toti~ pohybuj v rozmez 24 093 a 250 017 korun.<br><br> Druhm nejvce placenm zamstnnm jsou nejvyaa pYedstavitel velkch spole nost a instituc. Medin mezd zde in 102 617 korun, odmny za prci se vaak lia od 31 479 po 337 545 korun. Nsleduj primYi a Ydc pracovnci v oblasti slu~eb. <br><br> <b>Kdo m nejvyaa hrubou ms n mzdu</b> - Profese - Medin (rok 2013):<br> 1. Xdc letovho provozu 114.977,- K  <br> 2. Nejvyaa pYedstavitel velkch spole nost a instituc 102.617,- K  <br> 3. PrimYi v oblasti zdravotnictv 89.594,- K  <br> 4. Xdc pracovnci v oblasti finan nch slu~eb 87.146,- K  <br> 5. Xdc pracovnci v oblasti styku s veYejnost 83.300,- K  <br> Zdroj: MPSV, Trexima<br><br> <b>Promrn mzda je vyaa</b><br><br> Medin mezd v celm esku inil v prvnm tvrtlet 20 764 korun. Pokud bychom pracovali s promrnou mzdou, tak to bylo 24 806 korun. Promrn mzda je vyaa ne~ medin prv proto, ~e ji thnou nahoru odmny nejlpe placench zamstnanco.<br><br> "Zhruba dv tYetiny zamstnanco maj mzdu ni~a ne~ je celosttn promr," zdorazHuje napYklad esk statistick Yad. Medin je proto podle statistiko pYesnja, proto~e ukazuje vdlek zamstnance, kter se nachz prv uprostYed - mezi nejlpe a nejhoYe odmHovanm lovkem.<br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><a href="http://www.aktualne.cz/autori/tereza-holanova/l~i:author:203/" target="_blank">Tereza Holanov</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://zpravy.aktualne.cz/finance/nejhure-placene-prace-v-cesku/r~0a85965a10c511e4a60c0025900fea04/" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> T24, Ekonomika, 15. ervence 2014<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Marksov plnuje vykolkovat prostor pracovnm agenturm</SPAN></H2> Praha  Konkrtnja obrysy zskv vldn zmr stanovit pravidla hry pro pracovn agentury. Podle ministryn prce a socilnch vc Michaly Marksov by do budoucna mly zalo~it spole nou komoru a pYi vstupu na pracovn trh skldat kauce. Vyaa zodpovdnost bude ministryn ~dat i po zamstnavatelch. <br><br> "Existuje pt velkch solidnch agentur, kter jsou platnmi institucemi na trhu prce, ale je zde stl Yada dalach, kter se podlej na neleglnm zamstnvn," prohlsila ministryn na dnean tiskov konferenci s tm, ~e v esku jich v sou asnosti dohromady posob zhruba aestnct set. <br><br> Ur it opera n prostor pracovnch agentur by mla pYsluan norma, o n~ v sou asnosti jedn pracovn komise ministerstva i zstupco agenturnho zamstnvn. Podle Marksov je clem takov stav, kdy by agentury vytvoYily vlastn komoru. Ji~ v sou asnosti existuje Asociace poskytovatelo personlnch slu~eb, kter sdru~uje agentury, je~ se od neavaro spojench s agenturnm zamstnvnm distancuj. <br><br> <b>MPSV: Ae za neavary pyk i zamstnavatel</b><br> Spole nosti, kter pracujc zneu~vaj, obchzej zkony napYklad tm, ~e pracuj s vtam mno~stvm typo pracovnch smluv, nebo uzavraj vztah dodavatel-odbratel. Zamstnance tak firm nepYidluj na zklad zkonku prce, ale obchodn smlouvy (napY. o dlo). "Pokud se jedn formln o obchodn vztah, nemus agentura ani jej klient ze zkona dodr~ovat srovnateln pracovn a mzdov podmnky agenturnch a kmenovch zamstnanco," vysvtluje vhodu takovho postupu Jana Blkov, inspektorka Sttnho Yadu inspekce prce.<br><br> To ovaem podle ministryn v sou asnosti vyvazuje odpovdnost samotnho podnikatele: "Kdyby dnes agentura poruaovala zkonk prce, lidi zamstnvala nelegln a v otrockch podmnkch, mohl by zamstnavatel Yct: 'Za to mo~e agentura.' Chceme, aby tak nesl zodpovdnost." Pojistku proti nekalm praktikm si potom chce stt zajistit u~ pYed zahjenm jejich innosti. "Jestli~e se agentura prce registruje, mla by jako na Slovensku slo~it relativn kauci, kter by se v pYpad, ~e porua pravidla, zabavila," prohlsila ministryn. <br><br> <b>Cizinec? Msto dvou povolen jedna zamstnaneck karta</b><br> Ministerstvo prce tak uzavr pYpravy na vydvn zamstnaneck karty. Od 24. ervence ji za ne esko vydvat cizincom ze zem mimo EU, pYi em~ jedin dokument nahrad dv povolen - k prci a k pobytu. Kartu bude vydvat ministerstvo vnitra na dobu, po kterou m trvat prce s maximln dvouletou platnost. Mo~e se opakovan prodlu~ovat. <br><br> Plastikovou karti ku s biometrickmi prvky mohou zskat cizinci ze zem mimo EU i jejich rodinn pYsluanci. Po~dat o ni mohou na esk ambasd ve sv vlasti i v esku, pokud tu u~ legln pobvaj. K ~dosti mus dolo~it mimo jin pracovn smlouvu i dohodu. Prci mohou pak tak zmnit i mohou mt i vc zamstnn, mus ale ministerstvo vnitra po~dat o souhlas. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><a href="http://www.ceskatelevize.cz" target="_blank"> T24</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/280307-marksova-planuje-vykolikovat-prostor-pracovnim-agenturam/" target="_blank">odkaz - obsahuje cel zznam tiskov konference MPSV a MV R</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Aktuln.cz, 15. ervence 2014<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Nejhora prce v esku? Voln msta, o kter nen zjem</SPAN></H2> <b>Proali jsme voln msta na Yadech prce. PYekvapiv mezi nimi nevede hornk, metaY nebo kop , ale Yidi . O jak profese nemaj lid zjem a pro ?</b><br><br> Mo~n byste ekali hornka, metaYe nebo kop e, ale skute nost je jin. Mezi nabdkami volnch mst na Yadech prce jsou nejvce zastoupeni Yidi i nkladnch automobilo a autobuso. Vrazn vyaa nabdka ne~ poptvka je tak u profes jako hlda , kovY nebo obchodn zstupce. Msta pYitom zostvaj voln nejen kvoli nezjmu uchaze o, ale i z objektivnjach dovodo. Lid asto nesplHuj profesn nroky. To plat zvlat pro techniky, kovYe i nstrojYe.<br><br> <b>No n prce a velk zodpovdnost</b><br><br> Nejvce volnch mst - 2793 - nabzeli v prvnm ervencovm tdnu zamstnavatel v oboru Yidi o nkladnch automobilo a autobuso. S jejich nedostatkem se podniky potkaj dlouhodob - napYklad loni v lt jich chyblo 1288. "S o~ivenm promyslu roste zjem o pYepravu vyrobenho zbo~, a tud~ roste poptvka po pracovnch silch v oblasti dopravy," vysvtluje Marek Moj~aek z Yadu prce esk republiky. A koliv je v esku pYes pol milionu nezamstnanch, lid tuto prci nechtj dlat hned z nkolika dovodo. asto by museli pracovat v noci nebo by je ekaly trhan smny, pYi nich~ strv v zamstnn s pYestvkami prakticky cel den.<br><br> "Dalami problmy jsou tYeba apatn udr~ovan cesty, zcpy, kalamity, fronty na celnicch, roznorod legislativa, celn, policejn a finan n kontroly, chybjc odstavn parkoviat a jejich nzk vybavenost. A dle napYklad technick stav vozidel, za n~ odpovd firma, ale prvotn si to odsk e Yidi , nebo vykrdn nkladu, i dokonce krde~e celch vozidel," vyjmenovv prezident Asociace pracovnch agentur a jednatel agentury prce JOB-centrum Ostrava Ing. Radovan Burkovi . Podobn jsou na tom podle nj Yidi i mstsk hromadn dopravy. "O psychick zt~i spojen s vozenm destek osob ani nemluv, dennm chlebem jsou i spory s cestujcmi," Yk Burkovi . Zstupci dopravnch podniko pYipouatj, ~e zjemce o tuto prci mo~e odradit rovn~ velk po et vstupnch podmnek. Vedle lkaYsk prohldky mus zvldnout i dopravn psychologick testy, pYpadn i sttn zkouaky pYed Dr~nm sprvnm Yadem.<br><br> <b>Hlda  riskuje zrann</b><br><br> Druh msto v ~ebY ku volnch mst zaujmaj prce v oblasti ochrany a ostrahy - v prvnm ervencovm tdnu evidovaly Yady prce 2520 nabdek. Do tto skupiny patY krom str~nko tak pracovnci ochranky, str~ci pYrody i pl~e nebo tlesn a osobn str~ci. PYpadn zjemce odrazuje pYedevam nzk vdlek v kombinaci s tm, ~e jde o odpovdnou prci, kter je fyzicky i psychicky nro n, prakticky na rovni policisty. "Za takovch podmnek se mlokomu vyplat pracovat a riskovat zrann, do~ivotn zmrza en nebo ~ivot," mysl si Burkovi .<br><br> <b>Hledaj se i obchodn zstupci</b><br><br> LoHsk jedni ka ~ebY ku - "odbornci v oblasti pojiatn, obchodn zstupci a maklYi" - je letos aestou nej astji nabzenou prac. Zatmco loni firmm v tomto oboru chyblo 2230 lid, letos se jich nedostv "pouze" 1383. Uchaze e o tuto pozici odrazuje - krom etickho aspektu - hlavn jej nro nost. Krom toho, ~e musej oslovit klienty, prodat jim produkt a zvldnout to rychleji ne~ konkurence, se lid neobejdou bez odbornch znalost souvisejc legislativy, pojistnho trhu a podobn.<br><br> <b>Pod rovn minimln mzdy</b><br><br> K dalam profesm s pYebytkem nabdky patY napYklad svYe i, slva i nebo mont~n dlnci. Podle Burkovi e lidi odrazuje hlavn nzk mzda, kter v Yad mst republiky nepokryje ani b~n ~ivotn nklady. "Pak opravdu nem cenu pracovat, vyplat se bt na dvkch," Yk. Tahkem podle nj nen ani jednotvrn prce i nepYetr~it smnn provoz. Nov se v "top 10" objevili tak pomocn pracovnci ve vrob. "Je to pouze jin, eufemistick nzev pro mont~n dlnky. Pomocnk m vtainou jen manuln innost bez nroko na znalosti prce se stroji a pYstroji. S tm rovn~ souvis jeho ohodnocen," uvd prezident Asociace pracovnch agentur. Do prvn destky se dostali i anci, servrky a barmani. Firmy jich podle Burkovi e maj mlo, proto~e se postupn zvyauj nroky na personl. "Hospoda pln brigdnko, kteY se vzjemn pletou, polvaj hosty, nepamatuj si objednvky, je sice i dnes pomrn astm jevem, ale tak vtainou rychle z trhu zmiz," vysvtluje. Tato profese zroveH obna fyzickou dYinu, komunikaci s lidmi, smnn provoz, prci do pozdnch no nch hodin a asto odmnu pod rovn minimln mzdy.<br><br> <b>Chyb kvalifikace</b><br><br> O nkter voln msta by lid mo~n i mli zjem, ale jednoduae pro n nejsou vybaveni. To plat zvlat pro techniky, kovYe a nstrojYe. "Vaichni studuj, ale za naj chybt Yemeslnci, technici, obrb i, frzaYi. Tak~e pozor na zvry typu: eai nechtj pracovat jako obrb i. Dost mo~n by chtli, ale nemaj na to kvalifikaci," Yk Pavel Kaczor z Vysok akole ekonomick.<br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><a href="http://www.aktualne.cz/autori/tereza-holanova/l~i:author:203/" target="_blank">Tereza Holanov</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/nejhorsi-prace-nabidka-volnych-mist/r~507c48580b4711e4bd55002590604f2e/" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Dobr rno, esk televize, 23. ervna 2014<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Prce pro ka~dho?</SPAN></H2> <img src="images/2014_06_23_dobre_rano.jpg" WIDTH="513" HEIGHT="290" class="foto"> <br><br><br> <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/10435049455-dobre-rano/414236100071055/?video&index=334418#video" target="_blank"><b>Rozhovor 1. st</b></a>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/10435049455-dobre-rano/414236100071055/?video&index=334438#video" target="_blank"><b>Rozhovor 2. st</b></a>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/10435049455-dobre-rano/414236100071055/?video&index=334444#video" target="_blank"><b>Rozhovor 3. st</b></a><br><br> <b>Chat pozvan osobnosti Dobrho rna s eskou televiz- Radovan Burkovi   jednatel pracovn agentury, zznam chatu z pondl 23. ervna 2014: </b><br> Dana KosaYov: Je pYeplnn trh prac. agentu R a pro  jste si zvolil toto zamstnn?<br> Radovan Burkovi : Politici budou tvrdit ~e ano, proto~e je nco pYes 1.300 agentur prce s povolenm posobit na trhu. Ovaem ka~d z nich se zabv n m jinm a hodn je opravdu specifickch. TYeba prostjovsk agentura prce zprostYedkovv msta personlu na zaocenskch lodch. PYeplnn je spae dky regulacm, proto~e na trhu posob spousta podvodnch subjekto bez povolen, tvYcch se jako agentury prce a dokonce je v poslednch 2 letech fenomn - zastYen agenturn zamstnvn. Vaichni pracuj jako agenturn zamstnanci, ale oficiln se tvY jako dodavatel slu~eb. Takov avarcsystm ve velkm.<br> Dana KosaYov: Je Vaaae prce v prac. agentuYe nro n?<br> Radovan Burkovi : Jste v podstat mezi 2 mlnskmi koly. Muste najt prci uchaze i a sou asn firm novho zamstnance. A Vy jste ti, kteY sklid kritiku, pokud se to nepovede. Od jedn i druh strany. A samozYejm je to prce s lidmi, citliv a odpovdn. Svm rozhodnutm mo~ete nkomu dt, ale i vzt vdlek a prci a dostat ho do problmo. V tomto ohledu je hodn nro n.<br> Dana KosaYov: Co m vae na starosti jednatel prac. agemtury?<br> Radovan Burkovi : Po naje legislativn strnkou vci, sledovnm zkono, vyhlaek a naYzen, pYes obchodn vztahy s firmami, hledajcmi zamstnance a~ po veden tmu vlastnch zamstnanco v agentuYe prce. A tak reprezentaci agentury navenek, co~ prv v tchto brzkch rannch hodinch dlm :-). <br> Janka: Dobr rno. Myslte, ~e je modertorka Verunka v tch lodi kch naboso?:) Dkuji:)<br> Radovan Burkovi : Koukm nesluan pod stol, nen...<br> Dana: Dobr den, mm prosm dotaz , nepostYehla jsem jak je pYesn web druhho hosta spoluprace... Dkuji.<br> TesaYkov: Dobr den, vce o projektu se dozvte na www.bfz.cz. dkuji TesaYkov<br> Honza: Kde najdu nabdku prac?<br> Radovan Burkovi : Doporu ujeme internet, je nejrychleja a komplexn. TYeba nabdku brigd na Ostravsku najdete na <a href="http://www.jobcentrum.cz/" target="_blank">www.jobcentrum.cz</a>. Ovaem nejpohodlnja je nechat si zaslat nabdku na mru zdarma a~ do kapsy na mobil. A pak hned reagovat a brigdu si rezervovat.<br> lucie : Dobr den, astnila jsem se nkolika pohovoro v agenturch. Kdy~ mi pYijde standardn email o tom, ~e byla dna pYednost jinm uchaze om, v~dy m zajm, co mli konkrtn navc. Nikdy vaak nedostanu ~dnou odpov. Nemly by agentury posobit i tmhle zposobem a poskytovat jakousi zptnou vazbu? Dekuju. <br> Radovan Burkovi : Sluan agentura prce, kter jsou napY. sdru~eny v Asociaci pracovnch agentur na <a href="http://www.apa.cz/" target="_blank">www.apa.cz</a> to udl. Poskytnut zptn vazby by mlo bt sou st personln prce. Bohu~el jako vaude i mezi nmi posob lid, kteY jsou spae obchodnky s lidmi ne~ personalisty.<br> lucie : Myslte si, ~e m smysl zaslat Cv firmm, i kdy~ aktuln nemaj vypsno ~dnou pozici? Dekuju. <br> Radovan Burkovi : SamozYejm je lepa, kdy~ poptvte konkrtn msto, proto~e vte, na co reagovat a "jak se prodat". Zda vobec je to pro Vs vhodn pozice a bude vm "sedt". Ovaem pokud se pouze chcete registrovat u danho zamstnavatele, zaslnm svho ~ivotopisu nic nezkazte. Ne ekejte ale reakci, ozvou se Vm a~ budou potYebovat.<br> frantiaek: Dobr rno mte pobo ku na okrese KromY~ a je mo~n kontakt ?dkuji <br> Radovan Burkovi : Lituji, na KromY~sku se obraete na nkter naae kolegy, tYeba z Yad agentur prce na <a href="http://www.apa.cz/" target="_blank">www.apa.cz</a>. Jinak na adrese <a href="http://portal.mpsv.cz/" target="_blank">http://portal.mpsv.cz</a> najdete seznam agentur prce s platnm povolenm a tak z KromY~e.<br> Stanislava Votavov: Dobr den.Schnm prci.Jsem ze StYedo eskho kraje ,Yad prce nijak nepomo~e ani nenabdne druhy prac.Prosm porad te na koho se obrtit.Je njak sdru~en i tady ve stYedo eskm kraji jako u Vs.Dkuji Votavov<br> TesaYkov: Dobr den, krom naa vzdlvac akademie posob v krajch cel Yada realiztoro podobnch projekto. PYmo v Praze mme pobo ku, kter monitoruje i StYedo esk kraj. konkrtn je mo~n na odkaz <a href="http://www.esfcr.cz/" target="_blank">www.esfcr.cz</a>, zadat pYmo krajsky zamYen aktivity a z tch vybrat. Pro naai pobo ku v Praze je funk n odkaz na <a href="http://www.bfz.cz/" target="_blank">www.bfz.cz</a>. dkuji</a>.<br> Pavla Pisk kov: Dobr den, rda bych pracovala na zkrcen prac.vazek v oblasti administrativy. Jsem samo~ivitelka s malm dttem a pYes rok se mi nedaY sehnat zamstnn. Mm 20let praxi v bankovnictv a bydlm v Praze. Poradte mi, prosm, kde se pYihlsit do zmiHovanho projektu? Dkuji a pYeji hezk den. Pisk kov<br> TesaYkov: Dobr den, pYed chvilenkou jsme poslali na podobn dotaz kontakt na pobo ku v Praze, kde pod vedenm pana ernho ur it nabzme pomoc. oblast bankovnictv vyu~v flexibiln formy prce mn, ale nen neYeaiteln. dkuji TesaYkov<br> Aneta: Mte njakou pobo ku i v Olomouci? Znm hled prci v Olomouci (nebo i v Olomouckm kraji). Dkuji<br> Radovan Burkovi : Pobo ku sice ne, ale doporu m olomouck kolegy viz <a href="http://www.apa.cz/" target="_blank">www.apa.cz</a>, kde si ur it vyberete. Jinak Olomouc jako velk msto je protkno st pobo ek nadnrodnch agentur prce i mstnch. Je z eho vybrat. <br><br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Denk.cz, Ekonomika, 20. kvtna 2014 08:20 <br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Honi ka za brigdou za n. `ance jeat je </SPAN></H2> Praha /INFOGRAFIKA/ <b> Kdo dYv pYijde, ten dYv mele. Tak by se dalo zjednoduaen popsat, jak vypad rozdlovn volnch mst na letnch brigdch. Zjem je ?o n ka~doro n velk, po et volnch pozic je ale omezen. PYesto pracovn agentury maj letos dobrou zprvu  firmy poptvaj vta po et brigdnko. Na druhou stranu jsou novou vraznou konkurenc studento lid, kteY dlouhodob nemohou najt stl zamstnn.</b><br><br> Jen na dvou hlavnch pracovnch portlech, ktermi jsou Jobs.cz a Prce.cz, m bt v ervnu aest tisc volnch brigdnch mst. V ervenci si zjemci budou podle odhado moct vybrat z pti tisc pozic.  I pYes letoan nrost po tu brigd se nejspa nedostane na vaechny, kteY by si v lt tmto zposobem chtli pYivydlat," upozorHuje analytik spole nosti LMC, kter spravuje oba zmiHovan weby, Toma Ervn Dombrovsk.  Firmy vol mezi prvnmi vhodnmi zjemci, kteY splHuj jejich o ekvn a pYistoup na nabzen podmnky," vysvtluje Dombrovsk, pro  brigdy rychle miz.<br><br> Nej astji studenti hledaj pYivdlek pYes internetov vyhledava e. Ptrat ale lze i jinak, doporu uje se sledovat internetov strnky firem nebo se jich osobn zeptat. Krtkodob prce nabzej tak radnice mst a obc nebo technick slu~by. Nkdy se vyplat nabdnout svou pomoc na srpen, vtaina studento toti~ chce pracovat jen v ervenci.<br><br> Odmna se nej astji pohybuje od 75 do 100 korun na hodinu, ve vjime nch pYpadech i mezi 150 a~ 200 korunami. PoYd je ale hodn pozic, kde si brigdnk vydl maximln 65 korun za hodinu. Nkde maj problm opa n. TYeba prostjovsk personln agentury nabzen brigdy nemaj km obsadit.<br><br> <b>Jak vybrat brigdu? Radovan Burkovi  z Asociace pracovnch agentur doporu uje pYedevam opatrnost. Zkladem by mla bt smlouva s pYesn danou odmnou.</b><br><br> PYeva~uje poptvka nad nabdkou letoanch letnch brigd, nebo je to vyrovnan?<br> Poslednch aest let si firmy dvaj na as, ekaj na termny dovolench, navc prvotn nabzej prci dtem svch zamstnanco. Teprve pot nco nabzej veYejnosti. O souhrnnja nabdce se proto pracovn agentury dozvdaj a~ v polovin nebo na konci ervna. Je vaak pravda, ~e na shnn brigdy mezi pYbuznmi a znmmi je u~ te pozd. Obecn se ale d Yct, ~e situace se na trhu brigd zlepauje. Od za tku roku je nabdka o 30 a~ 50 procent vta, ne~ byla loni a pYedloni.<br><br> Zmnily se za posledn roky po~adavky firem na brigdnky?<br> Po~adavky se lia podle typu prce. Zjem o brigdnky poYd je, proto~e brigdnkem nahrad lovka, kter je na dovolen. Rozvolnilo se vaak obdob, dYv se dlalo jen v ervenci a srpnu, te zamstnanci chod na dovolen u~ kolem ervna a kon  se a~ v polovin Yjna. Obdob letnch brigd se prodlu~uje, tm pdem ale tak kles po et mst, kter jsou k dispozici pYes letn przdniny.<br><br> Jsou zjemci o brigdu vybrav, nebo vezmou zavdk jakmkoli volnm mstem?<br> Hodn zle~ na tom, jak je situace v danm regionu. Jsou msta, kde si studenti opravdu nemohou moc vybrat, jsou ale zase regiony, kde je volnch mst dostatek. Dlouhodob je pak nejvta zjem o msta v administrativ, kde se, zjednoduaen Ye eno, pYekldaj papry zleva doprava. Daleko hora je to ?v pYpad prac, kter jsou venku nebo na stavbch.<br><br> Brigdu lze sehnat svpomoc nebo pYes agenturu. V em je podle vs agentura lepa?<br> Prci pYes agenturu chpeme jako samoobsluhu. Kdy~ si lovk shn brigdu sm, mus se ohl~et po inzertech a obchzet pYbuzn ?a podniky v okol. Pokud ale nahldne do agentury, m nabdku brigd na jednom mst, a to i z dalekho okol a z mst, kde by prci ani nehledal. `etY to prci a vyvaruje se Ye em typu  uvidme, ozveme se vm". Spousta agentur navc dnes komunikuje elektronicky, tak~e lovk se mo~e jen registrovat, zad dobu, kdy chce pracovat, a agentura mu nabdku poale pYes SMS nebo email. Kdy~ se navc registruje u vce agentur, m vta aanci, ~e zsk brigdu pYesn podle pYedstav. Velkm problmem shnn brigdy svpomoc je tak to, ~e mlokdy vs pust do arelu firmy, tud~ se nedostanete ani na personln oddlen.<br><br> Lid si asto mysl, ~e kdy~ pracuj pYes agenturu, dostanou mn penz. Jak to je? Pokud agentura nepodvd, co~ by si nemla dovolit, proto~e nad n stoj generln Yeditelstv Yadu prce a ministerstvo prce a socilnch vc, tak mus dodr~ovat zkon o zamstnanosti a zkonk prce. Ty jasn Ykaj, ~e pokud je agenturn zamstnanec na stejnm mst jako kmenov zamstnanec, mus mu zamstnavatel dt stejn penze. Pokud to tak nen, zaplat zamstnavatel pokutu ?a doplat rozdl ve mzdch.<br><br> Jak prva maj brigdnci?<br> Zaprv by ka~d ml po~adovat psemnou smlouvu, to je prvn zruka toho, ~e podmnky, kter byly dny slovn, skute n plat. Koneckonco zkonk prce od minulho roku neumo~Huje uzavYt cokoli stn. Takov to  my si vs tady trnct dn vyzkouame a pak vm dme smlouvu" zkon klasifikuje jako nelegln zamstnvn. Zadruh by si ka~d ml pohldat, aby ve smlouv bylo jasn Ye eno, kolik si vydl. Spousta firem Yk, ~e o platu rozhodne, a~ se lovk zapracuje. To nelze, ae je klidn ve smlouv uvedena prmie za vkon, ale minimum tam v~dy bt mus. Navc mus odpovdat minimln mzd. Kdy~ lovk dl na pokladn s hotovost, m hmotnou odpovdnost a m za to padest korun za hodinu, tak je to apatn. To u~ je prce, kter patY do druh skupiny prac a je minimln za 54 korun. Hmotn odpovdnost je navc platn a~ od 18 let.<br><br> Kolik hodin mo~e brigdnk odpracovat?<br> Do osmncti let maximln osm hodin denn a 40 hodin ?v tdnu. Stara osmncti let mo~e pracovat maximln dvanctihodinov smny. ?Ve skute nosti je v prci tYinct hodin, proto~e m nrok na dv polhodinov neplacen pYestvky. Vjimkou je zemdlstv a odstraHovn ~ivelnch akod, kde mo~e lovk pracovat a~ aestnct hodin. <br><br> Ptala se KATEXINA CIBOROV<br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><a href="http://www.denik.cz/ekonomika/honicka-za-brigadou-zacina-sance-jeste-je-20140520.html" target="_blank">Odkaz</a></div> <br><br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk rozhlas Ostrava, Poradna, 6.kvtna 2014<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Poradna eskho rozhlasu Ostrava - nezamstnanost, jak si najt prci</SPAN></H2> Budeme mluvit o nezamstnanosti. Pokusme se vm poradit, jak najt prci, na co byste mli bt pYipraven a jak mte mo~nosti. ZamYme se tak na pYle~itostn zamstnn, jako jsou napYklad brigdy. Moderuje Martin Knitl, host Ing. Radovan Burkovi , prezident Asociace pracovnch agentur R a dlouholet spolumajitel agentury prce JOB-centrum Ostrava s.r.o.. <br><br> <object type="application/x-shockwave-flash" data="http://flash-mp3-player.net/medias/player_mp3_maxi.swf" width="200" height="20"> <param name="movie" value="http://flash-mp3-player.net/medias/player_mp3_maxi.swf" /> <param name="bgcolor" value="#ffffff" /> <param name="FlashVars" value="mp3=http://www.jobcentrum.cz/media/poradna_06_05_2014.mp3" /> </object> <div class="bull-podpis" align="right"><a href="http://www.rozhlas.cz/lide/czp_ostrava/_zprava/295415" target="_blank">Martin Knitl</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3117094" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Moravskoslezsk Denk.cz, 27. nora 2014 13:58<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Prezidentem APA byl opt zvolen Radovan Burkovi  </SPAN></H2> Jednatel agentury prce JOB-centrum Ostrava Radovan Burkovi  byl opt zvolen prezidentem Asociace pracovnch agentur (APA). V ele tak bude stt i v obdob let 2014 a~ 2017. Asociace Pracovnch Agentur je neziskovou nepolitickou profesn organizac sdru~ujc agentury prce. Byla zalo~ena v roce 2001. lenov APA jsou geograficky rozprostYeni po celm zem R. Jen v roce 2012 obslou~ili 40 tisc uchaze o o prci, zamstnali 20 tisc osob jako do asn pYidlen agenturn zamstnance a zprostYedkovali 2,5 tiscovce osob zamstnn pYmo u firmy. sla za rok 2013 byla obdobn. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><a href="mailto:redakce.moravskoslezsky@denik.cz" target="_blank">redakce</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://moravskoslezsky.denik.cz/kratce/1314032-prezidentem-apa-byl-opet-zvolen-radovan-burkovic.html" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Aktualne.cz, Ekonomika, Prce, 16. prosince 2013 7:05 hodin <br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Za stovku na hodinu. Dala jsem se najmout v call centru </SPAN></H2> Praha - <b>Strach o prci je v esku patrn. Ale pYesto je zamstnn, kde daj msto bhem pouh hodiny skoro ka~dmu. Jen vm nesm vadit, ~e m hroznou povst.</b><br><br> Call centra nabz profesi, kterou eai chtj dlat vobec nejmn. Tak v prvnm prosincovm tdnu patYila na tuzemskch Yadech prce k nej astji inzerovanm pozicm (i kdy~ byly i hora).<br> Prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi  vid hlavn problm call center ve vysok fluktuaci zamstnanco. Hodn lid po krtk dob call centrum opust. To jim na dobrm renom nepYidv.<br> Ale pro  to tak vlastn je? Co se v nich dje a jak to je, bt opertorkou? Reportrka Aktuln.cz se o to ve dvou call centrech pokusila.<br><br> <b>PYsn zkaz mluvit</b><br> Jako byste vstoupili do jadern elektrrny nebo tajnho vojenskho skladu. O ni em, co vidte, slyate i se jinak dozvte, nesmte s nikm mluvit. Jinak zaplatte pokutu a~ pt miliono korun, i kdy~ va plat bude dlat stovku na hodinu.<br> U~ pYi podpisu smlouvy s call centrem vidte, ~e tady povldne nmeck pYsnost, japonsk pracovn morlka a rusk utajen. K samotnmu voln se proto nedostvm, proto~e bych pYedtm musela podepsat dohodu, ~e o call centru nenapau ani Ydek. Xk se tomu Smlouva o ochran obchodnho tajemstv.<br> PYesto vidm i z pYijmacho Yzen a z rozhovoro s lidmi, kteY u~ v call centru pracovali, jak samotn prce vypad - a tak ~e m nkdy svou hroznou povst nezaslou~en.<br> "Povst telefonnho opertora poakodili ti aktivn, nejvlezleja prodejci, kteY se vm sna~ prodat vae, auto, kreditn kartu, byt. Nzev jejich pozice je stejn, ale nplH prce jin ne~ u ns," tvrd David Neve eYal, Yeditel AdFinance, jednoho z call center, kter zkouam.<br> V AdFinance nabzej po telefonu jen domlouvn schozek. }dn aktivn prodej neprobh.<br><br> <b>Jak uspt v konkurzu</b><br> Vbrov Yzen pro prci opertorky podstupuji i v dala firm, nejen v AdFinance. Prvn zkouam firmu Eficia, kter hled opertory na ovYovn smluv energetickch spole nost.<br> V mal mstnosti se pYi konkurzu tsn devt zjemco. Mlad ~ena dosud pracovala jako servrka a na konkurz s sebou pYivedla i maminku. Postara mu~ je bval pracovnk rozhlasu. Dala lovk byl profesorem angli tiny a nm iny.<br> Vbr trv hodinu. Personalistka stihne vysvtlit, jak firma funguje, co se po novch opertorech chce - patnct a~ dvacet hodin tdn a nstup ideln hned - nebo jak sprvn volat.<br> Zda maj uchaze i pYedpoklady pro telefonovn, ovYila bhem krtkho testu. "Zkuste tak minutu nco povdat. Co dlte, jak jste sem pYijeli, cokoliv." }e nevte, co Yct, a po dvaceti sekundch mte hotovo? Nevad. "Nevypad to, ~e by nkdo z vs ml vraznou vadu Ye i," zhodnotila projevy a pYinesla rozpis, aby s astnky domluvila, kdy pYijdou na dvouhodinov akolen, ne~ za nou naostro.<br><br> <b>Telefont nane isto</b><br> V AdFinance je mn lid a mena spch. "Vy jdete na pohovor? Sednte si tady," uvtal mne kdosi. Zostvm jen s dalami dvma dvkami na ~idli v zk chodb, kde si ns nsledujcch patnct minut nikdo nevam.<br> PYichz na Yadu psychotest, po nm pohovor. Prozrazuji o sob, ~e na kritiku reaguji s smvem. PYibli~n padest vt a v call centru vd, jak jsem. Nebo si to alespoH mysl.<br> Dostvme za kol vyzkouaet si telefont, ve kterm pYedstavme klientovi novou slu~bu a pokusme se mu sjednat schozku s odbornkem. U~ mm za sebou jeden konkurz, nejspa proto posobm na porotu zkuaenji ne~ konkurentky. Personalistka se pak pt vaech, kolik asu v tdnu mme a zda mo~eme nastoupit hned po nedli.<br> Je vidt, ~e tady mus jt nabrn novch lid rychle, proto~e stejn rychl je odchod tch, kteY pYiali dYve.<br><br> <b>Jak vypad prce opertora?</b><br> Necel stovka na hodinu, tYi druhy bonuso, po tadlo pauz a telefonty, kter nikdo nebere. To vae obna prce v call centru AdFinance.<br> Hlavnm kolem je vyt et sla, kter nabhaj na monitoru, odYkat nau en frze a pYesvd it zkaznka ke schozce s odbornkem. Ka~d m pYed sebou papr se vzorovm textem. Nic obt~nho na zapamatovn. Hned bhem vodnho akolen projde supervizorka s budoucm opertorem vaechny mo~n scnYe a d mu nvod, jak reagovat.<br> Navc nen jist, kolikrt za smnu se opertor vlastn dostane ke slovu. I kdy~ poctiv vol na jedno slo za druhm, velkou st hovoro nikdo nebere. Dala lid polo~ telefon, jakmile zjist, kdo jim vol.<br> Na to, jak se voln daY, dohl~ v souladu s heslem "vaechny hovory jsou monitorovan" supervizor. "U ka~dho opertora si nhodn vytipuje nkolik hovoro. Pokud z toho vyplyne njak chyba, tak si toho poslechne jeat vce," popisuje David Neve eYal. Tuto kontrolu provdj zkuaenja pracovnci jednou tdn, dodv HR mana~erka AdFinance Markta Hrub.<br> "U novch opertoro se sna~me, aby zkuaenja lovk u nov ka sedl a hned hodnotil, jak mu to jde," doplHuje. Nej astja chyba, kter se opertoYi zvlat ze za tku dopouatj, je to, ~e znj nejist a maj v hovorech hluch msta.<br> Ne vaude to ale funguje jako v AdFinance. Zkuaenost, kterou neza~ila redaktorka Aktuln.cz osobn, ale zn ji od pracovnice konkuren n firmy: sta , aby va hlas pYi telefonovn neposobil dost nadaen, a jdete  na kYeslo". Tak se Yk mstu, kde vm nadYzen mana~er vytkne chyby a sraz tvrtinu platu.<br><br> <b>Promnliv rozvrh i plat</b><br> Call centra se sna~ lkat uchaze e na nkolik vhod - tou hlavn je flexibiln pracovn doba. Lid si mohou vybrat, kdy pYijdou do prce a jak dlouho tam budou. Podmnkou bv v sou tu patnct a~ dvacet hodin tdn.<br> Stejn tak na nich ste n zle~, kolik si za hodinu vydlaj. Krom zkladn sazby, kter se obecn v call centrech pohybuje mezi sedmdesti a~ sto korunami za hodinu, si toti~ spanost (nadaen v hlase nebo pou~vn sprvnch frz) mohou pYijt i na dala penze - podle zstupco AdFinance lze navc zskat i dvojnsobek zkladnho platu.<br> AdFinance nabz tYi typy bonuso: za dodr~ovn povinnch bodo, jako je osloven klienta i ovYen jeho identity, dle pak za po et prodejo a kvalitu hovoru - tedy jestli je opertor na zkaznky pYjemn. "Vae to spolu souvis," Yk Neve eYal. "Pokud nebude hovor kvalitn, tak pravdpodobn nebudou vysok ani ty prodeje - zkaznk vyct, ~e nco nehraje," vysvtluje.<br> ZroveH vyvrac mtus, ~e by se firma s opertory, kteY jsou na klienty mil, ale pYlia se nevy~vaj v pYemlouvn lid, hned lou ila. "Pokud lovka nebav bt vylo~en aktivn, tak se jej sna~me pYesunout napYklad na telefonn kampaH, kde vyYizuje pYchoz hovory, poskytuje informace a sm nemus nikoho oslovovat," tvrd.<br> Mana~erka HR Markta Hrub ale dodv, ~e vtaina lid "pYi ichne k penzom", a koliv ze za tku tvrd, ~e zkladn plat bohat sta . "Kdy~ u~ si jednou opertor vydl nco navc, tak chce i pYat," komentuje.<br><br> <b>Lajdk jen pro orientaci</b><br> Na druhou stranu po ta  "hld" ka~d krok pracovnko. Opertora, kter po ukon en hovoru neza ne znovu telefonovat, pYehod brzy do re~imu "lajdk".<br> Jak Ykaj zstupci AdFinance, "lajdk" m slou~it nadYzenm k tomu, aby vdli, zda opertoYi zvldaj sv koly. Sou st ka~dho hovoru je toti~ obecn njak povolen as, kter zahrnuje pYpravu na telefonovn a potom na zaznamenn vsledku.<br> "Pokud naskakuje lajdk, je to pro ns pomocn ukazatel. Ten asto vypovd o tom, ~e opertor pln nerozum systmu, nepochopil zaakolen a napYklad zbyte n vypisuje njak daje navc," Yk Neve eYal. A zdorazHuje, ~e "lajdckou" dobu opertor tedy zaplacenou dostane.<br> Jinak ale plat, ~e se zamstnanec mus pYi ka~dm odchodu od po ta e "odhlsit" - a zroveH zaakrtnout, kam jde. Pokud pouze na toaletu, je toto volno sou st odpracovan doby. Jestli~e je to obd, cigareta nebo tYeba nkup sva iny, tak za tento as zaplaceno nedostane.<br> Neplacenou obdovou pauzu si navc mo~e vybrat nejmn po tYech hodinch telefonovn. Veden AdFinance ovaem zdorazHuje, ~e vaechna tato pravidla vyplvaj ze zkonku prce.<br><br> <b>to iat pro vysokoakolky</b><br> Jak ukazuj statistiky, call centrum je jednm z mst, kde kon  st eskch vysokoakolko - pYedevam tch, kteY absolvovali filozofii, sociln vdy i ekonomii. Na jeden inzert ur en pYedevam pro vysokoakolsk absolventy reaguje v promru 49 osob."Chod sem hlavn z humanitnch oboro, zejmna z filozofickch fakult, nebo naopak se tu objevuj i lid, kteY nemaj pYlia uplatnn v praxi. NapYklad zoologie, chov tropickch plazo," souhlas Hrub.<br> Dovod je jednoduch. Mlad lid sice maj diplom, ale chyb jim praxe. A bez t je Yada firem odmt vzt. PotYebnou polo~ku do ~ivotopisu tedy absolventi mnohdy zskvaj na recepci nebo v call centru. To potvrdily i zkuaenosti uchaze ek o prci, s nimi~ se redaktorka Aktuln.cz pYi vbru brigdnko do call centra setkala.<br> "Berou zavdk jakoukoliv prac, asto pak vytla uj stYedoakolky," komentuje Toma Dombrovsk ze spole nosti LMC, kter provozuje napYklad pracovn portl Jobs.cz. "Kdy~ zskaj rok praxe v call centru, poYd se to po t jako zkuaenost," vysvtluje.<br> AdFinance se ale sna~, aby jim tito lid u telefono zostali. "Ob as pozveme opertory na ve eYi, te plnujeme vno n ve rek, sna~me se, aby se opertoYi poznali i s vedenm spole nosti," vyjmenovv Hrub. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><a href="http://aktualne.centrum.cz/autori/profil.phtml?slug=tereza-holanova">Tereza Holanov</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/prace/clanek.phtml?id=797206/" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> ilist.cz, Informa n a zpravodajsk server studento Vysok akoly ekonomick Praha, ekonomika a politika, 2. prosince 2013 <br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Praxe pro mlad: Zchrana pYed nezamstnanost, nebo vyhazovn penz? </SPAN></H2> <b>Studenti, kteY nezvldli pYi akole zskat pracovn zkuaenost, se nemus bt. Do konce srpna 2015 se mohou na Yadech prce hlsit do programu  Odborn praxe pro mlad do 30 let . V rmci projektu se dostanou do nkter z firem, kterm stt a Evropsk unie za zamstnn absolventa zaplat.</b><br><br> Podle ministerstva prce a socilnch vc (MPSV) se m takto Yeait problm nezamstnanosti mladch.  Podstatou tto aktivity je umo~nit mladm lidem, aby zskali tolik potYebnou praxi, a tm pdem se zvaila jejich aance pYi hledn zamstnn, komentuje pro iList mluv  Yadu prce R KateYina Bernkov. Odbornci maj ovaem k npadu Yadu pYipomnek  vysokou byrokracii nebo  vyhazovn penz na kor jinch skupin.<br><br> <b>`anci maj i vysokoakolci</b><br><br> DaHov poplatnci v esku u~ pYispli na praxi 239 absolventom. O zamstnvn mladch lid v rmci projekto  Odborn praxe pro mlad do 30 let projevilo zatm zjem 2308 tuzemskch firem, kter nabzej dohromady 3580 volnch mst. Ukazuj to posledn data Yadu prce R. Jak pYitom informuje MPSV, dalach 2600 uchaze o se jeat mo~e hlsit. Firmy nabzej msta hlavn v oblasti administrativy, obchodu, IT, hotelovch slu~eb, pohostinstv i etnictv.<br><br> Jak napovd nzev, projekty jsou ur en pro absolventy akol, kterm jeat nebylo tYicet a kteY jsou dle ne~ tyYi msce zapsan na Yadu prce nebo jim jednoduae chyb pracovn zkuaenost. Nejvyaa dosa~en vzdln nehraje roli. Jak zdorazHuje Bernkov, mezi spanmi uchaze i se u~ objevili i vysokoakolci.<br><br> <b>Nejde o nic novho</b><br><br>  Absolventsk praxe byly v probhu devadestch let, a pokud se nemlm, a~ do roku 2004 jednm z nstrojo aktivn politiky zamstnanosti, pYipomn Magdalena Kotnkov z NrodohospodYsk fakulty na V`E. V roce 2004 ovaem za al platit nov zkon o zamstnanosti, ze kterho tyto praxe  vypadly .<br><br> Nkolik let to vzhledem k hospodYskmu rostu pYlia nevadilo, absolventi pYi vstupu na pracovn trh nemli pot~e. To se ovaem v poslednch pti letech zmnilo, dodv Kotnkov.  Za tto situace pova~uji za pYimYen podpoYit zskn praxe tch absolvento, kteY maj zjem pracovat, tedy jsou v evidenci Yadu prce, uvd.  Pohled na trh prce v Evrop jednozna n ukazuje, ~e nezamstnanost mladch je vznamnm celospole enskm problmem, co~ znamen hrozbu pro budouc potencil dan ekonomiky, souhlas hlavn ekonom Komer n banky Jan Vejmlek.<br><br> Ka~d pokus Yeait tuto otzku je proto podle nj chvlyhodn.  Vzhledem k demografickmu vvoji a o ekvanmu bytku pracovn sly je i v zjmu zamstnavatelo zskat co nejkvalitnja absolventy a vobec se o nich dozvdt, pokra uje. Pro mlad je podle nj kl ov, ~e tak vobec dostanou pYle~itost nkde pYedvst, co zvldaj.  Bez t prvn pracovn zkuaenosti se to ukazuje dost obt~n, mysl si.<br><br> <b>Jdro problmu le~ jinde</b><br><br> ZroveH vaak Vejmlek upozorHuje i na negativa, zejmna ~iven Yednickho apartu a s tm spojenou byrokracii.  NapYklad Komer n banka se prv z dovodu nkladn administrativy tohoto projektu nez astHuje, Yk. Banka tedy podle nj radji nabz brigdy, st~e nebo spoluprci pYi psan zvre nch prac.<br><br> Kritikou neaetY ani Yeditel Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi .  Je zsadn apatn, kdy~ firmy dostvaj pYspvky a dotace na tvorbu pracovnch mst. A je pln jedno, pro jakou skupinu nezamstnanch na trhu prce. Uvdomme si, ~e tm vyhazujeme penze, kter pak chyb tYeba ve zdravotnictv, akolstv nebo hasi om, vyjmenovv.<br><br>  Politici to obhajuj tm, ~e msto podpory v nezamstnanosti daj radji lidem tyt~ penze za ast na odborn praxi. Msto abych penze plil, tak je roztrhm. To je naprosto mimo realitu, doplHuje. Daleko pYnosnja by podle jeho nzoru byla zmna akolskho systmu v esku, kter za penze poplatnko produkuje v praxi nepotYebn nezamstnan.  PYitom firmm sou asn chyb armda kvalifikovanch zamstnanco jinch oboro, zdorazHuje.<br><br> <b>Jak to funguje</b><br><br> Projekto  Odborn praxe pro mlad do 30 let po esku funguje celkem trnct. Nejvce dohod s firmami o zamstnn absolvento zatm uzavYela Krajsk pobo ka Yadu prce R v Brn, a to 65. Zde se tak zatm nahlsilo nejvce uchaze o (400).<br><br> Celkov rozpo et in 1,034 miliardy korun, 85 procent z toho se m zaplatit v rmci Opera nho programu Lidsk zdroje a zamstnanost, zbytek pak z eskho sttnho rozpo tu. Firma, kter absolventa zamstn, zsk na takovho pracovnka a~ 24 tisc ms n, a to na pol roku a~ na rok. Maximum uchaze o, kter lze takto v esku zamstnat, jsou tYi tisce.<br><br> Programy b~ od letoanho ervence, trvat maj do 31. srpna 2015.  V pYpad, ~e se uk~e  a zatm tomu vae nasvd uje  ~e jsou skute n pYnosem a ~e je o n zjem, je pravdpodobn, ~e bude snaha v tto praxi nadle pokra ovat, Yk ovaem u~ te Bernkov.<br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><a href="http://www.ilist.cz/autori/tereza-holanova">Tereza Holanov</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.ilist.cz/clanky/praxe-pro-mlade-zachrana-pred-nezamestnanosti-nebo-vyhazovani-penez" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Podnikatel.cz, 13. listopadu 2013 <br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Eva Svobodov z AMSP o profesnch asociacch </SPAN></H2> <b>Pod n~e zveYejnn slova generln Yeditelky Asociace malho a stYednho podnikn R, ji~ je Asociace pracovnch agentur lenem, se mo~eme pln podepsat.<br> Ing. Radovan Burkovi , len Vboru a Prezident APA.</b><br><br> Profesn asociace zaatieuj obor jako celek. Je na jednotlivch firmch, jak dok~ou s lenstvm v nich pracovat. Mo~e pomoci rozvoji sektoru i jich samotnch.<br><br> Bt i nebt lenem profesnho sdru~en? AlespoH jednou si tuto otzku polo~il ka~d majitel firmy nebo ~ivnostnk. Odpov na ni se asto hled pomrn dlouho. A to zvlae v eskch pomrech, kde pod vlivem zkuaenost z minulho re~imu panuje odpor k jakmukoli sdru~ovn. Spousta podnikatelo navc vY, ~e si se vam mus poradit sama. Ne v~dy to ale plat a lenstv v profesn nebo oborov organizaci pro n nakonec mo~e bt i konkuren n vhodou.<br><br> Profesn sdru~en je nezvisl, zpravidla neziskov, sdru~en fyzickch nebo prvnickch osob m za cl sledovat a zastupovat spole n profesn, ekonomick a kulturn zjmy dan profese. Je jedno, zda m v nzvu slovo komora, asociace, sdru~en nebo organizace. U nkterch profes je lenstv dokonce povinn ze zkona, napYklad lkaYi nebo advokti bez nho nemohou svou innost vykonvat. Pro ~ivnostnky a podnikatele z b~nch profes ale nic takovho neplat. lenstv je zcela dobrovoln a je na ka~dm, zda se rozhodne do profesnho sdru~en vstoupit nebo ne. Profesn sdru~en m prakticky ka~d z oboro lidsk innosti. Sta  si toto heslo zadat do internetovho vyhledva e a ten jich okam~it nabdne destky.<br><br> <b>Kdy~ se despekt mn v respekt</b><br> Jak u~ bylo pYedeslno, zjem o sdru~ovn je siln ovlivnn zkuaenostmi lid z minulho re~imu. Bhem nj bylo sdru~ovn povinn a nikam nevedlo. Proto je o profesn sdru~en v esk republice vaeobecn ni~a zjem ne~ v zpadnch zemch. Tamn asociace maj za sebou vce ne~ sto let innosti, vybudovanou velkou presti~ a podnikatel je berou jako samozYejmou pojistku svho podnikn.  Pevn vYme, ~e se situace bude postupn zlepaovat, ~e i eai budou ochotni a schopni vstoupit do social dialogu, ve kterm se na jedn platform budou domlouvat zamstnavatel, vzdlavatel i individuln profesionlov z oboru. Mme spole n cle, ale pokud jich chceme doshnout, musme se sna~it spole n a koncep n, Yk Jana Havrdov z esk komory fitness.<br><br> Nkter esk profesn sdru~en u~ jsou na velmi vysok rovni a maj statisce leno. TYeba lid z oboru stavebnictv si uvdomuj siln postaven Svazu podnikatelo ve stavebnictv. Svaz je v sou asn dob platformou pro zhruba 1200 leno, ktermi jsou dodavatel staveb, vrobci stavebnch hmot a vrobko pro stavby, projek n, in~enrsk a poradensk organizace a Yada dalach vrobnch a obchodnch firem podlejcch na investi n vstavb. Zjem o sdru~ovn sl v pYpad, kdy asociace nabz hmatateln vsledky.  Ke lenom je tYeba chovat se jako k zkaznkom. Vnmat jejich podnty a potYeby, zajmat se o n. Pokud nkdo zaplat lensk pYspvek, o ekv za to tak adekvtn servis a ten mus bt velmi dobr. V dnean dob si podnikatel hodn vamaj toho, zda nejste spYznni s njakou politickou stranou, upozorHujeEva Svobodov, generln Yeditelka Asociace malch a stYednch podniko a ~ivnostnko R.<br><br> Nkter asociace maj stovky tisc leno a jejich innost, napYklad v podob ovlivHovn kone nch podob zkono, dopad i na ty, kteY nejsou jejich leny. Mena a nov komory berou sttn Yady s rezervou. Nkter z nich dokonce bud smv. Rozhodujcm faktorem pro zskn respektu jsou pak ekonomick sla a potencil oboru nebo velikost lensk zkladny.  Mme v ruce jeden dole~it nstroj, tm je dlouhodob spoluprce s mdii. To je pro sttn Yady asi nejvta dovod, pro  s nmi menami asociacemi spolupracuj. PYeci jenom jsme pYipraveni zveYejnit nkter neavary spae ne~ jednotliv firma s vlastnmi obchodnmi zjmy, Yk Toma Lukeaz Asociace eskch nbytkYo. Velk sdru~en s tradic pak u~ jsou zcela zsadnmi a neopomenutelnmi partnery pYi jednnch v nejvyaach patrech politiky.  Jsme stlm partnerem sttn sprvy na rovni ministerstva a~ po obce s rozaYenou posobnost. PYkladem je smlouva podepsan s ministrem dopravy v roce 2010 o prav mtnch tarifo, platn a~ do roku 2014, uvd Martin Felix, mluv  Sdru~en automobilovch dopravco ESMAD BOHEMIA.<br><br> <b>Pt dovodo pro vstup do profesnho sdru~en</b><br> Ka~d podnikatel mo~e mt jin dovody pro vstup do profesn organizace. Nkdo m zjem o slu~by, jinmu se hod spole n marketing, dalamu vyhovuj spole n nkupy a podobn. <br> <b>1. Ochrana pYed nemrnou regulac oboru</b><br> Vtainu subjekto trp velmi podobn starosti, kter ovaem nejsou schopny sami koncep n Yeait. Pro ka~dho lena je tedy vhodn, pokud mo~e jeho zjmy hjit siln organizace a nemus se o n bt sm. Profesn komory jsou u~ite n pYedevam pYi pYipomnkovn novel zkono a podvn nvrho, v tomto ohledu je jejich role nezastupiteln nejen v prostYed esk republiky, ale i v cel Evropsk unii.  Vznam naaeho svazu je o to vta, ~e v esk republice nen v sou asn dob ~dn sttn centrln orgn pro resort stavebnictv. sti oboru spadaj pod sprvu pti ministerstev, a to promyslu a obchodu, dopravy, pro mstn rozvoj, zemdlstv a ministerstvo ~ivotnho prostYed, vysvtluje Alena echov, mluv  Svazu podnikatelo ve stavebnictv v R.<br> <b>2. Kultivace prostYed</b><br> Asociace obecn maj pozitivn vliv na formovn vztaho mezi podnikateli. Mohou proto zamezit nekal konkurenci na vnitYnm trhu, napYklad pomluvm mezi jednotlivmi firmami u spole nch odbratelo nebo dodavatelo. lenov se zavazuj k dodr~ovn morlnch kodexo, kter takov jednn vylu uj. Sdru~en navc brn zjmy nrodnch producento pYed zahrani n konkurenc. Trvale monitorujeme zadvn veYejnch zakzek a nabzme spoluprci pro vytvYen maximlnho po tu otevYench sout~nch pYle~itost pro vaechny podnikatelsk subjekty. Zejmna jde o ochranu pYed monopolizac lesnicko-dYevaYskho sektoru a snahu o rozvoj regiono, komentuje Milan Nejedl, tajemnk esk asociace podnikatelo v lesnm hospodYstv. Ten se v sou asnosti orientuje zejmna na prosazovn zjmo stYednch a menach firem lesnicko-dYevaYskho sektoru a zdorazHuje lohu lesnho hospodYstv v oblasti podpory venkova a regionln zamstnanosti.<br> <b>3. PYehled o aktulnm dn</b><br> Nejeden podnikatel si st~uje na to, ~e nesth sledovat vaechny legislativn zmny, kter se tkaj odvodu dan a podobn. Je proto vhodn, aby se informovn o nich vnoval specializovan tm. NapYklad Asociace malch a stYednch podniko a ~ivnostnko R nabz zdarma polro n status pozorovatele. Za tu dobu si mo~e firma nebo podnikatel udlat pYedstavu, jak informace od n mo~e dostvat a jak je faktick vyu~it lenstv v jeho byznysu. Zcela otevYen Ykme: nedlme vaechno, neumme vaechno, ale to, co dlme, dlme s maximlnm nasazenm a transparentn, Yk Eva Svobodov, generln Yeditelka asociace.<br> <b>4. Specializovan servis</b><br> Mnoho profesnch sdru~en nabz nejen prvn a informa n, ale i dala slu~by. Jedn se napYklad o mo~nosti spole nch nkupo.  Lze se domoci lepach podmnek a cen u pojiaeoven, dodavatelo materilu a podobn. Naae asociace napYklad zjemcom nabz nkup vhodn elektrick energie na komoditn burze, l  Toma Lukea z Asociace eskch nbytkYo. Asociace mohou v dobrm slova smyslu lobovat v mnoha smrech. Jde tYeba o ovlivHovn odbornho akolstv, kter by mlo bt podYzeno zjmom firem v oboru a ne naopak.<br> <b>5. VytvYen medilnho obrazu sektoru</b><br> Jde o jeden z nejt~ach kolo ka~d profesn organizace. Nejde o lacinou reklamu a PR, ale o vaeobecn povdom o dole~itosti oboru. Vhodnm pYkladem je fitness. Tento sektor zatm v esk republice nen, na rozdl od Yady dalach zem Evropy a USA, uznvanm odvtvm nrodnho hospodYstv. PYitom ro n obrat fitness promyslu v Evrop pYedstavuje 22 miliard euro, co~ je o 12 miliard vce ne~ ve fotbalu, a ani v eskch podmnkch nen obrat zanedbateln.  Fitness sektor je pln pYipraven nau it populaci znovu se hbat a zvait jej pohybovou gramotnost. Dosledkem by pak mlo bt vrazn sn~en nklado na zdravotn p i. Naam clem je prokzat kvalitu naaich slu~eb tak, abychom v budoucnu nastavili koncep n spoluprci s lkaYi a zdravotnmi pojiaeovnami, doplHuje Jana Havrdov, zstupkyn esk komory fitness. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><a href="http://www.podnikatel.cz/autori/zdenek-vesecky/">Zdenk Veseck</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.podnikatel.cz/clanky/co-je-to-profesni-asociace-a-v-cem-muze-podnikateli-pomoci-zjistili-jsme/" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Mlad Fronta E15 specil HR inzerce, 24. zY 2013<br><br> <center><a href="http://www.apa.cz/dokument/inzercehre15092013.pdf">Vae, co jste chtli vdt o agenturch prce, ale bli jste se zeptat.</a></center> <br><br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Parlamentnilisty.cz, 8. zY 2013 18:49 hodin <br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Voln msta v esku jsou. Lid ale nkter povoln vykonvat nechtj </SPAN></H2> Nezamstnanost v esk republice doshla v ervenci podle eskho statistickho Yadu 6,9 procenta osob ve vku 15 a~ 64 let. Voln msta v tuzemsku ale jsou, statistiky Ministerstva prce a socilnch vc to dokazuj. Xadu z volnch pracovnch mst ale lid nechtj vzt nebo danou innost nemohou vykonvat.<br><br> Dovody jsou pr rozn. U nkterch zamstnn nezvldnou uchaze i po~adovan objem znalost, jinde jim chyb praxe v oboru. asto se tak stv, ~e finan n ohodnocen neodpovd po~adovanmu pracovnmu vkonu a zodpovdnosti.<br><br> Sever Aktuln.cz sestavil ~ebY ek profes, ve kterch firmy hlsily nejvce volnch mst. pln nejvce volnch mst (2 230) se najde v oblast pojiatn, obchodnch zstupco a maklYo. Uchaze e o tyto pozice mo~e odradit hned nkolik vc, tYeba to, ~e se vy~aduje prce na ~ivnostensk list. asto se tak uk~e, ~e prce je pYlia nro n.<br><br> "Zalo~ si ~ivnost, plae ihned sttu pYes tYi tisce ms n povinnho zdravotnho a socilnho pojiatn, vyYi si mobil, kup auto, poYi odpovdajc oble en, zaplae si u ns vstupn akolen a materily a mo~ea pro ns za t pracovat. To lid nechtj," vysvtlil serveru prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi .<br><br> <b>Prce za minimln mzdu</b><br> Pracovnci chyb tak v oblasti ochrany a ostrahy. Po et volnch mst podle firem je kolem jednoho a pol tisce. Jde ale o jednu z nejhoYe placench profes, obvykl hodnocen odpovd minimln mzd, pYi em~ se jedn o prci zodpovdnou a fyzicky i psychicky nro nou. Vedle str~nko se nedostv tak pracovnko ochranky, str~co pYrody nebo tlesnch a osobnch str~co.<br><br> <b>Lepa podmnky v zahrani </b><br> Nedostatek pracovnch sil hls tak obory jako je kovYstv, slva stv, svYe stv a pYbuzn. "O kvalifikovan lidi byla v~dy nouze," Yk o nedostatku kovYo sekretY KovYskho spole enstva Toma Bla~ ek. Navc v tchto oborech hroz odliv pracovn sly do zahrani .<br><br> "SvYe i, zvlat speciln se znalostmi jako svYen nebarevnch kovo nebo v ochrann atmosfYe, jsou na trhu doslova vyva~ovni zlatem. V poslednch nkolika letech je na prci za daleko lukrativnjach podmnek lkaj nejen nmecky mluvc zem, ale i Skandinvie," dodv Radovan Burkovi .<br><br> ShHka je krom vae uvedench tak po Yidi ch automobilo, autobuso a tramvaj. Nedostatek pracovnko hls tak informa n slu~by, zejmna jde o zamstnance call center, kde je obrovsk fluktuace, vdlky jsou vzny na pracovn vsledky, tedy nejist.<br><br> Zjem nen ani o povoln mont~nch dlnko. A koli nen potYeba pYlia vysok kvalifikace, mzda nen nikterak zvratn. Kdy~ se k tomu pYid nepYetr~it smnn provoz a jednotvrn prce, uchaze e o prci to mo~e odradit.<br><br> <b>`patn povst</b><br> Dala profes, o kterou nen pYlia zjem, je specialista v oblasti financ. "Odrazujcm faktorem je velmi apatn povst povoln jako osob, kter o dan problematice nemaj ani pru a pYesto lidem rad, jak maj - pokud mo~no na dlouh lta dopYedu - nalo~it se svmi penzi," Yekl pro Aktuln.cz Burkovi  z Asociace pracovnch agentur. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><a href="">adr</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/ekonomika/Volna-mista-v-Cesku-jsou-Lide-ale-nektera-povolani-vykonavat-nechteji-284887 " target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Aktualne.cz, 2. zY 2013 12:00 hodin <br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Deset profes, kter eai opravdu nechtj dlat </SPAN></H2> V ervenci bylo v tuzemsku bez prce podle eskho statistickho Yadu 6,9 procenta osob ve vku 15 a~ 64 let, u ~en mra nezamstnanosti inila dokonce 8,1 procenta. Jak ale ukazuj statistiky ministerstva prce a socilnch vc, voln msta v R jsou. Xadu z nich ovaem lid nechtj i nemohou dlat.<br> Dovody jsou rozn. U nkterch prac uchaze i nezvldnou po~adovan objem znalost, jinde jim chyb "obchodn duch" nebo praxe v oboru. Pen~n ohodnocen navc v mnoha pYpadech pYlia neodpovd fyzick zt~i a mYe zodpovdnosti, kterou dan zamstnn vy~aduje.<br><br> <b>Projdte si pYehled profes, ve kterch hlsily firmy nejvce volnch mst (k 26. srpnu 2013).</b><br><br> <b>1. Odborn pracovnci v oblasti pojiatn, obchodn zstupci a obchodn maklYi<br> Po et volnch mst: 2.230</b><br><br> Uchaze e o tuto pozici mo~e odradit nkolik vc. Obvykle s nm firma neuzavYe klasick zamstnaneck pomr, ale vy~aduje po nm prci na ~ivnostensk list. "Zalo~ si ~ivnost, plae ihned sttu pYes tYi tisce ms n povinnho zdravotnho a socilnho pojiatn, vyYi si mobil, kup auto, poYi odpovdajc oble en, zaplae si u ns vstupn akolen a materily a mo~ea pro ns za t pracovat. To lid nechtj," vysvtluje prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi .<br><br> Prce se navc asto uk~e jako pYlia nro n. Krom toho, ~e je nutn oslovit klienty, prodat jim produkt a zvldnout to rychleji ne~ konkurence, se lid neobejdou bez odbornch znalost. Legislativa i podmnky na pojistnm trhu se navc neustle mn. "Mnoho lid nezvldne nro nost a poslze odchz jinam. Proto je neustl poptvka po zamstnancch," Yk Ivan `pirakus z prezidia Asociace eskch pojiaeovacch maklYo. Cel odvtv podle nj navc trp apatn povst.<br><br> <b>2. Pracovnci v oblasti ochrany a ostrahy<br> Po et volnch mst: 1.605</b><br><br> "Je to jedna z profes, kde jsou zamstnanci nejhoYe odmHovni," Yk Magdalna Kotnkov, kter vyu uje na pra~sk Vysok akole ekonomick. S tm souhlas i Radovan Burkovi , podle kterho obvykle hodnocen odpovd minimln mzd. "Tedy istho nco pYes sedm tisc ms n," upYesHuje. ZroveH se jedn o prci zodpovdnou a fyzicky i psychicky nro nou, kter je de facto na rovni policisty. "Za takovch podmnek se mlokomu vyplat pracovat a riskovat zrann, do~ivotn zmrza en nebo ~ivot," mysl si Burkovi .<br><br> Vedle str~nko patY do tto skupiny povoln tak pracovnci ochranky, str~ci pYrody i pl~e nebo tlesn a osobn str~ci. Podle mluv ho Mstsk policie hl. m. Prahy Jan ihka je ale problmem i nedostatek schopnost. "Proto~e str~nci slou~ v ulicch msta se zbran, je vbrov Yzen zamYen na ovYen psychick stability, odolnosti, pYimYenho sebevdom, zodpovdnosti a Yady dalach vlastnost," Yk. Kritria vbru jsou tud~ podle nj zna n pYsn. Krom toho mo~e bt pYevis volnch mst dan i tm, ~e napYklad mstsk policie inzeruje voln msta prob~n, span uchaze e nsledn zaYazuje do databze, kterou vyu~v, kdy~ potYebuje obsadit njak msto.<br><br> <b>3. KovYi a nstrojYi<br> Po et volnch mst: 1.482</b><br><br> "O kvalifikovan lidi byla v~dy nouze," Yk o nedostatku kovYo sekretY KovYskho spole enstva Toma Bla~ ek. Jde pYitom podle nj o situaci, kterou nkolikams n rekvalifika n kurzy nevyYea. Spae by pomohlo, kdyby ze akol vychzeli absolventi, kteY u~ zvldnou "samostatn pracovat podle vkresu a dok~ou si stanovit potYebn technologick postup". Jinak Ye eno: budou mt praxi. Zkuaen zamstnanci podle Bla~ ka naopak msta nabzen na Yadech prce neberou, proto~e chtj vyaa mzdu, ne~ firmy v inzertech nabzej. Profese m pYitom i dala skal. "Kdy~ se odbornk po potYebnch letech praxe postav na vlastn nohy, tak teprve zjiaeuje, co obna shnn zakzek nebo problmy s neplati i," dodv zstupce KovYskho spole enstv.<br><br> <b>4. Slva i, svYe i a pYbuzn pracovnci<br> Po et volnch mst: 1.295</b><br><br> Jak pYipomn Magdalna Kotnkov z Vysok akoly ekonomick, ve zpracovatelskm promyslu pracuje nejvta podl eskch zamstnanco. V prvnm tvrtlet tohoto roku to podle eskho statistickho Yadu bylo 26 procent osob. "V oborech, kde se vytvY nejvce mst, je tak prob~n nejvta etnost tch neobsazench," Yk Kotnkov. V tto profesi ale nemo~e pracovat ka~d - krom odbornho vzdln, kter nabzej v esku jen tYi stYedn akoly, je tYeba i vborn zdravotn stav a fyzick zdatnost.<br><br> "SvYe i, zvlat speciln se znalostmi jako svYen nebarevnch kovo nebo v ochrann atmosfYe, jsou na trhu doslova vyva~ovni zlatem. V poslednch nkolika letech je na prci za daleko lukrativnjach podmnek lkaj nejen nmecky mluvc zem, ale i Skandinvie," dodv Radovan Burkovi  z Asociace pracovnch agentur.<br><br> <b>5. Xidi i nkladnch automobilo, autobuso a tramvaj<br> Po et volnch mst: 1.288</b><br><br> "Xidi , to je stlice na trhu. Profese je nro n na vykonvn - odlou en od rodiny, prce v noci. Lid nemaj takov zjem tuto prci vykonvat, a kdy~ u~ se rozhodnou, po ur it dob odchzej," Yk Dagmar Bro~ov, kter pYedna na pra~sk Vysok akole ekonomick. Krom obrovsk zodpovdnosti Yidi  nkladnho automobilu trp vam, co mu chystaj stty v cel Evrop i mimo ni, podle toho, kam jezd - upozorHuje Burkovi . "Tedy namtkou apatn udr~ovan cesty, zcpy, kalamity, fronty na celnicch, roznorod legislativa, celn, policejn a finan n kontroly, chybjc odstavn parkoviat, jejich nzk vybavenost, technick stav vozidel, za n~ odpovd firma, ale prvotn si to odsk e Yidi , vykrdn nkladu, krde~e celch vozidel" vyjmenovv Burkovi .<br><br> Lpe na tom podle nj nejsou ani Yidi i MHD. "Spolu s nepYetr~itm provozem asto mvaj takzvan trhan smny, kdy trv v prci s pYestvkami skoro cel den," Yk. "V kombinaci s rodinnm ~ivotem nejde o ~dnou vhru. O psychick zt~i spojen s vozenm destek osob ani nemluv, spory s cestujcmi jsou tak jejich dennm chlebem," dodv.<br><br> <b>6. Pracovnci informa nch slu~eb<br> Po et volnch mst: 1.070</b><br><br> "Tak se nazvaj hlavn zamstnanci call center," upYesHuje Burkovi . "Bohu~el sou asn m tato profese povst podobnou jako zprostYedkovatel slu~eb, proto~e v kone nm dosledku nedlaj nic jinho ne~ prodej po telefonu," komentuje. Fluktuace zde je podle nj obrovsk, asto ji vykonvaj jen krtce zaakolen brigdnci nebo dlouhodob nezamstnan. Vdlky jsou navc obvykle vzan na pracovn vsledky, tedy zna n nejist.<br><br> <b>7. Xemeslnci a kvalifikovan pracovnci hlavn stavebn vroby<br> Po et volnch mst: 1.066</b><br><br> "V esk republice a zroveH celosvtov jsou na prvnch pY kch nedostatkovch profes," Yk o Yemeslncch JiY Halbratt z pracovn agentury Manpower. "Pro mlad lidi a jejich rodi e nen u Hovsk akolstv dostate n presti~n. Navc povle n generace fachmano nyn odchz do dochodu a jejich nedostatek bude bhem nkolika let jeat pal ivja," komentuje.<br><br> "PYesto~e se ka~d modl, aby prci pro nj odvedl zkuaen a profesn zdatn Yemeslnk, spole nost si jich v~ daleko mn ne~ sttnch Yednko nebo kohokoliv s titulem z vysok akoly," mysl si Burkovi .<br><br> <b>8. Mont~n dlnci vrobko a zaYzen<br> Po et volnch mst: 814</b><br><br> Pro tuto profesi je potYeba relativn nzk kvalifikace. "Nzk platov ohodnocen a podmnky prce nemus ka~d pYi dan mzd akceptovat," uvd Dagmar Bro~ov z Vysok akoly ekonomick. Podle prezidenta Asociace pracovnch agentur Radovana Burkovi e hraje roli i pomrn nzk vaka mezd, nepYetr~it smnn provoz i jednotvrn prce.<br><br> <b>9. Specialist v oblasti financ<br> Po et volnch mst: 740</b><br><br> "Odrazujcm faktorem je velmi apatn povst povoln jako osob, kter o dan problematice nemaj ani pru a pYesto lidem rad, jak maj - pokud mo~no na dlouh lta dopYedu - nalo~it se svmi penzi," Yk Burkovi  z Asociace pracovnch agentur. "Navc jsou neodbytn a otravn. ZaYadit se mezi n nikdo nechce, proto~e jim jde jen o jedno - prodat dala produkt. Z ni eho jinho toti~ nemaj provizi. Osob se silnm ~aludkem, kter toto mohou dlat, je ve spole nosti mlo," dodv.<br><br> <b>10. ZprostYedkovatel slu~eb<br> Po et volnch mst: 735</b><br><br> "Je to pouze jin, eufemistick nzev pro Specialisty v oblasti financ nebo Odborn pracovnky v oblasti pojiaeovnictv a obchodn maklYe," komentuje Burkovi . Problmem jsou tedy opt vysok po~adavky na uchaze e, kter Yada z nich nezvldne, a odmna vzan na pracovn vsledky. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><a href="http://aktualne.centrum.cz/autori/profil.phtml?slug=tereza-holanova">Tereza Holanov</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/grafika/2013/09/02/nejhorsi-prace-v-cesku-volna-mista-urad-prace/" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk televize Udlosti v regionech, Ostrava, 23. ervence 2013<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Prezident APA a jednatel JOB-centrum Ostrava s.r.o. hovoYil o letnch brigdch ~iv v esk televizi v poYadu Udlosti v regionech Ostrava.</SPAN></H2> <center> <iframe class="foto" width="560" height="315" src="//www.youtube.com/embed/8JMrie2YbRo?rel=0" frameborder="0" allowfullscreen></iframe> </center> <br><br> Report~ z poYadu Udlosti v regionech na <a title="Letn brigdy - ~iv rozhovor Ing. Radovan Burkovi , prezident Asociace pracovnch agentur, hostem Udlost v regionech" href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/10122978233-udalosti-v-regionech/413231100030723/video/" target="_blank">strnkch archvu esk televize</a>.<br><br> <b>PYepis report~e "Nabdka brigd letos bohata"</b><br><br> Martin MUSIAL, modertor: Hls se vm Udlosti v regionech. Dobr ve er. U~ nejenom studenti, ale i dlouhodob nezamstnan, brigdy jsou pro n asto jedinou aanc, jak si vydlat penze. Zatmco kdysi lid v lt pracovali hlavn v zemdlstv a stavebnictv, te se seznn prce tkaj hlavn potravinYskho promyslu. A oproti loHskmu roku je brigd podle pracovnch agentur o nco vce. <br> Tereza KRUMPHOLZOV, redaktorka: Studenti Magdalena a Vaaek si prv prohl~ej nabdku brigd na Internetu. Sehnat prci na lto, se jim nedaY. <br> Magdalena CHLEBOUNOV: Sehnat brigdu je pro m dost t~k, proto~e najt dobYe placenou brigdu a njakou, kterou bych chtla dlat, to u~ vtainou lidi po znmostech.<br> Vclav CHOCHOLA: PYpadn kdy~, jako ~e u~ nco se mi tam tYeba povede najt, tak potom se na to hls vc lid a to zase potom aance kles, ~e.<br> Andrea Karpytov, dispe erka JOB-centrum Ostrava: Ano, jenom iatn lakovac linky, anebo klid na plnici. <br> Tereza KRUMPHOLZOV, redaktorka: V ostravsk pracovn agentuYe nepYestane zvonit telefon. O brigdy je velk zjem. V databzi tady maj pYes deset tisc lid. <br> Ing. Radovan BURKOVI , jednatel pracovn agentury JOB-centrum Ostrava: Letos to vypad zajmav, proto~e oproti loHsku mme brigd mrn vce a 60 procent brigdnko tady jsou v ternu, tak jsou pYev~n lid nezamstnan, teprve zbytek jsou tYeba studenti, dochodci a podobn. <br> Andrea Karpytov, dispe erka JOB-centrum Ostrava: Momentln bohu~el mme nabdky pouze pro mu~e. <br> Ing. Radovan BURKOVI , jednatel pracovn agentury JOB-centrum Ostrava: Bohu~el charakter promyslu je pYev~n strojrenstv, jsou to t~k provozy, ~eny jsou tam hodn omezeny zkonkem prce. <br> Tereza KRUMPHOLZOV, redaktorka: Brigdnky zamstnvaj jako pomocnou slu tYeba v tomto ostravskm pivovaru. Aktuln se jich tady stYd asi padest. <br> OndYej SLIVOG, brigdnk JOB-centrum Ostrava: Vybrm stYepy, narovnm spadl lahve, jsem tady teprve tYi tdny, a do konce vlastn lta tady budu pracovat. Ka~d den jsem tady 12 hodin, povtainou 5 nebo 6 dn v tdnu. <br> Tereza KRUMPHOLZOV, redaktorka: Nejvce si vydlaj brigdnici na stavbch - v promru a~ osmdest korun. Promrn vdlek na pile se pohybuje okolo sedmdesti korun. Nejmn pak vydlaj ti, kteY pracuj v potravinYskm promyslu. Tady se vdlek asto nepYehoupne pYes ptapadest korun za hodinu. Tereza Krumpholzov, esk televize. <br><br> Martin MUSIAL, modertor: A Radovan Burkovi , prezident Asociace pracovnch agentur, hostem Udlost v regionech. Dobr ve er. <br> Ing. Radovan BURKOVI , prezident Asociace pracovnch agentur: Dobr ve er. <br> Martin MUSIAL, modertor: U~ to zaznlo, nabdka firem na prci je letos bohata. m to je podle vs? <br> Ing. Radovan BURKOVI , prezident Asociace pracovnch agentur: Mo~e se zdt, ~e troaku se nm hospodYstv vzpamatovalo, bye ty zprvy ze svta nejsou a~ tak povzbudiv, nicmn spousta firem propouatlo, spousta firem se zbavovalo lid a dnes, kdy~ m jakoukoliv vta poptvku, spa se j sna~ Yeait brigdnky, ne~ nabrat lidi zptky. <br> Martin MUSIAL, modertor: Jak to vypad s prvnm postavenm brigdnko, dostvaj v~dy penze, na kterch se dohodli nebo jsou astja spory se zamstnavateli? <br> Ing. Radovan BURKOVI , prezident Asociace pracovnch agentur: Bylo by zajmav zjistit, ~e je astja ten spor, nebv tomu tak, d se Yct, ~e firmy si dobrch lid v~ a pokud toho brigdnka zamstnaj, pak ho vtainou i bohat zaplat tak, aby se opravdu ta jeho prce vyplatila. <br> Martin MUSIAL, modertor: Brigdy, to byla v~dycky obvykle aance pro studenty, trv to? <br> Ing. Radovan BURKOVI , prezident Asociace pracovnch agentur: Bohu~el velikm konkurentem studento jsou dneska nezamstnan, jednak z hlediska asu, jednak z hlediska pracovnch nvyko a hlavn maj o tu prci trvaleja zjem, to znamen, nehledaj brigdu na tden, 14 dn, maximln 3 tdny, ale sna~ se opravdu bt v t prci co nejdle, sna~ se zalbit v t dan firm a zskat i trval pracovn msto, to je velmi vyvyauje nad b~nho studenta brigdnka.<br> Martin MUSIAL, modertor: To znamen, ~e job agentury nemaj tendenci zamstnvat spae, spae studenty? <br> Ing. Radovan BURKOVI , prezident Asociace pracovnch agentur: My se sna~me samozYejm sledovat pYedevam toho, kdo m zjem o prci, a je pln jedno, jestli je to student, matka na rodi ovsk dovolen, dochodce nebo prv nezamstnan. Opravdu je to o osobnm pYstupu a d se Yci, ~e pYistupujeme individuln ke ka~dmu lovku zvlae. <br> Martin MUSIAL, modertor: A maj stejnou aanci zskat brigdy mu~i i ~eny? <br> Ing. Radovan BURKOVI , prezident Asociace pracovnch agentur: Tady bohu~el v esk republice skladba promyslu je takov, ~e pYeva~uj vci, kter se tkaj opravdu mu~sk prce, hodn nm tady dv zabrat legislativa, kter tYeba omezuje mladistv, omezuje ~eny z hlediska zvedn bYemen, z hlediska rizikovch prac, prac pYes as a podobn. Tak~e se dostvme do situace, kdy opravdu jsme nuceni brt mu~e a leckdy ta legislativa nedovol nikoho jinho zamstnat. <br> Martin MUSIAL, modertor: Lze se podle vs brigdami u~ivit, kolik je obvykle plat, Yeknme, ms n plat? <br> Ing. Radovan BURKOVI , prezident Asociace pracovnch agentur: D se jimi u~ivit, pokud brigdnk poctiv chod do prce, sna~ se ve svm volnm ase okam~it reagovat, nastupovat flexibiln, pak si mo~e vydlvat kolem tch 80 korun na hodin hrubho, tak~e kdy~ to spo tte, krt 8 hodin krt 21 pracovnch dno promrnho msce, tak se dostvte na vdlky pYes 12, 15 tisc korun hrubho ms n, za to u~ se opravdu d vy~t i jako brigdn lovk, ale opravdu muste se sna~it. <br> Martin MUSIAL, modertor: Jak to vypad s vhledem brigd, te je zYejm zlat as brigd, ale co podzim, existuje njak kalkulace, va vhled, bude jich vce, mn? <br> Ing. Radovan BURKOVI , prezident Asociace pracovnch agentur: Je to zajmav, firmy si vtainou zvyknou na brigdnky v probhu lta a nen ten pYedl potom takov ostr, co se tk pYechodu na zY a Yjen, vtainou tam odejdou z trhu prce prv studenti a zbv spoust mst prv pro nezamstnan, dochodce, matky na mateYsk a podobn, pYpadn jin voln pracovn sly, tak~e tam paradoxn potom mvme spa pYetlak ze strany zamstnavatelo a chyb tam pracovn sla. <br> Martin MUSIAL, modertor: To byl Radovan Burkovi . J vm dkuji za va as. <br> Ing. Radovan BURKOVI , prezident Asociace pracovnch agentur: Hezk ve er. Na shledanou. <br><br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> iDnes.cz, 20. ervence 2013 12:00 hodin <br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> T~aYi propouatj. VylidHuj se hospody i Ostrava </SPAN></H2> Ostrava - Propouatn zamstnanco v t~km promyslu na Ostravsku nebere konce. Yad prce se sna~ pYispt zvaenm pYlivem dotac, firmm v kraji vaak chyb pYedevam zakzky, a tedy i prce pro lidi. Nkterm nezbude nic jinho, ne~ se za prac pYesthovat jinam. T~ebn promysl je v krizi. Nezamstnanch pYibv, Ostravsko hled, jak z krize ven.<br><br> Uhl na svtovch trzch zlevnilo a doln spole nost OKD, nejvta zamstnavatel v regionu, tlum t~bu. Vlastnk OKD, spole nost NWR, k prodeji nabz Dol Paskov i OKK Koksovny. Pokud by se naplnil kritick scnY, mohlo by se ocitnout bez prce a~ 12 756 lid. Tato krajn varianta po t i s propouatnm v ocelrnch Evraz Vtkovice Steel, kter jsou na tom s poptvkou po oceli podobn apatn, a v navazujcch dodavatelskch firmch. <br><br> Generln Yeditelstv Yadu prce R v ptek pYislbilo pYidlit vce penz na aktivn opatYen - veYejn prospan prce, spole ensky eln pracovn msta, na rekvalifikace a poradenstv. "Nej~danja jsou na Ostravsku rekvalifika n kurzy zamYen na zskn Yidi skch oprvnn skupiny C, E, svaYovn, obsluhu PC a programy pro pracovnky v oblasti sociln p e," uvedla KateYina Bernkov, mluv  Yadu.<br><br> Do zamstnvn lid se maj zapojit tak soukrom pracovn agentury v rmci projektu Nov za tek, podpoYenho penzi z evropskch fondo. Agentura by pYidlovala lidi na prci do firem a dostvala by na n dotaci ve vai cel jejich mzdy. ZroveH by s nimi poradensky pracovala, aby si prci udr~eli trvale.<br><br> To vaak podle Radovana Burkovi e, majitele Job-centra Ostrava a pYedsedy Asociace pracovnch agentur, nen Yeaen. "Projekt se pYipravuje u~ druh rok. Nar~me na problm - i kdy~ jsou lid zadarmo, nemme je komu poj ovat," Yk. Podmnkou toti~ je, aby po njakou dobu, kdy dotace vyschnou, lidi zamstnvala a platila firma ze svho. Jen~e pro n nem prci.<br><br> Na konci ervna Moravskoslezsk kraj registroval 82 556 ~adatelo o prci z celkem 540 tisc v republice. Dalach 9 417 lid trv st pracovnho tdne doma jen za st mzdy, proto~e pro n zamstnavatel nem dost prce.<br><br> Nezamstnanost v regionu, kter ~ije pYedevam z ohro~enho t~kho promyslu, ovlivHuje i dala slu~by. "Lid se sna~ aetYit a vyhbaj se zbav, v etn nvatv hospod. m dl vc pij pivo z plastu na zahrdkch a hospodm kles nvatvnost," popisuje sociolog JiY Siostrzonek ze Slezsk univerzity v Opav. "PYed pr lety to bvalo lepa, dnes pracuji sm, dYv jsem ml pomocnka. Chod sem hlavn dochodci a atamgasti," Yk Zdenk ern, majitel hostince U Lpy v Ostrav-Hrabov, kde nabz pivo, limo a utopence.<br><br> Ostravsko se kvoli krizi t~kho promyslu za n vylidHovat, za dvacet let klesl po et obyvatel Ostravy o 24 tisc. "Stle vce rodin bude zva~ovat odchod za prac. I kdyby se region z t~kho promyslu postupn pYeorientoval na slu~by, tolik nezamstnanch nevstYeb," pYedpovd Siostrzonek.<br><br> Podle hejtmana Moravskoslezskho kraje Miroslava Novka ( SSD) by mohla vlda pomoci tm, ~e prosad sn~en pYspvku na obnoviteln zdroje energie a promyslovm firmm prodlou~ lhotu na zaveden ekologi tja a modernja vroby. "Co mo~e stt tak udlat, je podpoYit zamstnavatele zakzkami," navrhuje Burkovi .<br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><a href="http://vice.idnes.cz/novinari.aspx?idnov=1250">Jitka Vlkov</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://ostrava.idnes.cz/clanek.aspx?c=A130719_224519_zahranicni_brm" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk televize Studio 6, 28. ervna 2013<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> len Vboru APA a jednatel Agentury STUDENT s.r.o. hovoYil o letnch brigdch v pYmm pYenosu v esk televizi na programu T 24 v poYadu Studio 6.</SPAN></H2> <center><iframe width="560" height="315" src="//www.youtube.com/embed/83tzwW8uS0E" frameborder="0" allowfullscreen class="foto"></iframe></center><br> Krom webu Youtube je cel poYad Studio 6 na <a title="Letn brigdy - rozhovor Ing. Ren Kuchr na T 24, Studio 6" href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096902795-studio-6/213411010100628/video/" target="_blank">strnkch archvu esk televize</a>, rozhovor o brigdch za n v ase 101:50, sta  kurzorem na asov liat pYehrvn najet na tento as a kliknout.<br><br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> IHNED.cz, 10.dubna 2013 10:15<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Konec malch personlnch agentur? RoztYatn trh chtj ovldnout velc hr i </SPAN></H2> <b>Personlnch agentur je v esku nkolik set. Trh je velice roztYatn a sou asn hospodYsk situace nabz pYle~itosti k zajmavm akvizicm. Grafton i dala velk agentury se poohl~ej po mo~nch obchodech. Do eska se ale chystaj i dala velk zahrani n spole nosti.</b> <br><br> esk trh personlnch agentur se za n hbat. ek se vlna akvizic a spojovn sil. Poslit by mly hlavn velk nadnrodn agentury. K akvizicm se chyst i Grafton, jedna z nejvtach agentur na eskm trhu. "Nyn jsme v po te n fzi, kdy spYdme plny na to, jak akvizi n cle budeme identifikovat. Pro firmu je to nov model, kter nm mo~e prospt," potvrdil plny Yeditel Grafton Europe Milan Novk. Firma chce v esku, kde zatm rostla jen posilovnm vlastnch pobo ek, pomoc akvizic rozaYit svoj obchodn model. "Nebrnme se ni emu. Dvme se ale spa i na diverzifikaci naaeho portfolia. Tak~e jsou pro ns zajmav spole nosti, kter jsou n m uniktn a na nco se specializuj. Mo~n to bude tYeba i njak start-up," dodal Novk. <br><br> Spole nost, kter rozj~d i aira expanzi v Evrop, tak chce poslit na eskm trhu. A nen pYitom sama. }e se trh bude brzy konsolidovat, potvrzuj i dala odbornci z oboru. "Trh se bude konsolidovat, proto~e je velice roztYatn. Nen to ovaem tak, ~e by tu nkdo monopolizoval trh, ale jde o upraven pomrn neprohledn situace," uvedla Jaroslava Rezlerov, Yeditelka Manpoweru.<br><br> Po roce a~ dvou, kdy se esk trh pracovnch agentur moc nehbal, se tak letos objev nejspa zmny. "Sledujeme to. Letos u~ jsme dostali dala nabdku na pYevzet. Naa pYednost je, ~e jsme esk firma. A zatm nm spojen se zahrani n velkou firmou nechyblo, tak~e nyn to nezva~ujeme," Yk Renata `eastn z Axial Personnel Agency, kter je jednou z nejvtach eskch firem na trhu.<br><br> <b>Do eska mY dala zahrani n hr i</b><br><br> Nepojde ale jen o "pYeparcelovn" mezi sou asnmi hr i na trhu. Do eska chtj jeat vstoupit dala zahrani n velk spole nosti. "Zjem o ns projevila evropsk firma, kter tu zatm neposob," potvrzuje `eastn. Nyn je to toti~ nejjednoduaa cesta, jak vstoupit na tuzemsk trh. Za t na zelen louce je pYi sou asn nezamstnanosti a stavu ekonomiky pYlia nro n a nespolehliv. "Odhaduji, ~e zmny na trhu se budou dt velmi intenzivn. Bude tu nejspa vc akvizic, roznch spojen a partnerskch alianc, proto~e trh mus projt vvojem, aby na byznys pYe~il ve velmi dynamickm vvoji," dodv Novk. Spole nost, kter zprostYedkovvaj v esku prci, je zhruba 1400. "Trh je hodn rozdroben, ale zroveH je hodn saturovan, tak~e si umm ur itou konsolidaci a pYeskupovn dobYe pYedstavit," Yekl Vladimr Ko  z personln poradensk spole nosti Recruiters For You. <br><br> <b>Personln agentury na hranici ziskovosti</b><br><br> Pracovn agentury v esku ale nehledaj jen pYle~itosti pro rost a spojovn sil. Na druh stran jsou i takov, kter kon . "Nkter firmy funguj na hranici ziskovosti, i tady se projevuje ekonomika. Ze strany velkch nadnrodnch agentur tu mo~e dochzet k zakoupen nkterch dalach hr o na trhu," uvedl Radovan Burkovi , prezident Asociace pracovnch agentur. <br><br> Krom Yady malch agentur, kter postupn kon , m podle spekulac pot~e tak agentura Robert Half International. "Nejspa tady svou innost stahuj, mluv se o tom pr poslednch msco, ~e odejdou" sdlilo IHNED.cz nkolik na sob nezvislch zdrojo. Spole nost ovaem odmt spekulace komentovat. "V esku mme fungujc byznys a nekomentujeme fmy na trhu," uvedl Sven Hennige, Yeditel spole nosti Robert Half International pro stYedn Evropu a Nmecko. <br><br> Poslit v esku letos chce i zatm nenpadn GI Group. Ta patY ve svt mezi zaveden a znm ldry pracovnch agentur, v tuzemsku ale spustila sv posoben pYed dvma lety na zelen louce. "Za nat od nuly jde skute n t~ko a rozjezd byl pomal," potvrdila Miroslava Chvojkov, kter GI Group v esku zastupuje. Letos ale firma otevYe pobo ky v dalach mstech a plnuje strmja nrost. "Nevylu ujeme tak akvizice nebo njakou podobnou spoluprci, ale zatm nen nic rozhodnut pro ani proti," dodala Chvojkov. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><a href="http://byznys.ihned.cz/?m=authors&person[id]=16758490&article[aut_id]=16758490" target="_blank">Pavla Francov </a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://byznys.ihned.cz/c1-59660230-trh-personalnich-agentur-se-bude-konsolidovat" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Aktuln.cz, 12.bYezna 2013 <br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Boj se avarcsystmem: Drbkovy kontroly Yea ombudsman </SPAN></H2> Brno - Povinnost, podle n~ mus podnikatel a zamstnanci pYi kontrole okam~it pYedlo~it originl i kopii pracovn smlouvy, je od po tku nelegln. UpozorHuje na to analza advoktky Evy Valvodov i stanovisko Asociace pracovnch agentur, mYc k veYejnmu ochrnci prv. <br><br> Boj se avarcsystmem a nelegln prac, kter zpYsnil exministr prce a socilnch vc Jaromr Drbek, m podle tchto st~ovatelo v~nou trhlinu. Zmnn povinnost toti~ mla povodn platit pouze pro cizince ze zem mimo Evropskou unii. Vyplv to mimo jin z probhu legislativnho procesu. <br><br> AutoYi podn k ombudsmanovi upozorHuj, ~e s tresty pro esk podnikatele a zamstnance za okam~it nepYedlo~en smluv zkon vobec nepo tal. PYesto Yady spadajc pod ministerstvo tuto povinnost u tuzemskch firem a jejich zamstnanco kontrolovaly a postihovaly. Kolik kontrol a sankc se tkalo prv tto povinnosti, vaak Yad nedok~e upYesnit. <br><br> <b> echo se to tkat nemlo</b><br> Povinnost mt u sebe pracovn smlouvu naYdila esku evropsk smrnice. Ta se vaak ale tk boje s neleglnm pYisthovalectvm, a tedy pouze cizinco z takzvanch tYetch zem - tedy pracovnko nepochzejcch z lenskch stto Evropsk unie. <br><br> Ministerstvo pod vedenm exministra Jaromra Drbka pYesto zaveden smrnice do novely eskho zkona o zamstnanosti vyu~ilo k nkolikams nmu tvrdmu postupu vo i vaem firmm i zamstnancom. A to pYes to, ~e ze zkona nevyplv ~dn mo~nost udlovat za takov po nn pokuty. Ministerstvo pYitom svoj vklad zkona oznmilo pouze dodate n v tiskov zprv, nikoliv pYedtm pYi schvalovn ve snmovn. <br><br> Na za tku byla unijn smrnice z roku 2009 nazvan "O minimlnch normch pro sankce a opatYen vo i zamstnavatelom neoprvnn pobvajcch sttnch pYsluanko tYetch zem". A proto~e se jednalo o pouh pYenesen evropskch pravidel do eskho prvnho Ydu, navrhovalo ministerstvo jednoduchou proceduru se zkrcenm projednnm ve snmovn s tm, ~e nejde o zva~nou vc. <br><br> PYi projednvn smrnice, respektive jejho zanesen do tuzemskho zkona, skute n tehdeja ministr Drbek uvedl, ~e pojde o opatYen namYen proti neleglnmu zamstnvn lid mimo Evropskou unii, za kter hroz a~ pokuta do vae pti miliono korun. <br><br>  PYi vyhledvn a odhalovn nelegln prce se budeme chovat rozdlnm zposobem k ob anom tYetch zem od toho zposobu vyhledvn a postihovn nelegln prce, kter je uplatHovn vo i tuzemcom a ob anom lenskch stto Evropsk unie. To je prost fakt, kter z t smrnice vyplv," uvedl Drbek. <br><br> Kdy~ ale Parlament zmnu zkona schvlil, rozhodl Sttn Yad inspekce prce (spadajc pod ministerstvo) formou metodickho pokynu, ~e povinnost okam~itho pYedlo~en smluv se tk vaech subjekto. Ministerstvo to potvrdilo v tiskov zprv. <br><br> Po ostr kritice sice ministerstvo svoj postup brzy v tichosti zmrnilo (s tm, ~e v dalam Yzen se mus prce na erno skute n dokzat a ~e se kontroly zamYuj pYedevam na cizince). Pokyn vaak zatm oficiln zruaen nebyl, tak~e pokuty firmm a lidem hroz stle. <br><br>  Z historie pYijet zkona nelze v ~dnm pYpad vysledovat, ~e by touto novelou ministerstvo sledovalo pYijet restriktivnho opatYen namYenho a tvrd sankcionovanho proti ob anom eska i EU, kdy nepYedlo~en doklado znamen automaticky nelegln prci sankcionovanou pokutou v minimln vai 250 000 korun," uvd advoktka Eva Valvodov, kter se kvoli pYpadu svho klienta obrtila na veYejnho ochrnce prv. <br><br> <b>Kdo etl, nevdl</b><br> Podle Valvodov nelze z novely zkona vy st povinnost firem a zamstnanco mt ve chvli kontroly u sebe doklady (smlouvy) a okam~it je pYedlo~it inspektorom, jinak jim hroz pokuta. <br><br>  Na zklad poruaen povinnosti, kter se povodn mla tkat ob ano tYetch zem, nelze ozna it zamstnavatele za osobu poruaujc zkon v pYpadech, kdy jak zamstnavatel, tak zamstnanci shodn potvrd, ~e jsou v pracovnprvnm vztahu, nicmn k pYedlo~en pracovnch smluv ihned nedojde," podotk Valvodov. <br><br> St~nost k ombudsmanovi podpoYila tak Asociace pracovnch agentur.  Mo~ete si nzorn povaimnout, jak a k emu se u ns tvoY zkony a jak jejich jasnho znn vlda nelegln zneu~v," uvedl mstopYedseda Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi . <br><br> Mluv  veYejnho ochrnce prv Iva Hrazdlkov potvrdila, ~e kancelY podnt proaetYuje. Doplnila, ~e st~nost na proaetYen tto problematiky je u~ pt a veYejn ochrnce prv provY, jak se postupuje v praxi. <br><br> Online denk Aktuln.cz u~ vloni v kvtnu, krtce po zveYejnn spornho vkladu, informoval o stanovisku renomovan advoktn kancelYe PRK Partners. Ta zmnnou povinnost ozna ila za prvn neplatnou, nkter jej body dokonce za protistavn. Podnikatelom doporu ila, aby se proti pYpadnmu postihu aktivn brnili. <br><br> Pro zruaen povinnosti mt u sebe neustle pracovn smlouvu pro pYpad, ~e by pYiala kontrola, se u~ vyslovil tak premir Petr Ne as. "Je to bizarn opatYen a udlm vae pro to, aby bylo zruaeno," Yekl Ne as. <br><br> Ministerstvo nyn pracuje na dalach zmnch zkona o zamstnanosti. prava povinnosti tkajc se okam~it dostupnosti pracovnch smluv pYi kontrole m bt jednm z bodo. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><a href="mailto:tomas.franek@aktualne.cz" target="_blank">Toma Frnek</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/prace/clanek.phtml?id=773646" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk rozhlas Ostrava, 12.nora 2013<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Poradna (praktick rady pro vaechny) - TmY 90 tisc lid nem v Moravskoslezskm kraji prci. Jak si ji najt? A jak tipy a triky lidem, kteY u~ zamstnn shnj dlouho, doporu uj odbornci? - Rad prezident Asociace pracovnch agentur Ing.Radovan Burkovi </SPAN></H2> <a href="http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2828488" target="_blank"><b>Archiv eskho rozhlasu, pYehrn Poradny (26 minut)</b></a> <br> <div class="bull-podpis" align="right"><!a href="mailto:">Andrea nov</a></div> <object type="application/x-shockwave-flash" data="http://flash-mp3-player.net/medias/player_mp3_maxi.swf" width="200" height="20"> <param name="movie" value="http://flash-mp3-player.net/medias/player_mp3_maxi.swf" /> <param name="bgcolor" value="#ffffff" /> <param name="FlashVars" value="mp3=http://www.jobcentrum.cz/media/reportaz_05.mp3" /> </object> <br><br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10175540660-mate-slovo/212563230800031-mate-slovo-s-m-jilkovou/" target="_blank">odkaz</a>&nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk Televize, poYad Mte slovo Michaely Jlkov, tvrtek 11.Yjna 2012 <br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Mte slovo s Michaelou Jlkovou na tma: Prce na erno a bezpe nost na pracoviati</SPAN></H2> V pYmm pYenosu modertorka Michaela Jlkov spole n se svmi hosty diskutuje o tom, jak se na pracoviatch dodr~uj zsady bezpe nosti prce, jak se daY potrat nelegln zamstnvn ili prci na erno. Host: Mgr. Ing. Rudolf Hahn  generln inspektor Sttnho Yadu inspekce prce, Bc. Libuae Blohlvkov  pYedsedkyn Stlho vboru pro sociln a zdravotn problematiku Rady vldy pro bezpe nost a ochranu zdrav pYi prci, Ing. Radovan Burkovi   prezident Asociace pracovnch agentur a dala.<br> Nelegln zamstnvn, tedy prci na erno, se MPSV spolu s inspektortem prce rozhodlo tvrd potrat. Nejen ~e tmto druhem zamstnvn stt pYichz o penze, ale lovk, kter takto pracuje, je doslova vykoYiseovn. Od toho se tak odvj bezpe nost prce. Je nasnad, ~e zamstnavatel, kter nkoho zamstn nelegln, takovmu lovk nezajist bezpe n pracoviat s pojiatnm. Takovmto zamstnnm se pracovnk vystavuje riziku, ~e pokud se mu nco stane, nedostane ani korunu odakodnho i ual zisk. A nejde jen o lidi, kteY pracuj na erno. V mnoha firmch se zkrtka bezpe nost prce nedodr~uje. Doplat na to jen a jen zamstnanec svm zdravm. Jak se brnit a jak postupovat v pYpad razu?<br> Mte slovo s Michaelou Jlkovou je diskusn poYad, kde lze vyjdYit svoj nzor a kde se Yea problmy a tmata, kter posob starosti ob anom. Ka~d divk mo~e poslat svoj nzor formou SMS nebo prostYednictvm webu esk televize. Ve studiu, v nm~ vede modertorka debatu, jsou pYipraveni zastnci roznch nzoro na vybran aktuln tma: zstupci odborn i laick veYejnosti. Nejde o to, aby se jeden host dostal do pozice  otlouknka , na kterho by to ili ostatn, ka~d m aanci Yct svoj nzor na dan problm a obhjit ho.<br><br> <a href="http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10175540660-mate-slovo/212563230800031-mate-slovo-s-m-jilkovou/" target="_blank"><img src="images/jilkova_11_10_2012.jpg" border="1" WIDTH="210" HEIGHT="117"></a> <br><br> <a href="http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10175540660-mate-slovo/212563230800031-mate-slovo-s-m-jilkovou/" target="_blank"><b>Odkaz na video ve Videoarchivu esk televize</b></a> <br><br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10175540660-mate-slovo/212563230800031-mate-slovo-s-m-jilkovou/" target="_blank">odkaz</a>&nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Ekonom, Ihned.cz, 11. evence 2012 <br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Zakzka pro agentury prce se odkld.</SPAN></H2> <b>Prci pro nezamstnan agentury zatm shnt nebudou.</b><br><br> Zahjen spoluprce sttu s pracovnmi agenturami pYi umiseovn nezamstnanch se odkld minimln o tvrt roku. Ministerstvo prce a socilnch vc povodn vypsn vbrovho Yzen na personln agentury, kter by pYejmaly klienty Yado prce, plnovalo na za tek ervna. Nyn vaak resort start tendru odsunul na podzim. <br><br> "Jeat je nutn posoudit soulad podmnek spoluprce s novmi po~adavky zkona o veYejnch zakzkch," vysvtluje zdr~en ministr Jaromr Drbek. "PYsluan analza bude hotov do konce zY. Pak bude rozhodnuto o dalam postupu," dodv THa Kozelkov z tiskovho oddlen ministerstva. <br><br> Zadvac podmnky vbrovho Yzen pYitom el kritice ze strany personlnch agentur. Systm, kter ministerstvo navrhuje, podle nich nemo~e bt finan n zajmav pro ~dnou firmu, kter by chtla nezamstnanm skute n hledat prci. A vyplatit by se mohl jen tm agenturm, kter by nezamstnan pouze vedly ve svch evidencch, nic u~ite nho pro n nedlaly a inkasovaly za to zkonem stanovenou stku, konkrtn 5000 korun za uchaze e. "Sedm z deseti nezamstnanch, kter agentury dostanou na starost, budou z Yad dlouhodob nezamstnanch. Poctiv agentury podmnky navrhovan ministerstvem akceptovat nemohou, proto~e by prodlvaly," Yk pYedsedkyn Asociace poskytovatelo personlnch slu~eb a afka nejvta esk personln agentury Manpower R Jaroslava Rezlerov.<br><br> Na ministerstvu prce se vaak pYesto nedostatku uchaze o o spoluprci s Yady prce neboj - spolhaj pYitom zejmna na jejich velk po et. "V sou asn dob je evidovno pYes tisc agentur, kter se potenciln mohou vbrovho Yzen z astnit," Yk mluv  resortu Viktorie Plvov.<br><br> Pro "nepoctiv" agentury mohou aktuln nastaven podmnky znamenat snadn vdlek. "Navrhovan systm umo~Huje, aby neserizn agentura pYevzala napYklad 500 lid, domluvila se se spYznnou spole nost, aby je tYeba na dva dny zamstnala, a pak od sttu inkasovala pYes tYi miliony korun, proto~e za umstn uchaze e nle~ krom standardn odmny 5000 korun jeat dala bonus - 1250 korun," vysvtluje marketingov mana~erka personln agentury Adecco Iva Didov. Tato pravidla nepova~uje za aeastn ani specialista na pracovn prvo z advoktn kancelYe Randl Partners OndYej Chlada. "Rozumnja by bylo vzat nejvyaa st finan nho plnn prv na dosa~en cle, o kter jde, tedy na obstarn reln pYle~itosti uzavYt pracovn pomr," soud.<br><br> Ministerstvo prce a socilnch vc vaak systmu, kter nastavilo, vY. Na otzku vyvstvajc v souvislosti s nepoctivmi vdlky nabz jednoduchou odpov. "Pokud by agentury chtly pouze zskat pYspvek od sttu bez toho, aby jim alo o reln umstn uchaze e, by to to jasn signl pro to, aby s takovou agenturou nebyla uzavYena ~dn dala dohoda," konstatuje Yeditel odboru slu~eb trhu prce ministerstva JiY VaHsek.<br><br> Vbrovho Yzen se za sou asnch podmnek nechyst z astnit ani dala velk agentura prce posobc v esku - Grafton Recruitment. "Podle ministerstva by mlo bt 70 procent uchaze o, kter by personln agentura dostala pYidlen, dlouhodob nezamstnanch. Clem by pYitom mlo bt umstit je do firem na dobu neur itou," popisuje Yeditel Graftonu pro Evropu Milan Novk. Nco takovho je podle nho v sou asn ekonomick situaci a v dob, kdy je standardem takov uchaze e pYijmat na dobu ur itou, nesplniteln.<br><br> Stejn nzor zastv i spolumajitel firmy JOB-centrum Ostrava a prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi . "Od dlouhodob nezamstnanch uchaze o nelze o ekvat pYlia aktivn pYstup. Je to sice obecn pYedsudek, ale pokud se nkdo prci vyhb, nebo do n chod opil, nen to pYpad pro agenturu prce, ale pro sociln slu~by," Yk. Ani on nev o nikom, kdo by byl ochotn podmnky nabzen ministerstvem akceptovat a do vbrovho Yzen se pYihlsit.<br><br> Burkovi  si pYitom stejn jako Rezlerov st~uje na apatnou komunikaci s ministerstvem. Podobu spoluprce podle nich ministerstvo s obma hlavnmi profesnmi organizacemi - tedy s Asociac poskytovatelo personlnch slu~eb a Asociac pracovnch agentur - konzultovalo naposledy loni. Jejich vhrady vo i nastaven systmu pYitom resort nezapracoval.<br><br> Takzvan sdlen zprostYedkovn zamstnn pYitom nen principiln apatn npad: Yad "pYed" nezamstnanho agentuYe. Ta mu najde prci a dostane za to zaplaceno. Na tom nevydl jen agentura, ale i stt - uaetY na podpoYe i na socilnch dvkch. "V zahrani  podobn kooperace soukromch a sttnch zprostYedkovatelen prce funguje ji~ Yadu let. A pokud vm, tak napYklad ve Francii se dky tomu vznamn zvaily po ty lid, kterm se daY najt prci," uzavr Rezlerov.<br><br> <b>Podmnky spoluprce sttu s pracovnmi agenturami:</b><br> - Za ka~dho uchaze e o zamstnn, kterho agentura pYevezme, zsk 5.000,- korun. <br> - Za umstn uchaze e do pracovnho pomru na dobu neur itou dostane agentura dalach 1.250,- korun. <br> - Pokud umstn uchaze  v zamstnn setrv nejmn aest msco, agentura za nj zsk dalach 500,- korun. <br> - Na ptitiscov pYspvek za vaechny pYidlen uchaze e bude mt agentura nrok pouze tehdy, kdy~ umst minimln 60 procent pYidlench nezamstnanch. <br> - Z celkovho po tu uchaze o o zamstnn zaYazench do programu mus bt minimln 70 procent "obt~n umstitelnch".<br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><!a href="mailto:">Petra Skorov, redaktorka tdenku Ekonom</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://ekonom.ihned.cz/c1-56510030-zakazka-pro-agentury-prace-se-odklada" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk rozhlas Ostrava, 19. ervna 2012<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Poradna (praktick rady pro vaechny) - Lto je za dveYmi a to mimo jin znamen hlavn seznu pro brigdnky vaeho druhu. Je hodn nabdek? - Rad prezident Asociace pracovnch agentur Ing.Radovan Burkovi </SPAN></H2> Lto je za dveYmi a to mimo jin znamen hlavn seznu pro brigdnky vaeho druhu. Je hodn nabdek? A jsou vhodn s ohledem na novou legislativu? Otzky pro Radovana Burkovi e, prezidenta Asociace pracovnch agentur.<br><br> <a href="http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2660029" target="_blank"><b>Archiv eskho rozhlasu, pYehrn Poradny (26 minut)</b></a> <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><!a href="mailto:">Martin Knitl</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.rozhlas.cz/zpravy/spolecnost/_zprava/863433" target="_blank">odkaz</a>&nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Odborn server Personalista, 26.dubna 2012 <br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Stanovisko APA k nov zavedenm povinnm zdravotnm prohldkm </SPAN></H2> <b>Asociace Pracovnch Agentur se v nvaznosti na dala nesmysln zkon Ne asovy vldy zavdjc byrokracii do podnikn ztoto~Huje se stanoviskem <a href="http://www.amsp.cz" target="_blank">Asociace malch a stYednch podnikatelo</a>, v n~ se stala nedvno pozorovatelem. </b><br><br> Citujeme: ".......Dle nzoru AMSP R nejen MPSV, ale i ostatn resorty podnikatelsk prostYed spae komplikuj. Na stran jedn ctme trval tlak na vyaa odvody, ae ji~ ve form pYmch i nepYmch dan, na stran druh stt nen schopen kompenzovat vyaa nklady podnikatelo jakmkoliv smysluplnm krokem smYujcm ke zjednoduaen podnikatelskho hYiat, nemluv o njak form praktick pomoci i rostovch opatYench. (konec citace) <br><br> APA v, ~e sou asn, rdoby pravicov vlda, u~ dva roky podnikn jen akod a komplikuje ho. Zavdnm nov byrokracie, novch dan a poplatko, zvyaovnm stvajcch dan a poplatko. A  by v obdob neklesajc pol milionov nezamstnanosti mla dlat prav opak. Lehce se mo~e stt, ~e nezamstnanost stoupne o dala statisce osob, kdy~ dle dajo MPSV agentury prce zamstnvaj ro n pYes 170 tisc agenturnch zamstnanco. A vlda v ele s MPSV dl vae proto, aby se stali tak nezamstnanmi. A s nimi i majitel a personl agentur prce. Jde o dlouhodob nzor APA. <br><br> <b>Od 1.4.2012 plat nesmysln zkon ministra zdravotnictv po~adujc, aby ka~d zamstnanec pYed nstupem na pracoviat prochzel vstupn zdravotn prohldkou bez ohledu na dlku trvn prce a tYeba kvoli 3 hodinm sthovn absolvoval jednodenn vstupn zdravotn prohldku a pak jednodenn vstupn zdravotn prohldku, kdy~ tYeba agenturn zamstnanci pracuj v probhu msce i na 10 roznch pracoviatch u roznch firem a mli by na ka~d z nich projt vstupn a vstupn prohldkou a doktor by se ml pYedtm osobn na pracoviat jt podvat, aby vdl, kam lovka posl. PYitom lovk bez prohldky je zkonem automaticky brn jako zdravotn nezposobil a jeho pracovn smlouva jako neplatn. </b> <br><br> Je pYzna n, ~e vtaina zkono schvlench sou asnou koali n vldou kon  u stavnho soudu. PYpadn je ob as podrobena rychlmu pYepracovn a novelm novel. }e to nepYispv k pYehlednosti legislativy a stabilit podnikatelskho prostYed jist netYeba pYipomnat. Stejn se m zmnit pYedpis o zdravotnch prohldkch, kter maj firmy zavst postupn do 1.4.2013. <br><br> Ostatn mme v R opravdu tolik lkaYo, aby ka~doro n periodicky zkontrolovali 3 miliony eskch zamstnanco? A pYedtm jeat navatvili jejich pracoviat, aby zjistili, pro co svoje dobrozdn vydvaj? A to opravdu budeme kontrolovat napY. domcnosti profesoro v dochodu, kteY v nich sepisuj posudky k diplomovm pracem studento, proto~e to je tYeba typick prce na Dohodu o proveden prce? To vaechno je opakovan dosledek pYekotnho pYijmn nesmyslnch zkono na poledn chvli. Bez diskuse s odbornou vYejnost a za trvalho ignorovn jejich pYipomnek. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><!a href="mailto:">Radovan Burkovi  (extern autor)</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.personalista.com/pracovni-prostedi/stanovisko-apa-k-nove-zavedenym-povinnym-zdravotnim-prohlidkam-.html" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk Televize, poYad Otzky Vclava Moravce, 2. st, "Hledm prci, zn. Bez Yadu prce", nedle 22.dubna 2012 (od 14.minuty poYadu)<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Otzky Vclava Moravce, 2. st, "Hledm prci, zn. Bez Yadu prce" (sdlen zprostYekovn zamstnvn)</SPAN></H2> <b>2 vstupy APA, komentYe k sdlenmu zprostYedkovn zamstnn.</b><br><br> <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/212411030510422-otazky-vaclava-moravce-2-cast/" target="_blank"><img src="images/reportaz_05_2012.jpg" border="1" WIDTH="250" HEIGHT="200"></a> <br><br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Televize METROPOL Praha, poYad Na vrcholu s Evou Jurinovou stYeda 18.dubna 2012 17:33 (od 3. do 18.minuty poYadu)<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Zkaz zamstnvat zdravotn posti~en v agenturch prce a stav agenturnho zamstnvn v R</SPAN></H2> <b>}iv rozhovor ve studiu o zkazu zamstnvat zdravotn posti~en v agenturch prce a stavu agenturnho zamstnvn v R</b><br><br> <a href="http://www.metropol.cz/porady/na-vrcholu/3603/" target="_blank"><img src="images/reportaz_04_2012.jpg" border="1" WIDTH="250" HEIGHT="200"></a> <br><br> <a href="http://www.metropol.cz/porady/na-vrcholu/3603/" target="_blank"><b>Odkaz na video ve Videoarchivu TV Metropol (3.-18.minuta poYadu)</b></a> <br><br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk televize Udlosti v regionech - REGIONLN VYSLN OSTRAVA pondl 2.dubna 2012 18:00 <br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Spoluprce s agenturami se MPSV nedaY - sdlen zprostYedkovn zamstnn dky MPSV ani tvrt msc nefunguje. </SPAN></H2> <b>Report~ o dky MPSV nefunk nm sdlenm zprostYedkovn zamstnn</b><br><br> <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/10122978233-udalosti-v-regionech-ostrava/412231100030402-udalosti-v-regionech/video/197328" target="_blank"><img src="images/reportaz_03_2012.jpg" border="1" WIDTH="250" HEIGHT="200"></a> <br><br> <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/10122978233-udalosti-v-regionech-ostrava/412231100030402-udalosti-v-regionech/video/197328 " target="_blank"><b>Odkaz na video ve Videoarchivu T</b></a> <br><br> PYepis report~e 2.dubna 2012 T 1 - 18:00 Udlosti v regionech - Ostrava<br> Spoluprce s agenturami se nedaY <br> Monika HORSKOV, modertorka: " st sociln reformy, kter mla sn~it nezamstnanost, ani po 3 mscch nefunguje. Od 1. ledna mly Yady prce pYi hledn mst spolupracovat s pracovnmi agenturami. Ministerstvo prce ale teprve pYipravuje kritria a vbrov Yzen."<br> Jana DRONSK, redaktorka: "Najt prci na Ostravsku je problm. Nezamstnanch je hodn a nabdka mst chud. Pan JiYina hled marn u~ 2 roky."<br> pan JiYina, nezamstnan: "V dnean dob je to opravdu jako t~a. Je to komplikovan vlastn, je to celkem dost nro n zejmna pro ty osoby, kter maj sn~enou pracovn schopnost."<br> Jana DRONSK, redaktorka: "Prv takovm ml od ledna pomhat nov systm zalo~en na spoluprci Yado a pracovnch agentur. Jak uvd ministerstvo prce, umo~Huje zprostYedkovat nezamstnanm prci rychleji a efektivnji."<br> Yvona JUNGOV, Yeditelka Yadu prce v Ostrav: "Ka~d zposob, kter nm pomo~e umstit uchaze e u zamstnavatelo, je dobr. A ka~d umstn uchaze  je pYnosem."<br> Jana DRONSK, redaktorka: "Yady prce v Moravskoslezskm kraji registruj tmY 80 tisc nezamstnanch. Agentury odhaduj, ~e by mohly najt prci a~ pro tYetinu z nich."<br> Radovan BURKOVI , prezident Asociace pracovnch agentur: "My dok~eme samozYejm aktivn hledat pracovn msta, proto~e jsme v kontaktu s firmami, aktivn je oslovujeme. To Yad prce nedl, nen k tomu ani motivovn."<br> Jana DRONSK, redaktorka: "Spoluprce Yado s agenturami ale zatm nefunguje."<br> Viktorie PLVOV, tiskov mluv , Ministerstvo prce a socilnch vc R: "Ministerstvo nejprve muselo pYipravit zadvac dokumentaci pro tato vbrov Yzen. Vbrov Yzen nyn vypae, a teprve z nich pak vzejdou ty agentury prce."<br> Jana DRONSK, redaktorka: "PYitom nov systm ministerstvo na svch internetovch strnkch prezentuje jako hotovou vc a jeden z hlavnch pilYo sociln reformy."<br> Radovan BURKOVI , prezident Asociace pracovnch agentur: "Nebyl to na npad, pYialo s tm ministerstvo a jak je zvykem posledn 2 roky, zase se nekonzultoval s odbornou veYejnost, zase se nekonzultoval s prax."<br> Viktorie PLVOV, tiskov mluv , Ministerstvo prce a socilnch vc R: "PYedpokldme, ~e toto sdlen zprostYedkovn za ne fungovat v druh polovin letoanho roku."<br> Jana DRONSK, redaktorka: "}e je nutn doladit podmnky, aby nov systm nikdo nemohl zneu~t, s tm souhlas i agentury. Jana Dronsk, esk televize."<br><br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk televize Udlosti v regionech plus - REGIONLN VYSLN OSTRAVA ptek 23.bYezna 2012 12:30 <br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Stav na trhu studentskch brigd a sdlen zprostYedkovn zamstnn </SPAN></H2> <b>}iv rozhovor ve studiu o nabdce studentskch brigd a sdlenm zprostYedkovn zamstnn</b><br><br> <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/10320835092-udalosti-v-regionech-plus-ostrava/412231100020323-udalosti-v-regionech-plus/video/" target="_blank"><img src="images/reportaz_02_2012.jpg" border="1" WIDTH="250" HEIGHT="200"></a> <br><br> <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/10320835092-udalosti-v-regionech-plus-ostrava/412231100020323-udalosti-v-regionech-plus/video/" target="_blank"><b>Odkaz na video ve Videoarchivu T</b></a> <br><br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Lidov noviny, 20.bYezna 2012 7:02<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Stt chce prodvat lidi bez prce. Lk to podvodnky </SPAN></H2> <b>PRAHA - Z lid bez prce se mo~e stt lukrativn byznys. Cestu k tomu otevr novela zkonu o zamstnanosti, kter umo~nila Yadu prce delegovat za finan n odmnu starost o hledn prce pro nezamstnan na soukrom personln agentury. </b><br><br> Jenom~e zkon pYmo vybz ke zneu~it. Za pYevzet starosti za nezamstnanho maj pracovn agentury inkasovat 5000 korun, pokud mu najdou prci na dobu neur itou, vyinkasuj dalach 1250 korun. A jenom 500 korun dostane agentura jako odmnu, pokud v nalezen prci lid vydr~ alespoH pol roku. Agenturm prce pYitom nic nebrn vyinkasovat odmnu za pYevzet starosti, pYpadn nezamstnanm najt prci na dobu neur itou, ze kter je hned druh den propust ve zkuaebn dob. <br><br> ist zisk i po ode ten nklado za takovouto machinaci lid z oboru odhaduj na 4750 korun za jednoho nezamstnanho. Tch Yady prce v noru evidovaly 541 tisc, a stka, na kterou takto lze doshnout se tak aplh a~ ke 2,5 miliardm. "Odmny jsou apatn nastaven, bojm se, aby toho nevyu~ili spekulanti," Yk Nataaa Randlov, advoktka a expertka na pracovn prvo z advoktn kancelYe Randls. <br><br> A prv spekulanti u~ vtY pYle~itost. Podle informac LN se o tuto mo~nost zajmaj nejen nkter personln agentury, ale i skupiny, kter zva~uj, ~e si agenturu zalo~. <br><br> <center> <img src="http://www.apa.cz/images/lidibezprace022012.jpg" hspace=5> </center> <br><br> Proti tomu, jak byl zkon napsan, se ozvaj i zstupci asociac, kter sdru~uj personln agentury. Zkon je podle nich natolik nekonkrtn, ~e je mo~n jeho vklad ohbat podle potYeby. "Takovmu zkonu Ykme prokorup n, proto~e zvis na libovoli Yednka, jak a co se podle nj bude dlat. Jak kritria zvol, komu zakzku d, s km se spoj, kdo se o n dozv," Yk Radovan Burkovi  prezident Asociace pracovnch agentur. <br><br> PYesto~e je novela zkona o zamstnanosti inn u~ od ledna, zatm ani jedna agentura prce nemohla oficiln za t spolupracovat s Yady prce. Yady jsou toti~ centralizovan a veYejnou zakzku mus vyhlsit generln Yeditelstv. To zatm ale Yeailo nov informa n systm a problmy s vyplcenm dvek. <br><br> <b>VeYejn zakzka m zabrnit spekulacm </b><br><br> Podle generlnho Yeditele Yadu prce JiYho Kubeai se na znn veYejn zakzky prv intenzivn pracuje a spekulace budou oaetYen. Podle ministerstva prce a socilnch vc, kter zkon pYichystalo, by se spanost agentury prce v konkurzech mla odvjet od po tu umstnch uchaze o o zamstnn na trhu prce, a to do pracovnho pomru na dobu neur itou, a setrvn v tomto zamstnn. <br><br> "Pokud by agentura prce chtla zskat pouze pYspvek ve vai 5000 korun, ani~ by jejm clem bylo umstn uchaze e o prci, jeho~ by po aesti mscch vracela Yadu prce, pak by to byl jasn signl, aby s takovou agenturou u~ nebyla uzavYena ~dn dala dohoda," Yk THa `vr kov, mluv  ministerstva prce a socilnch vc. <br><br> Od tohoto plnu si ministerstvo slibuje, ~e agentury budou na rozdl od Yado prce aktivn shnt nezamstnanm prci. Ti s tm mus psemn souhlasit, a nepYijdou tak o podporu v nezamstnn. LN maj k dispozici prvn nvrh podmnek spoluprce agentur a Yado prce. Je v nich napYklad podmnka, ~e agentury dostanou ze 70 procent t~ko umstiteln nezamstnan. <br><br> V takovm pYpad by podle Jaroslavy Rezlerov, prezidentky Asociace poskytovatelo personlnch slu~eb, byla finan n odmna od sttu pro poctiv agentury nedostate n a prodlvaly by. A poctiv agentury proto takovou nabdku akceptovat nebudou. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><!a href="mailto:">Petr `vihel</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> TV Prima pondl 19.bYezna 2012<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Novela zkona o zamstnanosti a sdlen zprostYedkovn zamstnn </SPAN></H2> <b>Hned vodn prvn report~ ve ernch zprv z 19.3.2012 o novele Zkona o zamstnanosti, kter nov umo~Huje, aby nezamstnanm msto Yado prce hledaly zamstnn tak soukrom pracovn agentury</b><br><br> <a href="http://play.iprima.cz/all/235902/2317" target="_blank"><img src="images/reportaz_01_2012.jpg" border="1" WIDTH="250" HEIGHT="200"></a> <br><br> <a href="http://play.iprima.cz/all/235902/2317" target="_blank"><b>Odkaz na video ve Videoarchivu TV Prima</b></a> <br><br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Lidov noviny pondl 19.bYezna 2012)<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Nov zkon o zamstnanosti vybz ke zneu~it </SPAN></H2> <b>Novela zkona o zamstnanosti, kter umo~nila, aby nezamstnanm msto Yado prce hledaly msto soukrom pracovn agentury, pYmo vybz ke zneu~it. Paou to dnean Lidov noviny. Pracovn agentury budou pYi zprostYedkovvn zamstnn zskvat za ka~dho uchaze e o prci 5000 korun, nic jim pYitom ale podle LN nebrn v tom, aby vyinkasovaly odmnu za pYevzet starosti, pYpadn nezamstnanm naaly prci na dobu neur itou, ze kter je hned druh den propust ve zkuaebn dob. </b><br><br> ist zisk i po ode ten nklado za takovou machinaci lid z oboru odhaduj na 4750 korun za jednoho nezamstnanho, jich~ v noru bylo asi 541.000. "Odmny jsou apatn nastaven, bojm se, aby toho nevyu~ili spekulanti," Yekla LN Nataaa Randlov, advoktka a expertka na pracovn prvo z advoktn kancelYe Randls.<br><br> Ministerstvo prce s tm ale nesouhlas. "Pokud by agentura prce chtla zskat pouze pYspvek 5000 korun, ani~ by jejm clem bylo umstn uchaze e o prci, jeho~ by po aesti mscch vracela Yadu prce, pak by to byl jasn signl, aby s takovou agenturou u~ nebyla uzavYena ~dn dala dohoda," Yekla LN THa `vr kov z tiskovho odboru ministerstva. <br><br> Proti tomu, jak byl zkon napsn, se u~ ozvaj i zstupci asociac, kter sdru~uj personln agentury. Zkon je podle nich natolik nekonkrtn, ~e je mo~n jeho vklad ohbat podle potYeby. "Takovmu zkonu Ykme prokorup n, proto~e zvis na libovoli Yednka, jak a co se podle nj bude dlat," Yekl LN prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi . <br><br> PYesto~e je novela zkona inn u~ od ledna, zatm ani jedna agentura prce nemohla za t spolupracovat s Yady prce. Yady jsou centralizovan a veYejnou zakzku mus vyhlsit generln Yeditelstv. To na znn veYejn zakzky prv pracuje. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><!a href="mailto:">pba mha</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://byznys.lidovky.cz/stat-bude-prodavat-nezamestnane-personalnim-agenturam-pip-/statni-pokladna.asp?c=A120319_160108_statni-pokladna_apa" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Odborn server Personalista, 13.1.2012 16:02<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Asociace pracovnch agentur vt stavn st~nost podanou SSD na "reformn zkony" koali n vldy</SPAN></H2> <b>Asociace pracovnch agentur (APA) vt iniciativu SSD a podn stavn ~aloby, kter m za cl zruait vaech 15  reformnch zkono koali n vldy. I kdy~ si myslme, ~e krom napaden nedemokratickho zposobu projednvn vaech zkono s roznmi omezenmi a zkazy, si mohla dt SSD vce prce a napadnout tak konkrtn ustanoven v konkrtnch zkonech.</b><br><br> SSD se v stavn st~nosti omezila jen na 3. Jsou jich tam vaak v rozporu s stavou R, Listinou zkladnch prv a svobod, normami Evropsk unie i dalami mezinrodnmi zvazky R destky. <br><br> Bylo mo~n napadnou i do o  bijc a nesmysln zkazy. NapY. vedle zkazu nucen prce i ustanoven diskriminujc pYi hledn zamstnn a setrvn v nm zdravotn posti~en, dr~itele zelench i modrch pobytovch karet a cizince mimo zem EU. A krom soukromch zdravotnickch zaYzen tak dala skupinu zamstnavatelo, agentury prce. <br><br> Asociace pracovnch agentur (APA) m od lta 2011 hotovu stavn st~nost proti diskrimina nmu povinnmu pojiatn agentur prce, kter bylo zmnnmi zkony pYes nlez stavnho soudu z bYezna 2011 potvrzeno v platnosti a dle detailnji upraveno. <br><br> Poslanci ani sentoYi SSD ji svmi podpisy doposud nepodpoYili, a  tak mohli u init ji~ dvno. Sta  jen podepsat. Vaechnu prci za n u~ udlala a zaplatila APA. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><!a href="mailto:">Redakce</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.personalista.com/zpravy/APA-vita-ustavni-stiznost-CSSD.html" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> E15.cz, 12.1.2012 15:00<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> V esku pYibyli zahrani n dlnci i podnikatel </SPAN></H2> <b>Novela zkona, kter zakazuje pracovnm agenturm najmat cizince ze zem mimo Evropsku unii, ji~ promchv tuzemsk pracovn trh. PYibv Ukrajinco, kteY pracuj na ~ivnostensk list. Agentury nyn zprostYedkovvaj prci pro Slovky a Polky. Loni v esk republice pYibyly tisce zahrani nch zamstnanco a podnikatelo, vyplv to ze zprvy ministerstva prce. </b><br><br> Nejvce cizinco, kteY v esku pracuj je ze Slovenska. V porovnn s rokem 2010 jich pYibylo 5700 a loni jich zde pracovalo pYes 106 tisc. Druhou nejpo etnja skupinou na konci loHskho roku tvoYili Ukrajinci. Jejich po et se ovaem vznamn sn~il. TYet nejvta zastoupen mli Polci. <br><br> Ukrajinskch zamstnanco v esku ubv prv kvoli novele v zkonku prce.  Zkon od ledna zakazuje agenturm zamstnvat cizince ze zem mimo EU a po vypraen stvajcch smluv je mus agentury propustit, Yk Radovan Burkovi , af Asociace pracovnch agentur. Tm se i vysvtluje pro  pYibv Ukrajinco, i Vietnamco se ~ivnostenskmi listy. <br><br> Mezi zahrani nmi podnikateli zde toti~ dominuj prv Ukrajinci, kterch bylo bezmla 36 tisc. Nsledovali ob an z Vietnamu s necelmi 35 tisci ~ivnostenskmi oprvnnmi.  Vietnamat ob an ji~ dva a pol roku nedostvaj od esk republiky ~dn pracovn vza, Yk pYedseda esko - Vitnamsk spole nosti Marcel Winter. TYetmi nej astjami podnikateli povodem ze zahrani  jsou Slovci s bezmla trncti tisci oprvnnmi. <br><br> Podle poslednch dostupnch statistik ministerstva vnitra mlo na konci listopadu loHskho roku na zem R evidovan pobyt pYes 406 cizch sttnch pYsluanko, z toho u necelch 200 tisc se jednalo o pobyt trval.<br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><!a href="mailto:">Michal Nosek</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/v-cesku-pribyli-zahranicni-delnici-i-podnikatele-733688" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> E15.cz, 11.1.2012 10:26<br><br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> Omezen prce cizinco trp agentury, firmy si naaly nhradu </SPAN></H2> <b>Ukrajinci, Ameri an, Indov a dala cizinci ze zem mimo Evropsk unie ji~ nemohou v esk republice hledat zamstnn prostYednictvm agentur prce. Zakazuje to novela zkona o zamstnanosti. Pro Yadu agentur i zamstnanco z uvedench zem je to likvida n, Yk prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi . Jeho kolegov ji~ pYipravuj stavn st~nost. </b><br><br> Od novho roku nesmj pracovn agentury zprostYedkovvat prci pro cizince ze zem mimo Evropsk unie. Ministerstvo prce novinku vysvtluje ochranou agenturnch zamstnanco pYed zneu~vnm cizinco ze strany agentur prce. To vaak Burkovi  odmt s tm, ~e ke zneu~vn mo~e dochzet jen za spoluprce zamstnavatele, kter nevyplc srovnateln mzdy a proto je nevyplc ani agentura prce cizincom. <br><br> Ti cizinci, kteY v esku ji~ zamstnan prostYednicvm agentury jsou, mohou vyu~t ro nho pYechodnho obdob a pracovat dokud jim nevypra povolen, nebo dokud jim neskon  prce u firmy, kam je agentura vyslala. <br><br>  A~ dobhne cizincom ze zem mimo EU pracovn povolen, kter maj na jeden rok, tak maj smolu. Nov ji~ nedostanou a agentura je mus propustit, Yk o sou asnm stavu Burkovi . Jedin aance pro tyto zamstnance je, ~e by je pYijala do stavu pYmo firma, kde zatm pracuj. To se ale podle nho stane v minimu pYpado.  Pro  by to firmy dlaly, kdy~ tak ne inily dodnes, dodv. <br><br> Firmy, kter agenturn zamstnance najmaj se ale na vzniklou situaci ji~ pYipravily. NapYklad `koda Auto, nejvta vrobce automobilo v R v sou asn dob ~dn agenturn zamstnance ze zem mimo EU nem.  Vaichni tito zamstnanci pochzej ze Slovenska nebo Polska, uvd automobilka. <br><br> Podobn to je i v plzeHsk tovrn firmy Panasonic. Radek Vach, produktov mana~er Yk, ~e tovrna Panasonic AVC Networks Czech plnila tuto novelu zakonku prce ji~ minul rok.  V sou asn dob mme dostatek vlastnch zamstnanco a nikoho ze zem mimo Evropskou unii si nenajmme, Yk Vach. <br><br> Bez dlnko ze zem mimo EU se dok~ obejt i lesnick firmy. Miroslav `vec, prezident asociace podnikatelo v lesnictv Yk, ~e by zmny v zamstnvn agenturnch pracovnko mohly zposobit ur it problmy v dob sezonnch prac, ale ty jsou podle jeho nzoru Yeaiteln.  Klademe doraz hlav na zamstnvn mstnch lid a politiku regionln zamstnanosti, ale nkter lesnick firmy na seznn prce agenturn zamstnance vyu~vaj, Yk `vec o mo~nch komplikacch. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><!a href="mailto:">Michal Nosek</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/omezeni-prace-cizincu-trapi-agentury-firmy-si-nasly-nahradu-733166" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> HospodYsk noviny 28.12.2011<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Agentury nesmj zamstnvat invalidy</SPAN></H2> <b>Sttn pYspvek dostanou jen firmy, kde posti~en pracuj. Agentury pr propust nkolik tisc zdravotn posti~ench a invalido.</b><br><br> Od ledna nesmj agentury zamstnvat zdravotn posti~en lidi a vyslat je na prci do jinch firem. Zakazuje jim to novela zkonku prce. OpatYen m podle ministerstva prce a socilnch vc (MPSV) uleh it situaci invalidom a lidem s nejroznjam posti~enm. Ti maj ze zkona nrok na pravu pracovnho prostYed, co~ ale zamstnavatel  agentura  nen schopen zajistit, kdy~ tyto lidi vysl na prci do jinch firem.<br><br> OpatYen se dajn dotkne nkolika tisc posti~ench lid, kter budou muset agentury vyYadit ze svho stavu. Tedy propustit. Vtaina ze zhruba 42 tisc zamstnanch zdravotn posti~ench a jinak handicapovanch lid v esku pracuje ve slu~bch a podnicch. Mena st v chrnnch dlnch.<br><br> "Vylou en lid se zdravotnm posti~enm z mo~nosti jejich do asnho pYidlovn agenturou do podniko je potYebn k zabezpe en vhodnch pracovnch podmnek pro tyto osoby," Yk mluv  MPSV Viktorie Plvov. Posti~en budou mt podle n lepa podmnky jako zamstnanci pYmo ve firmch, kde pracuj.<br><br> S tm souhlas i zstupci Charty socilnho podnikn, kter sdru~uje nkolik organizac zdravotn posti~ench. "Jde o to, aby sttn pYspvek na podporu prce tchto lid zskvala pYmo firma, u kter pracuj. Ta nejlpe pozn, co potYebuj, a dok~e to zajistit," reaguje mana~erka Charty Hana Potmailov. Lid z agentur jsou ale pYesvd eni, ~e stt likviduje nco, co funguje. "Je to Absurdistn. Xdov tisce posti~ench lid zskaly prci tYeba v trafikch, pYi demontovn starch po ta o a podobn. Te je reln, ~e je agentury propust. A pak je otzka, kolik z nich zsk zamstnaneck pomr pYmo v podnicch, kde dnes pracuj. Pro Yadu firem je toti~ vhodnja si tyto lidi najmat ne~ je pYmo zamstnvat," reaguje Radovan Burkovi , majitel ostravsk agentury JOB centrum a prezident Asociace pracovnch agentur, sdru~ujc spae mena agentury na trhu.<br><br> Potmailov z Charty socilnho podnikn vaak soud, ~e zjem firem pYmo zamstnat zdravotn posti~en lidi nebude mal. "U~ se nm ozvaj prvn zjemci  firmy  s ~dost o radu, jak maj postupovat," uvedla Potmailov.<br><br> Podle Yeditelky ldra trhu agenturnho zamstnvn spole nosti Manpower Jaroslavy Rezlerov jde v tomto pYpad o bizardn paradox. Agentury plat sttu  stejn jako jin zamstnavatel  za to, ~e zamstnvaj mena ne~ sttem dan minimln tyYprocentn podl zdravotn posti~ench. A pYitom te zroveH stt agenturm tyto lidi zakazuje vobec zamstnvat. Samotn Manpower takto zamstnv z celkovch sedmi tisc jen mal po et handicapovanch a plat za to tedy sttu vysok sumy  podle informac HN ro n deset miliono. Celkem agentury plat sttu za nedostate n po et zamstnanch posti~ench lid Ydov destky miliono korun.<br><br> "Stt nm zakazuje zamstnvat posti~en a zroveH vybr od ns obrovsk penze kvoli tomu, ~e je nezamstnvme. To u~ rozum nebere. PYipravujeme stavn st~nost," reaguje Rezlerov, kter je zroveH prezidentkou Asociace poskytovatelo personlnch slu~eb, sdru~ujc nejvta agentury u ns. "K takov stavn st~nosti se rdi pYidme," vyjdYil se za Asociaci pracovnch agentur Burkovi .<br><br> Konec agenturnho zamstnvn handicapovanch lid je jen jednou ze zmn, kter pro agentury stt od ledna pYipravil. Se stejnou nevol reagovaly agentury na to, ~e nebudou od pYatho roku moci zamstnvat a pronajmat do tovren cizince ze tYetch zem  tedy ze zem mimo Evropskou unii. Tisce Vietnamco, Ukrajinco a dalach nrodnost dnes u~ ale stejn pracuj v eskch firmch ne jako zamstnanci agentur, ale spa jako OSV  na zklad ~ivnostenskho oprvnn, jako lenov roznch pololeglnch dru~stev, pYmo zamstnanci tovren anebo vylo~en na erno.<br><br> Agentury a rok 2012 - Jak zmny ekaj agenturn zamstnvn v pYatm roce:<br><br> Zkaz pro cizince Agentury nebudou smt zamstnvat Vietnamce, Ukrajince, Ameri any a dala lidi ze zem mimo EU a vyslat je na prci do tovren. Tito cizinci budou moci pracovat jen jako pYm zamstnanci firem. U~ dnes jich ale agentury vyslaj do firem jen cca 1500.<br><br> Odmny za lidi z Yadu prce Stt vyplat agenturm 5 tisc K  za ka~dho nezamstnanho z registru P, ktermu agentury zprostYedkuj prci.<br><br> Stop pYspvku na posti~en Agentury nesm od ledna zamstnvat lidi se zmnnou pracovn schopnost a pYidlovat je jinam na prci. PYspvek i daHov levy sttu na handicapovan zsk jen zamstnavatel  podnik, kde posti~en pYmo pracuj.<br><br> Dle viz <a href="images/hospodarske_noviny_28_12_2011.jpg" target="_blank">odkaz</a>.........<br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><!a href="mailto:">Miroslav Petr</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="images/hospodarske_noviny_28_12_2011.jpg" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk rozhlas Ostrava, 29. 11. 2011<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Poradna (praktick rady pro vaechny) - PYiali jste o prci nebo vs to v nejbli~a dob ek? Vte, co udlat i neudlat? - Rad prezident Asociace pracovnch agentur Radovan Burkovi </SPAN></H2> <a href="http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2496393" target="_blank">Archiv eskho rozhlasu, pYehrn Poradny (26 minut)</a> <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><!a href="mailto:">Martin Knitl</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.rozhlas.cz/zpravy/spolecnost/_zprava/863433" target="_blank">odkaz</a>&nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> EURO online 07.11.2011 18:30<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> APA poslala do Bruselu st~nost na eskou republiku, vld vytk diskriminaci pracovnch agentur</SPAN></H2> Asociace pracovnch agentur odeslala do Bruselu st~nost na eskou republiku, nelb se j, ~e poslanci i pYes vhrady agentur a stavnho soudu poslali dl zkony, kter prodlu~uj platnost povinnho pojiatn agentur prce proti padku i v roce 2012. Povinn pojiatn je dle APA napYklad v rozporu se Zelenou knihou Evropskch spole enstv a se smrnicemi Evropskho parlamentu a rady. Dalam dovodem pro st~nost m bt podle lena vboru a prezidenta APA Radovana Burkovi e legislativn zmatek, kter schvalovn provz.<br><br>  Nikdo nen schopen Yci, co bude vlastn od 1. ledna 2012 platit. Zda vae, nebo st  a hlavn, jak to bude mt pro agenturn zamstnance i agentury prce dosledky, upozornil. Vlda podle Burkovi e vrazn diskriminuje esk agentury prce ve vztahu k zahrani nm agenturm.<br><br>  Nejen lenov APA podali v lt na eskou republiku destky st~nost k Evropsk komisi, kter je v sou asnosti projednv. PYesto vlda ve svm konn pokra uje, a dokonce hodl agenturn zamstnance diskriminovat vylou enm z pojistn ochrany pYi insolvenci, kdy jsou v sou asnosti chrnni vaichni zamstnanci, konstatoval Burkovi . <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><!a href="mailto:">Tereza apkov</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.euro.cz/id/c41x98n32xjz4z2zyvveqd27/detail.jsp?id=104464" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> IA NEWS:CZ Ekonomika 13.09.2011 - 16:40<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green"> APA: Spoluprce AP s P povede k vysokm nkladom </SPAN></H2> PRAHA ( IA)  Prezident Asociace pracovnch agentur (APA) Radovan Burkovi  pova~uje nkter ustanoven navrhovanho zkona Ministerstva prce a socilnch vc o pYebrn zamstnanco za nevy~dan a diskrimina n. Jak pro IA uvedl, agentury se obvaj zvaen administrativn zt~e plynouc z evidence neaktivnch nezamstnanch i ustanoven navrhovanho 119a odst. 4, dle kterho nebude pova~ovno za zprostYedkovn prce, pokud agentura uchaze e sama pYijme do pracovnprvnho vztahu.<br><br> Podle nvrhu by mly agentury prce pYebrat zamstnance od Yado prce (P) za finan n platu 5 tisc K  ms n po dobu pol roku a nsledn 1250 K  za umstn zamstnance. Burkovi  tyto sumy ozna il za nepYlia vysok. Co se t e dohod o spoluprci agentur s jednotlivmi P, ta by mla bt podle nvrhu jen pro agentury, kter vyjdY svoj zjem. Bli~a informace o zposobu pYedvn informac o zamstnancch, termny hrad pYspvko i zposob vbru agentury prce pak podle Burkovi e jsou neznm, ponvad~ budou stanoveny a~ provdcm prvnm pYedpisem MPSV. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><!a href="mailto:">zpravodajstv</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.cianews.cz/ekonomika/apa-spoluprace-ap-s-up-povede-k-vysokym-nakladum-323704/" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk televize 27. ervna 2011<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Situace na trhu brigd pYed letnmi przdninami a pot~e agentur prce s diskrimina nm povinnm pojiatnm agentur prce</SPAN></H2> <b>Rozhovor s prezidentem Asociace personlnch agentur a jednatelem spole nosti JOB-centrum Ostrava Ing. Radovanem Burkovi em v polednm vysln esk televize poYadu Udlosti v regionech+. </b><br><br> <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/10320835092-udalosti-v-regionech-plus-ostrava/411231100020627-udalosti-v-regionech-plus/" target="_blank">Video: Situace na trhu pYed letnmi przdninami a pot~e agentur prce s diskrimina nm povinnm pojiatnm agentur prce</a> <br><br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.ceskatelevize.cz/porady/10320835092-udalosti-v-regionech-plus-ostrava/411231100020627-udalosti-v-regionech-plus/ " target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Lidov noviny, 11. ervna 2011 9:39<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Pracovnch agentur ubv. Pojiatn je drah </SPAN></H2> <b>PRAHA - Za dva msce se po et pracovnch agentur fakticky smrskl na mn ne~ polovinu. Zatmco registrovanch agentur prce je tmY 1300, po et agentur, kter maj pojiatn proti padku, tedy od dubna nutnou podmnku k tomu, aby mohly zapoj ovat svoje zamstnance, je pouze nco pYes 500. Ministerstvo prce a socilnch vc ale zroveH registruje 1290 subjekto, kter vlastn licenci pro tuto formu zprostYedkovn zamstnn.</b><br><br> "V pYpad, ~e je innost vykonvna v rozporu s podmnkami pro zprostYedkovn zamstnn, napYklad pokud m agentura prce povinnost mt uzavYen pojiatn proti padku a toto pojiatn neuzavYela, pak ji za takovto jednn mo~e bt v rmci sprvnho Yzen ulo~ena pokuta a~ do vae dvou miliono korun," Yk THa `vr kov, tiskov mluv  ministerstva prce a socilnch vc.<br><br> "Agentura prce nemus mt uzavYen pojiatn, a to a~ do okam~iku, kdy by za ala sv zamstnance do asn pYidlovat k vkonu prce u u~ivatele. Pot ji~ podmnka pojiatn splnna bt mus," vysvtluje `vr kov.<br><br> Podle n prv probhaj kontroly mezi agenturami prce mimo jin i s ohledem na dodr~en nov zkonn povinnosti pojistit se proti padku. Pro nkter mal pracovn agentury je ovaem samotn vae sumy, o kterou si Yekly pojiaeovny za sjednn pojistky, smrteln. <br><br> LN jsou obeznmeny s pYpadem mal agentury prce zprostYedkovvajc zamstnn nkolika lidem. Pojistka j byla vy slena na dvacet tisc korun ms n, co~ pro agenturu znamen stku, kterou si dajn nemo~e dovolit. Momentln je tato agentura vyaetYovna Yadem prce v PYbrami za to, ~e nelegln zprostYedkovala zamstnance prv tomuto Yadu a stejn tak soudu v PYbrami.<br><br> <b>Agentury se brn stavn ~alobou</b><br><br> Agentury prce novou povinnost pojistit se kritizuj. NapYklad i kvoli tomu, ~e jeat za tkem letoanho bYezna pojistku nenabzela ani jedna z eskch pojiaeoven a pYitom mly agentury prce nejpozdja termn pojiatn prv do konce bYezna.<br><br> Nakonec pojiatn za aly nabzet pojiaeovny Slavia a Uniqa, kter tak pokryly nejvta po et agentur. Ostatn instituce zvolily strategii individulnho pojiatn svm klientom z Yad agentur prce.<br><br> " esk pojiaeovna tento pojistn produkt ve sv standardn nabdce v sou asnosti nem. Je vaak pYipravena vyjt vstYc svm stvajcm obchodnm partnerom a v pYpad jejich zjmu tento typ pojiatn individuln nabdnout," Yk Toma Zavoral, mluv  esk pojiaeovny.<br><br> Mnoh pojiaeovny se toti~ obvaj takzvanho dvojho plnn pojistn udlosti. Podle Radovana Burkovi e, prezidenta Asociace pracovnch agentur, toti~ agentury i jejich zamstnanci plat ze svch vdlko sociln pojiatn. Tm se pojiaeuj pro pYpad padku zamstnavatele, kter by jim nebyl schopen vyplatit dlu~n mzdy.<br><br> V takovm pYpad by jim ml mzdy vyplatit pYsluan Yad prce. Burkovi  proto s prvnky pYipravil stavn ~alobu, pomoc kter chce doshnout zruaen naYzen o pojiatn pracovnch agentur. Momentln pro ni hled podporu v parlamentu.<br><br> <b>Kolik agentur je pojiatno?<br><br> Xdn pojiatn m v sou asnosti pouze 40 %pracovnch agentur:<br> *pojiatno 521<br> *nepojiatno 769<br> *celkem 1290.<br><br></b> Nejvce agentur se pojistilo u pojiaeoven Slavia a Uniqa. Povinnost pojiatn plat pro pracovn agentury od 1. dubna 2011. <br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><!a href="mailto:">Petr `vihel</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://byznys.lidovky.cz/pracovnich-agentur-ubyva-pojisteni-je-drahe-fzx-/firmy-trhy.asp?c=A110610_163933_firmy-trhy_apa" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> HospodYsk noviny, IHNED.CZ 15.4.2011<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Stovky agentur prce jsou od dubna bez licence </SPAN></H2> <b>Zkon podmiHuje licenci agentur pojiatnm proti krachu. Ministerstvu prce dolo~ilo pojiatn jen 520 agentur z 1290.</b><br><br> Pouhch 521 agentur prce vyhovlo zkonu a dolo~ilo po tkem dubna ministerstvu prce, ~e je pojiatno proti padku. Licenci na zprostYedkovn zamstnn m vaak 1290 agentur. Skoro 770 jich tedy nevyhovlo zkonu a k 1. dubnu automaticky o licenci pYialo. Od t doby podnikaj neoprvnn nebo samy tuto innost ukon ily. Nkter se vaak kvoli dajn nesplnitelnm po~adavkom zkona hodlaj brnit u stavnho soudu.<br><br> "Kon me se zprostYedkovvnm a zamstnvnm lid. Ten zkon je paskvil, ktermu nebyla aance vyhovt," vyjdYil se jeden z pra~skch agenturnch zamstnavatelo Toma Mach ek. Zkon Yk jasn: Kdo nedodal nejpozdji do 1. dubna na ministerstvo doklad o tom, ~e si sjednal pojiatn proti padku, automaticky pYichz o licenci a nesm pod hrozbou dvoumilionov pokuty zprostYedkovvat zamstnn.<br><br> Na sjednn pojiatn mly agentury sotva pr dn. Novela zkona o zamstnanosti sice plat ji~ od letoaka, ale po~adovan pojiatn proti padku agentur a firem, do nich~ vyslaj sv zamstnance (takzvanch u~ivatelo), u ns nenabzel nikdo. A~ krtce pYed prvnm dubnem pYialy s nabdkou pojiatn pojiaeovny Slavia, Uniqa, PP.<br><br> Pojiaeuj proti padku, ale jen samotn agentury. Zkon vaak po~aduje i pojiatn u~ivatelo. Ministerstvo pYispchalo s vkladem, podle kterho sta  pojistit pouze agenturu. Spustil se poprask, agentury vhaly, zda na diktovan podmnky pojiaeoven v asov tsni vobec pYistoupit.<br><br> "Agentury prce budou v nslednm obdob kontrolovny mimo jin i s ohledem na dodr~en tto zkonn povinnosti," uvedla v era mluv  ministerstva Viktorie Plvov. Xada z celkovho po tu onch necelch 1300 agentur, kter maj licence na zprostYedkovn zamstnn, nem momentln ~dn zamstnance, anebo tuto innost v sou asn dob aktivn nevykonv. Ministerstvo tvrd, ~e tyto agentury pojiatn dokldat nemusely.<br><br> "To je samozYejm nesmysl. Ministerstvo si vykld zkon po svm, aby na posledn chvli zamaskovalo, ~e jde o nesplniteln po~adavek a zsadn chybu v zkon, kter znemo~Huje podnikn mnoha agenturm. Do konce dubna budeme podvat stavn st~nost," reaguje Radovan Burkovi  z ostravsk agentury JOB centrum a prezident Asociace pracovnch agentur, je~ sdru~uje mena zprostYedkovatele v esku.<br><br> Xada agentur, kter nedodaly ministerstvu doklad o sjednanm pojiatn, innost nemus ukon it pln. Na zklad jin licence mo~e vykonvat napYklad poradenskou innost nebo nbor zamstnanco do jinch firem. "Tenhle neaeastn zkon ale nevy ist trh od roznch pochybnch agentur, jak si ministerstvo pYedstavovalo. Podvodnci, kteY aid sv zamstnance a stt na danch, maj dost prostYedko, aby si pojiatn zaplatili," pYidv se Jaroslava Rezlerov, Yeditelka Manpower, nejvta agentury u ns, a afka Asociace poskytovatelo personlnch slu~eb.<br><br> Agentury a pojiatn:<br> 521 agentur prce z celkovho po tu 1290 dolo~ilo, ~e maj pojiatn proti padku. Ostatn agentury u~ nesm zamstnvat ~dn zamstnance.<br> 100.000 lid zamstnvaj agentury prce v esku a vyslaj je pracovat do stovek tovren, jako jsou `koda Auto, Panasonic a dala.<br> 8.000 lid zamstnv nejvta agentura v esku - Manpower (zajiaeuje napYklad dlnky pro `kodu Auto). Ro n pojistka proti padku in u nejvtach agentur stovky tisc korun.<br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><!a href="mailto:">Miroslav Petr</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://m.ihned.cz/c4-10026440-51573330-700000_hndetail-stovky-agentur-prace-jsou-od-dubna-bez-licence" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> HospodYsk noviny, IHNED.CZ 4.4.2011<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Xada agentur prce podnik  na erno </SPAN></H2> <b>Povinn pojiatn mnoho spole nost nestihlo. Od ptku nemaj licenci. Nejvce pojistek zskala od pracovnch agentur pojiaeovna Slavia</b><br><br> Stovky agentur prce ji~ dolo~ily sttu, ~e jsou pojiatny proti padku. Zkon po~aduje od prvnho dubna pojiatn od vce ne~ 1300 firem, kter se musej pojistit na sumu, kter odhadem pYevyauje tYi miliardy korun. Nejvta dl si z toho ukrojila pojiaeovna Slavia. Xada firem vaak pojiatn sjednat nestihla a podnik tak  na erno .<br><br> Pojiatn, kterm zkon podmiHuje zachovn licence u vaech zprostYedkovatelo prce, nyn nabz jen Slavia, Uniqa, Atradius Credit Insurance a ste n i PP. }dn z nich vaak nepojiaeuje zroveH firmy, do kterch agentura sv zamstnance vysl, jak zkon po~aduje.<br><br> ZprostYedkovatel zamstnn u~ hrozili ~alobami na stt kvoli nesplnitelnm po~adavkom, ale pouh tYi dny pYed kone nm termnem pYistoupili na vklad ministerstva prce (MPSV), podle nho~ sta  pojistit jen samotnou agenturu.<br><br> Pojiaeovna Slavia pYesvd ila nabdkou slev nejvta hr e na trhu, jako jsou Manpower, Adecco, Grafton, Trenkwalder a dala, zamstnvajc skoro dv tYetiny ze 100 tisc agenturnch zamstnanco v esku a sdru~ench v Asociaci poskytovatelo personlnch slu~eb.  Dvacet nejvtach firem, leno asociace, uzavYelo pojistku se Slavi, uvedl zdroj z asociace, kter nen oprvnn poskytovat informace a chce zostat v anonymit.  Jsme sdru~enm renomovanch a dovryhodnch spole nost. To zYejm sehrlo pYi vyjednvn podstatnou roli, Yk k uzavYen pojistek Yeditelka jedni ky trhu Manpower a zroveH prezidentka asociace Jaroslava Rezlerov. <br><br> Smlouvy se Slavi uzavYely i mena agentury, kter nejsou leny asociace a musely cht necht akceptovat pojistn ceny. NapYklad pro agenturu se 40 zamstnanci a pojiaeovanou sumou dvou miliono vychz ro n pojiatn na vce ne~ 100 tisc korun. Ale napYklad Manpower m zamstnanco osm tisc. Celkem se tak u Slavie pojistily agentury na stku pYes dv miliardy korun  zkon naYizuje pojistit vaechny zamstnance na vai trojnsobku jejich hrub mzdy.<br><br> Slavia, kter patY do skupiny SPGroup podnikatele Pavla Sehnala, uzavYela dosud kolem 350 smluv, dala zjemce je pYipravena pYijmout jeat v tomto tdnu. Xeditelka divize pojiatn promyslu ve Slavii Martina Traganov ale nechtla hodnotu uzavYench pojistek komentovat.  Jde o zlomky naaich celkovch tr~eb, Yekla jen.<br><br> Ostatn pojiaeovny mluv o destkch uzavYench smluv. MPSV ale jeat nev, jak po et agentur doru il potvrzen o pojiatn v termnu.  Jde o stovky agentur prce, ale pYesn po et budeme znt v nejbli~ach dnech, Yk mluv  resortu Viktorie Plvov.<br><br> Z vyjdYen zstupco nkolika agentur, kter maj HN k dispozici, vyplv, ~e Yada z nich na pojiatn (a tedy i licenci a dala podnikn) rezignovala.  Vtaina se ale pojistila. PYitom je jasn, ~e povinnost pojiatn nevede k vta ochran zamstnanco nebo pro iatn trhu od pochybnch firem, jak si pYedstavovalo ministerstvo. Rozn pochybn spole nosti, kter aid a podvdj, um tohle opatYen snadno obejt, Yk Radovan Burkovi , af Asociace pracovnch agentur, kter sdru~uje mena zprostYedkovatelsk firmy v esku.<br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><!a href="mailto:">Miroslav Petr</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.zlatakoruna.info/clanky/415-401-pojisteni-pro-podnikatele/25058-rada-agentur-prace-podnika-na-cerno" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> iHNED.CZ Ekonomika, 1.4.2011<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Den velkch zmn: Za n revoluce v DPH, kon  paprov padestikoruny.</SPAN></H2> <b>Prvn aprlov den pYina Yadu zmn, kter se dotknou ~ivota b~nch lid. Zmapovali jsme ty nejdole~itja.</b><br><br> ...........<b> Pojiatn pracovnch agentur</b><br><br> Spole nosti zabvajc se do asnm pYidlovnm svch zamstnanco k "u~ivateli" (tedy jin spole nosti) maj od dubna povinnost prokzat, ~e maj nov povinn pojiatn proti padku sebe i svch kliento. Takov pojiatn ale nabz jen nkolik pojiaeoven a jeat jen krtce.<br><br> Zkon o zamstnanosti toti~ nov po pracovnch agenturch a velkch firmch po~aduje, aby se od dubna byly pojiatny nejen proti svmu vlastnmu padku, ale i proti pYpadnmu padku zmnnch u~ivatelo. To se tk vce ne~ tisce agentur ale i firem, jako je tYeba `koda Auto nebo Panasonic, kter se bez agenturnch zamstnanco neobejdou.<br><br> Jen~e pojiatn v takovm rozsahu v esku nikdo neposkytuje a poskytovat nehodl. Pojistku - ale jen proti padku samotn agentury - nabdly pojiaeovny Slavia, Uniqa, PP a Atradius. To podle zstupco agentur i nkterch prvnko na splnn po~adavku zkona nesta . Nkter firmy u~ zva~ovaly ~alobu na stt kvoli tomu, ~e jim nesplnitelnmi po~adavky znemo~Huje podnikn.<br><br> MPSV vaak tvrd, ~e sta  jen pojiatn samotn agentury, navc vyalo kvoli legislativnm zmatkom firmm vstYc. Ministerstvo prce agenturm slbilo, ~e prvn dva dubnov tdny bude benevolentn. ................<br><br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.lidovky.cz/otazka-dne-csi-/ln_noviny.asp?c=A110401_000073_ln_noviny_sko&klic=242062&mes=110401_0" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Lidov Noviny, 1.4.2011<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">OTZKA DNE</SPAN></H2> <b>Do v erejaka si mly agentury prce zajistit pojiatn proti padku. Pokud se tak nestalo, zanikla jim licence a nemohou nadle poskytovat zamstnance. Takovto pojiatn vaak nen v esku k sehnn a agentury se proti nmu bouY. Mly by bt agentury takto pojiatny? A maj aanci uspt u stavnho soudu? </b><br><br> Michal David, AK Mgr. Michal David: "Obecn by se zkonodrce, ne~ ulo~ jakoukoliv povinnost, ml nejprve zamyslet, zda jde o povinnost smysluplnou i pYnosnou, pYpadn nakolik bude povinn subjekty zat~ovat. V rmci tohoto zjiatn by ml samozYejm zva~ovat, zda jde vobec o povinnost reln splnitelnou. V danm pYpad tomu tak nen a to nikoliv vinou agentur. Zkonodrce mohl rovn~ pYipravit dela pYechodn obdob na splnn tto povinnosti. Skute nost, ~e pojiatn agentur proti padku m svoj smysl, na vae uvedenm nic nemn.<br><br> Jan Van ek, Becker & Poliakoff: "OpatYen zva ceny poskytovan slu~by, proto~e zvaen nklady za pojiatn si agentury budou muset rozpustit do cen. A pak je otzkou, jestli budou mt jejich odbratel zjem dra~a slu~by odebrat. stavn st~nost podat lze, ale mus smYovat proti rozhodnut orgnu veYejn moci, kterm bylo do stavnch prv st~ovatele zasa~eno.<br><br> Jan Prochzka, Ambruz & Dark: "Zaveden povinnho pojiatn bylo reakc na zna n medializovan pYpady agentur prce, kter nechaly sv zamstnance doslova ze dne na den bez prostYedko na ulici. Nepoctiv agentury prce by podle m mly bt trestny pYedevam doslednou kontrolou ze stran Yado prce, proto~e dala a dala regulace tohoto podnikn dopadaj zejmna na agentury poctiv. Nepoctiv agentury prce si s dodr~ovnm tchto regulac hlavu nelmou. stavn st~nost je vc relativn zdlouhav a s nejistm vsledkem, bye v tomto pYpad nen beznadjn."<br><br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://ekonomika.ihned.cz/c1-51429500-den-velkych-zmen-zacina-revoluce-v-dph-konci-papirove-padesatikoruny" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Lidov Noviny, 1.4.2011<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Pracovn agentury nemaj pojistky, dostaly as navc</SPAN></H2> <b> trnct dn navc dostaly agentury prce na to, aby se pojistily pro pYpad, ~e jejich klient zkrachuje. Pojistku nov vy~aduje zkon, povinnost plat od dneanho dne. Xada pracovnch agentur vaak toto pojiatn stle nem.</b><br><br> Podle informac LN ale ministerstvo prce agenturm slbilo, ~e prvn dva dubnov tdny bude benevolentn. Sttn Yednci vY, ~e se vaechny agentury nakonec pojist.  VYme, ~e agentury se stihnou pojistit, Yekla LN Viktorie Plvov, mluv  ministerstva prce a socilnch vc.<br><br> V era byla podle informac LN stle Yada agentur, kter pojiatn shnly. PYev~n proto, ~e pojiaeovny jeat pYed pr dny nemly vhodn produkt, kter zkon vy~adoval.  Neustle jednme s maklYi. V sou asnosti mme na stole jednu konkrtn nabdku. Pln neodpovd dikci zkona, jednme dl, Yekl jednatel jedn z vznamnch agentur prce, kter si nepYl bt jmenovn.  Agentury jsou nesmysln tla eny uzavrat nevhodn a nkladn pojistky. Pojiaeovny po~aduj kauce, kter jsou vysok a o kterch se agentury dozvdaj na posledn chvli, popisuje situaci zdroj LN.<br><br> V pYpad, ~e se agenturm nepodaY ani v nejbli~ach dnech pojistit, budou podle informac LN vy kvat na postup ministerstva.<br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><!a href="mailto:">PETR `VIHEL</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.lidovky.cz/pracovni-agentury-nemaji-pojistky-dostaly-cas-navic-pc1-/ln_noviny.asp?c=A110401_000060_ln_noviny_sko&klic=242065&mes=110401_0" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Lidov Noviny, 1.4.2011<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Pojiatny, ale ne vaechny</SPAN></H2> <b>Pojiaeovny hls nkolik set pojiatnch agentur. Mena a nov agentury ale nikdo nepojist. Dnes ze zkona zanikly licence vaem agenturm prce, kter bhem v erejaka nedodaly na ministerstvo prce pojiatn proti vlastnmu padku. NaYizuje to legislativa platn od letoanho ledna.</b><br><br> Podle informac LN jeat bhem v erejaka pojistku Yeailo nkolik velkch agentur prce, kter zamstnvaj tisce agenturnch zamstnanco. Zatm nejvta po et pojistek se podaYilo uzavYt pojiaeovn Slavia, ta hls 350 uzavYench smluv a dalach 300 v rozpracovan.<br><br> Uniqa zatm pojistila Ydov destky agentur a m rozjednanch dalach 300 pojistek. Cel proces sjednan pojistky trv podle Evy Svobodov, mluv  pojiaeovny Uniqa, tYi a~ tyYi dny.  Sjednali jsme Ydov nkolik tchto smluv, a to jenom u vybranch partnero, kterm jsme takto vyali vstYc, Yekla LN Renata Svobodov, mluv  esk podnikatelsk pojiaeovny. Ministerstvo prce a socilnch vc LN Yeklo, ~e u~ registruje stovky pojiatnch agentur a vY, ~e to vaechny v as stihnou.<br><br> Problm kolem pojiatn agentur spo v v tom, ~e produkt odpovdajc pYesn znn zkona na trhu nen. Ministerstvo prce proto oznmilo, ~e bude akceptovat i pojiatn, kter nesplHuje zkon ve vaech ohledech. Ale i to je pro mnoh agentury prce t~k sehnat. Pojiaeovny ho reln za aly nabzet a~ pYed nkolika dny.<br><br>  Agentury ns bombarduj dotazy, proto~e u pojiaeoven narazily, Yk Radovan Burkovi , prezident Asociace pracovnch agentur, a dodv:  Mme skupinu agentur prce, kter maj krtkou historii sv innosti, a pojiaeovny je proto odmtly pojistit, a pak mme jin, kter maj mlo agenturnch pracovnko, a pojiaeovny je proto tak nechtly pojistit. <br><br> Agentury, kter nejsou pojiatn, tak ode dneaka nemohou provozovat svoj hlavn zdroj ob~ivy.  Musme propustit zamstnance, omluvit se klientom a opravdu jt do soudnho sporu, Yk Burkovi .<br><br> Nkter agentury LN potvrdily, ~e od ministerstva dajn dostaly stn pYslib, ~e prvn dva tdny bude  tolerantn .<br><br> Podle Jaroslavy Rezlerov, prezidentky Asociace poskytovatelo personlnch slu~eb, kter sdru~uje nejvta agentury prce, doalo k dohod s MPSV a nyn se dokon uj jednn s pojiaeovnami.  lenov APPS, jako serizn a prohledn agentury, dostali od nkterch pojiaeoven vrazn zvhodnnou nabdku a budou Ydn pojiatny dle po~adavko MPSV, Yekla Jaroslava Rezlerov.<br><br> Mezi pojiatn agentury patY i Esta Xawax, kter v uplynulch dnech rozeslala e-mail konkurenci a nabzela, ~e od nich pYevezme agenturn zamstnance. Zcela nezvisle a bez jakchkoliv vztaho na Xawax podobn e-maily rozeslala i rakousk agentura prce Trendwalder.<br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><!a href="mailto:">PETR `VIHEL</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.lidovky.cz/pojisteny-ale-ne-vsechny-0x3-/ln_noviny.asp?c=A110401_000076_ln_noviny_sko&klic=242067&mes=110401_0" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Lidov Noviny, 1.4.2011<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Pojiatn je v souladu s vkladem</SPAN></H2> <b>Pojiatn personlnch agentur m zlepait ochranu zamstnance a je v souladu s programovm prohlaenm vldy, Yk THa `vr kov z tiskovho oddlen ministerstva prce.</b><br><br> * LN Agentury prce tvrd, ~e pojiatn ve vai tY plato vaech agenturnch pracovnko nem ~dn opodstatnn a neodpovd ~dn skute nosti. Z eho jste pYi stanoven vychzeli?<br> Samotn nvrh na zaveden pojiatn agentur prce vzeael z iniciativy zstupco agentur prce a byl opakovan diskutovn v rmci pracovn skupiny pro agenturn zamstnvn pYi jednn tripartity. Nvrh je zpracovn i v souladu s programovm prohlaenm vldy, kter se zavzala zpYsnit podmnky v oblasti agenturnho zamstnvn. PYnosem m bt lepa ochrana zamstnanco, kter agentury nabz na trhu prce.<br><br> * LN Je podle vs pojiatn proti padku agentury dublovan, jak agentury tvrd? PYpadn jak tento problm Yeate?<br> Nelze smaovat nroky zamstnanco na uspokojen splatnch mzdovch nroko nevyplacench zamstnavatelem, kter je v platebn neschopnosti, tak jak jsou upraveny zkonem, s prvem na pojistn plnn, kter nastane pYi vzniku pojistn udlosti na zklad uzavYen pojistn smlouvy agentuYe prce vo i pojiaeovn.<br><br> * LN Agentury se stejn tak boj, ~e je ministerstvo nladov. Dnes pojiatn, kter nejsou zcela podle znn zkona, pYijme, ovaem nen zruky, ~e se to asem nezmn. Jak jsou tedy zruky?<br> Co se tk mo~nosti pojiatn, pak dle naaich informac pojiaeovna Slavia i UNIQA nabzej pojiatn, kter je v souladu s vkladovm stanoviskem MPSV k 58a zkona o zamstnanosti.<br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><!a href="mailto:">PETR `VIHEL</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.lidovky.cz/pojisteni-je-v-souladu-s-vykladem-dl1-/ln_noviny.asp?c=A110401_000078_ln_noviny_sko&klic=242067&mes=110401_0" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> esk televize 31.3.2011<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Pojiatn proti padku nov vy~aduje zkon</SPAN></H2> <b>Personlnm a pracovnm agenturm zbv u~ jen nkolik hodin, aby se pojistily proti padku. Vy~aduje to zkon o zamstnanosti. Firmm, kter nebudou mt potYebn dokumenty bhem dneaka, hroz sprvn Yzen veden ministerstvem prce, kter mo~e skon it a~ odebrnm licence. Nastaven pravidla ale budou platit jen do konce roku. Novelu zkona o zamstnanosti toti~ agentury napadly u stavnho soudu a usply. Ministerstvo tak mus cel zkon pYepracovat. </b><br><br> <a href="http://www.ct24.cz/ekonomika/119680-pojisteni-proti-upadku-nove-vyzaduje-zakon/" target="_blank">Video: Pracovn agentury a pojiatn</a> <br><br> Do poslednch dno bojovaly agentury s ministerstvem a sna~ily se jeat povinnost pojistit se proti padku zvrtit. Vad jim jak vae pojistnho, tak nedostate n vbr tchto produkto na trhu. "Z 30 pojiaeoven, kter jsou na trhu v esk republice, takov pojiatn nabz dv," tvrd Radovan Burkovi  z Asociace pracovnch agentur.<br><br> Zkon se pYitom tk vce ne~ 1300 personlnch agentur a asi 100 tisc zamstnanco. Pojiatn se navc bude uzavrat jen do konce tohoto roku, pak mus  dle rozhodnut stavnho soudu  za t zkon platit v jinm znn. Agenturm krom vae pojistnho vad taky to, ~e se mus pojistit i proti padku svch kliento.<br><br> "Budeme se sna~it velmi intenzivn a ve velmi krtkm asovm horizontu zpYesnit tu prvn pravu pojiatn," je pYesvd en Yeditel odboru realizace slu~eb zamstnanosti JiY VaHsek. Tvrda podmnky pro pracovn agentury prosadily odbory a to kvoli apatnm pracovnm podmnkm, ale taky tYeba podezYen na krcen dan.<br><br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.ct24.cz/ekonomika/119680-pojisteni-proti-upadku-nove-vyzaduje-zakon/" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> HospodYsk noviny,IHNED.CZ 30.3.2011<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Agentury se na posledn chvli houfn pojiaeuj</SPAN></H2> <b>Asociace agentur vzdala odpor proti po~adavku na povinn pojiatn. ZprostYedkovatel prce maj na pojiatn dva dny. Jinak ztrat licenci.</b><br><br> Jen pr dno pYed pte nm termnem pro uzavYen pojiatn proti padku za aly stovky agentur prce hore n vyjednvat s nkolika mlo pojiaeovnami, kter jim jsou schopny tento produkt nabdnout. V era se na uzavYen pojistek dohodli i lenov Asociace poskytovatelo personlnch slu~eb, zamstnvajc tisce lid a sdru~ujc u ns nejvta zprostYedkovatelsk firmy, v etn tch nadnrodnch, jako je tYeba Manpower nebo Grafton.<br><br> "Nemo~eme riskovat, ~e prvnho dubna pYijdeme o licence. Nemme jinou mo~nost ne~ se pojistit," reaguje prezidentka asociace Jaroslava Rezlerov. Agentury se rozhodly, ~e si pojiatn sjednaj a~ po tdnech spekulac a jednn s ministerstvem prce a socilnch vc (MPSV) ohledn zkonem po~adovanho pojiatn zprostYedkovatelskch agentur a firem, do kterch dodvaj pracovnky (takzvanch u~ivatelo). Zkon o zamstnanosti toti~ po~aduje, aby se nejpozdji do konce bYezna agentury pojistily nejen proti svmu vlastnmu padku, ale i proti pYpadnmu padku zmnnch u~ivatelo. Tedy firem, jako je tYeba `koda Auto nebo Panasonic, kter se bez agenturnch zamstnanco neobejdou.<br><br> Jen~e pojiatn v takovm rozsahu nikdo u ns neposkytuje a poskytovat nehodl. Pojistku - ale jen proti padku samotn agentury - nabdly pojiaeovny Slavia, Uniqa, PP a Atradius. To podle zstupco agentur i nkterch prvnko na splnn po~adavku zkona nesta . Nkter firmy u~ zva~ovaly ~alobu na stt kvoli tomu, ~e jim nesplnitelnmi po~adavky znemo~Huje podnikn. MPSV vaak tvrd, ~e sta  jen pojiatn samotn agentury. "V pYpad, kdy agentura prce sjedn pojiatn zruky proti svmu padku, splHuje tm sou asn podmnku pojiatn proti padku u~ivatele," opakuje stanovisko mluv  resortu Viktorie Plvov.<br><br> Kdo se nepojist, pYijde o byznys<br> NkteY zprostYedkovatel prce u~ o pojiatn za ali vyjednvat pYed nkolika tdny. A tm, kteY dosud dosledn trvali na prvnm vkladu zkona, hrozilo, ~e bez pojistky pYijdou v ptek nejen o licenci, ale i zamstnance, kter by jim pojiatn konkurence za ala pYetahovat. "Nezbv ne~ vyjednat solidn podmnky tch pojistek," Yk Luboa Rejchrt z agentury Grafton.<br><br> TYeba Rudolf Pavlk, majitel agentury Interservice se zhruba 40 zamstnanci, m ro n zaplatit pYes 130 tisc. Statisce a~ pYes milion korun zaplat agentury, kter zamstnvaj tisce lid. stka, kterou maj pojistit, se toti~ po t z trojnsobku hrub mzdy vaech zamstnanco. "Co jinho je to ne~ vydrn v asov tsni. Pojiaeoven, kter tohle pojiatn nabzej, je hrstka. Nen z eho vybrat," Yk Pavlk.<br><br> "Ministerstvo svm vkladem jednozna n poruauje zkon. PYipravujeme ~alobu k stavnmu soudu a st~nost k Evropsk komisi," vyjdYil se Radovan Burkovi  z ostravsk agentury JOB centrum a af Asociace pracovnch agentur, sdru~ujc mena firmy na trhu.<br><br> Jen na rok<br> Ale i Burkovi  si u~ sjednal pojiatn sv agentury. "Nealo to jinak. Pikantn pYitom je, ~e ministerstvo ns k tomu pYinutilo v souvislosti se zkonem, kter byl loni schvlen ve stavu legislativn nouze a jeho~ platnost stavn soud omezil jen pro letoan rok," dodv.<br><br> Po~adavek, aby si agentury sjednvaly pojiatn nejen pro pYpad vlastnho padku, ale i padku u~ivatele, je nepYijateln i podle prvnch experto. "To je nesmysln. VYm, ~e se to v novele, kter se nyn chyst, u~ neobjev. A je otzka, jak Yeait pojiatn samotnch agentur," Yk expertka na pracovn prvo Nataaa Randlov z prvn kancelYe Randl Partners.<br><br> Ustanoven o pojiatn agentur m podle MPSV chrnit zamstnance agentur a tak regulovat innost tch agentur prce, kter poskytuj nekvalitn slu~by. Novela zkona je nyn v pYipomnkovm Yzen.<br><br> Pojiatn agentur<br> 100 tis. korun a vce zaplat ro n za pojiatn proti padku mena agentura prce. Vta zprostYedkovatel kolem milionu.<br> 1 323 agentur prce se v R tk povinnost pojiatn proti padku. Celkem zamstnvaj a propoj uj do podniko zhruba 100 tisc lid.<br><br> Jen tyYi pojiaeovny<br> Nov produkt - pojiatn proti padku agentury prce nabz podle dostupnch informac zatm jen pojiaeovny Slavia, PP, Uniqa a Atradius. Jin, jako tYeba esk pojiaeovna, SOB pojiaeovna nebo Kooperativa, mo~nosti zva~uj. Agentury vaak musej uzavYt pojistku nejpozdji do konce bYezna.<br><br> POJIST SE <br> `fka Asociace poskytovatelo personlnch slu~eb Jaroslava Rezlerov soud, ~e stt nut agentury k uzavYen pojistek proti padku neoprvnn. Agentury se pYesto dohodly, ~e pojiatn uzavYou. <br><br> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://m.ihned.cz/c4-10026440-51400920-700000_hndetail-agentury-se-na-posledni-chvili-houfne-pojistuji" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div class="bulletin" align="justify"> Prvo, Trhy & ekonomika 30.3.2011<br> <H2><SPAN CLASS="H2-green">Personln agentury se dostaly do kleat</SPAN></H2> <b>Personln agentury se dostaly do kleat. Mus se pojistit proti padku, ale nemaj kde. Pojiaeovny, a~ na dv vjimky, takov pojistky zatm nenabzej. </b><br><br> Personln a pracovn agentury mus bt podle zkona od 1. dubna pojiatny proti padku svmu i firem, kam umiseuj pracovnky. Pokud se do konce bYezna proti padku nepojist, zahj s nimi ministerstvo prce a socilnch vc sprvn Yzen. To mo~e vst k odebrn povolen ke zprostYedkovn zamstnn. Naposledy v era to znovu zopakovalo tiskov oddlen MPSV. <br><br> Jen~e vtaina pojiaeoven takov produkt vobec nem v nabdce a Yada z nich se ho ani nechyst pYipravit. Personlnm agenturm tak hroz, ~e nikoliv vlastn vinou dostanou pokutu, i pYijdou o licenci. <br><br> Ministerstvo sice u~ dYve zveYejnilo seznam pojiaeoven, kter pracovnm agenturm mohou poskytnout pojiatn proti padku, avaak podle Asociace poskytovatelo personlnch slu~eb (APPS) tento seznam neodpovd skute nosti, co~ nsledn potvrdily i nkter pojiaeovny. Podle APPS v R toto pojiatn nabzej jedna i dv pojiaeovny. Agentury tak podle asociace nemaj mo~nost vybrat si z vce cenovch nabdek a hroz zneu~it dominantnho postaven.  Navc cena pojiatn bude zYejm vysok a pro nkter agentury mo~e bt likvida n, argumentuje asociace. V sou asn dob podnik na eskm trhu a~ 1380 zprostYedkovatelo prce, na n~ se pYsluan zkonn prava vztahuje. <br><br> Skromn nabdka <br>  To jsou vci, kter neustle kritizujeme, ale situace je takov, ~e nm nezbv nic jinho ne~ se pojistit a doufat, ~e toho pojiaeovny nezneu~ij, Yekl v era TK viceprezident APPS Luboa Rejchrt. Jej lenov podle nj v sou asnosti o pojiatn vyjednvaj tak, aby mli pojistku v as uzavYenu. <br><br>  Od samho po tku jsme upozorHovali MPSV na skal a nadmrn rizika, kter zaveden povinnho pojiatn agentur prce pYinese, a na to, ~e nebude technicky mo~n po~adovan produkt postavit, sdlila Prvu Jolana Ackermannov z esk asociace pojiaeoven. Podle n je toti~ problematick vobec spo tat mru a rozsah rizika v tto oblasti. Teprve nedvno za ala nabzet pojiatn personlnch agentur jako prvn pojiaeovna Slavia a k n se pak pYidala Uniqa.  Nkolik dalach pojiaeoven m tento produkt pYipraven a jedn o jeho zajiatn. Zda se jim podaY zajiatn sjednat v termnu do 1. dubna, ale nelze odhadnout. Pojistn produkt, kter jsou pojiaeovny schopn nabdnout, vaak stejn nesplHuje pYesn po~adavky zkona v plnm rozsahu, proto~e v nm nen zahrnuto pojiatn tYetch stran, resp. pojiatn padku koncovch u~ivatelo, uzavYela Ackermannov. <br><br> P: Spo tat riziko u partnero nelze <br> esk pojiaeovna ( P) tento pojistn produkt ve sv nabdce v sou asnosti nem, proto~e nemo~e sjednat pojiatn pln v souladu se zkonem.  U pojiatn finan nch rizik, kam toto pojiatn svm charakterem spad, provdme v~dy hodnocen bonity klienta  to lze u samotnch agentur prce. Zkon vaak ukld pojistit nejen padek agentury prce, ale tak padek jejch u~ivatelo. Mo~n padek vaech u~ivatelo agentur prce nen pojiaeovna schopna adekvtn zanalyzovat, potvrdil Toma Zavoral z P. <br><br>  Kooperativa pojiatn pro pYpad padku agentur prce nenabz, uvedl jej mluv  Milan KHa.  Situaci analyzujeme, ale aktuln tento produkt nenabzme, oznmila na dotaz lakonicky Allianz. Ani esk podnikatelsk pojiaeovna pojiatn personlnch agentur nenabz. <br><br>  V sou asn dob vedeme jednn o zajiatn produktu se zahrani nmi partnery, upYesnila Renata Svobodov z PP. <br><br> Rovn~ Direct Pojiaeovna tento produkt v nabdce nem, nepojiaeuje ani cestovn kancelYe. <br><br> Rozpor s pojistnmi podmnkami <br> Pojiatn m podle po~adavku zkona chrnit agenturn pracovnky pYed padkem firmy, kter si je najm (u~ivatel prce), dle m fungovat jako zruka za samotnou personln agenturu, na co~ se vztahuje pojiatn pohledvek. U druhho zkonnho po~adavku na zruku dochz k rozporu mezi zkonem a pojistnmi podmnkami pYpadnho pojistitele. Ze zkona toti~ propuatnm pracovnkom nle~ tYms n plat a zroveH pojiaeovny maj v podmnkch, ~e k plnn nemo~e dojt, pokud pojiatn dostal penze ji~ z jinho zdroje. <br>  Xada vrobnch firem m vaak vytvoYen systm, kdy holding umiseuje pracovnky do jednotlivch spole nost. Takov firmy nikdy nemohou sjednat pojiatn, proto~e vztahy ve skupin spole nost nikdy pojistit nelze, vysvtlila Markta Str~nkov z pojiaeovny Atradius. <br> Podle n by mla bt cel pas~ vypuatna ze zkona, proto~e stav agentury do nevhodn pozice vo i ostatnm zamstnavatelom.  Nevm o ~dn evropsk zemi, kde by byly zkonem dan podmnky, aby agentury mly povinnost si takov pojiatn sjednat. NapYklad ve Velk Britnii existuje alternativa pojiatn pohledvek pro zprostYedkovatele prce, kter reaguje na specifick obchodn podmnky v oboru, dodala Str~nkov.<br><br> <div class="bull-podpis" align="right"><!a href="mailto:">JindYich Ginter</a></div> <div class="bull-pozadi">" &nbsp;&nbsp; <a href="diskuze.htm">Diskuze</a> &nbsp;&nbsp;" &nbsp;&nbsp; <a href="http://www.pravo.cz" target="_blank">odkaz</a> &nbsp;&nbsp;" </div> </div> <br> <div cl